Charta 77

Dodatek k dokumentu č. 4

Koncem února letošního roku se mluvčí Charty 77 v Dokumentu č. 4 obrátili na kompetentní místa ČSSR s prvním rozborem situace v oblasti školství se žádostí, aby byla neprodleně zjednána náprava křivd a diskriminací při výběru mládeže na střední a vysoké školy. Signatáři Charty 77 tehdy nabídli svou pomoc tím, že přislíbili shromažďovat údaje o konkrétních případech diskriminace v oblasti školství a seznamovat s nimi odpovědná politická a úřední místa i veřejnost.

Z tohoto důvodu a také proto, že se žádné odpovědi ani nápravy nedočkali - vypracovali signatáři Charty 77 nový rozbor situace jako doplněk Dokumentu č. 4, neboť jde o problém zvláště naléhavý nyní, kdy se v Bělehradě hodnotí, jakým způsobem se účastnické státy Helsinské konference 1975 vyrovnají s požadavky Závěrečného aktu.

S kratšími přestávkami již téměř třicet let není v Československu jediným a zpravidla hlavním hlediskem pro přijímání na střední a vysoké škole prospěch, nadání, zájem a pozitivní povahové vlastnosti mladých lidí. Základním kriteriem se stala bezvýhradná a nekritická občanská poslušnost až servilita a především pak to, co Češi a Slováci nazývají "dědičným hříchem": skutečnost, zda se otec či matka podle hrubých měřítek moci politicky nebo občansky "provinili nebo "neprovinili".

Desetitisícům schopných a nadějných chlapců a děvčat bylo na základě tohoto hluboce nesprávného kritéria znemožněno studovat stovkám a tisícům jiných bylo naopak umožněno studium, aniž pro to mají předpoklady. Navíc se stále častěji projevuje kriterium "kdo víc zaplatí", což má za následek rostoucí korupci i v této oblasti.

Důsledky takové školské politiky při výběru studentů, prováděné v rozporu s Ústavou ČSSR, s řadou zákonů a mezinárodních paktů a úmluv, jsou přímo katastrofální. Lze je rozdělit do čtyř základních okruhů: morální, výchovné, odborné a kulturní, politicko-manipulační.

l) Sama skutečnost, že o studiu nerozhoduje nadání, zájem, pracovitost a jiné kladné povahové vlastnosti, ale většinou okolnosti na mladém člověku nezávislé, zvnějšku mu připsané (např. třídní původ či politická příslušnost rodičů), je zcela nemorální. Studium na výběrových školách je mocenským aparátem chápáno jako odměna za konformitu a tzv. politickou angažovanost, jako žebřík společenského vzestupu, a jen v malé míře jako příprava na tvořivou kvalifikovanou práci.

2) Mladý člověk záhy pochopí, že se po něm nevyžadují především znalosti a schopnosti, ale v prvé řadě politická pseudoaktivita a konformita, jakkoli předstíraná a formální. Na školách a v rodinách se učí dvojímu myšlení a dvojí řeči. Mnozí mladí lidé vstupují do organizací, k nimž nemají vnitřní vztah, učí se vyslovovat názory s nimiž vnitřně nesouhlasí. Vytvářejí si dvojí morálku, dvojí tvář. Místo na přednášky chodí na schůze a požívají řady východ, stávají se postrachem nejen pro své kolegy, ale i profesory. Absolvují mnohdy střední nebo vysokou školu bez problémů, ale také bez hlubších a obsáhlejších vědomostí. Stávají se většinou zálohou moci pro řídící funkce. Nejen proto, že jsou za své studium a politické postavení vděčni, ale především proto, že pro normální odbornou práci nejsou vybaveni potřebnými znalostmi a schopnostmi. Zato získávají schopnost již záhy mocensky manipulovat, poslušně a nekriticky řídit. Naproti tomu studenti, kteří vyslovují své politické názory, neskrývají se se svými postoji, povahově čestní a otevření, jsou ze škol mnohdy vylučováni, často před závěrem studia, bez možnosti uplatnit se třeba jen na okraji oboru, který chtěli absolvovat . A ti,kteří během studia neprojevili výrazně svou politickou a občanskou informitu, jsou obvykle bez perspektivy kvalifikačního růstu.

3) Celý tento zčásti živelný, zčásti promyšlený diskriminační postup a velmi nepříznivé důsledky pro řadu vědeckých i praktických oborů.Nezasahuje však zdaleka jen společenské obory. Týká se velmi neblaze i uměleckých škol, přírodovědeckých oborů a nejvíce medicíny, poněkud v menší míře technických oborů. Mladí lidé, z nichž by mohli být vynikající lékaři, nikdy léčit nebudou. Naproti mladí lidé, kteří nemají o studium lékařství takový zájem, o dalších předpokladech nemluví, jsou předurčeni zaujmout kvalifikovaná a vedoucí místa ve zdravotnictví.

