Jednoho lednov�ho odpoledne roku 1995 jsme byli panem Metjevem pozv�ni do kav�rny Union v nuselsk�m �dol�. Rud� obloha nad Vy�ehradem prozrazovala, �e ve�er bude mrznout. V kav�rn� jsme byli p�edstaveni panu Olafu Leonhardtovi, tehdy je�t� od firmy TADICOM z Jeny. �lo o velmi p��jemn�ho a dob�e vypadaj�c�ho �lov�ka, jak�mi dovedli b�t ti, kte�� m�li v minulosti co do �in�n� s v�chodon�meckou tajnou slu�bou STASI. Teprve po tomto setk�n�, kdy� za�al ji� n�co tu�it, se n� d�v�rn� agent z BIS (jejich zr�dce) rozhodl, �e s n�mi ji� nechce m�t nic spole�n�ho. Ob�val se toho, �e se o tom dozv�d� jeho nep��tel� na vnitru a bulv�rn� tisk a budou to d�vat do souvislosti s jeho p��padem. Ov�em to dost dob�e nech�pu, v�dy� na vnitru stejn� jako v bulv�rn�m tisku jsou tak� pravov�rn� p��slu�n�ci StB. (Viz. �l�nek Pepina Maracziho "Spolupracovn�ci komunistick� StB ve sd�lovac�ch prost�edc�ch nad�le formuj� ve�ejn� m�n�n�"). A pro� by p��slu�n�ci STASI, StB, �i KGB nem�li podnikat? V�dy� n�kte�� z nich to ostatn� d�lali v�dycky. A na nejvy��� �rovni! Zakazovat j�m to by bylo stejn�, jako zakazovat ryb���m chytat ryby, �i tygrovi �r�t maso. Nech�pu, pro� v�dy protestujeme, kdy� se lid� od n�s li��. Nem�li bychom protestovat sp�e, kdy� se n�m podobaj�?
Firma TADICOM vyr�b�la supermodern� telekomunika�n� syst�m Tadicell. Jde vlastn� o syst�m vyvinut� na konci existence komunistick�ho imp�ria v�chodon�meck�mi a �esk�mi zpravodajsk�mi slu�bami (i kdy� sou�asn� jeho propag�to�i to striktn� pop�raj�), schopn� fungovat i v pr�b�hu t�et� sv�tov� v�lky a zaji��ovat dorozum�v�n� ostr�vk� arm�d, kter� by p�e��valy na �zem�, vyp�len�m jadern�mi zbran�mi. Syst�m je tak� dokonale chr�n�n p�ed odposlouch�v�n�m, ��m� sv�ho �asu zneklidnil ��fy NATO, obdobn� jako �esk� radarov� syst�m TAMARA, vid�c� - pokud ov�em vys�laj� radarov� paprsek - i americk� "neviditeln�" bombard�ry.
Vzhledem k tomu, �e tak� �esk� republika modernizuje sv� telekomunika�n� s�t�, syst�m Tadicell se j� p�i t�to p��le�itosti jev� jako nad�jn� pomocn�k. Jde p�ece o miliardy. S p��jemn�m spole�n�kem, usm�vav�m panem Leonardem, jsem vedli pro na�e noviny tento rozhovor z jeho� z�znamu uv�d�m:
Pan Ing. Leonhardt n�m vypr�v�l, jak v �noru 1994 p�edstavili v Jen� SPT Telecomu syst�m Tadicell. Rozhovory v Praze se pozd�ji rozv�jely pr�v� na tomto z�klad�. SPT Telecom byl informov�n ohledn� technick�ch parametr�. �lo mu samoz�ejm� i o mezin�rodn� po�tu, s t�m, �e se tak� jednalo o nasazen� jin�ch mezin�rodn�ch syst�m�. Byla nastolena ot�zka, jak�m zp�sobem z�skat co nejv�ce telefonn�ch z�kazn�k� a s t�m i souvisej�c� rychlost vy�izov�n� p��pojek a radiov�ho spojen�. Z�stupci SPT Telecom pot�, p�i sv� n�v�t�v� v Belgii a Holandsku, jednali tak� o tomto syst�mu a informovali se o jeho konkurenci. Proto�e v�echna srovn�n� mluvila v prosp�ch Tadicellu, za�ali mu v�novat v�t�� pozornost. " Dne 25. srpna 1994 jsme jim p�edali kompletn� nab�dku a na z�klad� n� veden� SPT Telecom Praha p�ijalo 15. ledna 1995 pozv�n� k n�m do Jeny za ��elem zah�jen� ji� detailn�j��ch rozhovor�. Obsahem tohoto setk�n� byla tak� jedn�n� s n�meck�m SPT Telecomem, aby se na�i host� mohli co nejbl�e sezn�mit se v�emi podrobnostmi syst�mu Tadicell", �ekl pan Leonhardt.
