New Page

Pierre Faillant de Villemarest
T�i Internacion�ly proti na�im svobod�m
Akta Evropsk�ho informa�n�ho st�ediska, s�rie 1993-1994

�vodem
Nejsme ve slu�b�ch ��dn� strany, ��dn� vlivov� skupiny, ��dn�ho d�l��ho z�jmu, co� v�ak nevylu�uje vlastn� p�esv�d�en�. Na��m posl�n�m je informovat, za jakoukoli cenu. �elit manipulaci, dezinformaci, �ernob�l�mu v�kladu d�jin, tlach�m vysb�ran�m z odpadkov�ch ko��, zaml�ov�n� zleva i zprava, za situace, kdy jsou lidmi nebo spole�nostmi v�cem�n� temn�mi �iveny c�len� kampan�, jejich� c�lem je prosadit jejich vid�n� p��tomnosti a jejich modely budoucnosti.

Je �ada spole�nost�, klub� a organizac�, jejich� jm�na se v na�ich anal�z�ch neust�le vracej�, proto�e pr�v� spoza nebo kolem vl�d pr�myslov� rozvinut�ch zem� se rozvrhuj�, spl�taj� a rozpl�taj� intriky, manipulace, m�stn� nebo mezin�rodn� zku�enosti, jejich� je na�e obyvatelstvo st�le �ast�ji ob�t�. Je z�ejm�, �e dal�� des�tky krou�k� nebo klub� prov�d�j� tato rozhodnut� zm�n�n�ch globalistick�ch organizac�, zde i jinde. Analyzovat situaci ve Spojen�ch st�tech a ve sv�t� bez toho, �e bychom v�d�li, co to jsou CFR, Bilderberg, Trilater�ln� komise, Aspen, Irex atd. by vedlo k chyb�m, jich� se dopustili analytici sov�tologov�, kdy� ignorovali skr�van� rysy moskevsk�ho komunismu a jeho fili�lek po sv�t�.
N�sleduj�c� text se zab�v� t�emi internacion�lami, kter� jsou dlouhodob� ve st�edu na�eho z�jmu, kter�mi jsou
- Komunistick� internacion�la, obnovovan� krok za krokem od roku 1989. Vysv�tl�me, pro� a jak
- Internacion�la velk�ch pen�z, kter� v pr�b�hu tohoto stolet� nep�est�vala b�t podle okolnost� bu� komplicem, nebo partnerem on� prvn�
- Internacion�la mafi�, kter� se pomalu prosazuje od roku 1989 na sutin�ch a rozkladu spole�nost� V�chodu i Z�padu, za�ast� ve spol�en� s kruhy z obou p�edchoz�ch internacion�l.
Rozebereme to.

V�choz� �vaha 1
Socialismus a fabi�nsk� spole�nosti

Jsme t�m�� jedin�, kdo p�ipom�n� existenci a podstatnou roli fabi�nsk�ho socialismu v sou�asn�m v�voji a dramatech od za��tku stolet�. Stru�n� n�stin m� odpov�d�t na ot�zky, kter� jsou n�m �asto kladeny.
N�zev �dajn� poch�z� (podle jedn� interpretace, pozn. p�ekl.) od ��msk�ho vojev�dce Fabia Cunctatora (Fabius V�havec, cca 280-203 p�.n.l.), kter� d�val p�ednost vy�k�vac� taktice a metod� pomal� a postupn� akce, m�sto p��m�ho �toku. (Tak se mu zda�ilo izolovat Hannibala v It�lii a umo�nit ��mu �tok na Kart�go. Byl p�tkr�t konzulem a v letech 221-217 dikt�torem. - Pozn.p�ekl.)

