TELEKRACIE II.
(Pokra�ov�n� z NN 00 / 1997 "TELEKRACIE I.)
Aby �il byznys, star� krysy mus� zdechnout
Dnes k na��m �ten���m op�t promlouv� lancknecht tajn�ch slu�eb, z�hadn�
Metjev. Mnohde �mysln� neobjas�uje a nemluv� k v�ci, jinde �vejkuje. Snad jen d�ky
tomu se do�il v�ku, kdy mnoz� jin� agenti skon�ili jako potrava pro ryby, �i jejich
t�la v duchu star� pov�ry zpev�uj� betonov� pil��e staveb 20. stolet�....
D�kazem, �e zve�ejn�n� seri�lu jeho �ty�i roky star�ho vypr�v�n� �opravdu
funguje� je i ta smutn� skute�nost, �e man�el� Cibulkovi, stejn� jako jejich
firma, zcela vypadli ze v�ech telefonn�ch seznam� Mediaprintu na rok 1998. Bl�zn�me,
nebo je to skute�nost, posu�te jejich prolistov�n�m sami.
DCE�IN� FIRMY A VELK� M�MA StB
StB m�la spoustu mal�ch firem v �R. Byty s telexem a telefonem. �lo o tak
zvan� z�stupn� agentury: Fenix, Interfin, atd. /Podrobnosti o t�chto firm�ch
naleznete v Podnikov�m rejst��ku MS �R: WWW.justice.cz/
Siemens m�l speci�ln� zastoupen� po p�evratu v b�val�m stranick�m
dom� vedle Motokovu, tradi�n� b�ze StB. �uba byl vynikaj�c� uk�zkou
budouc� kapitalistick� StB!
Nevzpom�n�m si ale na ��dnou firmu, kter� by m�la pat�it p��mo KGB. V�d�l jsem
ov�em, ke kter�m firm�m byla p�ik�z�na opatrnost vzhledem �k Moskv� - tedy
KGB. Nebo k FIM... - O co jde? FIM byly ozna�eny firmy, kter� pat�ily
ministerstvu vnitra. �e je tu spojitost mezi touto zkratkou a Feder�ln�m
ministerstvem vnitra, jsem se dozv�d�l a� kr�tce p�ed "sametovou
revoluc�", kdy se mi v Trutnov� (kde p�sobila centr�la
III. spr�vy KGB pro �zem� �SSR, zab�vaj�c� se kontra�pion��)
p�edstavil nezn�m� elegantn� mlad�, velmi chytr� mu� a �ekl: "M�
jm�no je Luchs a p�ich�z�m z Feder�ln�ho ministerstva obrany �SSR. Jsem
zodpov�dn� za koordinaci postupu mezi Feder�ln�m ministerstvem obrany a jin�mi
feder�ln�mi ministerstvy p�i d�le�it�ch z�le�itostech... Tehdy jsem si
myslel, �e m�m p�ed sebou naprost�ho ��lence...Pak jsem se o n�m dozv�d�l, �e naprosto
ur�it� byl na utajovan�m konspira�n�m m�st�, kam tehdy jezdilo mnoho
perestrojkov�ch �editel�.
"�EDITEL" PROCH�ZKA
Na p�elomu ledna a �nora v roce 1988 si moje firma BOREC pronajala v Bad
Minsteru aus Stein l�ze�sk� hotel pro pacienty, kter� byl s �esk�m osazenstvem od
b�ezna 1990 �sp�n� v provozu pod veden�m �editele Ottomara Proch�zky,
Ta�kentsk� 1416, 100 00 PRAHA, do roku 1989 komunistick�ho tajemn�ka u T�S, pozd�ji
jednatele u S�wedy CS - Telekom, nyn� zam�stnan�ho u IBCOLU s. r. o. se s�dlem v
Let�anech. /Podrobnosti o v�ech uveden�ch firm�ch, jejich zam��en�,
finan�n�ch pom�rech a osob�ch s nimi spojen�ch najdeme op�t na: WWW.justice.cz/ Pot� jsem s n�meckou
zdravotn� poji��ovnou uzav�el refinancov�n� a s t�mto mohla pak
�eskoslovensk� poji��ovna a st�tn� banka vid�t, �e to opravdu funguje.
Pronaj�matel hotelu, pan Heinz Mette svedl v�ak Proch�zku ke krimin�ln�m obchod�m.
Kdy� jsem na to upozornil n�meckou krimin�ln� policii, Proch�zka se svoj�
svitou museli SRN opustit. Proti Mettemu jsem u�inil trestn� ozn�men�, ale
bez�sp�n�, nebo� m�l spoustu p��tel mezi politiky v R�nsku - Vesf�lsku. Proch�zka
byl pot� na konci srpna 1990 zadr�en v �SFR v Trutnov�. V lednu 1991 byl propu�t�n z
v�zen�, ale okam�it� se zase spojil s Mettem, aby mohl pokra�ovat v
"k�eftech" v SRN a Lucembursku. Ottomar Proch�zka, kter�ho jsem znal p�es
pana Zad�ka, kter� podle informac� byl spolupracovn�k StB z okruhu Lorenze,
se mi tak odvd��il za to, �e jsem jej cht�l nau�it podnikat. Zad�k
tehdy cht�l, abych mu �ekl sv�j n�zor o Krkono��ch, tam�j��ch hotelech a
cizineck�m ruchu. P�i t� p��le�itosti se mnou zajel do Pece pod Sn�kou a
pana Proch�zku mi p�edstavil jako �editele zdej��ho hotelu Horizont. Mimo to jsem se
z tajn�ch zpr�v dozv�d�l, �e pat�il k mocn�m lidem v �edoku a u Interhotel�
�SSR. S Proch�zkou jsem se potom jel pod�vat na hotely a pr�zdninov�
za��zen� v SRN a Holandsku. Naopak odborn� z�stupci zahrani�n�ch partner� pak byli
pozv�ni do Pece za ��elem recipro�n�ho odborn�ho dobrozd�n�.
Jak se kalila ocel �esk�ho podnik�n�
Jin� p��pad. Ve stejn�m �ase r. 1990 bylo neofici�ln� zji�t�no, �e v
Rheinhald Pfalzu, od Birkenfeldu, Bamholderu, Tlearu, skupiny podez�el�ch osob d�laj�
obchody v �eskoslovensku. Tehdy ov�em nebylo zn�mo, �e to byli v�c ne� pouz�
obchodn�ci, tedy b�val� agenti. Jestli v�chodn� nebo z�padn�, to je v podstat�
jedno. A potom, kdy� byl tento hotel v Rheinhald Pfalzu na za��tku b�ezna
1990 za ��asti tisku otev�en, jeden kamar�d mi zavolal a �ekl:
� Hele, tvoji �echoslov�ci zde u n�s maj� hotel. Mus� p�ijet. Bude u
toho tak� ��f �SA a jin� velik�ni.� Let�l jsem do Frankfurtu
helikopt�rou Cobra a ta mne dovezla do Bad Kroizenu, kde byla americk� vojensk�
z�kladna pro helikopt�ry.
Hotel byl pln� v�znamn�ch osobnost�. Starosta atd. P�ekvapilo mne, �e nep�i�li
vysoce postaven� lid� z Mohu�e a Wiesbadenu. K tomuto otev�en� byli tak� pozvan� pan
Himstra z Lond�na, kter� v�ak poslal m�sto sebe pouze sekret��e. Hovo�ilo
se zde tak� o tom, �e je hodn� nepo��dku ve Van Holderu, Pitsburku a to
kv�li zm�n�m na v�chod�. �e nen� pot�eba m�t v N�mecku /v b�val� sov�tsk�
okupa�n� z�n�?/ tolik sov�tsk�ch voj�k�, proto�e jich hodn� za�alo d�lat
velk� k�efty a to n�m vad�.
