BULLETIN SEAH �. 1 / 1994vydavatel: Spole�nost pro elektroakustickou hudbu Praha - Brno,
Radlick� 99, 150 00 PRAHA 5 - Sm�chov
"V�en� a mil� p��tel�, �lenov� SEAH,
Veden� na�� Spole�nosti elektroakustick� hudby si je v�domo nedostatk� zejm�na v informativn� pr�ci v zastupovan� hudebn� sf��e, a to nejen navenek v��i ve�ejnosti, ale i mezi sv�mi �leny. Proto pl�nuje pravideln� vyd�v�n� bulletinu, kter� by informoval v�echny �leny, odborn� instituce a zainteresovanou ve�ejnost o �innosti Spole�nosti."Takto jsme v�s oslovili p�i p��prav� vyd�n� prvn�ho ��sla na�eho "BULLETINU SEAH", kter� dnes dost�v�te do ruky. Vyrovn�v�me se tak s po�adavkem na�ich �len� a sna��me se tak napodobit obdobn� periodika, kter� vyd�vaj� sestersk� organizace v zahrani��. Po�adovali jsme po v�ech na�ich �lenech, aby n�m zaslali do 15.kv�tna (vyd�n� prvn�ho ��sla bulletinu jsme pl�novali na �erven 1994) vlastn� aktivity v cel� �irok� oblasti elektroakustick� a computerov� hudby od r. 1990 (od vzniku na�� SEAH) do sou�asnosti, v�etn� budouc�ch pl�n�. Jednalo se zejm�na o podrobn� soupis a popis zkomponovan�ch skladeb, soupis knih, �l�nk�, text�, p�edn�ek (i nepublikovan�ch), �vodn�ho slova ke koncert�m, soupisu rozhlasov�ch, televizn�ch a j. relac� a d�le pak o realiza�n� pod�l na zvukov� technick�m vzniku skladeb, relac� a doprovod� k filmov�, televizn� a video tvorb� apod. Cht�li jsme tak� v bulletinu uve�ejnit pl�ny kompozi�n�, publika�n�, p�edn�kov�, zvukov� technick� aj. �innosti ve v��e uveden�ch oblastech - a to v�e u n�s i v zahrani��.
Tyto �daje v bulletinu m�ly slou�it nejen k informativn�m ��el�m, ale tak� k prezentaci SEAH v zahrani��, v�b�ru skladeb pro koncerty i rozhlasov� a televizn� vys�l�n�, zvukov� archivy, p��p. i pro vyd�v�n� CD jako reprezentativn� materi�l na�� SEAH, k ��asti v zahrani�n�ch p�ehl�dk�ch, festivalech a sout��ch, d�le k v�b�ru vhodn�ch text�, jejich p�eklad� pro na�e i zahrani�n� publikace, za�azov�n� na p�edn�ky, konference, semin��e u n�s i v zahrani��, vytv��en� adres���, slovn�k� apod. �ada z v�s velice pe�liv� vypracovala po�adovan� �daje (jako vzorov� je t�eba jmenovat zaslan� soupisy koleg�: D.Forr�, J.Gah�ra, M.Hlav��e, V.Matou�ka, A.Pi�ose, R.Rej�ka a E.Viklick�ho), v�t�ina v�ak neposlala nic.
Rozhodli jsme se proto, �e toto prvn� ��slo, vyd�van� s mal�m "pr�zdninov�m" zpo�d�n�m, budeme v�novat jen z�kladn�m informa�n�m ��el�m, kter� budou slou�it nejen na�im �len�m, ale i �ir�� odborn� ve�ejnosti. P�vodn� pl�n obsahu bulletinu v�ak do budoucna chceme dodr�et, zaslan� materi�ly budeme nad�le shroma��ovat a vyd�me je v n�sleduj�c�ch ��slech BULLETINU SEAH. Podm�nku navr�cen� materi�l� v�etn� zap�j�en�ch disket dodr��me.Jm�nem veden� SEAH a redakce prvn�ho ��sla BULLETINU SEAH:
PhDr.Miloslav Kaduch,CSc., Ing.Karel Odstr�il, Mgr.Rudolf R��i�ka
Praha - Brno, dne 15.z��� 1994.
V �vodn� stati bychom cht�li ve stru�nosti informovat v�echny z�jemce o elektroakustickou a computerovou hudbu o stru�n�ch d�jin�ch t�to avantgardn� hudebn� tvorby v�etn� v�znamu t�to hudby pro v�eobecn� kulturn� rozhled na�� spole�nosti.
Elektroakustick� hudba, jak zn� jej� sou�asn�, ve sv�t� nejroz���en�j�� n�zev, nem� oproti jin�m druh�m hudebn� tvorby stalet�mi prov��en� tradice. Z�klady tohoto tv�r��ho hudebn�ho um�n� vznikly vlastn� a� na po��tku na�eho stolet� v hudb� tzv. bruitist�, jejich� hlavn�m p�edstavitelem byl Ital Luigi Russollo. Byla to hudba vznikl� pomoc� rozezn�v�n� r�zn�ch kovov�ch, d�ev�n�ch a jin�ch p�edm�t�, �asto jen mechanicky zesilovan�. Pozd�ji, po prvn� sv�tov� v�lce, vznikla �ada hudebn�ch n�stroj�, kter� byly p��m�mi p�edch�dci dne�n�ch syntetiz�r�. Naz�valy se obvykle po sv�ch tv�rc�ch, nap�. Martenotovy vlny nebo Thereminvox.