N�stin historie
Tento typ socialistick�ho my�len� se zrodil v pr�se��ku marxistick�ch ideov�ch proud�, jako v�sledek setk�n� a konferenc� akademik� a intelektu�l� v letech 1883 a� 1889. Harry W. Laidler, jeden z m�la jeho vlastn�ch historik�, napsal ve sv�ch D�jin�ch socialismu (New York 1968) , �e prvn� fabi�nsk� bu�ka �i j�dro bylo ofici�ln� ustaveno dne 4. ledna 1884 v Anglii. George Bernard Shaw publikoval od roku 1889 prvn� z �ady knih, vze�l�ch z on�ch konferenc�, pod n�zvem Fabi�nsk� �vahy o socialismu. Kolem n�ho se soust�e�ovali ji� tehdy Sidney a Beatrice Webbovi (budouc� oslavovatel� SSSR v roce 1936), Annie Besantov�, Eleanor Marxov� (jedna z dcer) - ta brzy vycestovala do Spojen�ch t�t�, aby zalo�ila shodn� ohniska-bu�ky - ad. Eduard Bernstein se v roce 1890 ve sv�m lond�nsk�m exilu stal hlavn�m propag�torem fabi�nsk�ch bun�k uvnit� n�meck� soci�ln� demokracie. Jin� je rozs�vali po V�dni, Mnichov�, Hamburku, ��m� a Pa��i.
Jejich poloutajovan� pr�ce nevze�la d��ve, ne� v obdob� 1912 a� 1922, ani� by kdy ve�ejn� u��vala term�nu �fabi�nsk�. Tak Richard Coudenhove-Kalergi, zakladatel Panevropsk�ho hnut� ve V�dni, r�zn� studijn� skupiny v Pa��i jako Crise-X a v�bory studi� ekonomick�ch, humanistick�ch, diplomatick�ch apod. ��ily fabi�nsk� ide�ly a c�le. V�t�ina globalisticky a socialisticky orientovan�ch hnut�, kter� se zrodila v letech t�ic�t�ch, p�edev��m v�ak po roce 1945, bu� vznikla v jejich br�zd�, nebo byla fabi�ny zcela proniknuta a ovlivn�na. Fabi�nsk� spole�nost m�la v roce 1946 celkem 5089 �len�. V�hradn� a zcela fabi�nsk�mi d�tmi byli �i jsou p�edv�le�n� francouzsk� skupina vojensk�ho in�en�ra Coutrota �i americk� Liga pro pr�myslovou demokracii, z pov�le�n�ch pak Bilderbergsk� a Pugwashsk� konference, Aspen�v institut, ��msk� klub, Sv�tov� federalistick� hnut�, p�edev��m v�ak to jsou dvoj�ata, zrozen� v letech 1919 - 1920: Kr�lovsk� �stav mezin�rodn�ch vztah� (RIIA) v Lond�n� a Rada pro zahrani�n� vztahy (CFR) v New Yorku.