Jm�na firem, v nich� bandit� z tajn�ch slu�eb v souvislosti s t�mto hotelem
vedli k�efty. �lo o firmy z R�nska - Vestf�lska, kter� t. �. m�ly holdingov�
spole�nosti v Lucembursku:
a) Fritz Kalweit, D - 6589 Hoppst�dten, R�nsko - Vestf�lsko
Dr. Fritz Kalweit, Firma Kalweit Haus, R�nsko - Vesf�lsko (makl�� a gener�ln�
podnik)
b) Neuro technology GmbH, D - 4520 Melle
(vojensk� technika, hornictv�)
c) dr. Kalweit, Treubau, D - 6589 Neubr�cke
(spr�va nemovitost�)
d) Firma Thomas, stavebn� firma pro vojensk� stavby
Firma Paul Schlemmer, Idor Oberstein
Vojensk� stavby v Ir�ku
V obchodn�m rejst��ku ministerstva spravedlnosti �esk� republiky je zaregistrov�na
firma Thomas s. r. o., zab�vaj�c� se obchodem se zbran�mi v oblastech
zv��en�ho nap�t�. Vz�jemn� souvislost se zde zmi�ovanou firmou Thomas
nelze vylou�it. Viz. v�pis:
� p l n � v � p i s
z obchodn�ho rejst��ku, veden�ho
Krajsk�m obchodn�m soudem v Praze
odd�l C. , vlo�ka 49960
------------------------------------------------------------------------
! ! ! U P O Z O R N � N � ! ! !
Tento v�pis m� pouze informativn� charakter.
Data pro jeho vytvo�en� byla z�sk�na z po��ta�ov� s�t� INTERNET. V p��pad�,
�e se domn�v�te, �e obsahuje chyby, obra�te se pros�m na rejst��kov� soud.
------------------------------------------------------------------------
Den z�pisu: 06.01.1993 Obchodn� jm�no:"THOMAS, s. r. o." S�dlo:Kop�ivnice ,
Havl��kova 303 Platilo od: 06.01.1993 do: 14.10.1996 Praha 7 , ul.
Argentinsk� 38 , PS�: 17005 , St�t: �esk� republika Plat� od: 14.10.1996
Identifika�n� ��slo:47972092 Pr�vn� forma:Spole�nost s ru�en�m omezen�m.
P�edm�t podnik�n�:-- zprost�edkov�n� obchodu a slu�eb - koup� zbo�� za ��elem
jeho dal��ho prodeje a prodej -ostatn� finan�n� zprost�edkov�n� Plat� od:
31.08.1994-Prov�d�n� zahrani�n�ho obchodu s vojensk�m materi�lem v rozsahu:
SVM 2 - Velkor�ov� v�zbroj nebo zbran� a vrha�e a jejich spec. konstr. sou��sti
SVM 4 - Bomby, torp�da, rakety a st�ely a jejich speci�ln� konstruovan� sou��sti -
pouze podpolo�ka a/
SVM 5 - Syst�my a podsyst�my ��zen� palby sp. konstr. pro voj. pou�it� a jejich sp.
konstr. sou��sti a p��slu�enstv�
SVM 6 - Speci�ln� konstruovan� sou��sti vozidel speci�ln� konstruovan�ch nebo
upraven�ch pro vojensk� pou�it�
Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997:
SVM 10 - Sou��sti speci�ln� konstruovan� pro vojensk� ��ely letadel a
vrtuln�k�, leteck�ch motor� a za��zen� letadel nebo vrtuln�k� a s t�m spojen�ch
za��zen�
SVM 24 - Slu�by poskytovan� nebo p�ij�man� v souvislosti s v�robky
uveden�mi
Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997:
V teritori�ln�m zam��en�:
Al��rsko, B�lorusko, Bulharsko, ��na, Egypt, Jemen, Kazachstan, Moldova, Nig�rie,
Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Sud�n, Turkmenistan, Ukrajina, Uzbekistan, Vietnam
Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997
Platnost povolen� do 28.11.1999 v�etn�.
Platilo od: 23.01.1995 do: 09.06.1997:
N�kup, prodej a p�eprava st�eliva
Platilo od: 26.07.1995 do: 09.06.1997:
N�kup prodej a p�eprava zbran�
Platilo od: 26.07.1995 do: 09.06.1997:
Leasing
Plat� od: 26.07.1995:
Prov�d�n� zahrani�n�ho obchodu s vojensk�m materi�lem v rozsahu
povolen� �. R9991194057-dopln�n�, ze dne 24.11.1995, vydan�ho podle z�kona �.
38/1994 Sb.
Platilo od: 17.01.1996 do: 09.06.1997 -prov�d�n� zahrani�n�ho obchodu s
vojensk�m materi�lem v rozsahu Povolen� Ministerstva pr�myslu a obchodu �R
��slo R 991194057 �.j. P-64 ze dne 28.11.1994 a dopl�uj�c�ho Rozhodnut� �.j. P-64a
ze dne 24.11.1995 a d�le Rozhodnut� Min. pr�myslu a obchodu �R �.j. P-64b ze dne
7.1.1997 Plat� od: 09.06.1997-n�kup, prodej a p�eprava st�eliva do zbran�
podl�haj�c� registraci podle z�kona Plat� od: 09.06.1997-p�eprava,
n�kup a prodej zbran� podl�haj�c� registraci podle z�kona Plat� od:
09.06.1997.
Statut�rn� org�n:
Spole�n�k: Ing. Ji�� Tome�, CSc.
Kop�ivnice , Havl��kova 303 Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994
Jednatel: Ing. Ji�� Tome�, CSc.
Kop�ivnice , Havl��kova 303 Platilo od: 31.08.1994 do: 09.06.1997
Jednatel: Ing. Ji�� Tome� , CSc., r.�. 530806 / 269
Kop�ivnice , Havl��kova 303 , Okres: Nov� Ji��n , St�t: �esk� republika
Plat� od: 09.06.1997
Zp�sob jedn�n�: Jednatel jedn� jm�nem spole�nosti samostatn�. Plat� od: 31.08.1994
V��e vkladu ka�d�ho spole�n�ka a rozsah splacen�:
Ing. Ji�� Tome�, CSc. Kop�ivnice , Havl��kova 303 Vklad: 500000,- K�
Splaceno: 500000,- K� Platilo od: 31.08.1994 do: 22.09.1995
Ing. Ji�� Tome�, CSc. Kop�ivnice , Havl��kova 303 Vklad: 1000000,- K�
Splaceno: 1000000,- K� Platilo od: 22.09.1995 do: 09.06.1997
Ing. Ji�� Tome� , CSc., r.�. 530806 / 269 Kop�ivnice , Havl��kova 303 ,
Okres: Nov� Ji��n , St�t: �esk� republika Vklad: 1000000,- K� Splaceno: 1000000,-
K� Plat� od: 09.06.1997
Z�kladn� jm�n�:
500000,- K� Platilo od: 31.08.1994 do: 22.09.1995
1000000,- K� Plat� od: 22.09.1995
Ostatn� skute�nosti:
Jedn�n� za spole�nost: jednatel: Ing. Ji�� Tome�, CSc.
Jednatel jedn� jm�nem spole�nosti samostatn�
Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994:
Z�kladn� jm�n�: 100.000,- K�s
Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994:
Vklad spole�n�ka: 100.000,- K�s
Vklad byl splacen v pln� v��i
Platilo od: 06.01.1993 do: 31.08.1994 -Obchodn� spole�nost "THOMAS,
s.r.o." se s�dlem Praha 7,
Argentinsk� 38,I�: 47 97 20 92 se zapisuje do obchodn�ho
rejst��ku Krajsk�ho obchodn�ho soudu v Praze v odd. C, vlo�ka
49960.
