2.

P�evrat 17.11.1989

Zpr�va parlamentn� Komise FS pro vy�et�en� podstaty ud�lost� 17.11.1989 byla prohl�ena za utajenou a nebyla zve�ejn�na. D�sledky �et�en� se prom�tly do odsouzen� n�kolika bezv�znamn�ch policist� k n�kolikam�s��n�m trest�m. Vy�et�ov�n� bylo zam��eno pouze na n�silnosti na N�rodn� t��d�, bylo zmanipulov�no a z�m�rn� se vyh�balo vy�et�en� politick�ho pozad� p�evratu. Podobn� osud postihl Nez�vislou vy�et�ovac� skupinou student�, kter� vznikla jako reakce na evidentn� manipulov�n� vy�et�ov�n� vy�et�ovac� komis� FS.

D�sledkem tohoto stavu v�c� byly rychle a v�eobecn� se roz���iv�� pochybnosti o nejapn� legend� sametov� revoluce, jak ji dosud urputn� hl�s� president a vl�da Charty 77.
President rovn� nedodr�el sv�j ve�ejn� dan� slib, �e budou zve�ejn�ny v�echny z�znamy o jedn�n� s Adamcovou vl�dou a n�sledn� jedn�n� tzv. rozhoduj�c�ch politick�ch sil (dodnes nen� zn�mo, kdo je t�mto pojmem ozna�en).

S odstupem m�s�c� se v�ak stalo z�ejm�m, �e masakr na N�rodn� t��d� byl p�edem p�ipraven a �e byl koncipov�n jako sign�l zah�jen� p�evratu. Po n�m byla iniciativa okam�it� p�ed�na Chart� 77 � to dokazuje, �e v p��prav�ch existovala spolupr�ce (mimo mnoha dal��ch d�kaz�). Charta ihned po masakru p�evzala iniciativu roz���en�m sd�len� sl. Dr�sk� o smrti studenta �m�da, kter� se uk�zala desinformac�. Tento kritick� bod spojen� Charty 77 a zasv�cen� ��sti �V KS� nebyl dosud objasn�n a tvo�� jedno z �st�edn�ch politick�ch tajemstv�.

Kdy� byly tyto pochybnosti ob�an� spolehliv� zaregistrov�ny, nato�ila BBC po�ad o ud�lostech 17.11.1989 v n�m� legenda je korigov�na a vy�s�uje v tvrzen�, �e to byl nepoda�en� vnitrostranick� p�evrat, kter� m�l pouze odstranit Jake�ovo veden�, ale kter� se vymkl z rukou. Na z�klad� t�to predikce vystoupil jeden z p�edn�ch mu�� Charty Ji�� Ruml s po�adavkem, aby vy�et�ov�n� 17. listopadu bylo obnoveno. Nebezpe��, kter� v sob� takov� po�adavek skr�v� spo��v� v tom, �e komise bude sestavena op�t ze zasv�cen�ch lid� Charty 77, kte�� budou dokazovat tvrzen� po�adu BBC, kter� je pokl�d�no za p�ijatelnou politickou verzi, koriguj�c� nesmyslnou b�chorku o sametov� revoluci. Stejn�m c�lem v�ak bude zakryt� ka�d�ho spojen� Charty s komunisty a kontinuity komunistick� vl�dy � chartistick� elit� st�le vyhovuje b�t pova�ov�na za n�co jin�ho, ne� ��m ve skute�nosti je. Je nepochybn�, �e kdyby byla zve�ejn�na pravda, Havel a jeho vl�da Charty 77 by museli padnout. To je v�ak nep�ijateln� pro zahrani�n� sponzory, kte�� Chartu vypracov�vali 13 let a nemaj� za ni p�ijatelnou n�hradu, se kterou by mohli souhlasit tak� Rusov�. Vl�da Havlovy Charty mus� b�t tedy udr�ena. Z proveden� anal�zy lze vybrat skute�nosti, kter� chronologicky se�azeny, poskytuj� n�sleduj�c� sled ud�lost�: poradce presidenta USA John Whitehead na podzim 1988 po sv� 12-ti denn� cest� po V�chodn� Evrop� shledal, �e politick� situace dovoluje zah�jen� p��prav k p�evratu. Pro �eskoslovensko (Chartu 77) to znamenalo pokyn k vystoupen� ze sebe sam� a jej� �lenov� postupn� zalo�ili �adu skupin, naz�van�mi nez�visl�mi iniciativami: SPUSA (Spole�nost p��tel USA), HOS (Hnut� za ob�anskou svobodu), DI (Demokratickou iniciativu), Obrodu socialismu (svaz b�val�ch komunist� a p��slu�n�k� StB z r. 1968), �esk� d�ti (monarchist�), NMS (Nez�visl� m�rov� sdru�en�), atd. V�echny tyto skupiny pracovaly pod veden�m Charty 77. C�lem bylo vyvol�n� dojmu po�etn�ho zv�t�en� opozice v��i vl�d�, i kdy� to byl dojem pouze optick�, ale pot�ebn� pro zahrani�n� propagandu.

