4.

Komunistick� strana

V polovin� roku 1988 bylo informov�no o p��prav� p�evratu v �eskoslovensku 12 lid� z nejvy���ho org�nu KS�. V ��jnu 1989 se tento po�et zv�t�il p�ibli�n� na 90 lid�, z nich� v�t�ina nebyla p��mo z apar�tu KS�.

Naprost� v�t�ina �len� KS� byla p�evratem a ztr�tou sv� moci p�ekvapena a ozna�ovala postup sv�ho veden� za zradu. Od �nora do dubna 1990 nastalo v �ad�ch �len� KS� znateln� uklidn�n� d�ky informac�m, kter� jim zprost�edkovalo veden� a� na �rove� okresn�ch v�bor�.

Do�lo k v�eobecn�mu pochopen� faktu, �e moc 1,7 milion� �len� KS�, 250 tis�c mu�� pln� vyzbrojen� arm�dy, 60 tis�c mu�� FMV, 150 tis�c ozbrojen�ch �len� Lidov�ch milic� a p�l milionu ob�an� sympatizuj�c�ch se re�imem, nebyla pora�ena, a �e ud�losti jsou taktickou formou zm�n, jinak v kr�tk� dob� neprovediteln�ch.

Pokusy mal�ch lokalizovan�ch skupin komunist�, kte�� se z neznalosti cht�li postavit na odpor, i kdy� nikoli ihned ve�ejn�, byly na z�krok veden� strany odlo�eny. Informace o p�ipravovan�m p�evratu StB byly roz�i�ov�ny OF z�m�rn� k vytvo�en� atmosf�ry ohro�en�, umo��uj�c� snaz�� zvl�dnut� ve�ejnosti, jej�mu semknut� kolem OF a k z�sk�n� sympati�.

V prosinci 1989 byly v�ichni rozhoduj�c� funkcion��i KS�, arm�dy, LM, FMV p�esn� informov�ni o situaci a jej�m smyslu. Latentn� pohotovost byla udr�ov�na pouze do b�ezna 1990, kdy byla situace stabilizov�na z�konem �. 15/90 z 23.1.1990, kter� zaru�oval KS� ve�kerou pr�vn� ochranu, garantovanou novou vl�dou. Ve�ejnost se proti z�konu nepostavila na odpor a situace byla zvl�dnuta.

Nikdo z vedouc�ch funkcion��� star�ho ani nov�ho veden� KS� nepom��lel na p�evrat, proto�e p�ed�n� zjevn� moci a �stup do �stran� bylo direktivou moskevsk�ho veden� Sv�tov�ho komunistick�ho hnut�. Stalo se zcela z�ejm�m, �e Moskva by ��dn� pokus o zp�tn� p�evzet� moci KS� nepodpo�ila, naopak, postavila by se proti n�mu. Ve stejn�m smyslu byly vyd�ny rozkazy jednotk�m sov�tsk� arm�dy na �zem� �eskoslovenska, k nim� byli u� po��tkem listopadu 1989 vysl�ni d�stojn�ci Rude arm�dy se zvl�tn�m posl�n�m.

Charta 77 v �ele s V�clavem Havlem dodr�ela s podporou zakonspirovan� ��sti StB v�echny dohody o pr�b�hu p�evzet� moci i o dal�� neve�ejn� spolupr�ci s KS� (zprost�edkov�no Obrodou). Za ��elem mezin�rodn� kontroly dodr�en� t�chto dohod se �eskoslovensko stalo od listopadu 1989 zpravodajsky a kontrarozv�dn� otev�enou zem�.

Dohody byly rovn� precizn� dodr�eny ze strany KS�. Indiferentn� a zmanipulovan� obyvatelstvo �eskoslovenska nep�sobilo sv�m vystoupen�m (nepl�novan�m a neorganizovan�m) ��dn� komplikace. Reakce proti setrv�v�n� komunist� ve v�ech oblastech ve�ejn�ho a politick�ho �ivota zem� jsou zat�m st�le pod kontrolou Havlovy vl�dy a apar�tu b�val� moci. Rovn� byly zvl�dnuty reakce proti n�stupu komunist� z pades�t�ch let zp�t do vedouc�ch posic.

Volby v �ervnu 1990 byly zmanipulov�ny p�edev��m difuz� voli�� do mno�stv� pl�novit� vytvo�en�ch indiferentn�ch politick�ch stran a rozptylem voli�sk�ho potenci�lu. Sestaven�m pevn�ho po�ad� kandid�t� na volebn�ch listin�ch bylo zaji�t�no zvolen� p�edem vybran�ch a schv�len�ch osob, za�azen�ch na voliteln� m�sta. V�echny politick� strany byly infiltrov�ny a ovl�dnuty zevnit� p�edem p�ipravenou organizac� osob, sestavenou ve spolupr�ci s StB. Mezin�rodn� kontrola byla zaji�t�na expoziturou emigrant� (kup�. �kutina v �SS, Pachman, Strobinger v �SL, Hor�k v �SSD, atd. Stejn� tak byl obsazen Havluv �t�b a veden� OF).

Komunist� si podr�eli ve�kerou moc ve st�t�. Pozice jejich odp�rc�, pokud v naprosto dezorientovan� ve�ejnosti existuj�, jsou politicky bezv�znamn� a tedy zanedbateln�. Charta 77, transformovan� v OF, je jejich spojencem, kter� na sebe vzal pouze �lohu kryt�. Zve�ejn�n� symbiozy SSSR � USA, pe�liv� skr�van� t�m�� 100 let, ur�uje novou dimenzi celosv�tov�ho politick�ho z�pasu. Bez jeho definov�n� nen� �sp�ch, spo��vaj�c� v aktivn�m pod�lu na n�m, pravd�podobn�.