Charta 77

Dodatek k dokumentu Ÿ. 4

Koncem £nora letoçn¡ho roku se mluvŸ¡ Charty 77 v Dokumentu Ÿ. 4 obr tili na kompetentn¡ m¡sta ¬SSR s prvn¡m rozborem situace v oblasti çkolstv¡ se § dost¡, aby byla neprodlenØ zjedn na n prava kýivd a diskriminac¡ pýi vìbØru ml de§e na stýedn¡ a vysok‚ çkoly. Signat ýi Charty 77 tehdy nab¡dli svou pomoc t¡m, §e pýisl¡bili shroma§Ôovat £daje o konkr‚tn¡ch pý¡padech diskriminace v oblasti çkolstv¡ a seznamovat s nimi odpovØdn  politick  a £ýedn¡ m¡sta i veýejnost.

Z tohoto d…vodu a tak‚ proto, §e se § dn‚ odpovØdi ani n pravy nedoŸkali - vypracovali signat ýi Charty 77 novì rozbor situace jako doplnØk Dokumentu Ÿ. 4, neboœ jde o probl‚m zvl çtØ nal‚havì nyn¡, kdy se v BØlehradØ hodnot¡, jakìm zp…sobem se £Ÿastnick‚ st ty Helsinsk‚ konference 1975 vyrovnaj¡ s po§adavky Z vØreŸn‚ho aktu.

S kratç¡mi pýest vkami ji§ t‚mØý týicet let nen¡ v ¬eskoslovensku jedinìm a zpravidla hlavn¡m hlediskem pro pýij¡m n¡ na stýedn¡ a vysok‚ çkole prospØch, nad n¡, z jem a pozitivn¡ povahov‚ vlastnosti mladìch lid¡. Z kladn¡m kriteriem se stala bezvìhradn  a nekritick  obŸansk  posluçnost a§ servilita a pýedevç¡m pak to, co ¬eçi a Slov ci nazìvaj¡ "dØdiŸnìm hý¡chem": skuteŸnost, zda se otec Ÿi matka podle hrubìch mØý¡tek moci politicky nebo obŸansky "provinili nebo "neprovinili".

Desetitis¡c…m schopnìch a nadØjnìch chlapc… a dØvŸat bylo na z kladØ tohoto hluboce nespr vn‚ho krit‚ria znemo§nØno studovat stovk m a tis¡c…m jinìch bylo naopak umo§nØno studium, ani§ pro to maj¡ pýedpoklady. Nav¡c se st le ŸastØji projevuje kriterium "kdo v¡c zaplat¡", co§ m  za n sledek rostouc¡ korupci i v t‚to oblasti.

D…sledky takov‚ çkolsk‚ politiky pýi vìbØru student…, prov dØn‚ v rozporu s éstavou ¬SSR, s ýadou z kon… a mezin rodn¡ch pakt… a £mluv, jsou pý¡mo katastrof ln¡. Lze je rozdØlit do Ÿtyý z kladn¡ch okruh…: mor ln¡, vìchovn‚, odborn‚ a kulturn¡, politicko-manipulaŸn¡.

l) Sama skuteŸnost, §e o studiu nerozhoduje nad n¡, z jem, pracovitost a jin‚ kladn‚ povahov‚ vlastnosti, ale vØtçinou okolnosti na mlad‚m ŸlovØku nez visl‚, zvnØjçku mu pýipsan‚ (napý. tý¡dn¡ p…vod Ÿi politick  pý¡sluçnost rodiŸ…), je zcela nemor ln¡. Studium na vìbØrovìch çkol ch je mocenskìm apar tem ch p no jako odmØna za konformitu a tzv. politickou anga§ovanost, jako §ebý¡k spoleŸensk‚ho vzestupu, a jen v mal‚ m¡ýe jako pý¡prava na tvoýivou kvalifikovanou pr ci.

2) Mladì ŸlovØk z hy pochop¡, §e se po nØm nevy§aduj¡ pýedevç¡m znalosti a schopnosti, ale v prv‚ ýadØ politick  pseudoaktivita a konformita, jakkoli pýedst¡ran  a form ln¡. Na çkol ch a v rodin ch se uŸ¡ dvoj¡mu myçlen¡ a dvoj¡ ýeŸi. Mnoz¡ mlad¡ lid‚ vstupuj¡ do organizac¡, k nim§ nemaj¡ vnitýn¡ vztah, uŸ¡ se vyslovovat n zory s nimi§ vnitýnØ nesouhlas¡. Vytv ýej¡ si dvoj¡ mor lku, dvoj¡ tv ý. M¡sto na pýedn çky chod¡ na sch…ze a po§¡vaj¡ ýady vìchod, st vaj¡ se postrachem nejen pro sv‚ kolegy, ale i profesory. Absolvuj¡ mnohdy stýedn¡ nebo vysokou çkolu bez probl‚m…, ale tak‚ bez hlubç¡ch a obs hlejç¡ch vØdomost¡. St vaj¡ se vØtçinou z lohou moci pro ý¡d¡c¡ funkce. Nejen proto, §e jsou za sv‚ studium a politick‚ postaven¡ vdØŸni, ale pýedevç¡m proto, §e pro norm ln¡ odbornou pr ci nejsou vybaveni potýebnìmi znalostmi a schopnostmi. Zato z¡sk vaj¡ schopnost ji§ z hy mocensky manipulovat, posluçnØ a nekriticky ý¡dit. Naproti tomu studenti, kteý¡ vyslovuj¡ sv‚ politick‚ n zory, neskrìvaj¡ se se svìmi postoji, povahovØ Ÿestn¡ a otevýen¡, jsou ze çkol mnohdy vyluŸov ni, Ÿasto pýed z vØrem studia, bez mo§nosti uplatnit se týeba jen na okraji oboru, kterì chtØli absolvovat . A ti,kteý¡ bØhem studia neprojevili vìraznØ svou politickou a obŸanskou informitu, jsou obvykle bez perspektivy kvalifikaŸn¡ho r…stu.

3) Celì tento zŸ sti §ivelnì, zŸ sti promyçlenì diskriminaŸn¡ postup a velmi nepý¡zniv‚ d…sledky pro ýadu vØdeckìch i praktickìch obor….Nezasahuje vçak zdaleka jen spoleŸensk‚ obory. Tìk  se velmi neblaze i umØleckìch çkol, pý¡rodovØdeckìch obor… a nejv¡ce medic¡ny, ponØkud v menç¡ m¡ýe technickìch obor…. Mlad¡ lid‚, z nich§ by mohli bìt vynikaj¡c¡ l‚kaýi, nikdy l‚Ÿit nebudou. Naproti mlad¡ lid‚, kteý¡ nemaj¡ o studium l‚kaýstv¡ takovì z jem, o dalç¡ch pýedpokladech nemluv¡, jsou pýedurŸeni zaujmout kvalifikovan  a vedouc¡ m¡sta ve zdravotnictv¡.