Politicky nosnou byla pouze Obroda socialismu. V �V KS� byla vytvo�ena skupina Urb�nek-Mohorita, kter� byla Hegenbartem pov��ena jedn�n�m s Obrodou. ��elem byla spolupr�ce na kompromitaci Jake�e a jeho odchod z vl�dy. Hegenbart byl v t�to �innosti ��zen KGB. Byl nato�en film z Jake�ova kompromituj�c�ho vystoupen� v z�pado�esk�m kraji, KGB rozmno�ila jeho videokazety a v zahrani�� se prod�valy za 20,- DM. Sou�asn� prov�d�l Hegenbart izolaci Jake�e, kter� nebyl zasv�cen do ud�lost�, aby byl v p��pad� zah�jen� operace eliminov�n ne��douc� z�sah. Hegenbart byl rovn� rozhoduj�c�m mu�em, kter� v �ervenci a srpnu 1989 ��dil stanovisko �V a vl�dy k exodu v�chodn�ch N�mc� ze z�padon�meck�ho velvyslanectv v Praze�. V r�mci spolupr�ce Hegenbart-Obroda vycestoval Ji�� H�jek t�sn� p�ed p�evratem do Rakouska k projedn�n� n�kter�ch podrobnost�, souvisej�c�ch s datem a technikou p�evratu.

Den 17.11. byl zvolen jako nejvhodn�j�� vzhledem k tomu, �e je Mezin�rodn�m sv�tkem studenstva a zaru�uje tedy mezin�rodn� odezvu, a d�le proto, �e to byl posledn� term�n s aspirac� na mezin�rodn� odezvu p�ed sch�zkou Gorba�ov � Bush na Malt�, kde m�l b�t projedn�n dal�� postup velmoc� p�i ��zen� sjednocov�n� N�mecka, co� p�edpokl�dalo tak� politickou zm�nu v �eskoslovensku.

Ze zpr�vy, zve�ejn�n� Nez�vislou vy�et�ovac� komis� student� je dostate�n� zn�mo, jak bylo zmanipulov�no jedn�n� Pra�sk� vysoko�kolsk� rady za ��asti Vasila Mohority k p��prav� manifestace. Ke skute�nostem, kter� jsou u� ve�ejn� zn�my o pr�b�hu masakru na N�rodn� t��d�, lze p�ipojit:

A) P�ibli�n� 2 hodiny p�ed p��chodem pr�vodu student�, veden�ch poru��kem StB Zif��kem alias "studentem R��i�kou" na N�rodn� t��du, kde podle ofici�ln� trasy nem�l co d�lat(!), byl zastaven provoz tramvaj� v obou sm�rech. Dopravn� podnik tedy musel dostat takov� p��kaz u� asi 3 hodiny p�ed t�m. Sou�asn� byla N�rodn� t��da t�m�� vyklizena (lidupr�zdn�).
B) Pohotovostn� odd�ly SNB byly v pohotovosti v Mikulansk� ulici a v Kokviktsk� u� 3 hodiny p�ed p��chodem pr�vodu na N�rodn� t��du.
C) Asi 1 hodinu p�ed p��chodem pr�vodu byly uzam�eny v�echny domovn� dve�e v�ech domu od Per�t�na a� k N�rodn�mu divadlu, p�esto, �e tudy pr�vod nem�l proj�t!
D) Z�sahov� �eta �RNA (�tvar rychl�ho nasazen�), kter� byla ve 3. pohotovostn�m sledu (jej� �lenov� byli doma u rodin, ale museli b�t k dispozici u telefonu), dostali v 10,30 hod. telefonick� rozkaz k okam�it�mu n�vratu do �tvaru (tedy 8 hodin p�ed nasazen�m), tj. asi 4 hodiny p�ed zah�jen�m manifestace. Po p��chodu k �tvaru jim byla na��zena pohotovost. Kdy� �eta nastoupila v maskovan�ch uniform�ch a maskovac�ch �epic�ch, byl jim vyd�n rozkaz k nasazen� �erven�ch baret�, kter� jsou sou��st� vych�zkov� uniformy. V 11,30 hod. byla �eta p�evezena autobusem do Bartolom�jsk� ulice k soust�ed�n�. Od 13,45 prob�hala jejich instrukt� t�emi d�stojn�ky StB v civilu o jejich z�kroku u N�rodn�ho divadla � tedy v dob�, kdy manifestace za��nala ve vzd�lenosti asi 3 km. Z�sahov� �et� byl na zv�t�en�m obraze podrobn� vylo�en uz�v�r u N�rodn�ho divadla v�etn� nasazen� obrn�n�ch transport�r� vybaven�ch radlicemi. Byla instruov�na, �e d�stojn�ci StB jim budou ukazovat vytypovan� osoby v pr�vodu, kter� jsou pak povinni vyt�hnout a zadr�et.
�RNA je cvi�ena pro bleskovou akci, nikoli pro po��dkovou policejn� slu�bu. Plk. Be�v��, kter� vydal rozkaz k jejich nasazen�, musel v�d�t, jak tato slo�ka bude reagovat, musel rovn� v�d�t, �e jejich nasazen� je neadekv�tn�, proto�e podle z�kona a vnit�n�ch p�edpis� FMV je �RNA nasazov�na pouze p�i bezprost�edn�m ohro�en� �ivot�, p�i organizovan�m a ozbrojen�m odporu. Nic takov�ho se na N�rodn� t��d� nedalo o�ek�vat. Plk. Be�v�� byl do funkce dosazen pr�v� Hegenbartem a je pravd�podobn�, �e protip�edpisov� rozkaz k nasazen� �RNA nevydal z vlastn�ho rozhodnut�. Zde kdesi mohou spo��vat p���iny, pro� se zast�elil.
E) V odpoledn�ch hodin�ch 17.11.1989 opustilo Prahu cel� veden� Charty 77 v�etn� rodin. V Praze z�stali pouze Uhl, Benda, N�mcov�. Patrn� existovalo jist� nebezpe�� jejich pozat�k�n� v p��pad�, �e by se Hegenbartovi nepoda�ilo paralyzovat akce a rozhodnut� v�t�iny vedouc�ch �V KS� a FMV, kte�� nebyli do charakteru operace zasv�ceni. Chartist� se v�ak v�ichni vr�tili u� v sobotu v poledne zp�t do Prahy. V t� dob� a b�hem ned�le se Hegenbartovi poda�ilo definitivn� odstranit nebezpe�� z�kroku Lidov�ch milic�, kter� Jake� mobilizoval.

C�lem operace nebylo pouze odstran�n� Jake�e, ale i do�asn� taktick� �stup komunist� ze sv�tla do p�edem p�ipraven�ch pozic, jejich� dislokace a kryt� bylo p�edm�tem dojedn�v�n� s Obrodou socialismu od ledna 1989. Od t�e doby (po zat�en� V�clava Havla) byli Hegenbartem mobilizov�n� herci, zp�v�ci aj. k podpisov�m akc�m za jeho propu�t�n�. V�ichni inici�to�i byli komunist� nebo spolupracovn�ci St�tn� bezpe�nosti.

Ze seznamu student�, kte�� p�ipravovali manifestaci a pozd�ji se chopili organizov�n� studentstva vypl�v�, �e jde v�lu�n� o d�ti prominentn�ch rodi��. 86% t�chto student� m�lo rodi�e ve vysok�ch funkc�ch v KS�, FMV, diplomatick�ch slu�b�ch, v kategorii gener�ln�ch �editel�, vysoko�kolsk�ch profesor�, atd. Existuj� d�kazy o instruov�n� t�chto d�t� jejich rodi�i. Existuj� rovn� d�kazy o tom, �e u� od �ervna 1989 byla vypracov�na hesla, jako �Nejsme jako oni�, �Nechceme n�sil�, atd. a formy jejich uplat�ov�n� p�i demonstrac�ch tak, aby nedo�lo k fyzick�mu napad�n� komunist� (to byla jedna z podm�nek dohody o p�ed�n� moci) a z�ruky za ni p�evzali sami komunist� prost�ednictv�m student� a Ob�ansk�ho f�ra.