Dokument Charty 77 Ÿ

Dokument Charty 77 Ÿ. l6 vØz. dok. l

Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ¬SSR, ¬esk‚ n rodn¡ radØ, Slovensk‚ n rodn¡ radØ.

kopie: Vìzkumnì £stav penologickì /ýeditel doc. dr. ¬epel k/

SNV ¬SR Praha 4 - Nusle, T borsk 988

Mezin rodn¡ pakt o obŸanskìch a politickìch pr vech, kterì pro ¬SSR vstoupil v platnost dne 23.býezna 1976, stanov¡ v Ÿl. 9 a 10 i nØkter‚ z sady, kter‚ se tìkaj¡ podm¡nek vazby obvinØnìch osob a vìkonu trestu odnØt¡ svobody. Tyto z sady stejnØ jako ostatn¡ ustanoven¡ paktu - jsou z rozhodnut¡ nejvyçç¡ch org n… st tn¡ moci z vazn‚ pro celou Ÿs. spoleŸnost a je povinnost¡ nejen st tu, ale i ka§d‚ho obŸana, aby se jimi ý¡dil. V t‚to souvislosti pova§ujeme za spr vn‚ a nutn‚ upozornit na to, §e Ÿs. trestn¡ ý d (tj. z kon o trestn¡m ý¡zen¡ soudn¡m) nen¡ v souladu s nØkterìmi ustanoven¡mi zm¡nØnìch Ÿl nk… paktu. JeçtØ z va§nØjç¡ je skuteŸnost, §e vìkon vazby a trestu odnØt¡ svobody jsou ve velk‚m rozsahu poruçov na i dalç¡ ustanoven¡ pr vn¡ho ý du, kter podm¡nky tohoto vìkonu urŸuj¡ - zejm‚na pý¡sluçn ustanoven¡ £stavy, trestn¡ho ý du, trestn¡ho z kona a z kona o vìkonu trestu odnØt¡ svobody. Chceme t¡mto dokumentem o vØzeåstv¡ pouk zat na poruçov n¡ z kon… a lidskìch pr v (l) v t‚to oblasti a z roveå navrhnout nØkter‚ cesty, kter‚ by vedly k n pravØ.

I. V A Z B A

"Ka§dì, kdo je zatŸen nebo zadr§en na z kladØ obvinØn¡ z trestn‚ho Ÿinu, mus¡ bìt neprodlenØ pýedveden pýed soudce nebo jin‚ho £ýedn¡ka, kterì je z konem zmocnØn vykon vat soudcovskou pravomoc a m pr vo na trestn¡ ý¡zen¡ (2) v pýimØýen‚ dobØ nebo na propuçtØn¡. Nen¡ obecnìm pravidlem, aby osoby Ÿekaj¡c¡ na trestn¡ ý¡zen¡ byly dr§eny ve vazbØ ..." (cit. pakt. Ÿl. 9, odst. 3). Podle Ÿs. trestn¡ho ý du "o vazbØ rozhoduje soud, v pý¡pravn‚m ý¡zen¡ prokur tor" (õ 68 tr. ý.). Pý¡pravn‚ ý¡zen¡ trv obvykle nØkolik mØs¡c… (srvn. õ 7l tr. ý.) a jsou zn my pý¡pady , kdy se i ve vazebn¡ch caus ch protahuje v¡ce ne§ rok (3). Po celou tuto dobu pý¡sluç¡ rozhodnut¡ o vazbØ prokur torovi, resp. nadý¡zen‚mu prokur torovi. Prokur tor ale nen¡ £ýedn¡kem zmocnØnìm z konem k vìkonu soudn¡ pravomoci, neboœ se takovìm £ýedn¡kem rozum¡ ten, kdo je podle z kona ve sv‚ funkci nez vislì: to prokur tor podle Ÿs. pr vn¡ho ý du nen¡ (viz. napý. z kon o prokuratuýe, kterì pý¡mo stanov¡ podý¡zenost prokur tora nadý¡zen‚mu prokur torovi). Je pravda, §e o st¡§nosti proti rozhodnut¡ prokur tora o vazbØ rozhoduje soud (õ 146 a tr. ý.) Ÿin¡ tak ale v neveýejn‚m zased n¡, jeho§ se vØzeå ne£Ÿastn¡ (srvn. s cit. ustanoven¡m paktu"... mus¡ bìt neprodlenØ pýedveden..."). Nav¡c, prodlu§uje-li vazbu gener ln¡ prokur tor, nelze u§ jeho usnesen¡ st¡§nost napadnout (õ 141, odst. 2, tr. ý.) (4). Trestn¡ ý d tak‚ nestanov¡ horn¡ hranici pro dobu trv n¡ vazby, kter by vymezila pýimØýenou dobu (srv. cit. ustanoven¡ paktu), pýed jej¡m§ uplynut¡m mus¡ bìt vØzeå propuçtØn nebo postaven pýed soud rozhoduj¡c¡ o jeho vinØ, a kter by mu poskytla pr vn¡ z ruku.

Je tedy zýejm‚, §e rozpory mezi trestn¡m ý dem a citovanìm ustanoven¡m paktu lze odstranit jen novelizac¡ trestn¡ho ý du, kterì by mØl stanovit, §e o vazbØ bude nad le rozhodovat jen nez vislì soudce (soud) nebo jinì £ýedn¡k se soudcovskou pravomoc¡, jeho§ nez vislost ve funkci by byla z konem zajiçtØna. D le by mØl stanovit horn¡ hranici doby trv n¡ vazby.

Za nedostateŸn‚ pova§ujeme tak‚ z konn‚ ustanoven¡ podle õ 67 tr. ý. o d…vodech vazby, kter‚ jsou v bodech sub.b a sub c - formulov ny tak volnØ a nejasnØ, §e pýi troçe slovn¡ ekvilibristiky m…§e prokur tor zd…vodnit vazbu kohokoliv, kdo je trestnØ st¡h n . Navrhujeme proto £pravu, kter‚ by stanovila, §e d…vody sub. b. resp. sub. c by mØly bìt pou§ity jen v…Ÿi tomu, kdo se prokazatelnØ pokusil maýit vyçetýov n¡ i po vznesen¡ obvinØn¡ proti nØmu resp., kdo po nØm pokraŸoval v trestn‚ Ÿinnosti. ObØ strany - obvinØnì i vyçetýovatel, by se £Ÿastnily d…kazn¡ho ý¡zen¡ o d…vodech vazby (sub. a,b. i c) pýed soudcem nebo nez vislìm £ýedn¡kem se soudcovskou pravomoc¡.

Je pravda, §e ani v ¬eskoslovensku nen¡ vazba obvinØnìch osob pravidlem . Je ale a trestn¡ ý d to umo§åuje - jevem velmi Ÿastìm. Statistick‚ £daje , kter‚ zveýejåuje st tn¡ moc, neud vaj¡ poŸty vØznØnìch osob ve vazbØ, lze vçak seriosnØ odhadnout, §e v posledn¡ch letech tento poŸet kol¡s mezi 5 a§ 8 tis¡ci vØzni. Pýi pr…mØrn‚ d‚lce vazby - vŸetnØ vazby v dobØ ý¡zen¡ pýed soudem - týi mØs¡ce to znamen , §e roŸnØ projde vazbou 2O a§ 3O tis¡c osob. Znamen to tak, §e v posledn¡ch letech je vazba uvalov na na 5O a§ 75 % obvinØnìch z trestnìch Ÿin…, kteý¡ jsou pozdØji pravomocnØ odsouzeni, k nepodm¡nØnìm trest…m odnØt¡ svobody (5). Tato vysok a pravdØpodobnØ zvyçuj¡c¡ se procento vazebn¡ch pý¡pad… je ovlivnØno vysokìmi a zvyçuj¡c¡mi se tresty odnØt¡ svobody.

Zvl çtn¡ zm¡nky, zasluhuje nez konn praxe org n… SNB v pý¡padech tzv. zajiçtØn¡ a zadr§en¡. Za urŸitìch okolnost¡ stanovenìch z konem o SNB m…§e org n SNB zajistit a§ na 48 hodin ruçitele veýejn‚ho poý dku: d le pak podle tr. ý du m…§e vyçetýovatel SNB vyj¡meŸnØ zadr§et d…vodnØ podezýel‚ho z trestn‚ho Ÿinu rovnØ§ na 48 hodin a opØt vyj¡meŸnØ ho m…§e zadr§ovat jako obvinØn‚ho z trestn‚ho Ÿinu po dalç¡ch 48 hodin, co§ prokur tor rozhodne o vazbØ. TØchto ustanoven¡ bìv Ÿasto zneu§¡v no: Zajiçœov ni jsou nejen ruçitel‚ veýejn‚ho poý dku, ale kdokoliv (6): VìjimeŸnost podm¡nek pro zadr§en¡ podezýel‚ho a obvinØn‚ho se nerespektuje a ze z konn‚ vyj¡mky se st v nez konn praxe: ustanoven¡ jsou poruçov na i t¡m, §e se doby stanoven‚ z konem se protipr vnØ nepoŸ¡t doba vìslechu, zajiçtØn¡ delç¡ ne§ 24 hodiny se neoznamuje pý¡buznìm atd. (7). ZajiçtØn¡ a zadr§en¡ osob, kter‚ by mØly bìt chr nØny z sadou presumpce neviny, se odbìv v tzv. cel ch pýedbØ§n‚ho zadr§en¡ v nehygienickìch ....? a lidskou d…stojnost poni§uj¡c¡ch podm¡nk ch (8). Navrhujeme proto, aby ustanoven¡ o zajiçtØn¡ bylo pro svou ne£stavnost a pro nesnadnost spoleŸensk‚ kontroly vìboru tohoto opatýen¡ bez n hrady zruçeno. Pokud jde o zadr§en¡ podezýel‚ho a obvinØn‚ho, navrhujeme £pravu, kter by zaruŸila respektov n¡ vìjimeŸnosti tØchto opatýen¡ a kter by umo§nila jejich urŸitou veýejnou kontrolu, navrhujeme tak‚, aby aby 4O hodinov‚ lh…ty byly podstatnØ zkr ceny.

Z kon sice stanov¡, §e "na toho, jeho§ vinu pravomocnìm rozsudkem nevyslovil soud. nelze hledØt, jako by byl vinen" (õ2, odst. 2 tr. ý) a stanov¡ d le, §e " ve vazbØ je obvinØnì podroben jen tØm usnesen¡m, kter‚ jsou nutn‚ (tj. nezbytn‚) k zabezpeŸen¡ £spØçn‚ho proveden¡ trestn¡ho ý¡zen¡ (õ 360, odst. 2 tr. ý.). Stanov¡ tak‚,, §e org ny Ÿinn‚ v trestn¡m ý¡zen¡ musej¡ plnØ çetýit obŸansk pr va zaruŸen £stavou (õ 2, odst. 4. Tr. 5). Ovçem tato z konn ustanoven¡ se systematickìm zp…sobem poruçuj¡. Dokl d to n sleduj¡c¡ popis podm¡nek vazby, jeho§ jednotliv‚ Ÿ sti je mo§no srovn vat a pr vØ uvedenìmi z konnìmi ustanoven¡mi trest. ý du:

NejŸastØji jeçtØ pýed vzet¡m do vazby doch z¡ v oblasti obecn‚ kriminality ze strany org n… SNB k fyzick‚mu tìr n¡ podezýelìch osob, zejm‚na tehdy,je-li pachatel pýisti§en pýi Ÿinu (vìkon tØlesn‚ho "trestu") nebo odm¡t -li dozn n¡ a pý¡sluçn¡k SNB je pýesvØdŸen o jeho vinØ (forma n tlaku). Po vznesen¡ obvinØn¡ se vyçetýovatel‚ uchyluj¡ k fyzick‚mu tìr n¡ jen zcela vìjimeŸnØ (9). Re§imem vazby je vçak obvinØnì podroben tolika omezen¡m, §e n zor Ÿ sti vØzå… je ten, §e podm¡nky vìkonu trestu odnØt¡ svobody , a to i v II. a III. n pravnØ vìchovn‚ skupinØ (lO), jsou snesitelnØjç¡ ne§ podm¡nky vazby. ObvinØn¡ jsou ve vazbØ umisœov ni do cel, kter‚ jsou celodennØ uzamŸeny (ll). Pouze Ÿtyýikr t nebo pØtkr t tìdnØ - nØkdy i m‚nØ (l2) - jsou vyv dØni na 3O minut - nØkdy i na kratç¡ dobu na dvorek, jeho§ plocha vØtçinou nepýesahuje lO m2. Pouze jednou za l4 dn… mohou odeslat jeden dopis (tak spr va vØznice sv‚volnØ vykl d l3, bod nez konnìch pravidel - viz. pý¡loha), kterì je cenzurov n jednak spr vou vØznice, jednak vyçetýovatelem podle sv‚volnìch krit‚ri¡ ("nesm¡...ps t... o situaci ve vØznici a jinìch obvinØnìch" viz. 3. bod pý¡lohy). Dopisy bìvaj¡ na cestØ Ÿasto mnoho dn… i tìdn…. bìvaj¡ libovolnØ zabavov ny a jinì poçtovn¡ styk je a§ na mal‚ vyj¡mky /viz. body 2O a 21 pý¡lohy) vylouŸen. Pýitom cenzura m oporu v z konØ jen tehdy, je-li d…vodem vazby obava z maýen¡ vyçetýov n¡ ovlivåov n¡m svØdk…, spoluobvinØnìch apod. a tato obava by mØla bìt jedinìm krit‚riem pro konfiskaci dopisu nebo jeho Ÿ sti, spr vy vØznic, kter‚ cenzuruj¡ dopisy obvinØnìch, kteý¡ jsou ve vazbØ z jinìch d…vod…, se dopouçtØj¡ trestn‚ho jedn n¡. Pouze jednou za mØs¡c maj¡ obvinØn¡ pr vo,(kter‚ jim m…§e bìt odåato) pýijmout bal¡Ÿek s potravinami do v hy 3 kg, jeho§ obsah podl‚h mnoha omezen¡m. Nemaj¡ v…bec pr vo na n vçtØvu pý¡buznìch, pokud k n¡ ned vyçetýovatel souhlas. Jen jednou za deset dn¡ maj¡ pr vo se vysprchovat a vymØnit si osobn¡ pr dlo. Nemaj¡ prakticky pr vo u§¡vat sv‚ho obŸansk‚ho odØvu. Je jim proti jejich v…li zkracov n vlas a odstraåov n vous. Nemaj¡ pr vo na vìbØr knih ke Ÿten¡, na jednoho obvinØn‚ho v cele pýipad na tìden jedna pýidØlen kniha. Zas¡l n¡ knih v bal¡Ÿku vŸetnØ trestnØ pr vn¡ch pýedpis… vØzeåsk spr va znemo§åuje. Z trestnØ pr vn¡ch pýedpis… je k dispozici vØtçinou jen tr. z kon a tr. ý d , z nØho§ na po§ d n¡ dozorce pýeŸte to ustanoven¡, o nØ§ m obvinØnì z jem, obvinØnì pýitom mus¡ st t a nem…§e si dØlat pozn mky. N kup potravin, hygienickìch potýeb a kuýiva je obvinØnìm umo§åov n jen jednou za l4 dn¡ ve velmi omezen‚m sortimentu (l3), pýiŸem§ i toto pr vo m…§e bìt zkr ceno nebo zruçeno. nemaj¡ pr vo m¡t v cele § dn‚ osobn¡ vØci, s vìjimkou nakoupenìch nebo obdr§enìch potravin, nØkterìch hygienickìch potýeb (ne vçak hol¡c¡ch), trestnØ pr vn¡ch pýedpis… , (kter‚ je vçak prakticky nemo§n‚ obdr§et), posledn¡ho dopisu od pý¡buznìch (pýedchoz¡ £dajnØ spr va niŸ¡) a nØkolika povolenìch fotografi¡. Mezi 6. a l9. hodinou nemaj¡ pr vo le§et, nemaj¡ pr vo sedØt nebo kouýit v pý¡tomnosti dozorc…, jsou povinni vojensky se hl sit, skl dat deky a pr dlo do tzv. kom¡nk… jako v prusk‚ arm dØ atd. atp. Dozorci, kteý¡ ve vØznic¡ch vykon vaj¡ slu§bu , jsou vojensky organizov ni v tzv. Sboru n pravn‚ vìchovy, jeho§ pý¡sluçn¡ci slou§¡ i v n pravnØ vìchovnìch £stavech, kde se vykon v trest. Jejich p…soben¡ ve vØznic¡ch, kde jsou vØznØni obvinØni, je ovçem pochybn‚, neboœ n prava obvinØnìch, na nØ§ je nutno pohl¡§et jako na nevinn‚, nepý¡ch z¡ v £vahu Pý¡sluçn¡ci tohoto sboru jsou Ÿasto psychicky poznamen ni charakterem a podm¡nkami sv‚ho povol n¡, k jeho§ volbØ je týeba m¡t urŸit‚ ment ln¡ dispozice. Proto se mezi dozorci objevuj¡ nezdr§enliv¡ psychopati explozivn¡ nebo dokonce sadistick‚ orientace pýibli§nØ v takov‚m pomØrn‚m zastoupen¡ jako mezi vØzni. To je zdrojem Ÿetnìch konflikt…. Dozorci maj¡ nav¡c pr vo vØznØ b¡t - jde o pr vo, kter‚ m oporu v ý du vìkonu vazby (viz. 6. bod pý¡lohy). I kdy§ deset pý¡klad… uvedenìch druh… fyzick‚ho tìr n¡ (nejŸastØji je bit¡ obuçkem a stý¡k n¡ slzn‚ho plynu do oŸ¡) lze - podle ý du a pravidel - pou§¡t jen proti tomu, kdo pýes pýedchoz¡ napomenut¡ nebo domluvu maý¡ £Ÿel vazby, u§¡vaj¡ ho dozorci Ÿasto i bez t‚to podm¡nky, zvl çtØ v…Ÿi mladistvìm (od l5 do l8 let, kterìch je ve vazbØ relativnØ mnoho) a mladç¡m vØzå…m (zhruba do 25 let, jich§ je ve vazbØ naprost vØtçina) a proti Cik n…m. Zvl çtØ odsouzen¡ hodn‚ je fyzick‚ tìr n¡ obvinØnìch §en.Na chodb ch s celami, kde jsou um¡stØny §eny, konaj¡ bØ§nØ slu§bu i mu§çt¡ pý¡sluçn¡ci Sboru n pravn‚ vìchovy, kteý¡ nahl¡§ej¡ do cel a pozoruj¡ §eny i v dobØ, kdy se vØnuj¡ hygienØ. Naopak dozorkynØ hl¡daj¡ nØkdy na mu§skìch chodb ch. Za poruçen¡ pravidel poý dku - Ÿasto za konflikt, kterì vyprovokoval dozorce - jsou vØzni protiz konnØ a v souladu s pravidly poý dku (viz. bod 4. pý¡lohy) trest ni a to i um¡stØn¡m do samovazby a§ na l5 dn¡ (l4). V nØkterìch pý¡padech jsou ukl d ny i kolektivn¡ tresty nebo je trest n jmenovanì "velitel" cely za nØco, co nezavinil. S podporou dozorov‚ho prokur tora spr va vØznice protipr vnØ znemo§åuje, aby obh jce obvinØn‚ho, kterì je souŸasnØ jeho pr vn¡m z stupcem, nebo jinì advok t jako jeho pr vn¡ z stupce jakkoli intervenoval v jeho prospØch pýi konfliktech s vØzeåskou spr vou nebo tehdy, dom h -li se vØzeå svìch pr v v souvislosti s vìkonem vazby. Pro ned…slednì vìkon obhajoby nebo pro pýek §ky kladen‚ obh jci vyçetýovatelem - co§ je bØ§n‚ v politickìch caus ch - se ostatnØ ve vØtçinØ pý¡pad… obvinØnì setk v se svìm obh jcem poprv‚ a§ po dvou nebo týech mØs¡c¡ch vazby, Ÿasto ne dý¡ve ne§ pýi seznamov n¡ a vìsledky vyçetýov n¡.

