Charta 77

Dokument č. 3

Předsednictvu Federálního shromáždění, vládě ČSSR, tisk. kancelářím

V Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977 obrátilo se 242 občanů naší republiky k nejvyšším státním orgánům i k veřejnosti, aby jim sdělili své odhodlání usilovat o uskutečnění norem mezinárodních paktů o lidských právech, které se staly součástí našeho právního řádu, jak bylo stvrzeno i jejich uveřejněním ve Sbírce zákonů pod č. 120-76. Toto jednání občanů bylo v souladu s článkem 28 a 29 Ústavy ČSSR a článkem 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Dne 6.1.1977 byli Státní bezpečností nezákonně zadrženi občané, kteří jeli předat uvedený dokument s průvodními podpisy vrcholným státním orgánům ČSSR, dokument byl proto těmto orgánům v zápětí zaslán poštou. Jedinou odpovědí dodnes je však rozsáhlá represivní akce bezpečnostních orgánů a urážejícím, hrubá pomlouvačná kampaň proti signatářům Charty 77 ve všech čs. sdělovacích prostředcích. Urážky, obvinění a pomluvy užívané v této kampani nemají u nás obdoby od dob podobných kampaní v letech nezákonných politických procesů. Podobně jako tehdy je také organizována na pracovištích, v závodech, úřadech, ve školách a jiných institucích kampaň v níž kolektivně nebo individuálně mají lidé odsoudit něco, s čím nebyli vůbec seznámeni. Odsouzení Charty 77 je vymáháno tak, že odmítnutí existenčně ohrožuje každého, kdo by se ho odvážil, někde jsou podpisové archy proti Chartě 77 předkládány k podpisu autoritativně při výplatě mzdy apod. Text Charty 77 však je přitom občanům utajován, a jak výslovně píše Rudé právo dne 15.1.1977 , nikdy zveřejněn nebude.

V noci na čtvrtek 13.1.1977 byly předváděny desítky signatářů a u řady z nich byly provedeny domovní prohlídky ačkoliv formálně jsou slyšeni jako svědci, byli bezdůvodně předváděni a sváženi policejními vozy v době mezi 4. a 5. hodinou ráno, s mnohými bylo jednáno jako s potencionálními zločinci, hrubě a bezohledně. Mluvčí Charty 77 byli prakticky celý týden vyslýcháni a propuštěni na svobodu jen na noc. Dne 13.1. byl zatčen na základě domovní prohlídky novinář Jiří Lederer, dne 14.1. se z výslechu nevrátil mluvčí Charty 77 spisovatel Václav Havel. Ráno dne 15.1. bylo jeho manželce na telefonický dotaz sděleno, že V. Havel se "vzdal bezpečnosti" a byl zadržen z jiného důvodu než je Charta 77. Dne 13.1. byli docenti pedagogické fakulty dr. F. Jiránek a dr. R. Palouš usnesením kolegia univerzity zbaveni funkce výhradně proto, že podepsali Chartu 77. U řady dalších signatářů se chystá výpověď z práce z těchže důvodů.

Domníváme se, že toto všechno v dostatečné míře potvrzuje, jak naléhavé je řešit zcela věcně v naší zemi problém související s uplatňováním práv, k jejichž respektování se náš stát mezinárodně zavázal.

Prohlášení Charty 77 výslovně zdůrazňuje, že smyslem této občanské iniciativy není politická činnost. Celá kampaň proti Chartě 77 je však vedena v heslech politické propagandy. Mluví se o kontrarevolučních a protisocialistických snahách Charty 77 apod. Z této kampaně vyplývá, že vláda považuje pro své zájmy za nebezpečné, aby se důsledně dodržovala práva občanů, k jejichž respektování se sama zavázala. Domníváme se , že je věcí politických organizací, politických stran, odborových organizací apod. ve všech evropských zemích, aby samy posoudily, zda respektování těchto občanských a politických práv je či není požadavkem protisocialistickým, protilidovým a kontrarevolučním. Signatáři Charty 77 vycházeli z přesvědčení, že tomu tak v žádném případě není a nemůže být.

Vázáni odpovědností, kterou jsme jako mluvčí Charty 77 na sebe vzali, žádáme:

Zastavit policejní represálie proti signatářům Charty 77 a propustit na svobodu občany zadržované v souvislosti s tímto prohlášením.

Zastavit všechny formy nátlaku, zejména existečního, proti občanům, kteří požadují uskutečňování závazků z mezinárodních paktů o lidských právech.

Umožnit pravdivou informaci čs. veřejnosti a obsahu Prohlášení Charty 77 a započít ze strany orgánů politické moci jednání o tom, jak řešit věcné problémy uplatňování těchto práv v Československu. K takovému jednání jsme zcela ochotni a připraveni.

Mluvčí Charty 77: prof. dr. Jan Patočka

prof. dr. Jiří Hájek

V Praze dne 15.1.1977