Plat� od: 05.02.1997
------------------------------------------------------------------------
Tento v�pis byl po��zen prost�ednictv�m Internetu
Dne: 26.07.1998 16:20:02
e) HGV GmbH, Berliner Str. 69, D - 6562, Bad M�nser am Stein
DEUBAG a. s., Route de Luxembourg, L - 66 33 Wesserbillig
(Heinz Mette)
Tel: 00352 - 748183, fax: 748186, Telex: 60544
Tyto firmy zam�stn�valy v NSR, bez poji�t�n�, na�erno levn� pracovn� s�ly z
�SFR. Prov�d�ly privatizace hotel� atd., pochopiteln� s rozs�hlou korupc�.
- Anga�ovaly se p�edev��m na vojensk�ch stavb�ch ve st�tech �t�et�ho sv�ta�,
hlavn� v Ir�ku a Libyi.
- Prov�d�ly bankovn� obchody, nap�. s Obchodn� bankou.
IMBE a Mattoniho kyselka
To m�te jako s Mattoniho kyselkou. Jednou jsem si koupil r�no Mladou frontu dnes a
do�etl jsem se v n�, �e spole�nost v Karlov�ch Varech nenav��ila kapit�l 100
milion� K�, ale pouze 65 milion�. Jej� spole�n�ci jsou Italov� a IMBE -
Lucembursko. Kdy� v roce 1991 gener�ln� �editel v Karlov�ch Varech pan Hus�k
privatizoval, firma IMBE z Luxemburska se na tom pod�lela 25 miliony DM. Toto jsem m�l
ov��it. Jel jsem proto 28. ��jna 1991 se ��fem Surete do Lucemburska a ten m��e
potvrdit, �e ��dn� firma IMBE ve skute�nosti v Luxemburku registrov�na nebyla. To je
akce n�meck�ch bandit� z BND /Bundes Nachrichten Dienst/.
* * *
P�i t� p��le�itosti se mus�m ale zm�nit tak� o firm� IBCOL Haar. Jde o
dce�inou spole�nost od IBC ve Vaduzu, Lichensteinsko. Tato spole�nost byla zalo�ena v
roce 1983. Znal jsem tu Friedemana Strigla a pana Schneidera. Oba byli velk� zv��ata u
BND. Byli to �Kinklovy d�ti�. A Kinkel, dne�n� ministr zahrani��, jak jist�
v�te, je prav� ��f BND. Toto je zaj�mav� rovnice:
KK - Demokracie = Kohl + Kinkel. Ne nadarmo byl p�ece Kinkel 10 let ��fem n�meck�
zpravodajsk� slu�by. Pro� by tedy dnes nem�l b�t ministrem zahrani��? V �R je jeho
rezortn� kolegou Josef Zielenec, poch�zej�c� z polsk� �lechty. Navzdory tomuto
sv�mu p�vodu v�ak vyrostl v Sov�tsk�m svazu za Stalina nikoliv na Sibi�i, ale v
Moskv�, kde komsomolec Zielenec dokonce vystudoval. A pak se najednou objevil v Praze,
kde byl tento dob�e rusky mluv�c� student bez probl�m� p�ijat na st�edn�
�kolu s orientac� na jadernou techniku (!) a pak, za nejtu��� totality, na Vysokou
�kolu ekonomickou, katedru zahrani�n�ho obchodu (!!!). V�e ur�eno jen pro ty
nejvybran�j�� z nejvybran�j��ch... (Je zaj�mav� na tomto m�st� p�ipomenout jeho
z�sluhu o rozvr�cen� na �esk� pom�ry pravicov� ODA (viz. sv�dectv� �estm�ra
Hofhanzla) a ODS. Deus ex machina v�chodn�ch zpravodajsk�ch slu�eb, kter� p�stuj�
nestabilitu, nebo �lov�k, kter� ze sam� �estnosti nemohl v noci sp�t?)
Zp�t k on� podivuhodn� firm� IBCOL ...... V �esk� republice byla zalo�ena jej�
pobo�ka pod n�zvem IBCOL Praha spol. s r. o., Revolu�n� 23, Praha 1. Rozsah jej�ch
podnikatelsk�ch aktivit je na mal� �esk� pom�ry opravdu impozantn�. V
obchodn�m rejst��ku se o n� dozv�me toto:
� p l n � v � p i s
z obchodn�ho rejst��ku, veden�ho
Krajsk�m obchodn�m soudem v Praze
odd�l C. , vlo�ka 3961
------------------------------------------------------------------------
! ! ! U P O Z O R N � N � ! ! !
Tento v�pis m� pouze informativn� charakter.
Data pro jeho vytvo�en� byla z�sk�na z po��ta�ov� s�t� INTERNET. V p��pad�,
�e se domn�v�te, �e obsahuje chyby, obra�te se pros�m na rejst��kov� soud.
------------------------------------------------------------------------
Den z�pisu: 09.09.1991
Obchodn� jm�no: IBCOL Praha spol.s r.o.
S�dlo:
Praha 1, Revolu�n� 23 , PS�: 11000
/Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994/
Praha 9 , T�ineck� 650 , PS�: 19000
Plat� od: 08.02.1994
Identifika�n� ��slo:40764109
Pr�vn� forma:Spole�nost s ru�en�m omezen�m
P�edm�t podnik�n�:
Konzultace a poradensk� slu�ba, poskytovan� st�tn�m a soukrom�m subjekt�m a
fyzick�m osob�m v �SFR v ot�zk�ch bezpe�nosti a hospod��sk�ch
z�le�itost�, ve v�cech technologi� a know-how, p�i oce�ov�n�
nemovitost� a �ivnostensk�ch majetkov�ch hodnot p�i zahrani�n� ��asti, marketing
pro obchod se t�et�m sv�tem, prov��en� z�jemc� a ��ast na v�znamn�ch
projektech, jako� i p��m� a nep��m� �innost v oblastech ochrany
objekt�.podnik� a komunika�n�ch syst�m� a �kolen� ��d�c�ho person�lu,
d�le obchod, dovoz a v�voz v�eho druhu.
Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994 -koup� zbo�� za ��elem jeho dal��ho prodeje a
prodej - vyjma zbo�� uveden�ho v p��l.z�k.�. 455/91 Sb., o �ivnost. podnik�n� a
zbo�� t�mto z�konem vylou�en�ho
Plat� od: 08.02.1994-poradenstv� v obchod�, pr�myslu a investic�ch
Plat� od: 08.02.1994-poskytov�n� technick�ch slu�eb k ochran� majetku a osob
Plat� od: 09.09.1997-instalace a opravy elektronick�ch za��zen�
Plat� od: 09.09.1997
Statut�rn� org�n: Obchodn� �editel: Kurt Sander
8011 Grasbrunn , Johann-Hockelring
Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994
Jednatel: Irena Magurov�
Praha 2 , Fri�ova 5 , PS�: 12000
Platilo od: 09.09.1991 do: 11.03.1994
Jednatel: Gert von Lieres, dat.nar. 26.3.1935
Praha 6 , Glinkova 14
Platilo od: 08.02.1994 do: 10.09.1997
Jednatel: Gert von Lieres, dat.nar. 26.3.1935
Praha 4 , Urb�nkova 3360/47,
Okres: Praha 4,
St�t: �esk� republika
Plat� od: 10.09.1997
Plat� od: 10.09.1997 Spole�nost navenek zastupuje obchodn� �editel spole�nosti. K
n�zvu spole�nosti p�ipoj� obchodn� �editel sv�j podpis.
Platilo od: 09.09.1991 do: 08.02.1994
Zp�sob jedn�n� jm�nem spole�nosti : Za spole�nost navenek jedn� jednatel,
podepisuje tak, �e k n�zvu spole�nosti p�ipoj� sv�j podpis.
