Delpass�v experiment - v�deck� pokus, kter�
odhalil z�hadu smrti?
D�ky dosud utajovan�m experiment�m se dostala v�da a� na okraj posmrtn�ho
sv�ta, kter� byl dosud jen dom�nou mystiky. K nejp�ekvapiv�j��m odhalen�m
p��rodov�dc� zkoumaj�c�m hranici mezi �ivotem a smrt� pat�� bezesporu Delpass�v
efekt.
Fyzik a po��ta�ov� odborn�k Jean Jasques Delpasse a neurolog William Jongh
van Asyneck pracovali na po��tku sedmdes�t�ch let v r�mci speci�ln�ho v�zkumn�ho
projektu USA ve kter�m se pokusili dok�zat existenci dosud nezn�m� bioenergie.
P�itom zcela ne�ekan� u�inili v�znamn� v�deck� objev.
V�e za�alo t�m, �e se Delpasse kontaktoval s dr. Grey Walterem, prov�d�j�c�m toho
�asu v�zkum v oblasti biofeedbacku, tedy postupu p�i kter�m se funkce t�la
pova�ovan� dosud za nekontrolovan�, daj� v�dom� ��dit. Sv� pokusy
prov�d�l ve speci�ln�m st�edisku, s p�ev�n� star�mi lidmi, trp�c�mi
hypertoni�. Tyto osoby s vysok�m tlakem ma�kali p�i nich v relaxovan�m stavu
sp�na� a na obrazovce se objevoval ur�it� obraz. Walter p�itom pomoc� elektrod
sn�mal jejich k�ivky mozkov�ho proudu na EEG. Sou�asn� se v�dy kr�tce p�ed t�m,
ne� pokusn� osoba zapnula sp�na�, na EEG projevil proudov� n�raz, kter� nazval
"vlnou p�ipravenosti". Pot� dr. Walter mozkov� elektrody spojil p�es
zesilova� s televizn�m p�ij�ma�em a adaptoval tak "vlnu p�ipravenosti"
jako b�n� televizn� sign�l. Pokusn� osoba ji� nemusela ma�kat sp�na�, sta�ilo
jenom cht�t jej zapnout a monitor se rozsv�til.
Dr. Grey Waltera tr�pili probl�my, kter� p�i jeho experimentu nastali. Jakmile
si toti� osoba na jev zvykla, "vlna p�ipravenosti" p�estala p�sobit a nedala
se vyvolat ani silou v�le. T�m ov�em cel� jev ztr�cel na seriozn�
v�deckosti, proto�e ta p�edpokl�d�, �e experiment, aby byl uznan�, mus�
b�t kdykoliv opakovateln�. Van Amsyneck, kter� na jin�m pracovi�ti experimentoval
se zdroji slab�ho elektromagnetick�ho z��en�, zjistil, �e n�kter� jeho druhy jsou
schopny uvolnit blok�dy �navy, kter� vznikaj� pot� co odezn� kouzlo novosti p�i
pokusech. Za ur�it�ch podm�nek tak byli jeho pacienti schopni vyr�b�t vlny
p�ipravenosti bez rozd�lu jestli o tuto �innost maj� z�jem �i nikoliv.
Delpasse van Amsyneckovy experimenty zaujali, nebo� v nich na�el souvislost s
Walterov�m televizn�m pokusem. Z�rove� ho napadlo, �e pokusn� osoba
by si m�la "vlnu p�ipravenosti" ulo�it do sv� dlouhodob� pam�ti. Tak by si
j� mohla vyvolat kdykoliv. P�i pozd�j��m, ji� spole�n�m eperimentov�n�
obou v�dc� se zjistilo, �e �lov�k, kter� si p�ipom�n� nau�en�,
sou�asn� vyr�b� nov� "vlny p�ipravenosti". Proto v b�n�m p��pad�
�ij�c�ch osob je neoby�ejn� obt�n� rozli�it p�vodn� "vlnu
p�ipravenosti" od "vlny p�ipravenosti" vznikl� z impulsu pam�ti.
Van Ansynckovi hypertonici mohli ka�dou chv�li dostat infarkt �i mozkovou mrtvici a
tedy zem��t. Jak� situace nastane v p��pad� um�raj�c�ho �lov�ka? Ten toti� asi
sotva bude myslet na tak bezv�znamnou v�c, jako je zapojovac� sign�l a sotva bude m�t
chu� rozsv�cet obrazovku. P�vodn� �mysl vytv��et "vlny p�ipravenosti"
bude le�et zasut hluboko v podv�dom� jeho pam�ti a nebude proto v tak d�le�it�m
okam�iku jako je um�r�n� v�znamn�. Mimo to m��e b�t pacient ji� dlouho v
bezv�dom� a tak bude experiment m�t o to jednozna�n�j�� v�sledek. Delpasse v tom
vid�l pozoruhodnou souhru okolnost�, proto�e v takov�m p��pad� by zem�el �lov�k
intenzivn� cvi�en� ve vytv��en� vln p�ipravenosti. Proto dostal n�pad, �e kdyby
van Asyneck�v experiment spojil s n�cvikem Waltterova televizn�ho pokusu, dos�hl by
t�m mo�nosti ide�ln�ho z�znamu okam�iku smrti, v p��pad�, �e ��st na�eho
byt� n�jak�m zp�sobem do posledn�ho okam�iku z�st�v� zachov�na.