Na na�� ot�zku, jak�e m� syst�m Tadicell p�ednosti, pan Leonhardt odpov�d�l, �e prvn� jeho p�ednost� je to, �e se jedn� o velmi modern� syst�m, vytvo�en� speci�ln� pro ��astn�ky s�t�. M� �pi�kov� frekven�n� pl�nov�n�, projevuj�c� se mimo jin� tak, �e ��astn�k zvedne telefon a m� zde okam�it� sign�l. U jin�ch syst�m� to trv� p�ibli�n� jeden a p�l sekundy. P�itom m� malou spot�ebu energie a je modul�rn�. Krom toho jsou tu dal�� v�hody: Velk� ��st servisu a obsluha se prov�d� p�es po��ta�, kter� m��e b�t v ka�d� oblasti. Vlastn� centr�la je v jednom syst�mu. To znamen�, �e funguje obsluha na d�lku, nulov� �ekac� doba i diagnostika a servis.
Tak� v��e n�klad� oproti konkuren�n�m projekt�m byla slibn�. "Cena konkuren�n�ch v�robk� se pohybuje mezi 1.250 - 1. 600 US dolar�. S na�� cenou jsme pod jednou t�etinou jejich cen."
Dohoda se tedy zd�la b�t velmi nad�jn�. Jej� �sp�nost byla odhadnuta na devades�t procent. Nyn� to ji� z�viselo pouze na ofici�ln�m vyj�d�en� �editelstv�. To, v�etn� jeho gener�ln�ho �editele pana Nov�ka, zd� se, �e souhlasilo. Jm�nem n�meck�ho Telecomu a �editelstv� v Erfurtu dostali ji� pozv�n� na ohla�ovac� ��ad Gera a sou�asn� aby p�i t� p��le�itosti nav�t�vili Tadicom.
Tak� p�ednosti satelitn�ho syst�mu Tadicell jsou dosud nep�ekonan�. "N� syst�m je pln� vyu�iteln� v p��padech katastrof nebo tak� co se t�k� staveni��, kde v okol� nejsou ��dn� infrastruktury nebo na p��klad ve vzd�len�m �zem�, kde je p�esto mo�n� tuto datovou techniku okam�it� pou��t", vysv�tloval pan Leonhardt.
A jest-li to je lep�� ne� s pou�it�m kabel�?
Syst�m m� zprost�edkovac� techniku uvnit�. To znamen�, �e na �zem�, kter� je j�m pokryto, m��e poskytovat intern� telefonn� hovory a i kdy� tu nejsou pou�ity ��dn� kabely, tak tento uzav�en� syst�m je p�es satelitn� za��zen� spojen s cel�m sv�tem.