Plat� od: 08.02.1994
V��e vkladu ka�d�ho spole�n�ka a rozsah splacen�:
IBC Verwaltungsgesellschaft mbH D- 8013 Haar , Hans Pinsel-Strasse 7, BRD
Vklad: 1 258 000,- K�. Splaceno: Platilo od: 09.09.1991 do: 13.10.1992
ing.Magurov�-Intersavo, Praha 2 , Fri�ova 5 , PS�: 12000
Vklad: 442000,- K�. Splaceno: Platilo od: 09.09.1991 do: 13.10.1992
IBC Verwaltungsgesellschaft mbH D-8013 Haar , Hans Pinsel-Strasse 7, BRD
Vklad: 17 000 000,- K�. Splaceno: Platilo od: 13.10.1992 do: 09.09.1991
IBC Verwaltungsgellschaft mbH, Hans Pinsel-Strasse 7 , D-8013 Haar
Vklad: 17 000 000,- K� Splaceno:
Z�kladn� jm�n�: 17 000 000,- K� Platilo od: 09.09.1991 do:
13.10.1992 17 000 000,- K� Plat� od: 13.10.1992
Ostatn� skute�nosti:-Uzav�en� spol.smlouvy 13.6.1991
------------------------------------------------------------------------
Tento v�pis byl po��zen prost�ednictv�m Internetu
Dne: 26.07.1998 23:43:48
Nebo jak nevzpomenout na HMS CARAT ve W�ssbadenu. Jde o nejv�t�� reklamn�
firmu v Evrop�. Firma spolu s AGFP S�weda cht�la v �esk� republice v rozhlasu a
televizi ovl�dnout privatizaci. V�m to, proto�e podali sv�j n�vrh p�semn�
a mn� se tento doklad dostal do rukou. Mimo to tak� v�m, �e v p��pad�
rozhlasu to �editel dr. Star� prohl�dl a uzav�el smlouvu s bavorsk�m rozhlasem,
co� bylo velice moudr�. �ST m�l pod kontrolou ing. Miroslav Ba�ant, WWW.justice.cz/ (jedn� se z�ejm� o ing. Miroslava
Ba�anta, Panu�kova 9, 140 00 PRAHA - 4, dnes firma ARCO s. r. o.,
Frostova 345, 109 00 PRAHA 10), kter� to po sv�m zp�sobu odm�tal tak�. M�l
toti� v �myslu jednat p��mo s CARATEM ve Francii, �i s ARBO Mnichov
a s IP, co� je vlastn� tak� CARAT. V�d�l toti� dob�e, �e takhle od nich dostane
v�ce pen�z do kapsy. Vyd�lal tedy v�ce za cenu toho, �e privatizoval s korupc�.
Proto tak� neofici�ln� spolupracuje s Vladim�rem Tich�m a Pur�em. Nejsp�e
tu m� prsty i profesor Tu�ek, jeho� p�soben� se zde d� snadno p�edpokl�dat, zato
v�ak t�ko dok�zat. Vypl�v� to jen z dopisu GENEXU a dr. Stejskala z Arm�dn�ho
filmu, adresovan�ho profesoru Tu�kovi. Je zn�mo, �e bavorsk�
rozhlas v souvislosti s arm�dn�m filmem se pod�lely v
Gennexu. /Viz. NN 00/1997 "Telekracie
I"/
My� jede na slonu
V Praze v t� dob� jednal pan Scheiber, co� byl spole�n�k od pana Hiemstry,
tedy rakousk�ch bandit� u HMS CARAT z W�ssbadenu. Scheiber cht�l
tento k�eft d�lat s�m p�es V�de�. Zkou�el to p�es RAF /Frakce Rud�
Arm�dy/, proto�e zde m�l dobr� kamar�dy. Ten �lov�k, kter� jednal s Prahou, se
potom �dajn� zast�elil. Tedy asi tak jako pan Duda, �editel zbrojovky v Uhersk�m
Brod�, vypadl na jednom zbrojn�m veletrhu za��tkem roku 1995 z okna.
Vid�m, �e mi nev���te, proto�e z�ejm� pova�ujete RAF za fanatickou revolu�n�
organizaci, operuj�c� podle jak�chsi bl�e nespecifikovan�ch komunistick�ch
my�lenek. M�lokdo ale v�, �e RAF nen� to, co se b�n�mu ob�anu prezentuje, ale
n�stroj politick�ho banditismu. Je toti� ob�as �komandem pro �pinavou pr�ci�,
vykon�vanou pro mu�e v kravat�ch a b�l�ch ko�il�ch. N�kdy se ale zlo�iny,
p�chan� ve skute�nosti tajn�mi slu�bami, p�ipisuj� pouze na jej� ��et. V obou
p��padech tak komunistick� RAF pracuje podle p��n� kapitalist�. Minim�ln� dva
sou�asn� (1994) n�me�t� minist�i a n�meck� zpravodajsk� slu�ba j� na oboj�
zp�sob vyu��v� dodnes. V jej� bl�zkosti se tak� setk�v�me se jm�ny tiskov�ho
magn�ta Leo Kirsche a italsk�ho st�tn�ka a medi�ln�ho magn�ta Berlusconiho.
��k�-li se o Berlusconim, �e je dobr�m p��telem Leo Kirche, pak to nen� ��dn�
tajemstv�. Sv�d�� o tom nejen fotografie a �l�nky v n�meck�ch, stejn� jako
�v�carsk�ch novin�ch, ale i �ada po�ad� ARD. V nich m��eme vid�t Leo Kirsche s
Berlusconim neust�le pohromad�. Berlusconi m� velk� vliv i v �esk� republice.
A jak�, �e jsou d�kazy o tom, �e BND zalo�ilo RAF? - Pochopiteln�, �e ��dn�.
Ale vra�me se k na�emu HMS CARAT. Napsal jsem k tomu �l�nek
"My� jezd� na slonu", kter� vy�el v p��loze AZ Magaz�nu (24. 8. 1990) -
�lo o mnichovsk� Ve�ern� noviny. - V �l�nku jsem informoval, �e syn Ernesta
Alberta vyd�l�v� na televizi v Havlov� st�t� a jak jedna mal� mnichovsk� firma
prov�d�j�c� reklamu (po roce 1945 v Mnichov� �il a n�kolik desetilet�
p�sobil b�val� prominentn� spolupracovnik a pak ��edn�k pra�sk�ho gestapa Milo�
Havel, str�c V�clava Havla - pozn. NN) si s dal��m potenci�ln�m partnerem podmanila
trh v cel� tehdej�� �SFR. Reklama v �esk� televizi se jmenovala Arbointernacional,
tedy stejn� jako spole�nost, kter� ovl�dla trh. �editelem mnichovsk� ARBO s. r. o.
byl George Bogner a Harald Albrecht, syn b�val�ho dolnosask�ho p�edsedy vl�dy Ernsta
Albrechta.
Toto vystoupen� proti Albrechtovi a Ba�antovi bylo odpo��tku odsouzeno k nezdaru,
proto�e firma BOREC byla proti jejich moci pouze mal� my�ka.
V �l�nku jsem se ptal, pro� �SFR mus� s n�meckou firmou jednat podle
rakousk�ho pr�va. Mohlo by toti� stejn� tak jednat i podle pr�va Palerma,
Moskvy, ��ma... Odezva na to byla pak z jejich strany krajn� zu�iv�.
Proto mal� my�, kter� jede na slonovi �ST.
PROFILU jsem tehdy p�edal tuto tajnou smlouvu mezi �ST a ARBO s
pat�i�n�m vysv�tlen�m. Partnerem firmy ARBO v �SFR byla do r. 1990 �ST a
firma TELEEXPORT, na jej�m� �ele st�l pan Miroslav Ba�ant. Jin�m partnerem
firmy ARBO v Mnichov� byla firma DIREKTFIL, s panem Altmanem. Spole�n�ky firmy
ARBO Mnichov, byli p�nov� dr. George Bogner a dr. Harald Albrecht. Posledn� z
uveden�ch, jak u� jsem �ekl, je synem b�val�ho p�edsedy vl�dy z Doln�ho Saska.
