New Page

Kapitola 3

Spojen� st�ty, z�kladna globalismu

Prav� Bill Clinton a jeho politika
P�i�el �as, s ohledem na krvav� dramata prob�haj�c� na na�� planet�, dozv�d�t se s k�m m�me ve Washingtonu tu �est, u� s ohledem na v�hu Spojen�ch st�t�, ale i pro jejich vyh�b�n� se �ad� probl�m�, je� - mimochodem - do zna�n� m�ry spoluvytv��ely.

�ivot presidenta nem��e b�t soukrom�. Mluvilo se o v�ku a zdrav� Rooseveltov�, aby se �omluvily� jeho omyly a slabiny. Nelze nemluvit o tom, jak� �lov�k je Bill Clinton, p�edt�m, ne� budeme posuzovat jeho politiku a politiku jeho okol�. Od doby jeho nominace jsme ur�ili jeho p�vod: Je produktem establishmentu, od Rhodesova stipendia na Oxfordsk� universit�, p�es CFR a� po Trilater�lu. Rovn� jsme se zm�nili o �guruovi� (r�dci) jeho man�elky, kter�m je Michel Lerner z hnut� New Age. Lib�ration po m�s�ci, Globe a Lectures francaises po dvou m�s�c�ch zopakovali na�e informace.

Te� je t�eba j�t do hloubky, m�t v�dycky na mysli, �e Bill Clinton je lh��, fale�n� purit�n, a osoba - spolu se svou �enou - zapleten� do nekal�ch z�le�itost�. V��me sv� slova. Je z�va�n�, �e prvn� sv�tov� velmoc je ��zena nejen liber�lem v americk�m smyslu slova /tedy levi��kem - pozn. NN/, ale i slabochem a oportunistou.

N�sleduj�c� informace m�me z na�eho archivu a d�ky veter�novi celost�tn�ho americk�ho tisku, kter� z n�ho ode�el zhnusen a zve�ejnil d�v�rn� sd�len�, t�kaj�c� se jeho zem�, jeho� informace zat�m nikdy nebyly zpochybn�ny. Jde o Roberta Goldsborougha a jeho publikaci Washington Dateline:
1968 Clinton dokon�il pr�va - a globalistick� vzd�l�n� na z�klad� Rhodesova stipendia - v Oxfordu, pak vyu�oval na Arkansask� universit�.
1969 opakovan� intrikoval a obracel se na sv� zn�m�, aby se vyhnul vojensk� slu�b�. Byl jedn�m z organiz�tor� protiamerick�ch a protivojensk�ch demonstrac�, mezi nimi zn�m�ho �Pochodu smrti� p�ed americk�mi velvyslanectv�mi v Lond�n� a v Oslu. Prohl�sil: �Jsem proti a nen�vid�m v�lku vedenou ve Vietnamu stejn�, jako nen�vid�m americk� rasismus.�
1970 byl Clinton pozv�n do Moskvy. S�m. V t� dob� to nebylo mo�n� bez z�va�n�ho d�vodu, jak prohl�sil Angelo Codovilla, odborn�k Hooverovy nadace na ot�zky komunismu. I kdy� pozv�n� bylo diskr�tn�, v�d�lo se o n�m. V roce 1992 b�hem presidentsk� kampan� Clinton odpov�d�l na ot�zku, �e byl v Moskv� �jako oby�ejn� turista�. Kdo si pamatuje na nap�t� mezi V�chodem a Z�padem v letech sedmdes�t�ch, a� to posoud�... /Je t�eba doplnit, �e na �t�ku p�ed nasazen�m ve Vietnamu proti komunistick� agresi, nav�t�vil i komunistick� �eskoslovensko, obsazen� pr�v� sov�tskou okupa�n� arm�dou. Zde se pohyboval a bydlel v kruz�ch agent� StB, sv�ch p��tel, na jejich� pozv�n� Prahu nav�t�vil...pozn. NN/
1975 na ja�e, kdy� u� rok vyu�oval na Arkansask� universit�, udr�oval vztah (mimo jin�) i se studentkou Susann Colemanovou. Sd�lila mu, �e je t�hotn�. Roze�el se s n� a v ��jnu se o�enil s jinou p��telkyn�, Hillary Rodhamovou, pr�v� kdy� se za�al uch�zet o funkci gener�ln�ho prokur�tora sv�ho st�tu. Susann si cht�la d�t� ponechat. Byla v osm�m m�s�ci t�hotenstv�, kdy� si ji na�la smrt, kulka do hlavy. Podle ofici�ln� verze sebevra�da. Ale bylo nemo�n�, aby kulka nalezen�ho kalibru ji mohla tak z��dit. Krom� toho, novin�� Floyd Brown pozd�ji zve�ejnil dopis Susann, kter� v�razn� zpochyb�uje tuto verzi.
1977 se stal gener�ln�m prokur�torem Arkansasu./Na dezert�ra trochu p��li� neobvykl� kariera... S�ly, kter� za n�m st�ly, musely disponovat t�m�� neomezen�mi prost�edky... pozn. NN/
1978-1979 on a jeho man�elka Hillary (z advok�tn� kancel��e Rose Law Firm) se dali dohromady s jist�m McDougalem v investi�n� spole�nosti Whitewater. Pak se /dezert�r!/ Clinton stal guver�rem Arkansasu. McDougala si vzal do sv�ho kabinetu. Ten ode�el v roce 1980, aby se v�noval jejich spole�n�mu podnik�n�. Zakoupil v Kingstonu Madison Bank and Trust. Za�aly spekulace, p�j�ky, finan�n� intriky, o kter�ch da�ov� ��ad zjistil, �e zna�n� p�ekra�ovaly mo�nosti Madisonsk� banky. Jejich charakteristick�mi rysy bylo, �e �lo o p�j�ky, vklady a p�evody fond� Clintonov�m, bez z�ejm�ch d�vod�. /M�sto da�ov�ho ��adu m�l vy�et�ov�n� v�st FBI !!! - pozn. NN/
1984 da�ov� ��ad zah�jil �et�en�, kter� se protahovalo a� do roku1989. Byla to Hillary osobn�, za�t�t�na advok�tn� kancel�� Rose Law Firm, kdo slou�il jako advok�t a poradce Madisonsk� skupiny. Ta pak byla rozpu�t�na. Likvidace za cenu 47 milion� dolar� z kapes americk�ch da�ov�ch poplatn�k�. Spole�nost Whitewater nicm�n� pokra�ovala ve sv�ch operac�ch.
1992 v pr�b�hu presidentsk� kampan� George Bush zpochybnil fina�n� po�estnost Clintona. Ihned pot� spole�n�k McDougal vykoupil od Clintonov�ch jejich pod�ly ve Whitewateru, po jedn�n�ch veden�ch Vincentem W.Fosterem z Rose Law Firm.
1993 po sv�m zvolen� presidentem si Clinton vybral Fostera jako druh�ho pr�vn�ho poradce B�l�ho domu. Av�ak Foster se p��li�, zd� se, zaj�mal o pozad� v��e uveden�ch z�le�itost�. Po �esti m�s�c�ch, 20.�ervence 1993, nalezl smrt v parku na p�edm�st� Washingtonu, se star�m revolverem v ruce. Policie cht�la vstoupit do jeho kancel��e. Bernard Nussbaum, prvn� pr�vn� poradce Clintonov�ch, byl proti tomu. �estat�icet hodin po tomto odm�tnut� ozn�mil, �e na dn� z�suvky ve Fosterov� kancel��i byl nalezen l�stek, roztrhan� na kousky, kter� vysv�tloval d�vody sebevra�dy! FBI nemohla zkoumat obsah Fosterov�ch spis�. Teprve m�s�c po jeho �sebevra�d� mohla policie kone�n� prohl�dnout jeho od�v a zbra�, ve kter� z�stala kulka v hlavni...
1993 v prosinci b�val� osobn� str�ci Clintona vypr�v�li o jeho �etn�ch vztaz�ch se �enami, mezi jin�mi s Jennifer Flowersovou. Clintonovi reagovali �tokem na m�dia. Od nyn�j�ka se proch�zej� ruku v ruce a nech�vaj� ��it sv�j obraz vzorn�ho p�ru. President, kter� prohl�sil, �e se bude v�novat dom�c� politice a ponech� zahrani�n� politiku sv�m poradc�m a ministr�m, n�hle za��n� medializovat sv� cesty a stanoviska v oblasti zahrani�n� politiky.
24. ledna 1994 publikace Roberta Goldsborougha Washington Dateline odhaluje v�t�inu v�ech t�chto fakt�. Nic o tom v tisku. Ale dne 28. ledna Wall Street Journal po��dal, aby byla zve�ejn�na zpr�va B�l�ho domu o Fosterov� �sebevra�d�. 5. �nora Washington Post, ani� by citoval Goldsborougha, potvrdil v�t�inu jeho informac�.