4) NejvìraznØji ovçem v cel‚ praxi vzdØlanost¡ diskriminace vystupuje do popýed¡ faktor politicko- obŸansk‚ manipulace. DØti se staly vìznamnìm prostýedkem n tlaku na obŸany - rodiŸe. Ti ji§ vØd¡, §e jejich Ÿlenstv¡ v komunistick‚ stranØ Ÿi vylouŸen¡ z n¡, jejich £Ÿast Ÿi ne£Ÿast na manifestac¡ch, aktivita Ÿi pasivita ve vybranìch spoleŸenskìch organizac¡ch, jejich otevýen  kritiŸnost Ÿi pokryteck‚ mlŸen¡ a lhostejnost, souhlas s Chartou 77 Ÿi jej¡ odm¡tnut¡, projeven¡ n zor… odliçnìch od ofici ln¡ch Ÿi pý¡zemn¡ n zorovì konformismus, §e to vçe m…§e rozhodovat o osudu jejich dØt¡. A proto§e velik  Ÿ st obŸan… m  dØti, kter‚ se dý¡ve Ÿi pozdØji budou uch zet o urŸitì typ studia, uŸebn¡ho pomØru nebo zamØstn n¡, je tak‚ velik  Ÿ st obŸan… t¡mto tlakem znovu a znovu ohro§ov na a postihov na. Nejsou vz cn‚ pý¡pady, kdy do hry spoleŸensk‚ pseudoaktivity a pýetv ýky vstupuj¡ u§ rodiŸe dØt¡, kter‚ teprve zapoŸaly çkoln¡ doch zku. Pýitom nen¡ d…le§it‚, zda st tn¡ moc v ka§d‚m jednotliv‚m pý¡padØ sv…j zp…sob "odmØny a trestu" uskuteŸn¡, staŸ¡, aby tak uŸinila v ýadØ pý¡pad… - u§ na jejich podkladØ se u obŸan… utv ý¡ obava, §e tak‚ jim by se to mohlo st t. Tato manipulace je o to rafinovanØjç¡, §e postihuje Ÿasto lid¡ Ÿestn‚ a nesobeck‚, ty , kteý¡ jsou v konfliktu se spoleŸenskou l§¡ a nemor lnost¡ ochotni obØtovat sami sebe, svou existenci, ale pr vØ z pohnutek nesobeckìch - kv…li dØtem - se kýiv¡ a pýetvaýuj¡.

Politick  moc v ¬eskoslovensku vytv ý¡ tak zcela programovØ syst‚m mor lnØ, kulturnØ i politicky nespr vnìch norem chov n¡ a jedn n¡ v oblasti nejz kladnØjç¡ch lidskìch vazeb rodiŸ… a dØt¡, jedinc…, rodin, çirç¡ch spoleŸenstv¡ a spoleŸensko-politickìch struktur. Na jejich b zi vznik  mocensk  manipulace, maj¡c¡ z sadnØ çkodliv‚ n sledky v mor lce dospØlìch, ml de§e a dØt¡. Vede k devalvaci a destrukci ýady z kladn¡ch lidskìch a spoleŸenskìch hodnot, vŸetnØ tvoýiv‚ lidsk‚ pr ce, vzdØlanosti a kultury. V n rodØ J. A. Komensk‚ho, v n rodech, kde jsou zakotveny demokratick‚ tradice vzdØlanosti a kultury, jsou tyto ztr ty pociœov ny obvzl çœ citlivØ a tragicky. Zejm‚na proto, §e jde nav¡c o n rody, kter‚ maj¡ s £tlakem a odvetnìmi opatýen¡mi dlouh‚ a trpk‚ zkuçenosti.

V Praze dne 9. prosince 1977

prof. dr. Jiý¡ H jek, DrSc

Marta Kubiçov  PhDr.

Ladislav Hejd nek mluvŸ¡ Charty 77

Pý¡loha

Pý¡loha

Pokus¡me se dolo§it sv‚ poznatky o vzdØlanostn¡ diskriminaci v ¬SSR ýadou pý¡klad…. Informace o nich byly z¡sk ny vìluŸnØ z okruhu pý tel uvedenìch mladìch lid¡, jejich rodin a pracovn¡k… çkolskìch instituc¡. Pýilo§enì dokumentaŸn¡ materi l je jenom zlomkem co do poŸtu, ale ani zcela nevystihuje pý¡pady nejkýiklavØjç¡. Je omezen mo§nostmi dokumentace, kter‚ jsou v souŸasn‚m ¬eskoslovensku velmi mal‚, a pýedevç¡m pak obavami posti§enìch nebo jejich rodiŸ…, §e by zveýejnØn¡ jejich pý¡pad… mohlo v‚st k dalç¡ perzekuci a to nejen pýi nov‚ § dosti o studium. Dozn v me vçak , §e uveden  fakta jsou dostateŸnìm dokladem praxe Ÿs. £ýad… a tØch vedouc¡ch politickìch m¡st, kter  o vzdØlanostn¡ diskriminaci vØd¡ a nejen §e ji pýipouçtØj¡ a nikterak proti n¡ nezasahuj¡, ale dokonce ji vytv ýej¡.

Za eventu ln¡ d¡lŸ¡ nepýesnosti se pýedem omlouv me, a v z jmu objektivity tak‚ sdØlujeme, §e v ojedinØlìch pý¡padech se nØkteý¡ uchazeŸi po mnoha pokusech a odvol n¡ch na studium pýece jen dostali. I kdy§ jde o pý¡pady vyj¡meŸn‚, snad i ony svØdŸ¡ o tom, §e rozs hl  aktivita vyvìjen  na obranu lidskìch pr v, pýinesla vìsledky a §e je nutno v n¡ pokraŸovat.

Jsou d le pýipraveny konkr‚tn¡ pý¡pady student…, kteý¡ byli ze stýedn¡ nebo vysok‚ çkoly vylouŸeni za sv‚ n zorov‚ postoje, (napý. pý¡pady z Filosofick‚ fakulty UK z r. l977, pý¡pady souvisej¡c¡ s £Ÿast¡ na pohýbu prof. Jana PatoŸky v r. 1977 , a mnoh‚ dalç¡). Mnoz¡ studenti byli vylouŸeni za to, §e otevýenØ projevili sv‚ kritick‚ a nekonformn¡ n zory, napý. liber rnØ humanistick‚, n bo§ensk‚ Ÿi d…slednØ socialistick‚, §e projevili souhlas s Chartou 77 a diskutovali o n¡. Za vçechny pod v  vìmluvn‚ svØdectv¡ pý¡pad Miroslava Jirounka z Mlad‚ Boleslavi. Jeho podrobn  dokumentace byla z iniciativy nØkolika pý tel Charty 77 odesl na v ý¡jnu bØlehradsk‚ konferenci. ObdobnØ budou zpracov ny dalç¡ pý¡pady , napý. vylouŸen¡ a vØznØn¡ Jana Koz ka z Filosofick‚ fakulty UK pro vyj dýen¡ aktivn¡ho nesouhlasu se smØrnicemi a prac¡ vìjezdov‚ komise fakultn¡ho vìboru SSM).

Zpracov ny jsou tak‚ pý¡pady student…, kterìm je ztاov no studium Ÿi znemo§nØno dokonŸen¡ studia pro jejich pýesvØdŸen¡ a mnoh‚ dalç¡ pý¡pady, ke kterìm se vhodnìm zp…sobem vr t¡me.

Pý¡loha:

P.l. Zdena A d a m o v  , nar. 1955, IvanŸice

dle ne£plnìch informac¡

¦ dala na pr vnickou fakultu v BrnØ, nebyla pýijata.

