Charta 77

President ČSSR

dr. Gustáv Husák

Praha - Hrad

Pane presidente,

již brzy se sejdou v Bělehradě představitelé států, účastníků konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, aby ověřili, jak se plní zásady a doporučení Závěrečného aktu, podepsaného v Helsinkách l.8. l975. Poněvadž Váš podpis na tomto dokumentu zavazuje naši republiku k jeho dodržování, považujeme za správné obrátit se ze svými připomínkami a návrhy k Vám. Jde nám o to, aby Československo a jeho lid přispívali co nejvíce k tomu celoevropskému úsilí,

V Helsinkách jste potvrdil, že pro zabezpečení mírového soužití a spolupráce všech zemí Evropy je nezbytné respektovat svrchovanou rovnost státu, jejich území celistvost a nedotknutelnost hranic, sebeurčení, rovnoprávnost a zásadu nevměšování, závazek řešit spory mírovými prostředky, ale také respektovat lidská práva a základní občanské svobody ze strany každého z účastnických států. Mezi praktickými kroky k míru a bezpečnosti našeho kontinentu Závěrečný akt uvádí nejen jednání o snížení stavu vojsk a výzbroje, hospodářskou, vědeckou, technickou a kulturní spolupráci, ale také opatření, usnadňující styk a vzájemné poznání všech občanů účastnických států.

Plně chápeme , že ustanovení Závěrečného aktu a Helsinek tvoří jeden nedílný celek. Přitom však tento dokument vyjádřil mnohem výrazněji než mnohé předchozí akty humánní postuláty, pro které se setkal s velkým pochopením a nadějemi v naší veřejnosti. Stejně tak byl uvítán koncem roku 1975 Váš podpis na ratifikačním dokumentu k mezinárodním paktům o lidských právech, jenž umožnili, aby tyto úmluvy vstoupily v platnost jak mezinárodně, tak v našem právním řádu a vytvořil předpoklady pro splnění slibu o dodržování těchto paktů, potvrzeného rovněž všemi účastníky helsinské konference.

Tyto mezinárodní pakty se po schválení Federálním shromážděním a ratifikaci presidentem republiky staly součástí československého právního řádu. Poté, co byly publikovány, mnozí naši občané je četli, zamýšleli se nad jejich obsahem a domýšleli důsledky jejich uplatňování v našich podmínkách. Domnívali se a domnívají se i nadále, že jejich závaznost, potvrzená jak Vaším podpisem, tak i prohlášením nejvyšších ústavních i politických orgánů, má a musí platit bez výjimky v celém životě a praxi naší republiky: že bude skoncováno s diskriminací občanů, omezovaných v právu na práci a na spravedlivou odměnu za vykonanou práci jen proto, že se hlásí k názorům, plně odpovídajícím ústavě i uvedeným dokumentům, i když ne vždy konformním tomu, co je v dané chvíli vyhlašováno za oficiální stanovisko, že každý občan bude ve svých právech, zajištěných ústavou, účinně chráněn proti anonymním nátlakům mocenských skupin a politických aparátů.

V helsinském potvrzení " práva jednotlivce znát svá práva a povinnosti v této oblasti a postupovat v souladu s nimi" spatřují tito občané mezinárodní uznání občanských iniciativ k zabezpečení realizace těchto práv a svobod jako jedné z forem účasti při naplňování závěrů, zásad a cílů Závěrečného aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Mnozí naši občané se obracejí jednotlivě i společně se svými upozorněními, připomínkami, žádostmi a návrhy na ústavní a politické orgány své země. Vidí v tom uplatnění svých ústavních práv a povinností. V tomto ovzduší vzrůstající občanské aktivity vzniklo i volné neformální petiční společenství Charty 77, které již ve svém základním dokumentu vyslovilo hlavní postuláty své činnosti a v řadě dalších dokumentů je konkretizovalo a specifikovalo pro jednotlivé oblasti našeho života. Charta 77 nebyla a není signatáři pojímána jako nějaké organizace a mocensko-politickými aspiracemi, ale jako sdružení těch, kdo se zasazují za lidská práva.

Až budou její základní postuláty naplněny, zaniknou důvody pro její další existenci a ustane ve své činnosti. Její kritika není destruktivní, ale vysoce konstruktivní, neboť je namířena proti porušování ústavních a zákonných práv občanů a chce svou činností přispívat k naplnění závazků přijatých československým státem při ratifikaci mezinárodních paktů. Odhalování nedostatků je vždy spojováno s pozitivními návrhy a náměty, jak tyto závady překonávat a odstraňovat. Dokumenty Charty v tomto smyslu odrážejí mnohem širší proud kritiky ozývající se z řad občanů, než jaký představuje sama obec jejích signatářů. Objektivně lze dokázat, jak se množí příznaky narůstajícího napětí ve společnosti vyplývající z toho, že se řešení mnoha akutních případů jen odkládá. V tak složité vnitřní situaci, kdy navíc i ekonomické problémy začínají narůstat geometrickou řadou, by státnická moudrost radila postupovat uvážlivě, podnikat kroky snižující napětí a rozhodně nepodnikat nic, co by působilo jako přilévání oleje do ohně.