Je t�eba dodat n�kolik up�esn�n�, ne� se dostaneme k zahrani�n� politice Clintonovy ekipy, kter� vych�z� z jeho p�edstavy o �lov�ku a sv�tu. Guru Michel Lerner ve sv�ch katechismech mluv� o �lidsk� pot�eb� afektivn�ch a p��telsk�ch vztah�, vztahuj�c�ch se ke spole�enstv�m�. Tato osoba �p�ekypuj�c� �idovsk�m �armem a� do karikatury a nos�c� jarmulku (�idovskou �epi�ku)�, jak poznamenal Sunday Telegraph, dopl�uje diskr�tn� roli jin� p��telkyn� Clintonov�ch, Mayi Angelou.

U� jsem n�kde vypr�v�l o jej�m chov�n� b�hem garden-party, organizovan� nov�m p�esidentem v p�edve�er jeho inaugurace: Mal� slavnost na Pennsylvania Avenue svedla dohromady homosexu�ly, lesbi�ky, americk� hippies a pacifisty politicko-intelektu�ln�ho sv�ta. V�ichni pro�li pouli�n�mi manifestacemi v obdob� 1961 - 1975. Al Gore, vicepresident, byl u vytr�en� z po�m, recitovan�ch Mayou Angelou, jako zt�lesn�n�m Gaji, bohyn� zem� dle New Age! (Al Gore byl po l�ta p��jemcem dolarov�ch dar� roz�i�ovan�ch v t�to faun� Armandem Hammerem, sov�tsk�m agentem.)

�ty�i m�s�ce po jeho uveden� v ��ad byly nalezeny dal�� mrtvoly v jeho stop�ch, po Susann a n�co p�ed Fosterem. Zde jsou up�esn�n�, p�inesen� Anthony Suttonem a Robertem Goldsboroughem, shrom�d�n� Lindou Thompsonovou, advok�tkou v Indianapolisu. Ta mimo jin� shl�dla filmov� aktuality t�kaj�c� se dramatu ve Waco v dubnu 1993, kde operace za pomoci obrn�n�ch vozidel zlikvidovala nebezpe�nou sektu Davidi�n�.
Mezi 85 mrtv�mi byli, jako n�hodou, t�i b�val� osobn� str�ci Clintona, kte�� ho obklopovali b�hem presidentsk� kampan�. T�i mu�i, kte�� v roce 1992 chr�nili, dokonce organizovali ve��rky pro n�kolik p�r�, doporu�ovan�ch specializovan�mi agenturami. B�hem �toku na Waco �ty�i mu�i v �ern�m vy�plhali na st��ku, aby vylomili okno. T�i to �inili, kryti podle z�sady �tvrt�m, kter� po prora�en� st�echy jim hodil do zad gran�t, pak vlezl dovnit� a za�al st��let... T�la t�� mu�� byla nalezena. �tvrt� zmizel. Podivn� osud, pot�, kdy� tito mu�i ji� n�kolik t�dn� p��li� vypr�v�li o proslul�ch ve��rc�ch b�hem Clintonovy kampan� v roce 1992...