Ji§ na gymnasiu v IvanŸic¡ch j¡ bylo ýeŸeno, §e nedostane doporuŸen¡ ke studiu vzhledem k vylouŸen¡ rodiŸ… z KS¬.

Zdena Adamov  vykazovala na stýedn¡ çkole velmi dobr‚ studijn¡ vìsledky.

RodiŸe:

Otec pr vn¡k, v roce 1970 vylouŸen z KS¬.

Matka uŸitelka, v roce 1970 vylouŸena z KS¬.

P.2. Alice B a t œ k o v  , nar. 17.7.1953, Praha 8 Kýi§¡kova 78

¦ dala celkem 6x na Vysokou çkolu ekonomickou v Praze. V r. 1971 se hl sila na denn¡, v dalç¡ch letech pak na d lkov‚ studium. Konkr‚tn¡ informace o vìsledc¡ch pýij¡mac¡ zkouçky nez¡skala. Pýi p t‚m pýij¡mac¡m ý¡zen¡ v roce 1976 pýij¡mac¡ komise VæE po§ dala zamØstnavatele (¬KD Praha - z sobov n¡) a "slo§ky" tj. vìbor SSM a ZV ROH, aby p…vodn¡ kladn‚ hodnocen¡ bylo pýepracov no tak, aby bylo mo§no pýihl çku ke studiu zam¡tnout.

Studijn¡ vìsledky na stýedn¡ çkole: pr…mØrnì prospØch l,6 , maturita s vyznamen n¡m.

RodiŸe:

Otec Ing. Rudolf BattØk, sociolog, do roku 1970 odbornì pracovn¡k sociologick‚ho £stavu, ¬SAV v Praze, politicky neorganizov n, nyn¡ ŸistiŸ vìloh v podniku éklid. Byl vØznØn z politickìch d…vod….

Matka Ing. Dagmar Batœkov , do roku 1970 odborn  asistentka na Vysok‚ çkole ekonomick‚ v Praze, politicky neorganizov na, nyn¡ £Ÿetn¡ v podniku Potraviny.

P.3. æ rka B r o d o v  , nar. 6.11.1954, Praha 5, Nad Palatou

¦ dala 3x o pýijet¡ na vysok‚ çkole umØleck‚ho smØru (UMPRUM - 1974, AMU divadeln¡ fakulta - 1975, tamt‚§ 1976). Nebyla pýijata. Ofici ln¡ konkr‚tn¡ informace o vìsledc¡ch pýij¡mac¡ch zkouçek nedostala. Podle informac¡ Ÿlen… zkuçebn¡ komise se pýi talentov‚ zkouçce um¡stila na l. m¡stØ.

Studijn¡ vìsledky na stýedn¡ çkole vìtvarn‚ v Praze 3 mØla vìborn‚.

DoporuŸen¡ z pracoviçtØ vynikaj¡c¡.

RodiŸe:

Otec Toman Brod, historik, zamØstn n do r. 1970 v éstavu dØjin pro vìchodn¡ Evropu ¬SAV, vylouŸen r. 1970 z KS¬, pak pracoval jako dØln¡k, jako taxik ý, nyn¡ v invalidn¡m d…chodu.

Matka Libuçe Brodov , byla do r. 1970 zamØstn na v Encyklopedick‚m £stavu ¬SAV, vylouŸena z KS¬, nyn¡ pracuje jako ukl¡zeŸka.

P.4. Dagmar F r i d r i ch o v   , nar. 27.6.1953, Brno

¦ dala 2x o studium na Stýedn¡ hotelov‚ çkole (v r. 1971 v Mari nskìch l zn¡ch, t‚ho§ roku v PopradØ).

Na stýedn¡ hotelovou çkolu v PopradØ byla pýijata. Dne 16.9.1971 vçak byla (na telefonickì z sah VojtØcha KrejŸ¡ho, person ln¡ho ýeditele Interhotelu Brno) ze çkoly odvol na. D…vody j¡ byly sdØleny a§ v lednu 1972: politick‚ postoje rodiŸ…. Nyn¡ pracuje jako kuchaýka.

RodiŸe:

Otec ing. Karel Fridrich, do roku 1970 hospod ýskì pracovn¡k, nyn¡ Ÿ¡çn¡k. V roce 1970 byl vylouŸen z KS¬.

Matka Helena Fridrichov  byla t‚§ vylouŸena z KS¬.

P.5. Jan H o n , nar. 21.9. 1954, Praha 6, Ml de§e l4

¦ dal 3x na l‚kaýsk‚ fakulty UK, nebyl pýijat.

Zd…vodnØn¡ prvn¡ho pokusu: "Neum¡stil se v poýad¡ pýijatìch, d…vod - celkovì profil."

Konkr‚tn¡ vìsledky pýij¡mac¡ch zkouçek se dovØdØl pouze neofici lnØ z osobn¡ch informac¡. Pýi druh‚m pokusu mu bylo Ÿelnìm pracovn¡kem fakulty ýeŸeno: "Je to kv…li rodiŸ…m." V roce 1974 se z okruhu pracovn¡k… çkoly dovØdØl, §e zkouçku slo§il vìbornØ. Pr…mØrnì prospØch na stýedn¡ çkole: 2.1 zn mkovì pr…mØr z maturitn¡ho vysvØdŸen¡: 1.75

Jan Hon pracuje nyn¡ jako saniœ k.

P.6. Michal H o n , nar. 22.1.1959, Praha 6, Ml de§e l4

¦ dal lx na gymnasium, nebyl pýijat. Zd…vodnØn¡: "Byla d na pýednost uchazeŸ…m, kteý¡ celkovØ l‚pe vyhovØli podm¡nk m pýijet¡." Konkr‚tn¡ informace o vìsledku pýij¡mac¡ zkouçky Michal Hon nedostal, avçak z cyklostylovan‚ho listu , na nØm§ bylo ozn meno nepýijet¡, vyplìvalo, §e se tak nestalo pro neprospØch. Vìsledek odvol n¡ byl negativn¡. RodiŸe t‚§ napsali dopis ministru çkolstv¡ ing. J. Havl¡novi. ProspØchovì pr…mØr ZDæ: 1.06 , zn mkovì pr…mØr ze z vØreŸn‚ho vysvØdŸen¡: l,OO, Michal Hon je nyn¡ v uŸåovsk‚m pomØru.

RodiŸe Jana a Michala Hona:

Otec Ing. Jan Hon, CSc, do roku 1970 vØdeckì pracovn¡k Vysok‚ çkoly ekonomick‚, vylouŸen z KS¬, nyn¡ nØkolik let jako ýidiŸ bagru.

Matka JUDr. Eva Honov , do r. 1970 vØdeck  pracovnice éstavu dØjin socialismu, vylouŸena z KS¬, nyn¡ pr vniŸka stavebn¡ho podniku.

