New Page

Kapitola 5

Od Ji�n� Afriky po maastrichtskou Evropu,
st�le tat� operace (1994)

Od Ji�n� Afriky k maastrichtsk� Evrop�
Ten titulek m��e p�ekvapit. A� u� se souhlasem nebo skepticky, je ale t�eba uva�ovat nad v�roky, kter� k n�m dorazily, zat�mco n� svazek o Ji�n� Africe ji� byl zapjat na p�ezku. Ten svazek ukazuje, co v�e bylo napl�nov�no v New Yorku v roce 1981 a co se rozv�jelo v t�in�cti n�sleduj�c�ch letech, by� s p�ek�kami. P�edev��m podn�cov�n�m hospod��sk� blok�dy po mezin�rodn�ch psychologick�ch kampan�ch, pot� likvidac� vl�dy v Pretorii zevnit�, intrikami a podpl�cen�m... Aby se dosp�lo nikoli k rozumn�mu a pokrokov�mu v�voji v soci�ln� a politick� spravedlnosti, ale k Revoluci, o kter� nikdo nem��e s jistotou ��ci, �e bude naprosp�ch obyvatelstvu Ji�n� Afriky.
Zde jsou ty v�roky: �V pr�b�hu let osmdes�t�ch byl komunistick� ide�l na �stupu, zat�mco se ��ily z�padn� protesty proti apartheidu. Pak v �ervenci 1985 Chase Manhattan (banka Davida Rockefellera, z�rove� p�edsedy CFR) u�inila historick� gesto: ukon�ila v�echny pen�n� p�j�ky a zmrazila t�to zemi v�echny �v�rov� cesty. Byla to Chase, kter� urychlila ztr�tu d�v�ry v��i Ji�n� Africe v mezin�rodn�m m��tku, p�d jej� m�ny, novou mezin�rodn� vlnu za svobodu Mandely!� (Fabi�nsk� spisovatel a novin�� Anthony Sampson v Newsweeku dne 9.kv�tna 1994.)
P�eme o tom v ji� p�ipraven�m textu, ani� by n�s napadlo, �e mluv�� establishmentu bude na takov� man�vr py�n�! D�le Sampson cituje Mandelu, kter� se mu sv��il: �Up��mn� �e�eno, neo�ek�val jsem tak masivn� podporu od bank��!� Tedy to, co se naz�v� v�t�zstv�m �ern�ho lidu, je fra�kou sestavenou vysok�mi globalistick�mi finan�n�mi kruhy a m�dii, kter� jsou pod jejich velen�m a kter� manipulovala snad 70 % �ern�ch analfabet�.
New York Times v �vodn�ku dne 5.kv�tna 1994 pokrytecky obr�til interpretaci t�to operace: �Lidov� tlak vedl americk� firmy a banky k roztr�ce (uprost�ed let osmdes�t�ch) s Ji�n� Afrikou, co� uvnit� pos�lilo hnut� proti apartheidu a ��m d�l v�ce izolovalo jeho vl�du od sv�ta... Nyn� p�i�la doba podpo�it tam r�st a stabilitu, proto�e Ji�n� Afrika a jej� soused� trhy...� n�m otev�raj� sv� trhy..." Co na tom, �e volby byly poznamen�ny podvody a nepo��dkem. Washington zaplatil 535 milion� dolar�, aby pozorovatel� bez pochyb potvrdili v�sledky dosa�en� p�edem.
Tat� operace prob�hla v ��jnu 1992 v Gruzii, kdy� pozorovatel�, kte�� p�ijeli kontrolovat volby (kter� m�ly vr�tit k moci gener�la KGB �evardnadzeho, m�sto svobodn� zvolen�ho presidenta Gamsachurdii), sly�eli, jak jim rada n�meck�ho velvyslanectv� ��k�: �Jsme zde, abychom legitimovali tyto volby!� Pak u� bylo zbyte�n� chodit do volebn�ch m�stnost�. V�sledky vyslechli v salonc�ch hotelu Mete�i... /Nepochopiteln�? Ne, pouze logick�. Gener�l KGB �evarnadze v roce 1990 prosadil, t�sn� p�ed ztr�tou rozhoduj�c�ho vlivu na politiku Moskvy , tehdy jako ministr zahrani�� SSSR a �len politbyra Komunistick� strany Sov�tsk�ho svazu, sjednocen� N�mecka. O t�i t�dny pozd�ji by to u� bylo nemo�n�. Te� mu to N�mecko jenom vr�tilo - pozn. NN/.
Stejn� komedie v �zerb�jd��nu na podzim 1993 o volb�ch presidenta, jednoho z nejv�t��ch mafi�nsk�ch baron� b�val�ho SSSR, rovn� gener�la KGB Gejdara Alijeva. Volby byly tak dob�e kontrolov�ny, �e jeden britsk� pozorovatel se bavil t�m, �e volil v Baku, jako by byl Azeri.
K �emu ty p��klady, jejich� komplici jsou v�ichni na�i vl�dcov�, politick� strany a m�dia, proto�e o tom v�em ml��? Proto�e v Evrop� prob�h� prob�h� t�� postup, inspirov�n a veden t�mi� finan�n�ky, t�mi� parlamentn�mi spol�en�mi, za stejn� pod��zenosti m�di�.