Tak �citov� a p��telsk� vztahy� vedly k n�kolika mrtv�m poka�d�, kdy� mohli poskvrnit dobrotiv� obraz p�ru, v n�m� ve skute�nosti oba vedou osobn� mnohostrann� sexu�ln� �ivot. V�ichni v�d� o zvl�tn�ch p��telstv�ch d�my Hillary. Co maj� s Billem spole�n�ho, jsou doby kampan� proti arm�d�, proti v�lce ve Vietnamu, jako� i proti �provokac�m� Spojen�ch st�t� v��i SSSR, kter� p�inutily Moskvu �odpov�dat� na tuto studenou v�lku!

Pacifist� a levicov� liber�lov� u moci
Je ne�t�st�m pro Ameriku a pro sv�t, �e aktivist�, kte�� obklopovali Billa a Hillary, v letech 1967 a� 1975 nebo pozd�ji, byli dosazeni na vlivn� nebo rozhoduj�c� m�sta v B�l�m dom� a ve vl�dn�m z�kulis�. Protesty men�iny v Sen�tu a v Kongresu nenal�zaj� sluchu v celost�tn�m americk�m a sv�tov�m tisku.

Tak Strobe Talbot. Ve sv� dob� �vodn�k�� asopisu Time, ale tak� jeden ze dvaceti �ty� �editel� CFR, dohl�ej�c�ch na jeho �estn�ct st�l�ch studijn�ch v�bor�. Clinton z n�ho ud�lal v lednu 1994 st�tn�ho podtajemn�ka, tedy n�m�stka ministra zahrani��, coby �specialisty� na b�val� SSSR. Nicm�n� Talbot, pades�tn�k, absolvent Yaleovy university, sd�lel v roce 1969 pokoj s Clintonem, kdy� oba na z�klad� Rhodesova stipendia studovali v Anglii na Oxfordu. Stal se �dajn�m znalcem sov�tsk�ho sv�ta proto, �e ve sv�ch dvaceti �ty�ech letech z podn�tu sv�ch fabi�nsk�ch u�itel� p�elo�il prvn� verzi Chru��ovov�ch Pam�t�. Dobr� lingvista v�ak nen� nutn� odborn�kem na jemnosti komunistick�ho apar�tu...

Talbot se nav�c v�dycky m�lil. Sta�� znovu p�e��st jeho anal�zy, p�edpov�di a z�v�ry z nich: L�pe se dohodnout s Moskvou, ne� �elit jej� rozp�navosti, ne� vylep�ovat zbran� (jak to cht�l Reagan), ne� se domn�vat, �e SSSR jednou bude souhlasit se znovusjednocen�m N�mecka - tohle publikoval p�r m�s�c� p�ed p�dem berl�nsk� zdi - atd. Vysed�l v �klubu� my�lenku rozd�len� sv�ta ve jm�nu Nov�ho ��du, postaven�m na pr�b�n�m sla�ov�n� americk�ch a sov�tsk�ch postoj� .

Michel Schifres, jeden z veden� den�ku Figaro, ude�il h�eb�k na hlavi�ku, kdy� napsal ��e by Spojen�m st�t�m nebylo proti mysli, kdyby na�ly na V�chod� sv�ho obvykl�ho partnera. Ob� zem�, i kdy� byly protivn�ky, si zvykly op�rat se jedna o druhou. Je to nejpohodln�j�� prost�edek jak vl�dnout nad planetou�.

Zat�mco Talbot je pouh�m n�strojem �klubu�, Anthony Lake a jeho z�stupci v Rad� n�rodn� bezpe�nosti (v roce 1994) jsou z�rove� z �klubu� a sv�z�ni s prosov�tsk�mi pacifisty let 1965 a� 1980. Lake (CFR, Harvard, Princeton, Cambridge) byl v roce 1964 jedn�m ze str�jc� zavra�d�n� (jiho)vietnamsk�ho presidenta Ngho Dinh Diema, kter�, jakkoli byl diskutovatelnou osobou, cht�l na ka�d� p�d vyhr�t v�lku proti hanojsk�m komunist�m. Zlo�in ur�ky z��zen�! Pot� Lake vstoupil do Kissingerova t�mu, o kter�m v�d�l, �e chce skoncovat s v�lkou a nab�dnout ji�n� Vietnam Hanoji na podnosu. Byla to doba, kdy Kissinger (ne� se stal d�v�rn�m r�dcem Pekingu) �ekl sov�tsk�mu velvyslanci Dobryninovi, �e �B�l� d�m ch�pe zvl�tn� z�jmy, kter� m� Moskva ve v�chodn� Evrop� a neu�in� nic, co by jim mohlo p�ek�et�. Archivy v Moskv�, p�echodn� otev�en� v roce 1991, to odhalily, stejn� jako odhalily to, �e Kissinger �ekl, �e �nen� t�eba br�t v�n� Nixonova prohl�en� ve prosp�ch zem� st�edn� Evropy, proto�e je u�inil jen pro americk� voli�stvo, jeho� zna�n� ��st poch�z� odtamtud...�

Talbot potvrdil ten stra�n� podvod ned�vno, v knize vydan� v USA. Napsal tam o Bushovi, �e �jeho kritika Sov�tsk�ho svazu je ur�ena v�hradn� k uklidn�n� republik�n�...� Sd�l� n�zor Laka , kter� v dob� invaze do Afgh�nist�nu d�val p�ednost �p�izp�soben�. V roce 1979 byl Lake u� t�i roky poradcem M�rov� nadace jednoho americk�ho pacifistick�ho �stavu, spjat�ho se SSSR d�v�rn�mi nitkami. Bylo mo�no se ob�vat nejhor��ho, kdy� si Lake k sob� vzal v �noru 1994 Mortona Halperina, extr�mn� levicov�ho aktivistu, jako� i jin� ultrapacifisty, prosazen� Clintonov�mi.