Autonomn� artifici�ln� elektroakustick� skladby, jak je definujeme v sou�asnosti, za�aly vznikat a� po druh� sv�tov� v�lce koncem 40. let. Nejprve to bylo v Pa��i pod p�vodn�m n�zvem "musique concr�te", zanedlouho nato v Kol�n� nad R�nem jako "elektronische Musik" a v New Yorku jako "music for tape". Prvn� syntetiz�r v na�em pojet�, tedy p��stroj nebo ji� hudebn� n�stroj na synt�zu zvuku, nyn� �asto ovl�dan� klaviaturou a zabudovan�m po��ta�em, postavil v roce 1958 na columbijsk� univerzit� Robert Moog, po n�m� se tak� cel� prvn� s�rie syntetiz�r� naz�vala.
Elektroakustick� hudba, jak nyn� ozna�ujeme tento druh hudebn�ho um�n�, m�la ve sv� vlastn� kr�tk� historii mimo ji� uveden� n�zvy jako hudba konkr�tn�, elektronick� a hudba pro magnetofonov� p�s �adu dal��ch ozna�en�. Byla to tak� hudba experiment�ln�, technick�, m�la i jin� n�zvy. V�echna takto naz�van� hudba se li�ila krom� sv�ho n�zvu obvykle podle druhu sv�ch z�kladn�ch pou��van�ch a zpracov�van�ch zvuk�. Postupem �asu, kdy se p�vodn� rozd�ly vytratily, do�lo ke snah�m o jednotn� pojmenov�n�. Sou�asn� n�zev vznikl po��tkem 70. let v zemi tvorby prvn�ch skladeb jako "musique �lectroacoustique", v ned�vn� dob� se objevil op�t ve Francii dal�� n�zev, charakterizuj�c� nov� zp�sob reprodukce elektroakustick�ch skladeb. Je to hudba akusmatick�, "musique acousmatique", kdy autor p�i prov�d�n� sv�ch skladeb na ve�ejnosti je�t� dotv��� sv� d�la p�edev��m formou prostorov�ho �e�en�, kter� mu umo��uje ovl�d�n� v�t��ho po�tu reproduktor� v koncertn�m s�le. Ze statistik, kter� sleduj� tvorbu elektroakustick� hudby vypl�v�, �e v�t�ina skladeb, kter� v t�to oblasti vznikaj�, jsou samostatn� kompozice, reprodukovateln� v�t�inou jen z magnetofonov�ho p�su, chyb� zde tedy instrument�ln� a vok�ln� hudebn� slo�ka. �ada skladatel� proto realizuje svoje skladby s vyu�it�m interpret� na koncertn�m p�diu a dopl�uje zvuky z p�su, kter� mohou b�t i n�hradou v�t��ho po�tu n�stroj� nebo cel�ho orchestru. Auto�i takto vznikl�ch elektroakustick�ch skladeb maj� v�t�� mo�nosti prov�d�n� sv�ch d�l p�edev��m pro ni��� finan�n� n�klady po�adatel� koncert�.Po��ta�ov�, computerov� hudbase mohla objevit a� po vzniku samo�inn�ch po��ta��, kter� se za�aly poprv� pou��vat koncem druh� sv�tov� v�lky k vojensk�m ��el�m. Bylo to samoz�ejm� v technicky nejvysp�lej�� zemi - Spojen�ch st�tech americk�ch. Zde tak� na Illinoisk� universit� do�lo k tvorb� a prvn�mu proveden� computerov� skladby, nazvan� autory Hillerem a Isaacsonem "Illiac Suite" pro smy�cov� kvarteto. Premi�ra se konala dne 9. srpna 1956. Od tohoto data n�kter� odborn� publikace uv�d�j� vznik computerov� hudby.
Sou�asn� doch�z� i k roz���en� pou�it� po��ta�e v jin�ch oblastech um�leck� tvorby, a to ve v�tvarnictv�, zejm�na v grafice, d�le ve filmu, sc�nick� pr�ci, choreografii, v liter�rn� tvorb� a v mnoha dal��ch um�leck�ch �innostech. Pro hudebn� v�du je tak� velice p��nosn� anal�za hudebn�ch d�l, kdy po��ta�e p�edev��m rychle t��d� data a z�sk�vaj� tak nov� poznatky o hudebn�m stylu i jin�ch aspektech analyzovan�ch skladeb. Po��ta�ovou anal�zu lze vyu��t i k n�sledn� realizaci zkouman�ch d�l pomoc� syntetiz�r�, kter� napodobuj� tradi�n� hudebn� n�stroje a lidsk� hlasy.