Proto�e jsem byl zapleten do kampan� proti zam��len� �evropsk� arm�d� v letech pades�t�ch, proti Evrop� rozjet� Jeanem Monnetem, proti fale�nosti �studen� v�lky�, kter� necht�la zni�it sov�tsk� komunismus, ale pouze ho konzervovat, mohu tvrdit, a prok�zat, �e tyt� bankovn�, obchodn�, novin��sk� a parlamentn� kruhy prosadily maastrichtskou Evropu.
To, co se za�alo odehr�vat v Ji�n� Africe, je pouze v�c spektakul�rn�, proto�e propaganda vsadila na citovost vyvolanou barvou k��e, na zotro�en� �ern�ho, se kter�m �patn� zach�zeli mal� B�l�, zat�mco obchodn�ci dali �e� s Mandelou a nau�ili ho fabi�nsk�m princip�m a dogmat�m. Nahradili jihoafrickou vl�du (stejn� jako �eskou vl�du - pozn. NN) panstv�m n�kolika nadn�rodn�ch spole�nost�, jejich� z�st�nou bude do�asn� Mandela (stejn� jako Havel - pozn. NN). /Velmi do�asn�! V t�chto dnech Mandela slav� 80. narozeniny - pozn. NN/. Nebude n�rodn� st�t jihoafrick�, proto�e neexistuje jihoafrick� n�rod... Cht�j� nahradit evropsk� n�rodn� st�ty - kter� by se mohly dohodnout v r�mci konfederace - mafi� komisa�� bez vlasti, pod��zen�ch na povel globalistick�mu establishmentu.
Ve jm�nu demokracie prosadili z�sadu �jeden �lov�k - jeden hlas� ve prosp�ch snadno manipulovateln�ch �ern�ch, ale - ve jm�nu demokracie - odm�tli ��sti B�l�ch na francouzsko-�pan�lsk�m pomez� t�� princip. Proto�e tady manipulace mus� b�t prov�d�na apar�ty pouze schv�len�ch stran. Kdy� se n�jak� volby vymknou sv�m �inspir�tor�m�, jako v It�lii, roz�� se dokonce celosv�tov� kampa� proti �populismu�. Demokrat� z evropansk�ch sal�n� natolik pohrdaj� lidem, �e takto odhaluj� sv� postrann� �mysly. Tak tak�, kdy� se ustav� vl�da jako v ��m�, zahrnuj�c� i ty, kter� �inspir�to�i� neberou, za�ne se v redakc�ch levicov�ch i zm�k�il�ch pravicov�ch m�di� rozl�hat �ev.
To, co se stalo v Ji�n� Africe a co slou�� pouze hrstce elit�� a komunistick�mu apar�tu, skl�daj�c�mu se ze 40 000 pe�liv� vybran�ch k�dr�, se p�ipravuje tak� ve v�chodn� i v z�padn� Evrop�. V�dy� v nadhlavn�ku Maastrichtu a GATT, v nadhlavn�ku vl�d, kter� se ve v�chodn� Evrop� znovu zhouply ke komunismu nebo jsou st�le proniknuty �dajn�mi �b�val�mi� komunisty, lze nal�zt tyt� loutk��e - taha�e za prov�zky.
Jestli�e takov� obchodn�k jako Jimmy Goldsmith - kter�ho v�ichni vyz�vali, aby neopou�t�l mezin�rodn� prost�ed�, ve kter�m byl jako v l�zn�ch - z n�ho n�hle vystoupil, by m�lo v�st k zamy�len� n�kter� pr�mysln�ky, kte�� n�s �tou. Budou zni�eni, jestli�e se podrob� koncentraci moci technick�, pr�myslov� a finan�n� v rukou omezen�ho po�tu zasv�cenc�... Stejn� jako budou zni�eny evropsk� st�ty ve jm�nu zam��len�ho Nov�ho ��du, kter� je nastolov�n krok za krokem po t�i desetilet�, ani� by jakkoli p�ek�el vln� nezam�stnanosti, kter� v t�e dob� nabobtnala ze �ty� na dvaadvacet milion� lid� bez pr�ce.
Anarchie, nebo diktatura, ale ur�it� manipulace. Hle, kam n�s vedou ti guruov�, ��zn�c� po okam�it�ch zisc�ch a mluv�c� o to v�c o lidsk�ch pr�vech, o co v�c jimi pohrdaj� a trop� si z nich posm�ch. Bude t�eba to m�t na mysli b�hem evropsk�ch voleb, b�hem presidentsk�ch voleb, myslet na to b�hem v�ech voleb, a to i v sousedn�ch zem�ch. Znovu zvolit tyt� osoby, znamen� od��ci se mor�lky, na�ich svobod, Evropy n�rod�, ve prosp�ch Anonymn� Nezodpov�dn� Spole�nosti s r. o. Jednou to vy�st� v opr�vn�n� vzpoury, kter� u� budou nekontrolovateln�.