P.7. Duçan H  b l, nar. 20.7.1953, Praha 5 - Sm¡chov, Na Býezince l4

¦ dal o vysokoçkolsk‚ studium celkem 5x. V roce 1974 na fakultu chemicko-technologickou Vysok‚ çkoly chemicko-technologick‚ v Praze (pot‚ § dal na stýedn¡ pr…myslovou çkolu chemickou, denn¡ absolventskì kurs, Brno), nebyl pýijat. V r. 1975 § dal na chemicko-technologickou fakultu slovensk‚ Vysok‚ çkoly technick‚ v BratislavØ, nebyl pýijat. V t‚m§e roce § dal na fakultu chemicko-technologickou VæCHT Praha, nebyl pýijat. V r. 1976 § dal na fakultu chemick‚ho in§enìrstv¡ Praha , nebyl pýijat. V r. 1977 skl dal zkouçky opØt na VæCHT, nebyl pýijat. Pýij¡mac¡ zkouçky na vysok‚ çkoly slo§il, ale dle informac¡ pracovn¡k… fakult v§dy £spØçnØ, byly mu sdØleny i poŸty bod… za jednotliv‚ testy, zn mky z jednotlivìch pýedmØt… apod. Napý. v r. 1977 byla hodnocena chemie: 1, matematika:l, marxismus:2. Vçechna odvol n¡ byla zam¡tnuta. V l‚tØ r. 1976 § dala matka Duçana Hbla pro sv‚ dØti o vìjezd do zahraniŸ¡ , odkud jim byla nab¡dnuta stipendia, ale po dlouh‚m a slo§it‚m jedn n¡ na ministerstvu çkolstv¡ a na ministerstvu vnitra byla tato § dost zam¡tnuta. V z ý¡ 1976 nebylo odvol n¡ pro pýijet¡ na fakultu chemick‚ho in§enìrstv¡ VæCHT v Praze vyý¡zeno, proto si v r. 1977 Duçan Hbl nepod val novou pýihl çku. V Ÿervnu 1977 napsal § dost ministru çkolstv¡ ¬SR M. Vondruçkovi o pýezkoum n¡ sv‚ho pý¡padu. V srpnu 1977 mu pýiçlo ozn men¡, §e m  znovu skl dat zkouçky ve druh‚m term¡nu, slo§il je vìbornØ, nebyl pýijat (viz vìçe), z porn  odpovØÔ pýiçla i na odvol n¡. Zd…vodnØn¡: celkovØ nevyhovuje.

Duçan Hbl mØl prospØchovì pr…mØr na gymnasiu 1.65. Na z vØreŸn‚m vysvØdŸen¡ 1.3, na maturitn¡m vysvØdŸen¡ 1.00. Ji§ od doby stýedoçkolsk‚ho studia m  intenzivn¡ z jem o studium chemie, s £spØchem se £Ÿastnil krajsk‚ho kola chemick‚ olympi dy a jinìch soutا¡. V roce 1974 byl pod politickìm tlakem vykon vanìm na ýeditelstv¡ gymnasia doporuŸen na vysokou çkolu jen pod podm¡nkou, §e prodØl  roŸn¡ praxi v pr…myslu. Od t‚ doby pracoval jako dØln¡k v chemick‚m z vodØ v Praze. Ka§dou dalç¡ pýihl çku doporuŸil podnik vŸetnØ d¡lensk‚ho vìboru ROH a ZO SSM. V r. 1976 obdr§el Duçan Hbl kladn‚ hodnocen¡ a doporuŸen¡ i od celoz vodn¡ho vìboru KS¬. Pýedt¡m mu vçak bylo bez zd…vodnØn¡ znemo§nØno vyuŸen¡ v oboru provozn¡ chemik - gumaý. Duçan Hbl se nevzd v  z mØru studovat chemii na vysok‚ çkole.

P.8. Magda Hblov , nar. 23.3.1959, Praha 5, Sm¡chov, na Býezince 14

¦ dala 3x o studium na stýedn¡ çkole, nikdy nebyla pýijata (v r. 1974 na gymnasium J. Nerudy, Hellichova 3, v r. 1975 na gymnasium na Zatlance 11, vr. 1976 opØt na gymnasiu J. Nerudy). Zkouçku slo§ila v§dy £spØçnØ, ale £dajnØ - dle £ýedn¡ho sdØlen¡ çkoly - "byla d na mo§nost uchazeŸ…m, kteý¡ l‚pe vyhovovali podm¡nk m pýijet¡." Po týet¡ zkouçce, v r. 1976 se z okruhu gymnasia dozvØdØla, §e zkouçky z matematiky i z Ÿesk‚ho jazyka slo§ila na l. V odpovØd¡ch na odvol n¡ byla v§dy potvrzena spr vnost rozhodnut¡ pýij¡mac¡ komise. Magda Hblov  studuje ciz¡ jazyky (st tn¡ zkouçky), absolvovala £spØçnØ kurs psan¡ a tØsnopisu. Je v¡tØzkou celost tn¡ soutاe v tØsnopisu.

RodiŸe Duçana a Magdy Hblov‚:

Otec doc. dr. Milan Hbl, CSc, historik a politickì pracovn¡k, do r. 1968 rektor Vysok‚ çkoly politick‚ a Ÿlen éV KS¬, v r. 1970 vylouŸen z KS¬ pot‚ pracoval jako £ýedn¡k ve stavebn¡m dru§stvu. Od roku 1972 do konce roku 1976 byl vØznØn z politickìch d…vod…. Matka Eliçka Skýenkov , vysokoçkolsk  uŸitelka ruçtiny, nyn¡ v d…chodu. V r. 1970 vylouŸena z KS¬.

P.9. ............I v a n y i o v   , bìv. bydliçtØ Praha 4

Po ukonŸen¡ ZDæ (s vyznamen n¡m) § dala o studium na stýedn¡ çkole. Nebyla pýijata. Stýedn¡ çkolu studuje nyn¡ v Holandsku.

RodiŸe:

Otec Dr. Pavel Ivanyi, biolog, emigroval v r. 1976 s rodinou proto, §e dcera nebyla pýijata na stýedn¡ çkolu.

P.lO. Jindra K a d l e c o v  , Praha 2, Makarenkova 42

¦ dala 5x o denn¡ a d lkov‚ studium na filosofick‚ fakultØ UK, obor knihovnictv¡. V r. 1972 na denn¡ studium. Bylo j¡ sdØleno: " Pýes dobrì vìsledek pýij¡mac¡ch pohovor… jste se nezaýadila mezi pýijat‚ uchazeŸe". V letech 1973.1974.1975.1976 pak § dala o d lkov‚ studium. V r. 1975 j¡ bylo povoleno mimoý dn‚ studium, ale v r. 1976 j¡ nebylo opØt ze stejnìch d…vod… jako vr. 1972 - povoleno pýej¡t na ý dn‚ denn¡ studium.

P.ll. Bronislava K o u t n  , nar. 16.1.1959, Brno

¦ dala o studium na stýedn¡ çkole. V r. 1974 slo§ila zkouçku na gymnasiu Zast vka u Brna, ale nebyla pýijata. Dle sdØlen¡ nevyhovovala smØrnic¡ch XV. sjezdu KS¬. Jej¡ prospØch na ZDæ byl 1.0. Je zamØstnan  jako prodavaŸka.

P.l2. Marcela K o u t n  , nar. 26.6.1956, Brno

¦ dala v r. 1976 na Vysokou çkolu zemØdØlskou v BrnØ, nebyla pýijata. Zd…vodnØn¡: "Nadbytek uchazeŸ…". Odvol n¡ bylo dvakr t zam¡tnuto. Pr…mØrnì prospØch na gymnasiu: 1.3. Zn mkovì pr…mØr na maturitn¡m vysvØdŸen¡ 1.25.