Dne�n� pou�it� po��ta�� p�i vzniku elektroakustick� hudby je mo�n� rozd�lit na dva z�kladn� postupy, a to jednak na pomoc po��ta�e p�i vlastn� kompozici hudebn�ch d�l a jednak na vyu�it� po��ta�e p�i realizaci �i reprodukci ji� zkomponovan�ch skladeb. Je pochopiteln�, �e p�esn� hranice neexistuje. Kde po��ta� pom�h� p�i vzniku skladby po str�nce kompozi�n� nebo realiza�n� je obvykle obt�n� p�esn� zjistit, mnoz� auto�i, interpreti a realiz�to�i se tak� o toto d�len� nezaj�maj�. V sou�asn� dob� se vytv��en� elektroakustick�ch kompozic neobejde bez pou�it� po��ta��, tak�e lze vlastn� t�m�� v�echna nov� vznikaj�c� d�la za�adit i do hudby computerov�.Elektroakustick� a computerov� hudba se k n�m, na �zem� b�val�ho �eskoslovenska, dostala na p�elomu 50. a 60. let, tedy relativn� v kr�tk� dob� po prvn�m uveden� na ve�ejnosti v zahrani�� a v dob� st�le je�t� trvaj�c� komunistick� cenzury, kter� z�sadn� povolovala p�ev�n� jen hudbu socialistick�ho realismu. N�kte�� na�i avantgardn� skladatel� se ji� v t�to dob� dostali do osobn�ho kontaktu s elektroakustickou hudbou v zahrani��. Mezi prvn�mi byl hudebn� skladatel a pedagog, profesor Miloslav Kabel��. Jeho z�sluhou byla ve studi�ch pra�sk�ho a plze�sk�ho rozhlasu uskute�n�na �ada p�edn�ek pro na�e skladatele. K vlastn�m p�edn�k�m byli pozv�ni tak� v�znamn� p�edstavitel� sv�tov� elektroakustick� hudby, mezi nimi� byl zakladatel studia pro konkr�tn� hudbu v pa��sk�m rozhlase Pierre Schaeffer a v�znamn� propag�tor vyu�it� po��ta�� p�i tvorb� elektroakustick� hudby, holandsk� skladatel, pedagog a teoretik Gottfried Michael Koenig.
N�sledn� u n�s vznikla �ada elektroakustick�ch studi�, pro dobr� technick� z�zem� v�t�inou v rozhlasov�ch provozech. �sp�n� pracovala studia v Bratislav�, v Praze a v Plzni. I v brn�nsk�m rozhlase vytv��ela sv� elektroakustick� d�la �ada skladatel� seskupen�ch p�i Jan��kov� akademii m�zick�ch um�n�. Tam tak� jako na historicky prvn� vysok� hudebn� �kole v �eskoslovensku do�lo k zah�jen� v�uky elektroakustick� hudby v roce 1969, o n�kolik let pozd�ji p�ibyla mo�nost studia i hudby computerov�.
Tento slibn� v�voj byl po okupaci na�ich zem� v roce 1968 n�siln� p�eru�en. V�roba elektroakustick� hudby byla v rozhlasov�ch provozech zastavena, v �esk�ch zem�ch �ivo�ilo jen studio v plze�sk�m rozhlase. Elektroakustick� a computerov� hudba byla vl�dnouc�mi kulturn�mi �initeli minul�ho re�imu potla�ov�na ve form� z�kaz� a omezov�n� prov�d�n� nejen na koncertech, ale tak� p�i vyd�v�n� na gramofonov�ch desk�ch, vys�l�n� rozhlasem a televiz� i jinak diskriminov�na. �esk� a slovensk� tvorba tohoto druhu byla oce�ov�na p�edev��m v zahrani��, u n�s se ���ila �sp�n� zejm�na formou hudebn�ho samizdatu. Na z�klad� kritiky nekonformn�ho zp�sobu tvorby, kterou vedouc� funkcion��i za ideov�ho veden� KS� prosazovali ve form� hesel o z�tit� socialistick�ho realismu, se dopou�t�la cel� spole�nost pomoc� v�cem�n� souhlasn�ho ml�en� likvidace t�ch sm�r� hudebn� tvorby, kter� bojovaly za samostatnost, sv�bytnost, um�leck� uplatn�n� a sv�tovost �esk� hudby. T�kalo se to nejen p�edev��m alternativn�ch hudebn�ch kompozi�n�ch sm�r� (mj. tak� elektroakustick� a computerov� hudby), ale i zcela jin�ch hudebn�ch oblast� (nap�. jazzu).V sou�asn� dob�, ji� bez neodborn�ch z�sah� cenzor�, vznikaj� u n�s elektroakustick� a computerov� kompozice v �ad� �pi�kov� za��zen�ch studi�, �asto i soukrom�ch. V �esk� republice je nejproduktivn�j�� a nejl�pe technicky vybaven� pra�sk� Audiostudio �esk�ho rozhlasu. Od r. 1990 zde �e�t� auto�i a realiz�to�i vytvo�ili p�es 60 autonomn�ch artifici�ln�ch elektroakustick�ch d�l.
Tv�rci elektroakustick� hudby se sdru�ovali od poloviny 60. let ve spole�n� pracuj�c� skupiny, v�t�inou pod tehdy existuj�c�m Svazem �eskoslovensk�ch skladatel� (S�S). Nejv�ce se zaslou�ili o tuto spolkovou �innost a t�m i o roz���en� a popularizaci elektroakustick� hudby ji� jmenovan� prof. Kabel�� a d�le hudebn� teoretikov� dr. Eduard Herzog a prvn� p�edseda elektronick� komise p�i S�S v Praze dr. Vladim�r L�bl. V Brn� pak rozhlasov� hudebn� re�is�r a dirigent Ji�� Hanousek, kter� se stal vedouc�m brn�nsk� tv�r�� komise skladatel� elektronick� hudby.
Nyn�j�� Spole�nost pro elektroakustickou hudbu (SEAH), vzniklou po��tkem roku 1990 p�i AHUV - Asociaci hudebn�ch um�lc� a v�dc�, p�edch�zela od b�ezna 1989 na p�d� Svazu �esk�ch skladatel� a koncertn�ch um�lc� (S�SKU) aktivn� pracuj�c� pracovn� skupina pro elektroakustickou hudbu, kterou vedl skladatel a muzikolog dr. Milan Slavick�. V sou�asn� dob� jako �ada jin�ch spole�nost� p�sob� "Spole�nost elektroakustick� hudby Praha - Brno" (jak zn� jej� ofici�ln� n�zev) samostatn� za veden� sv�ch volen�ch p�edstavitel�, p�edn�ch �esk�ch skladatel� elektroakustick� a computerov� hudby ing.Karla Odstr�ila a mgr.Rudolfa R��i�ky.
