Charta 77

Dokument č. 4

Palčivým problémem v oblasti lidských práv je již léta trvající diskriminace při výběru mládeže na střední a vysoké školy. Každým rokem je možnost studia odmítnuta velkému počtu mladých lidí, kteří svými studijními výsledky, povahovými vlastnostmi, zájmem o vzdělání a úspěšně složenými přijímacími zkouškami prokázali způsobilost ke studiu.

Jde o diskriminaci, uplatňovanou již po řadu let proti dětem občanů nejrůznějších kategorií, do nichž režim dělí podle nevyhlášených , ale tvrdě uplatňovaných směrnic nepohodlné členy české a slovenské národní pospolitosti, a tím je nezákonně, ale o to účinněji zbavuje řady základních lidských práv, mezi jinými i práva na svobodné vzdělání pro jejich děti. Dříve to byly zejména rodiny tzv. kulaků, rodiny politických vězňů z různých procesů padesátých let, rodiny příslušníků západních armád z druhé světové války, rodiny emigrantů, rodiny praktikující to či ono náboženské vyznání atp. Dnes to jsou - v masovém měřítku - zejména rodiny občanů, kteří se během roku 1968 angažovali ve veřejném, politickém vědeckém uměleckém životě.

Výtky , vznášené proti těmto občanům, neobstojí ani po věcné stránce, neboť k demokratickým principům, které hájili, se dnes hlásí mj. i podstatná část mezinárodního komunistického a dělnického hnutí a ostatně je rozvíjela v roce 1968 i vláda ČSSR, jejímiž místopředsedy byli tehdy i dr. G. Husák a L. Štrougal. Navíc zastánci demokratických principů nikdy nebyli ani nemohli být za tuto svoji činnost otevřeně postaveni před soud a řádně odsouzeni, takže jejich diskriminování je často věc libovůle a mnohdy prostého vyřizování účtů. Ale i kdyby šlo o osoby souzené a odsouzené, nemůže se jejich trest vztahovat na osoby prokazatelně zcela nevinné, na jejich dětí. Trestání těchto dětí v nejcitlivější oblasti - v oblasti jejich vzdělání a přípravy na život - je tedy nejen naprosté nezákonné, ale také se příčí všem představám o řádné, humánní společnosti, zejména o společnosti, která se prohlašuje za socialistickou. Je to jen a jen akt msty, zastrašování a korumpování jak rodičů a učitelů, tak těch, kteří se do života teprve připravují a kteří se mají stát už v mládí poddajným nástrojem státní moci.

Osm let po vyhlášení politiky normalizace nejsou na střední školy v ČSSR přijímány děti, kterým v roce 1968 bylo 7-8 let, a na vysoké koly studenti, kterým v roce 1968 bylo 10-11 let , a jejichž rodiče se zasazovali o demokratizaci našeho veřejného a politického života. V dnešním systému přijímání na střední a vysoké školy nejde o objektivní oceňování schopností, nadání a předpokladů uchazečů o studium, o správné využití, růst a rozmístění talentů, ale především na jedné straně - o odměnu za politickou "angažovanost" a konformitu, a na druhé straně - o trest rodičům za jejich politické názory, jestliže nejsou v naprostém souladu s dnešní politickou praxí.

Politicky motivované diskriminační sankce tak postihují nejcitlivější oblast lidských vztahů, vztah rodičů a dětí. Zastrašují rodiče i děti, vnucují vnější poslušnost a pokrytecké postoje. Deformují charakter rodičů i dětí a mravně mají povahu podobnou té, v níž se ocitají lidé, kteří svým jednáním mohou ovlivnit osud rukojmí. Nutí rodiče i děti hrát ponižující komedii v zájmu získání studijních možností.

Politika diskriminace v přístupu ke vzdělání, nikdy plně veřejně nepřiznaná, ale o to důrazněji státním a politickým aparátem prosazovaná, je v rozporu s proklamacemi, že socialistická společnost si váží schopností všech svých občanů a že jim dává možnost plně je rozvinout a uplatnit.

Místo nadaných a talentovaných uchazečů jsou dnes ke studiu přijímáni i uchazeči s průměrným , až vyloženě špatným prospěchem, jestliže se oni nebo jejich rodiče angažují opravdově či předstíraně a jestliže jsou ochotni trpně příjímat a slovy schvalovat vše, co dnešní vedoucí politická garnitura hlásá.

Jako doklad diskriminace a současně protekcionismu lze uvést oficiální písemný pokyn ministerstva školství pro přijímací řízení ve školním roce 1976-1977.