Ji�n� Afrika: Liber�lov� v �zk�ch
V�e, k �emu do�lo v Ji�n� Africe od p��chodu Frederika De Klerka k moci v roce 1989, bylo naprogramov�no. Pokud se to net�k� po�tu vra�d, pak ale ur�it� �nevyhnuteln�ho� - podle americk�ch liber�l� - faktu ozbrojen�ho soupe�en� mezi �ern�mi etniky, kter� ��dn� nechce b�t ovl�d�no jin�m.
CEI ji� v roce 1982 ozn�milo, �e globalist� ve shod� s marxisty vid�, �e v Ji�n� Africe nelze d�lat revoluci cestou t��dn�ho boje. Je t�eba jej nahradit, v africk�ch souvislostech, kmenovou v�lkou. Jihoafrick� novin��ka Aida Parkerov� tehdy potvrdila ona upozorn�n� v tamn�m celost�tn�m den�ku The Citizen.
Od roku 1959 �ern� i b�l� agit�to�i nalezli z�kladn� podporu a bezplatn� vzd�l�n� ve Spojen�ch st�tech, stejn� jako v Johannesburgu v prostor�ch financovan�ch nadacemi Forda, Rockefellera, Carnegie, Fairfielda a americk�mi odbory, jako� i lond�nskou Fabi�nskou spole�nost�. Profesor Charles V.Hamilton (viz d�le) napsal v dohod� se Stokeleym Carmichaelem (man�elem zp�va�ky Myriam Makebov�): �Svobody �ern�ch nem��e b�t dosa�eno jinak ne� revoluc� (v �asopise Black Power). �ern� Andrew Young (CFR a Trilater�la od 1973) pozval do nov�ho Afro-Americk�ho institutu v New Yorku agit�tory, z nich� �ada byla vy�kolena v Moskv�. Kdy� se dostal do OSN, pozdravil marxistickou revoluci v Angole jako �prvek stabilizace� v Africe! Od t� doby zu�� v Angole ob�ansk� v�lka...
V roce 1967 bylo mo�no se do��st v dokumentu, vydan�m tajn�m semin��em na Syrakusk� universit�, �e �ern� Jihoafri�an� v exilu �maj� b�t vychov�v�ni a podporov�ni, aby si uchovali kontakt s osvobozeneck�mi hnut�mi... a� jsou nadch�zej�c� etapy jak�koli, v z�jmu jedin�ho kone�n�ho �e�en�: svr�en� men�inov� moci a osvobozen� posledn� t�etiny jihoafrick�ho kontinentu�. Chceme t�m ��ci, �e se nem� nic zm�nit v t�to Ji�n� Africe, z jej�ho� bohatstv� m�ly prosp�ch a� do poloviny let osmdes�t�ch d�ky v�m�nn�mu obchodu v�echny sousedn� st�ty? To v ��dn�m p��pad�! Bylo by t�eba vskutku pokro�it sm�rem k pom�r�m, ve kter�ch by se ��m d�l v�t�� mno�stv� odpov�daj�c�m zp�sobem vychovan�ch �ern�ch pod�lelo na moci, m�stn� i celost�tn�. Ale v��e uveden� podn�covatel� a finan�n�ci nepot�ebovali vzd�lan�, obt�n� manipulovateln�, samostatn� mysl�c� a jednaj�c� ob�any. Cht�li Revoluci, a to co mo�n� nejrychleji. Zab�valy se t�m semin��e a �kolen� �ern�ch revolu�n�ch k�dr� od 1959 do 1973.
Druhou etapou byla destabilizace jihoafrick� moci, kter� se v�novali v letech 1975-1989 globalisti�t� guruov� nadn�rodn�ch spole�nost�, zainteresovan�ch na poh�dkov�m surovinov�m bohatstv� tohoto st�tu. V New Yorku, Washingtonu, Lond�n� (se sv�mi pobo�n�ky v Pa��i, stejn� jako s �partnery� uvol�ov�n� nap�t� na sov�tsk� stran�) p�edpokl�dali, �e tak z�skaj� mnohem v�c, ne� p�i udr�en� st�vaj�c�ho po��dku. Pro�? Podle jejich poradc� nikdy masa �ern�ch Jihoafri�an� (ze 70 % analfabet�) nebude schopna, a� se pod volebn�m heslem �jeden �lov�k - jeden hlas� dostane k moci, spravovat modern� st�t ke stabilit� a prosperit�. B�lou moc je tedy t�eba nahradit �ernou moc�, ale tato moc bude z�visl� na t�ech des�tk�ch nadn�rodn�ch spole�nost�, kter� samy, d�ky sv�m in�en�r�m, technik�m, jim slou��c�m diplomat�m v jejich vl�d�ch nebo v globalistick�ch instanc�ch, budou schopny b�t arbitrem mezi kmeny a zajistit chod ekonomiky. Samoz�ejm� za sv�ch podm�nek.
V kv�tnu 1994 po t�ech desetilet�ch sna�en� a intrik inspir�to�i t�to strategie zv�t�zili. Te� jsou v�ak v �zk�ch. Jejich hlavn� partner, Africk� n�rodn� kongres (ANC), z�skal 240 k�esel ze 400 v nov�m parlamentu. V�echna ostatn� k�esla se rozdrobila mezi stoupence De Klerka - kter� vd�� za �tvrtinu k�esel �zkosti m�enc� a t�m �ern�m, kte�� nesouhlas� ani s ANC, ani s Panafrick�m kongresem (PAC, stoupenec ozbrojen�ho boje) - a formace nebo osobnosti bez opravdov� moci. Zajist�, Mandela navrhuje n�rodn� jednotu a dokonce �extr�mn� pravice� se pod�l� na jeho p�tilet�m pl�nu. Je to obratn�j��, ne� j�t zhurta na obyvatelstvo, dycht�c� p�edev��m po m�ru. Ale to je Praha v Johannesburgu. To je nab�dka N�rodn� fronty, kter� v �eskoslovensku od 1944 do 1947 byla schopna kr�t revolu�n� strukturu, kter� se jednoho r�na bez jedin�ho v�st�elu chopila moci.