To v�e vy�s�uje v globalismus, jeho�, jak se Anthony Lake domn�v� (v New York Times 7. �nora 1994), �kl��em a bezpe�nostn� z�rukou mus� b�t OSN, a to d�ky mezin�rodn�m vojensk�m sil�m... jejich� mana�erem a spr�vcem financ� by byl Pentagon!� Jinak �e�eno, humanit�rn� levice se spojuje s nadn�rodn�mi spole�nostmi bez vlasti k tomu, aby nastolily, ve jm�nu hesla �bez v�vozu je smrt�, Nov� ��d, garantovan� odborn�ky Pentagonu, nyn� pod politick�m dohledem Rady bezpe�nosti OSN! To by je�t� vy�adovalo, aby velen� Pentagonu bylo zcela vym�n�no. Ale kdyby takov� pl�n usp�l, pak by to, k �emu by to vedlo, byla diktatura internacionalistick� levice bez vlasti, podporovan� anonymn� arm�dou a polici� �oldn��, by� zamaskovan�. Tihle p�nov� si p�edstavuj�, �e Moskva se bude pod�let na t�to kombinaci, a �e chce obnovit sv� imp�rium, jen aby to uleh�ila! Je to zrada, nebo stupidita, kdy� na�e ��ady z�st�vaj� div�ky, ani� by cokoli �ekly nebo ud�laly?

Trilater�la, d�tko CFR, u moci ve Washingtonu
Titulek na stran� 20 magaz�nu Time ze 20. prosince 1976 hl�sal, u p��le�itosti Carterova p��chodu do B�l�ho domu: �Carterovy mozkov� trusty: Trilater�ln� komise a Brookings�v institut�. Sedmn�ct let pot�, kdy� nastupuje Bill Clinton a �nov� americk� vl�da ve Washingtonu, je to v�c ne� kdy jindy aktu�ln�. Des�tka ministr� pat�� ve skute�nosti k t�to nadn�rodn� instanci, k Aspensk�mu institutu, k Bilderbergsk� konferenci a dal��m d�tk�m opravdov� americk� mocnosti v z�kulis� - CFR.

Winston Lord je dnes jedn�m z vedouc�ch �initel� Clintonovy vl�dy. P�ed n�kolika lety, kdy� byl p�edsedou Rady pro zahrani�n� vztahy (CFR), odpov�d�l jednomu z americk�ch publicist�, kter� se ho ptal, zda je to opravdu Trilater�la, kdo vede sv�t: �V�bec ne, to CFR v�echno ��d�!� Bohu�el ofici�ln� tisk ignoruje, nebo aspo� nechce nikdy p�iznat, �e to potvrzuje na�e �daje, kter� nejsou v�erej��, proto�e Evropsk� informa�n� st�edisko (CEI) jim otev�elo dve�e u� v roce 1971, kdy� zve�ejnilo, co je a co chce CFR. To znamen�, �e sleduje dlouhodob� zmocn�nce t�to Rady, jak v jejich �inech tak v jejich slovech, proto�e ty je t�eba v cel�m sv�t� pova�ovat za zasv�cence, oddan� (a� z kari�rismu, nebo pro finan�n� p��nos) aplikaci jej�ch dogmat, a pokud vy�k�vaj�, tedy sb�raj� s�ly - podporuj� a rozv�jej� politick�, obchodn�, fina�n� a strategick� intriky.

Na�e tvrzen� o jej�ch z�m�rech vypl�vaj� jednak z intern�ch publikac�, jednak z �etn�ch z�kladn�ch d�l, ov��iteln�ch, proto�e vydan�ch ve�ejn�, zejm�na
Tragedy and Hope (Studie ze soudob�ch d�jin) od Carolla Quigleyho, dlouholet�ho profesora Georgetownsk� university, veter�na vnit�n� spr�vy CFR. MacMillan vydal tuto knihu v roce 1986 v New Yorku a v Lond�n�
Kissinger on the couch (vydal Arlington House 1975), kniha sepsan� admir�lem v z�loze Chesterem Wardem, tak� �lenem CFR, ale n�hle zneklidn�n�m kissingerovsk�mi kombinacemi v jeho ofici�ln�ch i tajn�ch vztaz�ch s Moskvou od poloviny let �edes�t�ch do roku 1974.

Tak� jin� o tom (i ve Francii) v�d�, ale boj� se mluvit, aby neohrozili svou kari�ru novin��skou nebo politickou. V�c odvahy a svobody slova maj� v Anglii, kde �asopis Economist ve sv�m ��sle z 25.prosince 1992 vyjmenoval tucet vlivn�ch spole�nost�, existuj�c�ch v z�padn�m sv�t� a podotkl, �e jejich rodi�em byl ve sv� dob� ��d Ilumin�t�. Jmenoval zejm�na tajn� bratrstvo Skull and Bones (Lebka a hn�ty), vytvo�en� na Yalesk� universit� v roce 1832, kter� od t�ch dob ka�doro�n� testuje a vyb�r� patn�ct �len� z nov�ch ro�n�k�. Nejviditeln�j��m sou�asn�m �lenem je George Bush. Text uv�d�l tak� Rhodeskou skupinu, kter� u� cel� stolet� ka�doro�n� ud�luje pe�liv� vybran�m anglick�m a americk�m vysoko�kol�k�m stipendia na Oxfordu, aby je utv��ela v duchu internacionalistick�ch ide�l�, odpov�daj�c�ch n�zor�m CFR (Rady pro zahrani�n� vztahy, je� se zrodila v roce 1919, jako jej� anglick� dvojn�k RIIA, Kr�lovsk� �stav zahrani�n�ch v�ci). Zd� se, �e �est �i sedm nov�ch americk�ch vedouc�ch �initel�, mezi nimi i Clinton, obdr�eli d��ve Rhodesk� stipendium. Economist ironizuje ty, co mysl�, �e svobodn� zedn��stvo vede sv�t: �Byli by bl�e pravd�, kdyby se jejich podez��vavost na toto t�ma obr�tila k Trilater�le.� Nic si tedy sami nevym��l�me.