Spolupr�ce SEAH s obdobn� zam��en�mi zahrani�n�mi spole�nostmi, mj. s IDEA (International Directory of Electronic Arts) v Pa��i, ICMA (International Computer Music Association) v San Francisku, IDEAMA (International Digital Electroacoustic Music Archive) v Karlsruhe a zejm�na s ICEM (International Confederation for Electroacoustic Music) v Bourges p�in�� svoje plody ve form� uzn�n� pr�ce �len� na�� Spole�nosti.Ve sv�t� je organizov�na �ada sout�� elektroakustick� a computerov� hudby. Mezi nejv�znamn�j�� pat�� ji� tradi�n� sout� ve francouzsk�m Bourges, festival soudob�ho computerov�ho um�n� "Ars Electronica" spojen� s ud�lov�n�m cen v sout�i "Prix Ars Electronica" v rakousk�m Linci a skladatelsk� sout� v oblasti po��ta�ov� hudebn� tvorby, po��dan� Spole�nost� pro po��ta�ov� um�n� Nov� Anglie ("NEWCOMP") v Bostonu.
Na�e SEAH byla v r. 1992 inici�torem uspo��d�n� mezin�rodn� sout�e o nejlep�� elektroakustick� d�lo u p��le�itosti 25. v�ro�� vzniku Studia pro experiment�ln� hudbu �eskoslovensk�ho rozhlasu v Plzni, kde byla v roce 1969 uspo��d�na prvn� mezin�rodn� sout� o nejlep�� skladbu v oboru konkr�tn� a elektronick� hudby pod n�zvem "MUSICA NOVA".
Ka�d� ��astn�k sout�e "MUSICA NOVA '93", kter� m�l z�jem o realizaci sout�n� elektroakustick� skladby, mohl nato�it sv� d�lo p�ed zah�jen�m sout�e v rozhlasov�m elektroakustick�m studiu. Pro mlad� a za��naj�c� skladatele byla tak� ur�ena samostatn� kategorie, ve kter� m�li v�t�� �anci na z�sk�n� ceny. Vypisovatel sout�e p�edpokl�dal mo�nost ��asti r�zn�ch druh� autonomn�ch elektroakustick�ch skladeb s vyu�it�m elektronick�ch, konkr�tn�ch nebo samplovan�ch zvuk�, tradi�n�ch n�stroj� a hlas�, synthesizer�, live electronic, jazzov�ch prvk� a podobn�.
Do sout�n� poroty byli veden�m Spole�nosti pro elektroakustickou hudbu jmenov�ni v�znamn� a zku�en� skladatel� elektroakustick�ch a computerov�ch d�l, hudebn� v�dci a kritici zab�vaj�c� se oblast� elektroakustick� a computerov� hudby.Z 20 p�vodn� p�ihl�en�ch a 16 posuzovan�ch d�l, z toho 9 zahrani�n�ch, byly v Praze 27. kv�tna 1993 ud�leny n�sleduj�c� ceny a uzn�n�:
Prvn� cenu obdr�el Jacques Lejeune z Francie za skladbu "Pour Entrer et Sortir d'un Conte", druhou cenu �esk� skladatel Radek Rej�ek za d�lo "Carmen Campanarum" a t�et� cenu z�skal Fabio Cifariello Ciardi z It�lie za kompozici nazvanou "Finzioni". Dv� uzn�n� s odm�nou ud�lila sout�n� porota d�l�m, hodnocen�m v po�ad� na 4. a 5. m�st�. Byla to skladba rakousk�ho skladatele Helmuta Denckera s n�zvem "Bruchst�cke aus 'Stylus phantasticus'" a kompozice Bohdana Mikol�ka ze �v�carska nazvan� "Porcel�nov� hudba".
Pro rok 1994 pl�nuje SEAH dal�� vyhl�en� skladatelsk� sout�e "MUSICA NOVA '94" v roz���en� form� o multimedi�ln� projekty, kter� vyu��vaj� elektroakustickou hudbu. Pro informaci uv�d�me zde �pln� pravidla t�to nov� sout�e, aby se mohli p�edev��m �lenov� na�� Spole�nosti sout�e z��astnit:
Spole�nost pro elektroakustickou hudbu (SEAH) a �esk� hudebn� fond
vyhla�uj� mezin�rodn� elektroakustickou kompozi�n� sout�M U S I C A N O V A '94
1. Do sout�e m��e autor p�ihl�sit skladbu z oblasti tvorby elektroakustick� hudby (d�le jen EAH) libovoln�ho trv�n�, realizovanou po 1.1.1990 a nahranou ve vysok� technick� kvalit� na libovoln�m zvukov�m nebo obrazov�m nosi�i.
2. Do sout�n� kategorie "A" m��e p�ihl�sit skladbu autor z oblasti tvorby autonomn� artifici�ln� elektroakustick� tvorby.
3. Do sout�n� kategorie "B" m��e p�ihl�sit autor multimedi�ln� projekt s vyu�it�m elektroakustick� hudby (audiovizu�ln� po�ady, sc�nick� produkce apod.).
4. Ka�d� autor m��e do ka�d� kategorie p�ihl�sit jen jednu skladbu.
5. Do sout�n� poroty budou veden�m SEAH jmenov�ni v�znamn� a zku�en� skladatel� EAH, hudebn� v�dci a kritici, zab�vaj�c� se oblast� EAH a zvukov� mist�i, pracuj�c� ve v�rob� EAH.