P�nov� Bogner a Albrecht jednali od r. 1988 s Ba�antem tak� ohledn� projekt�
v Moskv�!!! Firma ARBO byla zalo�ena r. 1987(!) /toho roku byl sov�tsk�mi tajn�mi
slu�bami odstartov�n pl�n na zm�nu syst�mu ovl�d�n� zem� sov�tsk�ho bloku,
zn�m� jako Andropov�v pl�n - pozn. NN/ p�ny Bognerem a a Albrechtem se z�kladn�m
kapit�lem 50. 000 DM.
Tato smlouva mezi firmou ARBO a �ST, podepsan� tehdej��m �editelem panem Ji��m
Kant�rkem (�lov�kem dosazen�m do t�to funkce V�clavem Havlem - pozn. NN) a byla s
podivem uzav�en� podle rakousk�ho pr�vn�ho ��du, a� se jednalo o smlouvu mezi
�SFR a n�meck�m subjektem. D�vodem v�ak byla nejsp�e skute�nost, �e
podle rakousk�ho pr�va byla t�ko napadnuteln�, co� d�valo na p��klad panu
Ba�antovi dobrou p��le�itost pro obch�zen� dan� a ke korupci.
Vtip byl v tom, �e, jak ji� jsem uvedl, a� firma ARBO GmbH m�la pouze
50. 000 DEM vkladu, �ST m�la materi�lu za v�ce na� 100 milion� DEM. Z �esk� strany
�lo p�itom o st�tn� subjekt, tedy gigant v pom�ru k "mu�ce" ARBU! Z�m�r
toho, o co zde �lo, je tedy nadm�ru jasn�. V roce 1990 jednala s �ST a Teleexportem,
tak� firma GOLDFILM z V�dn�. Tato firma byla ve spojen� i s firmou ARBO. V n�
p�sobil mgr. Rudolf Nowak. Tudy pravd�podobn� tak� p�es V�de� a Mnichov odt�kaly
pen�ze. Nikomu dnes nechyb�, pouze �editel Ivo Math� (dnes �editel kancel��e
presidenta republiky V�clava Havla - pozn. NN), kter� tehdy je�t� nebyl zas tak dlouho
v ��adu, m�l zlost. Proto�e vid�l ty smlouvy ode mne. A to bylo je�t� za Jind�icha
Fajrajzla a Ji��ho Kant�rka /oddan�ho V�clavu Havlovi - pozn. NN/, kter� p�i�el na
tento post, t�eba�e znal pouze disidenstsk� povol�n�. To jest mohl
nanejv�� rozum�t kbel�ku a ko�t�ti, �i lopat� v koteln�. O televizi nic
nev�d�l, snad jenom z kter� strany se do n� kouk�. Tito "velc�
pan�ci" nic toti� obvykle nev�d� ji� jak se ��k� z principu. Stejn� jako nic
nev� gener�ln� �editel SPT Telecom pan Nov�k. To v�te, kolem je spousta poradc� a
ti ��d� tu dopravu, kde pod kryty pomysln�ch, ale i skute�n�ch kamion� se pen�ze
��t� sem a tam. Proto je zcela nam�st�, kdy� �eknu, �e Miroslav Ba�ant
byl pr�vodcem "batolete" Kant�rka. Jako jeho kojn�, vzal do n�ru�e
Kant�rka a vozil ho po Evrop�, do Luxemburku a do Francie. A Kant�rek vrn�l
spokojen�, kdy� vid�l Eiffelovu v� a brodil se po kol�nka u b�ehu Seiny. Pot� ho
Ba�ant p�ebalil a p�ivinul si ho ke sv�mu velk�mu mate�sk�mu prsu, aby mu dal
nap�t �ampa�sk�ho z Moulin Ruege. Petr �erm�k je to sam�.
P�j�ili mu mercedes a on za�al radostn� kroutit jeho volantem sem a tam. Do �st mu
dali trumpetku, na hlavu pap�rovou �epici, za p�s d�ev�n� me�. �erm�k byl prost�
najednou ��astn� kluk z Ve�ern��ku. Pouze mal� klu�ina s velk�m autem. - Inu,
nev�domost p�eci h��chu ne�in�.
Jak pomoci �esk�m firm�m.....
Firma BOREC byla zalo�ena 11. 11. 1987. Tehdy to ov�em je�t� nebylo mo�n� s
dokumenty registrovan�mi v obchodn�m rejst��ku. Proto �lo pouze o smluvn� dohodu. Jednal
jsem s velk�mi firmami na Z�pad� a �e�il jejich obchodn� vztahy s �esk�mi subjekty
a pan Schlosierek byl p�edev��m zodpov�dn� za tato jedn�n� v �SSR. Pozd�ji, po
nav�z�n� kontakt�, m�ly z�padn� firmy jednat s �esk�mi partnery ji� p��mo.
�lo na p��klad o tyto velk� firmy: KOVONA Karvin�, LVZ Liberec, VZDUCHOTECHNIKA Nov�
M�sto, atd. Ale teprve od roku 1988 byla ji� na�e pr�ce pon�kud v�ce ofici�ln�.
Ji� jsme to tak� ned�lali s JUDr. Jaroslavem Sodomkou, registrovan�m u ministra
obchodu jako advok�t pro zvl�tn� �koly. Pracoval zde toti� na registraci
zahrani�n�ch firem �SSR. Ani dnes si Jaroslav Sodomka ne�ije �patn�. Je toti�
zn�m� a bohat� pr�vn�k /Dresden Bank CZ atd. atd /. Ale nem�m nic proti
bohat�m lidem, pokud ne�kod�. �esk� privatizace mne ostatn� ani nezaj�m�.
Pozd�ji, tedy po listopadov�m p�evratu, n�m lid� z AGFB S�wedy a firmy IBC
IBCOL Mnichov a z kruh� Pur�e, Hrub�ho a Vladim�ra Tich�ho na�i neregistrovanost
vy�etli. Nato jsem jim odpov�d�l: " StB bylo tak� zapsan� v obchodn�m
rejst��ku?"
Jak jsem superlegalizoval
Superlegalizace je jako do�asn� propustka do elitn�ho stavu - tedy mezi
skute�n� lidi. Znamen� to,�e v�s zpravodajsk� slu�by a telekracie berou na
v�dom�. Dost�v�te se tak z pozice odpadu bez kasty do n�kter�ch z funguj�c�ch kast
- sv�ta George Orwella.
O superlegalizaci jsem za��dal na p�elomu dubna a kv�tna v roce 1990 a to v
souvislosti registrace firmy S�weda CS - Telecom. / V podnikov�m rejst��ku je
registrov�na jako S�WEDA CS - TELEKOM, spol. s r.o.,
I�O: 15891950, p�edm�t podnik�n�:�innost v oblasti elektronick�ch a
polygrafick�ch m�di�. Toto zahrnuje pl�nov�n�, v�robu a distribuci komunika�n�
technick�ch za��zen�, v�robu, distribuce a zap�j�ov�n� rozhlasov�, televizn� a
filmov� produkce jako� i jej� roz�i�ov�n�. Spole�nost je opr�vn�na k
pl�nov�n�, z�izov�n� a �dr�b� kabelov�ch s�t� a za��zen� pro
�irokop�smovou komunikaci. Spole�nost je opr�vn�na ke v�em obchod�m a opat�en�m,
kter� slou�� p�edm�tu podnik�n�. Za t�mto ��elem m��e zakl�dat a z�sk�vat
tak� jin� podniky doma i v zahrani�� a ��astnit se jich/.