4) Nejvýrazněji ovšem v celé praxi vzdělaností diskriminace vystupuje do popředí faktor politicko- občanské manipulace. Děti se staly významným prostředkem nátlaku na občany - rodiče. Ti již vědí, že jejich členství v komunistické straně či vyloučení z ní, jejich účast či neúčast na manifestacích, aktivita či pasivita ve vybraných společenských organizacích, jejich otevřená kritičnost či pokrytecké mlčení a lhostejnost, souhlas s Chartou 77 či její odmítnutí, projevení názorů odlišných od oficiálních či přízemní názorový konformismus, že to vše může rozhodovat o osudu jejich dětí. A protože veliká část občanů má děti, které se dříve či později budou ucházet o určitý typ studia, učebního poměru nebo zaměstnání, je také veliká část občanů tímto tlakem znovu a znovu ohrožována a postihována. Nejsou vzácné případy, kdy do hry společenské pseudoaktivity a přetvářky vstupují už rodiče dětí, které teprve započaly školní docházku. Přitom není důležité, zda státní moc v každém jednotlivém případě svůj způsob "odměny a trestu" uskuteční, stačí, aby tak učinila v řadě případů - už na jejich podkladě se u občanů utváří obava, že také jim by se to mohlo stát. Tato manipulace je o to rafinovanější, že postihuje často lidí čestné a nesobecké, ty , kteří jsou v konfliktu se společenskou lží a nemorálností ochotni obětovat sami sebe, svou existenci, ale právě z pohnutek nesobeckých - kvůli dětem - se křiví a přetvařují.

Politická moc v Československu vytváří tak zcela programově systém morálně, kulturně i politicky nesprávných norem chování a jednání v oblasti nejzákladnějších lidských vazeb rodičů a dětí, jedinců, rodin, širších společenství a společensko-politických struktur. Na jejich bázi vzniká mocenská manipulace, mající zásadně škodlivé následky v morálce dospělých, mládeže a dětí. Vede k devalvaci a destrukci řady základních lidských a společenských hodnot, včetně tvořivé lidské práce, vzdělanosti a kultury. V národě J. A. Komenského, v národech, kde jsou zakotveny demokratické tradice vzdělanosti a kultury, jsou tyto ztráty pociťovány obvzlášť citlivě a tragicky. Zejména proto, že jde navíc o národy, které mají s útlakem a odvetnými opatřeními dlouhé a trpké zkušenosti.

V Praze dne 9. prosince 1977

prof. dr. Jiří Hájek, DrSc

Marta Kubišová PhDr.

Ladislav Hejdánek mluvčí Charty 77

Příloha

Příloha

Pokusíme se doložit své poznatky o vzdělanostní diskriminaci v ČSSR řadou příkladů. Informace o nich byly získány výlučně z okruhu přátel uvedených mladých lidí, jejich rodin a pracovníků školských institucí. Přiložený dokumentační materiál je jenom zlomkem co do počtu, ale ani zcela nevystihuje případy nejkřiklavější. Je omezen možnostmi dokumentace, které jsou v současném Československu velmi malé, a především pak obavami postižených nebo jejich rodičů, že by zveřejnění jejich případů mohlo vést k další perzekuci a to nejen při nové žádosti o studium. Doznáváme však , že uvedená fakta jsou dostatečným dokladem praxe čs. úřadů a těch vedoucích politických míst, která o vzdělanostní diskriminaci vědí a nejen že ji připouštějí a nikterak proti ní nezasahují, ale dokonce ji vytvářejí.

Za eventuální dílčí nepřesnosti se předem omlouváme, a v zájmu objektivity také sdělujeme, že v ojedinělých případech se někteří uchazeči po mnoha pokusech a odvoláních na studium přece jen dostali. I když jde o případy vyjímečné, snad i ony svědčí o tom, že rozsáhlá aktivita vyvýjená na obranu lidských práv, přinesla výsledky a že je nutno v ní pokračovat.

Jsou dále připraveny konkrétní případy studentů, kteří byli ze střední nebo vysoké školy vyloučeni za své názorové postoje, (např. případy z Filosofické fakulty UK z r. l977, případy související s účastí na pohřbu prof. Jana Patočky v r. 1977 , a mnohé další). Mnozí studenti byli vyloučeni za to, že otevřeně projevili své kritické a nekonformní názory, např. liberárně humanistické, náboženské či důsledně socialistické, že projevili souhlas s Chartou 77 a diskutovali o ní. Za všechny podává výmluvné svědectví případ Miroslava Jirounka z Mladé Boleslavi. Jeho podrobná dokumentace byla z iniciativy několika přátel Charty 77 odeslána v říjnu bělehradské konferenci. Obdobně budou zpracovány další případy , např. vyloučení a věznění Jana Kozáka z Filosofické fakulty UK pro vyjádření aktivního nesouhlasu se směrnicemi a prací výjezdové komise fakultního výboru SSM).

Zpracovány jsou také případy studentů, kterým je ztěžováno studium či znemožněno dokončení studia pro jejich přesvědčení a mnohé další případy, ke kterým se vhodným způsobem vrátíme.

Příloha:

P.l. Zdena A d a m o v á, nar. 1955, Ivančice

dle neúplných informací

Žádala na právnickou fakultu v Brně, nebyla přijata.

Již na gymnasiu v Ivančicích jí bylo řečeno, že nedostane doporučení ke studiu vzhledem k vyloučení rodičů z KSČ.

Zdena Adamová vykazovala na střední škole velmi dobré studijní výsledky.

Rodiče:

Otec právník, v roce 1970 vyloučen z KSČ.

Matka učitelka, v roce 1970 vyloučena z KSČ.

P.2. Alice B a t ť k o v á, nar. 17.7.1953, Praha 8 Křižíkova 78

Žádala celkem 6x na Vysokou školu ekonomickou v Praze. V r. 1971 se hlásila na denní, v dalších letech pak na dálkové studium. Konkrétní informace o výsledcích přijímací zkoušky nezískala. Při pátém přijímacím řízení v roce 1976 přijímací komise VŠE požádala zaměstnavatele (ČKD Praha - zásobování) a "složky" tj. výbor SSM a ZV ROH, aby původní kladné hodnocení bylo přepracováno tak, aby bylo možno přihlášku ke studiu zamítnout.