D�jiny se nikdy p�esn� neopakuj�, ale technick� postupy, jak uchopit moc, z�st�vaj�. Jsou p�izp�sobov�ny okam�it�m souvislostem. P��li bychom si, abychom se m�lili, a jsme ochotni naz�t�� slo�it slu�nou pokutu. Nicm�n�, p�i studiu sou�asn� situace a p�i �etb� intern�ch text� opravdov�ho hybatele moci - Jihoafrick� komunistick� strany - nem��eme napsat, �e v�e p�jde dob�e v nejlep��m Nov�m ��du jihoafrick�m.

Tajn� spole�nost a komunistick� apar�t
Pokud jde o p�edchoz� ��st na�� anal�zy, p�ipojujeme v�mluvn� seznam �len� Studijn� komise pro americkou politiku v��i Ji�n� Africe, v�sledky jej� pr�ce b�hem dvou let byly publikov�ny v omezen�m n�kladu Vydavatelstv�m Kalifornsk� university v roce 1981.
Pod patron�tem v��e uveden�ch nadac� a nadn�rodn�ch spole�nost�, jako jsou Union Carbide, Xerox, Cumminngs Engine, d�le mocn� americk� odborov� centr�ly AFL-CIO a stovky universitn�ch odborn�k�, �ern�ch i b�l�ch, tato komise na str�nk�ch 19 kapitol, pozn�mek a dodatk� vyslovila p��n�, kter� se sp� jevila b�t rozkazem. D�kazem je to, �e v�e, co bylo mo�no ��st nebo vyvodit z textu, bylo uskute�n�no mezi lety 1989 a 1994. Ten (na stran� 408) shrnuje, �e pro zm�nu v Ji�n� Africe �neexistuje bezbolestn� �e�en�, proto�e nen� na v�b�r �mezi pomal�m a m�rov�m procesem zm�ny, a rychl�m v�vojem za pou�it� n�sil�, ale �e se nelze vyhnout sou�asn� sporadick�mu n�sil� a moment�m ob�ansk� v�lky. Ob� cesty koneckonc� vedou k d�lb� moci�.
K tomu byly utv��eny k�dry. A p�edem se dohodlo to, co se pak d�lo v letech po roce 1989, kdy u� byly k disposici kapacity, p�edt�m v�zan� ve st�edn� a v�chodn� Evrop�: dosud nikdy Ji�n� Afrika nepoznala tolik vra�d a atent�t�.
Pokud jde o b�lou moc, globalistick� intriky vedly do srdce syst�mu, kter� od roku 1948 bylo tmelem st�tn� spr�vy: dovnit� Broederbondu. Toto �bratrstvo� Afrik�n�, zalo�en� 1918 a maj�c� v 1400 l��ch na 20 000 Brat��, nalezlo spole�n� jazyk s obediencemi v Lond�n� a v New Yorku, p�edev��m cestou r�zn�ch �stav� a �klub��, mezi nimi z�ejm� RIIA a jeho americk� dvojn�k CFR. Semin��e, kolokvia, n�v�t�vy Brat�� se zn�sobily po roce 1979. Potud, �e v polovin� let osmdes�t�ch Broederbond utrp�l vnit�n� krizi a rozkol, co� se mu dosud nikdy nestalo. Z t�to krize se vyno�il jeden z jeho stoupenc�: Frederik De Klerk, jeho� bratr Willem u� byl v pokrok��sk�ch kruz�ch zn�m jako �osv�cen� intelektu�l�. Kdy� se dostal k moci v roce 1989, Frederik p�idal do kroku a p�e�el od evoluce, o n� ��kal, �e je nezbytn�, k revoluci, o n� uji��oval, �e ji �zvl�dne�.
Cht�lo by se tomuto uji�t�n� v��it, ale sta�� se odvolat na z�kulis� Jihoafrick� komunistick� strany, abychom poznali, �e je k ni�emu. Vskutku, p�i volb�ch bylo na 36 prvn�ch m�stech z 50 kandid�tn�ch listin ANC (v�ichni zvoleni) otev�en� nebo skryt� komunist�. Mezi nimi Joe Slovo, litevsk� �id, o n�m� v�ichni v�d�, �e byl p�vodn� plukovn�kem KGB, dostate�n� politicky kulturn� a dosp�l�, aby nepot�eboval pokyny, jak vyu��t sou�asn� situace. Byl to on, kdo v �noru 1994 �ekl New York Times: �N� program nen� socialistick�, proto�e v t�to etap� (voleb) mus�me z�skat podporu co nejv�t��ho po�tu lid�.� Rozum� se, �e New York Times citoval jen za��tek v�roku a p�edst�ral, �e nerozum�, co znamen� slovo �etapa�. Co n�sledovalo? V pokynech pro komunistick� k�dry ANC se dost jasn� vysv�tluje, �e po dosa�en� v�t�iny ve volb�ch je t�eba �p�ipravit se na dlouh� boj... Tyto volby nejsou revoluc�, ale d�le�it�m pr�razem...� Je t�eba �vyu��t na�� pozice ve vl�d� a doplnit ji t�m, �emu se ��k� �ministerstvo mas�...� Jinak �e�eno, soci�ln� agitac�, v�dy, kdy� to bude nezbytn� pro z�sk�n� dal��ho n�skoku.
Mandel�v program je dokument o 147 stran�ch. P�edpokl�d�, �e na �rekonstrukci� zem� a pro rozvoj demokracie je t�eba d�t pr�ci a vzd�l�n� dv�ma a p�l mili�n�m �ern�ch do p�ti let. V�stavba mili�nu byt�. Zaveden� tekouc� vody, a elekt�iny do dal��ch 2,5 mili�n� byt�. �koly pro mili�ny �ern�ch. Kliniky, atd. V�e to jsou norm�ln� z�m�ry, ale do p�ti let? Kde se na to vezme, kdy� to bude st�t minim�ln� 12 miliard dolar�, podle ekonoma ANC Trevora Manuela?
I kdy� si p�edstav�me, �e Mandela nastol� ten Nov� ��d, apar�t z�stane v pozad�, ten na n�ho dohl�dne a postar� se, pokud se p��li� uch�l� na stranu B�l�ch. Winnie, jeho b�val� man�elka, obklopena bandou patentovan�ch krimin�ln�k�, z nich� cel� �ada, stejn� jako ona, byla odsouzena pro vra�dy jin�ch �ern�ch, nen� posledn�, kdo ��h�. A zase jednou ve st�nu ANC se dr�� odborn�ci n�sil� a podvracen�, kte�� jist� dob�e vyu�ij� �etapy� po volb�ch.