Superlegalisace pak byla dosa�ena ve spolupr�ci s bezpe�nostn�mi slo�kami �R a
zvl�t� v p��m�m kontaktu s panem Weissem, tehdy tajemn�kem �eskoslovensk�ho
velvyslanectv� v Bonnu. Pan Weiss superlegalizov�n� zde tak�, p�es v�echny
p�ek�ky ze stran est�b�k�, za��dil. Sv�dkem tohoto ��edn�ho �konu byl pan
��rek, kter� se s panem Weissem zn� je�t� z dob, kdy spolu sed�li v komunistick�m
krimin�le / III. NVS Valdice - pozn. NN/ za �pion� proti sov�tsk�mu bloku. Pozd�ji
jsem byl v kontaktu s jednim v�znamn�m d�stojn�kem z ministerstva obrany a
ministerstva zahrani�� �SFR, kter� byl zodpov�dn� za dohled na toto �eskoslovensk�
velvyslanectv� v Bonnu. Ten jej tak� kontroloval po technick� str�nce, zda tu
nep�sob� i nad�le odposlouch�vac� za��zen� agent� od b�val� StB a VKR.
Kdy� bylo uskute�n�no superlegalizov�n�, pak " star� struktury" s
centr�lou sv�ho komanda v Mohu�i, o kter�ch bude �e� pozd�ji, nemohli ji� v�bec
nic proti m� d�lat. V�d�l jsem toti�, �e s nimi jednali ji� lid� z StB, kte��
intrikovali proti m� osob�. Tyto star� struktury z v�chodu ji� del�� dobu p�sobily
na Z�pad�. �lo o komanda centr�ly Z�pad. V�echno
ji� tehdy toti� b�elo k sob� do �pi�kov�ch hig tech telekomunikac�ch! Pan Weiss provedl ov��en�, je� bylo zvl�tn�m kur�rem posl�no do
Prahy. Tak to byl ten m�j "gaunersk�" kousek proti StB. Lze se divit, �e se
potom pobl�znili? A Pur�e pobl�znili tak�?
B�n�mu ob�anu se zd�, �e BND kontroluje bezchybn� bezpe�nostn� v�bor
n�meck�ho parlamentu. M� proto z toho optimistick� pocit, �e �ije v optimistick�
realit�, kde v�echno funguje tak jak m�. Ve skute�nosti je to ov�em stejn� jako v
p��pad� superlegalizov�n�. To jest onoho legalizov�n� na �rovni "boh� v
lidsk� podob�". Tajn� slu�by s n���m tajn� souhlas�. Proto�e pokud to
neuznaj�, nem� to pr�vo na existenci a m��e to tak� ob�as vyl�tnout do vzduchu.
Superlegalizov�n� je, jak z toho, co jsem �ekl vysv�t�, jak�si
"po�ehn�n�" od tajn�ch slu�eb, kter� se staly dnes prakticky v�emocn�.
Tak� z�sluhou neb�val�ho rozvoje telekomunikac� a po��ta�ov� techniky. Je to
pravzl�tn� pocit, jak� nem�l p�ed t�m ��dn� panovn�k, kdy� stoj�te na
nejvy���m �eb���ku a v�te, �e m�te nejen neomezen� finan�n� mo�nosti, ale
p�edev��m mo�nost b�t t�m�� okam�it� o v�em informov�n a to jak z toho
nejzapadlej��ho koutu sv�ta, tak z centra ka�d� ud�losti. A nejenom to, m��ete
v�e jedin�m p��kazem ovl�dnout. Z�le�� jen na tom, do jak� t��dy zasv�cenc�
v�s za�adili. Je to p��mo bo�sk� pocit, kdy� mal�mu a omezen�mu, hrabivost�
posedl�mu �lov�ku, se dostane mo�nost m�t schopnosti, d��ve pova�ovan� za
magick�.
Pan Hager z ORF pr� byl velice schopn� sv� vlastn� sebevra�dy. - To se
ov�em tvrdilo nikoliv za jeho �ivota, ale po jeho smrti, tedy v on� chv�li, kdy se
ji� k tomu nemohl vyj�d�it. Stejn� tak b�val� rakousk� ministr obrany s�m sebe v
lese zast�elil. �e by ho snad tak opojily kr�sy p��rody, a� by rozumu pozbyl? To
v�echno se odehr�lo ve stejn�m �ase op�tovn�ho n�meck�ho sjednocen� a otev�en�
archiv� v�chodon�meck� Stasi. Pan Hager byl tak� partnerem v jedn�n� s �ST
(�eskoslovenskou televiz�) v roce 1990. Cht�l j� podporovat s ORF v jej� privatizaci.
Proto tak� musel jednat i s "kr�lem privatizace masm�di� �SFR", ��fem
Telexportu - a sou�asn�m ��fem IBI Praha (ergo tehdej��m "u�itelem v
podnik�n�" pram�lo zku�en�ho �editele �ST Kant�rka). - Tolik zlat�ho pe��
se toti� vejde do onoho slavn�ho jm�na Ba�ant. /Mus� j�t bezpochyby z
hlediska tajn�ch slu�eb o mimo��dn� d�le�itou figuru, kdy� z obchodn�ho
rejst��ku zmizely ve�ker� stopy po jeho firm�ch a t�m i jejich aktivit�ch,
zam��en�, finan�n�ch pom�rech, spole�n�c�ch atd. atd. - pozn. NN/
Konkurence Hagera byl pak HMS CARAT Wiesbaden. U t�to firmy pracoval
jist� Raku�an - tak� velk� ��f - pan Scheiber (�lov�k od zpravodajsk�
slu�by), kter� prov�d�l n�tlak na ORF a tedy na Hagera.
Hager, jak vid�t, byl tvor spole�ensk� a depres�m na hony vzd�len, nejsp�e to p�ehnal
pouze v tom, �e byl jaksi nevhodn� zapojen� do obchodu se zbran�mi - a ten
�l�nek n�kde praskl. Ud�losti kolem tohoto obchodu byly tehdy zn�m� pod af�rou NORIKUM.
P�i p��le�itosti NORIKUM �lo i o gener�ln�ho �editele Voest Alpine, pana
Apfaltera. Ten tak� netrp�l depresemi a p�esto z ni�eho nic, v pln�m zdrav� zem�el.
Stejn� jako b�val� prezident TELEMIT, kter� v pln�m zdrav� z ni�eho nic zem�el v
libyjsk�mTripolisu. Bylo to snad proto, �e to m�lo malou chybu? TELEMIT toti�
byla jedna telekomunika�n� firma pro NATO a N�meck� ministerstvo obrany. - Ve
skute�nosti v�ak pat�ila akciemi Kad�fimu. Skand�l, trvaj�c� dva roky,
rozvi�oval atmosf�ru v n�meck�m parlamentu, speci�ln� bezpe�nostn�ho v�boru.
TELEMIT byl pot� pomalu a bez skand�lu �zm�n�n�. Stalo se tak proto, �e BND
a FDP skrze TELEMIT �dajn� dost�valy provizi. P�ed �asem se na to sice pana
Kinkla ptali, ale ten toto tvrzen� odm�tl s takov�m gestem, jako kdyby mu do �st
vlo�ili hork� brambor.
Smrt p�ich�z� obvykle v noci
Pan Gr�tzmacher byl zn�m� od roku 1972 jako "opora ministra hospod��stv�"
Friedrichse (FDP). N�hle p�i�ly probl�my s APO a RAF. Pan Gr�zmacher byl n�jak�
�as i ��fem Dresden Bank. Tento ��f banky zd� se, nebyl tak�
�nosn�. Zabit sice nebyl, ale byl odvol�n.
�et�z vra�d p�ipisovan�ch RAF v�ak pokra�oval smrt� b�val�ho spolkov�ho
n�vladn�ho, ��fa BDI, d�le ��fa N�meck� banky Herausena a posledn� byl
Rohwedder. Pot� se to tro�ku zklidnilo, a� v roce 1993 p�i�ly ud�losti z Bad Kleinu.
Po tomto skand�lu ministr vnitra z Bonnu odstoupil. Pozd�ji odch�z� i gener�ln�
n�vladn�. Pro�? Nen� vysv�tleno dodnes. Dokud bude existovat korupce ve
spravedlnosti, jinak to ani nebude. Ale vra�me se nazp�t k superlegalizaci.