Podle tohoto pokynu například i uchazeč, který měl u maturity i na střední škole všechny známky za l, složil v přijímacím řízení písemnou zkoušku na l a ústní na výbornou, ale nesplňuje "třídně politická kritéria" má při přijímání na vysokou školu horší pořadí než uchazeč, který měl u maturity a na střední škole průměrné známky 2,7 (tedy například žádnou jedničku a víc trojek než dvojek), v přijímacím řízení složil písemnou zkoušku na nedostatečnou a ústní zkoušku měl jen průměrnou, ale splňuje "třídně politická kriteria".

Takovýto oficiální pokyn ministerstva školství nepodněcuje studenty ze střední školy ke studiu, ke zvyšování vědomostí, k píli - spíše naopak. Kromě toho přispívají k nezákonnosti přijímacího postupu další faktory:

l) pokyny a pravidla o přijímání jsou tajná a tak se vymykají veřejné kontrole, nemluvě o tom, že neinformovanost zmenšuje možnosti většiny žadatelů.

2) Celý postup přijímání je rovněž tajný a bez jakékoli veřejné kontroly.

3) Nezveřejňují se ani skutečná čísla o počtu studijních míst a jejich obsazování. Umělým snižováním počtu těchto míst v některých oborech, zejména v netechnických oblastech, se stále snižuje možnost přijetí pro politicky handicapované děti, což postihuje řadu skutečně nadaných jedinců, např. jazykových, výtvarných, hudebních talentů atd. Je nutno mít na paměti, že v řadě oborů je k vykonávání určité činnosti zapotřebí - podle našich zákonů a zvyklostí - nejen skutečného nadání a případně i pracovních výsledků, nýbrž zejména vysvědčení (např. provozování hudby, výtvarného umění, ale i literární a překladatelské činnosti atp.) Povážlivý je zde také moment celospolečenský, totiž to, že se zde uměle ochuzuje národní společenství o řádně školenou inteligenci v oblasti humanitních věd a umění.

4) Tajné je v některých případech otvírání některých ročníků na určitých oborech, např. konkrétně studia dějin umění, kde

se jeden rok nepřijímaly ani přihlášky, ale pak byl ročník otevřen a obsazen výlučně dětmi (zejména dcerkami) z dnešních "prominentních" rodin.

5) Je řada případů, kdy se přijímají studenti z těchto kruhů bez obvyklého přijímacího řízení.

6) Možnost řádného studia politicky hendikepovaných mladých lidí je zmenšována dále neopodstatněným podporováním dětí , nenadaných ale politicky "žádoucích". Tito studenti zabírají totiž místa zejména v prvních ročnících, a později odpadají - přes různé další výhody, která se jim poskytují. Svědčí o tom vysoká "úmrtnost" studentů prvních ročníků, zejména v těch oborech, kde přece jen nejde zkoušky tak snadno obejít (medicína, technika). To je nejen mrhání finančními a jinými prostředky, které zatěžuje nás všechny, ale také jedním ze způsobů , jak omezit přístup ke studiu mladým lidem z jiných kategorií občanstva a zároveň snižovat všeobecnou úroveň kvalifikace v příslušných oborech.

7) To vše s sebou přináší všeobecnou degradaci lidských hodnot ve školství a vytváří příhodné podmínky pro protekcionářství všeho druhu. Šíří se pověsti i o úplatkářství. Tato skutečnost lze ovšem jen obtížně prokázat. Ti, kteří přiznají, že za úplatkářství. Tuto skutečnost lze ovšem jen obtížně prokázat. Ti, kteří přiznají, že za úplatek dostali své dítě na vysokou školu (někteří se tím téměř chlubí), současně prohlašují, že to veřejně nikdy nedosvědčí. Ministerstvo školství by ovšem mělo najít cesty, jak tyto případy zjistit a přešetřit.

Demoralizační důsledky dnešního výběru na studium těžce poškozují morální profil mládeže. Mladí lidé se rychle učí účelově rozeznávat mezi krásnými oficiálními proklamacemi a skutečností, která je s nimi v rozporu. Týká se to jak těch, kteří jsou nespravedlivě diskriminováni, tak i nespravedlivě preferovaných.

Ve svých demoralizačních účincích postihuje celá praxe přijímání na školy, také učitele, jímž tento vynucený postoj žáků znemožňuje kvalifikovaný pedagogický přístup. Zároveň je vhání do podobného mravního dilematu jako rodiče postižených dětí, neboť nerespektování citovaných pokynů by je ohrozilo existenčně.