Apar�t KS uvnit� jihoafrick� vl�dy
Jm�na v�t�iny ministr� jmenovan�ch Mandelou potvrzuj� na�e anal�zy. Jsou z �ad ANC, ale osm z deseti pat�ilo, otev�en� nebo skryt�, k apar�tu komunistick� strany (stav ze srpna 1994 - pozn.p�ekl.):
- Alfred Nzo, ministr zahrani��, 68 let, v exilu od 1964, byl ��fem zpravodajsk� slu�by pod kryt�m sv�ch funkc� v K�hi�e a Indii
- Joe Slovo, 69 let, litevsk� �id, hlavn� ministr soci�ln�ch v�c� a bydlen� (podl�haj� mu minist�i zdravotnictv� a pr�ce) m�l hodnost plukovn�ka KGB
- Joe Modise, 65 let, ministr obrany, ��dil ozbrojen� k��dlo ANC od 1962. Vzd�l�n� na tajn�ch �kol�ch v Praze a Moskv�
- Mac Marahad�, 59 let, �len �V KS a jeho spojka na jihoafrick� odbor KGB od 1969 do 1990
- Sydney Mufamadi, 35 let, ministr policie, deset let v apar�tu KS
- Kahrada, n�pravn� �stavy a v�ze�stv�, tot�
- Jeff Radebe, ve�ejn� pr�ce, tot�, nav�c odbor��sk� funkcion��
- Trevor Manuel, pr�mysl a obchod, tot�.

Kdo bude zodpov�dn�, kdy� z�tra pote�e krev
Nadn�rodn� spole�nosti v �ele se skupinou Oppenheimerovou dostaly z�ruky - v��-li jim - od agit�tor�, kter� od roku 1986 podnes pom�haly �kolit. Co hor��ho, bohat� mohou v�as prchnout do zahrani��, ale jsou tu mal� B�l� a �ern�, kte�� zaplat� za toto dobrodru�stv�. Buthelezi jedin� varoval �p�ed komunistick�m nebezpe��m�. V�, �e Jihoafrick� KS ve sv�ch 40 000 �lenech disponuje dostate�n� disciplinovanou arm�dou, aby mohla vyv�jet tlak prost�ednictv�m odbor� a st�edn�ch hospod��sk�ch k�dr�.
�Inspir�to�i� od roku 1989 opakuj�, �e po p�du berl�nsk� zdi komunistick� nebezpe�� neexistuje. Zde je jejich seznam. Pokud v budoucnu krvav� l�ze� zruinuje Ji�n� Afriku, je t�eba v�d�t dop�edu, kdo za to m��e.
Mezi ty u� uveden� pat�� :
- Robert Crocker Good, absolvent Yalesk� university, utv��en nadac� Carnegie, �lov�k v pozad� pro Afriku ji� za Kennedyho
- Charles V.Hamilton byl v letech sedmdes�t�ch zap�len�m aktivistou NAACP, organizace pro povznesen� barevn�ch, kter� slou�ila jako kryt� komunist�m a trockist�m ve Spojen�ch st�tech
- C. Peter McColough, �editel CFR v 1981
- Donald McHenry z Trilater�ly, dlouho slou�il v OSN
- Linda Potterov�, poradkyn� veden� Rockefellerovy nadace v dob� pr�ce V�boru pro Ji�n� Afriku
- Chester Crocker, man�el jedn� z nejbohat��ch vlastn�k� �idovsk�ho p�vodu v Zimbabwe, k�drov� diplomat, kter� za Reagana a za Bushe postrkoval kolo revoluce.
Dal�� byli, nebo je�t� jsou, k�dry �i poradci ministerstva zahrani�� Spojen�ch st�t�. Vr�t�me se k nim p�i jin� p��le�itosti. Zde jsme jen cht�li zachytit n�kolik zodpov�dn�ch osob.

