RUSK�  REFORMA
HARVARDSK�  "D A � A"
Kl��ovou roli p�i sestavov�n� strategie rusk�ch hospod��sk�ch reforem hr�li ekonomov� z Harvardsk� univerzity v Bostonu. Asistovali p�i rozd�lov�n� stovek milion� dolar� americk� vl�dn� pomoci a nyn� se zd�, �e ne v�dy hr�li podle pravidel.
AMERICK� OBDOBA na�eho Nejvy���ho kontroln�ho ��adu General Accouting Office (GAO) zkoumal v roce 1996, jak bylo nalo�eno s pen�zi, kter� do Ruska pos�lala od po��tku 90. let americk� vl�da. Finance rozd�lovala st�tn� Americk� agentura pro mezin�rodn� rozvoj (USAID). GAO ve zpr�v� zve�ejn�n� v rocde 1996 dosp�l k n�zoru, �e dohled nad pen�zi rozd�len�mi v letech 1992 a� 1996 byl "laxn�".
Americk� t�den�k The Nation zve�ejnil  v �ervnu 1998 �l�nek, z n�j� vypl�v�, �e p�vodn� text zpr�vy GAO byl je�t� kriti�t�j�� a konstatoval, �e USAID "nadr�ovala" americk�m ekonom�m z Harvardsk�ho institutu pro mezin�rodn� rozvoj (HIID). Tato pas� v�ak byla �dajn� z kone�n�ho textu vypu�t�na. Faktem z�st�v�, �e Kongres po��dal loni na podzim ��edn�ky z GAO, aby nakl�d�n� s americk�mi st�tn�mi pen�zi v Rusku znovu pro�et�ili. V�sledky tohoto p�tr�n� zat�m nejsou k dispozici.
Architektem rusk� privatizace je b�val� prvn� vicepremi�r Anatolij �ubajs. Z�sadn� �lohu p�i prosazov�n� jeho reforem hr�la podpora ze strany vl�dn� administrativy americk�ho prezidenta a lid� z Harvardsk�ho institutu pro mezin�rodn� rozvoj.
Vliv na rusk� reformy za�ali harvard�t� ekonomov� z�sk�vat v pr�b�hu l�ta a podzimu roku 1991. Tehdy se zn�m� ekonom a profesor z Harvardsk� univerzity Jeffrey Sachs spolu s dal��mi z�padn�mi ekonomy z��ast�oval porad na "da�e" nedaleko Moskvy, kde se sezn�mil s pr�kopn�kem rusk�ch reforem Jegorem Gajdarem. Tak to alespo� tvrd� Ameri�anka Janine Wedelov�, profesorka z Institutu rusk�ch a euroasijsk�ch studi� na Univerzit� George Washingtona, kter� pomoc z�padn�ch zem� v�chodn� Evrop� v letech 1989 a� 1998 dlouhodob� sleduje a letos o t�to problematice vyd�v� knihu.
Sachs s Gajdarem p�ipravili pl�n �okov� terapie rusk� ekonomiky zdecimovan� des�tkami let nesmysln�ho komunistick�ho pl�nov�n�. Na podzim roku 1992 v�ak Rus�m do�la trp�livost a Gajdar byl odstaven. Po n�m se na sc�n� objevil Anatolij �ubajs, uhlazen� typ nov�ho rusk�ho kapitalisty ve st�tn�ch slu�b�ch. Anglicky hovo��c� �ty�ic�tn�k se okam�it� p�ihl�sil k odkazu Gajdarovy reformy.
Americk� agentura pro mezin�rodn� rozvoj za�ala zemi pom�hat finan�n� a odpov�dnost za p�estavbu rusk� ekonomiky p�enesla na HIID, kter� byl zalo�en v roce 1974, aby pom�hal nejr�zn�j��m zem�m cel�ho sv�ta p�i prov�d�n� spole�ensk�ch a ekonomick�ch reforem. Lid�, kte�� pro�li jeho branami, se po��tkem 90. let objevili nejen v Rusku, ale i na v�znamn�ch m�stech Clintonovy administrativy.