Principy a c�le
Co p�e fabi�n Laidler: �Fabi�nsk� socialismus soud�, �e p�echod od kapitalismu k socialismu, kter� je nevyhnuteln�, se mus� uskute�nit postupn�. P�edpokl�d� zespole�en�t�n� pr�myslu prost�ednictv�m pevn� veden�ch politick�ch a ekonomick�ch pobo�ek. St�edn� t��dy jsou nejvhodn�j��m nositelem zaveden� a rozvoje technologie spr�vy pro nov� soci�ln� ��d..."
S�m anglick� profesor G.D.H. Cole, kter� se stal v roce 1941 p�edsedou Fabi�nsk� spole�nosti, zd�raznil, �e je t�eba podporovat a vyu��vat v�echny formy socialismu pro glob�ln� c�le, �jak soci�ln�demokratick� a labouristick� strany v Evrop� �i Americe, tak komunismus v Rusku, nebo r�zn� men�inov� skupiny jinde, proto�e se neli�� objektivn�mi c�li, pouze metodami�.
S�la fabi�n� spo��v� v pomal�m a trp�liv�m rozvoji. Od sv�ch prvn�ch sch�zek objevili, �e kdy� sv�t vstoupil do industri�ln� �ry, je t�eba vkl�dat a rozmno�ovat bu�ky mezi budouc�mi k�dry st�t�, mezi budouc�mi k�dry spr�vy v�c� ve�ejn�ch i soukrom�ch, tov�ren a podnik�. Tak p�ipravovat dohled nad stranami, vl�dami, mezin�rodn�mi organizacemi atd.
Tak byl tak� historik Laidler z�sk�v�n od roku 1903 v koleji v Kansasu, pozd�ji vytvo�il spolu se spisovatelem Uptonem Sinclairem, Jackem Londonem aj. dal�� bu�ky a ohniska, kter� vychovala k�dry Rooseveltovy spr�vy a pot� i n�sleduj�c�ch americk�ch vl�d.
Labouristick� strana Velk� Brit�nie (stejn� jako od n� od�t�pen� Soci�ln�demokratick� strana Shirley Williamsov�) je tak� fabi�nsk�m v�tvorem. Jak �fa�ista� Oswald Mosley, tak �ada �eln�ch labourist� jsou fabi�ni. (Sou�asn� britsk� ministr zahrani�� Robin Cook /ochr�nce �esk�ho ministra zahrani�n�ch v�c� Jana Kavana, podez�ran�ho ze spolupr�ce s n�kolika tajn�mi slu�bami/ byl v listopadu 1996 zvolen m�stop�edsedou Fabi�nsk� spole�nosti! -Pozn. p�ekl.) Lond�nsk� ekonomick� �kola je fabi�nsk� v�tvor...
Od let �ty�ic�t�ch tak bylo formov�no 70 % vedouc�ch k�dr� Socialistick� internacion�ly, polovina t�mu Francoise Mitterranda, americk� ekonom J.K.Galbraith, v�t�ina imagolog� ze sou�asn�ch �stav� nebo studijn�ch st�edisek zahrani�n� politiky v Evrop�, severn� i ji�n� Americe a v zem�ch britsk�ho spole�enstv�. To se rozum�, �e v�t�ina �myslitel�� kolem Davida Rockefellera v T��strannn� komisi (Trilater�le), stejn� jako d��ve vedouc� p�edstavitel� Monnetova v�boru, jsou fabi�ni. Evropsk� informa�n� st�edisko (CEI) to tvrd�. M� k dispozici dokumentaci, �erpanou p��mo z archiv� Fabi�nsk� spole�nosti, ze �kol a universit, na nich� jsou fabi�n�t� profeso�i pov��eni n�borem stoupenc�.
CEI 1972

V�choz� �vaha 2
Co to je Trilater�la?

Tisk se o n� ob�as zmi�uje, ani� by up�esnil, co je tato mezin�rodn� komise, odkud poch�z�, �emu slou��, zda jde jen o jeden klub �i akademickou spole�nost z �ady dal��ch, zda m� vliv �i ne, atd. Proto vznikla tato kr�tk� studie.
V p�edve�er z�padn� sch�zky na nejvy�� rovni, kter� se m�la konat v kv�tnu 1983 ve Williamsburgu a o n� politick� a novin��sk� kruhy tvrdily, �e bude m�t z�va�n� n�sledky pro na�i dobu, International Herald Tribune n�hle zve�ejnil (ve sv� p��loze ze 16/17. dubna) �est stran v�novan�ch Trilater�ln� komisi, sestaven�ch �adou jej�ch �len�.
Mezi nimi Ameri�an Henry D. Owen z Brookingsk�ho Institutu, pochopiteln� �len Rady pro zahrani�n� vztahy (CFR), b�val� �editel pl�nov�n� na ministerstvu zahrani��, kter� s hrdost� zd�raznil: �Vytvo�en� Trilater�ln� komise v roce 1973 nepochybn� umo�nilo �sp�ch sch�zky na nejvy�� rovni v Rambouilletu. Tak� sou�asn� shrom�d�n� komise v ��m� by mohlo v�st k �sp�chu chystan� sch�zky na nejvy�� rovni ve Williamsburgu.�

Trilater�la v pozad� z�padn�ch sch�zek na nejvy�� rovni
Ve vedlej��m sloupci Zbigniew Brzezinski, poradce presidenta Cartera, sd�loval, �e Trilater�ln� komise se zrodila v �ervenci 1973 z konzultac�, veden�ch ji� rok mezi n�m, Davidem Rockefellerem a Henrym D. Owenem. Rockefeller byl ochoten financovat jej� spu�t�n�, ale p�vodn� ji cht�l zv�t Komis� pro m�r a spolupr�ci. Na z�klad� t�� ekonomicko-pr�myslov�ch p�l� sou�asn�ho sv�ta - severn� Ameriky, z�padn� Evropy a Japonska - m�la se zorganizovat tak, aby harmonizovala jejich vztahy jako vztahy hospod��sk�ch entit, s c�lem jednak rozv�jet vz�jemnou z�vislost Z�padu a V�chodu, jednak spole�n� s V�chodem se pod�vat na probl�my Jihu. Tedy pom�hat rozvojov�m zem�m st�t se oblastmi pokroku, ve sm�ru sv�ta kone�n� m�rov�ho a jednotn�ho.

Aspekt vztah� se SSSR a s jeho satelity byl ihned sv�voln� retu�ov�n pod z�minkou, �e t�eba nejd��ve naladit vztahy mezi �leny Klubu. A� do roku 1978 nebo 1979 ��dn� velk� �asopis nikde nikdy nemluvil o Trilater�le ani o jej�ch aktivit�ch. Jen americk� vl�dn� revue Informations and Documents (listopad-prosinec 1977) se o n� zm�nila, kdy� tvrdila, �e jej� tv�rce David Rockefeller se tak sna�� pos�lit vazby mezi zem�mi Atlantick� aliance, rozvinout spolupr�ci s T�et�m sv�tem, urychlit a podn�tit r�st�. A dodala, �e jej� �innost se zam��uje na �z��zen� sv�tov�ho syst�mu, kter� by se roz��il rovn� na tu ��st planety, kde moc maj� komunistick� vl�dy...� /Za komunistick�ch podm�nek, samoz�ejm� - pozn. NN/
Zna�n� jednostrann� informace nebo p��mo dezinformace tak� n�sledovaly v �l�nc�ch a knih�ch, vy�l�ch v letech 1979 a 1980. Cokoli se t�kalo shody se SSSR, s c�lem budovat Nov� ��d, z anal�z vymizelo. Okupace Afghanist�nu a vyvra��ov�n� jeho obyvatelstva sov�tskou arm�dou p�ek�ela propagand� ve prosp�ch spolupr�ce se SSSR. A ten se ost�chal p�ipustit plnou a celou pravdu o spolupr�ci se �superkapitalismem�, celkov� odsuzovan�m jako americk� nebo z�padn� �imperialismus�, kter� bojuje proti lidsk�mu pokroku a svobod�m.
Na�e bilance �len� Trilater�ly z konce roku 1977 p�inesla zaj�mav� poznatky o n�boru, jak o n�m rozhodl David Rockefeller a jeho spole�n�ci ze CFR, jej�m� pouh�m ryz�m v�ronem koneckonc� americk� v�tev Trilater�ly je: 75 % americk�ch �len� Trilater�ly, kter� ��tala tehdy asi 215 �len� (v roce 1983 ji� p�es 300), ve skute�nosti pat�ilo k CFR. Dv� dal�� v�tve, evropsk� a japonsk�, m�ly ka�d� sv�ho p�edsedu a sekretari�t, jako ta americk�. Nad nimi zasedal v�konn� v�bor, kter� pravideln� projedn�val zpr�vy, vypracovan� pracovn�mi skupinami, v nich� byly reprezentativn� zastoupeny v�echny t�i p�ly �i v�tve komise.