Studijní výsledky na střední škole: průměrný prospěch l,6 , maturita s vyznamenáním.

Rodiče:

Otec Ing. Rudolf Battěk, sociolog, do roku 1970 odborný pracovník sociologického ústavu, ČSAV v Praze, politicky neorganizován, nyní čistič výloh v podniku Úklid. Byl vězněn z politických důvodů.

Matka Ing. Dagmar Batťková, do roku 1970 odborná asistentka na Vysoké škole ekonomické v Praze, politicky neorganizována, nyní účetní v podniku Potraviny.

P.3. Šárka B r o d o v á, nar. 6.11.1954, Praha 5, Nad Palatou

Žádala 3x o přijetí na vysoké škole uměleckého směru (UMPRUM - 1974, AMU divadelní fakulta - 1975, tamtéž 1976). Nebyla přijata. Oficiální konkrétní informace o výsledcích přijímacích zkoušek nedostala. Podle informací členů zkušební komise se při talentové zkoušce umístila na l. místě.

Studijní výsledky na střední škole výtvarné v Praze 3 měla výborné.

Doporučení z pracoviště vynikající.

Rodiče:

Otec Toman Brod, historik, zaměstnán do r. 1970 v Ústavu dějin pro východní Evropu ČSAV, vyloučen r. 1970 z KSČ, pak pracoval jako dělník, jako taxikář, nyní v invalidním důchodu.

Matka Libuše Brodová, byla do r. 1970 zaměstnána v Encyklopedickém ústavu ČSAV, vyloučena z KSČ, nyní pracuje jako uklízečka.

P.4. Dagmar F r i d r i ch o v á , nar. 27.6.1953, Brno

Žádala 2x o studium na Střední hotelové škole (v r. 1971 v Mariánských lázních, téhož roku v Popradě).

Na střední hotelovou školu v Popradě byla přijata. Dne 16.9.1971 však byla (na telefonický zásah Vojtěcha Krejčího, personálního ředitele Interhotelu Brno) ze školy odvolána. Důvody jí byly sděleny až v lednu 1972: politické postoje rodičů. Nyní pracuje jako kuchařka.

Rodiče:

Otec ing. Karel Fridrich, do roku 1970 hospodářský pracovník, nyní číšník. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ.

Matka Helena Fridrichová byla též vyloučena z KSČ.

P.5. Jan H o n , nar. 21.9. 1954, Praha 6, Mládeže l4

Žádal 3x na lékařské fakulty UK, nebyl přijat.

Zdůvodnění prvního pokusu: "Neumístil se v pořadí přijatých, důvod - celkový profil."

Konkrétní výsledky přijímacích zkoušek se dověděl pouze neoficiálně z osobních informací. Při druhém pokusu mu bylo čelným pracovníkem fakulty řečeno: "Je to kvůli rodičům." V roce 1974 se z okruhu pracovníků školy dověděl, že zkoušku složil výborně. Průměrný prospěch na střední škole: 2.1 známkový průměr z maturitního vysvědčení: 1.75

Jan Hon pracuje nyní jako saniťák.

P.6. Michal H o n , nar. 22.1.1959, Praha 6, Mládeže l4

Žádal lx na gymnasium, nebyl přijat. Zdůvodnění: "Byla dána přednost uchazečům, kteří celkově lépe vyhověli podmínkám přijetí." Konkrétní informace o výsledku přijímací zkoušky Michal Hon nedostal, avšak z cyklostylovaného listu , na němž bylo oznámeno nepřijetí, vyplývalo, že se tak nestalo pro neprospěch. Výsledek odvolání byl negativní. Rodiče též napsali dopis ministru školství ing. J. Havlínovi. Prospěchový průměr ZDŠ: 1.06 , známkový průměr ze závěrečného vysvědčení: l,OO, Michal Hon je nyní v učňovském poměru.

Rodiče Jana a Michala Hona:

Otec Ing. Jan Hon, CSc, do roku 1970 vědecký pracovník Vysoké školy ekonomické, vyloučen z KSČ, nyní několik let jako řidič bagru.

Matka JUDr. Eva Honová, do r. 1970 vědecká pracovnice Ústavu dějin socialismu, vyloučena z KSČ, nyní právnička stavebního podniku.

P.7. Dušan H ü b l, nar. 20.7.1953, Praha 5 - Smíchov, Na Březince l4

Žádal o vysokoškolské studium celkem 5x. V roce 1974 na fakultu chemicko-technologickou Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (poté žádal na střední průmyslovou školu chemickou, denní absolventský kurs, Brno), nebyl přijat. V r. 1975 žádal na chemicko-technologickou fakultu slovenské Vysoké školy technické v Bratislavě, nebyl přijat. V témže roce žádal na fakultu chemicko-technologickou VŠCHT Praha, nebyl přijat. V r. 1976 žádal na fakultu chemického inženýrství Praha , nebyl přijat. V r. 1977 skládal zkoušky opět na VŠCHT, nebyl přijat. Přijímací zkoušky na vysoké školy složil, ale dle informací pracovníků fakult vždy úspěšně, byly mu sděleny i počty bodů za jednotlivé testy, známky z jednotlivých předmětů apod. Např. v r. 1977 byla hodnocena chemie: 1, matematika:l, marxismus:2. Všechna odvolání byla zamítnuta. V létě r. 1976 žádala matka Dušana Hübla pro své děti o výjezd do zahraničí , odkud jim byla nabídnuta stipendia, ale po dlouhém a složitém jednání na ministerstvu školství a na ministerstvu vnitra byla tato žádost zamítnuta. V září 1976 nebylo odvolání pro přijetí na fakultu chemického inženýrství VŠCHT v Praze vyřízeno, proto si v r. 1977 Dušan Hübl nepodával novou přihlášku. V červnu 1977 napsal žádost ministru školství ČSR M. Vondruškovi o přezkoumání svého případu. V srpnu 1977 mu přišlo oznámení, že má znovu skládat zkoušky ve druhém termínu, složil je výborně, nebyl přijat (viz výše), záporná odpověď přišla i na odvolání. Zdůvodnění: celkově nevyhovuje.