V t‚to souvislosti po§adujeme, aby z konod rce vytvoýil nez vislì rozhodŸ¡ org n, jeho§ Ÿinnost by byla pod kontrolou veýejnosti (spoleŸenskìch organizac¡, sdØlovac¡ch prostýedk…, iniciativn¡ch obŸanskìch skupin a vìbor…) a kterì by ýeçil spory mezi vØznØm a spr vou vØznice a vyýizoval st¡§nosti vØzå… na podm¡nky vazby. T¡mto org nem by mohl bìt i soud, v ka§d‚m pý¡padØ by vçak z konod rce mØl uz konit z vaznì procesn¡ ý d tohoto org nu. V procesn¡m ý du by mØlo bìt zakotveno pr vo vØznØ £Ÿastnit se veýejn‚ho zased n¡ rozhodŸ¡ho org nu, pr vo vØznØ nechat se zastupovat advok tem, pr vo org nu na çetýen¡ pý¡mo ve vØznici a pr vo veýejnosti (iniciativn¡ch skupin) na £Ÿast na ý¡zen¡(obdoba spoleŸensk‚ho obh jce a §alobce v souŸasn‚m trestn¡m ý¡zen¡).

K podm¡nk m vazby lze jeçtØ uv‚st, §e §ivot vØznØ pý¡mo v cele mohou ovlivnit i vyçetýovatel‚, co§ jsou policejn¡ £ýedn¡ci (VB nebo StB) v ojedinØlìch pý¡padech £ýedn¡ci prokuratury. Vyçetýovatel‚ StB maj¡ - pokud je vØznice v krajsk‚m mØstØ - kancel ýe pý¡mo v objektu vØznice. mohou napý. ovlivnit rozhodnut¡ o typu cely, spoluvØzn¡c¡ch, uŸebnic¡ch, povolen¡ trestnØ pr vn¡ch pýedpis…, ani§ sv‚ rozhodnut¡ komukoliv zd…vodåuj¡, rozhoduj¡ o n vçtØv ch u obvinØnìch, o jejich pracovn¡m zaýazen¡ (pokud vØznice vìjimeŸnØ obvinØn‚mu d mo§nost pracovat atd.) Je bØ§n‚ , §e t‚to sv‚ "pravomoci" vyçetýovatel‚ pou§¡vaj¡ k n tlaku na obvinØn‚ho, aby vypov¡dal a doznal se v pln‚m rozsahu.

Pocity bezmocnosti a absurdity, jimi§ obvinØnì trp¡, jsou umocåov ny i t¡m, §e v ýadØ pý¡pad… z…st v obvinØnì dlouh‚ tìdny ve vazbØ, ani§ byl proveden jedinì vyçetýovac¡ £kon nebo po skonŸen¡ vyçetýov n¡ Ÿek dlouho na hlavn¡ l¡Ÿen¡. Ve vazbØ jsou vØzni nuceni k dlouhodob‚ neŸinnosti, jsou zasa§eni atmosf‚rou pr zdnoty a nudy. Prostýedk… k z bavØ duçevn¡ pr ci, studiu, hr m, umØn¡ nebo sportu (lze-li tak nazìvat tØlesn‚ cviŸen¡ v cele) je velmi m lo a manipulace s nimi je jedn¡m z n stroj… trìznØn¡ obvinØnìch (l5). Dlouhodob smyslov derivace, nespr vn vì§iva, mizern‚ hygienick‚ podm¡nky, nedostatek pohybu a Ÿerstv‚ho vzduchu a dalç¡ podm¡nky vazby maj¡ vliv na vznik r…znìch duçevn¡ch poruch a chorob, ale i mnoha jinìch onemocnØn¡, zejm‚na avitamin¢z, ko§n¡ch onemocnØn¡, chorob zraku, TBC, vysok‚ho tlaku, nemoc¡ p teýe, svalov‚ £navy aj. L‚kaýi ve vØznici jsou zbaveni mo§nosti prevence, proto§e pý¡Ÿiny nemoc¡ Ÿasto spoŸ¡vaj¡ ve vØzeåskìch pomØrech. Pokud jde o mo§nost pr ce, o n¡§ se zmiåuj¡ pravidla poý dku (viz. bod 22 pý¡lohy), vytv ý¡ ji - jak ýeŸeno - vØznice jen velmi zý¡dka: pracovn¡ podm¡nky pýitom neodpov¡daj¡ obecnìm pracovnØ pr vn¡m pýedpis…m.

FinanŸn¡ ot zky a zabezpeŸen¡ rodin obvinØnìch tvoý¡ samostatnou a smutnou kapitolu. Po dobu vazby obvinØn‚ho nem jeho rodina, a to ani tehdy, je-li jej¡m §ivitelem , n rok na finanŸn¡ podporu. K velmi tØ§k‚, a§ tragick‚ situaci doch z¡ v rodin ch s vØtç¡m poŸtem dØt¡, zvl çtØ tam, kde man§elka nen¡ vìdØleŸnØ Ÿinn . Teprve v dobØ vìkonu trestu m §ena re lnou mo§nost dostat vì§ivn‚ pro sv‚ dØti. Tak‚ soudy vym haj¡ n klady trestn¡ho ý¡zen¡, kter‚ pravomocnØ odsouzenì hrad¡ pauç ln¡ Ÿ stkou (byl-li pýizv n znalec nebo tlumoŸn¡k, je 1000,- KŸs), n klady na obhajobu vym h advok tn¡ poradnØ - i tehdy, jde-li o pýidØlen‚ho obh jce - tak§e vØznØnìm nar…staj¡ dalç¡ dluhy. Po dobu vazby a vìkonu trestu je zastavena vìplata vçech druh… d…chod…, co§ je kritick‚ zvl çtØ tam, kde jsou rodinn¡ pý¡sluçn¡ci odk z ni na tento d…chod. Vazbou nar…st obvinØn‚mu dluh na vì§ivn‚m, m -li ji§ z dý¡vØjç¡ doby soudnØ stanovenou vy§ivovac¡ povinnost. V pý¡padech pravomocn‚ho odsouzen¡ obvinØn‚ho (co§ je ve vazebn¡ch caus ch v¡ce ne§ 99 %), je odsouzenì povinen vazbu hradit , a to ve vìçi 2O,-- KŸs dennØ (l6). St v se pak - zvl çtØ ve slo§itìch pý¡padech, mezi nØ§ Ÿasto patý¡ vyçetýov n¡ Ÿin… politick‚ povahy - §e odsouzenì po propuçtØn¡ na svobodu dlu§¡ st tu mnoho tis¡c korun (l7). Tuto okolnost je týeba pova§ovat na dalç¡ formu postihu, kter dopad nejen na odsouzen‚ho, ale i na jeho rodinu. Jsou zn my pý¡pady exekuc¡ a platu, kter‚ byly provedeny, kdy§ propuçtØnì vØzeå neplatil ý dnØ spl tky (l8). V t‚to souvislosti vyslovujeme po§adavek, aby n klady trestn¡ho ý¡zen¡ vŸetnØ n klad… na vìkon vazby nesl st t.

Podm¡nky vazby jsou pýed veýejnost¡ utajov ny Kompetentn¡ org ny ministerstev spravedlnosti a ministerstev vnitra se dokonce protipr vnØ sna§¡ vytv ýet dojem, jako by jejich zveýejnØn¡ bylo trestn‚: v tomto smyslu vym haj¡ nØkdy od vØzå… r…zn nez konn prohl çen¡ mlŸenlivosti, cenzuruj¡ jak‚koli zm¡nky v dopisech apod. (19.20). Dozor nad vìkonem vazby, kterì pý¡sluç¡ nyn¡ prokur torovi, by mØl bìt rozç¡ýen a svØýen i veýejn‚mu org nu, kterì by mØl pr vo çetýen¡ ve vØznici. MØlo by bìt stanoveno, §e spr vce v tomto veýejn‚m org nu se mohou £Ÿastnit i spoleŸensk‚ organizace a iniciativn¡ obŸansk‚ skupiny Veýejnosti by mØla bìt umo§nØna mnohostrann £Ÿinn kontrola podm¡nek vìkonu vazby. Z kon by mØl rovnØ§ stanovit rozsah p…sobnosti tohoto org nu veýejn‚ kontroly a vìçe navrhovan‚ho rozhodŸ¡ho org nu a formy jejich souŸinnosti.

Zat¡mco pro podm¡nky vìkonu trestu plat¡ z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody, z kon o vìkonu vazby neexistuje. jedin‚ z konn‚ ustanoven¡ o podm¡nk ch vazby podle õ 360, odst. 2 tr. ý. jsme ji§ uvedli. Podm¡nky vìkonu jsou v podrobnostech stanoveny rozkazem ministra spravedlnosti nazvanìm ü d vìkonu vazby, kterì je v pý¡kr‚m rozporu se z konem / a cit. z konnìm ustanoven¡m trestn¡ho ý du/ a kterì nebyl zveýejnØn. Patý¡ mezi ty pr vn¡ pýedpisy, kter‚ jsou pro urŸitou Ÿ st spoleŸnosti z vazn‚ a pýitom jsou utajov ny. Konstatujeme to s politov n¡m. StruŸnì vìtah z tohoto ý du, kterì uv d¡ nØkter‚ povinnosti a pr va obvinØnìch ve vazbØ, je formulov n v tzv. Pravidlech vnitýn¡ho poý dku ve vØznici, kter jsou vyvØçena v ka§d‚ cele. Ani tato pravidla, jejich§ pouh‚ srovn n¡ s cit. z k. ustanoven¡m podle õ 36O, odst. 2 tr. ý du vìznamnØ poodhaluje nez konnì stav, nebyla jinìm zp…sobem zveýejnØna, Charta 77 tak Ÿin¡ v pý¡loze tohoto dokumentu poprv‚.

V t‚to souvislosti po§adujeme z konnou £pravu vazebn¡ch podm¡nek, a to buÔ rozç¡ýen¡m trestn¡ho ý du nebo novìm z konem o vìkonu vazby. St vaj¡c¡ ustanoven¡ podle õ 360 odst. 2, trestn¡ho ý du pova§ujeme - pýes jeho obecnost - za vhodnì z klad pro navrhovan‚ £pravy.

II. T R E S T O D N · T Ö S V O B O D Y

V ¬eskoslovensku je nØkolikr te vyçç¡ poŸet osob ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody ne§ - vzato pomØrnØ - v jinìch vyspØlìch zem¡ch. Nechceme v tomto dokumentu analyzovat pý¡Ÿiny tohoto jevu: spatýujeme je v kontextu celkovìch spoleŸenskìch podm¡nek, v pocitu odcizen¡, kterì spoleŸnost prostupuje, v tom, §e zvl çtØ mlad¡ lid‚ (kteý¡ jsou nejŸastØji odsuzov ni) nevid¡ §ivotn¡ perspektivy, v tom, §e vìkon trestu odnØt¡ svobody nepln¡ sv…j pýevìchovnì £Ÿel a vØtçina pachatel… se do vØzen¡ po Ÿase vrac¡, v nez jmu veýejnosti o tyto probl‚my, kterì je ovçem spojen s t¡m, §e chyb¡ jak koli £Ÿinn spoleŸensk kontrola vØzeåstv¡ a §e pro sdØlovac¡ prostýedky jsou jako probl‚my tabu. Spatýujeme je vçak i v tom, §e ýada Ÿin…, kter‚ trestn¡ z kon oznaŸuje za trestn‚, nejsou v jinìch zem¡ch takto posuzov ny a §e soudy vyn çej¡ mnohem vyçç¡ tresty ne§ v jinìch zem¡ch. Je smutnou statistikou, §e poŸty osob odsouzenìch k nepodm¡nØnìm trestem odnØt¡ svobody st le rostou (21):

rok 1962 1965 1969 1972 1975

a) obvinØno osob v tis. 64 74 65 148 138

b) odsouzeno osob v tis. 61 72 60 139 114

c) z toho k nepodm¡nØnìm trest…m

odnØt¡ svobody 14 20 12 44 40

d) z toho k podm¡nØnìm trest…m

odnØt¡ svobody 33 37 35 53 40

e) pomØr c:d 0.42 0.54 0.34 0.83 1.00

Z uvedenìch Ÿ¡sel je zýejm‚, §e se v pr…bØhu let st le zvyçuje nejen poŸet obvinØnìch a odsouzenìch, ale §e st le roste i pod¡l odsuzovanìch nepodm¡nØnØ. Zvìçenì poŸet odsouzenìch k nepodm¡nØnìm trest…m vytv ý¡ probl‚my, kter‚ neýeç¡ ani vìstavba novìch n pravnØ vìchovnìch £stav… (22).

Z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody sice vych z¡ z £stavy a trestn¡ho z kona a je tak‚ v souladu s Ÿl. lO cit. paktu ("se vçemi osobami zbavenìmi osobn¡ svobody se jedn lidsky a s £ctou k pýirozen‚ d…stojnosti lidsk‚ bytosti"), ovçem praxe je zcela jin . Po form ln¡ str nce je týeba vytknout to, §e z kon o vìkonu trestu a odnØt¡ svobody je jen r mcovì a §e konkr‚tn¡ podm¡nky vØznØn¡ urŸuje opØt rozkaz ministra spravedlnosti nazvanì ü d vìkonu trestu v n pravnØ vìchovnìch skupin ch, rovnØ§ tento ý d je pýed vØznØnìmi a veýejnost¡ utajov n. Podm¡nky vìkonu trestu jsou urŸov ny i dalç¡mi neveýejnìmi rozkazy ministra spravedlnosti, kter‚ nemusej¡ m¡t vztah k liteýe z kona, nebo ji mohou pý¡mo ruçit (23). Dokonce i dozorci tento z kon vØtçinou neznaj¡, autoritou je pro nØ jako pro vojensky organizovanì sbor, rozkaz nadý¡zen‚ho. Z kon ch pou mnoz¡ jako dokument k uchl cholen¡ veýejnosti (vŸetnØ zahraniŸn¡) pý¡padnØ jako pole pro nevhodn‚ st¡§nosti odsouzenìch. Z kon sice pýedpokl d - na rozd¡l od vazby - kontrolu n rodn¡ch vìbor… a obŸanskou kontrolu, kterou maj¡ v n pravnØ vìchovnìch £stavech vykon vat org ny obou n rodn¡ch rad - ovçem tato kontrola, pokud k n¡ v…bec doch z¡, je ryze form ln¡. StejnØ jako ve vazbØ i ve vìkonu trestu nem vØznØnì z ruky sv‚ho pr vn¡ho postaven¡. Jeho pr vo na st¡§nost je omezeno, odsouzenì je nav¡c vystaven riziku potrest n¡ za st¡§nost, zejm‚na byla-li zam¡tnuta. V konfliktech se spr vou £stavu je naprosto bezbrannì, nem…§e bìt zastupov n v tØchto sporech advok tem. (Spr va Sboru n pravn‚ vìchovy takto sv‚volnØ vykl d resp. pop¡r z k. ustanoven¡ podle õ l5, odst. 3, z kona o vìkonu trestu odnØt¡ svobody: "odsouzenì si m…§e zajistit poskytov n¡ pr vn¡ pomoci advok tem, jen§ m pr vo v mez¡ch sv‚ pln‚ moci s odsouzenìm si dopisovat a mluvit s n¡m".) Jedn n¡ se spr vou £stavu je neveýejn‚ a vçe z le§¡ na benevolenci, Ÿi zv…li n Ÿeln¡ka , vychovatele, referenta nebo str §nìch. Osobn¡ £Ÿast odsouzen‚ho na soudn¡m jedn n¡ v jeho pý¡padn‚m obŸansko pr vn¡m sporu s £stavem je velmi obt¡§n , absurdn¡ - aŸkoliv teoreticky pr vnØ mo§n - se zd cesta trestn¡ho ozn men¡ na pý¡sluçn¡ka Sboru n pravn‚ vìchovy. Dozorovì prokur tor, povØýenì dozorem nad zachov n¡m z konnosti v n pravnØ vìchovn‚m £stavu a nad dodr§ov n¡m pr v odsouzenìch, je pro odsouzen‚ho dosa§itelnì pouze pýes cenzuru spr vy £stavu. Sama o sobØ pak instituce dozorovìch prokur tor… svou funkci nepln¡ (24).