Velmi zvl�tn� elitismus
V�ce ne� polovina tehdej��ch �len� (tedy 120 z�stupc�) poch�zela p��mo z dvou set p�edn�ch sv�tov�ch nadn�rodn�ch spole�nost�, a� u� bankovn�ch, pr�myslov�ch, obchodn�ch, pou��vaj�c�ch rozmanit� technologie, dokonce z poji��ovnick�ch seskupen� a mezin�rodn�ch tiskov�ch skupin.
T�m nem� b�t �e�eno, �e v�echny nadn�rodn� spole�nosti byly p�izv�ny. K tomu musely m�t kmotrovstv�, ud�lovan� jen po diskr�tn�m prozkoum�n� dle krit�ri�: Veden� je globalistick�, nebo proti? Je naklon�no dohod� se SSSR, nebo ne? Je v�slovn� proti n�jak�mu druhu liber�ln�ho socialismu, nebo naopak je pro n�jakou synt�zu V�chod-Z�pad? Atd.
Dezinformace v t�to oblasti umo�nila sov�tsko-marxistick�mu t�boru a jeho �ik�m zah�jit kampan�, podle nich� Trilater�la a kapitalismus jedno jsou. �e jde o obludn� spiknut� Mocn�ch proti Chud�m, bohat�ho sv�ta proti T�et�mu sv�tu, atd. Jist�, �lo o konspiraci, ale takovou, jej� hlavn� c�l byl zatem�ov�n: Reorganizovat sv�t ruku v ruce se sov�tsk�m totalit�rn�m imp�riem, a to cestou pe�liv� prokombinovan� ekonomick� hry V�chod-Z�pad a Sever-Jih, bez ohledu na konkr�tn� b�h �ud�lost�.
Konspirace nebyla tajn� v tom smyslu, �e Trilater�la m�la sv� v�v�sn� �t�ty do ulic v mnoha hlavn�ch m�stech. Ale p��stup m�li jen zasv�cen�. Nebyla tajn�, proto�e si bylo mo�no obstarat n�kter� z jej�ch studi� (b�hem prvn�ch deseti let celkem dvacet �ty�i), ale ne v�echny, ani vnit�n� pokyny, ani programy jejich diskr�tn�ch sch�zek s r�zn�mi sov�tsko-marxistick�mi partnery. Nebyla tajn�, proto�e bylo mo�no z�skat seznam jej�ch �len�. Ale nebylo mo�no zjistit, podle jak�ch krit�ri� byl vybr�n ��f Dunlopu a ne ��f Michelinu, nebo t�i �i �ty�i nejd�le�it�j�� ameri�t� bank��i z celkem patn�cti-dvaceti nejv�t��ch bank, pro� sp� tito, ne� tamti, atd.
Na�e studium �len� Trilater�ly neukazuje pouze to, co jsme ji� �ekli o velmi zvl�tn�m zastoupen� pr�myslov�ho, bankovn�ho a obchodn�ho sv�ta v n�. Jej� dal�� lenov� poch�zej� z �stav� zahrani�n�ch vztah� a politick�ch studi�, nebo z rozli�n�ch tiskov�ch skupin, �asopis�, rozhlasov�ch a televizn�ch s�t�, reklamn�ch agentur, poji��oven. Kdy� se pokus�me v�imnout si jejich minulosti, shrnout jejich prohl�en�, jejich koment��e k soudob�mu d�n�, stejn� jako v�roky politik� sed�c�ch vedle nich (b�val�ch i nyn�j��ch ministr�, poslanc� aj.), tak v�dycky byli:
- naklon�ni socialismu,
- naklon�ni vizi sv�ta uspo��dan�ho nebo reorganizovan�ho podle krit�ri� �ist� ekonomick�ch,
- naklon�ni n�bo�enstv�m, ale jen pokud se stala nosi�em globalismu,
- proti koncept�m vlastenectv� a ob�anskon�rodn�ho st�tu,
- proti jak�koli akci nebo propagand�, kter� by cht�la neutralizovat a pot� porazit komunistick� sv�t.

�Architekt� Trilater�ly Z.Brzezinski kolem roku 1970 psal: � Marxismus je v�t�zstv�m Rozumu nad V�rou..., �ivotad�rnou a tvo�ivou etapou dozr�v�n� internacionalistick� vize �lov�ka.� (Between two ages.) V roce 1975: �Mus�me vyhled�vat spolupr�ci s komunistick�mi zem�mi s c�lem p�edev��m sv�ton�zorov�ho p�izp�soben�.� V t�e dob� �editel americk� v�tve G.S.Smith prohl�sil: �Trilater�la v ��dn�m p��pad� nesm� b�t antikomunistick�.�

Zkr�tka, pozad� Trilater�ly, to je filosofie zrozen� na za��tku stolet� mezi t�mi, kdo� financovali Ruskou revoluci a p�i ka�d� pro Kreml obt�n� krizi p�ib�hli na pomoc: v roce 1921, v roce 1941, pak od konce let �edes�t�ch. Jako n�hodou dva tucty nejv�t��ch firem z Trilater�ly, a� u� americk�, evropsk� (skupina Amerongenova , Schlumbergerova, Agnelliho atd.) �i asijsk�, pom�haly Leninovi, pak Stalinovi, pot� Chru��ovovi, Bre�n�vovi a Andropovovi.
Jako n�hodou se trilateralist� ve Francii vyskytuj� v bl�zk�m okol� b�val� Giscardovy vl�dy (s Raymondem Barrem a tuctem politik�), v okol� Mitterrrandovy vl�dy (s Jacquesem Attalim aj.). Trilateralist� (kte�� ve vl�d�ch obvykle osobn� nezasedaj�, i kdy� jsou u moci) byli nap��klad proti bojkotu olympijsk�ch her v Moskv� v roce 1980 jako odvet� nekomunistick�ho sv�ta za okupaci Afganist�nu sov�tskou arm�dou v roce 1979, proti technologick�m sankc�m po�adovan�m Ronaldem Reaganem v letech 1981-1982, zkr�tka proti v�emu, co by hrozilo SSSR ekonomick�m - tedy i politick�m - zhroucen�m.
Dokonce v�t�ina americk�ch trilateralist� spole�n� s Andrew Youngem, tehdej��m Carterov�m velvyslancem u OSN, pova�ovala kub�nskou p��tomnost v Africe za �stabiliza�n� faktor�.
Vskutku, trilateralistick� hra je jen hrou fabi�nskou, p�izp�sobenou na�� dob�. Dovoluje komunismu ni�it v�lkou nebo podvratnou �innost� vl�dy, kter� p�ek�ej� - nebo by mohly p�ek�et - jej� globalistick� akci. Spol�h� na ideu, �e komunismus je ekonomicky neefektivn�, bez dostate�n�ch technologi� a finan�n�ch zdroj�, proto d��ve �i pozd�ji samy socialistick� vl�dy budou muset ��dat o pomoc a o financov�n� vytv��en� jist�ho druhu kapitalismu. K tomu u� dnes doch�z� (ps�no 1984 - pozn.p�ekl.) v Angole, Vietnamu, Nikaragui, Mosambiku a v r�zn�ch latinskoamerick�ch zem�ch.
Mor�ln� z�minka ke skoncov�n� s hroznou �vojenskou diktaturou� v ji�n� Americe nebyla nikdy uplatn�na v p��pad� Polska nebo Afgh�nist�nu. Tlesk� se, kdy� se n�jak� v�dec nebo spisovatel pod mezin�rodn�m n�tlakem m��e vyst�hovat ze SSSR. Ale nikdy se nep�ipom�naj� pr�va �lov�ka nebo n�rod� rozhodovat s�m o sob�, a� u� jde o Sov�tsk�m svazem anektovan� zem� po roce 1945, nebo indo��nsk� st�ty okupovan� komunistick�m Vietnamem.