Delpasse se s van Amsyneckem dohodli a pokra�ovali v pokusech spole�n�. Pacienti
p�ijali cvi�en� ochotn�, proto�e zap�nat monitor pouze vlastn�m cht�n�m
jim navracelo sebev�dom� ze sv�ch vlastn�ch schopnost�. Delpasseho v�ak p�esto
su�ovali neust�le obavy, �e se program nesta�� ulo�it do jejich dlouhodob� pam�ti
a proto p�im�l van Amsynecka, aby nep�est�val s hled�n�m vhodn�ch druh�
z��en�. St�le se toti� objevovaly probl�my, �e n�kter� druhy
z��en� m�ly na vlny p�ipravenosti vliv pozitivn� a jin� naopak.
Brzy nato se pokus do�kal sv�ho praktick�ho ov��en�. Jedna sedma�edes�tilet�
pacientka po hypertonick�m chrlen� krve upadla do dlouhodob�ho k�matu, napojena na EEG
a Walterovo pokusn� za��zen�, z�hy zem�ela. Na encefalogramu se objevily
charakteristick� nulov� linie oznamuj�c� vyhasnut� mozkov�ch vln. Tedy jist�
p��znaky definitivn�ho konce, ze kter�ho ji� nen� n�vratu. T�lo m��e je�t�
dlouho ��t, pl�ce d�ky p��stroj�m d�chat a krev ob�hat, do skeln�ch o�� se
v�ak ji� nikdy nevr�t� v�dom�. P�esto, pr�v� v tomto okam�iku pacientka
rozsv�tila obrazovku. To vyvolalo ot�zku: Co je proces um�r�n� a jak
trv� dlouho? Um�r�n� d�l�me do t�� f�z�: mozkov� smrti, klinick� smrti a
bun��n� smrti. Delpass�v experiment posunul kontakt se zem�elou bytost� na sam�
hranice mo�nost�. Na d�kaz zpr�vy odjinud ale zat�m nesta�il. Takov� d�kaz by mohl
d�t pouze tehdy, kdyby poru�il platnost materialistick�ho tvrzen�, �e lidsk� pam�
je podobn� jako pam� po��ta�e z�visl� na existenci elektromagnetick�ch proud�.
U druh�ho p��padu smrti se objevily nulov� linie kolem t�et� hodiny odpoledne,
p�i�em� pacient le�el ji� od �est� hodiny r�no v hlubok�m bezv�dom�. Delpass�v
efekt i tehdy nastal sou�asn� s p��znaky kone�n� smrti mozku. Oba v�dci se
pomalu smi�ovali se skute�nost�, �e vlna p�ipravenosti je definitivn� p�ipout�na k
�ij�c�mu mozku, a to t�eba i pracuj�c�m na tak slab�ch frekvenc�ch, �e je dosud
nemohou ��dn� p��stroje zachytit. P�esto se nevzdali a pou�ili dal�� druhy
z��en� ve spojen� s cvi�en�m zp�sobuj�c�m naprostou blok�du vln p�ipravenosti.
Ani nad�le se nedostavil jin� v�sledek. Za��nali m�t pocit, �e se sna�� sestrojit
"perpetum mobile".
Nakonec se stalo, �e van Amsyneck nasadil u um�raj�c�ho um�l� d�ch�n� ve spojen�
s druhem z��en�, kter� dosud vykazovalo pouze negativn� v�sledky. V�echny
l�ka�sk� symptomy a m���c� p��stroje sv�d�ily o tom, �e mozek je tot�ln�
mrtv�. Delpass�v efekt, jak se dalo o�ek�vat p�i pou�it� tohoto z��en� se
nedostavil. Van Amsyneck po�kal dostate�n� dlouhou dobu a provedl je�t�
pot�ebn� testy. Kdy� vypnul zdroj z��en�, obrazovka o�ila Delpassov�m efektem. Jev
prokazateln� prob�hl v zemi nikoho, hluboko za hranicemi smrti. Bylo to jako kdy� za
dve�mi, kter� za sebou zav�el odch�zej�c� �lov�k, jsme zven�� zaslechli
mizej�c� ozvuk jeho krok�.
