l) Obsáhlé podání zaslané Federálnímu shromáždění ČSSR dne 7.5.1977 - pozn. red.

 

 

Ke kritickým postojům Jana Tesaře, které vyjádřil v otevřeném dopise mluvčímu Charty 77 Jiřímu Hájkovi z 20.2.1978, se rozvinula diskuze. V minulém čísle jsme publikovali odpověď Jiřího Hájka na Tesařův dopis. zveřejnili jsme i dopis č. 5 mluvčího Charty 77 Ladislava Hejdánka, v němž podrobuje kritice Tesařův postup a jeho názory. Hejdánek napsal další dopis č. 6 z 16.3. - v němž formuluje své výhrady ke konzervativním tendencím v Chartě 77. Otevřený dopis Janu Tesařovi napsal dne 5. března signatář Charty 77 historik Luboš Kohout, staví se plně za Hájkovy názory, které interpretuje svým způsobem. Na tento dopis reagoval otevřeným dopisem Luboši Kohoutovi dne 3l. března Petr Uhl, další signatář Charty 77, odmítá v něm názory Luboše Kohouta a kriticky hodnotí Tesaře, Hájka a zvláště pak působení exkomunistické opozice . Zdá se, že v posledních týdnech diskuse slábne a přesouvá se na jiná témata.

 

 

Informace o Chartě 77 č. 5 r. 1978 str. 18

 

Známý revolucionář a bojovník mezinárodního dělnického hnutí František Kriegel oslavil dne 10.dubna 1978 své sedmdesáté narozeniny. Tohoto výročí vzpomnělo ve svém tisku mnoho oddílů tohoto hnutí, jemuž František Kriegel zasvětil celý svůj život. Blahopřejné telegramy mu poslali mj. předseda organizce býv. švýcarských bojovníků ze španělské interbrigády Linggy, Manolo Azcarate za Výkonný výbor KS Španělska a Sten Anderson, gen. tajemník švédské sociálně demokratické strany. Připomeňme , že Chartě 77 se dostalo té cti, že František Kriegel patří mezi její první signatáře. Již po l4 měsíců hlídkují před jeho bytem příslušníci VB a kontrolují všechny návštěvy.

 

 

Dne 7.4.1978 byl v Praze vydán text STO LET ČESKÉHO SOCIALISMU, který na jeden a půl straně strojopisu připomíná založení Československé sociální demokratické strany dne 7.4.1878 a připomíná požadavky tohoto hnutí. Signatáři prohlášení se hlásí k tradicím počátku našeho dělnického a socialistického hnutí a zdůrazňují , že mnohé jeho požadavky nebyly splněny. , některých z nich bylo sice v průběhu sta let dosaženo, ale po roce 1948 a 1968 byly opět zrušeny. Prohlášení podepsali Rudolf Battěk, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Přemysl Janýr, Božena Komárková, Anna Koutná, František Kriegel, Karel Kyncl, Milan Machovec, Jaroslav Mezník, Ervín Motl, Jiří Müller , Petr Pithart, Aleš Richter, Zuzana Richterová, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Jan Šabata, Jaroslav Šabata, Jan Šimsa, Jan Tesař, Jakub Trojan, Zdeněk Vašíček a Jan Vladislav. (Všichni jsou signatáři Charty 77).

 

 

Rudolf BATTĚK vydal v Praze dne 21. března 1978 POLITOLOGICKÉ TEZE. Teze mají 21 bodů na třech stranách strojopisu a snaží se postihnout vazby a funkci politického a vůbec společenského systému a jeho dynamiku.

 

 

DESET LET OD "PRAŽSKÉHO JARA" je čtyřstránkové prohlášení ze 4. dubna l978, které podepsalo 28 bývalých členů KSČ: František Bláha, Jiří Dienstbier, Miluše Fischerová, Jiří Hájek, Miloš Hájek Robert Horák, Milan Hübl, Ludmila Jankovcová, Karel Jaroš, Zdeněk Jičínský, Jiří Judl, Miroslav Kabrna, Vladimír Kadlec, Erika Kadlecová,Luboš Kohout, Miro Kusý, Karel Kyncl, Ladislav Lis, Jaromír Litera, Klement Lukeš, František Pavlíček, Slávka Povolná-Škvařilová, Zdeněk Přikryl, Antonín Rusek, Rudolf Slánský, Věnek Šilhan, Václav Vrabec. (Všichni jsou signatáři Charty 77) Text je vzpomínkou na Pražské jaro, podrobněji probírá zvláště Akční program KSČ z dubna 1968, signatáři podpisu se hlásí k jeho zásadám a konstatují, že nejsou naplněny. Kritická slova na adresu stranického vedení z r. 1968 jsou zmírněna jistým pochopením, aspoň pro období srpen 1968 - srpen 1969: "Moskevský protokol, který (odvlečení představitelé) až na jedinou vyjímku podepsali, jim však do značné míry do budoucna svazoval ruce. Jednostranným výkladem tohoto dokumentu, posíleným tlakem intervence, dosáhli odpůrci obrodného procesu jeho postupného potlačení a likvidace..." Popis událostí r. l968 a následujících let není nijak spojován s politickým systémem, který se v Československu utvořil po roce 1945 a zvláště pak 1948.

