Sdělení Charty 77

Ve svém prvním Prohlášení ze dne 1.1.1977, v němž jsme oznámili vznik Charty 77 a formulovali její poslání, uvedli jsme mimo jiné, že Charta 77 chce vést v oblasti svého působení konstruktivní dialog s politickou a státní mocí, zejména tím, že bude upozorňovat na různé konkrétní případy porušování lidských práv, připravovat jejich dokumentaci, navrhovat řešení, předkládat různé obecnější návrhy, směřující k prohlubování těchto práv a jejich záruk, a působit jako prostředník v různých konfliktních situacích, které může bezpráví vyvolat.

Devět měsíců existence Charty 77 prokázalo životnost tohoto společenství, navzdory kampaním a represím nepřestala Charta 77 působit, o čemž svědčí mimo jiné i to, že vydala dvanáct dokumentů a dalších textů , z nichž většina se zabývala různými oblastmi společenského života z hlediska uplatňování lidských práv a kritikou jejich porušování. Signatáři Charty 77 a další občané podníceni její iniciativou, projevili odhodlání zasazovat se o dodržování zákonnosti a respektování lidských práv a občanských svobod a vykonali v tomto směru jednotlivě i v různých improvizovaných seskupeních hodně práce. Počet signatářů se zatím bez jakékoliv agitace více než ztrojnásobil a dosahuje nyní osmi set. Na bázi Charty 77 nebo v souvislosti s ní byla napsána řada analýz, zpráv a podobně, které kolují mezi obyvatelstvem. Diskuse se signatáři Charty 77 a jejími příznivci na pracovištích, v odborových organizacích i v prostředí politické a státní moci učinily Chartu 77 věcí veřejnou. Její signatáři, vědomi si toho, že jim jde o dobrou věc , a že stojí na půdě právního řádu republiky se nenechali zastrašit ani odradit žádnými diskriminacemi. Tento postoj si získal uznání a sympatie značné části veřejnosti. Nečekanou pozornost a zájem, spojené s mnoha projevy solidarity, získala Charta 77 i v zahraničí. Vážíme si jich,pokud přicházejí od těch osobností ze Západu i z Východu, kterým jsou cíle Charty 77 skutečně vnitřně blízké.

Dosavadní historie Charty 77 zapůsobila do určité míry i na celkové politické ovzduší v naší zemi. Mnoho občanů si v konfrontaci s ní uvědomilo, že je možné a správné vyslovovat veřejně kritické názory a angažovat se za nápravu věcí, které nejsou v pořádku. I když se Chartě 77 zatím nepodařilo navázat se státní mocí přímý dialog, o což od svého vzniku usiluje, k určitému nepřímému a zdaleka neuspokojivému dialogu přece jen došlo: státní moc bere existenci Charty 77 na vědomí a ve sdělovacích prostředcích na ni reaguje.

Přesto všechno se Chartě 77 - hlavně díky překážkám, jež se jí v první fázi dostaly do cesty - zdaleka ještě nepodařilo v míře, v jaké by chtěla, plnit mnohá ze svých předsevzetí, především na rovině konkrétní pomoci v různých jednotlivých případech bezpráví.

Lze jí ovšem vytknout i jiné nedostatky: někteří její signatáři nemají dost dobré spojení s ohnisky její aktivity, veřejnost není o její práci dostatečně informovaně, a mnozí občané, kteří s ní při jejím vzniku sympatizovali, dokonce ani nevědí, že Charta 77 dál žije a působí.

Proto v letních měsících mnozí signatáři Charty 77 zamýšleli nad její budoucností i možnostmi a formacemi její další práce, o svých myšlenkách se při různých příležitostech informovali. Sešlo se hodně úvah a námětů, často velice rozličných, jak ani jinak při názorové různosti signatářů být nemohlo.

Z této diskuse vyplynulo několik hlavních bodů, v nichž došlo k rozsáhlému souhlasu.

l) jelikož Chartě 77 nejde o vlastní prestiž, ale o faktický vývoj v oblasti jejího poslání, podporujeme a chceme podporovat - společně i jednotlivě - rozmanitě občanské iniciativy, které se kolem nás objevují a objeví a které v nejširším slova smyslu směřují k prohloubení zákonnosti a respektování občanských práv a svobod v naší společnosti - a to bez ohledu na to, zda tyto iniciativy formálně vznikají a rozvíjejí se přímo na půdě Charty 77, ve volném spojení s ní nebo zcela mimo ni. Podstatné je, že jsou v souladu s jejími cíli a že tedy i jejich podporou lze dostát morálnímu závazku, vyplývajícímu z našeho dopisu.