Po§adujeme proto novelizaci z kona o vìkonu trestu odnØt¡ svobody. Nov £prava by mØla vymezit re§im n pravnØ vìchovnìch skupin a urŸit rozd¡l re§imu. MØla by stanovit, kter pr va jsou odsouzenìm odåata a v kterìch jsou odsouzen¡ omezeni a jak . MØla by potvrdit, §e ostatn¡ obŸansk pr va jsou zachov na a stanovit z kladn¡ prostýedky k jejich uplatnØn¡. Nov £prava by nahradila ta ustanoven¡ ý du vìkonu trestu, kter jsou protiz konn , nebo kter z kon obch zej¡, a zruçila by i dalç¡ tajn‚ rozkazy, stanovuj¡c¡ nØkter‚ podm¡nky vìkonu trestu. éprava by mØla pýihl‚dnout i k mezin rodn¡m pakt…m o lidskìch pr vech. Navrhujeme rovnØ§, aby vytvoýila nez vislì rozhodŸ¡ org n pro spory mezi vØznØnìmi odsouzenìmi a spr vou £stavu, kterì by mØl m¡t podobn‚ znaky, je§ jsme popsali v n vrhu na zý¡zen¡ rozhodŸ¡ho org nu pro vazbu. éprava by mØla rovnØ§ zajistit £Ÿinnou veýejnou kontrolu podm¡nek vìkonu trestu, kterou nen¡ mo§no svØýit pouze dozorov‚mu prokur torovi a zastupitelskìm org n…m (komis¡m krajskìch n rodn¡ch vìbor… a org n…m n rodn¡ch rad) (25). , pokud nemaj¡ tØsnØjç¡ spojen¡ s veýejnost¡ a nevzbuzuj¡ jej¡ z jem o probl‚my vØzeåstv¡ a neumo§åuj¡ jej¡ £Ÿast na ýeçen¡ tØchto probl‚m…. Proto i pro vìkon trestu - stejnØ jako v pý¡padØ vazby - navrhujeme vytvoýen¡ kontroln¡ho a dozorov‚ho veýejn‚ho org nu s pr vem çetýen¡ ve vØznici, jeho§ pr ce by se z£Ÿastnily spoleŸensk‚ organizace a iniciativn¡ obŸansk‚ skupiny a vìbory.

Nov £prava by stanovila formy spolupr ce a souŸinnosti tohoto org nu veýejn‚ kontroly a vìçe navrhovan‚ho kontroln¡ho org nu. Touto novou z konnou £pravou by byly rovnØ§ vytvoýeny pýedpoklady pro uplatnØn¡ modern¡ penologie v praxi vŸetnØ experiment…. K nØkterìm ot zk m novelizace z kona se vr t¡me pýi popisu skuteŸnìch podm¡nek vìkonu trestu odnØt¡ svobody.

SkuteŸnost je takov , §e hlavn¡m prostýedkem pýevìchovy je bezduchì vojenskì dril (2O). ......? syst‚mem organizovan‚ho donaçeŸstv¡ (27). ...... ke zlomen¡ odsouzen‚ho , k potlaŸen¡ jeho individuality a t¡m i k zjednoduçen¡ £kol… dozorc…. Proto je tak‚ podporov na diskriminace vçeho druhu: novØ pý¡çlìch odsouzenìch v…Ÿi tØm, kteý¡ jsou vØznØni dlouhou dobu, mladç¡ch v…Ÿi starç¡m, odsouzenìch kteý¡ se k dozorc…m chovaj¡ rezervovanØ, v…Ÿi loaj ln¡m , Ÿasto s podporou spr vy £stavu jsou ostatn¡mi utlaŸov ni cik ni (28), d le odsouzen¡ za mravnostn¡ delikty a homosexu lov‚, kteý¡ pýi homosexu ln¡m styku hraj¡ £lohu §eny . Spr va £stavu - tentokr t bez £Ÿasti ostatn¡ch vØzå… - vçemo§nØ diskriminuje odsouzen‚ za tzv. protist tn¡ trestn‚ Ÿiny nebo ty, na nich§ m St tn¡ bezpeŸnost, nØjakì z jem (29). Zvl çtn¡ pozornost zasluhuje i l‚kaýsk p‚Ÿe, kter bìv nedostateŸn , co§ je zp…sobov no nedbalost¡ spr v £stav… , zejm‚na v m¡stech, kter jsou vzd lena od vØtç¡ch mØst (3O, 31). Za zm¡nku stoj¡ i to, §e ve vìkonu trestu je t‚mØý bez £lev mezi ostatn¡ odsouzen‚ um¡stØna ýada epileptik…. Zvl çtØ ve II. n pravnØ vìchovn‚ skupinØ je mnoho odsouzenìch trp¡c¡ch psych¢zami (schizofreni¡, maniodepresivitou atd.), kteý¡ do n pravnØ vìchovnìch £stav…, prostØ nepatý¡ a mØli by se l‚Ÿit. Vìkon trestu odnØt¡ svobody v ¬eskoslovensku znamen automaticky i nucen‚ pr ce. Odm¡tnut¡ pr ce je trest no k zeåsky, soudn¡m pýeýazen¡m do vyçç¡ n pravnØ vìchovn‚ skupiny a Ÿasto i novìm trestn¡m st¡h n¡m pro pýeŸin resp. trestnì Ÿin maýen¡ vìkonu £ýedn¡ho rozhodnut¡. Obvykl vìçe nov‚ho trestu je çest a§ devØt mØs¡c…. Pr ce je vØtçinou nudn a tØ§k . NesplnØn‚ smØny (i hodiny) napý. v d…sledku prostoj… nebo n vçtØvy u l‚kaýe musej¡ odsouzen¡ nahradit v pýesŸasech. Za nesplnØn¡ vìkonov‚ normy jsou k zeåsk‚ tresty. Pracovn¡ tempo, vynucen‚ normami, je vyŸerp vaj¡c¡ ¬asto se pracuje i v sobotu. Pracovn¡ podm¡nky nevyhovuj¡ t‚mØý v niŸem z kon¡ku pr ce (nejde o ý dnì pracovn¡ pomØr) a bezpeŸnostn¡m a hygienickìm pýedpis…m. Dlouhodobì vìkon nØkterìch prac¡ zp…sobuje trval‚ poruchy na zdrav¡. L ce pracovn¡ s¡ly odsouzen‚ho se pýen ç¡ i do oceåov n¡ jeho osoby, napý. na pracoviçt¡ch Preciosy Jablonec v n pravnØ vìchovnìch £stavech Plzni- Borech a v Minkovic¡ch, pýes den polovina stroj… stoj¡, zat¡mco v noci bØ§¡ vçechny, aby se vyu§ilo lacin‚ho noŸn¡ho proudu, na odsouzen‚ho na tomto pracoviçti pýipad ka§dì druhì tìden noŸn¡ smØna, na Ÿtvrtinu tìdn… rann¡ a na Ÿtvrtinu tìdnu odpoledn¡ smØna. Naprosto nehum nn¡ a nez konnì (z hlediska z k. ustanoven¡ podle õ 29, odst. l z kona o vìkonu trestu odnØt¡ svobody) je syst‚m odmØåov n¡ odsouzenìch. Mzdov‚ pýedpisy jsou utajov ny. V ýadØ pý¡pad… dost vaj¡ odsouzen¡ na pr ci ni§ç¡ mzdu ne§ pracovn¡ci na svobodØ. ¬asto nedost vaj¡ noŸn¡ pý¡davky. NØkter‚ pr ce se na svobodØ u§ dlouh l‚ta nedØlaj¡ a odsouzen¡ dost vaj¡ mzdu, kter se za pr ci vypl cela v 5O. letech. Jen tak je mo§n‚, §e pýi splnØn¡ vìkonov‚ normy na lOO procent Ÿin¡ mzda v nØkterìch pý¡padech(napý. Koh-i-noor) pouhìch 45O,- KŸs mØs¡ŸnØ nebo i m‚nØ. V £stavech, kde odsouzen¡ nepracuj¡ v podzem¡ (dolech), je pr…mØrn mzda ni§ç¡ ne§ lOOO,- KŸs mØs¡ŸnØ, tedy m‚nØ, ne§ 4O % pr…mØrn‚ Ÿs. mzdy. Pokud organizace v n¡§ odsouzenì pracoval pýed vìkonem trestu s n¡m rozv §e pracovn¡ pomØr, nebo pokud pýed vìkonem trestu v pracovn¡m pomØru v…bec nebyl, nezapoŸ¡t se doba bØhem n¡§ odsouzenì ve vìkonu trestu pracuje, do doby rozhodn‚ pro stanoven¡ vìçe dovolen‚ a nemocenskìch d vek - rozum¡ se dovolen a nemocensk‚ d vky, kter‚ mu budou n le§et v dobØ po propuçtØn¡ z vìkonu trestu a kter‚ vyplynou z jeho pracovn¡ho pomØru na svobodØ (32).T¡mto dodateŸnìm trestem,kterì p…sob¡ po dlouh l‚ta po propuçtØn¡, je posti§ena vØtçina odsouzenìch. Nov £prava z kona o vìkonu trestu, kterou po§adujeme, by mØla proto jednoznaŸnØ stanovit, §e pracovn¡ podm¡nky ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody jsou urŸov ny obecnìmi pracovnØ pr vn¡mi pýedpisy vŸetnØ pýedpis… mzdovìch. Pr ce ve vìkonu trestu by mØla bìt pova§ov na za ý dnì pracovn¡ pomØr ze vçemi n roky, kter‚ z nØho plynou. Z kon by mØl rovnØ§ stanovit minim ln¡ Ÿasovou mzdu (tzv. re§ie) pro pr ce pro £stav. Nov £prava by mØla poskytnout pr vn¡ z ruky, §e jej¡ ustanoven¡ budou respektov na (org n veýejn‚ kontroly a dozoru, rozhodŸ¡ org n, £Ÿast hygienika a bezpeŸnostn¡ch technik…, £Ÿast odbor… atd.).

N pravnØ vìchovnì £stav pro mladistv‚ odsouzen‚ od l5 do l8 let je Ÿasto jen pýestupnou stanic¡ pro ml de§, kter je propuçtØna z tzv. dØtskìch domov…. Nejtvrdç¡ typ tØchto domov… (tzv. pasœ k) se od n pravnØ vìchovn‚ho £stavu liç¡ pouze v maliŸkostech. Tento pý¡klad vìraznØ zpochybåuje n pravnì charakter tzv. pýevìchovn‚ho syst‚mu. Ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody jsou fyzick‚ tresty ŸastØjç¡ ne§ v jinìch n pravnØ vìchovnìch £stavech, zcela specifick‚ tu jsou klany veden‚ "kr li", kter‚ terorizuj¡ ostatn¡.

TØhotnìch §en je vØznØno m lo, k jejich stavu je pýihl¡§eno pýi uvalov n¡ vazby i pýi vìmØýe trestu: zejm‚na je-li trest n¡zkì, soud obvykle odsuzuje k podm¡nØn‚mu trestu. Samo vØznØn¡ tØhotnìch §en je ale zvl çœ kýiklavìm pý¡padem nepýimØýen‚ aplikace pr vn¡ch norem. ¦ dost o pýeruçen¡ trestu nebo o propuçtØn¡ z vazby m…§e bìt zam¡tnuta, zvl çtØ je-li §ena odsouzena k vysok‚mu trestu nebo Ÿek -li ji vysokì trest. Pokud l‚kaý nerozhodne pýedem jinak, prob¡h porod v objektu vØzeåsk‚ nemocnice.

Porovn me-li stav Ÿs. vØzeåstv¡ se situac¡ pýed pades ti lety, zd se, §e se jen m lo co zmØnilo k lepç¡mu. Naopak doçlo k celkov‚mu zesurovØn¡ podm¡nek vìkonu trestu, k zaveden¡ vojensk‚ discipl¡ny a povinnìch politickìch çkolen¡ o vìhod ch "re ln‚ho socialismu" a o historickopolitick‚ mytologii (33): pýibyla diskriminace politickìch vØzå…. ¦ivotn¡ podm¡nky odsouzenìch osob vçak z…staly na podobn‚ £rovni. N pravnØ vìchovn‚ £stavy jsou um¡stØny buÔ v objektech, typu "l gr" nebo v budov ch z minul‚ho stolet¡ nebo jeçtØ starç¡ch, odsouzen¡ jed¡ z plechovìch ç lk…, l§¡c¡ , sp¡ na paland ch nad sebou, v nØkterìch £stavech si top¡ v kamnech uhl¡m nebo don çej¡ vodu v kìblech (34). Jejich materi ln¡ podm¡nky jsou §alostn‚: o vìçi mzdy jsme ji§ hovoýili, ale je týeba si uvØdomit, §e ze mzdy je 8O a§ 95 % (35) odn¡m no na n klady vìkonu trestu a dalç¡ £Ÿely (36). Modern¡ penologie jako by neexistovala. Funkce pedagog… a psycholog… v £stavech - pokud jsou v…bec obsazeny - maj¡ form ln¡ nebo administrativn¡ r z. OpØt se klon¡me k n zoru, §e tento stav je podporov n utajov n¡m vçech skuteŸnost¡, kter‚ souvisej¡ s vìkonem trestu odnØt¡ svobody a s ne£Ÿast¡ veýejnosti na ýeçen¡ tØchto probl‚m…. Proto§e soud¡me, §e velkì vìznam pro popularizaci problematiky vØzeåstv¡ by mohl m¡t svobodnì tisk a p…soben¡ rozhlasu a televize, d le pak çkolstv¡, svobodn umØleck tvorba a vØdeck‚ b d n¡ - pociœujeme jeçtØ k jednou nutnost zmØn, vedouc¡ch k rozçiýov n¡ svobody slova.

Soci ln¡ postaven¡ rodiny odsouzen‚ho bìv katastrof ln¡, zejm‚na u rodin s v¡ce dØtmi. Pý¡Ÿinou je nejen malì vìdØlek odsouzen‚ho, ale i to, §e spr va £stavu tyto ot zky pýehl¡§¡, pý¡buznìm nepod v ani informace o vìdØlku odsouzen‚ho a bez soudn¡ho vìroku o povinnosti odsouzen‚ho hradit vì§ivn‚ (a dos hnout takov‚ho vìroku trv i nØkolik mØs¡c…), zas¡l - na § dost odsouzen‚ho v souladu s dosavadn¡ z konnou £pravou - jen lOO,-- KŸs na ka§d‚ nezaopatýen‚ d¡tØ mØs¡ŸnØ. Odsouzen¡ jsou nav¡c umisœov ni do £stav… vzd lenìch od bydliçtØ, tak§e n vçtØva pýedstavuje pro rodinu znaŸnou finanŸn¡ z tØ§. Rodina bìv nØkdy i diskriminov na (§ena v zamØstn n¡, dØti ve çkole apod.).