Slo�en� americk�ho V�boru pro Ji�n� Afriku (1981)
(�lenov� CFR jsou ozna�eni *)
Vedouc�:
Franklin A.Thomas*, p�edseda Fordovy nadace ; Robert C.Good*, president Denisonovy university; Constance Hilliard; Ch.V.Hamilton, Kolumbijsk� universita; J.Irwin Miller*, Cummings Engine; Alexander Heard*, Vanderbildtova universita; Alan Pifer*, p�edseda spole�nosti Carnegie; Aileen C.Hernandez, urbanistka; Howard D.Samuel*, AFL-CIO; C.Peter McColough*, Xeros
Skupina expert�:
Marc Fasteau; Stanley B.Greenberg; Linda Potterov�; Paul Lancaster; John de St.Jorre; Kenneth Thomas; Barbara H.Nelsonov�; Milfred C.Fierce*; William N.Raiford; Stella L.Brittonov�; Mark Collins; Mary J.Kellerov�; Edna Schwartzov�; Evelyn Dalmedov�
Poradci:
G.A.Costanzo* (Citibank); Heribert Adam; Larry W.Bowman; Michael A.S.Corke; Jorge I.Dominguez*; C.Clyde Ferguson*; Lawrence Franko; Hermann Giliomee; Ernest Gross*; Peter Hawthorne; Jill Natrassov�; Richard D.Ralston; Elizabeth Reidov�; Robert Schire; Dudley Horner; William Johnson*; Thomas Karis*; Eric Lane; Tilden LeMelle*; Richard B.Lillich; John A.Marcum*; Steven McDonald; Ezekiel Mphhlele; J.H.P.Serforntein; David Smockth; Sylvanus Tiewul; Dwight Wait; William B.Gould; William S.Sneath* (Union Carbide); David Albright; Gwendolen Carterov�; Chester Crocker*; Joyce Dubeov�; William Foltz; G.M.Frederickson; Roy Godson; Ted Robert Gurr; James Hoagland*; Quentin Peel; James W. Rawlings; Stephen Ritterbush; Aaron Segal; Robert Jaster; Michael Kamara; Helen Kitchenov�*; Bruce Larkin; W.M.Leogrande*; Hollis Lynch; Anthony Mathews;    John E.Metcalf; Dunbar Moodie; Charles Simkins; C.Sorensen*; Andr� Du Toit; Gary Walker; Donald F.McHenry* (Georgetownsk� universita); Millard Arnold*; Duncan Clarke; Kevin Danaher; John Dugard; Thomas Franck*; Michael George; June Goodwinov�; C.R.D.Halisi; Desaix Myers III; Robert M.Price*; Clarence Redekopov�; R.I.Rotberg*; Ann W.Seidmanov�; Walton Johnson; Mark A.Kaplan*; Adam Klein; Robert Legvold*; Peter Lewin; Bernard Magubane; Congress Mbata; Thami Mhlambiso; Caryle Murphy; Bernard Simon; Leonard Thompson; Dunstan M.Wai; Vaughn C.Williams.

Dodatek

N�kter� odhalen� v knize autora St�tn� p�evrat Marcuse Wolfa. V�lka mezi ob�ma N�mecky (1945-1991)

Pov�le�n� obdob�:
    B�ezen 1945. Berl�n. Aktivizace prosov�tsk�ch s�t� uvnit� spojeneck�ch okupa�n�ch arm�d: Ve francouzsk� z�n� to bylo 98 hodnost��, z nich jeden gener�l, jeho diplomatick� poradce, �ada spr�vn�ch ��edn�k�... D�stojn�k OSS ministrem financ� vl�dy NDR.
    L�to 1948. Uzn�n� Izraele Sov�tsk�m svazem, kter� v�ak o n�co pozd�ji rozehr�l arabskou kartu. Autora na to p�edem upozornil �lov�k jm�nem Arthur Koestler.