Syst�m Tadicel m� oproti konkurenci tak� tu v�hodu, �e jej lze nap�jet maxim�ln� 1100 watty na 1000 ��astn�k�. P�itom konkurence na podobn� syst�m pot�ebuje, na z�klad� jejich technick�ch konstrukc�, zhruba 20 KW. Syst�m Tadicell je proto mo�n� vyu��vat i se sol�rn�mi bateriemi. Jedna z nejv�t��ch v�hod je ta, �e syst�m nen� mo�n� odposlouch�vat. Mo�nosti odposlechu souvis� s t�m, �e b�n� syst�my maj� kolem dvaceti ��astn�k�, kte�� mohou paraleln� hovo�it. Jestli�e ale m� syst�m Tadicell ��astn�k� p�es 1000, z nich� ka�d� dostane svoji vlastn� frekvenci, kter� se neust�le m�n� a kterou si syst�m ur�uje s�m, potom nikdo nem��e zjistit, na kter� z t�chto frekvenc� pr�v� mluv�te. Ke v�emu je�t� tento syst�m bude, co se t�k� p�en�en�ch hovor�, zak�dov�n. Oproti jin�m syst�m�m je tak� nen�ro�n� na m�sto. Pro 1000 ��astn�k� pot�ebujete 5 rozvodn�ch sk��n�k (centr�l). Plus impulzn� sk���, kter� obsahuje z�lo�n� zdroj minim�ln� na 3 a p�l hodiny. Tak�e kdy� vypadne elektrick� proud, jej� provoz pokra�uje d�l. Na z�klad� mal� spot�eby m�sta bychom mohli cel� tento syst�m um�stit do jednoho kontejneru, kter� by sta�ilo vrtuln�kem p�ev�st kamkoli by jste pot�ebovali. K tomu p�istupuje je�t� dal�� v�hoda, �e je tento syst�m ekonomick� i frekven�n�. Proto�e my pot�ebujeme pro 1000 ��astn�k�, z jednoho frekven�n�ho kotou�e, pouze 1, 5 MgHz., zat�mco konkurence pot�ebuje 2 - 3 kr�t v�ce.
P�esto kdosi neust�le roz�i�uje nep��zniv� pov�sti o tom, �e firma Tadicom Jena je na mizin�. A co na to pan Leonhardt?
"Tadicom nen� na mizin�, ale je to tak, �e n� hlavn� akcion��, pan doktor Hauynen, majitel holdingov� spole�nosti v Belgii, nedodr�el sv� finan�n� z�vazky. Proto tak� 22. 12. 1994 se na�e firma z��astnila konkurzu a 23. 12. 1994 vznikla spole�nost Jena Optik Telekomunikace, na jej� pr�ci se pod�l� i firma Tadicom. A je�t� toto v�m k tomu �eknu: Mrtv� nemohou cestovat a j� sed�m zde. Kdy� mi stejnou ot�zku polo�il i n�meck� Telecom, j� jsem p�ny z t�to firmy k n�m do podniku pozval a �ekl jsem: Mrtv� nemohou nikoho zv�t. " Jak vid�t pan Leonhardt by se u�ivil i u s�fist� ve star�m �ecku, �i u r�tor� v ��m�. "To ov�em znamen�, �e platy budou i nad�le vypl�ceny, v�echny pr�ce b�� d�l, v�echny povinnosti v��i z�kazn�k�m, tedy i SPT Telecom, budou realizov�ny. My m�me dnes jednu velkou v�hodu, �e firma Jena Optik, jej� je na�e firma dnes sou��st�, je dce�inou spole�nost� zemsk� vl�dy Durynska. Tak� proto je finan�n� velice siln� a je schopn� v�echny povinnosti a z�vazky garantovat. Mohu dok�zat, �e my oproti v�em partner�m na�e povinnosti bez prodlen� pln� realizujeme. K tomu m�me �t�st�, �e velk� koncerny s velk�mi v�robn�mi kapacitami, jako na p�. kanadsk� spole�nost Novatel, stoj� p�i n�s. Spojuje n�s spole�n� know - how. V�echnu technologii pak p�en�ej� tak� od n�s i do sv�ch vlastn�ch podnik�. Z t�chto d�vod� jsme se i my naopak v�razn� zlep�ili. Na trhu jsme se stali v�razn� d�v�ryhodn�j��. Proto zemsk� vl�da stoj� za n�mi a podporuje n�s. Ostatn� va�e �esk� vl�da tak�".
Na dotaz, co je mu zn�mo o firm�ch Corall �i Adicom a zda nejde n�hodou o "pir�tsk� firmy", pan Leonhardt odpov�d�l: "M�li jsme vlastn� zastoupen� Tadicom komunika�n� syst�m s.r.o. se s�dlem v Praze, �itn� 52. Jednatelem byl pan Lapka a va�e informace o firm�ch Corallu �i Adicomu mi nejsou zn�my. Firma Tadicom je seriozn� firma, dodr�uj�c� z�konn� podm�nky. " Zd� se, �e firma Adicom, ji� pro podobn� n�zev s leg�ln� firmou, se sna�� p�inejmen��m o obvyklou mimikru, parazituj�c� na popularit� firmy zn�m�j��."