6. Do sout�e nem��e p�ihl�sit skladbu �len sout�n� jury.
7. Sout�n� skladby je mo�n� zad�vat do obou kategori� ve�ejn�, pod autorov�m jm�nem nebo anonymn�, pod k�dem �i pseudonymem [autor p�ilo�� uzav�enou ob�lku s prav�m jm�nem a adresou, kter� bude otev�ena po kone�n�m rozhodnut� sout�n� jury].
8. Autor p�edlo�� nebo za�le do 1.10.1994 na adresu:
Spole�nost pro elektroakustickou hudbu,
MUSICA NOVA '94,
Radlick� 99, 150 00 PRAHA 5 - Sm�chov
zvukov� nebo obrazov� nosi�, dopln�n� orienta�n�m kompozi�n�m projektem skladby (partiturou, technick�m, realiza�n�m popisem, sc�nick�m n�vrhem nebo grafem apod.) pro posouzen� sout�n� porotou.
9. Do sout�e zaslan� zvukov� a obrazov� nosi�e a kompozi�n� projekty nebudou autor�m vr�ceny, z�stanou ulo�eny v archivu AHUV.
10. ��ast� v sout�i d�v� autor skladby souhlas s uveden�m d�la v rozhlasov�m a televizn�m vys�l�n� a na ve�ejn�ch koncertech; autorsk� pr�va p�itom z�st�vaj� majetkem autora.
11. Ceny budou ud�leny v�t�zn�m skladb�m po rozhodnut� sout�n� poroty, proti jej�mu� verdiktu nen� odvol�n�; porota m��e n�kter� ceny slou�it, rozd�lit nebo neud�lit.
12. Ceny v kategori�ch "A" i "B" budou ud�leny ve v��i:
hlavn� cena: 10.000 K�, prvn� cena: 7.000 K�, d�le budou ud�leny zvl�tn� ceny a �estn� uzn�n�.
13. Rozhodnut� sout�n� poroty o ud�len� cen a �estn�ch uzn�n� bude ozn�meno v�em do sout�e p�ihl�en�m autor�m do 30.10.1994 a zve�ejn�no k datu 1.11.1994.
14. V sout�i ocen�n� skladby budou provedeny na koncertech SEAH, vys�l�ny rozhlasem a televiz�.Jury sout�e "MUSICA NOVA �94" se ke sv� porotn� pr�ci sejde ve dnech 14. a 15. ��jna v Jan��kov� s�ni �HF v Praze. P�ed�n� cen a koncert v�t�zn�ch skladeb se uskute�n� v �ter� 6. prosince v 19:30 hod. v Jan��kov� s�ni.
SEAH za finan�n� spolu��asti �esk�ho hudebn�ho fondu reagovala na v�zvu Mezin�rodn�ho digit�ln�ho archivu elektroakustick� hudby se s�dlem v Karlsruhe o zasl�n� autonomn�ch artifici�ln�ch elektroakustick�ch skladeb �esk�ch skladatel�, kter� vznikly na na�em �zem� do r. 1970 v�etn�. Tato akce m� b�t po��te�n� f�z� z�chrany t�to hudebn� tvorby a jej�ho postupn�ho p�ev�d�n� na digit�ln� z�znam.
Do archivu IDEAMA (Internationales digitales elektroakustisches Musikarchiv), Zentrum f�r Kunst und Medientechnologie, Ritterstra�e 42, D-76137 KARLSRUHE - DEUTSCHLAND, byla zasl�na n�sleduj�c� d�la (pro kompletnost informace jsou zde uvedeny v�echny skladby, tedy i kompozice ne�len� SEAH):
DAT - Kassette IDEAMA Nummer 1 - Fonot�ka �esk�ho rozhlasu v Praze
INDEX 1 - Kapr Jan: �ifry - St 59 - 11.65
INDEX 2 - Ku�era V�clav: Invariant - St 3581 - 15.20
INDEX 3 - Kr�ek Jaroslav: Son�ty slav��kov� - St 20083 - 4.35
INDEX 4 - Vost��k Zbyn�k: Dv� ohniska - St 20084 - 8.30
INDEX 5 - Vost��k Zbyn�k: Telepatie - St 20098 - 14.90
INDEX 6 - Vost��k Zbyn�k: V�hy sv�tla - St 20012 - 13.90DAT - Kassette IDEAMA Nummer 2 - Fonot�ka �esk�ho rozhlasu v Brn�
INDEX 1 - I�tvan Milo�: J� J�kob - ST 656 - 24.5
INDEX 2 - I�tvan Milo�: Ostrov hra�ek - EH 84 - 9.3
INDEX 3 - I�tvan Milo�: Avete morituri - EH 101 - 7.5
INDEX 4 - Parsch Arno�t: Poetika �.3 - EH 60 - 4.5
INDEX 5 - Parsch Arno�t: Polyfonie �.1 - EH 130 - 15.8
INDEX 6 - Parsch Arno�t: Didaktika �.1 - EH 91 - 12.7
INDEX 7 - Parsch Arno�t: Rotae rotarum - EH 105 - 4.7