Kromě svého příspěvku k devalvaci morálních hodnot, k masovému pokrytectví a protekcionářství má dnešní praxe výběru na studia ještě další závažné důsledky pro odbornou úroveň absolventů škol v jejich budoucím působení i v praktickém životě. Celá společnost je ochuzována o tvůrčí síly, o talenty. Pro ekonomický a kulturní rozvoj státu, chudého na suroviny a ostatní extenzivní zdroje růstu, je to zvlášť závažné a alarmující. Ti,kdož jsou dnes odpovědni za hospodaření s naší nejcennější národní hodnotou - tvůrčími schopnostmi lidí - by si měli uvědomit, jaké obrovské a často nenahraditelné ztráty jsou tím působeny, celé naší společnosti.

Ti, kdo rozhodují o způsobech přijímání na střední a vysoké školy, nejen nerespektují slavnostní mezinárodní přísliby našich nejvyšších funkcionářů, ale hrubě porušují i československé zákonné normy. Jako signatáři Charty 77.:

l) Aby byla zrušena všechna diskriminační nařízení, směrnice , pokyny a pod. školské správy o přijímání na studium, pokud jsou v rozporu s normami Charty o lidských právech , které po zákonném schválení a publikování Charty jsou dnes součástí čs. právního řádu, zvláště aby byl uveden v život článek 26 Charty: "Zákon zakáže jakoukoli diskriminaci a zaručí všem osobám stejnou a účinnou ochranu proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů."

2) Aby bylo veřejně oznámeno v tisku, že ČSSR splnila závazek, který převzala podle článku 4O Charty: "Státy , které jsou smluvními stranami Paktu se zavazují, že budou podávat zprávy o opatřeních, přijatých k uvedení práv uznaných v tomto Paktu v život, o pokroku, jehož bylo při užívání těchto práv dosaženo, do jednoho roku ode dne, kdy se staly účastníky Paktu."

3) Aby byla zřízena komise kvalifikovaných pedagogů a školských pracovníků, nezatížených diskriminační praxí při výběru na studia, která by vypracovala a uveřejnila objektivní analýzu dosavadní situace při přijímání na střední a vysoké školy a zhodnotila jeho důsledky pro vzdělanostní potenciál našeho národa i pro jeho další ekonomický, technický, vědecký, kulturní vývoj.

4) Aby podle výsledků šetření uvedené komise - byla dána nespravedlivě diskriminovaným uchazečům možnost studovat.

Signatáři Charty 77 považují za prospěšné a účelné shromažďovat údaje o konkrétních případech diskriminace v oblasti, vzdělání a seznamovat s nimi odpovědná politická a úřední místa a žádostí o jejich přešetření a nápravu.

Signatáři prohlášené Charty 77, vedení upřímnou snahou konstruktivně a pozitivně přispět k řešení tohoto palčivého problému, aniž by si kdy kladli jakékoliv jiné cíle a nároky politické či jiné, považují za svou morální a občanskou povinnost nabídnout svou pomoc při odstraňování diskriminace při přijímání studentů na střední a vysoké školy. Tento dokument považují za první podnět ke kvalifikovanému jednání, které by odstranilo nedostatky stávající praxe a uvedlo přijímání studentů na školy do souladu s Chartou o lidských právech, československým státem zákonně přijatou.

Mluvčí Charty 77: prof. dr. Jan Patočka

Václav Havel (t.č. ve vazbě)

prof. dr. Jiří Hájek

Dodatek k pokynům

Na základě dodatečných pokynů MŠ žádáme, aby v souhrnném archu bylo u každého posluchače v rubrice "pozn." vyjádřena příslušným písmenem zařazení každého posluchače do jedné z následujících skupin:

A) posluchači, kteří:

l) splňují třídně politická kriteria

2) celkový prospěch u maturity a ze střední školy mají lepší

než 2,OO

3) Výborně vykonali ústní zkoušku a z matematiky lépe než s

prospěchem 4 (tzn. l,2 a 3)

Bl-uchazeči, kteří:

l) splňují třídně politická kritéria

2) celkový prospěch u maturity a ze střední školy mají v rozmezí mezi 2.00-2.70

3) průměrně vykonali ústní zkoušku a z matematiky s prospěchem včetně známky 4

B2-uchazeči, kteří:

l) nesplňují třídně politická kriteria

2) celkový prospěch u maturity a ze střední školy mají lepší než 2,OO

3) výborně vykonali ústní zkoušku a z matematiky složili lépe než s prospěchem 4 (tzn. 1.2 a 3)

Cl - uchazeči, kteří

1) splňují třídně politická kritéria

2) celkový prospěch u maturity a ze střední školy se pohybuje v rozmezí 2.00-2.70

3) U ústní zkoušky prospěli a matematiku složili na známku 4

C2- uchazeči, kteří:

l) nesplňují třídně politická kritéria

2) prospěch u maturity a ze střední školy je vyšší než 2,7O

3) neuspěli a ústní přijímací zkoušky a matematiku složili na 4