RodiŸe Bronislavy a Marcely Koutn‚:

Otec Ing. Karel Koutnì, uŸitel Vojensk‚ akademie A. Z potock‚ho v BrnØ, vylouŸen z KS¬, vØznØn dle õ 98 , zemýel.

Matka Anna Koutn , do r. 1970 pracovnice Krajsk‚ho vìboru KS¬, vylouŸena z KS¬, nyn¡ dØlnice. Rovnا vØznØna.

P.l3. Taœ na K r e j Ÿ ¡, nar. 21.10.1957, bìv. bydl. Hav¡ýov, Karvinsk  47

(Rodina po§ dala v r. 1977 o vystØhov n¡ a §ije nyn¡ v zahraniŸ¡.)

¦ dala v r. 1973 o studium na gymnasiu v Orlov‚, nebyla pýijata ,aŸkoli o studium na gymansiu v tØchto m¡stech je pomØrnØ malì z jem. ZDæ absolvovala s vìbornìm prospØchem (za devØt let mØla na vysvØdŸen¡ jen jednu dvojku). Odborem pracovn¡ch sil byl Taœ nØ KrejŸ¡ nab¡dnut uŸebn¡ pomØr v oboru lihovarn¡k. V letech 1973. 1975 pak navçtØvovala dvouletou zdravotn¡ çkolu v æumperku. UkonŸila ji s velmi dobrìmi vìsledky, nebylo j¡ vçak jako jinìm dobrìm absolvent…m t‚to çkoly slo§it diferenŸn¡ zkouçky do 3. roŸn¡ku Ÿtyýlet‚ zdravotn¡ çkoly. Do doby emigrace z ¬SSR pracovala v nemocnici.

RodiŸe:

Otec PhDr. Jaroslav KrejŸ¡, CSc, bìvalì vysokoçkolskì uŸitel, r. 1970 byl vylouŸen z KS¬, pot‚ pracoval jako dØln¡k. J. KrejŸ¡ podal odvol n¡ proti nepýijet¡ sv‚ dcery na gymnasiu v Orlov‚, adresoval je Krajsk‚mu n rodn¡mu vìboru. Toto odvol n¡ bylo - vedle dvou dalç¡ch p¡semnost¡, pýedmØtem trestn¡ho st¡h n¡ proti nØmu. Byl odsouzen pro podvracen¡ republiky dle õ 98/1 tr. z k. k trestu odnØt¡ svobody na dva a p…l roku. Ve vazbØ byl od listopadu 1973.

P. 14. Petr Leçt¡nskì , nar. 4.11.1953, bìv. bydl. Ostrava -Poruba, Moyzesova 1385

(Rodina se vr. 1977 vystØhovala do zahraniŸ¡)

¦ dal o studium na Vysok‚ çkole b åsk‚ - obor elektro, kde poŸet uchazeŸ… nepýevyçuje poŸet volnìch m¡st. Nebyl pýijat. V odpovØdi na odvol n¡ bylo uvedeno, §e nem  k vysokoçkolsk‚mu studiu pýedpoklady.

Maturoval na SPæE (elektrotechnick  pr…myslovka) v OstravØ - V¡tkovic¡ch, um¡stil se s jednou trojkou v prvn¡ ŸtvrtinØ maturant…. Dle tý¡dn¡ho uŸitele mØl velmi dobr‚ pýedpoklady ke studiu na vysok‚ çkole. Nedostal vçak za SPæE doporuŸen¡. Pracoval pak jako mont‚r vìtah….

RodiŸe:

Otec Ing. Jan Leçtinskì byl v r. 1969 vylouŸen z KS¬, v r. 1971 byl odsouzen k 7 mØs¡c…m ztr ty svobody podle õ 100 odst. l. Byl st le pod dozorem StB.

Matka vystoupila v r. 1969 z KS¬ (vyçkrtnuta).

P. 15. Michal L i ç k a, nar. 11.5.1955, Praha 4, Novodvorsk  1122

¦ dal na vysokou çkolu celkem 3x , z toho 2x (v r. 1974 a 1976) na vysokou çkolu ekonomickou v Praze a lx (v r. 1976 jeçtØ na fakultu technologickou (obor ekonomika a ASü v ko§edØln‚m a gum rensk‚m pr…myslu) Vysok‚ho uŸen¡ technick‚ho v GottwaldovØ. Pýi zkouçce v r. 1974 dle vyj dýen¡ zkuçebn¡ komise jednoznaŸnØ obst l byl touto komis¡ doporuŸen ke studiu, ale na z kladØ pozdØjç¡ho z sahu zasl no rozhodnut¡ pýij¡mac¡ komise s textem: "Neum¡stil jste se v poýad¡..." Z sah do pr…bØhu pýij¡mac¡ho ý¡zen¡ byl proveden pracovnic¡ MV KS¬ Havlovou. ObdobnØ probØhly i dalç¡ pokusy. Michal Liçka podal § dost o pýijet¡ do zamØstn n¡ ve vìpoŸetn¡m stýedisku VæE. Pracovn¡k k drov‚ho oddØlen¡ vçak pouk zal na rodinnì p…vod uchazeŸe a Michal Liçka nebyl pýijat ani do tohoto zamØstn n¡. Michal Liçka absolvoval pýedt¡m £spØçnØ dvØ stýedn¡ çkoly (gymnasium a stýedn¡ ekonomickou çkolu v Praze 2), dvoulet‚ studium pro abiturienty stýedn¡ch çkol - obor vìpoŸetn¡ technika a zpracov n¡ informac¡. Tuto çkolu absolvoval s vyznamen n¡m. Nyn¡ je zamØstn n jako program tor.

RodiŸe:

Otec Oldýich Liçka, do r. 1970 st tn¡ zamØstnanec, pýekladatel severskìch jazyk… v r. 1970 vylouŸen z KS¬, nyn¡ pracuje jako str §nì. Matka VØra Liçkov , zdravotn¡ sestra, vylouŸena z KS¬ v r. 1970.

P.l6. Dana M o r a v c o v  , nar. 31.3.1955, IvanŸice

¦ dala v r. 1975 na Vysokou çkolu ekonomickou, - zahraniŸn¡ obchod, nebyla pýijata, £dajnØ pro velkì poŸet uchazeŸ…. Maturitu na gymnasiu slo§ila s vyznamen n¡m.éryvky z posudku:...znalosti z oboru pý¡rodn¡ch vØd - vìborn‚, znalosti v ostatn¡ch pýedmØtech pýesahuj¡ po§adavky osnov. Vìborn  pracovn¡ mor lka, logick‚ i pamØœov‚ myçlen¡ na vysok‚ £rovni, nadpr…mØrnØ nadan ". Studovala t‚§ na jazykov‚ çkole angliŸtinu, tak‚ doporuŸen¡ z t‚to çkoly bylo vìborn‚.

RodiŸe:

Otec podnikovì pr vn¡k, v roce 1970 vyçkrtnut z KS¬, matka uŸitelka.