Na vØtçinu odsouzenìch m vìkon trestu, zejm‚na dlouhodobì, soci lnØ dezintegruj¡c¡ vliv. Pýitom postpenitenci rn¡ p‚Ÿe, tj. p‚Ÿe o propuçtØn‚ vØznØ , je naprosto nedostateŸn a syst‚m soci ln¡ch kur tor… ne£Ÿinnì. PropuçtØn¡ vØzni ho ch pou jako dodateŸnì n stroj repres¡vn¡ho syst‚mu a sna§¡ se mu uniknout. Z kon o ochrann‚m dohledu, nam¡ýenì proti recidivist…m, m vìhradnØ repres¡vn¡ charakter: nav¡c je formulov n tak §e by mohl bìt pou§¡t i proti propuçtØnìm politickìm vØzå…m, k Ÿemu§ zat¡m st tn¡ moc nes hla (37). Fyzick‚ tìr n¡ odsouzenìch je sice m‚nØ Ÿast‚ ne§ ve vazbØ, nicm‚nØ i zde k nØmu doch z¡ zejm‚na pýi pokusu o £tØk (38), pýi napaden¡ dozorce - Ÿasto i slovn¡m - a pýi dalç¡ch pý¡le§itostech. Poni§ov n¡ se projevuje i v tom, §e odsouzenì je zbaven pr va na jak‚koli soukrom¡. Pýi osobn¡ch prohl¡dk ch, kter‚ nemaj¡ oporu v z konØ, dozorci odn¡maj¡ vçe co chtØj¡, zabavuj¡ p¡semn‚ pozn mky, korespondenci, b snØ, uŸebnice, vìpisky z knih (39). Tato opatýen¡ postihuj¡ ve zvìçen‚ m¡ýe politick‚ vØznØ a intelektu ly. Dezintegruj¡c¡ vliv m i absence heterosexu ln¡ho styku. Mezi mu§i je vçeobecnØ rozç¡ýena onanie, homosexu ln¡ mu§sk‚ dvojice s emocion ln¡ z vislost¡ tvoý¡ okolo l % odsouzenìch. Zhruba l % mu§… se prop…jŸuje prostituci za £platu. V £stavech, kde jsou vØznØny §eny, vytv ý¡ vØtçina odsouzenìch §en latentn¡ nebo explicitn¡ homosexu ln¡ dvojice, pýiŸem§ ve II. a III. n pravnØ vìchovn‚ skupinØ panuj¡ v tØchto dvojic¡ch abnorm lnØ dominantnØ submisivn¡ vztahy. Homosexualita je ŸastØjç¡ v tØ§ç¡ch §ivotn¡ch podm¡nk ch, pokud je prov zena emocion ln¡mi vztahy, je Ÿasto zoufalou n hra§kou pýervanìch nebo nenaplnØnìch vztah… minul‚ho §ivota, tuto citovou pr zdnotu vØzeåsk‚ podm¡nky a ztr ta perspektivy jen umocåuj¡. Pocit bezvìchodnosti - zes¡lenì v nØkterìch pý¡padech kriz¡ homosexu ln¡ho vztahu - dov d¡ odsouzen‚ k Ÿetnìm sebevra§ednìm pokus…m. I kdy§ vØtçina z nich jsou fingovan‚, mnoh‚ jsou m¡nØny v §nØ a nØkter‚ konŸ¡ smrt¡ odsouzen‚ho (4O). Relativn¡ £levu nebo pý¡le§itost k £niku vid¡ nØkteý¡ odsouzen¡ v sebemrzaŸen¡, zp…sobuj¡ si £razy, demonstrativnØ polykaj¡ kovov‚ pýedmØty apod. Iluzorn¡ £nik z vØzeåsk‚ho prostýed¡ umo§åuj¡ narkotika (4l). ¬ast je tak‚ pokoutn¡ vìroba alkoholu. Zoufalìm protestem proti nelidskìm podm¡nk m ve vØzen¡ bìv vzpoura. TØ§k‚ tresty, kter‚ trestn¡ z kon stanov¡ pro pachatele tohoto projevu odporu, tuto situaci neýeç¡ (42). Popsan‚ reakce odsouzenìch jsou ovçem zvl çtn¡mi projevy jedn n¡ nØkterìch odsouzenìch. ¬¡m delç¡ je trest, Ÿ¡m tvrdç¡ jsou vØzeåsk‚ podm¡nky a Ÿ¡m je vyçç¡ n pravnØ vìchovn skupina, t¡m jsou tyto projevy ŸastØjç¡ a vçeobecnØjç¡. Nelze zat¡m spolehlivØ vyvr tit hypot‚zu, §e teprve vìkon trestu formuje vØznØ v ŸlovØka a asoci ln¡mi projevy chronick‚ho r zu. Znovu se vrac¡me k n zoru, §e vìznamnìm faktorem t‚to soci ln¡ dezintegrace odsouzen‚ho je neust l‚ poni§ov n¡, jemu§ je vystaven (43).

Je-li ve spoleŸnosti poruçov na £stavnØ zaruŸen svoboda projevu a svoboda n bo§ensk‚ho vyzn n¡, t¡m sp¡çe jsou pak tyto svobody poruçov ny ve vØzen¡ch. N bo§ensk‚ obýady nejsou povoleny. V objektech vØznic a n pravnØ vìchovnìch £stav… byly zruçeny kostely a kaple. Z sadnØ nen¡ povoleno vlastnit bibli. Duchovn¡ nemaj¡ pý¡stup do vØznic a £stav…. Spr vy £stav… neumo§åuj¡ dokonce ani ty n bo§ensk‚ £kony (modlitby, p…sty, k z n¡, teologick‚ rozpravy), kter‚ by odsouzen¡ mohli poý dat sami. Pokud je poý daj¡, Ÿin¡ tak tajnØ, proto§e se ob vaj¡ k zeåskìch trest…. Politickìm vØzå…m je zakazov na politick literatura, vØtçinou je jim nab¡zena literatura marxistick nebo pseudomarxistick . Marxist‚ vØznØn¡ z politickìch d…vod… vçak mØli i tuto literaturu zak zanou.

Pýi posuzov n¡ mnoha probl‚m… z oblasti penologie, teorie pr va a dalç¡ch spoleŸenskìch vØd /vŸetnØ politologie/ m…§e m¡t vìznam sociologickì pohled na odsouzen‚. Lze spolehlivØ odhadnout statistika o tom mlŸ¡, §e mezi odsouzenìmi jsou relativnØ mnohem v¡ce ne§ v cel‚ spoleŸnosti zastoupeni mlad¡ lid‚ do 25 let,lid‚ s nedokonŸenìm z kladn¡m vzdØl n¡m, nekvalifikovan¡ dØln¡ci, dØlnici v…bec, neŸlenov‚ KS¬ a Cikani. Z druh‚ strany lid‚, kteý¡ ve spoleŸnosti zauj¡maj¡ vìznamnØjç¡ postaven¡, jsou mezi odsouzenìmi zastoupeni jen nepatrnØ. Napov¡d to mnoh‚ o charakteru spoleŸenskìch konflikt… a jejich ýeçen¡ i o charakteru spoleŸensk‚ moci.

Pracovn¡ci pý¡sluçnìch instituc¡ ministerstva spravedlnosti, vych zej¡ Ÿasto ze sch‚matick‚ho a v podstatØ nespr vn‚ho n zoru, §e trest a podm¡nky jeho vìkonu maj¡ m¡t odstraçuj¡c¡ £Ÿinek. Proto jsou soudy vedeny k tomu, aby vyn çely pý¡snØjç¡ rozsudky Dokonce se proto ofici lnØ pou§¡v term¡nu "trestn¡ politika". Jej¡ souŸasn‚ trendy jsou zýejm‚, v¡ce odsuzuj¡c¡ch rozsudk…, v¡ce nepodm¡nØnìch trest… v…Ÿi podm¡nØnìm delç¡ tresty, m‚nØ podm¡nØn‚ho propouçtØn¡ z vìkonu trestu. Proto se tak‚ od r. l969 podm¡nky vìkonu vazby a trestu odnØt¡ svobody neust le zhorçuj¡. Napý. ve vazbØ bylo zruçeno pr vo nosit obŸanskì odØv, byla zkr cena doba vych zky, byly radik lnØ zpý¡snØny podm¡nky korespondence a pý¡jmu bal¡k…, k omezen¡ v hy bal¡Ÿk…, jejich povolen‚ho obsahu a ke zhorçen¡ podm¡nek dopisov n¡ doçlo i ve vìkonu trestu, kde byl omezen i styk s pý¡buznìmi: n vçtØvy jsou nyn¡ povolov ny jednou za l a§ 3 mØs¡ce v I. n pravnØ vìchovn‚ skupinØ, jednou za 6 a§ 8 mØs¡c… v II. skupinØ a jednou za rok ve III. skupinØ . N vçtØvy trvaj¡ zpravidla jednu hodinu, okruh n vçtØvn¡k… je omezen na nejbli§ç¡ pý¡buzn‚ (ve III. skupinØ na jednoho pý¡buzn‚ho) a pýedmØtem rozhovoru mohou bìt jen "rodinn‚ z le§itosti", jinak m…§e bìt n vçtØva pýeruçena nebo pýedŸasnØ ukonŸena. BØhem n vçtØv se chovaj¡ dozorci k pý¡buznìm odsouzenìch Ÿasto hrubØ.

Tak‚ podm¡nky k zeåskìch trest… se od r. l969 postupnØ zhorçuj¡. K zeåsk‚ tresty postihuj¡ odsouzen‚, pomØrnØ Ÿasto za nejr…znØjç¡ konflikty s dozorci nebo spr vou £stavu . ¬asto to bìv proto , §e odsouzenì nepln¡ vìkonovou pracovn¡ normu. V nØkterìch pý¡padech ji vçak nepln¡ proto, §e toho nen¡ fyzicky schopen (44). D…sledkem bìv sn¡§en¡ tzv. stravenky, tj. pý¡dØlu potravin, co§ m opØt za n sledek ni§ç¡ pracovn¡ vìkon. Odsouzen‚mu se odn¡maj¡ tzv. vìhody, tj. napý. mo§nost n vçtØvy vìbØrov‚ho filmov‚ho pýedstaven¡, mo§nost sledovat televizi atd. Vlastn¡mi k zeåskìmi tresty jsou d…tka, odnØt¡ pr va pýijmout bal¡Ÿek sn¡§en¡ kapesn‚ho a§ o 5O %, um¡stØn¡ do uzavýen‚ho oddØlen¡ po pracovn¡ dobØ, um¡stØn¡ do uzavýen‚ho oddØlen¡ celodennØ a um¡stØn¡ do samovazby Specifickìm trestem je um¡stØn¡ do zvl çtn¡ho oddØlen¡ a§ na týi mØs¡ce (ve III. skupinØ na çest mØs¡c…) (45). V tzv. uzavýen‚m oddØlen¡ a samovazbØ /slovo z vØzeåsk‚ho slangu "d¡ra" l‚pe vystihuje tv ý tØchto pý¡bytk… /bìv vlhko, chlad, pos¡lenì nedostateŸnìm odØvem a nedostatkem pýikrìvek çpatn‚ vØtr n¡ a nedostateŸn‚ osvØtlen¡ (cely jsou vØtçinou ve sklepen¡ch budov nebo v tzv. domeŸc¡ch na "l grech"). Tyto podm¡nky spolu s podvì§ivou, zejm‚na nedostatkem b¡lkovin - jsou §ivnou p…dou pro tuberkulozu (l6). V pý¡padØ k zeåskìch trest… celodenn¡ho um¡stØn¡ do samovazby a§ na 2O dn… (oba tresty jsou opakovateln‚ i v Ÿasov‚ n vaznosti) a v pý¡padØ analogick‚ho opatýen¡ ve vazbØ jde v podstatØ o um¡stØn¡ do hladomorny, neboœ finanŸn¡ Ÿ stka pýedstavuj¡c¡ denn¡ d vku, stravy je rovna 3,-- KŸs a§ 3,5O KŸs (pýesnØji nebylo zjiçtØno, £daj je utajov n), pýiŸem§ ve stravØ nesm¡ bìt maso (om Ÿka se ced¡, aby v n¡ nez…stal kousek masa). Takovì trest - pokud by byl pou§it opakovanØ m…§e znamenat fyzickou likvidaci odsouzen‚ho. V ka§d‚m pý¡padØ i absolvov n¡ jednoduch‚ho trestu v trv n¡ 2O dn… je v §nou £jmou a vede nØkdy k poçkozen¡ zdrav¡ . V civilizovan‚ spoleŸnosti 20.stolet¡ je týeba oznaŸit tento k zeåskì trest za barbarskì. Veýejnosti zcela uçlo, §e tento trest - resp. jeho podm¡nky spoŸ¡vaj¡c¡ v drastick‚m sn¡§en¡ d vek potravy - byl umo§nØn tajnìm rozkazem ministra spravedlnosti a druh‚ poloviny r. 1971 a jeho opakov n¡ bezprostýednØ za sebou bylo umo§nØno novelou z kona o vìkonu trestu odnØt¡ svobody z r. 1973 (z kon Ÿ. 47/73 Sb. , kterì ovçem o mno§stv¡m potravy nehovoý¡).

V textu dokumentu jsme se nØkolikr t zm¡nili o odsouzenìch za tzv. trestn‚ Ÿiny protist tn¡ povahy, kter‚ - nepýesnØ - nazìv me politickìmi vØzni. Tento dokument pojedn v o podm¡nk ch ve vØznic¡ch a n pravnØ vìchovnìch £stavech a nezabìv se jurisdikc¡: nepojedn v proto o jednotlivìch skupin ch odsouzenìch podle trestnìch Ÿin…, za nØ§ byli odsouzeni. Mus¡me vçak konstatovat , §e je st lou skrovnou Ÿs. spoleŸnosti, §e nØkteý¡ lid‚ jsou odsuzov ni za politickou opoziŸn¡ Ÿinnost, za postoje a n zory a nØkdy dokonce za politick‚ nebo jin‚ pýesvØdŸen¡, kter‚ vyslovili. UrŸitì pýehled o jejich poŸtu ud v statistika trestnìch Ÿin… podle hlavy I. trestn¡ho z kona odsouzenìch Ÿs. soudy /bez õ 109 - nedovolen‚ho opuçtØn¡ republiky/, kde ovçem nen¡ zaýazena cel ýada trestnìch Ÿin… politick‚ho Ÿi obdobn‚ho charakteru (47):

1958 1961 1964 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975

4337 2740 757 2512 111 942 1576 861 582 279 272 206

Drtiv vØtçina politickìch vØzå… v ¬eskoslovensku nepou§ila ani nehodlala pou§¡t n sil¡. Proti jejich vØznØn¡ protestuj¡ anga§ovan¡ obŸan‚ i svØtov veýejnost. Ne§ dojde k z sadnØjç¡m zmØn m po§adujeme, aby politiŸt¡ vØzni bez rozd¡lu nebyli ve vØzen¡ diskriminov ni, aby byli um¡sœov ni mezi ostatn¡ vØznØ, odsouzen‚ za trestn‚ Ÿiny nepolitick‚ povahy. V 7O. letech toti§ byly v nØkterìch vØznic¡ch a £stavech (M¡rov, Bory, Opava, LitomØýice a Ostrava) zý¡zeny - opØt na z kladØ tajn‚ho rozkazu ministra spravedlnosti - politick‚ izolace, jejich§ hermetiŸnost nemohla nem¡t - zejm‚na v pý¡padech dlouholet‚ho vØznØn¡ - destrukŸn¡ £Ÿinek na zdrav¡ vØzå… (48). Je jen charakteristick‚, §e a§ na mal‚ vyj¡mky - co§ bylo pozdØji po st¡§nostech upraveno - form lnØ vyhovovaly podm¡nky i tØchto izolac¡ z konu o vìkonu trestu odnØt¡ svobody, z toho je vidØt, nakolik je tento z kon "pru§nì" a bezobsa§nì. Nutno uv‚st , §e vØtçina vØzå…, odsouzenìch za kritiku politick‚ho syst‚mu nebo jeho projev…, za zesmØçåov n¡ urŸitìch jev…, za konflikty s polic¡¡ nebo £ýedn¡ky st tn¡ moci, za ne£spØçn‚ pokusy opuçtØn¡ republiky atd. je zaýazov na mezi ostatn¡ odsouzen‚ (49). Jen nØkteý¡ jsou vØznØni v politickìch izolac¡ch (koncem roku l972 to bylo celkem asi 12O osob), co§ je zvl çtn¡ dodateŸnì trest, o nØm§ nerozhoduje soud, ale spr va Sboru n pravn‚ vìchovy podle pokyn… politick‚ policie. Pro pýesnost je nutno uv‚st , §e od prosince 1976, kdy byli po pØtilet‚m §al ýov n¡ propuçtØni Milan Hbl, Jiý¡ Mller, Anton¡n Rusek a Jaroslav æabata, nebyla pravdØpodobnØ tato politick izolace v § dn‚ vØznici nebo £stavu v provozu, a to a§ do £nora l978, kdy nastoupil trest Jiý¡ Lederer v ostravsk‚ vØznici.

OdstranØn¡ politickìch izolac¡ a jak‚koli jin‚ diskriminace politickìch vØzå… je d…le§itìm krokem k n pravØ v Ÿs. vØzeåstv¡. Zý¡zen¡ statutu politickìch vØzå… , kteý¡ by po§¡vali z konn‚ vìhody, by bylo dalç¡m hum nn¡m aktem st tn¡ moci. Tento statut bude souviset s naprostìm pýehodnocen¡m stanoviska, §e lid‚ maj¡ bìt trest ni za nen silnou politickou Ÿinnost, postoje nebo dokonce za vysloven‚ n zory. Statut politickìch vØzå… v mnoha evropskìch zem¡ch (5O) by mohl bìt pý¡kladem.

III. Z µ V · R Y

Navrhujeme, aby Feder ln¡ shrom §dØn¡:

l. Novelizovalo trestn¡ ý d tak, aby byl v souladu s Mezin rodn¡m paktem o obŸanskìch a politickìch pr vech Zejm‚na je týeba, aby

- trestn¡ ý d stanovil, §e ten, kdo je zadr§en na z kladØ obvinØn¡ z trestn‚ho Ÿinu , mus¡ bìt neprodlenØ pýedveden pýed soudce nebo jin‚ho £ýedn¡ka, kterì je z konem zmocnØn vykon vat soudcovskou pravomoc, a tedy £ýedn¡ka nez visl‚ho ve sv‚ funkci:

- stanovil horn¡ hranici doby trv n¡ vazby,

- pýesnØji vymezil d…vody vazby,

- zý¡dil nez vislì rozhodŸ¡ org n, kterì by ýeçil spory mezi vØznØm a spr vou vØznice a jeho§ Ÿinnost by byla pod £Ÿinnou kontrolou veýejnosti,

- stanovil , §e n klady trestn¡ho ý¡zen¡ vŸetnØ n klad… vazby nese st t:

- rozç¡ýil dozor nad vìkonem vazby a svØýil ho i veýejn‚mu org nu, jeho§ pr ce by se mohly £Ÿastnit i spoleŸensk‚ organizace a iniciativn¡ obŸansk‚ skupiny a vìbory, a umo§nil tak veýejnou kontrolu podm¡nek vìkonu vazby mj. pomoc¡ sdØlovac¡ch prostýedk….

2) Provedlo z konnou £pravu vazebn¡ch podm¡nek, a to buÔ rozç¡ýen¡m trestn¡ho ý du - z jeho§ dosavadn¡ho znØn¡ podle õ 360 odst. 2 je týeba vych zet - nebo novìm z konem o vìkonu vazby, £prava by taxativnØ vymezila ta pr va, kter jsou ve vazbØ odåata nebo omezena.

