I.

V�CHODISKA

Z�kladn� myslifikac� je tvrzen� �e, 17.11.1989 do�lo v �eskoslovensku ke spont�nn� revoluci obyvatelstva proti vl�d� KS�. Tento politick� p�evrat byl p�ipravov�n p�ibli�n� od �ervna 1988, p�i�em� situace k n�mu byly vypracov�ny u� od prov�rek v KS� 1969-70 a zalo�en� Charty 77. Tento z�v�r dokl�daj� tato fakta:

1) K p�evrat�m do�lo ve v�ech komunistick�ch st�tech Evropy synchronizovan� v pr�b�hu 7 m�s�c�. Z hlediska sociologick�ho a psychologick�ho je vylou�eno, aby tyto p�evraty byly uskute�n�ny spont�nn�, neorganizovan�m, dezorientovan�m a v�cem�n� loaj�ln�m obyvatelstvem, proti t�m�� neomezen� moci komunistick�ch vl�d t�chto zem�, zaji��ovan�ch vojensky a bezpe�nostn� druhou nejv�t�� mocnost� sv�ta - SSSR, jej� s�la nebyla ot�esena.

2) V�sledkem v�ech t�chto p�evrat� je ponech�n� moci v rukou komunistick�ch stran - v�ce nebo m�n� skryt� (p�ejmenov�n� stran, taktick� �pravy pogram�, p�esun skryt�ch k�drov�ch rezerv do veden� a naopak, atd.).

3) Disidentsk� hnut� ve v�ech t�chto st�tech, jejich� n�kte�� �lenov� p�evzali �lohu dekorace v pod�lu na moci, byla zalo�ena a ��zena komunisty, kte�� v minulosti ode�li z �ad sv�ch stran, byli pak, �asto form�ln�, pron�sledov�ni �i kr�tce p�ed p�evratem v�zn�ni, co� bylo taktick� opat�en� pro z�sk�n� v�rohodnosti a popularity p�ed ve�ejnost�, prov�d�n� p�ev�n� z�padn�m rozhlasem a tiskem.

4) Politick�m t�i�t�m ��el� t�chto p�evrat� je realizace nov� koncepce uspo��d�n� mocensk�ch pom�r� v Evrop�, jej�m� po��tkem je sjednocen� Evropy, po��naj�c� sjednocen�m N�mecka. Politick� p�evraty v komunistick�ch st�tech Evropy byly sm�rov�ny k podpo�e tohoto sjednocen� N�mecka a byly s n�m synchronizov�ny.

5) Forma a pr�b�h politick�ch p�evrat� v Evrop� byly pravd�podobn� p�edm�tem dohody Reagan-Gorba�ov, uskute�n�n� v �ervnu 1987 p�i Reaganov� n�v�t�v� v Moskv�. Od t� doby se v�razn� projevovaly organizace p��prav na p�evraty ve v�ech komunistick�ch st�tech Evropy (formov�n� disidentsk�ch skupin v Bulharsku, Rumunsku, Ma�arsku a jejich propagandistick� p��prava ze Z�padu, zintenzivn�n� protestn�ch akc� proti vl�d�m, p�esun zcela nezn�m�ch lid� do veden� opozice v �eskoslovensku nebo do jej�ho aktivu a jejich hore�n� popularizace uvnit� prost�ed� i navenek /Jan Urban, Alexandr Vondra, Michal �antovsk�, Ji�� K�i�an, Tom� Hrad�lek, Josef Vohryzek, Jan Litomisk�, Stanislav Dev�t�, Bed�ich Koutn�, Josef Barto�, Karel Freund, Pavel Bratinka, Petr Burian, Arno�t Koh�t, Lubor Kohout, Michal Koc�b, Petr Plac�k, Tom� Dvo��k, Hana Marvanov�, Jana Petrov�, Eva Vidl��ov�, Petr Posp�chal, Jan Honner, Jaroslav Cuhra, Hana Holcnerov�, Ji�ina �iklov�, Zden�k Kotrl�, Miroslav Kva���k, John Bok, Daniel Kroupa, Ivan Ma�ek, Jaroslav Ml��k, Pavel Mura�ko, Pavel Nauman, Zden�k Ingr, Lubo� Ba�ant, Otakar Veverka, aj./, zakl�d�n� nov�ch opozi�n�ch skupin pod kontrolou StB nebo arm�dn�ch slo�ek, kter� p�evzaly re�ii ud�lost� do sv�ch rukou, atd.).

6) Z�etelnou sou��st� t�chto dohod byla ujedn�n� o vyu�it� komunistick�ch oligarchi� k udr�en� po��dku a k zachov�n� vlivu komunistick�ho mezin�rodn�ho hnut� v mocensk�ch struktur�ch po p�evratech. K tomu ��elu vznikla kooperace mezi KGB a CIA, jejich� spole�n� komise p�evraty ��dily a schvalovaly person�ln� sestavy nov�ch vl�d. Mocenskou stabilitu b�hem zm�n prob�haj�c�ch ve v�chodn� Evrop� zaji��ovaly v�ude arm�dn� slo�ky ��zen� sov�tsk�m GRU, rozv�dkou gener�ln�ho �t�bu Rud� arm�dy.

7) Prohl�en� v�ech p�evratov�ch vl�d o n�rodn�m porozum�n� nebyly aktem humanity, n�br� politick�m p�evratem vyvolanou pot�ebou rehabilitace komunist� k jejich dal�� ��asti na moci. Byla diktov�na dohodami SSSR- USA (KGB - CIA). Za t�m ��elem u� 12 let p�ed t�m byla politicky iniciov�na koncepce lidsk�ch pr�v a prosazen jej� v�znam /1976/, o n�j� se pak dohody velmoc� spolehliv� op�raly. ��ast disident� v tzv. Hnut� za lidsk� pr�va /Jan Dus, Dana N�mcov�, He�man Chrom�, Marie R�t K��kov�, Stanislav Penc atd../ pak ospravedl�ovala jejich sm��livost ke komunist�m a jejich kooperaci na moci, kter� je ve skute�nosti nesrovnateln� v�t��, ne� je na prvn� pohled patrn�.

8) Politick� p�evrat v �eskoslovensku ani politika vl�dy V�clava Havla nejsou v ��dn�m p��pad� autonomn� z�le�itost� �eskoslovenska, n�br� sou��st� kontextu�ln� politiky SSSR - USA pro Evropu. Ka�d� jin� p�edpoklad pro anal�zu a v�klad t�to politiky byl ne�sp�n�.