Komunistické myšlení
představitelů OH
Člen předsednictva ČNR; signatář Charty 77, člen
předsednictva republikové rady OH a spolupracovník Nadace Charty 77 - Václav Žák
odpověděl v rozhovoru pro Občanský deník na otázku: "Představitelé
sociální demokracie se několikrát nechali slyšet, že OH je pro ně ideální
partner. Některé hlasy z klubu OH v ČNR však takové partnerství zásadně
odmítají" Jakubovi Chudomelovi takto:
"Slyší m to poprvé. Vím ale o tom, že řada
tiskovin má tendenci přirovnávat OH ke komunistům a stavět je v politickém
spektru doleva, z čehož samozřejmě vznikají názory, že OH je nejvhodnějším
partnerem pro levici. To je silně nepřesné tvrzení. OH podporuje vládní
politiku, a jestliže komunisté hlasují pro vládní předlohy, nemůžeme za to, že
hlasujeme s komunisty".
Nepochybuji o tom, že v parlamentech se to odehrává
tímto způsobem, avšak takovýto způsob interpretace dění, kdy se oznámí jen
vybraná část, následně vydávaná za pravdu je totožná s demagogickými praktikami
Rudého práva, Republiky, Špíglu apod. Například: 9. 1991 surově ztloukli členové
KSČ u tanku na Smíchově v Praze 5 občany, kteří měli jiný názor než oni. Za
nadávání: "fašisti, feťáci, kurvy, hajzlové apod., bili pěstí nohama a
holemi do každého, kdo nebyl komunista, včetně novinářů. Rudé právo druhý den
napsalo, že u tanku došlo k fyzickému napadeni. Jak , vidíte, RP nelhalo, k
fyzickému napadení rozhodně došlo. Ovšem, kdo , koho napadl, o tom ani zmínka.
Podobně si někdy počínají i někteří představitelé
Občanského hnuti, jak' dokazuje odpověď' Václava Žáka. Tvrzení, že poslanci za
OH podporují politiku vládní, je jen částí pravdy. Ta druhá část spočívá vtom,
že Občanské hnuti má naprostou převahu ve vládách, a tyto vlády, ovládané OH,
dělají většinou takovou politiku a navrhují takové zákony, které nejvíc
vyhovují komunistům, členům Čs.strany sociálně demokratické - tedy
kryptokomunistům, a poslancům za OH. Většina těchto představitelů OH je zřejmě
bohužel nasáklá komunistickými praktikami a myšlením, které se měli možnost
naučit coby členové KSČ nebo něčím, čemu se říká falešný humanismus - pseudohumanismus,
který v tomto případě začíná odpuštěním komunistickým zločincům, pokračuje spoluprací
s nimi a posléze přebíráním jejich metod. Jan Kos