Životopisy mluvčích Charty 77

Jiří Hájek

nar. 1913, právnická studia dokončil r. 1937. V pokrokovém studentském hnutí byl činný od r. 1932, od r. 1933 v sociálně demokratické mládeži. Za účast při organizování jednotného protifašistického odboje hnutí mládeže vězněn za okupace v letech 1940-1945. Po válce účasten při založení Světové federace demokratické mládeže. Od r. 1947 přednášel na vysokých školách. V letech 1949-1955 profesorem dějin mezinárodního dělnického hnutí a mezinárodních vztahů. Od sloučení čs. sociální demokracie a KSČ do roku 1969 členem ÚV KSČ. V letech 1955-1965 v diplomatických službách. V letech 1965-1968 ministrem školství, r. 1968 ministrem zahraničních věcí, odstoupil po vstupu vojsk. Poté pracoval v Československé akademii věd na problematice mezinárodních vztahů. V r. 1973 odešel do důchodu. Z publikací: Mezi včerejškem a zítřkem (1947), Mnichov (1958), Řada odborných článků a statí.

Bydlí v Kosatcové ulici ll, Praha lO - Zahradní město.

Marta Kubišová

nar. 1942 v Českých Budějovicích v rodině lékaře. Po maturitě tři roky ve sklárně. Pak začala zpívat v pardubickém Stop-divadle (1962). Za rok odchází do plzeňského divadla Alfa a odtud do Rokoka v Praze. 1966 první Zlatý slavík za vítězství v celostátní soutěži časopisu Mladý svět a zlatý Bratislavský klíč - cenu Čs. televize. R. 1966 z Rokoka odchází a zakládá se svými kolegy skupinu Golden Kids. Od roku 1966 stříbrná, bronzová a r. 1968 zlatá Bratislavská lyra. Je nejoblíbenější zpěvačkou Československa a za rok 1968 a 1969 přijímá Zlatého slavíka. Reprezentovala Československo v mnoha zemích, vystupovala v Cannes na M.I.D.E.M. a v pařížské Olympii. Vydala téměř sto desek a natočila několik filmů. Od ledna 1970 nesměla vystupovat v souvislosti s podvrženými pornografiemi. Křivé nařčení bylo sice před soudem odvoláno, ale vrátit se už nesměla.

Bydlí v Soudní ulici 12, Praha 4 - Pankrác.

Ladislav Hejdánek

nar. 1927 v Praze. Po maturitě 4 semestry na přírodovědecké fakultě UK a poté přešel na filosofickou fakultu UK. Promoval v r. 1952 . Pracoval jako kopáč a betonář. Po dvouleté vojenské službě nastoupil r. 1956 do Ústavu epidemiologie a mikrobiologie jako pracovník v dokumentaci. Publikoval různé články (Vesmír, Křesťanská revue, Plamen, Tvář, Slovenské pohlady, atd.). R. 1968 přijat jako marxista do Filosofického ústavu ČSAV, výpověď dostal k 31.3.1971. Od té doby pracoval jako vrátný a topič. Je ženatý, má čtyři děti. Aktivně pracuje v Českobratské církvi evangelické. V létě 1972 byl odsouzen za to, že se údajně pokusil spáchat trestný čin pobuřování. V této souvislosti byl také ve vazbě. V únoru 1973 byl amnestován a podle čs. zákonů je třeba na něho pohlížet, jako kdyby nikdy odsouzen nebyl, Ladislav Hejdánek navazuje jako filosof zejména na Masaryka a Rádla, je žákem profesorů J.B. Kozáka a Jana Patočky.

Bydlí ve Slovenské ulici ll, Praha 2-Vinohrady.