Jak se krade ve velkem

Ales Moravec

Povidky privatizacniho zbrojnose aneb to nejsou zadna fakta, ale co se skutecne stalo.

      Muzi 28. rijna mysleli na povzneseni naroda a statu, zatimco 95% lidi, co se prodralo k moci po 17. listopadu, myslelo jen na vlastni obohaceni a moc. Je proto zajimave z hlediska pusobeni mocenskych vztahu, jak vsichni idealiste, kteri 20-40 let trpeli, byli temi, co prinejmensim prisluhovali rezimu, odstraneni z vedeni statu behem 1-2 let. A ti, co se tam prodrali s touhou po zbohatnuti, tam zustali az na male vyjimky do dneska. A jak se tam prodrali jiz od zacatku spoluzaci a spolupracovnici pana Klause, kteri nikdy proti komunistum nevystupovali, je zahadou. Zaroven na sve ceste k moci machinacemi a pomluvami zrusili ci poskodili Liberalni stranu a KAN, kterych se z moralniho hlediska obavali. Tyto strany se jim take do jejich koncepce statu nehodily.

      Prvni pokus prisvojit si beztrestne velkou sumu penez, bylo rozebrani cca 719 milionu, ktere zbyly po Narodni fronte. Tyto penize byly statu, ktery je do fondu vlozil, pripadne stran existujicich do roku 1989. Zadny zakon tyto penize nove vzniklym stranam nedal. Za radostneho prihlizeni ministryne kontroly pani Korinkove a ministra financi pana Klause se proste rozpustily. Sly hlavne do ODS a do OH, kde byl pokladnikem pan Ivo Svoboda. Jak vidno, opozicni smlouva existovala uz tenkrat. Ve kterych kapsach tyto finance skoncily, se nedovime, neb vyuctovani zadne nebylo. Hodne o tom vi pan Kotas-Vcelar, tehdejsi poradce pana Klause - vznikla z nich take udajne banka Bohemia.

      Po teto povedene akci zjistili zucastneni, ze nelze pripustit, aby do trestniho zakona byl vclenen paragraf "nedbalostni trestny cin", protoze za nej by mohli byt vsichni urednici a cinitele stihani. Ze nezabranili, ac mohli, vznikle skode. Tento paragraf platil za prvni republiky a plati v civilizovanem svete dodnes. Tim se stali oni i jejich priznivci nepostizitelni. Jsou si toho vedomi, a prave proto tak nasledne jednaji. Vedeni nejdulezitejsiho ministerstva pro transformaci Ministerstva privatizace (MP) a Fondu narodniho majetku (FNM) bylo sestaveno z Federalniho ministerstva financi, odboru majetkoveho a devizoveho. To byl ten odbor, co vozil desitky tisicu dolaru a desitky tisicu marek v kufrech do Moskvy pro komunisticke hnuti. Zadni chartiste ci opozicnici, ale nejproverenejsi soudruzi a soudruzky se stali namestky a vedoucimi odboru. Ti take umoznovali byvalym soudruhum, co zustali vetsinou ve vedeni podniku, dalsi machinace.

      Prvni tunelace probehly jiz v roce 1990. Na priklade si ukazeme prubeh . Vodni zdroje mely na rezervnim fondu 100 mil. Kc, coz byla na tehdejsi dobu obrovska castka. Aby se jich mohli soudruzi zmocnit, zalozili ve Spanelsku a.s., nakoupili dolary za 50 mil. Kc, a vyvezli vse s pochybnou dvoustrankovou ekonomickou studii, ze se finance do 7 let vrati. Schvalila to Statni banka a MP, ackoliv clenove Rady pracujicich pracovniky obou instituci durazne upozornovali, ze jde o podvod a ze se maji penize investovat ve vlasti. Po dvou letech nezustal ani dolar. Potrestan nebyl nikdo. Nadrizene Ministerstvo zemedelstvi hralo hru na mrtveho brouka, ze mu do toho nic neni.