Proto se pana Leonhardta vz�p�t� na to obratem pt�me, zda je mo�n�, pokud ji� do�lo k dod�vk�m zbo�� mezi firmou Tadicom Jena do firmy Tadicom s. r. o. Praha, �e by se tento materi�l mohl objevit na trhu pod hlavi�kami firem Corall a Adicom.
Pan Leonhardt: " P�ed t�dnem jsme m�li rozhovor a s jednatelstv�m jsme se shodli na tom, �e objem prodeje je na hlavn�m bod� v Jen� a pouze my v Jen� odsouhlas�me, na jak� �rovni budeme kontaktovat z�kazn�ky a jak se bude pohybovat cenov� hladina na�ich v�robk�. Krom� toho tak� dostaneme pro n�s p�esv�d�uj�c� pozitivn� nab�dku a z tohoto hlediska jsem pln� p�esv�d�en, �e jsme p�ipraveni na obchodn� spolupr�ci na smluvn� b�zi. Pot�ebujeme smlouvu s jednou jmenovanou �eskou firmou, �e budeme na p�esn� smluvn� b�zi rozv�jet na�e obchodn� aktivity."
Jak� kontakty m� firma Tadicom z Jeny s jin�mi v�chodoevropsk�mi zem�mi? P�i mapov�n� sou�asn�ch obchodn�ch stezek si m��eme v�imnout, jakou kl��ovou roli jako uzlov� bod zde hr�lo a dodnes hraje Bulharsko. Nejen pro KGB, ale i pro Stasi. Ve v�ech m�stech Evropy jsou lid�, kte�� pamatuj�, �e kdesi v jejich sousedstv� �as od �asu �ili Bulha�i, kte�� odsud odj�d�li za tajn�m posl�n�m do USA. Osobn�, pouze v Praze v�m nejm�n� o t�ech dob�e evidovan�ch p��padech. (Jeden z nich, Veselin Rajkov, byl sv�ho �asu nasazen do zpravodajsk�ch her proti NECENZUROVAN�M NOVIN�M, kter� to v�ak tehdy p�e�ily - pozn. NN)
Pan Leonhardt m� jako mana�er firmy speci�ln� kontakty do Bulharska, zvl�t� k nejv�t��m koncern�m na b�zi zpravodajsk� techniky. Z nich jde p�edev��m o DTT Voro�ilov, co� je tov�rna v Sofii. P�es bulharsk� velvyslanectv� m� �zk� vztahy s hospod��skou radou a panem Minkovem. Jde o spole�n� projekty, tak� na p�. mezi Bulharskem a �eckem. Z �ecka a Bulharska vedou kontakty pana Leonhardta do Alb�nie. V Rumunsku m�, v oboru transportu, �etn� kontakty s jeho gener�ln�m �editelstv�m a pro spoje, na ministerstvu spoj�. Ty odtud sm��uj� op�t do Alb�nie. Jak je z�skal? Pr� p�es dce�inou spole�nost n�meck�ho Telecomu TT - com. "Kontakty do Tirany pod hlavi�kou Tadicomu jsme vytvo�ili je�t� s n�meck�m Telecomem, abychom pomohli Alb�nii. Zav�d�me zde telefonn� a datov� syst�my z rezerv n�meck�ho Telecomu a to za zcela minim�ln� ceny. V Rusku jsme m�li velice dlouho kontakty s firmou Astra, ale v dne�n�m Novgorod� nebyly pro dal�� jedn�n� zat�m vytvo�eny finan�n� podm�nky. D�le pracujeme na dal��ch projektech ve spolupr�ci s holandskou po�tou, v Bulharsku. Na Ukrajin� se pod�l�me na telekomunika�n�m propojen� p�edev��m atomov�ch industri�."
Tento m�j z�znam neslou�� k tomu, abych pana Leonardtha n�jak soudil �i zostouzel. Charakter jeho pr�ce musel nutn� v�st k tomu, �e spolupr�ce s tajn�mi slu�bami pro n�ho zcela jist� byla nezbytnost�. Jinak to v�ak u tak schopn�ch odborn�k�, jako je on, nikde ve sv�t� nejde.