3) Novelizovalo z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody, kterì by

- vymezil re§im jednotlivìch n pravnØ vìchovnìch skupin a rozd¡ly v nØm a stanovil, kter pr va jsou vìkonem trestu omezena nebo odåata, Ÿ¡m§ by nahradil vØtçinu dosavadn¡ch ustanoven¡ ü du vìkonu trestu v n pravnØ vìchovnìch skupin ch a zruçil vçechna nehum nn¡ ustanoven¡ odporuj¡c¡ z kon…m a pakt…m o lidskìch pr vech,

- zý¡dil nez vislì rozhodŸ¡ org n, kterì by ýeçil spory mezi odsouzenìmi a spr vou vØznice a jeho§ Ÿinnost by byla pod £Ÿinnou kontrolou veýejnosti,

- zajistil £Ÿinnou soci ln¡ podporu rodin odsouzenìch a zlepçil soci ln¡ postaven¡ odsouzenìch ve vìkonu trestu i po nØm, mj. t¡m, §e by stanovil, §e pracovn¡ podm¡nky (zvl. mzda) odsouzenìch se ý¡d¡ stejnìmi pracovnØ pr vn¡mi (zvl. mzdovìmi) pýedpisy, kter‚ jsou obecnØ z vazn‚ pro pracovn¡ky a organizace, a §e na pr ci ve vìkonu trestu je týeba hledØt jako na pracovn¡ pomØr se vçemi n roky z nØho vyplìvaj¡c¡mi,

- kterì by dozor a kontrolu nad podm¡nkami vìkonu trestu odnØt¡ svobody svØýil i veýejn‚mu org nu, jeho§ pr ce by se £Ÿastnily i spoleŸensk‚ organizace a iniciativn¡ obŸansk‚ skupiny a vìbory, a umo§nil tak veýejnou kontrolu podm¡nek vìkonu trestu odnØt¡ svobody, mj. pomoc¡ sdØlovac¡ch prostýedk…,

- vytvoýil pýedpoklady pro uplatnØn¡ modern¡ penologie v praxi

4) vìslovnØ stanovilo, §e £prava uvedenìch pr vn¡ch norem n le§¡ vìluŸnØ z konod rci a §e veçker‚ pýedpisy, kter‚ se vìkonu vazby a trestu odnØt¡ svobody tìkaj¡ (rozkazy, £stavn¡ ý dy, smØrnice) musej¡ m¡t veýejnì charakter / napý. formu vyhl çek ministr… spravedlnosti).

ObØ n rodn¡ rady , Ÿeskou a slovenskou, vyzìv me, aby:

l) Interpelovaly na z kladØ tohoto dokumentu ministry spravedlnosti ve vØci podm¡nek vazby a vìkonu trestu odnØt¡ svobody.

2) Pr…bØh a vìsledky tØchto interpelac¡ zveýejnily

3) Vyzvaly sdØlovac¡ prostýedky, aby pomohly vyvolat veýejnou diskusi k t‚to problematice.

4) Zvìçily v r mci svìch rozpoŸt… vìdaje na modernizaci vØznic a n pravnØ vìchovnìch £stav…, na modernizaci a demilitarizaci Sboru n pravn‚ vìchovy, na zlepçen¡ §ivotn¡ch podm¡nek odsouzenìch a vØzå… a na rozvoj penologie a uplatåov n¡ vìzkumu v praxi.

5) Provedly prozat¡mn¡ nezbytn‚ z konn‚ £pravy : zruçily nez konn‚ rozkazy ministr… spravedlnosti a nez konn ustanoven¡ ý d… vìkonu vazby a vìkonu trestu v n pravnØ vìchovnìch skupin ch a nahradily je hum nnØjç¡mi opatýen¡mi, odstranily veçkerou diskriminaci, kterou nestanovil soud.

Tato opatýen¡ mohou obØ rady podniknout dý¡ve, ne§ dojde k novelizaci trestn¡ho ý du a z kona o vìkonu trestu odnØt¡ svobody a k eventu ln¡mu schv len¡ z kona o vìkonu vazby Feder ln¡m shrom §dØn¡m.

Charta 77 nab¡z¡ z konod rnìm sbor…m a vìkonnìm org n…m spolupr ci pýi ýeçen¡ probl‚m… i v oblasti vØzeåstv¡. Pýipom¡n , §e ned vno se ustavil Vìbor na obranu nespravedlivØ st¡hanìch, kterì chce plnit d¡lŸ¡ £koly Charty 77 nejen obranou tØch, kteý¡ jsou hlavnØ pro projevy sv‚ho pýesvØdŸen¡ - nespravedlivØ trestnØ st¡h n¡, ale i tØch , kteý¡ - bez ohledu na d…vody, pro nØ§ se ocitli ve vazbØ nebo vìkonu trestu odnØt¡ svobody - jsou obØt¡ nez konn‚ho nebo nehum nn¡ho zach zen¡. Mezi Ÿleny a spolupracovn¡ky tohoto iniciativn¡ho obŸansk‚ho vìboru a mezi stoupenci Charty 77 je mnoho spoluobŸan…, kteý¡ jsou odhodl ni pýispØt k ýeçen¡ nal‚havìch ot zek Ÿs. vØzeåstv¡.

dr. Ladislav Hejd nek Marta Kubiçov dr. Jaroslav æabata mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77 mluvŸ¡ Charty 77

Praha 22. kvØtna 1978

Pý¡loha: Pravidla vnitýn¡ho poý dku ve vØznici

Pozn mky k textu:

l) Obraz podm¡nek vìkonu vazby a vìkonu trestu by nebyl £plnì kdyby nezahrnoval i ty rysy, kter‚ nelze postihnout pr vn¡m rozborem) jeho§ vìsledkem je n vrh na pr vn¡ £pravy). Vedle poukaz… na nedostateŸnosti pr vn¡ch norem a na jejich poruçov n¡ je týeba kritizovat i dalç¡ jevy, kter‚ jsou svou povahou spojeny s ne£ctou k pýirozen‚ d…stojnosti lidsk‚ bytosti a kter‚, jsouce tØ§ko posti§iteln‚ pr vn¡mi normami, souvisej¡ s politickìm a soci ln¡m uspoý d n¡m spoleŸnosti a s danìm stupnØm spoleŸensk‚ho vìvoje. NØkter‚ z tØchto jev… nelze ovçem jednoznaŸnØ ch pat jako kritiku souŸasn‚ politick‚ moci, jsou sp¡çe kritikou souŸasnìch mo§nost¡ spoleŸnosti v…bec a spoleŸensk‚ho civilizaŸn¡ho stupnØ . Mnohdy nejsou ani Ÿeskoslovenskìm (vìchodoevropskìm ) specifikem. Jde napý. o tyto probl‚my, o nich§ se n ç dokument zmiåuje:

- nØkter‚ prvky popisu zach zen¡ s obvinØnìmi ve vazbØ a s odsouzenìmi ve vìkonu trestu:

- hodnocen¡ dozorc… a jejich ment ln¡ch dispozic,

- poukazy na recidivu, "trestn¡ politiku" soud… a postpenitenci rn¡ p‚Ÿi,

- popis nØkterìch podm¡nek ve vìkonu trestu (vojenskì dril, donaçeŸstv¡, diferenciace v podobØ diskriminace a privileg¡, vìkon trestu mladistvìch a tØhotnìch §en):

- pas § o soci lnØ dezintegruj¡c¡m vlivu vìkonu trestu a poni§ov n¡, o homosexualitØ, sebepoçkozov n¡ a narkomanii,

- pohled na soci ln¡ skladbu odsouzenìch

I kdy§ nem…§eme pýedlo§it n vrhy na ýeçen¡ tØchto probl‚m…, soud¡me, §e i ony jsou ýeçiteln‚, jakkoli za souŸasn‚ho stavu rozvoje spoleŸnosti m…§e j¡t jen o ýeçen¡ Ÿ steŸn‚ nebo o pokusy o nØ. Pýedpoklady n pravy spatýujeme v £Ÿasti veýejnosti, zvl çtØ odborn‚, ale nejen j¡ - na ýeçen¡ tØchto probl‚m…: podm¡nkou £Ÿasti je z jem o tyto probl‚my a patýiŸn‚ znalosti. SouŸ st¡ tØchto pýedpoklad… je svoboda slova a tisku, svoboda sdru§ov n¡, svoboda vØdeck‚ho b d n¡ a umØleck‚ tvorby.

Douf me, §e urŸit nesourodost dokumentu, kter vznikla sm¡çen¡m poukaz… na "dobýe ýeçiteln‚" /l‚pe: snadno formulovateln‚/ probl‚my - aœ u§ jejich ýeçen¡ v §eme na pr vn¡ £pravy nebo na zmØny politick‚ a spoleŸensk‚ atmosf‚ry a praxe - s poukazy na nedostatky, za nØ§ m souŸasn st tn¡ moc jen hypotetickou odpovØdnost, je vyrovn na plastiŸnost¡ a komplexnost¡ pohledu na Ÿs. vØzeåstv¡, kter‚ napom haj¡ naçemu p…vodn¡mu a hlavn¡mu z mØru, jej§ vyd n¡m dokumentu sledujeme: zaujmout pro tento okruh ot zek vØtç¡ poŸet lid¡.

(2) Z uveden‚ho plyne, §e pakt rozum¡ trestn¡m ý¡zen¡m ý¡zen¡ pýed soudem. Podle Ÿs. trestn¡ho ý du zaŸ¡n trestn¡ ý¡zen¡ ji§ tehdy, kdy pý¡sluçnì org n vyd usnesen¡ o zah jen¡ trestn¡ho st¡h n¡, tedy ji§ kr tce pot‚, co se o sp ch n¡ trestn‚ho Ÿinu dozvØdØl. (M…§e zah jit trestn¡ st¡h n¡ nezn m‚ho pachatele nebo vzn‚st obvinØn¡ proti konkr‚tn¡ osobØ). Trestn¡ ý¡zen¡ se dØl¡ na trestn¡ st¡h n¡, kter‚ konŸ¡ pravomocnìm rozsudkem soudu, a na vykon v n¡ a ý¡zen¡, kdy je napý. odsouzenì ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody . Trestn¡ ý¡zen¡ konŸ¡, je-li pachatel odsouzen, zpravidla vykon n¡m trestu. Trestn¡ st¡h n¡ m rovnØ§ dvØ Ÿ sti : pý¡pravn‚ ý¡zen¡, kter‚ prov d¡ vyçetýovatel a prokur tor, a ý¡zen¡ pýed soudem, kter‚ zaŸ¡n pod n¡m ob§aloby prokur tora soudu. Vzhledem k tomu , §e cit. pakt je souŸ st¡ Ÿs. pr vn¡ho ý du a vzhledem k £Ÿelnosti jednotn‚ terminologie navrhujeme, aby v dalç¡ch vyd n¡ch textu paktu bylo m¡sto "trestn¡ ý¡zen¡" uvedeno "ý¡zen¡ pýed soudem" neboœ pr vØ tento smysl z formulace cit. ustanoven¡ paktu jednoznaŸnØ vyplìv .

(3) Napý. LudØk Pachman, Jan Tesaý a Rudolf BattØk byli vzati do vazby v srpnu a z ý¡ 1969 a pý¡pravn‚ ý¡zen¡ veden‚ vazebnØ trvalo a§ do z ý¡ 1970, kdy prokur tor podal ob§alobu u soudu a soud ji - podle tehdejç¡ z konn‚ £pravy - pýijal. /VØc byla , pokud o tyto osoby a Karla Kyncla jde, projedn v na u soudu a§ v l‚tØ l972, ovçem od ý¡jna l97O do konce r. l97l byli týi shora jmenovan¡ na svobodØ, dalç¡ osoby z t‚to vØci pýed soud postaveny nebyly, aŸkoliv trestn¡ ý¡zen¡ proti nim trv /. V¡ce ne§ rok trvala vazba v pý¡pravn‚m ý¡zen¡ i nØkterìch obvinØnìch v tr. vØci proti ing. Petru Uhlovi a spol. (od prosince 1969 do ledna 1971), t‚mØý p…l roku trvala dalç¡ jejich vazba, o n¡§ rozhodoval soud. Tak‚ obvinØn¡, kteý¡ byli souzen¡ v l‚tØ l972 pro £dajn‚ podvracen¡ republiky, pobuýov n¡ v Praze, BrnØ a BratislavØ, str vili ve vazbØ prokur tora a§ osm mØs¡c…. Dlouhotrvaj¡c¡ vazba je Ÿast i v pý¡padech obecn‚ kriminality, zvl çtØ je-li ve vØci mnoho obvinØnìch, obvinØnì se nepýizn v , je shrom §dØno m lo d…kaz… apod.

(4) Prodlou§en¡ vazby je ch p no jako ryze form ln¡ z le§itost. St v se , §e ozn men¡ o prodlou§en¡ vazby je vØzni doruŸeno s mØs¡Ÿn¡m i vØtç¡m zpo§dØn¡m, a to zejm‚na tehdy, skonŸilo-li ji§ pý¡pravn‚ ý¡zen¡ a soud o vazbØ dosud nerozhodl.

(5) Pýi odhadu jsme posoudili vliv mnoha Ÿinitel…: jen mal‚ procento vØzå… ve vazbØ je st¡h no pouze za pýeŸin, nØkteý¡ obvinØn¡, kteý¡ jsou ve vazbØ, jsou pozdØji odsouzeni jen k podm¡nØnìm trest…m odnØt¡ svobody, jindy soud upust¡ od potrest n¡ apod. (v pr…bØhu roku se nØkteý¡ vØzni vracej¡, podruh‚. Vyçli jsme pýitom i v ofici ln¡ch statistickìch £daj…/Statistickìch roŸenek/, kter‚ ud vaj¡, §e v posledn¡ch letech je k nepodm¡nØnìm trest…m odnØt¡ svobody roŸnØ odsuzov no okolo 4O OOO osob.

(6) Napý. podle õ 23 z kona o StB byly v r. 1977 zajiçtØny des¡tky signat ý… Charty 77 a jejich stoupenc…, i kdy§ podm¡nky zajiçtØn¡ /odv dØn¡ z byt… a pracoviçœ/ v…bec znØn¡ tohoto ustanoven¡ neodpov¡daly ("kdo...ruç¡ veýejnì poý dek...").

(7) Napý. Ivan Dejmal byl ve dnech 10.2. -14.2.1978 zadr§ov n tak, §e po prvn¡ 48 hodinov‚ lh…tØ byl znovu zadr§en v okam§iku , kdy chtØl vyj¡t z budovy SNB. Ani v pr…bØhu druhìch 48 hodin nebyl vçak obvinØn.

(8) Viz. fejeton Jaroslava Huœky Proces a report § Otky Bedn ýov‚ Jak jsem çla navçt¡vit Klementa Lukeçe.

(9) Napý. Jiý¡ Mller, kterì byl obvinØn z £dajn‚ho podvracen¡ republiky a vzat do vazby v listopadu l97l, byl vyçetýovatelem StB fyzicky tìr n pýi vìslechu. Pýi vyçetýov n¡ politickìch delikt… jde zýejmØ o vyjimeŸnì pý¡pad. (N znaky n sil¡ se objevily i pýi vìslechu Pavla Ryby, signat ýe Charty 77, bØhem jeho vìslechu podle õ l9 z kona o SNB na Chartu 77 v r. 1977).

(lO) Vazba se vykon v ve vØznic¡ch ministerstva spravedlnosti. V Ÿeskìch zem¡ch je vØznic jeden ct: Liberec a LitomØýice pro SeveroŸeskì kraj, Ostrov n. Ohý¡ pro Z padoŸeskì kraj, Praha-RuzynØ (pýev §nØ vazba prokur tora) a Praha Pankr c (pýev §nØ vazba soudu) pro Prahu a StýedoŸeskì kraj,¬esk‚ BudØjovice pro JihoŸeskì kraj, Hradec Kr lov‚ pro VìchodoŸeskì kraj, Brno-Bohunice pro Jihomoravskì kraj a Olomouc a Ostrava pro Severomoravskì kraj. Na Slovensku je pØt vØznic, Bratislava (JustiŸn¡ pal c) a Leopoldov pro Z padoslovenskì kraj, B nsk Bystrica pro Stýedoslovenskì kraj a Koçice a Preçov pro Vìchodoslovenskì kraj, Vìkon trestu, se vykon v v n pravnØ vìchovnìch £stavech /d le jen NVé/ ministerstva spravedlnosti, kter‚ jsou rozdØleny do tý¡ skupin: I. n pravnØ vìchovn skupina m nejm¡rnØjç¡ re§im, do II. jsou zaýazov ni zejm‚na odsouzen¡, kteý¡ byli v posledn¡ch deseti

letech ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody pro £myslnì trestn¡ Ÿin, nejpý¡snØjç¡ III. n pravnØ vìchovn skupina je pro nebezpeŸn‚ recidivisty (takto oznaŸn‚ rozsudkem) a pachatele nØkterìch zvl çœ nebezpeŸnìch trestnìch Ÿin… (vŸetnØ nØkterìch trestnìch Ÿin… proti republice). NVé je v Ÿeskìch zem¡ch pýes dvacet a a§ na Plzeå Bory a Prahu -Pankr c - jsou um¡stØny v jinìch objektech ne§ vØznice. Koncem r. l975 byl v ¬SSR celkem 45 vØznic a NVé (bez poboŸek).