      Jedinou velkou bitvu nad ministerstvy, o ktere obcane nic nevedi, vyhrala pro ne Prazska privatizacni komise. Ta byla sestavena uplne opacne, z normalnich lidi, ktere tam doporucily nove vznikle strany.

      Jak jinak, nez z charitativni lasky k firme AHOLD, chtela bez aukci dat pani Stepova do najmu veskere potravinarske prodejny a Obchodni domy v CR prave ji. Vedeni Prazske komise proti teto nehoraznosti jednalo s panem ministrem Jezkem do pozdnich hodin a ten pod tlakem slibil, ze na takovou smlouvu nepristoupi. AHOLD by se tim zmocnil 90% veskere prodejni potravinarske plochy. Diktoval by pak ceny a smlouvy zemedelcum i zpracovatelskemu prumyslu. Dovazel potraviny z ciziny, co by potreboval. Konkurenci by, jako monopol Telecom, nepripoustel. Velke konkurencni retezce (Penny, Plus, Delvita) by pravdepodobne nevznikly a republika by byla v moci jedineho monopolu.

      Trest za tuto vzpouru nasledoval za 14 dnu. Neuplatna predsedkyne komise, Pani Koksova, byla vyhozena bez udani duvodu. Horsi nez za bolsevika, ten si alespon formalne duvod nasel.

      Nasledovalo dalsi kolo boje s MP. Komise byla zasadne proti primym prodejum lukrativnich provozoven pripravenych k aukcim. Ministersti urednici jim naopak byli silne nakloneni. Tento system byl evidentne proti vsem hlasanym principum prime souteze, ktera mela za pana Klause v republice nastat. Tak MP den pred aukci bez udani duvodu vyradilo z aukce restauraci U Holubu a hotel Admiral (tam mel udajne smlouvu nemecky partner za 10 Kc/luzko a noc). Komise dle zakona aukci provedla. Cele vedeni komise bylo opet nasledujici pondeli protizakonne vyhozeno.

      Vse totiz bylo jiz od zacatku velmi dobre vymysleno. Misto aby cleny komisi jmenoval a odvolaval parlament, aby mohli pracovat nezavisle, delalo to ze sve vule a podle toho, jak se jim to hodilo, Ministerstvo privatizace. Z toho take vyplyvaly nasledujici kroky. Pri drazbe se vetsinou drazil najem a s nim zarizeni stare 20 let za 20 - 50 tis. Kc. Drazbou se ale dosahlo i 2-4 mil. Kc. U primych prodeju tomu bylo naopak. Pri velke privatizaci se majetek ocenil na zustatkovou cenu, coz byla cena puvodni, i z prvni republiky, a z te zbylo 10% ceny. Tim pak byla cena, ktera byla znama v komisi, za Obchodni dum Bila labut ci Dum potravin kolem cca 40 a 15 mil. Kc za budovy. Zarizeni a zasoby se cenily zvlast. Ten samy system byl u Knizniho velkoobchodu, kde jej pan Macek i s budovami koupil za cca 50 mil Kc, ale trzni cena, podle te, za kterou budovu prodal, byla cca 400 mil. Kc. To se to potom privatizovalo. MP pak nasledne vetsinu lukrativnich provozoven stahlo z aukci nebo nezaradilo (kvuli ucnum) a prodavalo se primo nebo zarazovalo do akciovych spolecnosti. Tento system vydrzel pak az do konce cinnosti komise, jejiz vedeni bylo spravne zreformovano.