Dušan Hübl měl prospěchový průměr na gymnasiu 1.65. Na závěrečném vysvědčení 1.3, na maturitním vysvědčení 1.00. Již od doby středoškolského studia má intenzivní zájem o studium chemie, s úspěchem se účastnil krajského kola chemické olympiády a jiných soutěží. V roce 1974 byl pod politickým tlakem vykonávaným na ředitelství gymnasia doporučen na vysokou školu jen pod podmínkou, že prodělá roční praxi v průmyslu. Od té doby pracoval jako dělník v chemickém závodě v Praze. Každou další přihlášku doporučil podnik včetně dílenského výboru ROH a ZO SSM. V r. 1976 obdržel Dušan Hübl kladné hodnocení a doporučení i od celozávodního výboru KSČ. Předtím mu však bylo bez zdůvodnění znemožněno vyučení v oboru provozní chemik - gumař. Dušan Hübl se nevzdává záměru studovat chemii na vysoké škole.

P.8. Magda Hüblová, nar. 23.3.1959, Praha 5, Smíchov, na Březince 14

Žádala 3x o studium na střední škole, nikdy nebyla přijata (v r. 1974 na gymnasium J. Nerudy, Hellichova 3, v r. 1975 na gymnasium na Zatlance 11, vr. 1976 opět na gymnasiu J. Nerudy). Zkoušku složila vždy úspěšně, ale údajně - dle úředního sdělení školy - "byla dána možnost uchazečům, kteří lépe vyhovovali podmínkám přijetí." Po třetí zkoušce, v r. 1976 se z okruhu gymnasia dozvěděla, že zkoušky z matematiky i z českého jazyka složila na l. V odpovědích na odvolání byla vždy potvrzena správnost rozhodnutí přijímací komise. Magda Hüblová studuje cizí jazyky (státní zkoušky), absolvovala úspěšně kurs psaní a těsnopisu. Je vítězkou celostátní soutěže v těsnopisu.

Rodiče Dušana a Magdy Hüblové:

Otec doc. dr. Milan Hübl, CSc, historik a politický pracovník, do r. 1968 rektor Vysoké školy politické a člen ÚV KSČ, v r. 1970 vyloučen z KSČ poté pracoval jako úředník ve stavebním družstvu. Od roku 1972 do konce roku 1976 byl vězněn z politických důvodů. Matka Eliška Skřenková, vysokoškolská učitelka ruštiny, nyní v důchodu. V r. 1970 vyloučena z KSČ.

P.9. ............I v a n y i o v á , býv. bydliště Praha 4

Po ukončení ZDŠ (s vyznamenáním) žádala o studium na střední škole. Nebyla přijata. Střední školu studuje nyní v Holandsku.

Rodiče:

Otec Dr. Pavel Ivanyi, biolog, emigroval v r. 1976 s rodinou proto, že dcera nebyla přijata na střední školu.

P.lO. Jindra K a d l e c o v á, Praha 2, Makarenkova 42

Žádala 5x o denní a dálkové studium na filosofické fakultě UK, obor knihovnictví. V r. 1972 na denní studium. Bylo jí sděleno: " Přes dobrý výsledek přijímacích pohovorů jste se nezařadila mezi přijaté uchazeče". V letech 1973.1974.1975.1976 pak žádala o dálkové studium. V r. 1975 jí bylo povoleno mimořádné studium, ale v r. 1976 jí nebylo opět ze stejných důvodů jako vr. 1972 - povoleno přejít na řádné denní studium.

P.ll. Bronislava K o u t n á, nar. 16.1.1959, Brno

Žádala o studium na střední škole. V r. 1974 složila zkoušku na gymnasiu Zastávka u Brna, ale nebyla přijata. Dle sdělení nevyhovovala směrnicích XV. sjezdu KSČ. Její prospěch na ZDŠ byl 1.0. Je zaměstnaná jako prodavačka.

P.l2. Marcela K o u t n á, nar. 26.6.1956, Brno

Žádala v r. 1976 na Vysokou školu zemědělskou v Brně, nebyla přijata. Zdůvodnění: "Nadbytek uchazečů". Odvolání bylo dvakrát zamítnuto. Průměrný prospěch na gymnasiu: 1.3. Známkový průměr na maturitním vysvědčení 1.25.

Rodiče Bronislavy a Marcely Koutné:

Otec Ing. Karel Koutný, učitel Vojenské akademie A. Zápotockého v Brně, vyloučen z KSČ, vězněn dle § 98 , zemřel.

Matka Anna Koutná, do r. 1970 pracovnice Krajského výboru KSČ, vyloučena z KSČ, nyní dělnice. Rovněž vězněna.

P.l3. Taťána K r e j č í, nar. 21.10.1957, býv. bydl. Havířov, Karvinská 47

(Rodina požádala v r. 1977 o vystěhování a žije nyní v zahraničí.)