INDEX 8 - Parsch Arno�t: Josefu Hor�kovi - T 7366 - 10.7
INDEX 9 - Parsch Arno�t-�t�dro� Milo�: Ku�e kr�ko�e - EH 113 - 8.5
INDEX 10 - Pi�os Alois: Koncert pro orchestr a magnetofonov� p�sek - T 1362 - 17.2DAT - Kassette IDEAMA Nummer 3 - Fonot�ka �esk�ho rozhlasu v Brn�
INDEX 1 - Pi�os Alois: Static music - EH 96 - 13.4
INDEX 2 - Polol�n�k Zden�k: �ty�i zvukov� konverzace a fin�le - EH 30 - 18.0
INDEX 3 - R��i�ka Rudolf: Elektronia A - EH 31 - 6.0
INDEX 4 - R��i�ka Rudolf: Anthroporea - EH 109 - 10.8
INDEX 5 - R��i�ka Rudolf: Elektronia B - EH 45 - 9.1
INDEX 6 - R��i�ka Rudolf: Aforismy - EH 108 - 5.6
INDEX 7 - R��i�ka Rudolf: Deliciae - EH 90 - 5.6
INDEX 8 - R��i�ka Rudolf: Stvo�en� sv�ta - EH 110 - 16.1
INDEX 9 - �t�dro� Milo�: O santa Cecilia - EH 89 - 8.3
INDEX 10 - �t�dro� Milo�: Panychida - EH 62 - 9.7
INDEX 11 - �t�dro� Milo�: Utis - EH 47 - 6.0DAT - Kassette IDEAMA Nummer 4 - Fonot�ka �esk�ho rozhlasu v Brn�
INDEX 1 - Team Brno (Parsch,Pi�os,R��i�ka,�t�dro�): Peripetie - T 819 - 16.6
INDEX 2 - Team Brno: Ecce homo - ST 1140 - 26.1
INDEX 3 - Team Brno: Ml�en� pt��k� v lese - EH 111 - 14.0DAT - Kassette IDEAMA Nummer 5 - Fonot�ka �esk�ho rozhlasu v Plzni
INDEX 1 - Odstr�il K.: Einstein - EH 4 - 4.7
INDEX 2 - R��i�ka R.: Timbry - EH 5 - 6.6
INDEX 3 - Odstr�il K.: Dr. Sorge - EH 7 - 4.6
INDEX 4 - Hlav�� M.: Logogenesis - EH 8 - 7.7
INDEX 5 - Ku�era V.: Pastorale - EH 11 - 4.2
INDEX 6 - Ku�era V.: Spir�la - EH 12 - 7.3
INDEX 7 - Odstr�il K.: Mme Curie - EH 13 - 7.3
INDEX 8 - Ku�era V.: Labyrint - EH 14 - 14.1
INDEX 9 - Odstr�il K.: Kafka - EH 16 - 10.2
INDEX 10 - Hlav�� M.: Astroepos I - EH 17 - 8.3
INDEX 11 - Luk� Z.: Ecce quomodo moritur iustus - EH 20 - 8.2
INDEX 12 - Hlav�� M.: Angelion - EH 21 - 8.1
INDEX 13 - Hlav�� M.: Biochronos - EH 23 - 8.0
INDEX 14 - Haase M.: Per aspera ad astra - EH 24 - 9.1DAT - Kassette IDEAMA Nummer 6 - Fonot�ka �esk�ho rozhlasu v Plzni
INDEX 1 - Parsch A.: Trasposizioni II - EH 25 - 11.5
INDEX 2 - Odstr�il K.: Gandh� - EH 27 - 10.8
INDEX 3 - R��i�ka R.: Gurges - EH 28 - 12.6
INDEX 4 - Ku�era V.: Kinechromie - EH 29 - 10.1
INDEX 5 - Haase M.: Atlantis - EH 30 - 7.0DAT - Kassette IDEAMA Nummer 7 - Fonot�ka �esk�horozhlasu v Plzni
INDEX 1 - Odstr�il K.: Fiction - EH 31 - 10.4
INDEX 2 - Hlav�� M.: Chim�rion - EH 32 - 10.2
INDEX 3 - Odstr�il K.: Hemingway - EH 33 - 10.7
INDEX 4 - Vost��k Z.: Sedm prah� - EH 34 - 13.1
INDEX 5 - Hlav�� M.: Metafonie - EH 35 - 13.5
Podle dostupn�ch pramen� vznikly v Audiostudiu �esk�ho rozhlasu v Praze od jeho vzniku (od r. l990) v Pal�ci kultury, pozd�ji (od r. 1993) v karl�nsk�m rozhlase n�sleduj�c� autonomn� artifici�ln� elektroakustick� skladby �len SEAH (uvedeny �daje do konce r. 1993):
1990
M.SLAVICK�: Prosv�len� V - 14,10
K.ODSTR�IL: Tarsanova smrt - 17,90
P.KOPECK�: Via Reggia - 13,40
E.VIKLICK�: D�ev�n� hudba - 6,50
E.VIKLICK�: Spl�n optimismu - 16,90
B.MIKOL��EK: Matrix Dreams - 14,10
J.JIR�SEK: Labyrint - 15,05
R.RَI�KA: Bucina pro trubku a p�s - 8,701991
M.KO�UT: Val�rie - 30,00
B.MIKOL��EK: Porzellan Musik - 12,10
E.VIKLICK�: Adaemus - 5,20
E.SP��IL: Suita dg.304 - 14,20
A.PI�OS: Advent - 8,30
R.REJ�EK: Carmen campanarum - 11,80
M.JIR��KOV�: Lo� bl�zn� - 25,80
V.MATOU�EK: Hlasy zpoza �esti st�n - 13,00