Dovoláváme se přitom, pane prezidenta, i Vašich osobních zkušeností, kterých jste nabýval v dobách, kdy Váš hlas "stam odtial" nebyl ke škodě věci vyslyšen, a připomínáme si, jak i po návratu na svobodu jste sám byl nejednou umlčován, osočován za to, že jste se kriticky vyslovoval k nedostatkům našeho veřejného života v šedesátých letech. Mohl byste proto chápat úsilí našich občanů, kteří jsou přesvědčeni o nutnosti nápravy poměrů, zvláště když v současné době jde o mnohem vážnější problémy než před 10-15 lety a odkládáním takové jevy spíše narůstají, než aby mizely.

Považujeme za nutné otevřeně říci, že represemi vůči kritikům nelze tyto nedostatky odstranit, ani jimi nelze dnes kritiku umlčet (Charta 77 najednou nabídla svou aktivní a pozitivní součinnost při překonávání různých negativních jevů v naší společnosti. Jedinou odpovědí, které se jí na to dostalo, byly difamace, diskriminace, degradace a represe. V dopise z 30.5.1977 adresovanému Federálnímu shromáždění mluvčí Charty spolu s dalšími deseti signatáři upozornil na vážné porušování občanských práv, spojené s existenčním postihem jak signatářů Charty 77, tak i některých dalších čs. občanů, kteří byli protiprávně propuštěni ze zaměstnání, protože odmítli odvolat své podpisy pod Chartou, nebo se odmítli připojit k odhlasování různých resolucí proti Chartě. Tehdy jsme svou správu o pracovní diskriminaci doložili 8O dokumenty připojenými v příloze. Jediné, co se změnilo po odeslání tohoto dopisu, je to, že přibylo ještě více takových případů, takže dokumentace by dnes musela být ještě obsáhlejší. Navíc od té doby je řada signatářů zbavována nároků na invalidní důchod, přestože jde o lidi nemocné nebo invalidní, kteří po ztrátě důchodu nebudou s to uhájit ani existenční minimum. Nadále pokračují rovněž diskriminační zákroky proti dětem z těchto rodin, když se ucházejí o přijetí na střední nebo vysokou školu.

Několik signatářů Charty 77 bylo podrobeno trestnímu stíhání a někteří z nich jsou dosud ve vězení. Proto se na Vás obracejí občané jednotlivě i společně se žádostí o jejich propuštění. Pravomoci, které Vám dává Vaše ústavní funkce, umožňují řešit tuto otázku tak, aby se nestala v budoucnu vážným problémem, který by po léta ztěžoval veřejný život.

Existenci těchto problémů obecně připouštějí i příslušné státní orgány.

Federální shromáždění v usnesení z 5.4.1977 stanoví jako trvalý úkol upevňování závěrů socialistické zákonnosti, rozhodné vyvozování závěrů z jejího porušování a soustavné prohlubování ochrany práv občanů . Nepřispívá k pocitu právní jistoty, je-li totéž snažení jednoho nebo více občanů označováno za "podvracení republiky". Rovněž tak vyznívá naplano obviňování Charty a poškozování zájmů republiky v zahraničí, když je známo, že nejvíce tyto zájmy poškozují právě oficiální kampaně pomluv proti Chartě, represe a diskriminace signatářů. Žádný problém nelze vyřešit tím, že se jeho existence popře, nebo že se ukáže na jiné státy, které mají podobné či ještě daleko větší problémy a nedostatky, a které ještě více nebo jinak porušují lidská práva. My na zdejší nedostatky upozorňujeme právě proto, že jsme přesvědčeni, že v této společnosti by nemusely a nesměly existovat, protože je v jejich možnostech vyřešit je. Před započetím bělehradské schůzky bychom chtěli přispět k jejím úspěšným výsledkům těmito návrhy:

- Uznat oprávněnost občanských iniciativ usilujících o naplnění úmluv o lidských právech, které byly podepsány a ratifikovány čs. orgány,

- zrušit všechny akty represe a diskriminace proti takovým iniciativám (včetně Charty 77), jejím účastníkům a rodinným příslušníkům

- vtělit do zákonů a ostatních právních norem všechna taková opatření, která plynou z přijetí těchto paktů Československem a zveřejnit internace o konkrétních přípravách k těmto legislativním opatřením

- věcně projednávat ve všech příslušných orgánech individuální a kolektivní podněty, iniciativy všech občanů a ujistit od posuzování těchto návrhů podle toho, zda ten, kdo je vyslovil, je nebo není zcela konformní se stávajícími poměry.

Přejeme si co nejupřímněji , aby bělehradské jednání bylo úspěšné a přispělo k dalšímu, nezvratnému postupu uvolňování v Evropě. Soudíme, a že uskutečněním uvedeným návrhů by se zvýšil podíl naší republiky na tomto díle a zároveň by se uskutečnilo i řešení řady našich problémů a obtíží.

Dr. Jiří Hájek Marta Kubišová dr. Ladislav Hejdánek

mluvčí Charty 77