Žádala v r. 1973 o studium na gymnasiu v Orlové, nebyla přijata ,ačkoli o studium na gymansiu v těchto místech je poměrně malý zájem. ZDŠ absolvovala s výborným prospěchem (za devět let měla na vysvědčení jen jednu dvojku). Odborem pracovních sil byl Taťáně Krejčí nabídnut učební poměr v oboru lihovarník. V letech 1973. 1975 pak navštěvovala dvouletou zdravotní školu v Šumperku. Ukončila ji s velmi dobrými výsledky, nebylo jí však jako jiným dobrým absolventům této školy složit diferenční zkoušky do 3. ročníku čtyřleté zdravotní školy. Do doby emigrace z ČSSR pracovala v nemocnici.

Rodiče:

Otec PhDr. Jaroslav Krejčí, CSc, bývalý vysokoškolský učitel, r. 1970 byl vyloučen z KSČ, poté pracoval jako dělník. J. Krejčí podal odvolání proti nepřijetí své dcery na gymnasiu v Orlové, adresoval je Krajskému národnímu výboru. Toto odvolání bylo - vedle dvou dalších písemností, předmětem trestního stíhání proti němu. Byl odsouzen pro podvracení republiky dle § 98/1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dva a půl roku. Ve vazbě byl od listopadu 1973.

P. 14. Petr Leštínský , nar. 4.11.1953, býv. bydl. Ostrava -Poruba, Moyzesova 1385

(Rodina se vr. 1977 vystěhovala do zahraničí)

Žádal o studium na Vysoké škole báňské - obor elektro, kde počet uchazečů nepřevyšuje počet volných míst. Nebyl přijat. V odpovědi na odvolání bylo uvedeno, že nemá k vysokoškolskému studiu předpoklady.

Maturoval na SPŠE (elektrotechnická průmyslovka) v Ostravě - Vítkovicích, umístil se s jednou trojkou v první čtvrtině maturantů. Dle třídního učitele měl velmi dobré předpoklady ke studiu na vysoké škole. Nedostal však za SPŠE doporučení. Pracoval pak jako montér výtahů.

Rodiče:

Otec Ing. Jan Leštinský byl v r. 1969 vyloučen z KSČ, v r. 1971 byl odsouzen k 7 měsícům ztráty svobody podle § 100 odst. l. Byl stále pod dozorem StB.

Matka vystoupila v r. 1969 z KSČ (vyškrtnuta).

P. 15. Michal L i š k a, nar. 11.5.1955, Praha 4, Novodvorská 1122

Žádal na vysokou školu celkem 3x , z toho 2x (v r. 1974 a 1976) na vysokou školu ekonomickou v Praze a lx (v r. 1976 ještě na fakultu technologickou (obor ekonomika a ASŘ v kožedělném a gumárenském průmyslu) Vysokého učení technického v Gottwaldově. Při zkoušce v r. 1974 dle vyjádření zkušební komise jednoznačně obstál byl touto komisí doporučen ke studiu, ale na základě pozdějšího zásahu zasláno rozhodnutí přijímací komise s textem: "Neumístil jste se v pořadí..." Zásah do průběhu přijímacího řízení byl proveden pracovnicí MV KSČ Havlovou. Obdobně proběhly i další pokusy. Michal Liška podal žádost o přijetí do zaměstnání ve výpočetním středisku VŠE. Pracovník kádrového oddělení však poukázal na rodinný původ uchazeče a Michal Liška nebyl přijat ani do tohoto zaměstnání. Michal Liška absolvoval předtím úspěšně dvě střední školy (gymnasium a střední ekonomickou školu v Praze 2), dvouleté studium pro abiturienty středních škol - obor výpočetní technika a zpracování informací. Tuto školu absolvoval s vyznamenáním. Nyní je zaměstnán jako programátor.

Rodiče:

Otec Oldřich Liška, do r. 1970 státní zaměstnanec, překladatel severských jazyků v r. 1970 vyloučen z KSČ, nyní pracuje jako strážný. Matka Věra Lišková, zdravotní sestra, vyloučena z KSČ v r. 1970.

P.l6. Dana M o r a v c o v á, nar. 31.3.1955, Ivančice

Žádala v r. 1975 na Vysokou školu ekonomickou, - zahraniční obchod, nebyla přijata, údajně pro velký počet uchazečů. Maturitu na gymnasiu složila s vyznamenáním.Úryvky z posudku:...znalosti z oboru přírodních věd - výborné, znalosti v ostatních předmětech přesahují požadavky osnov. Výborná pracovní morálka, logické i paměťové myšlení na vysoké úrovni, nadprůměrně nadaná". Studovala též na jazykové škole angličtinu, také doporučení z této školy bylo výborné.

Rodiče:

Otec podnikový právník, v roce 1970 vyškrtnut z KSČ, matka učitelka.

P.l7. Zuzana P a ch m a n o v á, Plzeň, Sladkovského 12

Žádala v r. 1973 o studium na střední škole, gymnasiu v ul. Odborářů v Plzni. Přijímací zkoušky složila výborně. Nebyla přijata. Důvod: Byla dána přednost uchazečům, kteří lépe vyhověli kriteriím přijímacího řízení". Na ZDŠ byla Zuzana Pachmanová výbornou žákyní, zvítězila v městské matematické olympiádě, třetí byla v oboru fyzika. Nastoupila do učebního oboru aranžérka.

