II.

SJEDNOCEN� EVROPY

Jedn�m z nejv�znamn�j��ch atribut� politiky V�clava Havla je �sil� sm��uj�c� k podpo�e sjednocovac� politiky v Evrop�. Mu�, kter� nerozum� politice jednoho mal�ho st�tu, se stal vyklada�em koncepc� politiky kontinentu.

Sjednocen� Evropy nen� a nem��e b�t z�le�itost� pouh�ch sjednocovac�ch technik, proto�e v�echny takov� pokusy v minulosti skon�ily nezdarem a katastrofami. Evropsk� krize sou�asnosti, po dvou sv�tov�ch v�lk�ch a 45 let trvaj�c� rusko-americk� okupaci, je v podstat� psychicko-mor�ln� povahy. Ob�ma sv�tov�m v�lk�m se patrn� nebylo mo�n� vyhnout, av�ak st�tnick� veden� mohla zabr�nit tomu, aby c�le v�lek utonuly v paroxysmu mas a v manipulaci neevropsk�ch mana�er� nebo stranick�ch byrokrat�.

Politick� demokracie parlamentn�ho typu /zastupitelsk� demokracie/ se od roku 1918 jevila v Evrop� neschopn� vl�dnou sv�mi politick�mi probl�my a st�tn�mi �koly. Proto by u� nyn� nem�la b�t demokracie posuzov�na jako dogma nebo ideologicky, nen�-li opodstatn�na schopnost� ob�an� z�skat a pro sv� rozhodov�n� vyhodnotit ve�ker� pot�ebn� informace a na z�klad� nich vybrat a kontrolovat sv� v�dce a na druh� stran� schopnost� evropsk�ch v�dc� v�st, vl�dnout, ukazovat cestu, rozhodovat a br�t na sebe odpov�dnost, tedy n�st sv�tlo. Je nejv�� pravd�podobn�, �e za n�kolik desetilet� se bude v Evrop� vl�dnou podle z�sad naprosto se li��c�ch od parlamentn� demokracie a tento fakt by nem�l b�t u� nyn� pou�t�n ze z�etele a ignorov�n. (P�irozen�, �e alternativou k demokracii nen� my�lena diktatura v jak�koli podob�).

Z geopolitick�ho hlediska bude m�t z�kladn� vliv na utv��en� Evropy o�ek�van� vyplynut� Ruska z r�mce Evropy a jeho participace s USA na ovliv�ov�n� pom�r� na euroasijsk�m kontinent�. Z tohoto hlediska jsou Havlovy v�roky o m�ru a mor�lce nekonsekventn�.

Dvoutis�cilet� d�dictv� Evropy je nyn� ohro�ov�no z jedn� strany v�n�mi dav�, manipulovan�ch mimoevropsk�mi z�jmy, a na druh� stran� lidskou lenost�, spot�ebitelskou mentalitou a zbab�lost�, vyh�baj�c� se vyp�t� sil a ob�tem k dokon�n� d�la svrchovan�, nez�visl� Evropy. �eskoslovensk� ��ast na koncipov�n� evropsk�ho sjednocov�n� by si m�la b�t v�doma mimo jin� tak� toho, �e ka�d� ne�m�rn� oslaben� vojensk� s�ly Evropy jako celku poskytne mimo��dnou v�hodu politice n�sil�. Evropa nesm� z�stat bezmocn� proti nebezpe�� zven��! C�l politiky sv�tov�ho m�ru nem��e spo��vat v pouh�m konsolidov�n� vlastn�ho st�tn�ho evropsk�ho syst�mu prost�ednictv�m m�rov�ch smluv nebo jakoukoli vojenskou kontrolou, prov�d�nou neevropsk�mi velmocemi. Je nutn� nahradit pasivn� evropsk� m�rov� program aktivn�m, dynamick�m. Trval� m�r z pozice trval� s�ly! Revize st�vaj�c� koncepce prost�ho pacifistick�ho, tj. odevzdan�ho pojet� m�ru je provediteln� pouze za p�edpokladu funguj�c� politick� organizace siln� Evropy. Ot�zka bezpe�nosti tedy bezprost�edn� souvis� s probl�mem schopnosti Evropan� vl�dnout v Evrop�. Tento probl�m je velmi akutn�! Pozitivn� ��ast �eskoslovenska na jeho �e�en� je mimo jin� tak� ot�zkou odvahy k p�izn�n� se ke znalosti vlastn�ch skute�n�ch politick�ch d�jin od roku 1918, soustavn� zkreslovan�ch legendami.