(ll) Napý. v Praze - Ruzyni pouze 6 m2, kde jsou um¡stØny dva, ale t‚§ týi vØzni. V BrnØ-Bohunic¡ch jsou cely velmi çpatnØ vØtrateln‚ /plocha 8,5 m2, v cele 5 a§ 6 vØzå…). Ka§d vØznice m ponØkud odliçn‚ podm¡nky, ale z kladn¡ omezen¡ jsou stejn . Jaroslav æabata uv d¡: "Na prvn¡ chodbØ v BrnØ -Bohunic¡ch v cel ch pro dva vØznØ bylo um¡stØno pØt vØzå…. Cela se st vala vØtç¡m WC, zvl çtØ v zimØ, kdy se nesmØlo otv¡rat okno kv…li nedostateŸn‚mu vyt pØn¡. Myt¡ n dob¡ a osobn¡ hygiena nad z chodovou m¡sou jsou pod lidskou d…stojnost. Jedenkr t a§ dvakr t tìdnØ pýich zeli dozorci s holic¡mi potýebami. ¦iletka byla tak tup , §e holen¡ bylo £pln‚ utrpen¡. Jedinou nekvalitn¡ §iletkou se muselo oholit nØkolik des¡tek obvinØnìch ".

(l2) Napý. Pavel Muraçko byl se spoluvØzni ve vazbØ v Koçic¡ch bØhem l4 mØs¡c… v letech 1972 -73 vyv dØn na vych zku pr…mØrnØ dvakr t tìdnØ. Stalo se , §e i l6 dn… vych zka nebyla v…bec.

(l3) NØkde je n kup omezen i finanŸnØ, napý. v BrnØ - Bohunic¡ch 6O,- KŸs na jeden n kup (tj. na l4 dn¡).

(l4) Podm¡nky um¡stØn¡ do samovazby jsou stejn‚ jako u tohoto k zeåsk‚ho trestu ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody a pojedn v me o nich v druh‚ Ÿ sti dokumentu.

(l5) ObvinØn¡ si nemohou p…jŸovat knihy podle sv‚ho vìbØru a pokud chtØj¡ studovat, je jim v tom Ÿasto br nØno. V nØkterìch vØznic¡ch zabavuj¡ dozorci vçe, co je ps no rukou, tak§e t¡mto zp…sobem likviduj¡ plody monohamØs¡Ÿn¡ intenz¡vn¡ intelektu ln¡ pr ce. Jsou zn my pý¡pady, kdy dozorci znemo§nili vìuku negramotnìch, zabr nili vz jemn‚mu vzdØl v n¡ vØzå…, vìuce jazyka apod. Dozorci t‚§ sv‚volnØ nebo podle rozkaz… nadý¡zenìch zakazuj¡ cviŸit v cele , mluvit na vych zk ch, sedØt na zemi /i v pý¡padØ, kdy je m lo stoliŸek/, op¡rat se o zeÔ, polo§it hlavu na st…l, zatahovat plentu u z chodu, mohou zkr tit sprchov n¡, nerozsv¡tit svØtlo v podveŸer, naopak nepýepnout na tlumen‚ svØtlo po veŸerce (ve vazbØ se sv¡t¡ v cele celou noc), nØkde pýikazuj¡ sp t na z dech s rukama na dece atd. atp. VØzni ve vazbØ jsou nuceni chodit s rukama za z dy, stavØt se Ÿelem ke zdi, vojensky se hl sit. Na jejich § dosti dozorci Ÿasto odpov¡daj¡:" NemØli jste p chat trestnou Ÿinnost" nebo "To budete smØt a§ ve vìkonu trestu", co§ ý¡kaj¡ lidem, kteý¡ nejsou pravomocnØ odsouzeni. Poni§ov n¡ je komplexn¡ : §eny napý. trp¡ t¡m, §e dost vaj¡ jen jedny kalhotky na lO dn¡ (je z kaz je pýep¡rat) a jeden bal¡Ÿek vlo§ek/l2 ks / mØs¡ŸnØ, nØkter‚ napý. i t¡m, §e dlouh‚ tìdny a mØs¡ce nevid¡ sv…j obraz v zrcadle. V tomto smØru jsou podm¡nky ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody volnØjç¡, ovçem v nØkterìch pý¡padech je tomu naopak, mØý¡tko spr vy nØkterìch NVU (napý. Bory, Minkovice) je krutØ absurdn¡: za nalezenì pap¡rek se slov¡Ÿky ciz¡ho jazyka je odsouzenì trest n um¡stØn¡m do uzavýen‚ho oddØlen¡, neboœ v tom spr va spatýuje pý¡pravu k £tØku. StejnØ je posuzov na i jak koli mapa, napý. antick‚ho üecka.

(l6)Z toho pouze 6.50 a§ 7.00 KŸs (odhad, £daj je utajov n ) na celodenn¡ stravu , zbytek jde na ostrahu, provozn¡ n klady atd.

(l7) Napý. Petr Uhl, Jan Frol¡k a Petruçka æustrov ll O2O KŸs Jaroslav Suk 9200 KŸs, Jarom¡r Litera 3 500 KŸs apod.

(l8) Stalo se to Karlu ¬ejkovi, Janu æabatovi, Milanu Danielovi, Milanu æilhanovi, Aloisovi Vyroubalovi a jinìm. Zaplacen¡ dluhu za vìkon vazby bylo nezbytnou podm¡nkou pro vyjmut¡ ze svazku Ÿs. st tn¡ho obŸanstv¡ v dubnu 1978 pýed odjezdem ing. Anton¡na Ruska do Rakouska

(l9) Veýejnost m jen velmi mlhav‚ pýedstavy o podm¡nk ch vazby. Lid‚ bìvaj¡ pýekvapeni, §e ve vazbØ jsou postele a knihy, §e se tam sm¡ kouýit atd. ¬asto si ani neuvØdomuj¡, §e vazba, kter trv dlouh‚ tìdny a mØs¡ce, je s to zp…sobit psychick‚ pot¡§e. Upozoråuje na to napý. dopis pý¡buznìch politickìch vØzå… z l. býezna 1976 Gust vu Hus kovi o podm¡nk ch vìkonu trestu tehdejç¡ch politickìch vØzå…. Proto§e podm¡nky vazby jsou v podstatØ toto§n‚ s pomØry, kter‚ popisuje dopis, zveýejåujeme z nØj tuto pas §:

"Naçi pý¡buzn¡ jsou podrobeni dlouhodob‚mu a krut‚mu ochuzen¡ smyslovìch vjem…: jejich svØt postr d pýirozenost barev, zvuk… dojm…. Chudost , t‚mØý absence novìch smyslovìch podnØt…, dlouhodob izolace, dlouhodob nucen spoleŸnost - to vçe je prvn¡ z okolnost¡, kter‚ smØýuj¡ ke zlomen¡ ŸlovØka. Jak dokl daj¡ laboratorn¡ pokusy i zkuçenost z arktickìch a astronautickìch vìprav, dlouhodob smyslov deprivace poruçuje osobnost. SouŸasn vØda uzn v , §e ŸlovØk m v¡c §ivotnØ d…le§itìch potýeb ne§ jen potýeby fyziologick‚. UrŸit‚, vyçç¡ potýeby jsou pr vØ tak instinktivn¡, konstituŸn¡ a pro lidskì druh specifick‚ jako organick‚ potýeby potravy, vody apod. Patý¡ sem potýeba bezpeŸ¡, soci ln¡ho kontaktu, sebeuplatnØn¡, potýeba vidØn¡ a porozumØn¡, potýeba estetickìch hodnot a sebeaktualizov n¡. (Maslovovu teorii shrnuje K.B. Madsen: Teorie motivace , Academia 1972) Neuspokojov n¡ tØchto tzv. vyçç¡ch potýeb je pr vØ takovìm muŸen¡m, jako je muŸen¡ klasick‚".

(2O) SvØdectv¡ o nedostatku j¡dla a jeho çpatn‚ kvalitØ pýin ç¡ napý. mot k, kterì byl Ÿten 23.12.1977 na veýejn‚m zased n¡ sen tu krajsk‚ho soudu v Plzni v trestn¡ vØci proti Frantiçku Pitorovi a spol. Autorkou mot ku je spoluobvinØn Fr. Pitora Alena Kl¡mov (Oba byli odsouzeni za pobuýov n¡ podle õ 100, odst. 3y tr. z. ke týem resp. jednomu roku odnØt¡ svobody za rozçiýov n¡ Prohl çen¡ Charty 77).

(21) Uveden Ÿ¡sla jsou pýevzata z ofici ln¡ch statistickìch roŸenek, kter‚ ovçem ýadu £daj… nepublikuj¡: jak‚koli £daje o vazbØ, o vìçi trestu odnØt¡ svobody, o poŸtech odsouzenìch ve vìkonu trestu, o soci ln¡m slo§en¡ odsouzenìch atd. Prvn¡ statistick roŸenka za rok l968 (uv d¡ £daje zpØtnØ od r. 1958), Naopak v roŸenk ch ze 7O. let doch z¡ k redukci £daj…. NØkter‚ £daje, napý. poŸet trestnìch Ÿin… podle I. hlavy tr. z kona, nevzbuzuj¡ d…vØru, proto§e roŸenky s r…znìch let uv dØj¡ zpØtnØ u t‚ho§ roku stejnì Ÿ¡selnì £daj, ale jednou s pozn mkou "bez õ 109 tr. z." a jednou bez t‚to pozn mky.

(22) AŸkoliv v posledn¡ch letech (cca v prvn¡ polovinØ 7O. let) byl postaven nejm‚nØ jeden velkì NVé u Mlad‚ Boleslavi a dalç¡ v ü¡Ÿanech pravdØpodobnØ uveden do provozu byl zcela ned vno - a podle potýeby jsou zýizov ny r…zn‚ poboŸky, pýesto jsou MVé - a tak‚ vØznice - pýeplnØny. VØzni a odsouzen¡ jsou v nØkterìch pý¡padech nuceni sp t na zemi na matrac¡ch tØsnØ u sebe (postele by se v takov‚m mno§stv¡ do cel neveçly) nebo na paland ch (v nØkterìch NVé , napý. M¡rov, a§ trojitìch). Jsou zn my pý¡pady, kdy v ruzyåsk‚ vØznici byli na 6 m2 i Ÿtyýi lid‚, v Bohunic¡ch bylo v cele urŸen‚ pro çest vØzå… Ÿtrn ct obvinØnìch. Na jednom slamn¡ku museli sp t i dva obvinØn¡ i v tom pý¡padØ , trpØl-li jeden z nich akutn¡ ko§n¡ nemoc¡.

(23) Je to napý. tajn smØrnice o podm¡nk ch vìkonu trestu odnØt¡m svobody skupiny politickìch vØzå… odsouzenìch v r. 1972, £ŸelovØ vytvoýen pro tuto skupinu. Pro tyto politick‚ vØznØ (a dalç¡, kteý¡ k nim byli pýiýazeni (stanovila smØrnice re§im celodennØ uzamŸenìch cel (po dvou a§ Ÿtyýech odsouzenìch), tak§e vìkon jejich trestu prob¡hal prakticky ve vazebn¡ch podm¡nk ch zostýenìch povinnost¡ pracovat (rovnØ§ v uzamŸenìch cel ch). SmØrnice popisovala sebemenç¡ detaily tohoto re§imu - napý. jak dlouho sm¡ hr t rozhlas a byla zn ma jen vybranìm pý¡sluçn¡k…m Sboru n pravn‚ vìchovy, tj. n Ÿeln¡k…m vØznic a pý¡sluçnìch oddØlen¡ apod.

(24) Na st¡§nosti Jaroslava Baçty a Jaroslava Suka dozorovì prokur tor v Plzni v r. 1971 v…bec neodpovØdØl. Zdenku æumavsk‚mu pýi pýijet¡ prohl sil: " Vaçe matka si mysl¡, §e m holoubka a zat¡m jste mizera" Jiý¡ Mller doch z¡ k n zoru, §e st¡§nost znamen pro odsouzen‚ho vØdom‚ sebepoçkozen¡. Byla-li st¡§nost zam¡tnuta, ukl dal n Ÿeln¡k k zeåsk‚ tresty za to, §e si odsouzenì ponech val u sebe v cele jej¡ kopii. Pý¡jem st¡§nost¡ se nepotvrzuje, vyý¡zen¡ se nad v odsouzen‚mu do rukou, ale jsou z nØho pýedŸ¡t ny vybran‚ pas §e. Spr va NVé br nila advok tu (pr vn¡mu z stupci) Jiý¡ho Mllera, aby ho navçt¡vil - çlo o vìkon trestu, kterì se odbìval v podm¡nk ch politick‚ izolace - viz. pozn. 23 - ve vØznici v LitomØýic¡ch.

(25) Z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody Ÿ. 59/65 ve smyslu novel Ÿ. 84/69 a Ÿ. 47/73 stanov¡, §e dozor nad z konnost¡ v m¡stech, kde se vykon v trest, pý¡sluç¡ prokur torovi , d le §e obŸanskou kontrolu nad vìkonem trestu prov dØj¡ org ny obou n rodn¡ch rad (Feder ln¡ shrom §dØn¡, kter‚ se na z konu o vìkonu trestu odnØt¡ svobody usneslo, si mo§nost kontroly v…bec neponechalo), §e na odsouzen‚ spolup…sob¡ i soudci, §e se na n pravØ odsouzenìch pod¡lej¡ i krajsk‚ n rodn¡ vìbory (jejich komise) a koneŸnØ §e se na t‚to n pravØ pod¡lej¡ i spoleŸensk‚ organizace (tj. ROH a SSM) bìval‚ho pracoviçtØ a bydliçtØ odsouzen‚ho a spoleŸensk‚ organizace z vodu, kde odsouzen¡ bØhem vìkonu trestu pracuj¡. Tyto instituce maj¡ odstupåovan‚ pravomoci: Jen dozorovì prokur tor m pr vo ruçit opatýen¡ spr vy NVé a vydat pro ni z vaznì pokyn. Jen dozorovì prokur tor komise n rodn¡ rady a soudce mohou hovoýit s odsouzenìmi bez pý¡tomnosti týet¡ osoby, pýiŸem§ p…sobnost soudce je vymezena pý¡pady, kter‚ stanov¡ z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody (podm¡nØn¡ propuçtØn¡, pýeýazen¡ do jin‚ n pravn‚ vìchovn‚ skupiny, pýeruçen¡ trestu, um¡stØn¡ do zostýen‚ izolace apod). Komise krajskìch n rodn¡ch vìbor… sice mohou do NVé vstupovat, ale z kon nestanov¡, §e smØj¡ s odsouzenìmi hovoýit. SpoleŸensk‚ organizace bìv. PracoviçtØ a bydliçtØ odsouzen‚ho si s n¡m smØj¡ dopisovat a bìt s n¡m v osobn¡m styku. Podm¡nky £Ÿasti spoleŸenskìch organizac¡ z vodu, kde je odsouzenì zaýazen do pr ce, z kon nestanov¡.

Tato z konn‚ ustanoven¡ jsou mrtvou literou. Dozorovì prokur tor vykon v dozor jen form lnØ a pokud je odsouzenìm pýinucen zabìvat se jeho pý¡padem (p¡semnou st¡§nost¡), Ÿin¡ tak krajnØ neochotnØ, m v§dy snahu spr vu NVé krìt. Nad jeho Ÿinnost¡ nen¡ spoleŸensk kontrola, je odpovØdnì jen nadý¡zen‚mu prokur torovi. Soudci mezi odsouzen‚ v…bec nechod¡, vyýizuje vØci v tzv. veýejnìch zased n¡ch (uvnitý objektu NVé). Komise n rodn¡ch rad a n rodn¡ch vìbor…, pokud se dostanou d l ne§ do budovy spr vy NVé , probØhnou nØkolika celami a pracoviçti ani§ by uvedly, odkud jsou, proŸ pýiçly a jakou maj¡ pravomoc, polo§¡ rychle ot zku: "m te nØjak‚ st¡§nosti" , na co§ odsouzen¡ buÔ mlŸ¡ nebo uvedou nØco nepodstatn‚ho. V§dy jsou pý¡tomni dozorci SpoleŸensk‚ organizace bìval‚ho pracoviçtØ a bydliçtØ odsouzen‚ho si s n¡m nedopisuj¡ a nenavçtØvuj¡ ho (a to nejm‚nØ v 99 % pý¡pad…), pokud by pokusy v tomto smyslu vykonaly, vyc¡t¡ brzy, §e je to ne§ douc¡ SpoleŸensk organizace z vodu , kde odsouzenì pracuje, ani nemohou jinak p…sobit, proto§e odsouzen¡ pracuj¡ buÔ pý¡mo v objektu NVé (celkem asi polovina), nebo na pý¡snØ oddØlenìch a stýe§enìch pracoviçt¡ch kam nemaj¡ - kromØ metr… a j. urŸenìch osob - pracuj¡c¡ na svobodØ pý¡stup. Je tedy dozor nad vìkonem trestu a kontrola nad n¡m jen na pap¡ýe.

(26) Od barev khaki a jedovat‚ çedi, pýes vØzeåsk‚ uniformy, vybaven¡ cel a§ po hl çen¡, n stupy , rozkazy a k zeåsk‚ tresty - vçe pýipom¡n vojenskì vìcvik. Mnoh‚ situace jsou absurdn¡, napý. dlouh poýadov‚ cviŸen¡ /obraty na m¡stØ a za pochodu/ mj. i odsouzenìch §en.

(27) Tento syst‚m byl i institucionalizov n, jeho org n byl absurdnØ nazv n "samospr va" odsouzenìch. ¬leny samospr vy urŸuje spr va NVé z ýad loaj ln¡ch a jinak vhodnìch odsouzenìch . Zvl çtn¡ cela, v n¡§ jsou Ÿlenov‚ samospr vy um¡stØni, je vçeobecnØ nazìv na "bonz rnou" (bonz k - donaçeŸ). Do samospr vy zaýazuje spr va NVé Ÿasto odsouzen‚ s dlouhìmi tresty, napý. pachatele vra§d a loupe§nìch pýepaden¡. To byl i pý¡pad vraha Smo§enici, kterì byl zaŸ tkem 7O. let vedouc¡m samospr vy £seku l/2 NVé Plzeå - Bory, po§¡val Ÿetnìch vìhod vŸetnØ ka§doroŸn¡ho pýeruçen¡ trestu na l4 dn¡ a ve sv‚ Ÿinnosti se zamØýoval na kontrolu styk… a projev… politickìch vØzå….