Rodiče:

Také v případě Zuzany Pachmanové se uplatnilo nespravedlivé posuzování podle postoje rodičů.

P.l8. David P r e č a n , nar. 7.11.1959, býv. bydl. Praha 6 - Petřiny

(Rodina se vystěhovala do ciziny z důvodů profesionální perzekuce).

David Prečan žádal o studium na střední škole. Nebyl přijat.

Výborný prospěch na ZDŠ. Výborné znalosti v přírodovědné oblasti.

Rodiče:

Otec PhDr. Vilém Prečan, historik, vyloučený vr. 1970 z KSČ, zbaven jakékoli možnosti pracovat ve svém oboru. Pracoval jako dělník.

P.19. Pavel P ř i k r yl, nar. 21.2.1960, Brno

Žádal na střední školu (gymnasium) nebyl přijat. V posudku ZDŠ píše: "zamítá se studium z politických důvodů". Tento závěr potvrdil i KNV v odpovědi na stížnost zaslanou předsedovi Federálního shromáždění A. Indrovi a postoupenou k vyřízení KNV. Na ZDŠ výborný prospěch: l.l. Pavel Přikryl nastoupil do učebního oboru soustružník.

Rodiče :

Otec RSDr. Zdeněk Přikryl, vedoucí oddělení KV KSČ, vyloučen z KSČ, nyní pracuje jako dělník. Matka Ludmila Přikrylová, učitelka.

P.2O. Jakub R u m l , nar. 26.5.1955, Praha 10, Kremelská 104

Žádal o přijetí na Vysoké učení technické v Bratislavě (chemická fakulta, obor polygrafie) v r. 1975. Nebyl přijat. Oficiální zdůvodnění: Neumístil jste se v komplexním hodnocení" Neoficiální informace: zkouška byla úspěšná, nebyl přijat na zásah městského výboru KSČ Bratislava. Na střední škole studoval s vyznamenáním, průměr závěrečného vysvědčení l,2. Po vykonání ZVS pracuje Jakub Ruml jako kalkulant.

P. 21. Jan Ruml,nar. 5.3. 1953

Žádal na vysokou školu 4x. V r. 1972 se přihlásil na Vysokou školu zemědělskou, v r. 1973 na Vysokou školu ekonomickou v r. 1974 na ČVUT, v r. 1977 na filosofickou fakultu UK. Nebyl přijat. Oficiální zdůvodnění prvního nepřijetí: "nebyl doporučen gymnasiem". , u ostatních: "neumístil se v komplexním hodnocení" . Z neoficiálních pramenů (od pracovníků fakult) se dověděl, že zkoušky složil úspěšně , ale nebyl přijat z politických důvodů. Všechna odvolání byla zamítnuta. V r. 1977 se odvolává ministru školství ČSR, ten však potvrdil rozhodnutí UK. Střední škola: Prospěch velmi dobrý, maturitní vysvědčení l,5. Jan Ruml pracuje od r. 1975 manuálně a chce nadále se pokoušet o studium na vysoké škole.

Rodiče Jakuba a Jana Rumla:

Otec Jiří Ruml do r. 1969 novinář, nyní jeřábník, v r.1970 vyloučen z KSČ. Matka Jiřina Hrábková, do r. 1970 novinářka, pak úřednice . V roce 1970 vyloučena z KSČ.

P.22. Ivan R u s e k , nar. 25.2.1953, Brno, Dřevařská 20

Žádal v r. 1972 o studium na právnické fakultě UJEP v Brně. Byl přijat, ale v září téhož roku byla děkanem Kučerou nařízena obnova přijímacího řízení , a ustanovena zvláštní komise pro posouzení případu. l.ll. 1972 bylo rozhodnuto o nepřijetí s odůvodněním, že otec Ing. Antonín Rusek byl odsouzen dle § 98 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dobu 5 let nepodmíněně. V rozhodnutí o nepřijetí z l.ll. l972 se m.j. psalo: ..."komise zjišťuje na základě rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 2 T 25/72 ze dne 8.8.1972, že příslušník Vaší rodiny Doc. Rusek, Váš otec, byl uznán vinným z trestního činu rozvracení republiky. Jak je zřejmé z rozsudku jeho činnost pramenila z názorů, které zastával již od r. 1968. Tato okolnost ukazuje na to, že rodinné prostředí , v němž jste byl vychováván, nebylo příznivé požadavkům socialistické výchovy. Tento fakt je ještě zdůrazněn tím, že Vaše matka byla pro své názory vyloučena z KSČ. Že Vaše výchova se neubírala směrem, který je potřebný pro naši socialistickou společnost, prokazuje blíže ta skutečnost, že jste projevil úplnou pasivitu. Ani jako student střední školy, ani později jste se nestal členem mládežnické organizace, ani nepracoval v žádné jiné společenské organizaci...". Ivan Rusek pracuje jako dělník.

Rodiče:

Otec doc. Ing. Antonín Rusek, vysokoškolský učitel, vyloučen z KSČ v r. 1970, od r. 1972 do r. 1977 vězněn za činnost vyplývající z jeho postojů a názorů na události v r. 1968 -1969 v Československu a na následující politický vývoj. Matka Marie Rusková, učitelka, vyloučena z KSČ v roce 1970.