Wedelov� tvrd�, �e pr�v� �zk� vztahy mezi b�val�mi kolegy z Harvardu vedou k podez�en�, �e ��st st�tn�ch pen�z poslan�ch do Ruska skon�ila na ��tech ekonom�, kte�� m�li garantovat jejich efektivn� vyu�it�. Podle Wedelov� existuj� �zk� osobn� vztahy nap��klad mezi Sachsem, kter� se stal v roce 1995 �editelem HIID, a Davidem Liptonem, kter� se stal po Clintonov� n�stupu k moci ��fem odboru, jen� m� na americk�m ministerstvu financ� na starosti v�chodn� Evropu.
Harvardsk� profesor Lipton byl sv�ho �asu viceprezidentem konzulta�n� firmy Jeffrey D. Sachs and Associates. V roce 1995, tedy ve stejn� dob�, kdy za�al Sachs ��fovat HIID, Lipton na ministerstvu pov��il, a stal se dokonce n�m�stkem ministra financ� pro mezin�rodn� vztahy.
Zat�m neexistuj� ��dn� d�kazy, kter� by potvrzovaly domn�nky, podle kter�ch  HIID z�skal granty na pomoc Rusku a Ukrajin� pr�v� kv�li �zk�m vztah�m mezi "star�mi p��teli z Harvardu". V letech 1992 a� 1996 ov�em HIID z�skal od st�tn� agentury USAID granty ve v��i 57,7 milionu dolar�, z nich� o v�ce ne� 40 milion� nemusel sout�it s jin�mi z�jemci. Zak�zky p�ich�zely p��mo, co� je na americk� pom�ry velmi neobvykl� zp�sob nakl�d�n� se st�tn�mi financemi. Vedle t�chto pen�z spolurozhodoval Harvardsk� institut pro mezin�rodn� rozvoj i o nakl�d�n� s asi t�i sta miliony dolar�, kter� USAID rozd�lila mezi velk� ��etn� a PP firmy.
Wendelov� d�le tvrd�, �e st�tn� pen�ze tekly na soukrom� konta prost�ednictv�m dal��ch soukrom�ch instituc� - zalo�en�ch v�t�inou v Rusku za pomoci st�tn�ch ��edn�k� Jelcinovi administrativy.
Vy�et�ov�n� zat�m nen� uzav�eno, nicm�n� Americk� agentura pro mezin�rodn� rozvoj (USAID) u� vloni pozastavila vypl�cen� pen�z pro n�kter� projekty Harvardsk�ho institutu pro mezin�rodn� rozvoj a rozhodla se celou v�c znovu pro�et�it. Podle nejmenovan�ch d�v�rn�ch zdroj� citovan�ch Janine Wedelovou v �l�nku pro t�den�k The Nation,  vy�et�ov�n� prok�zalo, �e n�kte�� vysoc� p�edstavitel� HIID v Rusku nejen pracovali na ekonomick�ch a spole�ensk�ch reform�ch, ale z�rove� se v�novali i osobn�m investic�m nap��klad do rusk�ch st�tn�ch obligac�.
Toto podez�en� se zat�m vyh�b� Jeffrey Sachsovi, kter� i nad�le z�st�v� ��fem HIID. Ani nejvy��� p�edstavitel� Clintonovy administrativy zat�m nejsou ochotni p�iznat, �e v Rusku pochybili. Koordin�tor hospod��sk� pomoci pro �zem� b�val�ho Sov�tsk�ho svazu Richard Morningstar mluv� jasn�: "Kdybychom �ubajsovi nepomohli, vyhr�li bychom bitvu o ruskou privatizaci?" V rozhovoru pro The Nation si Morningstar z�rove� odpov�d�l: "Asi ne. Kdy� mluv�te o n�kolika stovk�ch milionu dolar�, nem��ete zm�nit celou zemi, ale m��ete nab�dnout c�lenou pomoc �ubajsovi."
Kdy� Jelcin �ubajse v roce 1996 na �as odstavil, proto�e byl mezi Rusy krajn� nepopul�rn�, d�val mu pen�ze na �ivobyt� pr�v� Harvardsk� institut pro mezin�rodn� rozvoj. Ne�erpal je p�itom odjinud ne� ze st�tn� pomoci financovan� Americkou agenturou pro mezin�rodn� rozvoj.
Podle Wendelov� je st�le ot�zkou, zda nakonec vy�et�ov�n� cel� z�le�itosti nevy�st� v �alobu proti n�kter�m harvardsk�m ekonom�m. Na ni v�ak odpov� a� p��slu�n� st�tn� ��ady.
Jaroslav Plesl
Euro �. 5/ 23. 11. 1998