V.MATOU�EK: �irok� stezka - 16,80
A.PI�OS: Geneze - 7,55
K.ODSTR�IL: Vox Humana - 29,00
V.MATOU�EK: N�vrat - 19,85
I.MEDEK: Hypertense - 10,20
A.PI�OS: M��e - 10,00
E.VIKLICK�: Urbanology 1-7 - 34,55
R.RَI�KA: Celula - 9,10
M.JIR��KOV�: V�hledy z balkonu - 15,401992
M.KO�UT: Mimikry - 24,50
J.KR�EK: O,sv�tlo sv�ta - 17,40
M.SLAVICK�: Adventus - 11,05
V.MATOU�EK: 108 vln v�tru - 18,60
R.RَI�KA: Rosa sepulcreti - 7,70
M.PUDL�K: Dejte mi pevn� bod - 8,10
R.REJ�EK: Ror�ty - 16,60
I.MEDEK : Krajina s pietou - 21,65
R.RَI�KA: Crucifixion I. - 15,65
M.JIR��KOV�: 5 x �ena - 23,75
V.MATOU�EK : P�t minut p�ed - 5,00
K.HORK�: Preludio metallico - 4,25
K.HORK�: Vzorkovan� hudba - 6,50
K.HORK�: Kosmopolitn� hudba - 4,80
K.HORK�: Kreslen� hudba - 9,50
K.HORK�: Music party 91 - 4,45
K.HORK�: Syntfonie - 14,30
B.MIKOL��EK: �alm - 10,501993
I.MEDEK: Tamtam�nia - 14:45
V.MATOU�EK: Trigramy - 18:00
V.MATOU�EK: Ze st�echy sv�ta - 11:35
V.MATOU�EK: Tvary ticha - 11:07
R.RَI�KA: Suita 9 pro housle a p�s - 8:32
SEAH organizovala nebo se pod�lela na realizaci koncert� s elektroakustick�mi skladbami na�ich �len�:
v pond�l� 9. prosince 1991 v 19 hodin v Kabinetu m�s (HaDivadlo), Sukova 4/6, BRNO
Daniel Forr� : Preludio metallico
Milo� �t�dro� : Seconda prattica (kolorovan� madrigal)
Afrodita Katmeridu : Pozorov�n� 3.
Rudolf R��i�ka : Rosa sepulcreti
Alois Pi�os : M��e
Daniel Forr� : Vzorkovan� hudba (zd�nliv� skute�nost)v �ter� 20. ��jna 1992 v 19 hodin v prostor�ch Opern�ho studia Hudebn� fakulty JAMU BRNO
Eduard Sp��il : Fanf�ra pro INVEX I. - prvn� proveden�
Eduard Sp��il : Dg.304 (suita z baletu)
Eduard Sp��il : Fanf�ra pro INVEX II. prvn� proveden�ve st�edu 18.listopadu 1992 v 19 hodin v prostor�ch Opern�ho studia Hudebn� fakulty JAMU BRNO
Daniel Forr�: Kreslen� hudba
Daniel Bro��k: Rigorosum
Alois Pi�os: Metatance pro bic� n�stroje a magnetofonov� p�s
Rudolf R��i�ka: Celula
Ivo Medek: Krajiny s pietou - hudba k baletu pro 4 hr��e na bic� n�stroje a p�s
Bohdan Mikol�ek: Porzellan Musikv �ter� 19.ledna 1993 v 19 hodin v prostor�ch Opern�ho studia Hudebn� fakulty JAMU BRNO
Milo� �t�dro�: Seconda prattica
Daniel Forr�: Vzorkovan� hudba
Petr Pa��zek: Eureky
Daniel Forr�: Digit�ln� hudba 01/87 - 3.��st
Daniel Forr�: Etnick� hudba
Daniel Forr�: ��slo 2 pro SY-99
Daniel Forr�: Digit�ln� hudba 03/87ve st�edu 17.b�ezna 1993 v 19 hodin v prostor�ch Opern�ho studia Hudebn� fakulty JAMU BRNO
Rudolf R��i�ka: Maleficav �ter� 25.kv�tna 1993 v 19 hodin v prostor�ch Opern�ho studia Hudebn� fakulty JAMU BRNO
Emil Viklick� : D�ev�n� hudba
Jan Jir�sek : Variace na rockov� t�ma
Karel Odstr�il : Noc v Kabinetu voskov�ch figur neboli PROCES
Emil Viklick� : Adaemus
Emil Viklick� : Spl�n optimismup�tek 7.kv�tna 1993 v 19,30 hod. ve Velk�m s�le m�stsk� knihovny v Praze Live Electronic II. s �eskou televiz�
D.Forr�, V.Matou�ek, B.Mikol�ek, K.Odstr�il, M.Slavick��tvrtek 17.b�ezna 1994 Dny soudob� hudby 1994 - Jan��kova s�� Praha 17 hodin
Emil Viklick�: Spl�n optimismu
Radek Rej�ek: Carmen Campanarum
Jan Jir�sek: Variace na rockov� t�ma
Eduard Sp��il: Hudba pro Plze�
Rudolf R��i�ka: Crucifixion I.
Karel Odstr�il: Noc v kabinetu voskov�ch figur neboli ProcesSt�eda 23.b�ezna 1994 Dny soudob� hudby 1994 - Planet�rium BRNO 19:30 hod.