P.l7. Zuzana P a ch m a n o v  , Plzeå, Sladkovsk‚ho 12

¦ dala v r. 1973 o studium na stýedn¡ çkole, gymnasiu v ul. Odbor ý… v Plzni. Pýij¡mac¡ zkouçky slo§ila vìbornØ. Nebyla pýijata. D…vod: Byla d na pýednost uchazeŸ…m, kteý¡ l‚pe vyhovØli kriteri¡m pýij¡mac¡ho ý¡zen¡". Na ZDæ byla Zuzana Pachmanov  vìbornou § kyn¡, zv¡tØzila v mØstsk‚ matematick‚ olympi dØ, týet¡ byla v oboru fyzika. Nastoupila do uŸebn¡ho oboru aran§‚rka.

RodiŸe:

Tak‚ v pý¡padØ Zuzany Pachmanov‚ se uplatnilo nespravedliv‚ posuzov n¡ podle postoje rodiŸ….

P.l8. David P r e Ÿ a n , nar. 7.11.1959, bìv. bydl. Praha 6 - Petýiny

(Rodina se vystØhovala do ciziny z d…vod… profesion ln¡ perzekuce).

David PreŸan § dal o studium na stýedn¡ çkole. Nebyl pýijat.

Vìbornì prospØch na ZDæ. Vìborn‚ znalosti v pý¡rodovØdn‚ oblasti.

RodiŸe:

Otec PhDr. Vil‚m PreŸan, historik, vylouŸenì vr. 1970 z KS¬, zbaven jak‚koli mo§nosti pracovat ve sv‚m oboru. Pracoval jako dØln¡k.

P.19. Pavel P ý i k r yl, nar. 21.2.1960, Brno

¦ dal na stýedn¡ çkolu (gymnasium) nebyl pýijat. V posudku ZDæ p¡çe: "zam¡t  se studium z politickìch d…vod…". Tento z vØr potvrdil i KNV v odpovØdi na st¡§nost zaslanou pýedsedovi Feder ln¡ho shrom §dØn¡ A. Indrovi a postoupenou k vyý¡zen¡ KNV. Na ZDæ vìbornì prospØch: l.l. Pavel Pýikryl nastoupil do uŸebn¡ho oboru soustru§n¡k.

RodiŸe :

Otec RSDr. ZdenØk Pýikryl, vedouc¡ oddØlen¡ KV KS¬, vylouŸen z KS¬, nyn¡ pracuje jako dØln¡k. Matka Ludmila Pýikrylov , uŸitelka.

P.2O. Jakub R u m l , nar. 26.5.1955, Praha 10, Kremelsk  104

¦ dal o pýijet¡ na Vysok‚ uŸen¡ technick‚ v BratislavØ (chemick  fakulta, obor polygrafie) v r. 1975. Nebyl pýijat. Ofici ln¡ zd…vodnØn¡: Neum¡stil jste se v komplexn¡m hodnocen¡" Neofici ln¡ informace: zkouçka byla £spØçn , nebyl pýijat na z sah mØstsk‚ho vìboru KS¬ Bratislava. Na stýedn¡ çkole studoval s vyznamen n¡m, pr…mØr z vØreŸn‚ho vysvØdŸen¡ l,2. Po vykon n¡ ZVS pracuje Jakub Ruml jako kalkulant.

P. 21. Jan Ruml,nar. 5.3. 1953

¦ dal na vysokou çkolu 4x. V r. 1972 se pýihl sil na Vysokou çkolu zemØdØlskou, v r. 1973 na Vysokou çkolu ekonomickou v r. 1974 na ¬VUT, v r. 1977 na filosofickou fakultu UK. Nebyl pýijat. Ofici ln¡ zd…vodnØn¡ prvn¡ho nepýijet¡: "nebyl doporuŸen gymnasiem". , u ostatn¡ch: "neum¡stil se v komplexn¡m hodnocen¡" . Z neofici ln¡ch pramen… (od pracovn¡k… fakult) se dovØdØl, §e zkouçky slo§il £spØçnØ , ale nebyl pýijat z politickìch d…vod…. Vçechna odvol n¡ byla zam¡tnuta. V r. 1977 se odvol v  ministru çkolstv¡ ¬SR, ten vçak potvrdil rozhodnut¡ UK. Stýedn¡ çkola: ProspØch velmi dobrì, maturitn¡ vysvØdŸen¡ l,5. Jan Ruml pracuje od r. 1975 manu lnØ a chce nad le se pokouçet o studium na vysok‚ çkole.

RodiŸe Jakuba a Jana Rumla:

Otec Jiý¡ Ruml do r. 1969 novin ý, nyn¡ jeý bn¡k, v r.1970 vylouŸen z KS¬. Matka Jiýina Hr bkov , do r. 1970 novin ýka, pak £ýednice . V roce 1970 vylouŸena z KS¬.

P.22. Ivan R u s e k , nar. 25.2.1953, Brno, Dýevaýsk  20

¦ dal v r. 1972 o studium na pr vnick‚ fakultØ UJEP v BrnØ. Byl pýijat, ale v z ý¡ t‚ho§ roku byla dØkanem KuŸerou naý¡zena obnova pýij¡mac¡ho ý¡zen¡ , a ustanovena zvl çtn¡ komise pro posouzen¡ pý¡padu. l.ll. 1972 bylo rozhodnuto o nepýijet¡ s od…vodnØn¡m, §e otec Ing. Anton¡n Rusek byl odsouzen dle õ 98 tr. z k. k trestu odnØt¡ svobody na dobu 5 let nepodm¡nØnØ. V rozhodnut¡ o nepýijet¡ z l.ll. l972 se m.j. psalo: ..."komise zjiçœuje na z kladØ rozsudku Krajsk‚ho soudu v BrnØ Ÿ.j. 2 T 25/72 ze dne 8.8.1972, §e pý¡sluçn¡k Vaç¡ rodiny Doc. Rusek, V ç otec, byl uzn n vinnìm z trestn¡ho Ÿinu rozvracen¡ republiky. Jak je zýejm‚ z rozsudku jeho Ÿinnost pramenila z n zor…, kter‚ zast val ji§ od r. 1968. Tato okolnost ukazuje na to, §e rodinn‚ prostýed¡ , v nØm§ jste byl vychov v n, nebylo pý¡zniv‚ po§adavk…m socialistick‚ vìchovy. Tento fakt je jeçtØ zd…raznØn t¡m, §e Vaçe matka byla pro sv‚ n zory vylouŸena z KS¬. ¦e Vaçe vìchova se neub¡rala smØrem, kterì je potýebnì pro naçi socialistickou spoleŸnost, prokazuje bl¡§e ta skuteŸnost, §e jste projevil £plnou pasivitu. Ani jako student stýedn¡ çkoly, ani pozdØji jste se nestal Ÿlenem ml de§nick‚ organizace, ani nepracoval v § dn‚ jin‚ spoleŸensk‚ organizaci...". Ivan Rusek pracuje jako dØln¡k.

RodiŸe:

Otec doc. Ing. Anton¡n Rusek, vysokoçkolskì uŸitel, vylouŸen z KS¬ v r. 1970, od r. 1972 do r. 1977 vØznØn za Ÿinnost vyplìvaj¡c¡ z jeho postoj… a n zor… na ud losti v r. 1968 -1969 v ¬eskoslovensku a na n sleduj¡c¡ politickì vìvoj. Matka Marie Ruskov , uŸitelka, vylouŸena z KS¬ v roce 1970.