Delpasse a van Amsyneck pot� shodn� konstatovali, �e energeticky slab� z��en� zcela
ur�it� nem��e nahrazovat mozkov� proud a nem��e ani udr�et p�i �ivot� mozkov�
bu�ky, kter� bez kysl�ku neodvratn� um�raj�. Jedn� se proto o novou
nezn�mou energii? Tady je t�eba znovu p�ipomenout, �e Delpass�v
efekt nebyl ani v jednom p��pad� prok�z�n u osob, kter� cvi�en� neprod�laly.
Jde snad tedy o jeden z prvn�ch v�deck�ch d�kaz� o �ivot� po smrti?
Dal�� �vahy a ot�zky
Jist� nikoho z n�s neut�uje p�edstava, �e a� zem�eme, skon��me v t�le �erv�
a hmyzu, staneme se hnojivem pro rostliny a pokud zvol�me poh�eb �ehem, rozplyneme se v
oblac�ch. Je tomu tak proto, �e nesmrtelnost prom�ny na�eho t�la n�s v
podstat� nezaj�m�, zaj�m� n�s pouze nesmrtelnost na�eho v�dom�. Ji� v
polovin� tohoto stolet� d�lali dva ameri�t� v�dci, James McConnell a Robert Thompson
pokusy s �ervy. Oza�ovali je siln�m sv�tlem, co� je norm�ln� nutilo k
protahov�n�. V t� chv�li v�ak �ervi obdr�eli lehk� elektrick� v�boj, kter�
okam�it� vyvolal k�e�ovit� sta�en� t�la. Po v�ce ne� ston�sobn�m opakov�n�
byl tak vyvol�n podm�n�n� reflex a �ervi se stahovali jakmile se rozsv�tilo, aby tak
p�ede�li elektrick� r�n�. Pot� co oba v�dci �ervy roz�ezali na kousky a nakrmili
jimi jin� �ervy, zapamatovali si tito pokus se sv�tlem a elektrickou ranou za mnohem
krat�� dobu.
Proto�e byla tehdy p��rodov�da je�t� v zajet� mechanistick�ch teori�, hledaj�c�
pokud mo�no t��rozm�rn� �tvary, sv�zan� do �et�zc�, vysv�tlen� se nab�zelo v
podob� jak�chsi hypotetick�ch molekul pam�ti, kter� by se daly spat�it pod
mikroskopem. Byla to doba �asto velmi krut�ch v�deck�ch experiment�, kdy zv��ata
byla p�edem vycvi�ena k ur�it�m �kon�m, aby vz�p�t� na to jim byly odstran�ny
velk� kusy mozku. P�esto�e v n�kter�ch p��padech �asto �lo a� o 60% mozkov�
hmoty, ne��astn� zv��ata byla schopna si vzpomenout na to co je nau�ili p�ed
operac�. P�edstava mozku-stroje pozbyla smyslu. Descartovsk� koncepce
v�dy novov�ku zd� se, �e je i v tomto p��pad� zcela v konc�ch, proto�e ��dn�
p�ijateln� vysv�tlen� pro tyto skute�nosti nebylo dodnes nalezeno. Mo�n�, �e je to
proto, �e to co pova�ujeme za hmotu, existuje pouze jako hologram stvo�en�
informa�n�m polem. A co kdy� nam�sto toho, �e pam� je jen b�lkovina, slo�it�
seskupen� aminokyselin, ve skute�nosti je tvarovou rezonanc� silo�ar pole informac�?
Tedy toho pole, kter� se n�kdy projevuje jako hmota, jindy jako energie. V tom
p��pad� by pam� obsahovala v sob� pouze efekt podle n�ho� used� "podobn�
na podobn�". Zm�ny by mohly nastat pouze p�ekmity v jinou epochu d�je, tedy druh
vrstevnice. Tak vznikaj� nap��klad nejen krystaly, vrstvy kor�lu �i v�pence, ale
vytv��� se pam� historie cel� planety jak j� zn� geologie �i archeologie. �e by
na po��tku v�eho byla p�eci jen ona antick� "hudba sf�r"? A bude to zn�t
rouha�sky, nev�decky kdy� �eknu, �e i v oby�ejn�ch �ervech stejn� jako v
rostlin�ch je nesmrteln�"j�", kter� v�, kter� si pamatuje, m� opravdov�
strach (nikoliv jen pouh� reflex strachu) a podle toho se i chov�? Co by toti�
v�d�lo, nemuselo by ve sv�m mozku, nervov�ch zauzlin�ch �i jinde zanech�vat o tom
viditeln� stopy. V tom p��pad� by to nebylo ani z�visl� na n�m zn�m�ch
neuroenergi�ch. Nesv�d�� o tu�en� t�to anim�ln� skute�nosti i Dellpas�v efekt?
Lubo� Vydra