Charta 77

Dokument č. 11

S Prohlášením Charty 77 z 1.1.1977 a se zveřejněním podpisu vyslovilo souhlas dalších 133 občanů. Tím se celkový počet zveřejněných stoupenců Charty zvyšuje na 75O. Kromě nich existuje značný počet občanů, kteří souhlas s Chartou projevují různými způsoby, nechtějí se však veřejně přihlásit, protože mohou být podle svého přesvědčení platnější věci lidských práv mimo přímou pozornost státních orgánů, nebo z obav před možným postihem, zejména existečním.

Do jaké míry se při propouštění z práce porušují platné československé zákony včetně Zákoníku práce, je patrno i z dopisu ( a k němu přiložené průkazné dokumentace), který zaslal 30. května mluvčí Charty 77 spolu s deseti existečně postiženými signatáři Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, Generální prokuratuře ČSSR, předsednictvu Ústřední rady odborů, ministerstvu práce a sociálních věcí a Světové odborné federaci.

Z řad přátel Charty 77 byla v posledních týdnech kladena otázka, zda činnost Charty není příliš ohrožena, mj. také vzhledem k tomu, že jeden ze tří původních mluvčích prof. dr. Jan Patočka zemřel a spisovatel Václav Havel rezignoval, což vzala Charta 77 na vědomí a zveřejnila sdělením z 26.5.1977.

K tomu chceme říci: Charta 77 je živým společenstvím občanů, kteří v rámci právního řádu ČSSR usilují o důsledné dodržování zákonů v oblasti lidských práv, zaručených Ústavou ČSSR a mezinárodními pakty, uzákoněnými v ČSSR a zveřejněnými ve sbírce zákonů 23/l2O/1976. Není organizací, nemá pevnou strukturu a vymezené kompetence funkcionářů. Jako občanská iniciativa se opírá o vědomou aktivitu všech, kdo souhlasí s jejími cíli a zásadami, vyjádřenými v jejich kolektivních dokumentech. Tento živý a demokratický charakter je zárukou, že nachází vhodné formy a způsoby, jak v rámci právního řádu Československé socialistické republiky předkládat kompetentním orgánům i veřejnosti řádně připravená a otevřená stanoviska. Proto má připraveny i vhodné alternativy pro případ jakýchkoliv snah omezit její zákonnou činnost.

K Chartě 77 z l.l. 1977 se k dnešnímu dni připojili tito další českoslovenští občané:

Michaela Auerová, psycholožka

Mojmír Babáček, programátor

Pavel Barna, sladovník

Zdeněk Bartoš, instalatér

Josef Bednařík

Jiří Beran, údržbář

prof. dr. Vilibald Bezdíček

Pavel Bílek

Daniela Bísková, zdrav. laborantka

Oto Borkoš, dělník

Nika Bretschneiderová, herečka

Stanislav Březina , automechanik

Jiří Bubák, dělník

Josef Buška, dělník

dr. Jiří Burda

Hana Černohorská, dělnice

Jarmila Doležalová, , pomoc. asistentka

Vladimír Dvořák, topič

Věra Eisenbergerová, sociální pracovnice

Leoš Exler, dělník

Petr Fuchs, akademický architekt

dr. Jana Gajzlerová

Jaromír Glanc, elektromontér

Viktor Groh, zámečník

Zdeněk Hadan, jevištní technik

Jan Havlíček, pokrývač

Karel Havlíček, výtvarník

Otto Havlík, lesník

Leopold Hofman, býv. předseda branného a bezp. výboru NS

Ivana Holotová, dělnice

Stanislav Homola, zahradník

dr. Petr Horák

Ladislav Hudec, knihař

Stanislav Hudec, soustružník

Roland Hübber, opravář

Bohumil Charvát, dělník

dr. Bohumír Janát, filosof

ing. Ludmila Jankovcová, býv. členka předsednictva ÚV KSČ

Eva Jarošová , textařka

Jiří Jiřík, student

Zbyněk Jonák

Hynek Kašpar, dělník

Zdeněk Kašťák, dělník

Zdeněk Kasík, dělník

Viktor Klouda, dělník

Petr Kobylka, automechanik

Petr Kocum, řidič

Zdeněk Kohoutek, lakýrník

Pavol Koniar, dělník

Martin Kottas, instalatér

Zdeňka Kováčová

Ivan Kožíšek , dělník

Karel Kraus, figurant

Petr Krončák, klempíř

Pavel Kučera, dělník

Alois Kýhoš, řidič

Miroslav Latta, dělník

Vendelín Laurenčík, technik

Oldřich Loukota, dělník

Maxmilián Lukášek, dělník

Pavel Macháček, dělník

Vratislav Machulka, dělník

Petr Maišaidr, dělník

Ivan Maňásek, technik

Vladimír Marek

Jan Mašek, elektroúdržbář

Rostislav Mazánek , dělník

Věra Keissnerová, býv. stát. zam.

Robert Merganz, chemik

Martina Mrázová, knihovnice

Vladimír Muzička, výtvarník

Pavel Myslín, dělník

Tomáš Novák, fotograf

Lubomír Obruča, topič

Jaroslava Odvárková, studující

Pavel Opočanský, dělník

Věra Oppelová, číšnice

František Pánek, dělník

Ladislav Papež, zámečník

Pavel Pavlovský, dělník

Zdeněk Piras, mechanik

Jana Pirasová, dělnice

Zdeněk Podhorský, dělník

Jaroslav Pojer, pošt. zaměstnanec

Jiří Pokorný, dělník

ing. Lubomír Polák, zaměstnanec JZD

Ladislav Pražák, dělník

Jan Princ, dělník

Jaroslav Procházka , instalatér

Jarmila Procházková, chemička

Jaromír Průša

Jan Pospíšil, dělník

Ladislav RAdič, elektrikář

Vratislav Riedl, instalatér

Ivana Riedlová, prodavačka

Marie Riesichová, dělnice

Josef Rozmiler, pedagog

Pavel Rušej, dělník

Alžběta Růžičková, důchodkyně

Dana Rücklová , v domácnosti

Jan Rydval, dělník

ing. Zora Rysová, stavební inž.

Marie Skálová

František Sklenář, elektroúdržbář

dr. Milan Skřont, ministr sportu

Věra Sobotková, úřednice

Josef Stehlík, dělník

Oldřich Stránský, klempíř

dr. Julius Strinka

Jiří Svoboda, dělník

Miroslav Šejna, instalatér

František Šimůnek, recepční

dr. Jana Šmejkalová

Štefan Škoviera, dělník

Klaudius Štróbl, střední kádr

Eva Teichmanová, laborantka

Jan Unger, studující

Jaroslav Unger, dělník

ing. Jaromír Urban, technik

Jiří Vaněk, dělník

Petr Vávra, opravář

Oldřich Vnuk, dělník

Dagmar Vokatá, technička

Jana Voráčková, knihovnice

Prokop Voskovec ml., správce depozit

Jiří Vostatek, malíř

doc. dr. Vladimír Wágner

Pavel Zajíček, dělník

Pavel Zavadil, dělník

Jan Zbraha, horník

Jiří Zdeněk, dělník

Pavel Zeman, dělník

Jan Zmatlík, sociolog

V Praze dne 13.června 1977

prof. dr. Jiří Hájek, DrSc

mluvčí Charty 77