Pl�n 2000
P��slu�nost k uveden�m klub�m neznamen�, �e existuje organizace zcela koherentn� a uk�zn�n�, bez odchylek, ale jejich c�l - z�nik n�rodn�ch st�t� ve prosp�ch velk�ch ekonomick�ch celk� a sv�tov� vl�dy - je spole�n�. P��stup nen� st�le t��, a� u� z taktick�ch d�vod�, nebo pro rivalitu osob a jejich obchodn�ch skupin uvnit� CFR, Trilater�ly, Bilderbergu atd. V z�kulis� se vede diskuse: Ne� se OSN (nebo jin� organismus) stane sv�tovou vl�dou, se svou arm�dou (ji� budovanou), tajnou polici� (t� vytv��enou), sv�mi loutkov�mi parlamenty (i to se u� d�je) - maj� b�t Spojen� st�ty jedin�m hybatelem Nov�ho ��du, nebo budou muset �elit jin�m nadn�rodn�m hybatel�m, sna��c�m se zabr�nit americk� hegemonii?

Domn�v�me se, �e CFR zvolila pro tento okam�ik (1994, pozn. p�ekl.) t�et� cestu: P�edev��m urychlit vytv��en� velk�ho panamerick�ho celku (Kanada-USA-Mexiko) a z�rove� man�vrovat (tak� fale�nou hospod��skou v�lkou), s c�lem p�inutit Evropu v odpov�� st�t se politicko-obchodn� entitou, dostate�n� silnou, aby nahradila sv� n�rodn� st�ty nadn�rodn� moc�, pod z�minkou, �e �nacionalismus znamen� v�lku, nen�vist...�. Proto byly sv�voln� prodlu�ov�ny konflikty, jako v b�val� Jugosl�vii, aby vy�stily v ochotu obyvatelstva pod��dit se jak�mukoli �e�en�. Tedy - jinak �e�eno - globalistick�mu.

Z�le�itost je komplikovan�j�� v Asii. Japonsko je hybatelem, ale zasv�cenci necht�j�, aby dominovalo. Proto postrkuj� ��nu, Singapur a jin� ekonomicko-obchodn� centra, do soupe�en� s Japonskem, s my�lenkou, �e nastane okam�ik, kdy tak� tam anonymn� �velk� celek� bude v�e ovliv�ovat, za vyu�it� n�kolika nadn�rodn�ch bank, pr�myslov�ch a obchodn�ch spole�nost� - tzv. �asijsk�ch�, tedy nejen japonsk�ch, ale t�eba z Hongkongu.

Finan�n�ci americk� v�tve Trilater�ly (1992-1993)
N�sleduje �pln� seznam firem, bank, pr�myslov�ch a obchodn�ch spole�nost�, vydavatelstv�, kter� v b�n�m roce poskytly p�isp�vek pro pokrok globalismu:
Nadace Aetna, Archer Daniels Midland, Cigna, Dow Jones, Eaton Charitable, General Electric, H.J.Heinz, Levi Strauss, Pepsico, Prudential, TRW, Young and Rubicam, finan�n� domy American Express, American Security, Chase Manhattan, dal�� spole�nosti Ambase, American Brands, Balfour Maclaine, Booz Allen and Hamilton, Cargill, Chubb, CIC-Union, Coca Cola, Continental, Coopers and Lybrand, Corning, Deere, Donaldson Lufkin and Jenrette, Elf Aquitaine, Exxon, Finmeccanica, Foster Wheeler, General Motors, Heidrick and Struggles, Hill and Knowlton, ITT, Johnson and Johnson, S.C.Johnson, Macmillan, R.H.Macy, Mine Safety Appliances, Mobile, Northrop, Phillips Petroleum, Raytheon, RJR Nabisco, Rydee, Salomon, Sherson Lehman, Smithkline Beecham, Sterling Drugs, TIC Services, Volvo USA, Washingtom Post, McKinsey, Manufactures Hanover.

Nejv�znamn�j��mi d�rci byli brat�i Rockefellerov�, kte�� p�es sv� nadace, p��mo (David: 84 069 dolar�) nebo p�es sv� lidi (asi 35 000 dolar�) vlo�ili v�c jak 100 000 dolar�. Celkov� rozpo�et americk� v�tve p�es�hl 650 000 dolar� ve sv� viditeln�, deklarovan� a tedy od dan� odpo�itateln� ��sti, jako by �lo o �istou filantropii.

Japon�t� �lenov� asijsk� v�tve d�vaj� v�c, sten� jako �lenstvo evropsk� v�tve.

Elf Aquitaine, d�rce americk� v�tve, obnovil sv� p��sp�vky v Evrop�. Stejn� americk� spole�nosti, jako General Electric, ITT, Pepsico, Phillips Petroleum neopom�jej� opakovan� projevovat svou �lechetnost na obou stran�ch Atlantiku.