P.23. Jiý¡ Seidl, Plzeå, Seneck  15

¦ dal o studium na stýedn¡ çkole hotelov‚ v Mari nskìch L zn¡ch. V r. 1975 vykonal £spØçnØ pýij¡mac¡ zkouçky. Nebyl pýijat. Po odvol n¡ rodiŸ… bylo odborem çkolstv¡ KNV sdØleno, §e v postupu pýij¡mac¡ komise nebylo shled no z vad, a tud¡§ zam¡tav‚ rozhodnut¡ plat¡. Jiý¡ Seidl dostal doporuŸen¡ ke studiu od uŸåovsk‚ çkoly RaJ v Plzni, kde byl nejlepç¡m uŸnØm v¡tØzem krajsk‚ soutاe. VysvØdŸen¡ mØl v§dy s vyznamen n¡m. (Dalç¡ informace nebyly z¡sk ny).

RodiŸe:

Otec Josef Seidl, dØlnickì ýeditel Stavebn¡ch stroj…, n.p. Plzeå v r. 1970 vylouŸen z KS¬, pak dØln¡k.

P.24. Ondýej Semr d, nar. 14.8.1954, Praha 8, Horovo n m. 2

¦ dal 4x o studium na vysokìch çkol ch umØleck‚ho smØru. V r. 1974 pak na l‚kaýskou fakultu, nikdy ale nebyl pýijat. Nedostal konkr‚tn¡ informace o vìsledc¡ch pýij¡mac¡ch zkouçek. V r. 1975 mu bylo sdØleno, §e byl zjiçtØn sn¡§enì stupeå talentu. Jin  zd…vodnØn¡: nesplnil po§adavky, byl pýespoŸetnì. V prvn¡ odpovØdi mu byla doporuŸena roŸn¡ praxe, kterou absolvoval, ale znovu nebyl pýijat. Maturoval s velmi dobrìmi a§ chvalitebnìmi vìsledky (l a§ 2).

RodiŸe:

Otec Vladim¡r Semr d, do r. 1970 re§is‚r, vylouŸen k KS¬, nyn¡ v invalidn¡m d…chodu. Matka M¡la Semr dov , do r. 1970 novin ýka, vylouŸena z KS¬, nyn¡ v invalidn¡m d…chodu. (Bratr Michal æ¡p studuje v zahraniŸ¡ - NSR).

P.25. Jiý¡ æilhan, nar. 13.4.1959, Brno

¦ dal o pýijet¡ na stýedn¡ çkoly, nebyl pýijat. V r. 1974 nedostal doporuŸen¡ ze ZDæ. V r. 1975 § dal na stýedn¡ çkolu stavebn¡, nedostal doporuŸen¡ ze z vodu, kde pracoval. V r. 1976 § dal opØt na SPæ stavebn¡, doporuŸen¡ z vodu bylo kladn‚, byl zam¡tnut pýij¡mac¡ komis¡. Podle neofici ln¡ch informac¡ slo§il zkouçku v r. 1976 £spØçnØ. Z ýady m¡st mu bylo neofici ln¡ cestou sdØleno, §e nem…§e poŸ¡tat studiem na stýedn¡ çkole pro politick‚ postoje svìch rodiŸ….

RodiŸe:

Otec MUDr. Milan æilhan, l‚kaý, do r. 1970 Ÿlen Ÿs. strany socialistick‚, nyn¡ bez politick‚ pý¡sluçnosti. Byl vØznØn z politickìch d…vod…. Matka MUDr. Brigita æilhanov , l‚kaýka, byla Ÿlenkou Ÿs. strany socialistick‚, nyn¡ bez politick‚ pý¡sluçnosti.

P.26. Kateýina æilhanov , nar. 21.6.1953, Praha 3, Jeseniova 105

¦ dala 4x o studium l‚kaýstv¡, v r. 1972 na hygienick‚ fakultØ UK v r. 1973 na pediatrick‚ fakultØ UK v r. 1975 a 1976 na fakultØ vçeobecn‚ho l‚kaýstv¡ UK v Praze. Po prvn¡ch dvou pýij¡mac¡ch zkouçk ch j¡ bylo sdØleno: "NevyhovØla jste pýi komplexn¡m hodnocen¡", po pokusech v r. 1975 a 1976 dostala v obou pý¡padech odpovØÔ: "VyhovØla jste, ale proto§e bylo ji§ naplnØno smØrn‚ Ÿ¡slo, nem…§ete bìt pýijata". Podle informac¡ pracovn¡k… fakult (2x od dØkan…, pak od tajemn¡k… a Ÿlen… zkuçebn¡ch komis¡) obst la pýi pýij¡mac¡ch zkouçk ch vìbornØ nebo velmi dobýe. Um¡stila se v§dy mezi nejlepç¡mi. Po odvol v n¡ch, kter‚ pod vali rodiŸe nebo ona sama, bylo v§dy rektor tem UK potvrzeno rozhodnut¡ pýij¡mac¡ komise fakulty. Tak‚ odvol n¡ a st¡§nosti pod van‚ na ministerstvu çkolstv¡, pýedsedovi Feder ln¡ho shrom §dØn¡ a v r. 1976 éýadu vl dy ¬SR, byly bez£spØçn‚. V r. 1975 po§ dala matka Kateýiny æilhanov‚ (po týet¡m odm¡tnut¡ jej¡ho studia na UK v Praze) dØkany vçech l‚kaýskìch fakult v ¬eskoslovensku o dodateŸn‚ pýijet¡ sv‚ dcery. Dostala buÔ zam¡tav‚ odpovØdi, nebo vyhìbav‚, v t‚m§e roce se rodiŸe zaj¡mali o mo§nost tzv. mimoý dn‚ho studia, je§ je zakotveno ve vysokoçkolsk‚m z konØ ¬SSR. Bylo jim sdØleno, §e v dan‚m oboru se tato forma neuplatåuje. Tak‚ informace o mo§nosti studia l‚kaýstv¡ v nØkter‚ bl¡zk‚ socialistick‚ zemi vyznØla z pornØ.

Pokud jde o stýedn¡ çkolu, absolvovala Kateýina æilhanov  jednak gymnasium (prospØchovì pr…mØr l,6, z vØreŸn‚ vysvØdŸen¡ l,3, maturitn¡ zkouçka l,O + zvl çtn¡ pochvala), jednak stýedn¡ zdravotnickou çkolu - dvoulet‚ n stavbov‚ studium - obor rehabilitace, kterou absolvovala - dvoulet‚ n stavbov‚ studium - obor rehabilitace, kterou absolvovala s pr…mØrem l,O , maturitu slo§ila s vyznamen n¡m. Kateýina æilhanov  m  o studium l‚kaýstv¡ trvalì a intenzivn¡ z jem. Hned po ukonŸen¡ gymnasia absolvovala n roŸnou zdravotnickou praxi - brig du v nemocnici NDR, kde byla jednoznaŸnØ kladnØ hodnocena . Od r. 1972 pracovala ve zdravotnictv¡, zprvu jako sanit ýka pro n roŸn‚ pr ce, pak 4 roky jako rehabilitaŸn¡ pracovnice. Hodnocen¡ z pracoviçtØ byla v§dy kladn .