Bilance Stasi:
    1951-1959: 1800 p��pad� �pion�e st�h�no v NSR. 1969-1989: pr�m�rn� 1200 ka�d�m rokem. Necel�ch 15 % zve�ejn�no.
    1955: Tajn� setk�n� �piona Guillauma a Willyho Brandta p�edur�uje jejich podivn� vztahy 1970-1974. V NDR jeden inform�tor na p�t dosp�l�ch. Politika zastra�ov�n� a systematick�ho n�boru. V NSR 2500 st�tn�ch ��ednic, svobodn�ch nebo rozveden�ch, ve slu�b�ch v�chodon�meck� �pion�e - ze 35000 ��ednic, vyhodnocovan�ch slu�bami Markuse Wolfa.
    Od 1967 - a ne a� od 1970 nebo 1974: financov�n� teroristick�ch bun�k, kter� destabilizovaly Z�padn� N�mecko a� do 1991.
    Z�� 1981: Moskva tiskne plak�ty, oznamuj�c� vyhl�en� mimo��dn�ho stavu v Polsku, uskute�n�n�ho do slova a do p�smene podle nich gener�lem Jaruzelsk�m 13. prosince 1981 a v NSR ignorovan� soci�ln� demokratick�m kancl��em Schmidtem.
    1987-1991: Rozm�st�n� p��sn� tajn�ch s�t� Stasi po cel�m N�mecku.

Z�v�r

Strat�gov� Syst�mu se zd�en�m konstatuj�, �e podle v�zkumu ve�ejn�ho m�n�n� v b�eznu 1994 73 % Francouz� se domn�v�, �e politick� strany jsou k ni�emu. Tento verdikt je sou�asn� pravdiv� i fale�n�: Slou�� k posunov�n� ve�ejn�m m�n�n�m, kter� si je toho st�le v�c v�domo, ale bylo by je�t� skepti�t�j��, kdyby celost�tn� m�dia mu vysv�tlila �alebnost informac� a hlavn� pseudorivalit kandid�t� na funkce ze stran ozna�ovan�ch za demokratick�.
V�t�ina neve�ejn�ch, uzav�en�ch �klub�� a l�� ve Francii sdru�uje kl��ov� lidi apar�t� t�chto navenek soupe��c�ch stran. Tam se kucht� klamn� opozice, nebo pozice, v��i kter�m si zasv�cenci vyty�uj� nikdy nep�ekro�iteln� meze. Sta�� p�i ve�ejn�ch st�etech neodpov�d�t na ten �i onen nep��jemn� argument, nebo odpov�d�t vyh�bav�.
A tak Stolet� (Le Siecle) sdru�uje pravideln� cel� spektrum poslanc� a jin�ho panstva, politicko-ekonomick� k�dry, od leva do prava; tot� klub Vauban (man�el� Veilov�ch), Saint-Simonova nadace a tucet m�n� zn�m�ch dal��ch. Smet�nku osobnost� z evropsk�ch instituc� lze nal�zt v Asociaci Jeana Monneta, jej� �lenov� jsou za�ast� i v Bilderbergu a Trilater�le. Vrt� se v z�kulis� kandid�tek.
Ned�vn� debata na prvn�m programu televize se sna�ila, aby zd�v�rohodnila n�zor, �e v�e se odv�j� v perfektn�m demokratick�m duchu. Ve skute�nosti bylo p�edem dan�m c�lem ujistit div�ky, �e �Maastricht je p�ekon�n�. Pro� tedy ministr pro evropsk� z�le�itosti Alain Lamassoure uji��oval v roce 1992, �e odm�tnout Maastricht by m�lo katastrofick�, ruinuj�c� n�sledky, zat�mco schv�len� by p�ineslo �v�c ne� p�t milion� pracovn�ch m�st�? Dva roky nato je dal��ch sedm milion� nezam�stnan�ch. A Jacques Delors - kter� sliboval ta budouc� m�sta - dosud napad� ty, kdo� si dovolili kritizovat ho a ozna�uje je za �bigotn� rasisty� (4.kv�tna 1994 v Evropsk�m parlamentu).
Alain Jupp� se pokusil uklidnit �ady RPR uji�t�n�m, �e br�n� �francouzskou vizi Evropy�. Jak v to v��it, kdy� hlasoval pro Maastricht, tedy roz�edil francouzsk� princip jako tabletu aspir�nu v bezdomovsk�m pojet� smlouvy, o n� je�t� v b�eznu 1994 Dominique Baudis soudil, �e povede k �integr�ln�mu federalismu�, zat�mco v kv�tnu 1994 n�hle vyhl�sil, �e v n� odsuzuje federalistick� aspekt. Z �eho si to trop� �erty?
Co je hor��, tyto l�i Syst�mu jsou organizov�ny pro pouh� volebn� p�e�it� politick�ch stran, kter� se samy st��daj� u moci, pot�, co samy sebe ozna�ily za demokratick� a odm�tly d�t mo�nost vyj�d�it se jin�m, ne� sob�.
Vskutku, v jejich pozad�, v z�kulis� v�ech evropsk�ch zem�, za v�emi konstrukcemi p�edst�ran�ho Nov�ho sv�tov�ho ��du, jsou kluby a zpola temn� krou�ky, jejich� pl�ny a inspir�tory dlouhodob� a �asto slad�n� odhaluj� Henry Coston a CEI.
D�tka a adepti t�ch, kte�� soub�n� financovali komunismus a nacismus, nab�dli v letech 1943-1945 p�lku Evropy komunismu, zajistili p�e�it� komunismu v okam�iku, kdy p�edst�ral, �e se zbavuje stalinismu, zajistili n�vrat komunismu po roce 1990, kdy� zabr�nili ve v�chodn� Evrop� jak�koli �debol�evizaci� tamn�ch st�t�.
/D�kazy o pravdivosti t�chto tvrzen� francouzsk�ho zpravodajsk�ho d�stojn�ka si ka�d� �ten�� m��e ov��it v NECENZUROVAN�CH NOVIN�CH z let 1991 - 1998, kter� likvida�n� �toky t�chto kruh� samy t�m�� nep�e�ily ! Krom� nes�etn�ch d�kaz� o shora zma�en� debol�evizaci zem� b�val�ho sov�tsk�ho bloku je nutn� p�edev��m upozornit na dal�� zcela z�sadn� materi�l "AKCE VAMPIR", tj. akci �st�eden n�rodn�-socialistick�ho Gestapa v okupovan�ch zem�ch Evropy t�sn� p�ed �stupem, kdy nejkvalitn�j�� a v�kov� nejperspektivn�j�� k�dry mezi dom�c�mi spolupracovn�ky Gestapa dostaly rozkaz vstoupit po p�echodu fronty za ka�dou cenu do v�ech struktur v�t�z�, p�edev��m do komunistick�ch stran, kter� v t� dob� p�ij�maly statis�ce nov�ch �len�, p�edev��m velmi mlad�ch lid�, do st�tn� spr�vy a mocensk�ch org�n� a zaujmout v nich rozhoduj�c� pozice. Z t�chto pozic pak, a� nastane vhodn� doba, d�le pracovat ve prosp�ch N�mecka. /Materi�ly k AKCI VAMPIR je mo�no naj�t v NN 38/1994, str. 08-09, NN 39/1994, str. 16-17 "Do kdy bude AKCE VAMPIR utajena?", NN 44/1994, str. 26-27 "AKCE VAMPIR-sv�dectv� korunn�ho sv�dka...", NN 50/1994, str. 04-07 "Od Gestapa po v�t�zn� listopad 1989"/. Agentura Gestapa na �zem� Evropy d�ky sv� po�etnosti, kvalit� a ��inn�mu kryt�, �asto legendou aktivist� protin�meck�ho odporu, v�t�inou p�e�ila a po �sp�n� reprodukci a genera�n� v�m�n� dnes p�edstavuje, spolu s promoskevsk�mi s�t�mi, nejd�le�it�j�� vlivovou a pozi�n� agenturu v Evrop�. Tato agentura Gestapa byla ve st�tech sov�tsk�ho bloku v �ad� p��pad� odhalena a ponech�na v chodu pod kontrolou KGB nebo GRU jako jedna ze z�kladen zpravodajsk�ho a vlivov�ho p�soben� proti antisov�tsk�m sil�m Z�padu. Dal�� spolupracovn�ci Gestapa v Z�padn� Evrop�, odhalen� d�ky zabaven�m nacistick�m archiv�m sov�tsk�mi slu�bami, byli donuceni k pr�ci pro Moskvu na z�klad� vyd�r�n�. Podle �ady anal�z, zvl�t� v �eskoslovensku prob�h� akce VAMPIR mimo��dn� �sp�n�, kdy� n�kter� z nejd�le�it�j��ch rodin bychom u� dnes mohli jmenovat. Mnohem t잚� je ur�it, kdo z t�chto agent� a dvojit�ch agent�/dabler�/ pracuje dnes ve skute�nosti pro V�chod a kdo pro Z�pad, pro kterou z tamn�j��ch mocensk�ch frakc� a jestli to sami agenti v�bec tu��. Nakonec, jak se zd�, ve v�t�in� p��pad� je to z�ejm� �pln� jedno.