P.23. Jiří Seidl, Plzeň, Senecká 15

Žádal o studium na střední škole hotelové v Mariánských Lázních. V r. 1975 vykonal úspěšně přijímací zkoušky. Nebyl přijat. Po odvolání rodičů bylo odborem školství KNV sděleno, že v postupu přijímací komise nebylo shledáno závad, a tudíž zamítavé rozhodnutí platí. Jiří Seidl dostal doporučení ke studiu od učňovské školy RaJ v Plzni, kde byl nejlepším učněm vítězem krajské soutěže. Vysvědčení měl vždy s vyznamenáním. (Další informace nebyly získány).

Rodiče:

Otec Josef Seidl, dělnický ředitel Stavebních strojů, n.p. Plzeň v r. 1970 vyloučen z KSČ, pak dělník.

P.24. Ondřej Semrád, nar. 14.8.1954, Praha 8, Horovo nám. 2

Žádal 4x o studium na vysokých školách uměleckého směru. V r. 1974 pak na lékařskou fakultu, nikdy ale nebyl přijat. Nedostal konkrétní informace o výsledcích přijímacích zkoušek. V r. 1975 mu bylo sděleno, že byl zjištěn snížený stupeň talentu. Jiná zdůvodnění: nesplnil požadavky, byl přespočetný. V první odpovědi mu byla doporučena roční praxe, kterou absolvoval, ale znovu nebyl přijat. Maturoval s velmi dobrými až chvalitebnými výsledky (l až 2).

Rodiče:

Otec Vladimír Semrád, do r. 1970 režisér, vyloučen k KSČ, nyní v invalidním důchodu. Matka Míla Semrádová, do r. 1970 novinářka, vyloučena z KSČ, nyní v invalidním důchodu. (Bratr Michal Šíp studuje v zahraničí - NSR).

P.25. Jiří Šilhan, nar. 13.4.1959, Brno

Žádal o přijetí na střední školy, nebyl přijat. V r. 1974 nedostal doporučení ze ZDŠ. V r. 1975 žádal na střední školu stavební, nedostal doporučení ze závodu, kde pracoval. V r. 1976 žádal opět na SPŠ stavební, doporučení závodu bylo kladné, byl zamítnut přijímací komisí. Podle neoficiálních informací složil zkoušku v r. 1976 úspěšně. Z řady míst mu bylo neoficiální cestou sděleno, že nemůže počítat studiem na střední škole pro politické postoje svých rodičů.

Rodiče:

Otec MUDr. Milan Šilhan, lékař, do r. 1970 člen čs. strany socialistické, nyní bez politické příslušnosti. Byl vězněn z politických důvodů. Matka MUDr. Brigita Šilhanová, lékařka, byla členkou čs. strany socialistické, nyní bez politické příslušnosti.

P.26. Kateřina Šilhanová, nar. 21.6.1953, Praha 3, Jeseniova 105

Žádala 4x o studium lékařství, v r. 1972 na hygienické fakultě UK v r. 1973 na pediatrické fakultě UK v r. 1975 a 1976 na fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Po prvních dvou přijímacích zkouškách jí bylo sděleno: "Nevyhověla jste při komplexním hodnocení", po pokusech v r. 1975 a 1976 dostala v obou případech odpověď: "Vyhověla jste, ale protože bylo již naplněno směrné číslo, nemůžete být přijata". Podle informací pracovníků fakult (2x od děkanů, pak od tajemníků a členů zkušebních komisí) obstála při přijímacích zkouškách výborně nebo velmi dobře. Umístila se vždy mezi nejlepšími. Po odvoláváních, které podávali rodiče nebo ona sama, bylo vždy rektorátem UK potvrzeno rozhodnutí přijímací komise fakulty. Také odvolání a stížnosti podávané na ministerstvu školství, předsedovi Federálního shromáždění a v r. 1976 Úřadu vlády ČSR, byly bezúspěšné. V r. 1975 požádala matka Kateřiny Šilhanové (po třetím odmítnutí jejího studia na UK v Praze) děkany všech lékařských fakult v Československu o dodatečné přijetí své dcery. Dostala buď zamítavé odpovědi, nebo vyhýbavé, v témže roce se rodiče zajímali o možnost tzv. mimořádného studia, jež je zakotveno ve vysokoškolském zákoně ČSSR. Bylo jim sděleno, že v daném oboru se tato forma neuplatňuje. Také informace o možnosti studia lékařství v některé blízké socialistické zemi vyzněla záporně.

Pokud jde o střední školu, absolvovala Kateřina Šilhanová jednak gymnasium (prospěchový průměr l,6, závěrečné vysvědčení l,3, maturitní zkouška l,O + zvláštní pochvala), jednak střední zdravotnickou školu - dvouleté nástavbové studium - obor rehabilitace, kterou absolvovala - dvouleté nástavbové studium - obor rehabilitace, kterou absolvovala s průměrem l,O , maturitu složila s vyznamenáním. Kateřina Šilhanová má o studium lékařství trvalý a intenzivní zájem. Hned po ukončení gymnasia absolvovala náročnou zdravotnickou praxi - brigádu v nemocnici NDR, kde byla jednoznačně kladně hodnocena . Od r. 1972 pracovala ve zdravotnictví, zprvu jako sanitářka pro náročné práce, pak 4 roky jako rehabilitační pracovnice. Hodnocení z pracoviště byla vždy kladná.

Rodiče:

Otec prof. ing. Věnek Šilhan, CSc, dříve vysokoškolský profesor, ředitel Výzkumného ústavu, po vyloučení z KSČ a po propuštění z VŠE pracoval manuálně, nyní pracuje jako úředník. Matka PHDr. Libuše Šilhanová, CSc, socioložka, v r. 1970 vyloučena z KSČ, nyní v invalidním důchodu.