RodiŸe:

Otec prof. ing. VØnek æilhan, CSc, dý¡ve vysokoçkolskì profesor, ýeditel Vìzkumn‚ho £stavu, po vylouŸen¡ z KS¬ a po propuçtØn¡ z VæE pracoval manu lnØ, nyn¡ pracuje jako £ýedn¡k. Matka PHDr. Libuçe æilhanov , CSc, sociolo§ka, v r. 1970 vylouŸena z KS¬, nyn¡ v invalidn¡m d…chodu.

P. 27. Jan V a c u l ¡ k, nar. 23.5.1958, Praha 7, Veletr§n¡ 21

¦ dal 3x na stýedn¡ çkolu. V r. 1973 na gymnazium, v r. 1974 a 1975 na stýedn¡ çkolu zemØmØýiŸskou. Nebyl pýijat. Ofici ln¡ d…vod nepýijet¡:

Nesplåuje ostatn¡ podm¡nky,". Vìsledky pýij¡mac¡ch zkouçek vìborn‚. Odvol n¡ k ministru çkolstv¡ bylo v§dy zam¡tnuto. Jan Vacul¡k absolvoval zvl çtn¡ psychotechnickou zkouçku v pedagogick‚ poradnØ Praha, Tìn, zjiçtØno mimoý dn‚ nad n¡ pro matematiku.

P.28 Ondýej V a c u l ¡ k, nar. 30.6.1954, Praha 7, Veletr§n¡ 21

V r. 1971 § dal na gymnasium, ale nebyl pýijat. Dojedn no pýijet¡ v jin‚m obvodu - zak z no. N stup do uŸebn¡ho pomØru - obor zedn¡k, pØtilet‚ studium, maturita 1975. V r. 1975 § dal o pýijet¡ na stavebn¡ fakultu ¬VUT. V r. 1977 § dal o d lkov‚ studium na t‚§ fakultØ (podnik studium nedoporuŸil). Nebyl pýijat. V r. 1975 vìsledek zkouçky neozn men,v r. 1977 sdØleno , §e zkouçka byla s £spØchem vykon na, p¡semnØ pak §e nesplnil podm¡nky. Maturitn¡ zkouçka - vyznamen n¡. Ondýej Vacul¡k se bude pý¡çt¡ rok pokouçet o pýijet¡ na studium na stavebn¡ fakultØ. RodiŸe Jana a Ondýeje Vacul¡ka:

Otec Ludv¡k Vacul¡k, do r. 1969 redaktor a spisovatel, vylouŸen z KS¬, matka Magda Vacul¡kov , £ýednice.

P. 29. Michaela V y r o u b a l o v  , nar. 17.7.1954, Brno

¦ dala 2x na l‚kaýskou fakultu UJEP v BrnØ (l973, 1974) ale nebyla pýijata. Zd…vodnØn¡: nedostatek m¡st. Konkr‚tn¡ informace o vìsledc¡ch pýij¡mac¡ch zkouçek nedostala. Pr…mØrnì prospØch na stýedn¡ çkole: 2,l. Zn mkovì pr…mØr ze z vØreŸn‚ho vysvØdŸen¡: s ovlivnØn¡m - dobrì. Slo§ila st tn¡ zkouçky z francouzçtiny a ruçtiny.

RodiŸe:

Otec Ing. Alois Vyroubal, do r. 1970 vedouc¡ projektant , vylouŸen z KS¬, nyn¡ pomocnì dØln¡k. Byl vØznØn. Matka Irena Vyroubalov , ekonomka.

P. 30. Marie Vysock , roz. Hoçkov , nar. 29.12.1951, Praha 3, Biskupcova 16

¦ dala na vysokou çkolu UMPRUM v r. 1972. Nebyla pýijata. Podle ofici ln¡ informace prorektora se dovØdØla, §e se um¡stila na 4. m¡stØ, (mØlo bìt pýijato 7 student…), ale §e jej¡ odvol n¡ je bezpýedmØtn‚. ProspØchovì pr…mØr na stýedn¡ çkole: 1.25. ChtØla se zabìvat kni§n¡ ilustrac¡.

RodiŸe:

Otec ing. Milan Hoçek, do r. 1970 st tn¡ zamØstnanec, v r.1970 vylouŸen z KS¬, nyn¡ v invalidn¡m d…chodu. VØznØn za nacistick‚ okupace. Matka Ladislava Hoçkov , referentka na vysok‚ çkole, vyçkrtnuta z KS¬, nyn¡ administrativn¡ pracovnice.

P. 31. Blanka Zlatohl vkov , roz. Trojanov , nar. 3.12.1954, Neratovice, MØlnick  44

¦ dala 3x o studium l‚kaýstv¡, nebyla pýijata. Z neofici ln¡ch fakultn¡ch zdroj… doçly informace, §e pýi pýij¡mac¡ch zkouçk ch byla vìborn , napý. fakulta dØtsk‚ho l‚kaýstv¡ UK" nemØla n mitek". Pýesto nebyla pýijata. Podala

odvol n¡ na ministerstvo çkolstv¡, je§ zprvu vyhovØlo, ale po tìdnu schv len¡ studia zruçilo. Podle pý¡sluçn‚ho pracovn¡ka na Væ zas hly krajsk‚ org ny. V r. 1975 § dala Blanka Zlatohl vkov  na fakultu vçeobecn‚ho l‚kaýstv¡ v BratislavØ. Podle informace z protokolu nebyla pýijata "proto§e se nezbavila idealistick‚ho svØtov‚ho n zoru". Podobn‚ (intern¡) zd…vodnØn¡ bylo uvedeno v protokolu pýij¡mac¡ komise v r. 1976. Blanka Zlatohl vkov  mØla na stýedn¡ çkole vìbornì prospØch, pýedlo§ila studijn¡ pr ce z oboru medic¡ny, je§ byly ocenØny v krajskìch a n rodn¡ch olympi d ch. V r. 1977 byla Blanka Zlatohl vkov  pýijata na pediatrickou fakultu. Tomuto pýijet¡ pýedch zelo nØkoliker‚ odvol n¡.

P.32. Pavel T r o j a n , nar. 14.8.1956, Neratovice, MØlnick  44

¦ dal 2x na konzervatoý - odbor skladby, nebyl pýijat. Konkr‚tn¡ informaci z konzervatoýe dostal - ozn men¡, §e talentovou zkouçku na skladbu £spØçnØ vykonal. V r. 1976 se odvolal proti nepýijet¡ na konzervatoý, sv  vyj dýen¡ proti nepýijet¡ podali i profesoýi, kteý¡ ho zkouçeli, neboœ v r. 1975 byl mezi prvn¡mi týemi a byl ohodnocen jako nejlepç¡.

Otec obdr§el z ministerstva çkolstv¡ vyj dýen¡, §e talent, kterì Pavel Trojan prok zal, nestaŸ¡.

ProspØchovì pr…mØr z gymnasia: l,7. Pr…mØr z vØreŸn‚ho vysvØdŸen¡ 1.5 . V r. 1977 byl Pavel Trojan koneŸnØ na konzervatoý pýijat.

RodiŸe:

Otec Jakub Trojan, do r. 1970 duchovn¡ Ÿeskobratrsk‚ evangelick‚ c¡rkve, od r. 1974 zbaven st tn¡ho souhlasu k vìkonu Ÿinnosti. Nyn¡ pracuje jako hospod ýsko-technickì pracovn¡k. Matka Karla Trojanov , duchovn¡ Ÿeskobratrsk‚ evangelick‚ c¡rkve.