Koho ani tohle v�echno nep�esv�d��, a� si pozorn� p�e�te v NN 23/1994 na str. 03 - 07 vy�erp�vaj�c� rozhovor o debol�evizaci spole�nosti s dne�n�m ministrem "spravedlnosti" za soci�ln� demokracii Motejlem pod n�zvem " JAK NEPOTRESTAT VRAHY - dozn�n� p�edsedy nejvy��ho soudu Otakara Motejla" - pozn. NN/

Tit� lid� nyn� cht�j� na V�chod� i na Z�pad� pod zd�nlivou ochranou �Ameriky� (v p�esn�m slova smyslu nejde o Ameriku, ale o Zasv�cence, kte�� se prost�ednictv�m CFR zmocnili Ameriky) p�ej�t k dal�� etap�. Jeden z jejich mozk� (v korporaci Rand) Benjamin C.Schwarz ozn�mil v New York Times (23.kv�tna 1994), �e �nyn�, kdy� studen� v�lka skon�ila, jako nezbytn� nositel integrace nejrozvinut�j��ch pr�myslov�ch n�rod� zb�v� pouze americk� hegemonie... Ta mus� tedy dominovat mezin�rodn�mu syst�mu, aby zabr�nila pr�myslov�m zem�m jak konkurovat na�� vedouc� roli, tak jen usilovat o region�ln� �i glob�ln� v�znamn�j�� roli�.

Kdo, kter� n� politik, kter� celost�tn� periodikum, rozhlas nebo televize v�s upozor�uj� na tuto tajnou v�lku proti na�im svobod�m?