Pan Leonhardt: Samoz�ejm�, �e by se r�di zam��ili pr�v� do R, kde ji� pracuje konkurence v podob� firem Arixen, Motorla, Philips, Yust. A p�edev��m Siemens.
"Ale ten my mus�me br�t tak, abychom byli posledn�m �l�nkem po Siemensu. Kde ji� nejdou ��dn� kabely, tam pat��me my."
Tento boj je v�ak ve skute�nosti velice p�irozen�. Vid�me jej v�ude kolem sebe, nejen ve spole�nosti, ale i v p��rod�. Telekomunikace jsou nervov� syst�m st�tu. Z nich vych�z� i jeho bezpe�nost. Technika, kter� se instaluje m� obvykle fungovat 20 - 30 let. Proto se mus�me d�vat na tuto v�c z nad�asov�ho �hlu pohledu. Je jasn�, �e v�echny tajn� slu�by si cht�j� do t�chto syst�m� p�edem zajistit vstupy. Jde toti� o samotn� princip obsahu jejich pracovn� n�pln� - toti� z�sk�v�n� informac�.
* * *
Mus�m p�edeslat, �e tento pro nezasv�cen�ho �lov�ka zd�nliv� bezv�znamn� rozhovor lze za�adit jako mal� kam�nek do velk� mozaiky. O tom sv�d�� i skute�nost, �e kr�tce po jeho skon�en� 26. 1. 1995 volal ve ve�ern�ch hodin�ch zakladatel pra�sk� firmy Tadicom s. r. o. pan ing. Jan Lapka p. Leonhardtovi do hotelu Union a cht�l od n�ho v�d�t, co bylo obsahem na�eho jedn�n�. V dob� rozhovoru se pr� na �zem� hotelu objevil i pan Ale� R�dl, co� je mlad� mu� atletick� postavy s br�lemi typu ala dr. Mengele. Je kamar�dem odvolan�ho �editele SPT Telecom pana Makovce a pravd�podobn� je ve slu�b�ch p�n� Pur�e a Hanty, o kter�ch bude �e� je�t� pozd�ji. Je d�vodn� podez�en�, �e cel� rozhovor byl odposlouch�v�n lidmi ve slu�b�ch pana Baumana z firmy Tadicom Europe GmbH. Ten tak� na druh� den volal pana Lapku do Prahy a cht�l v�d�t, kdy dojde objedn�vka Tadicell. Nejsp�e, aby se s nim dohodl na shr�bnut� provize. Mnoho nazna�uje tomu, �e pan Bauman jednal i s "pir�tskou" firmou Corall a. s., kter� kupuje n�meck� v�robky p�es italsk� partnery. Pan Lapka dostal od nemocnice v Pardubic�ch zak�zku na telefonn� za��zen� od t�to firmy. Jedn� se o 950 p��pojek v cen� cca 200. 000 DM. Pan Bauman volal tak� Metjevovi a �ekl mu, �e ji� je na �ase, aby ho za v�echno to "�much�n�" v hotelu Union ulo�ili do vodorovn� polohy. - Co� vlastn� znamen�, �e ho pova�uj� za jednoho z t�ch lid�, kter�m by smrt ohromn� prosp�la.
* * *
Mezi na�im rozhovorem s panem Leonhardtem uplynulo n�kolik m�s�c�, kdy� jsem na semin��i konan�m v Praze 3. 5. 1995 zjistil, �e Tadicell se ji� jmenuje FAS. Pro� do�lo ke zm�n� tohoto n�zvu? Polo�il jsem tuto ot�zku panu ing. Petru N�dhern�mu, kter� zastupoval pana Dynybyla (zn�te ko�alku t�ho� jm�na?), proto�e shodou okolnost� nav�t�vil Prahu pan profesor Sp�th - velice moudr� a vz�cn� �lov�k - a pan Dynybyl se mu musel jako hostu pochopiteln� v�novat.