(28) Diskriminace Cik n… se ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody projevuje i jistìm apartheidem, tj. jejich n silnìm oddØlov n¡m od ostatn¡ch odsouzenìch, existuj¡ vìluŸnØ cik nsk‚ cely v Rìnovic¡ch, kde je NVé typu "l gr", jsou dva bar ky, z nich§ jeden je vyhrazen pýev §nØ Cik n…m, kteý¡ jezd¡ na jinou pr ci ne§ ostatn¡ odsouzen¡ (pomocn‚ stavebn¡ pr ce).

(29) Diskriminace nØkterìch odsouzenìch a preference jinìch bìv vyjadýov na i zvl çtn¡ uniformou nebo oznaŸen¡ na n¡. ¬lenov‚ samospr vy bìvaj¡ zvl çœ oznaŸen¡ na n¡. ¬lenov‚ samospr vy bìvaj¡ zvl çœ oznaŸeni, jinak jsou obleŸeni odsouzen¡ v kazeåsk‚m trestu uzavýen‚ho oddØlen¡ nebo samovazby. Zvl çtn¡ oznaŸen¡ pro "nebezpeŸn‚" /ale i nØkter‚ politick‚ vØznØ / - zelen‚ pruhy na uniformØ - nosil v letech l973-l974 i dr. Pavel Muraçko v NVé M¡rov. Toto zvl çœ poni§uj¡c¡ opatýen¡ je v platnosti od konce r. 1972.

(3O) V r. 1972 zemýel v NVé M¡rov jeden odsouzenì na otravu krve v d…sledku prasknut¡ §aludeŸn¡ho výedu, proto§e se jeho spoluvØzni nemohli v noci dovolat dozorce. T‚ho§ roku tam zemýel na n sledky hladovky odsouzenì BØt k.Dr. Ladislav Zalina se stal n sledkem pozdnØ l‚Ÿen‚ho zranØn¡ invalidou. Pplk. V clav Jesenskì z Hranic na MoravØ , kterì byl vØznØn z politickìch d…vod…, byl v r. 1972 v NVé Plzeå st¡§en mozkovìm kolapsem: dozorci se zd lo, §e simuluje a dal ho m¡sto na oçetýovnu zavý¡t do uzavýen‚ho oddØlen¡. V clav Jesenskì byl dokonce st¡h n za vìroky, kter‚ se stavu nepý¡Ÿetnosti adresoval dozorci: pozdØji bylo trestn¡ st¡h n¡ zastaveno - Konflikty ve vìkonu trestu maj¡ pro odsouzen‚ Ÿasto za n sledek dodateŸnì trest odnØt¡ svobody. Mezi politickìmi vØzni 7O. let je zn m pý¡pad historika Jana Svobody z Ostravy, kterì tØsnØ pýed skonŸen¡m sv‚ho dvoulet‚ho trestu za £dajn‚ podvracen¡ republiky (çlo o vìroky v soukromìch dopisech) byl v l‚tØ 1972 opØt obvinØn a odsouzen k osmi mØs¡c…m odnØt¡ svobody za £dajn‚ sni§ov n¡ v §nosti tehdejç¡ho presidenta republiky. Tento trest odpykal v tØsn‚ n vaznosti na prvn¡ trest. (Koncem r. 1973 byl znovu obvinØn a vzat do vazby proto, §e sv‚mu pý¡teli pýelo§il do nØmŸiny dopis, z vazby byl propuçtØn a vØc je st le v pý¡pravn‚m ý¡zen¡, i kdy§ u§ Ÿtyýi roky nebyl proveden jedinì vyçetýovac¡ £kon).

(31) Odsouzen¡ maj¡ n rok navçt¡vit l‚kaýe jen jednou tìdnØ v urŸenì den. C¡t¡-li se odsouzenì nemocen jindy, zejm‚na v pracovn¡ dobØ, vystavuje se nebezpeŸ¡ k zeåsk‚ho potrest n¡ v pý¡padØ, §e ho l‚kaý neuzn pr ce neschopnìm. Pýitom jsou krit‚ria vØtçiny l‚kaý… v oçetýovn ch NVé poznamen na repres¡vn¡m z mØrem spr v NVé (zvìçen teplota do 38 st. C nen¡ d…vodem k uzn n¡ neschopnosti, bolestiv‚ hnisav‚ r ny nepýek §¡ v pr ci atd.) MUDr. Sad¡lek - ç‚fl‚kaý v NVé Plzeå-Bory, odm¡tal v l. polovinØ 7O. let povolit odborn‚ vìçetýen¡, i kdy§ l‚kaý internista ho doporuŸil. V souŸasn‚ dobØ je v jeho l‚kaýsk‚ p‚Ÿi Miroslav ¬ernì z Liberce (pobuýov n¡ v souvislosti s Chartou 77) - po£razovì epileptik, jemu§ jsou podle informac¡ pý¡buznìch odp¡r ny l‚ky.

(32) Ve vìkonu trestu nen¡ ovçem ani dovolen ani se tam nepob¡raj¡ nemocensk‚ d vky. Po dobu pracovn¡ neschopnosti pob¡r odsouzenì - pokud pýed neschopnost¡ pracoval - pouze l korunu kapesn‚ho dennØ.

(33) Abychom tato çkolen¡ pýibl¡§ili obŸan…m, kteý¡ NVé nepoznali, uv d¡me , §e jsou paralelou k politick‚ Ÿ sti tzv. çkolen¡ civiln¡ obrany pro Ÿs. obŸany mimo vìkon trestu. D le jsou v NVé kon ny r…zn‚ pýedn çky vçeobecnØ vzdØl vac¡ho charakteru, maj¡ vçak v naprost‚ vØtçinØ n¡zkou £roveå a nØkdy jsou dokonce dezorientuj¡c¡.

(34) Uhl¡m v malìch kamnech se top¡ v NVé M¡rov, BØluçice, Or Ÿov, Nov‚ Sedlo (do r. 1972). Vçehrdy aj. voda se nos¡ v NVé M¡rov, do ned vn‚ doby i do vazby na Pankr ci.

(35) édaj platnì do r. 1976

(36) Existuje slo§itì kl¡Ÿ sr §ek. Prioritu m soudnØ stanoven‚ vì§ivn‚, d le n klady trestu odnØt¡ svobody, spl tky na n klady trestn¡ho ý¡zen¡ a n klady vìkonu vazby, d le n hrada pý¡padnìch çkod, kterou urŸil soud, tzv. ulo§n‚ (vØtçinou nØkolik des¡tek korun mØs¡ŸnØ), kter‚ je odsouzen‚mu vyplaceno pýi propuçtØn¡ z NVé za pýedpokladu, §e nem v…Ÿi st tu dluhy (jinak je mu vyplaceno nejvìçe 6OO,-- KŸs). Vìsledn‚ mØs¡Ÿn¡ kapesn‚ vypl cen‚ v t borovìch pouk zk ch , za nØ§ m…§e odsouzenì nakupovat v kantìnØ, pýedpl cet si tisk a platit l KŸs za ka§dì vystavenì l‚kaýskì recept, je tedy velmi n¡zk‚ opØt, nØkolik des¡tek korun mØs¡ŸnØ, kapesn‚ nad lOO KŸs je v NVé , kde odsouzen¡ nepracuj¡ v dolech, vìjimeŸnØ.

(37) Pokus v tomto smØru byl zaznamen n u Pavla Muraçka, odsouzen‚ho za podvracen¡ republiky (pý¡pad souvisel s Ÿinnost¡ opozice na sousedn¡ UkrajinØ , zvl. s trestn¡ vØc¡ proti Ivanu Dzjubovi a spol. (V r. 1975 podal prokur tor n vrh na stanoven¡ ochrann‚ho dohledu Pavla Muraçka, ale dý¡ve, ne§ mohl soud o jeho n vrhu rozhodnou, byl P. Muraçka propuçtØn. (Z kon o ochrann‚m dohledu vyluŸuje, aby toto opatýen¡ soud ulo§il odsouzen‚mu po jeho propouçtØn¡ na svobodu).

(38) Okolnosti nØkterìch nepodaýenìch pokus… o £tØk, kter‚ m¡vaj¡ krvavì pr…bØh (zastýelen¡ Mariå ka a zranØn¡ Fr”hlicha v r. l97l na Borech, pý¡pad Balc rka na Borech v r. l972), pýipom¡naj¡ svìm odstraçuj¡c¡m £Ÿinkem" na ostatn¡ odsouzen‚ obdobn‚ situace z prvn¡ poloviny 4O. a z prvn¡ poloviny 5O . let. JeçtØ dnes se pýi £tØku vØzå… a pýi pokusech o £tØk v mnoha NVé ukl daj¡ kolektivn¡ tresty Spr vy NVé t¡m £dajnØ chtØj¡ dos hnout toho, aby odsouzen¡ ze sv‚ho stýedu ud vali ty, kteý¡ se chystaj¡ k £tØku.

(39) Z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody o osobn¡ch prohl¡dk ch odsouzenìch nestanov¡ nic. Srvn. s analogickìm ustaven¡m podle õ 82, odst. 3 tr. ý du: "U osoby zadr§en‚ a u osoby, kter m bìt vyd na anebo , kter se bere do vazby, lze vykonat osobn¡ prohl¡dku t‚§ tehdy, je-li tu podezýen¡, §e m u sebe zbraå nebo jinou vØc, j¡§ by mohla ohrozit §ivot nebo zdrav¡ vlastn¡ nebo ciz¡". Judikatura (rozh. 54/7O) nav¡c stanov¡, §e i k t‚to osobn¡ prohl¡dce mus¡ m¡t org n SNV pý¡kaz nebo souhlas prokur tora, pokud proveden¡m t‚to osobn¡ prohl¡dky se nezahajuje trestn¡ st¡h n¡. To nen¡ v praxi respektov no. Osobn¡ prohl¡dce je pýi pý¡jmu do vazby, bØhem vazby a bØhem vìkonu trestu podrobov n ka§dì, a to Ÿasto. I kdybychom pýipustili, §e cit. z k. ustanoven¡ je mo§no patýiŸnØ pou§¡t i pro vìkon trestu a org ny SNV, nelze se sm¡ýit ze zv…l¡ tØchto prohl¡dek, kter‚ samozýejmØ nejsou zamØýeny jen na zbranØ a pýedmØty nebezpeŸn‚ zdrav¡.

(4O) ¬s. ofici ln¡ statistika, kter neuv d¡ £daje o sebevra§d ch ani o poŸtu osob ve vìkonu trestu, mlŸ¡ t¡m sp¡çe o sebevra§d ch vØzå…. ka§doroŸnØ vçak doch z¡ k nØkolika des¡tk m dokonanìch sebevra§d. Okolnosti nØkterìch vzbuzuj¡ pochybnosti, zda çlo skuteŸnØ o sebevra§du, jako v pý¡padØ Marie ¦ivn‚ ze Svojanova, studentky filozofick‚ fakulty UJEP, kter zemýela ve vazbØ v BratislavØ na jaýe v r. l974, byla obvinØna v trestn¡ vØci proti Al§bØtØ Dan¡çkov‚ a spol. (podvracen¡ republiky - pý¡pad "principi ln¡ch kýesœan…".

(4l) Odsouzen¡ vdechuj¡ ‚ter, trichloretyl‚n, berou r…zn‚ drogy, kter‚ z¡sk vaj¡ nejroztodivnØjç¡mi cestami, pij¡ vaýenì tab k apod. Narkomanie je tak‚ st¡h na k zeåskìmi tresty.

(42) Napý. v Minkovic¡ch byla na posledn¡ch lO let nejm‚nØ dvØ takov povst n¡, v Rìnovic¡ch jedno. ¦ivoty dozorc… pýi nich nebyly nijak ohro§eny, na rozd¡l od §ivota vØzå… . Jako vzpoura m…§e bìt pova§ov na i hromadn st¡§nost odsouzenìch (Rìnovice).

(43) Ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody odsouzen¡ napý. smekaj¡ pýed dozorci vojensk‚ Ÿepice. V OstrovØ nad Ohý¡ , kde NVé sest v z bar k…, mezi nimi§ jsou vozovky a chodn¡ky, byly (v r. l972 , mo§n doposud jsou (chodn¡ky vyhrazeny dozorc…m. Pýi k zeåskìch trestech um¡stØn¡ do celodennØ uzavýen‚ho oddØlen¡ a do samovazby je odsouzenì ostý¡h n dohola - plat¡ od r. l973). Pýij¡m ni novìch odsouzenìch tzv. pýibylc… do vìkonu trestu je spojeno s poni§uj¡c¡m aktem pýi nØm§ je odsouzenì povinen svl‚knout se do naha, odevzdat veçker‚ vØci, kter‚ m s sebou, podrobit se koupeli a ostý¡h n¡ a teprve po delç¡ dobØ se m…§e pýevl‚ci do vØzeåsk‚ uniformy. Podobn‚ poni§uj¡c¡ procedury (viz. pozn. 39) jsou vykon v ny pýi zadr§en¡ a pýijet¡ do vazby. Miroslav Skalickì byl v tìdnu pýedch zej¡c¡mu jeho propuçtØn¡ z borsk‚ho NVé v r. l977 stý¡h n týikr t dohola, naposledy tØsnØ pýed propuçtØn¡m £dajnØ z hygienickìch d…vod…. Na druh‚ stranØ byl v tomto tìdnu um¡stØn do tzv. uzavýen‚ho oddØlen¡, kde v noci obt¡§nØ ze sebe setý sal, jak uv d¡, "hygienick‚ krysy".

(44) Pýisp¡v k tomu i nedostateŸn strava. Na poŸ tku pracovn¡ho zaýazen¡ nem odsouzenì § dn‚ kapesn‚, neboœ je dost v v§dy l5 t‚ho v mØs¡ci za pýedch zej¡c¡ mØs¡c, tak§e si nem…§e pýilepçit n kupem potravin z kantìny. V nØkterìch kantìn ch nelze koupit nic lacin‚ho, Ÿ¡m by bylo mo§no zvìçit kalorickou hodnotu potravy. V mnoha NVé nen¡ ke koupi m slo, v NVé M¡rov nen¡ cukr, v NVé Minkovice nen¡ ani s dlo atd.

(45) Pro nedostatek informac¡ neuv d¡me podm¡nky re§imu III. n pravnØ vìchovn‚ skupiny. V Ÿeskìch zem¡ch jsou dva NVé pro tuto skupinu: Valdice u JiŸ¡na pro mu§e a Opava pro §eny ve Valdic¡ch je bar k, kde jsou na jednotlivìch chodb ch um¡stØni odsouzen¡ v k zeåsk‚m trestu uzavýen‚ho oddØlen¡ po pracovn¡ dobØ, celodennØ uzavýen‚ho oddØlen¡, samovazby, d le odsouzen¡ na zvl çtn¡m oddØlen¡ a koneŸnØ odsouzen¡ v zostýen‚ izolaci. Jde vØtçinou o zvl çœ naruçen‚ (asoci ln¡

osoby. Pýesto vçak podm¡nky, v nich§ jsou pýinuceni §¡t (u zostýen‚ izolace çest mØs¡c… a§ dva roky), jsou neobyŸejnØ krut‚. I z kon o vìkonu trestu odnØt¡ svobody stanov¡, §e v zostýen‚ izolaci nen¡ kapesn‚, odsouzen¡ nesmØj¡ pýij¡mat, bal¡Ÿky a zaýazuj¡ se do pr ce jen, tehdy, shled -li to NVé £Ÿelnìm. V zostýen‚ izolaci jsou £dajnØ odsouzen¡ v cel ch po dvou a Ÿasto tam doch z¡ k vz jemnìm projev…m n sil¡.

(46) Cely v uzavýenìch oddØlen¡ch a v samovazbØ jsou zaý¡zeny tak, aby umo§nily jen nejz kladnØjç¡ lidsk‚ potýeby, nezbytn‚ k pýe§it¡. NØkde jsou vçak podm¡nky jeçtØ horç¡, ne§ urŸuje pýedpis. Napý. v NVé Minkovice jsou v nØkterìch cel ch m¡sto pryŸen jen betonov‚ podstavce, na nich§ odsouzen¡ tr v¡ noc (bylo tomu tak aspoå jeçtØ v r. 1976). V NVé Rìnovice v uzavýen‚m oddØlen¡ vyŸn¡vaj¡ z betonov‚ podlahy ostr‚ kameny, tak§e vØzeå mus¡ celì den st t nebo chodit, n bytek tu toti§ nen¡ § dnì, jen pryŸny, kter‚ jsou pýes den pýiklopeny ke zdi. Na sign l bzuŸ ku se odsouzenì mus¡ postavit Ÿelem ke zdi, za neuposlechnut¡ ho dozorce zbije obuçkem a zkope ho. NØkteý¡ dozorci si s t¡mto bzuŸ kem "hraj¡" dlouho dobu, jin¡ opØt v noci tluŸou obuçkem na dveýe cel, Ÿ¡m§ odsouzen‚ bud¡ apod. V NVé Plzeå-Bory dozorci v zimn¡ch mØs¡c¡ch pýiv¡raj¡ nebo zcela zav¡raj¡ na uzavýen‚m oddØlen¡ topen¡.