M�m z�sahem musel b�t superlegalizov�n tak� pan Heinz Peter Labonte, kter� byl za
S�wedu CS - Telecom, zde v Praze zodpov�dn�. T�ho� aktu se muselo z��astnit
u tajemn�ka pana Weisse i cel� veden� S�weda AG AS, kdy� se museli zde legitimovat a
osobn� zanechat zde sv�j podpis. Tomu, ale nebyli naklon�ni nejenom �star�
struktury� od StB, ale i lid� od BND a Ochrany �stavy.
Firmy za��naj� spolupracovat
Abychom porozum�li jak St�tn� ochrana v Mohu�i, Ochrana �stavy, mohu�sk�
st�tn� n�vladn� a bonsk� centr�la spolupracuj� s bandity, mus�m n�zorn�
p�ibl�it, jak prob�hal onen za��tek spolupr�ce ciz�ch firem s �esk�mi. Uk�zka,
kter� se p��mo nab�z� je pr�v� kooperace AGFB S�wedy s na��
pra�skou firmou BOREC.
Z�m�rem t�to S�wedy ve skute�nosti bylo obohatit se skrze bankovn� z�ruky u
jedn� velk� banky v Praze, a to hned o 250 milion� DEM. Pro� ne? Kl횝ata
tak�, kdy� c�t� teplou krev, lezou k n� a pot� saj� tak dlouho, dokud neodpadnou
jako nacucan� v�le�ky, mnohon�sobn� zv�t�en�.
Pan V�clav Klaus m�l koncem l�ta 1990 nav�t�vit Mohu� a k tomu m�l
"dostat radu co m� d�lat a jak je dobr� Rheinland Pfalz". Z d�vod�, kter�
nikdo nevysv�tlil, v�ak na m�sto n�ho p�ijel b�val� ministr hospod��stv� �SFR
Vladim�r Dlouh�. To velice p�ekvapilo veden� AGFB S�weda. P�nov�
Labonte a Kremlich kv�li tomu volali do Prahy a �ekli, �e je to �patn�,
proto�e jim �lo o ministra financ� - tedy ani ne tak o jeho osobu, ale finance, kter�
spravuje. - M��e se n�kdo divit nespokojenosti na�ich kl횝at?
Za�kolov�n� jako velk� povod
Prezidenti Stridl, Sneider a �editel� Sandra a Lieres pat�ili k firm� IBC a
S�weda v Haaru u Mnichova. Jde o typickou firmu pracuj�c� pro BND. Radili AGFB S�weda
v bezpe�nostn�ch ot�zk�ch. - Pochopiteln�, �e sv� rady pod�vali konspirativn�.
P�esto jsou ale o tom doklady, �e korespondovali a ch�li m�t z toho procenta.
Potvrzuje to i "vzd�l�vac�" program S�wedy s �echy.
V tomto za�kolovac�m programu se jednalo o to, �e firmy BOREC a S�weda CS Telecom
za�kol� v SRN zhruba 1000 �ech� v oboru telekomunikac�. Byly naslibov�ny dobr�
pracovn� podm�nky a plat v deviz�ch. Ve skute�nosti v�ak k ��dn�mu za�kolov�n�
nedo�lo, ale nam�sto toho 100 �ech� a Slov�k� bylo od t�to firmy sprost� podvedeno
a vyko�is�ov�no. Pan von Lieres z IBCOL Haaru se o tento za�kolovac� program zaj�mal
a d�lal n�tlak, aby cel� akce prob�hala p�es jeho firmu. Proto mezi firmou BOREC a
IBCOLem do�lo k dohod�, �e IBCOL dostane 5% provize, ale �e to jinak z�stane pouze
mezi firmou S�wedou a firmou BOREC.
Chv�la od�en�ch aktovek
Kdy� jsem se zeptal Metjeva jestli je tento sv�t prostupuj�c� zlo�in odn�kud
��zen, t�eba od Lucifera z pekla, nebo zda je to v�e jen chaotick� a projev defektu
lidsk�ho druhu, odpov�d�l mi: - Samoz�ejm�, �e je to p�eci ��zen�. S
chaosem se po��t�. Proto�e, kdy� budete m�t tolik informac� a prost�edk� jako
oni, m��ete vyvol�vat chaos z�m�rn�. A v��te mi, �e v�ra v chaos bude
n�bo�enstv� budoucnosti. V�dy� co v�s v�c odzbroj� ne� on. Kdykoliv vyvolaj�
chaos ve finan�n�ch toc�ch, jejich �v�dci� j�m k�vnou a �eknou, �e za to
m��e chaos, t�eba ho zvl�dneme ve t�et�m kvart�lu t�et�ho tis�cilet�. Nen� to
sm�n�? Je! Ale jako bi� pro masu to sta��.
Nebyl jsem s jeho odpov�d� v�ak spokojen. Nal�hal jsem proto znovu: - �Mysl�m,
v�echny ty firmy. Jest-li se to navz�jem d�l koordinuje a jestli maj� sv� velen�?
Stejn� jako maj� cik�ni sv�ho barona a doprava na d�lnic�ch svoji dopravn� policii.
Jinak by p�ece doch�zelo k v�lk�m mezi firmami a to by snadno vedlo k odkryt�
telekracie p�ed ve�ejnost�. Ve�ejnost p�ece mus� b�t ukol�b�na konzumem a
masmedi�ln�mi usp�vadly a pseudokulturn�mi drogami, kter� maj� za �kol odv�st
jej� pozornost od skute�n�ch pijavic, kter� j� vys�vaj� a �enou lidstvo do
z�huby.
Nebo je to jako na p��klad u krys, kdy� prohrabuj� hromady odpadk�, naprosto
egoisticky, spojeni pouze instinktem?�
- Na posledn� v�t� je kus pravdy. Hrabivost toti� vy�aduje podobn� instinkt,
nebo my�len� jako maj� krysy. Mus�te myslet naprosto zkratov�, �e co vid�te, tak
sou�asn� chcete. Nejl�pe to vystihuje pojem slova byznys. Byznys je fa�ismus, kter� k
n�m p�i�el z USA, kde ovl�d� rozs�hl� oblasti ve�ejn�ho �ivota, v�etn�
duchovn�ch spole�nost� a c�rkv�. Nem� nic spole�n�ho s obchodem, proto�e poctiv�
obchod je po��dn� d�ina. Byznys pou��v� podobn�ho sugestivn� podprahov�ho
sloganu, kter� vyvol�val fanatismus u japonsk�ch voj�k�, kdy� �li um�rat za
c�sa�e. Proto tak� telekracie stoj� pouze o mlad� konformn� same�ky a sami�ky,
proto�e ty j� vyd�laj� pen�ze. Nepot�ebuje star� kusy, kter� ji� mysl� oklikou a
mnoho si pamatuj�. Byznys je p�edev��m militantn� v�c. Star� krysy musej�
zdechnout. Proto je u v�s v �ech�ch �ztracen� st�edn� generace o kterou nikdo
nem� z�jem. A pak, je to mo�n� smutn�, co v�m te� �eknu: J�
v���m, �e kolektivn� vina existuje. V�dy� kdyby poddan� telekracie neprojevovali
stejnou chtivost jako telekracie sama, byla by ona proti nim bezmocn�. Je to proto
sp�e utrpen� z�visti, kterou k moci c�t�me a nikoliv touha po odstran�n�
p���in, co vyvol�v�, �e jsme nespokojeni. Na zlo telekracie, rezonuje i zlo v n�s.
Proto telekracie vl�dne p�edev��m s na��m souhlasem.