* " Do�lo k tomu proto, �e firma JENOPTIK tento syst�m vlastn� koupila. M�la ji� p�ed t�m v n�m 20 % a nyn� koupila zbyl�ch 80 %. Proto�e zde byla n�jak� ochrann� zn�mka a v�echna pr�va nejsou dosud koupena, jmenuje se to dosud Tadicell a mo�n�, �e to u tohoto n�zvu nakonec i z�stane."
Syst�m podle pana N�dhern�ho vznikl a� v roce 1990 a on m� za to, �e to v�bec nen� vojensk� syst�m, ale naopak syst�m civiln�. SPT Telecom bere syst�m Tadicell jako jednu z mo�n�ch nab�dek. Nesm� se tak� zapomenout, �e kmito�ty jsou pevn� dan� a nen� jich nekone�n� mo�n� po�et. Syst�m Tadicell m��e fungovat zhruba od 400 - 1200 MgHz. A z toho jsou je�t� n�jak� p�sma vyhrazena pro slu�by na z�klad� mezin�rodn�ch �mluv. Proto leckdo by to r�d pou��val, ale kmito�et nedostane. "Oblast t�to sout�e je v�ak dost o�ehav� a stala se ji� ter�em �tok� tisku, tak�e nikdo nic k tomu ne�ekne, i kdy� t�eba ledacos o tom v�", ��k� pan N�dhern�.
Napadlo mne, �e nejsp�e nar�� i na m� �l�nky o Telecomu, zve�ejn�n� p�ed �asem v Necenzurovan�ch novin�ch.
Ov�em, jak jsem zjistil, nep�ich�zela v tomto p��pad� v �vahu pouze jen m� mali�kost. Ringier�v Blesk, zn�m� svou pon�kud zjednodu�enou podb�zivou stylistikou ulice, to dal tak� hned sv�m �ten���m na v�dom�. Novin�� z �esk�ho den�ku Ji�� K�� "na�knul" 30. 3. 1994 b�val�ho gener�ln�ho �editele SPT Telecom Ji��ho Makovce ve sv�m �l�nku "Jak ve v�� po�estnosti okr�dat republiku o miliardy korun". Skutkem se toho m�l dopustit tak, �e o Makovcovi prohl�sil, �e pohrd� z�kony a ignoruje ve�ker� mo�n� logick� �e�en�. " K �l�nku jsem se sna�il z�skat i informace od pana Makovce, ale to mi bylo odm�tnuto", h�jil se p�ed soudem Ji�� K��. Krom� omluvy, v nyn� ji� �esk�m t�den�ku, po�aduje Makovec i od�kodn�n� ve v��i 300. 000,- K�.
Ale vra�me se k rozhovoru s panem N�dhern�m, kter� pokra�oval v tomto smyslu: V�hoda syst�mu Tadicell spo��v� v tom, �e se d� velmi rychle nasadit. V tom m� jistou p�ednost p�ed syst�my konkuren�n�mi, jako je t�eba syst�m Hughys, kter� se nasazuje na p��klad v Praze. Jde op�t o syst�m celul�rn� a digit�ln�. Oproti Tadicellu se d� v n�m l�pe tvo�it struktura z men��ch celul�rn�ch bun�k pro hustou z�stavbu m�stsk�ch lokalit. T�m se tak vytvo�� v�ce kan�l� na z�klad� velk�ho mno�stv� z�kladen. V principu mohou syst�m Tadicell a Hughys fungovat vedle sebe a dopl�ovat se, ale musel by se vy�e�it probl�m s kmito�ty. V p��pad� Tadicellu lze k tomu v�emu vytvo�it je�t� velk� dosah. Lze jej proto pou��t p�edev��m tam, kde ��dn� telefonizace dosud nen�. Vezmeme-li jako p��klad Brunt�lsko, kter� bez tohoto za��zen� bude jinak pat�it do z�ny hospod��sk�ho �tlumu, d� se zde pou�it�m tohoto syst�mu ud�lat hodn� pro rozvoj podnik�n�. A dostaneme-li st�edn� podnikatelsk� stav i sem, m��eme ud�lat hodn� proti ����c� se nezam�stnanosti a b�d� v t�to oblasti. P�edpokl�d�me, �e se u SPT Telecomu nakonec prosad� v�ce syst�m� sou�asn�, z�le�� ov�em, kde a jak co bude nasazeno.