P. 27. Jan V a c u l í k, nar. 23.5.1958, Praha 7, Veletržní 21

Žádal 3x na střední školu. V r. 1973 na gymnazium, v r. 1974 a 1975 na střední školu zeměměřičskou. Nebyl přijat. Oficiální důvod nepřijetí:

Nesplňuje ostatní podmínky,". Výsledky přijímacích zkoušek výborné. Odvolání k ministru školství bylo vždy zamítnuto. Jan Vaculík absolvoval zvláštní psychotechnickou zkoušku v pedagogické poradně Praha, Týn, zjištěno mimořádné nadání pro matematiku.

P.28 Ondřej V a c u l í k, nar. 30.6.1954, Praha 7, Veletržní 21

V r. 1971 žádal na gymnasium, ale nebyl přijat. Dojednáno přijetí v jiném obvodu - zakázáno. Nástup do učebního poměru - obor zedník, pětileté studium, maturita 1975. V r. 1975 žádal o přijetí na stavební fakultu ČVUT. V r. 1977 žádal o dálkové studium na též fakultě (podnik studium nedoporučil). Nebyl přijat. V r. 1975 výsledek zkoušky neoznámen,v r. 1977 sděleno , že zkouška byla s úspěchem vykonána, písemně pak že nesplnil podmínky. Maturitní zkouška - vyznamenání. Ondřej Vaculík se bude příští rok pokoušet o přijetí na studium na stavební fakultě. Rodiče Jana a Ondřeje Vaculíka:

Otec Ludvík Vaculík, do r. 1969 redaktor a spisovatel, vyloučen z KSČ, matka Magda Vaculíková, úřednice.

P. 29. Michaela V y r o u b a l o v á, nar. 17.7.1954, Brno

Žádala 2x na lékařskou fakultu UJEP v Brně (l973, 1974) ale nebyla přijata. Zdůvodnění: nedostatek míst. Konkrétní informace o výsledcích přijímacích zkoušek nedostala. Průměrný prospěch na střední škole: 2,l. Známkový průměr ze závěrečného vysvědčení: s ovlivněním - dobrý. Složila státní zkoušky z francouzštiny a ruštiny.

Rodiče:

Otec Ing. Alois Vyroubal, do r. 1970 vedoucí projektant , vyloučen z KSČ, nyní pomocný dělník. Byl vězněn. Matka Irena Vyroubalová, ekonomka.

P. 30. Marie Vysocká, roz. Hošková, nar. 29.12.1951, Praha 3, Biskupcova 16

Žádala na vysokou školu UMPRUM v r. 1972. Nebyla přijata. Podle oficiální informace prorektora se dověděla, že se umístila na 4. místě, (mělo být přijato 7 studentů), ale že její odvolání je bezpředmětné. Prospěchový průměr na střední škole: 1.25. Chtěla se zabývat knižní ilustrací.

Rodiče:

Otec ing. Milan Hošek, do r. 1970 státní zaměstnanec, v r.1970 vyloučen z KSČ, nyní v invalidním důchodu. Vězněn za nacistické okupace. Matka Ladislava Hošková, referentka na vysoké škole, vyškrtnuta z KSČ, nyní administrativní pracovnice.

P. 31. Blanka Zlatohlávková, roz. Trojanová, nar. 3.12.1954, Neratovice, Mělnická 44

Žádala 3x o studium lékařství, nebyla přijata. Z neoficiálních fakultních zdrojů došly informace, že při přijímacích zkouškách byla výborná, např. fakulta dětského lékařství UK" neměla námitek". Přesto nebyla přijata. Podala

odvolání na ministerstvo školství, jež zprvu vyhovělo, ale po týdnu schválení studia zrušilo. Podle příslušného pracovníka na VŠ zasáhly krajské orgány. V r. 1975 žádala Blanka Zlatohlávková na fakultu všeobecného lékařství v Bratislavě. Podle informace z protokolu nebyla přijata "protože se nezbavila idealistického světového názoru". Podobné (interní) zdůvodnění bylo uvedeno v protokolu přijímací komise v r. 1976. Blanka Zlatohlávková měla na střední škole výborný prospěch, předložila studijní práce z oboru medicíny, jež byly oceněny v krajských a národních olympiádách. V r. 1977 byla Blanka Zlatohlávková přijata na pediatrickou fakultu. Tomuto přijetí předcházelo několikeré odvolání.

P.32. Pavel T r o j a n , nar. 14.8.1956, Neratovice, Mělnická 44

Žádal 2x na konzervatoř - odbor skladby, nebyl přijat. Konkrétní informaci z konzervatoře dostal - oznámení, že talentovou zkoušku na skladbu úspěšně vykonal. V r. 1976 se odvolal proti nepřijetí na konzervatoř, svá vyjádření proti nepřijetí podali i profesoři, kteří ho zkoušeli, neboť v r. 1975 byl mezi prvními třemi a byl ohodnocen jako nejlepší.

Otec obdržel z ministerstva školství vyjádření, že talent, který Pavel Trojan prokázal, nestačí.

Prospěchový průměr z gymnasia: l,7. Průměr závěrečného vysvědčení 1.5 . V r. 1977 byl Pavel Trojan konečně na konzervatoř přijat.

Rodiče:

Otec Jakub Trojan, do r. 1970 duchovní českobratrské evangelické církve, od r. 1974 zbaven státního souhlasu k výkonu činnosti. Nyní pracuje jako hospodářsko-technický pracovník. Matka Karla Trojanová, duchovní českobratrské evangelické církve.