(47) V posledn¡ch letech se stalo napý. obvyklìm st¡hat stoupence neofici ln¡ kultury nebo osoby, §ij¡c¡ nekonformn¡m zp…sobem, za trestnì Ÿin vìtr§nictv¡. To byl v r. l976 pý¡pad hudebn¡k… ze skupiny The Plastic People of Universe, DG 307 a dalç¡ch , v r. 1977 pý¡pad Jana Prince, v souŸasn‚ dobØ znovu Ivana Jirouse.

(48) Dopis pý¡buznìch politickìch vØzå… - viz. pozn. l9 - o tom ý¡k : "Tak napý. dr. Jan Tesaý trpØl v r. 1973-74 vleklìmi §aludeŸn¡mi pot¡§emi. Byl týi tìdny na vyçetýen¡ ve vØzeåsk‚ nemocnici v BrnØ (§aludeŸn¡ výedy). V kvØtnu l974 byl operov n na Pankr ci (chronickì z nØt slep‚ho stýeva). V srpnu a§ listopadu l975 mØl pot¡§e moŸov‚ho £stroj¡. PØt tìdn… byl na vyçetýen¡ v BrnØ, snad onemocnØn¡ pankreasu (izotopov‚ vyçetýen¡).

(49) Bìvaj¡ ovçem postihov ni drobnØjç¡ diskriminac¡ spolu s tzv. £tØk ýi a odsouzenìmi, kteý¡ se neprojevuj¡ loaj lnØ. Pýedevç¡m jsou zaýazov ni sp¡çe do tzv. pevnìch vØzen¡ ne§ do NVé typu "l gr". Vykon vaj¡ horç¡ pr ce, nesmØj¡ bìt v tzv. komandech, kter pracuj¡ mimo NVé. Jsou umisœov ny do cel (oddØlen¡), kde panuje zpý¡snØnì re§im. Diferenciace podm¡nek re§imu - o n¡§ samozýejmØ soud, kterì vØznØ do NVé odsoudil, ani nev¡ - je v…bec jedn¡m z princip…, kterìmi spr va NVé vym h k zeå a posluçnost. "Nejhorç¡" cela na chodbØ m odåaty vçechny "vìhody". Je ŸastØji zamyk na, nejv¡ce "vìhod" m samospr va. Pýitom se bØ§nØ pou§¡v kolektivn¡ho potrest n¡, co§ podporuje donaçeŸstv¡.

(5O) Zjevnì statut politick‚ho vØznØ vypracovali i politiŸt¡ vØzni v SSSR a mnoz¡ se sna§¡ podle nØho jednat. éýady SSSR ho vçak dosud neuznaly.

XXXXXXXXX

Pý¡loha - Pravidla vnitýn¡ho poý dku ve vØznici

I. Povinnosti a pr va obvinØnìch

ObvinØn¡ maj¡ po dobu vìkonu vazby vedle povinnost¡, vyplìvaj¡c¡ch ze z kon… a jinìch pr vn¡ch pýedpis…, t‚§ povinnosti stanoven‚ ü dem vìkonu vazby.

l.ObvinØnì je povinen dodr§ovat tato pravidla vnitýn¡ho poý dku ve vØznici, plnit pý¡kazy pý¡sluçn¡k… Sboru n pravn‚ vìchovy ¬SR, udr§ovat v poý dku a ŸistotØ celu a jej¡ zaý¡zen¡ , dodr§ovat z kladn¡ hygienick‚ z sady, podrobit se bØ§n‚ spoleŸensk‚ £pravØ vlas… a vous…, podrobit se za podm¡nky uveden‚ v õ 82, odst. 3 tr. ý du osobn¡ prohl¡dce, çetýit majetek vØznice a majetek ostatn¡ch obvinØnìch, chovat se sluçnØ ke vçem osob m, s nimi§ pýijde do styku (vŸetnØ ostatn¡ch obvinØnìch), zachov vat klid v cele, pýi vstupu pý¡sluçn¡k… SNV ¬SR nebo osob prov dØj¡c¡ch inspekŸn¡ prohl¡dku ve vØznici do cely povstat a podat pý¡sluçn‚ hl çen¡. Pý¡sluçn¡k…m SNV ¬SR a jinìm osob m, kter‚ navçt¡vily vØznici, je povinen vykat a oslovovat je "pane" nebo "pan¡" s uveden¡m £ýedn¡ nebo slu§ebn¡ hodnosti oslovovan‚ho (je-li mu zn ma).

2. ObvinØnì je povinen z£Ÿastnit ser vych zky , a to v trv n¡ 3O minut a§ l hodiny dennØ, s vyj¡mkou dn… pracovn¡ho klidu. ObvinØnì mus¡ m¡t na vych zce obleŸen¡ pýimØýen‚ poŸas¡. Vych zka se nekon jen tehdy, rozhodne-li tak n Ÿeln¡k vØznice vzhledem k nepý¡znivìm povØtrnostn¡m podm¡nk m nebo z jinìch z va§nìch d…vod…. U nemocnìch obvinØnìch a u obvinØnìch tØhotnìch §en se vych zky konaj¡ jen se souhlasem oçetýuj¡c¡ho l‚kaýe.

3. obvinØnì nesm¡ navazovat nedovolen‚ styk s jinìmi obvinØnìmi nebo osobami na svobodØ, pýechov vat na cele pýedmØty , kter‚ by mohly bìt obvinØnìm pou§ity k poçkozen¡ vlastn¡ho zdrav¡ nebo zdrav¡ jinìch osob nebo k £tØku, odpoŸ¡vat vle§e mimo dobu stanovenou k odpoŸinku, leda§e mu to bylo ze zdravotn¡ch d…vod… zvl çtØ povoleno, poçkozovat se na zdrav¡, ps t v dopisech, kter‚ nejsou adresov ny org n…m uvedenìm v bodØ 2O, o situaci ve vØznici a o jinìch obvinØnìch a ve st¡§nostech pou§¡vat ur §livìch vìraz… a uv dØt v nich vØdomØ nepravdiv‚ skuteŸnosti - Odm¡t -li obvinØnì soustavnØ stravu, bude um¡stØn s m na zvl çtn¡ celu. Neustane-li v odm¡t n¡ stravy, provede se opatýen¡ podle ustanoven¡ õ 23 z k. Ÿ. 20/1966 Sb, o p‚Ÿi o zdrav¡ lidu.

4. Pýi zavinØn‚m poruçen¡ stanoven‚ho poý dku nebo k znØ m…§e bìt proti obvinØn‚mu pou§ito jedno z tØchto poý dkovìch opatýen¡

a) £stn¡ d…tka

b) odnØt¡ pr va na pýijet¡ bal¡Ÿk… a z roveå z kaz n kupu vØc¡ osobn¡ potýeby (s vyj¡mkou hygienickìch potýeb) , a to a§ na jeden mØs¡c (u mladistvìch a§ na l4 dn…)

c) um¡stØn¡ do samovazby a§ na l5 dn… (u mladistvìch a§ na lO dn…)

Pýi ulo§en¡ poý dkov‚ho opatýen¡ um¡stØn¡ do samovazby se um¡st¡ obvinØnì do cely s m a nen¡ mu povoleno kouýit, pýij¡mat a ps t dopisy (s vyj¡mkou korespondence s obh jcem), pýij¡mat bal¡Ÿky a n vçtØvy, s vyj¡mkou n vçtØv s obh jcem, nakupovat vØci osobn¡ potýeby a odpoŸ¡vat na l…§ku v dobØ od bud¡Ÿku do veŸerky.

5. Proti pou§it¡ poý dkov‚ho opatýen¡ m obvinØnì pr vo do 3 dn… podat st¡§nost, je§ nem odkladnì £Ÿinek, St¡§nost proti druhu poý dkov‚ho opatýen¡ a jeho trv n¡ nen¡ pý¡pustn .

6. V z jmu zabezpeŸen¡ £Ÿelu vìkonu vazby jsou pý¡sluçn¡ci SNV ¬SR opr vnØni pou§¡t proti obvinØnìm, kteý¡ maý¡ £Ÿel vìkonu vazby, a u nich§ ke zjedn n¡ n pravy nepostaŸovala pýedchoz¡ vìzva nebo domluva, mimoý dnìch poý dkovìch opatýen¡, jimi§ jsou napý. pýedv dØc¡ ýet¡zky, svØrac¡ pouta, hmat. chvat, poutac¡ popruhy, aerosolovì slzotvornì rozpraçovaŸ, slu§ebn¡ obuçek, £der rukou, pou§it¡ slu§ebn¡ho psa, £der zbran¡.

7. ObvinØnì m pr vo na stravu, je§ se mu poskytuje týikr t dennØ, a to v mno§stv¡, jakosti a kalorick‚ hodnotØ, kter‚ odpov¡daj¡ z sad m spr vn‚ vì§ivy.

8. ObvinØnì po dobu vìkonu vazby pou§¡v £stavn¡ho odØvu a pr dla. N Ÿeln¡k vØznice m…§e ponechat obvinØn‚mu vlastn¡ obŸanskì odØv, pr dlo a obuv jen za pýedpokladu , §e obvinØnì m zajiçtØnu pravidelnou vìmØnu pr dla a jeho odØv je hygienicky a esteticky nez vadnì.

Osobn¡ pr dlo pýidØlen‚ obvinØn‚mu k pou§¡v n¡ se vymØåuje jednou za deset dn¡, lo§n¡ pr dlo alespoå jednou za mØs¡c.

9. Koup n¡ obvinØnìch se prov d¡ jednou za deset dn¡.

lO. Pokud obvinØnì nem z kladn¡ hygienick‚ potýeby a nem…§e si je z vlastn¡ch prostýedk… obstarat, poskytuje mu spr va vØznice zejm‚na mìdlo, hýeben a kart Ÿek na zuby.

ll. ObvinØnì m pr vo na 8 hodinovì sp nek.

l2. ObvinØnì m pr vo na poskytov n¡ zdravotnickìch slu§eb.

l3. ObvinØnì sm¡ ps t a pýij¡mat dopisy zpravidla jednou za l4 dn…, pokud pý¡sluçnì org n Ÿinnì v trestn¡m ý¡zen¡ nestanov¡ jinak. Toto omezen¡ se nevztahuje na korespondenci obvinØn‚ho s org ny uvedenìmi v bodØ 2O, s obh jcem a s advok tem. Korespondenci obvinØn‚mu adresovanou a j¡m odes¡lanou postoup¡ spr va vØznice pý¡sluçn‚mu org nu Ÿinn‚mu v trestn¡m ý¡zen¡ k eventu ln¡mu opatýen¡. ObvinØn‚mu, kterì neum¡ nebo nem…§e Ÿ¡st a ps t, se p¡semnosti doçl‚ mu od org n… a organizac¡ pýeŸtou a poskytuje se mu pomoc pýi sepisov n¡ pod n¡ § dosti, st¡§nost¡ a d…le§itìch sdØlen¡ a pýi dopisov n¡ a pý¡sluçn¡ky jeho rodiny a s obh jcem.

l4. N vçtØvy sm¡ obvinØnì pýij¡mat jen povol¡-li je pý¡sluçnì org n Ÿinnì v trestn¡m ý¡zen¡. N vçtØva se kon za pý¡tomnosti org nu, kterì ji povolil.

l5. ObvinØnì m…§e s obh jcem mluvit bez pý¡tomnosti týet¡ osoby, pý¡sluçnì org n Ÿinnì v trestn¡m ý¡zen¡ mu takovou rozmluvu umo§n¡. Jestli§e vçak je d…vodem vazby obava, a §e obvinØnì bude maýit vyçetýov n¡ (õ 67, p¡sm. b, tr. ý du) a dosud se nepýikroŸilo k sezn men¡ s vìsledky vyçetýov n¡ je k rozmluvØ bez pý¡tomnosti týet¡ osoby zapotýeb¡ souhlasu vyçetýovatele.

l6. ObvinØnì m n rok na pýij¡m n¡ bal¡Ÿk… s povolenìmi potravinami a jinìmi vØcmi osobn¡ potýeby jednou za mØs¡c (netìk se vìmØny osobn¡ho pr dla), a to a§ do v hy 3 kg ) Obsah bal¡Ÿku se prohl¡§¡, obvinØn‚mu se nepýedaj¡ vØci, kter‚ nesmØj¡ bìt pýechov v ny v cel ch . Zas¡l n¡ l‚k… se obvinØnìm povoluje jen ve zvl çtØ od…vodnØnìch pý¡padech.

l7. ObvinØn‚mu se umo§n¡ jednou za l4 dn¡ n kup potravin nepodl‚haj¡c¡ch rychl‚ zk ze, ovoce , kuýiva, potýeb k veden¡ korespondence a jinìch vØc¡ osobn¡ potýeby v pýimØýen‚m mno§stv¡. M -li vçak obvinØnì v £schovØ vØznice menç¡ Ÿ stku, ne§ je pýedpokl dan cena j¡zdn‚ho do m¡sta bydliçtØ obvinØn‚ho, n kup vØc¡ osobn¡ potýeby se mu neumo§n¡.

l8. ObvinØnì ani nakupovat denn¡ tisk a Ÿasopisy , vyd van‚ v tuzemsku, p…jŸovat si knihy z vØzeåsk‚ knihovny, vŸetnØ trestnØ pr vn¡ch pýedpis…. ObvinØnì si ani p…jŸovat a hr t spoleŸensk‚ hry, kter‚ jsou ve vØznici k dispozici.

l9. ObvinØnì sm¡ m¡t u sebe na cele psac¡ potýeby, noviny, Ÿasopisy, knihy, pr vn¡ pýedpisy, fotografie rodinìch pý¡sluçn¡k… a dalç¡ vØci osobn¡ potýeby, kter‚ mu byly zasl ny v bal¡Ÿku, kter‚ si nakoupil nebo kter‚ mØl u sebe pýi pýijet¡ do vØznice, pokud mno§stv¡ nebo povaha tØchto vØc¡ nenaruçuje poý dek v cele.

2O. ObvinØnì ani k uplatnØn¡ a zabezpeŸen¡ svìch obŸanskìch pr v a opr vnØnìch z jm… pod vat st¡§nosti, § dosti, pod n¡ a podnØty.

a) Feder ln¡mu shrom §dØn¡, Kancel ýi prezidenta republiky,

¬esk‚ n rodn¡ radØ, Slovensk‚ n rodn¡ radØ, vl dØ ¬eskoslovensk‚ socialistick‚ republiky, vl dØ ¬esk‚ socialistick‚ republiky, vl dØ Slovensk‚ socialistick‚ republiky, jako§ i prokur toru nebo soudu.

b) vØcnØ pý¡sluçnìm a jim nadý¡zenìm org n…m

V t‚§e vØci vçak nesm¡ obvinØnì pod vat st¡§nost nØkolika org n…m souŸasnØ. Jestli§e o to obvinØnì po§ d , umo§n¡ se mu rozmluva s n Ÿeln¡kem vØznice, prokur torem vykon vaj¡c¡m dozor nad vìkonem vazby, org nem Ÿinnìm v trestn¡m ý¡zen¡ nebo org nem , kterì pr vØ prov d¡ inspekŸn¡ prohl¡dku vØznice.

21. ObvinØnì si m…§e zajistit poskytov n¡ pr vn¡ pomoci advok tem, a to i v z le§itostech netìkaj¡c¡ch se trestn‚ vØci, pro kterou je ve vazbØ. Na n vçtØvy advok ta se u§ije pýimØýen‚ ustanoven¡ bodu l5.

22. V pr…bØhu vìkonu vazby m…§e bìt obvinØnì za souhlasu pý¡sluçn‚ho org nu Ÿinn‚ho v trestn¡m ý¡zen¡ zaýazen k vìkonu prac¡, jestli§e o to s m po§ d a je-li pýi provozu vØznice pracovn¡ pý¡le§itost mimo provoz vØznice, m…§e obvinØnì za tØchto podm¡nek zaýazen do pr ce u hospod ýsk‚ organizace, a to na z kladØ smlouvy mezi spr vou vØznice a hospod ýskou organizac¡. Na pracovn¡ zaýazen¡, na odmØåov n¡ , na nemocensk‚ pojiçtØn¡ a soci ln¡ zabezpeŸen¡ takov‚ho obvinØn‚ho se vztahuj¡ pýimØýenØ pýedpisy dokument Charty 77 Ÿ. l6 upravuj¡c¡ tyto ot zky u odsouzenìch ve vìkonu trestu odnØt¡ svobody.

II. Denn¡ poý dek

23 a) Bud¡Ÿek ................ 06.00 hodin

éklid cel. a hygiena od 06.00 hodin

do 07.00 hodin

Vìdej sn¡danØ.......... 07.00 hodin

Vìdej obØda ........... 12.30 hodin

Vìdej veŸeýe ........... 18.00 hodin

OdpoŸinek na l…§ku ...od 19.00 hodin

VeŸerka ............... 21.00 hodin

b) Dojde-li k naruçen¡ denn¡ho poý dku obvinØn‚ho (napý. v d…sledku jeho £Ÿasti na procesn¡m £konu), zabezpeŸen¡ se obvinØn‚mu n hradn¡ stravov n¡, popý. se mu poskytne mo§nost n hradn¡ho sp nku.

III. ¬asov‚ zajiçtØn¡ nØkterìch pr v obvinØnìch

24. a) vych zky obvinØnìch se konaj¡ dennØ

b) Koup n¡ obvinØnìch se prov d¡ viz. Ÿl . 9

c) N kup pro obvinØn‚ se prov d¡ viz. Ÿl. l7

d) P…jŸov n¡ knih obvinØnìm se prov d¡ lx tìdnØ

e) P…jŸov n¡ spoleŸenskìch her obvinØnìm se prov d¡ na po§ d n¡

f) AmbulantnØ l‚ŸebnØ preventivn¡ p‚Ÿe se poskytuje 2x tìdnØ v nutnìch pý¡padech dennØ

IV. Pravidla nabìvaj¡ £Ÿinnosti dnem l. ledna 1971