Honba za Nov�m sv�tov�m ��dem
Shrnuto, o co jde? Jde o soupe�en� mezi dv�ma materialistick�mi vizemi, ale takov�ho druhu, aby se toto soupe�en� udr�elo v �rozumn�ch� mez�ch. V�lky mezi zem�mi postaven�mi proti sob� jsou krvav�m v�sledkem t�to honby za Nov�m sv�tov�m ��dem. Jeden komplic pokukuje po druh�m, kdy� se mu zd�, �e se ud�losti mohou p�evalit nad t�mi, kte�� m�li kontrolovat jejich viditeln� projevy.
Nicm�n� je t�eba dodat, �e krom� jak cynick�ho, tak nemor�ln�ho aspektu t�to �filosofie�, pouze sov�tsk� expansionismus zaznamenal �sp�chy ve sv�t�, a to nejen po roce 1945, ale i od roku 1973, kdy Trilater�la se uch�zela o to lidumiln� harmonizovat Z�pad a podn�tit V�chod k n�jak� liberalizaci. Neusp�la v�ak, p�es snahu sv�ch finan�n�ch expert�, p�es sv� pravideln� sch�zky, pr�ci sv�ch pobo�ek, kdy� usilovala o to, sladit vztahy mezi velmocemi Z�padu, a mezi Z�padem a Japonskem.
Naopak se sna�ila podkopat a zni�it mravn� d�vody opozice v��i sov�tsko-marxistick�mu totalitarismu, kdy� ��ila ve ve�ejn�m m�n�n� m�ty a anal�zy, kter� se v�echny sna�ily p�edstavit SSSR jako p�irozen�ho d�dice car�, a jeho p�ehmaty - policejn� doma, represivn� ve v�chodn� Evrop�, teroristick� po sv�t� - jako projevy tamt�ch �patn�ch komunist�, ve srovn�n� s t�mito, kte�i by byli p�ijateln� (jak prohl�sil ve�ejn� George Bush je�t� jako vicepresident v Ma�arsku v l�t� 1983).
V roce 1934, po n�stupu nacismu, ��sk� pakt spoluvl�dy (Synarchick� pakt ��e), projekt tajn�ho hnut� u� tehdy proniknut�ho globalistick�mi principy fabi�nsk�ch spole�nost�, navrhoval rozd�len� sv�ta na p�t federac�: �panamerickou, panbritskou, paneurasijskou, paneurafrickou, panasiatskou�.
V roce 1951 v den�ku Figaro jeden z brat�� skupiny Schlumberger� doslova zopakoval tento projekt, pod z�minkou, jak znovu nastolit m�r, zat�mco korejsk� v�lka stra�ila Z�pad.
V roce 1977 Henry Kissinger (CFR, Trilater�la) navrhoval trilateralist�m �co nejrychleji skoncovat s konfrontac� V�chod-Z�pad, a to reorganizac� sv�ta na skupinu zem� pr�myslov� vysp�l�ch (v�etn� totalitn�ho sov�tsk�ho imp�ria), a skupinu zem� chud�ch, o n� by pe�ovala skupina prvn�, a to v r�mci glob�ln� a permanentn� spolupr�ce�.
Trilater�la nen� stejnorod�. M� svou levici (v�t�inu), ale tak� �pravici�. Jej� levice sn� sen o sv�tov�m socialismu. Jej� pravice sn� o sestav� liber�ln�-socialistick�, nebo soci�ln�-liber�ln�, jak je libo. Ale jak jej� levice, tak jej� pravice sestavuj� sv� operace se SSSR, nad hlavami vl�d. Dv� nomenklatury zaji��uj� jejich p�e�it�, a� se stane cokoli vespod nebo kolem nich. Lid�, n�rody, p�irozen� pospolitosti, tradice a kultura, z nich� vznikla civilizace, zaplat� ��et.
CEI 1984

Glos��

Glos��, na�im �ten��m k zapamatov�n�

Kr�tk� glos�� na n�kolika ��dc�ch vykl�d�, co jsou jednotliv� spole�nosti, kluby nebo organizace, jejich� jm�na se st�le opakuj� v na�ich anal�z�ch. Je to pr�v� v nich, v pozad� �i v okol� vl�d pr�myslov� vysp�l�ch n�rod�, kde se na�rt�vaj�, zauzluj� a rozpl�taj� intriky, manipulace, m�stn� i mezin�rodn� zku�enosti, jich� je obyvatelstvo za�ast� ob�t�:

CFR, Council on Foreign Relations, Rada pro zahrani�n� vztahy, http://www.foreignrelations.org/ je elit��sk� organizace, zalo�en� v letech 1919-1922 z podn�tu Edwarda Mendella House, �ed� eminence presidenta Woodrowa Wilsona. V�chodiska jsou inspirov�na anglo-americk�m fabi�nsk�m socialismem, zam��en�m na globalismus, kter� by �tichou� (sametovou? - pozn.p�ekl.) revoluc�, nikoli revoluc� ulice, uskute�nil velkou synt�zu mezi kapitalismem a socialismem.
CFR jako neviditeln� vl�da Spojen�ch st�t� ��t� kolem 2700 �len�, jejich� pracovn� skupiny trvale zkoumaj� v�echny aktu�ln� probl�my. ��inkuje tak ji� od let t�ic�t�ch a da�� se j�, �e od t� doby ��dn� ministr zahrani��, obrany, financ�, ��dn� ��edn�k na kl��ov�ch m�stech t�chto ministerstev, na hlavn�ch velvyslanectv�ch, ve veden� CIA, nebyl vybr�n z lid� mimo okruh sv� skupiny.
Od roku 1933 ka�d� presidentsk� volby prob�haly pod kontrolou CFR, jej� z�kladn� principy lze dnes shrnout takto:
a) Obchod a hospod��sk� pomoc zem�m nejm�n� rozvinut�m, by� i revolucion��sk�m.
b) Nadn�rodn� instituce (v o�ek�v�n� �sv�tov� vl�dy�) mus� pe�ovat o vyhled�v�n�, t�bu a rozd�lov�n� energetick�ch zdroj� a surovin. Racionalizovat velk� obchod, hledat �e�en� konflikt� zav�z�n�m stran k dialogu, aby nikdy nebyli v�t�zov� a pora�en�.
c) Komunismus nen� nep��telem, pouze jeho p�ehmaty a vybo�en�.
d) N�rodn� suverenity mus� pomalu zmizet ve velk�ch ekonomick�ch a geopolitick�ch celc�ch.

RIIA, Royal Institute of International Affaires, Kr�lovsk� �stav mezin�rodn�ch vztah�, dvoj�e CFR v Lond�n�, vznikl v roce 1919. M� sv� odbo�ky asi v �edes�ti zem�ch.

IREX, z�visl� na CFR, skr�v� v sob� utajovanou st�lou sov�tsko-americkou skupinu, studuj�c� od let �edes�t�ch a� dodnes ka�dou oblast sv�ta.

Bilderberg je st�l� elit��sk� konference, zalo�en� v roce 1954 k udr�en� �mostu� mezi americk�mi a evropsk�mi �leny NATO, k organizov�n� z�padn�ch trh�, k vytvo�en� z�kladny pro nadn�rodn� jedn�n� se sov�tsk�m imp�riem. Jej� �lenov� jsou kooptov�ni a setk�vaj� se ka�doro�n� na neve�ejn�ch zased�n�ch. Z diskus� vypl�v� spole�n� linie.

Trilater�la, jinak t� Nadn�rodn� sv�tov� komise, http://www.trilateral.org/ byla zalo�ena v roce 1973 Davidem Rockefellerem (p�edsedou CFR), Zbigniewem Brzezinsk�m, Henry Kissingerem ad. Euro-americkou skupinu dopl�uje japonsk� pr�myslov� seskupen�. ��d�c� v�bor m� deset �len�, v�konn� komise dvacet osm osob. Trilater�la z�skala a nastolila Cartera jako presidenta USA, rozm�stila kolem n�ho sedmn�ct sv�ch zakl�daj�c�ch �len�, des�tku kolem Reagana a Bushe. Bill Clinton a jeho dvan�ct st�tn�ch tajemn�k� (ministr�) a �editel� vl�dn�ch agentur (v�etn� CIA) jsou �leny CFR. Polovina z nich a Clinton s�m jsou �leny Trilater�ly. V�ichni �editel� na ministerstvu zahrani�� a jejich z�stupci jsou �leny CFR, stejn� tak na ministerstvu financ�.

Jejich c�le, up�es�ovan� CFR, sm��uj� k synt�ze kapitalismu a socialismu (v�ech odst�n�), seskupuj� velk� ekonomick� celky t�ho� ��du kolem p�l� panamerick�ho, panevropsk�ho a panasijsk�ho, t�m sou�asn� likviduj� ob�anskon�rodn� st�ty, to v�e ve jm�nu Nov�ho sv�tov�ho ��du.