U velk�ch firem jako Siemens nebo Bell Atlantik je ten probl�m, �e je to �asto prorostl� s b�hv� ��m. P�i bli���m pr�zkumu vyp�tr�te, �e ur�it� firma se jmenuje zcela jinak a teprve, kdy� jdete do hloubky, tak zjist�te, �e na tom dal�� t�i jin� firmy maj� majoritn� pod�l. V USA je to pak ji� v�bec d�ungle. V�t�inou je v z�klad� n�jak� mal� firma, kter� se neda�ilo, tak j� tato ur�it� superfirma koupila, proto�e v�d�la, �e "maj� n�pady". P�vodn� jm�no se t�to firm� pak kv�li image nechalo. Takhle se to ji� dnes d�l� b�n� ve sv�t�, tak�e vid�te poka�d� jinou firmu a teprve, kdy� si n�kde na tom prospektu p�e�tete ta mal� p�smenka, tak zjist�te, �e tato firma pat�� do n�jak� skupiny, nebo ur�it�ho holdingu. Samoz�ejm�, �e to tak funguje i u t�ch telekomunika�n�ch spole�nost�. M�m za to, �e kdy� je u n�s ji� jedna americk� firma, nemusela by tu b�t ji� jin�, proto�e jejich vazby v USA jsou pro n�s tak nejasn�, �e se d� u n�s zru�it t�mto zp�sobem nakonec i konkuren�n� prost�ed�. To plat�, jak si d�le uk�eme na p��klad� tisku, kdy Ringier - Passau Neue Presse - Leo Kirch - firmy na Z�pad� zalo�en� s ��ast� StB a KGB, vytvo�ily v �esk� republice monopol na informace a t�m i doslova znovu ned�chateln� prost�ed�, jak� panovalo za komunistick� diktatury. Bohu�el i kdy� n�jak� novin��sk� "��oural" naraz� na to, �e v podstat� nejde v p��pad� telesyst�mu o ��dnou konkurenci, sotva to m��e zve�ejnit, proto�e jak si uvedeme, lid� ovl�daj�c� tisk maj� prsty i v t�to z�le�itosti. Kdy� si k tomu p�ipo�tete bezn�zorov� "�vejkovsk� komunisty", p�sob�c� jak z vysok�ch m�st ve vl�dn� koalici, ve stran�ch "lev�ho bloku", tak p�edev��m ve vysok�ch ��adech, redakc�ch masm�di�, �i ministerstvech, m�te z toho ned�chateln� prost�ed� s jak�m dlouho jen tak n�kdo nepohne. Konkurence se v tomto p��pad� toti� nanejv�� pouze p�edst�r� a n�kdy u� ani to ne.
SPT Telecom m� na dod�v�n� sv�ch materi�l� ur�it� pravidla. Jak se v�ak dodr�uj�, si pov�me, a� budeme ps�t o pir�tsk�ch dodavatelsk�ch firm�ch. V p��pad� n�meck�ho Telecomu to bylo tak, �e n�meck� firma, kter� mu standartn� dod�vala za standartn� cenu, proto si Telecom vym�nil, �e nikomu jin�mu nesm� tato firma dod�vat levn�ji. Kdy� cht�ly tyto firmy exportovat, tak byly t�mto pravidlem omezeny. Dovedeme si pak jist� snadno p�edstavit, �e takov� n�meck� firma je pak schopna to zprost�edkovan� prodat, t�eba p�es It�lii k n�m, mnohem levn�ji, ne� za co se to prod�v� v N�mecku. Sv�ho �asu, kdy� si n�meck� Telecom vyb�ral dodavatele, vypsal sout�. V�t�inou se pak vybral nejlevn�j�� dodavatel, kter� z objemu dod�vek dostal pouze 50 % a na on�ch 50 % se vypsala znovu sout�. Mezit�m ov�em ti ostatn� z�jemci v�d�li, za kolik dostal zak�zku ten prvn�. T�m se sna�il tento Telecom tla�it dol� ceny, ale z�rove� nem�t pouze jednoho dodavatele. V roce 1998 m� doj�t k demonopolizaci n�meck�ho Telecomu, kter� ov�em ji� prob�h� dnes.