Mozek v roce 1992-1993
Nejvy��mi p�edstaviteli Trilater�ly je deset osobnost�, obklopen�ch ve v�konn�m v�boru a v jej�ch v�tv�ch dal��mi osmi Kana�any �i Ameri�any, jeden�cti Japonci a osmn�cti Evropany.
Pro Spojen� st�ty a Kanadu:
David Rockefeller, �estn� p�edseda
Paul A.Volcker, p�edseda (t� �lenem CFR a Bilderbergu )
Allan E.Gottlieb, m�stop�edseda, p�edseda p�edstavenstva a gener�ln� �editel kanadsk� Burston-Marsteller, b�val� velvyslanec ve Spojen�ch st�tech
Charles B.Heck, st�l� �editel (t� CFR)
Pro Evropu:
Otto hrab� Lambsdorf, p�edseda, b�val� p�edseda FDP
Garret Fitzgerald, m�stop�edseda, b�val� premi�r Irska
Paul Revay, st�l� �editel
Pro Japonsko:
Akio Morita, p�edseda, p�edseda p�edstavenstva a gener�ln� �editel spole�nosti Sony
Jo�io Okawara, m�stop�edseda, b�val� velvyslanec v USA, poradce veden� Keidanren (svazu podnikatel�)
Tada�i Jamamoto, st�l� �editel, p�edseda Japonsk�ho centra pro mezin�rodn� sm�nu

Soros�v efekt ve v�chodoevropsk�ch zem�ch
Politicko-finan�nick� tisk ji� po n�jakou dobu p�ipom�n� postavu a �ivot dolarov�ho miliard��e George Sorose. Je u vytr�en� nad jeho �ichem pro burzovn� spekulace a mezin�rodn� investi�n� fondy, kter� ho nezklamal po cel�ch t�icet let. Novin��i vyhladov�l� po senzac�ch, t�kaj�c�ch se �jet society�, v�nuj� cel� str�nky jeho finan�n� genialit�, nep�ipom�naj� v�ak ideologickou orientaci jeho osmn�cti nadac� zakl�dan�ch v komunistick�ch zem�ch od let osmdes�t�ch, v�etn� SSSR a pot� Ruska. Rovn� p�ech�zej� ml�en�m dv� d�le�it� danosti:
a) George Soros je opakovan� vy�et�ov�n. Henry Gonzales, p�edseda bankovn� komise Kongresu Spojen�ch st�t� , po��dal o p�e�et�en� operac� jeho �etn�ch investi�n�ch spole�nost�.
b) Pokud to �klub� nepust�, je m�lo pravd�podobn�, �e vy�et�ov�n� k n��emu povede, proto�e u� po dv� desetilet� je Soros jednou z eminenc� CFR.

Zde je n�kolik �daj� o t�to fascinuj�c� osob�, ostatn� vl�dn�, �ij�c� neok�zale a bez arogance, z na�eho archivu (a od jednoho z na�ich p�edplatitel�, kter� m� p��stup k tajn�m informac�m):
Narodil se v roce 1930 v �idovsk� rodin� v Budape�ti, kde jeho otec byl advok�tem. V roce 1947 odjel do Lond�na (tehdy je�t� bylo snadn� koupit si v�jezdn� dolo�ku), nebo� jeho rodi�e ned�v��ovali stalinistick� a antisemitsk� part�, kter� se d�lila o moc s klanem �idovsk�ch komunist�, navr�tiv��ch se z Moskvy.
Lond�nsk� �idovsk� prost�ed� ho p�ijalo sp� chladn� a �uznalo� ho, a� kdy� usp�l soci�ln� a finan�n�.
N�co si vyd�lal v r�zn�ch zam�stn�n�ch p�i studiu na fabi�nsk� Lond�nsk� �kole ekonomick�, kde jedn�m z jeho u�itel� byl Karl Popper, teoretik tzv. �otev�en� spole�nosti�.
Toto obdob� poznamenalo Sorose na cel� �ivot. Fabi�ni tehdy v��ili, �e - d��ve nebo pozd�ji - se komunismus �vyvine� a tak se sbl�� s jejich proudem. Proudem elit��sk�m, jeho� mysliteli a v�dci na za��tku stolet� byli Bernstein a Kautsky, podle nich� socialistick� revoluce se mus� d�lat �shora�, a to pronik�n�m do akademick�ch, finan�n�ch a politick�ch kruh�, nikoli �zdola�, jinak �e�eno revoltou mas pod dohledem sov�tsko-komunistick�ch revolucion��.
Ve dvaceti �esti letech, v roce 1956, Soros odjel do Spojen�ch st�t� na st�, pozd�ji do zam�stn�n� jedn� wallstreetsk� investi�n� spole�nosti. Jako �lov�k zasv�cen� do pozad� v�c�, �iv�ho ducha, inteligentn�, vychytral�, m�l n�pady a za�al je uskute��ovat od roku 1969, kdy� zalo�il Quantum Fund, svou vlastn� investi�n� spole�nost. Stala se mate�skou spole�nost� pro v�echny n�sleduj�c�: Quantum r�stov� fond, Quasar, Realitn� fond, atd., se s�dlem v Curacau na Antil�ch a na jin�ch m�stech, aby se vyhnul americk�m da�ov�m ��ad�m.
B�hem osmi let jejich ro�n� zisky dos�hly 50 % vklad� klient�, a dvakr�t pozd�ji 100 %. Na jeho �ty�i spole�nosti nyn� doz�r� Soros Fund Management. ��tuje si 1 % komise jako konzultant a 15 % z v�sledku (tedy o 5 % m�n� ne� jin� americk� firmy).
Od roku 1979 ho Wall Street za�lenil do sv� �fauny�. Vlastn� apartm� na P�t� Avenui, vilu na Long Islandu, d�m v Lond�n�. Zalo�il Open Society Fund, kter� zplodil sv� nadace ve V�chodn� Evrop�.
Pochopiteln�, �e p�edn� �initel� CFR ho p�it�hli do sv�ho �domu� a podn�tili ho, aby zalo�il stipendium pro �ern� studenty z Ji�n� Afriky. Je v�born� pom�hat jim postupovat v soci�ln� a politick� hierarchii jejich zem�, ale je to opravdu bez vedlej��ho z�jmu, nebo je to tak� prost�edek, jak je za�lenit do Revoluce �shora� za v�eobecn� socialismus?