�innost podnik� bandit� je ve skute�nosti opravdu koordinov�na a je �ivotu
nebezpe�n�, ps�t odkud, proto�e tam v tom dispe�inku sed� stra�liv� smrt. Vy ani
nev�te jakou smrt si pro v�s vymysl�, proto�e to je jejich kon��ek. Pochopte, �e
jde ve skute�nosti o zakomplexovan� lidsk� nuly, zvykl� poslouchat syst�m. Jejich
jedinou satisfaks� je, �e se mst� a ve skute�nosti ani nev�d� komu, proto�e
nejv�t��m nep��telem jsou sami sob�. Jsou-li zahn�ni do �zk�ch, jejich fantazie
r�zem nabude psychopatick�ch rozm�r�. Kdy� je nech�te u��vat prachy a jezdit si za
n� kam cht�j�, zm��e je nakonec �as a je od nich pokoj.
- �Pane Metjev, v�m ji� dlouho, �e ve sv� nesmrtelnosti jsem tak� smrteln�.
Pov�zte mi, pros�m, kde je hlavn� m�sto s�dla telekracie v �ech�ch.�
Pan Metjev se sm�je:- �V Praze.�
- �Mysl�te u Dyby?�
- �Kdepak, to ne�. ��k� to tak n�jak a� opovr�liv�. �Dyba je malink�
sv�t�lko tmy.�
- � - - - ?�
- �Chcete od ��FA jeho soukromm� ��slo?�
Kr��m rameny: - � Tak mi ho dejte!�
- �Je to v jedn� �tvrti na okraji Prahy. Nic zvl�tn�ho neuvid�te, proto�e
jde o zcela norm�ln� panelov� d�m. D��ve zde byla centr�la pro Z�pad. Tento p�n
nest��l�. On nech�v� za sebe st��let jin�. A m� tak� p�ehled o v�ech t�chto
podnic�ch a koordinuje je.�
- �Ale pokud jde jen o jakousi centr�lu, tak ta je napojena jist� do n�jak�ho
�ir��ho okruhu?�
- �Samoz�ejm�. Centr�la nen� u n�s. Je j� KPMG. To je ve Frankfurtu, ona
velk� tr�n� v�. Dal�� jej� ba�ty jsou v ��m�, D�sseldorfu, Berlin�,
Curychu, ...Praha je fili�lka. Tam kde byl PRAGOUNION. ��f je tu jak�si D�n. Ale toho
opravdov�ho hledejte na okraji Prahy.
Svoji s� maj� p�itom dob�e rozhozenou. Jeden z jejich lid� je ��fem
Security a �pracoval� na p��padu bratr� Helbigov�ch takov�m zp�sobem, a�
utekli. Druh� vl�dne v Pal�ci kultury... V�echno to jsou sam� p��jemn� a
vzd�lan� lid�, hovo��c� mnoha jazyky. Mnoz� chod� venku po ulici s
o�oupanou ta�kou...�
- �Dob�e, a ti co tedy chod� s o�oupanou ta�kou, ne�ij� v ��dn�ch pal�c�ch a
jsou navenek, stejn� jako b�val� gener�ln� tajemn�k KS� pan Milou� Jake�, oby�ejn�
lid� jako my, co je pak jejich odm�nou za to v�e, �e telekracii slou��?�
- �Pocit moci, �e mohou co cht�j�. Je to prav� Satanova c�rkev, kter� m� jak sv�
pape�e a kardin�ly, tak �eholn�ky, poslu�n� pouze sv�ho Mistra temnot, zat�mco jim
pat�� cel� sv�t. Proto z nich jde takov� strach, �e se ka�d� o nich boj� cokoliv
jen �pitnout, nato� ps�t. A pak, mnoho lid� ani tomu, �e zde toto zlo existuje
nev���. Oni v���, �e to zp�sobuj� �patn� politici, nebo politick� strany. Ale
politick� strany jsou pouze n�co jako fotbalov� mu�stva s div�ky, kte�� fanaticky
k�i�� na stadionu. Skute�n� vl�da, v�ak vl�dne skryt�. - Slu�ba u BND,
to je jako slu�ba v Disneylandu u Mickey Mause.�
Pan Kafka, �lov�k od Siemense delegovan� do
Prahy
Pan Kafka byl od roku 1993 nov�m vedouc�m za firmu Siemens Mnichov v Praze. Podklady,
kter� jsem mu cht�l p�edat se odvol�vaj� na AGFB S�weda, pro kterou Siemens V�de�
byl velk� akcion��. M�l tyto d�le�it� dokumenty z Prahy p�edat Siemens�m do
Mnichova, nebo Siemens�m do V�dn�. V Praze do roku 1993 Siemens zastupovala toti�
pouze firma FENIX.
Byl jsem tomu zprvu r�d, proto�e jsem m�l za to, �e to k n�m p�i�el opravdov�
Franz Kafka. �e p�i�el onim zp�sobem, aby co nejm�n� ru�il. Jak on to um�l, kdy�
p�ich�zel ve sv� upracovanosti p�ed kurop�n�m a kdy� v�s n�hodou vzbudil. Tehdy
��k�val: � Promi�te, a myslete si, �e jsem pouh� sen.� Jen�e dnes i
Franz Kafka p�ich�z� p�es pr�mysl multimedi� jako znetvo�en�, pod
rozpou�t�j�c� se maskou Mickey Mause.
* * *
Siemens d�lal obchody s �eskoslovenskem p�edev��m p�es V�de�, kde byla i centr�la
pro agenty jak z v�chodu tak z�padu. Siemens byla jedna samostatn� akciovka. Jeden z
posledn�ch velk�ch ��f� byl pan Heider, kter� byl zodpov�dn� i za obchod z
v�chodem. V polovin� �nora 1991 p�edstavil cel� Siemens v hotelu Diplomat v Praze.
Vznikla zde listina, co je zak�z�no vyv�et. Proto AEG z hotelu F�rum sv� obchody
d�lalo p�es V�de�.
Pan Heider od Siemensu, co nyn� obchoduje s proudem o vysok�m nap�t�, m� vinu
na tom, �e do�lo k probl�m�m v Revolu�n� ulici a bylo ukradeno 2 a p�l milion�
DEM. Stalo se to 6. listopadu 1991.
Tehdy tak� do�lo k pokusu o moji fyzickou likvidaci. Jeden z m�ch pod��zen�ch se v
nest�e�en�m okam�iku, po kr�tk�m ale zato intenzivn�m z�pase, pokusil, po
n�kolika bodn�ch ran�ch, kter� mi u�t�d�il, vyhodit mne z okna.
�esk� ministertvo vnitra mi za��dilo, �e jsem po pokusu o moj� likvidaci v
Revolu�n� ulici /z�ejm� v kancel���ch IBCOL Praha, kryc� firmy BND, kter�
od 09.09.1991 s�dlila v Revolu�n� 23 - pozn. NN/ byl okam�it� odvezen na
vojenskou kliniku, kde mi po n�kolika operac�ch zachr�nili �ivot. Le�el jsem zde na
odd�len� intenzivn� p��e a za sv�j �ivot p�edev��m pak vd���m doktoru
Mal�mu.
�Jsme velice r�di, �e jste na�ivu�, �ekl mi, kdy� jsem se probral z k�matu.
Nev�d�li kdo jsem a tak volali ministru vnitra Tom�i Sokolovi, kter� jim pr� �ekl,
�e jsem tajn� rada n�meck� krimin�ln� slu�by. Je tedy pochopiteln�, �e d�lali
v�echno pro to, abych p�e�il. Kolem mne le�eli jako pacienti sam� prominenti. Jejich
propadl� bled� tv��e v�t�inou nasv�d�ovali, �e p�es v�echnu intenzivn� p��i
pouze �ekaj� a� je Charon za obolos p�eveze p�es �eku L�th� na onu, pro n� jist�
smutn�j�� druhou stranu.
Kdy� se banditi z N�mecka dozv�d�li, �e mne zachr�nili, tak dali do
Fro�kova �p�glu �l�nek proti mn�. Nejp�e o�ek�vali, �e kdy� na mne
bude up�ena pozornost, �e Pur� vleze do nemocnice, utrhne vztekle respira�n� hadi�ku
a tak mne doraz�.
(1994)