U n�s zase, v mobiln�ch s�t�ch, se vy�lenila z Telecomu akciov� spole�nost. V �esk�m p��pad� chyb� ale rozhodnut�, ve kter�m by bylo jasn� obsa�eno, �e ve st�vaj�c�m okam�iku m��e dostat opr�vn�n� i jin� firma ne� Telecom. Jestli�e je akcion��em st�t, nebo tyto akcie prod�, to je v�c jin�. Jde o to, kdo koup� tu st�vaj�c� spole�nost, nikoliv o to, kdo z�sk� ony akcie. Jde o to, aby i jin� mohli z�skat licenci. P�j�� si v bank�ch pen�ze a za�nou stav�t s� a nab�zet sv� slu�by z�kazn�k�m. Tak jako to funguje t�eba v Anglii, kde je telefonn�ch spole�nost� spousta a p�ijde firma a nab�z� z�kazn�k�m, aby si nechali p�ipojit telefon od n�, �e budou platit m�n�.
Bohu�el v na�� zemi st�le vl�dnou tzv. "t��dn� z�kony" z doby nesvobody a tyto z�kony neumo��uj� stejn� pr�va pro podnik�n� t�m, kte�� nejsou v rozhoduj�c� garnitu�e. Tyto z�kony zjevn� diskriminuj� men��ho a slab��ho, proti velk�mu a siln�j��mu, soukromn�ka p�ed "st�tn�m z�jmem". V dob� vl�dy komunist� to bylo logick�, proto�e komunistick� strana si t�mito "t��dn�mi z�kony" jistila pozice, aby mohla v ka�d�m p��padn�m sporu dostat za pravdu.
* * *
Jak jsem byl pozd�ji informov�n pan Leonhardt p�ed n�mi probl�my firmy TADICOM EUROPE GmbH pon�kud zleh�il. Nejen�e ne�ekl, �e firma byla nesolventn� a �patn� rozhodnut� vedla k obrovsk�m finan�n�m ztr�t�m, ale nic n�m nesd�lil ani o tom, �e na podporu TADICOM byla teprve v roce 1994 zalo�ena spole�nost JENOPTIK
Communicacions, aby j� v jej� nesolventnosti pomohla. Tak� vl�da st�tu Sasko se sna�ila podpo�it TADICOM 50 miliony US dolar�, co to v�ak bylo proti tomu, kdy� skute�n� pot�eba v��e pomoci byla 500 milion� US dolar�. Pro� do�lo ke ztr�t� jedn� nuly mi nen� jasn� dodnes.
Nevysv�tlen� tak� z�st�v� nezodpov�dnost region�ln�ho veden�, kter� zaml�elo durynsk�mu ministerstvu hospod��stv� skute�n� stav podniku a nechalo ho roku 1993 registrovat. Tak se stalo,�e ji� po 15 m�s�c�ch musela firma TADICOM vyhl�sit bankrot. Dr. Lothar Sp�th, zastupuj�c� p�edseda dozor�� rady firmy TADICOM se nic o chyb�j�c�ch substanc� podniku v�as nedozv�d�l. Z nejspodn�j��ch pater veden� podniku toti� dost�val pouze p��jemn� znaleck� posudky.
Asociace provozovatel� m�stn�ch s�t� v �esk� republice m�la sice z�jem s�hnout po p�vodn�m senza�n�m vyn�lezu telefonn�ho syst�mu Tadicell, bohu�el se v�ak zjistilo,�e struktura �esk�ho veden� v�ak p�ece jenom nen� v pozici, aby mohla zaji��ovat pot�ebnou logistiku a instalaci.
P�i studiu materi�l� podklad� problesklo podez�en�, �e JENOPTIK GmbH, respektive jej� dce�inn� spole�nost, je sotva opr�vn�na k jedn�n� s SPT Telecomem v R, do kter�ho se po bankrotu TADICOMU pustila. Nam�sto vyzr�l�ho syst�mu Tadicell se bez jak�chkoliv skurpul� pokou�� instalovat u n�s syst�m neschopn� tak kvalitn� funkce, kter� naz�v� FAS ( Fixed Acces). Zd� se,�e jde op�t o ��zen� �lendri�nstv�, ve kter�m budou m�t op�t navrch "medv�d��i".