S� nadac�
Nezapom�nejme na fabi�nsk� my�len�: Od konce let pades�t�ch se sna�� - opl�tkou za omezen� rozp�navosti - nab�dnout Sov�t�m spolu s jejich komunistick�mi kohortami spolupr�ci s �kapitalistick�m sv�tem�. Ji� v roce 1960 a v pozd�j��ch letech IREX, st�l� Dartmouthsk� konference (sov�tsko-americk�), ACEWA, USTEC (v�nuj�c� se zvl᚝ v letech 1972-1990 do sv�ho rozpu�t�n� obchodu USA-SSSR) pracovaly v tomto sm�ru. Soros tak�. Proto od roku 1984 zalo�il v Budape�ti vlastn� nadaci, kter� nab�z� ma�arsk�m komunist�m stipendia, konference, semin��e.

J�nos K�d�r ne��dal v�ce. Ji� l�ta m�l v o��ch Z�padu tv�� laskavou, modern�, s jakou lze spolupracovat. V roce 1976 ho Francois Mitterrrand pozdravil jako �opravdov�ho socialistu�. V roce 1978 ho Val�ry Giscard �Estaing p�ijal v Pa��i s v�slovn� vyj�d�enou ochotou �pomoci jeho re�imu svobodn� a ��inn� se rozv�jet� (!). L�e Paula Anxionnaze dostaly souhlas k �probuzen� t�� sv�ch bratrstev v Budape�ti. Vysok� katolick� kl�rus byl zcela sjednocen v podpo�e �k�d�rismu�, stejn� jak Socialistick� internacion�la.

Na�e st�edisko bez p�est�n� v letech 1971-1987 ��ilo upozorn�n� a odhalovalo K�d�rovu minulost, kter� byl v roce 1957 hlavn�m vrahem a katem (��astnil se mu�en�) nejen ma�arsk�ho lidu, ale tak� komunist� pova�ovan�ch za nev�rn� Moskv�. Nicm�n� pr�v� na J�nose K�d�ra se George Soros obr�til v roce 1984. Lid� Jurije Andropova v KGB byli nad�eni. Sorosovi v pat�ch p�isp�chali Deutsche Bank, francouzsk� socialistick� apar�t, Dobrovoln�ci pro technickou pomoc z USA.

Na podzim 1989 se ma�ar�t� komunist� p�etransformovali v Ma�arskou socialistickou stranu. To byl podle v�ech t�ch lid� d�kaz, �e komunismus se �demokratizuje�: Ve skute�nosti d�kaz, �e Andropovova majon�za se na Z�pad� uchytila je�t� p�ed p�dem berl�nsk� zdi.

Soros se pokusil v roce 1986 uchytit i v ��n�, ale po t�ech letech se st�hl. Tajn� ��nsk� policie toti� pronikla mezi jeho profesory a ��ky. Peking vskutku nev�� na fale�nou �evoluci�, kter� by umo�nila kapitalisty dob�hnout. Jeho ideologov� pova�uj� tuto ma�kar�du za nebezpe�nou, schopnou obr�tit se proti nim a podmanit si je.

Naopak ve v�ech v�chodoevropsk�ch a pobaltsk�ch st�tech a v SSSR Sorosovy nadace usp�ly. Po rozpadu imp�ria i v Rusku, na Ukrajin� a v Mold�vii. Pak v Srbsku, Chorvatsku, Makedonii a Bosn�. Mezit�m v roce 1989 se v Praze zrodila St�edoevropsk� universita. P�em�stila se v roce 1993 do Budape�ti, proto�e V�clav Klaus, �esk� premi�r, se necht�l pod�let na Sorosov�ch operac�ch. Nikdo nepochybuje, �e v nich vid�l zpozdil� my�lenky.

Jist�e Soros ro�n� rozd�luje 220 milion� frank� sv�m nadac�m, jist�e plat� vzd�l�n� 250 student�m na sv� universit� a ka�d� dost�v� 150 dolar� kapesn�ho m�s��n� - co� v Praze nebo v Budape�ti p�edstavuje zna�n� p��jem - ale pro�?

Hn�ten� mozk�
Z �ist� filantropie? Prostudovali jsme intern� publikace Sorosovy skupiny, studijn� programy v letech 1992-1993 na uveden� universit�, jejich� 50 % student� poch�z� z Ruska a dal�� ze st�edn� Evropy.
Profeso�i: Ernest Geller, Ji�� Musil, Gabriela Apostol (Rumunsko), Daniel Danov (Bulharsko), Joanna Zaleska (Polsko), Kate�ina Pek�rkov�, Alexej Verchnikov (Rusko), Andrea Kadlecov� (Slovensko), Natalia Parsunko (Ukrajina), Slawomir Kapraski (specialista na �idovsk� venkovany v Polsku) atd.
Studijn� t�mata: Jak m�stn� nacionalismy p�ek�ej� homogenizaci globalismu? Jak se nacionalismy sna�� zd�vodnit svou existenci v dob� glob�ln�ho kontextu? Jak nacionalismy vyu��vaj� d�jin ve sv�j prosp�ch? Atd.

Studenti tedy nejsou vychov�v�ni tak, aby po ukon�en� universitn�ho studia mohli slou�it sv�mi prvot��dn�mi v�domostmi sv� zemi nebo usp�t osobn�, ale tak, aby se stali aktivisty nov�ho ��du bez hranic a bez ko�en�.