 

Informace o Chartě 77 č. 5 r. 1978 str.19

Zajímavý je rovněž názor signatářů prohlášení na Chartu 77, "v níž se sdružili občané různých názorů a politického smýšlení, aby usilovali o dodržování a uplatňování zákonů o lidských a občanských právech v duchu zásad Pražského jara, že socialistická společnost může být jen demokratická, jinak nebude ani současnému vedení KSČ: "Nemá-li budoucí vývoj dostat velmi nebezpečný ráz, je nejvyšší čas řešit přezrálé problémy. Strach je vždy špatným rádcem, zvláště když odrazuje před nezbytnými změnami."

 

 

 

Ota Ornest, který byl v minulých měsících spolu se signatáři Charty 77 J. Ledererem, V. Pavlíčkem a V. Havlem odsouzen zprvu ke 3 a půl, později nejvyšším soudem ke 2 a půl rokem odnětí svobody, byl na základě milosti prezidenta republiky dne 6.4. l978 propuštěn z vězení, kde strávil téměř l5 měsíců. Milost není vázána podmínkou.

 

 

Podle předběžné informace byl signatář Charty 77 Ota Bokroš, voják základní vojenské služby, odsouzen začátkem dubna t.r. Vojenským soudem k trestu odnětí svobody v trvání l4 měsíců nepodmíněně, a to za tr. čin zběhnutí ş 282 /1 tr. zákona.

 

 

 

V informacích o Chartě č. 4 jsme zveřejnili dopis Charty 77 z ll.l3. l978, v němž je mimo jiné uvedeno, že Miroslav Lojek byl odsouzen k l8 měsícům nepodmíněně. Ve skutečnosti byl odsouzen k l5 měsícům nepodmíněně.)

 

Dne 7. ledna 1978 se u městského soudu v Brně konalo hlavní líčení v trestní věci proti Martinu Šimsovi, proti němuž se vede trestní stíhání na svobodě pro trestný čin neplnění odvodní povinnosti podle ş 267 odst. l. tr. z. Líčení bylo odročeno na l9. duben l978 a v době uzávěrky tohoto čísla nebyl znám výsledek.

 

 

 

Otevřený dopis zpěváku Johnymu Cashovi

Poslali dne 5. dubna 1978 Marta Kubišová a Jaroslav Huťka. Připomínají v něm, že v den Cashova vystoupení v Praze, dne 11.4., bude souzen Ivan Jirous, umělecký vedoucí skupiny Plastic People.

 

 

V nakladatelství Index v Kolíně n.Rýnem vyšla nedávno kniha v českém jazyce:POLITICKÝ VĚZEŇ - JIŘÍ LEDERER.

 

 

Vedení JAZZOVÉ SEKCE Svazu hudebníků se obrátilo dne 20.3.1978 na své členy s naléhavou výzvou, aby vyjádřili svůj nesouhlas s postupem Svazu hudebníků proti Jazzové sekci. Díky solidaritě členů bylo skutečně zažehnáno nebezpečí bezprostředního zrušení této sekce.

 

Informace o Chartě 77 č. 5 r. 1978 str. 20

 

Na čs. svaz novinářů a jeho odbočky v televizi, Rudém právu a ČTK se dne 9.1.1978 obrátil signatář Charty 77, býv. redaktor RP a nyní dělník František Vaněček. V dopise líčí situaci za nacistické okupace a probírá opatření, která okupační moc a kolaboranti postupně zaváděli ve jménu národního socialismu. Vyjadřuje obavy, že podobná opatření by mohla být v této zemi prosazena i v blízké budoucnosti.

 

 

Nehorázná provokace postihla dne 30.3.1978 rodinu Karla Bartoška, historika a signatáře Charty 77, na popud policie dopravila Pohřební služba ke dveřím bytu rakev s nápisem Karel Bartošek, a to v době, kdy K.B. byl mimo byt. Rakev spatřily jeho děti, když šly ze školy. Loňského roku byla obětí podobného "žertu" policie Libuše Šilhanová, kterou dvakrát obtěžovali zřízenci Pohřební služby, kteří si přišli pro mrtvolu jejího muže Věnka Šilhana, jenž byl v oné době na chatě.

Signatáři Charty 77 z Karlových Varů Jiří Vaněk a Helena Vaňková vycestovali s rodinou dne 9.4 do Vídně, kde chtějí trvale žít. Vaňkovi se museli trvale zříct státního občanství. Jiří Vaněk je první signatář Charty 7 , který emigroval jako dělník podle původního i současného povolání. Počet signatářů Charty 77 žijících trvale v zahraničí se odhaduje na tři desítky.

 

Dne 14.4.1978 zamítl obvodní soud pro Prahu l žalobní návrh signatáře Charty 77 ing. Petra Uhla, jímž se domáhal soudního zrušení výpovědi z pracovního poměru s n.p. Potrubí Praha. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.