Ivo Medek: Tamtamania
Daniel Bro��k: Ne�as trhovc�
Michal Ko�ut: T�i p�sn� na texty Josefa Souchopa
Vlastislav Matou�ek: Tvary ticha
Marta Jir��kov�: P�tkr�t �ena
Alois Pi�os: MetatanceP�tek 26. 8. 1994 - 20 hodin - Viola Praha Klubov� festival soudob� experiment�ln� hudby
Karel Odstr�il : Noc v Kabinetu voskov�ch figur neboli PROCESNa druhou p�li listopadu (pravd�podobn� 22.11. v 17 hod.) p�ipravuje SEAH koncert elektroakustick� hudby z d�l �len� SEAH v Planet�riu v Brn�.
V r�mci "Dn� soudob� hudby 1995" pl�nuje SEAH uspo��dat t�i koncerty elektroakustick� hudby, slo�en� ze skladeb na�ich �len�, a to v Praze, Brn� a Plzni.
Pro technick� pot�e byla s v�ce ne� ro�n�m zpo�d�n�m p�ed�na jmenov�n� o �estn�m �lenstv� v SEAH p�n�m Ji��mu Hanouskovi a dr. Eduardu Herzogovi, o kter�m �lenov� SEAH rozhodli v ��jnu 1992. Jmenov�n� bylo vytisknuto v reprezentativn�m barevn�m proveden� na laserov� tisk�rn�. Dodate�n� tak� ke jmenov�n� blahop�ejeme a t��me se na je�t� dlouhou spolupr�ci.
V sou�asn� dob� dokon�il dr.M.Kaduch osobn� slovn�k "�esk� a slovensk� elektroakustick� hudba 1964 - 1994". Dan� verze, zahrnuj�c� hesla skladatel�, program�tor�, technik�, hudebn�ch v�dc�, kritik�, publicist� a pojedn�n� o um�leck�ch exulantech, vytv��� z�klad p�ipravovan�ho kni�n�ho vyd�n�. Uk�zka z t�to pr�ce vy�la v �asopisu "Ethologie" (Vol. 84/1994, str.48 - 51) vydan�m v Mnichov�; o vyd�n� u n�s V�s budeme informovat. Slovn�k ocen� zejm�na nastupuj�c� generace skladatel�, hudebn�ch v�dc� a teoretik� um�n� u n�s i ve sv�t�. Obdobnou t�matikou se zab�v� ve sv�m muzikologick�m d�le tak� student �esk�ho p�vodu na kalifornsk� universit� v San Jose, �len na�� SEAH, Libor Zajicek. V��atky z prac� t�chto i dal��ch hudebn�ch teoretik� budeme uv�d�t v dal��ch ��slech na�eho bulletinu.
Dne 10.6.1994 zaslalo veden� SEAH panu PhDr. Borisovi Kobrlemu, ��fredaktoru stanice "Vltava" �esk�ho rozhlasu ��dost, aby bylo v�nov�no v�ce po�ad� i vys�lac�ho �asu v p��hodn�j�� denn� dob� elektroakustick� a computerov� hudb� na stanici "Vltava".
V ��dosti se mj. uv�d�:
"�kolem SEAH je propagovat elektroakustickou a computerovou hudbu nejen formou sout��, ale p�edev��m prezentac� na ve�ejnosti pomoc� festival�, konferenc�, koncert� i vys�l�n� rozhlasem.
Od roku 1990 do�lo v �esk�m rozhlase k realizaci a n�sledn�mu vys�l�n� �ady publicistick�ch a odborn�ch po�ad� na t�ma elektroakustick� a computerov� hudby se zna�n�m ohlasem, v�etn� p�semn�ho ve form� dopis� od poslucha��. V sou�asn� dob� v�ak v rozhlasov�m vys�l�n� na stanici "Vltava" doch�z� v poslucha�sky nejsledovan�j�� dob� k omezen� vys�l�n� tohoto druhu alternativn� hudebn� tvorby.Tak� ji� p�ipraven� publicistick� a odborn� po�ady o elektroakustick� a computerov� hudb� u n�s i v zahrani�� nejsou realizov�ny. Domn�v�me se, �e elektroakustick� i computerov� hudba m� pr�vo se prezentovat jako ka�d� jin� alternativn� articifi�ln� hudba v p�ijateln�m vys�lac�m �ase u� proto, �e doch�z� st�le ve v�t�� m��e k �sp�ch�m i na koncertn�ch p�di�ch u n�s (mj. v posledn� dob� na koncertech SEAH v r�mci Dn� soudob� hudby 1994).
Uv�t�me tak� mo�nost relizace ve�ejn�ch rozhlasov�ch koncert� s p��m�m vys�l�n�m, kde na po�adu by se objevily elektroakustick� a computerov� kompozice. Tyto koncerty by m�ly p�ednost ve velmi n�zk�ch finan�n�ch n�kladech, co� m��e v sou�asn� dob� p�isp�t k �e�en� ekonomick�ch probl�m� v rozhlase.V nad�jn� odpov�di ze dne 12.7.1994, adresovan� SEAH, dr.Kobrle mj. p�e:
"Nov� vys�lac� schema, kter� by se m�lo uplatnit od 1.1.1995, bude samoz�ejm� po��tat i s pot�ebou adekv�tn� presentovat um�leck� aktivity na poli elektroakustick� a computerov� hudby.
Douf�m, �e se n�m poda�� uspokojit kulturn� pot�eby ve�ejnosti, jak �esk�mu rozhlasu ukl�d� z�kon, a to v�etn� slecializovan�ch poslucha�sk�ch skupin, mezi ne� pat�� tak� p��znivci elektroakustick� a computerov� hudby."
Bulletin SEAH, �. 1 /1994 - vydavatel SEAH - Spole�nost pro elektroakustickou hudbu, Radlick� 99, 150 00 PRAHA 5 - Sm�chov