      Treti a pusobnosti nejvetsi byla vzpoura vsech komisi v CR. Komise byly totiz vyrazeny z rozhodovani o privatizacnich projektech. Komisi bylo v CR cca 75 a mely cca 1800 clenu. Rozhodovani o privatizacnich projektech, co pujde do kuponovky, co do primych prodeju, co zustane a v jakych %, vsak prevzalo pouze 80 uredniku a podle nich take privatizace dopadla. Prevazne meli vazby na byvale soudruhy, kteri zustali ve vedeni - k volbam celych vedeni podniku dle Rad pracujicich nedoslo. Zakazal to pan Pithart, ze slysel travu rust. Ze se pri tomto systemu nabizely uplatky je nabiledni. Kdyby policie chtela, ci mohla rozhovory a nabidky nahravat, musela by jich nalapat stovky. Takto byla pouze 1. uplatkarska afera a to p. Muron, a to jeste ne od policie.

      Komise svolaly proti tomuto systemu protestni schuzi a hrozily stavkou. Na posledni chvili si zajistilo ministerstvo ucast a tam cleny komisi osalilo. Konstatoval jsem tehdy do TV a panu ministrovi, ze tento cely system privatizace povede k rozkradani podniku a krachu ekonomiky, coz jak vidno nastalo. Zaroven, ze Rakona Rakovnik byla rodine Ottu MP protipravne zcizena, to se resi dosud v Haagu. Pan ministr mi za to slibil useknuti pacek. Tak skoncila posledni velka vzpoura obcanu proti moci v CR. Vysledek je znam nam vsem.

      Kam pak obcane nemohli diky zakonum vubec nikdy zasahovat, byl FNM. Tam nikdy neexistovala prisna vnejsi kontrola, ktera by pomerovala schvalene privatizacni projekty s uzavrenymi smlouvami. Nehlede nato, ze spoustu operaci provadel FNM sam ze sve vule. Uvedeme ukazkovy priklad prodeje akcii Cokoladoven. Na trhu cena 5.400 Kc/akcii. Fond pod vedenim p. Jezka jich prodal 90 tisic po 1000 Kc. Kupci predem vybranemu tak vznikl zisk cca 390 mil. Kc. Zajiste vnitrni kontrola fondu neshledala na teto transakci nic spatneho. Byla prece podrizena predsedovi. Ale kazdy laik pochopil, ze stat o ne prisel a nejaky filuta se o rozdil ceny s nekym podelil.

      Po aukci musel kazdy vydrazitel provozovny do mesice zaplatit. Jinak aukce propadla a delala se jina. Prosti obcane, kteri chodili na aukce, dostali uver na svuj dum ci chatu, maximalne 60% soudniho odhadu. Jak to chodilo u priznivcu vladni strany bude pojednavat posledni kapitola.

      U Fondu tento mesicni system neexistuje. Existovaly kupni smlouvy, ktere vypracovavali pro kazdy pripad zvlast jeho pracovnici. Nebyl v nich uveden zasadni systemovy prvek. Pri zapisu noveho majitele do katastru a zaroven cerpani uveru od nezprivatizovanych statnich i soukromych bank na koupi, mely byt zapujcene penize rovnou prevedeny do statni kasy. Privatizator nemel do zaplaceni podniku videt ani korunu z uveru. Dale do zaplaceni posledni koruny nemel take vubec moci s nemovitostmi manipulovat. Na to desitky pravniku na fondu neprislo! Proc asi?

      Timto zpusobem by se ze statni banky prelily penize do statni kasy. I pri krachu privatizatora, by stat o nic neprisel. Takto slo penize si ponechat pro vlastni potrebu a podnik nechat svemu osudu. Potrestan z nedbalosti za tyto spatne smlouvy nebyl opet nikdo. Trestni paragraf neexistuje. Priklad jeden za vsechny je pan Cekan a Elektroodbyt. Pujcil si na nej a penize si nechal, ted se vesele smeje celemu narodu. Vinu ma FNM a jeho urednici. Nikdo z pana Cekana nic nedostane. Zaminek k neplaceni si nasel prehrsle.

      Neexistence nedbalostniho trestniho cinu, ktery nebyl zamerne, jak tvrdi p. Klaus, vubec navrzen, aby se nekriminalizovala ekonomika, a zaroven zamerne neprivatizovaly banky, vedl ve svych dusledcich ke katastrofe. Vsichni akteri techto zameru si museli byt moc dobre vedomi, kam to povede, nebo nemeli nikdy stanout v cele statu.