Nikdo nem��e tvrdit, �e my a na�i p��tel� chceme sv�t pevnost�, uzav�raj�c�ch se p�ed sebou navz�jem, ale domn�v�me se, �e vychov�vat mlad� lid� s jedin�m c�lem - podn�tit je k ni�en� kulturn�ch, duchovn�ch a n�rodn�ch tradic ve prosp�ch anonymn�ho supermarketu ��zen�ho n�kolika elit��i - to vede ne�prosn� k hr�zn�mu totalitarismu, nebo k anarchii. �lov�k pot�ebuje orientaci, ko�eny, bez nich� - jak je denn� konstatov�no - se ut�p� v drog�ch, nadm�rn�m konzumu - pot�eb� ��m d�l t�m v�c, nebo upad� do fale�n�ho duchovna sekt nebo papou�kuj�c�ho humanit��stv�... Nakonec je jen n�strojem nem�nn�ho klanu bohat� men�iny, kter� �as od �asu vytahuje nahoru ty, kter� ozna�� za inteligentn�, ambici�zn�, bez mor�ln�ch z�bran - tedy kontrolovateln�.

Rozum� se, �e Soros �t�d�e obdarov�v� nemocnice, kliniky, um�lce, ale jeho z�pas je st�le a zcela veden proti nacionalismu. N�rodovci nemohou ml�et, ale Soros vyu��v� - t�eba pr�v� v Ma�arsku - z kontextu vytr�en�ch sp� jazykov�ch vybo�en�, aby obvinil z �antisemitismu� ka�d�ho, kdo ho kritizuje, jako nap�. poslance a zn�m�ho spisovatele Istv�na Csurku... Sta�� v�ak to, �e mecen� je �id, aby byl nekritizovateln� nebo nedotazovateln�? Kdy� vyjdete z oblasti fina�n�ch spekulac� a d�te se na politiku, mus�te o�ek�vat ot�zky, kter� m� ka�d� pr�vo kl�st.

Ponech�me odborn�k�m vy�et�ov�n� aktivit Sorose, jeho okol� a jeho prav� ruky Stanleye Druckenmillera, jeho patn�cti pomocn�k� v Lond�n� (jako Edgar Astaire) a v jin�ch hlavn�ch m�stech. Omez�me se na mravn� a politick� souvislosti Sorosova �vzd�l�v�n� intelektu�ln�ho prost�ed� v zem�ch, kter� netrp�ly 73 nebo 45 let jen proto, aby upadly z jedn� internacionalistick� ideologie pod druhou, kdy� si sotva trochu vydechly.

Nomenklatura Sorosovy skupiny
V SSSR do roku 1990, pot� v Rusku od 1991 na adrese Bol�oj Kozlovskij pereulok 13/17 v Moskv� s�dl� kancel��: osm osob, �est zam�stnanc� sekretari�tu veden�, osm technick�ch �editel�. Dohl�ej� dva Ameri�an�, z nich� Antonina W. Bouisov� je �lenkou CFR jako Soros. Ostatn� jsou Rusov�. Jin� kancel��, maj�c� 10 osob, je �inn� v Sankt Pet�rburgu, �ajkovskij pereulok 29.
Pro ��zen� agendy v postsov�tsk�ch a b�val�ch satelitn�ch zem�ch: Patricia Klecandov� s�dl� v New Yorku a dohl�� na nadace v Bulharsku, Polsku a Rumunsku. Elisabeth Lorantov� se zab�v� Ma�arskem a Alb�ni�. Wendy Luersov�, p�edsedkyn� Charty 77 v New Yorku, pe�uje o �eskou republiku a Slovensko. Sty�nou kancel�� v Evrop� vede Annette Laboreyov� v Pa��i, 38 boulevard Beaumarchais. Anthony Richter v New Yorku spolu s Bohdanem Batruchem v �enev� dohl�� na �innost v Ukrajin�, v Moskv� a Sankt Pet�rburgu. Beka Vucov� se zab�v� b�valou Jugosl�vi�, Suzanna Rankiov� v Budape�ti je v�konnou �editelkou East-West Management Institute, p�sob�c�ho v Bulharsku, Estonsku, Litv�, Ukrajin� a na Rusi pod bystr�m okem Stephena G.Raikina v New Yorku. Rovn� existuje International Management Institute se s�dlem v Kijev�, veden� profesorem Olehem Bilarusem, s kancel�� v �enev� (Bohdan Havrylu�yn).

Na v�znam t�chto za��zen�, tedy i jejich v�daj�, lze soudit podle zn�soben� po�tu jejich region�ln�ch kancel��: po �ty�ech v Rumunsku a Bulharsku, sedm v Ma�arsku atd., nemluv� o informa�n�ch, kontaktn�ch a poradensk�ch st�edisc�ch, vedle nadac�, sem tam ekologick�ho �i um�leck�ho centra...

Na dopln�n� je�t� o jin�m globalistick�m projektu: IEWS, Institut pro studia V�chod-Z�pad (v �ele s H.D.Genscherem, Bertholdem Beitzem - b�val�m �editelem od Kruppa, Edwinem Mrozem - americk�m �lenem CFR) m� kancel��e v New Yorku, Praze, Budape�ti, Var�av� a Haagu. ��t� 45 �editel�, z nich 15 Ameri�an� (11 CFR, sou�asn� 3 Trilater�la, 2 Bilderberg, 3 IREX). Dv�ma Francouzy jsou Helena Carrerov� �Encausse a Pascal Lamy. Dva Rusov� Oleg T. Bogomolov (IREX) a V. Petrovskij (z�stupce gener�ln�ho tajemn�ka OSN). �Kmotry� IEWS v roce 1981 byl E.Mroz a I.Wallach.