2) Za legitimní výraz tohoto závazku považujeme dále aktivní individuální vztah k problémům společnosti i k problémům našeho nejbližšího okolí. Proto se chceme ještě více než dosud zabývat konkrétními případy bezpráví, s nimiž se ve svém okolí nebo nám dostupném prostředí setkáváme, chceme na ně upozorňovat jak své spoluobčany, tak příslušné orgány a žádat všemi účelnými a legálními prostředky jejich náprav, v rámci svých individuálních možností budeme dále pracovat proti zamlčování objektivních společenských problémů, proti nezodpovědnému a sobeckému výkonu různých funkcí, proti svévoli a nedemokratičnost v organizacích, jejichž jsme členy. Pokud to uznáme za vhodné budeme se o této činnosti navzájem informovat, avšak rozhodující instancí nám vždy zůstane naše vlastní svědomí a vědomí občanské odpovědnosti. Přirozeným důsledkem tohoto postoje je i to , že každý z nás svou individuální prací zároveň prohlubuje i spojení Charty 77 s veřejností, tzn. především s občany, kteří chtějí požádat Chartu 77 o pomoc, kteří pro ni mají různé náměty, kteří se chtějí seznamovat si jejími materiály a pomáhat v jejím duchu a eventuálně i jejím prostřednictvím existenčně postiženým osobám, spolupracovat s ní nebo se k ní sami připojit jako její signatáři. Četní signatáři už projevili v tomto směru iniciativu, abychom touto cestou zveřejnili jejich adresy. Učiníme tak v jednom z příštích sdělení.

3) Je přirozené, že se signatáři Charty 77 volně sdružují podle svých možností a zájmů do neformálních pracovních skupin, zaměřených k určitým konkrétním případům a speciálním tématům, kterými se soustavně zabývají. Dokumentují je a případně žádají příslušné orgány o jejich řešení v tomto duchu, jak je charakterizuje naše první prohlášení. O této práci informují mluvčí i ostatní signatáře. Rozvíjejí ji však samostatně. Písemné materiály, které při tom vznikají, podepisují pak především signatáři, kteří se na nich podíleli.

4) Podle potřeby a uznají-li za účelné, mohou některé z názorově, regionálně či přátelsky spojených různých neformálních okruhů signatářů Charty 77 pověřit někoho ze svého středu, aby opatřoval ostatním informace a různé materiály a zajišťoval jim komunikaci s mluvčími a jinými okruhy signatářů.

5)Chartu 77 jako celek budou i nadále zastupovat její mluvčí. Z dosavadních zkušeností a rozprav vyplynulo, že veškerá tíha a odpovědnost této funkce by neměla nadále spočívat jen na jediné osobě, dr. Jiřím Hájkovi, jediném dnešním mluvčím Charty 77. Proto byl doplněn - v souladu s naším prvním prohlášením a po konzultaci v různých okruzích, počet mluvčích opět na tři. Funkcí dalších dvou mluvčích jsou pověřeni a dr. Ladislav Hejdánek. Jelikož Charta 77 není organizací, ale volným společenstvím, stmelovaným především vzájemnou důvěrou, je správné - jak se mnozí z dotázaných signatářů z různých okruhů shodli - že mluvčí jsou nadále vybaveni právem předat své funkce - v případě, že je nebudou moci nebo chtít dále vykonávat - dalším signatářům, které si po vzájemné dohodě vyberou a kteří budou ochotni tuto funkci přijmout. Hlavním úkolem mluvčích bude pokračovat v úsilí o konstruktivní dialog se státní mocí a vydávat tak jako dosud hlavní dokumenty a stanoviska Charty 77.

Věříme , že tyto základní směry a principy naší budoucí práce jakož i konkrétní opatření, na nichž jsme se dohodli, pomohou Chartě 77 lépe plnit její poslání.

dr. Jiří Hájek Marta Kubišová Dr.Ladislav Hejdánek

mluvčí Charty77 mluvčí Charty 77 mluvčí Charty 77

Praha 21.září 1977