      Kazdy potom ve financni sfere moc dobre vedel, ze at udela jakoukoliv chybu ci rostarnu, je prakticky beztrestny. Nikdo mu umysl nedokaze. Ze to pak polozi banky a podniky, nikoho z tech stovek darebaku a priznivcu vladni strany (sponzorskych cizineckych mrtvol) nezajimalo. Kdyby tento paragraf existoval, kazdy by si moc rozmyslel neco takoveho provadet. Vina je pouze a jenom na nejvetsim ekonomovi sveta. Ten sam prohlasil, ze to udelal zamerne. Podniky se netransformovaly, ale tunelovaly. Zarizeni se odvazelo do ciziny. Vse na uvery statnich i soukromych bank, Takto vznikly spatne uvery u Sporitelny 40 mld, Komercni banky 60 mld a dalsich. Cesta do Evropy se skoro uzavrela. Zivotni uroven, i kdyz neplatime statisice vojaku Rude armady a pujcky do soc. dem. zemi, zustala u 80% naroda prakticky stejna jako za socialismu. Nekde, kde je nezamestnanost vysoka, jeste nizsi. Penize proste zmizely a mizi dal. Socani - cista ruka - take radsi nedbalostni paragraf nenavrhli. To je prekvapeni ?

      Z praxe si ukazeme zarivy pripad tunelovani Sporitelny jejimi zamestnanci. Behem restitucni soudni pre mezi Tenisovym klubem Hanspaulka a Spartakem Dejvice, posledne jmenovany dal uprostred sporu do zastavy tenisovou klubovnu, aniz byl spor rozhodnut. Zastava znela pro jeho sponzora a mela vsechny znaky tunelovani. Odhad falesny - kurty se tak mely stat betonove, aby bylo mozno zvysit cenu. Pozemky byly Magistratu, ale do zastavy se dostaly, a take klubovna postavena v akci Z, ktera tedy byla statnim majetkem. Odhad byl presto jen 3,5 mil. Kc a Sporitelna, zvlastni utvar Olsanska, na nej vyplatila 6 mil. Kc, aniz by se kdy byl nekdo ze Sporitelny na tento majetek podivat. Ze za tento podfuk nekdo dostal uplatek, je na biledni. Zadarmo by to udelal jen blazen. Urednik a urednice, co to zpusobili, dodnes jsou u Sporitelny. Potrestan nikdo nebyl. Ministerstvo financi, Dr. Mlikova z odboru majetku, nehnula od roku 1993 proti teto zastave ani prstem. Az v roce 1999 po oznameni NKU si vymyslela teorii, ze to je zalezitost Obecniho uradu Praha 6, a tam to po sesti letech necineni poslala, ale schvalne bez priloh, at to vyridi. Pak po 14 dnech zaslala stiznost na Obec, jak to, ze to nevyrizuji. Niceho se nikdo neboji!!

      Vsem temto vytecnikum, co rozkradli stat, se diky p. Klausovi a jeho zamerne neexistenci zakonu, nic nikdy nestane. Smeji se nam dodnes. Generace tenistu mu bude dlouho dekovat, az si bude splacet vlastnima rukama postavenou klubovnu. Avsak zakon o bankovnim tajemstvi, ten byl jednim z prvnich, ktery byl odhlasovan - ani policie do bankovnich uctu nesmela nahlednout, aby se tunelari mohli veselit.

PANE VACLAVE KLAUSI DEKUJEME.

Ales Moravec
Roosveltova 5
160 00 Praha 6
tel. 311 82 63, 61436242
clen Prazske privatizacni komise 1991-1994
clen zastupitelstva HMP 1994-1998
predseda tenisoveho klubu Praha 6

Pretisteno z Neviditelneho psa 26.11.1999


Zpet na Obsah