+------------------------------------------------------------------------------+
�Autor: Kudl��kov� Jarmila -p�ipravila �.: 982 �
�N�zev: Nech�me za sebe d�l rozhodovat KGB? �
�Zdroj: NN Ro�n�k........: 0002/009 str.: 004 �
�Vy�lo: 01.01.1992 Datum ud�losti: 01.01.1992 �
�L�NEK BYL NALEZEN FULLTEXTOV�M VYHLED�V�N�M NA http://www.cibulka.cz/nnoviny/index.htm
+------------------------------------------------------------------------------�
�Oblasti..: 36 Volby �
� 42 Masm�dia �
� 36 Volby �
� 45 V�ze�stv� �
� 59 HOS �
�P�edm�ty.: l Kritika �
� u Rozhovory �
� t Finance �
� �
� �
+------------------------------------------------------------------------------+
Re�er�e:
-------
�pln� obsah:
-----------
ROZHOVOR S PETREM CIBULKOU
Hnut� za ob�anskou svobodu
"Politika se mus� d�lat p�ed lidmi, s lidmi a pod jejich
kontrolou. Budu v�dy kritizovat politiku, kter� se odehr�v� za
z�dy ve�ejnosti, by� by to i zd�nliv� bylo v jej� prosp�ch.
�lov�k by m�l aktivn� podporovat v�echno, co pova�uje za spr�vn�
a stejn� aktivn� vystupovat proti tomu, co pova�uje za �patn�."
Hnut� za ob�anskou svobodu, jeho� jsi mluv��m, jakoby skom�ralo...
Opravdu skom�r�, p�esto�e dnes m� co ��ct v�ce ne� kdokoli jin� na �eskoslovensk� politick� sc�n�. Skom�r� proto, �e jako prvn� otev�elo (na sklonku komunistick� diktatury v ��jnu roku 1988 - dopln�k NN) prostor pro autentickou politiku v�em, kte�� o ni usilovali. Bez ohledu na jejich politickou orientaci. P�irozen� to byli �asto lid� s v�razn�mi politick�mi ambicemi. Tito lid� pak po vytvo�en� OF p�e�li do mocensk�ch struktur a HOS, kter� jim poslou�ilo jako odpalovac� rampa je p�estalo zaj�mat. Z�stali ti, kte�� se anga�ovali z jin�ch pohnutek - p�edev��m mor�ln�ch. Tito lid� z�ejm� v ��dn�m syst�mu nejsou p�edur�eni k tomu, aby vl�dli jin�m.
Patrn� jsi jedn�m z nich. Je to d�vod, �e jsi v podstat� v permanentn� opozici?
M� pravdu. V politice se anga�uji proto, �e to pova�uji za nej��inn�j�� zp�sob, jak se pod�let na procesu kulturn�ho, duchovn�ho a mor�ln�ho kultivov�n� spole�nosti. Pak p�irozen� vystupuji proti v�emu, co tomuto vzestupu podle m�ho n�zoru br�n�. Je toho z�ejm� hodn�. Jinak bych tak kriticky nevystupoval k tomu, co se v �eskoslovensku d�lo a d�je. Jde mn� krom� jin�ho i o to, aby to co je z�konn�, bylo sou�asn� i spravedliv�. A v tom je ta na�e krize.
M��e� charakterizovat politika tv�ch p�edstav?
M�l by to b�t �lov�k, kter� politiku ch�pe jako slu�bu druh�m. �lov�k, kter� si uv�domuje, �e je zodpov�dn� t�m, kte�� ho zvolili a ne t�m, kte�� ho financuj�, ne apar�tu strany, kter� ho na kandid�tku dosadila. Mus� si taky uv�domit, �e zastupitelsk� demokracie, jej�m� je d�le�it�m prvkem, se m� ke skute�n� demokracii asi tak, jako onanie k sexu. Nevid�t se tedy, zejm�na coby zastupi�, jin�m ne� skute�n� jsem.
Inu, taky n�zor. A praxe?
Propracovan� syst�m referend na m�stn�, okresn�, zemsk�, republikov� a feder�ln� �rovni, kter� by znemo��oval p�ijet� ka�d�ho d�le�it�ho rozhodnut� st�tn�ch org�n� nebo samospr�vy bez souhlasu v�t�iny ob�an�, kter�ch se to t�k�. D�le americk� �erifsk� syst�m volitelnosti policejn�ho �editele, dopln�n� volbou soudce, a to v�dy p��mo ob�any. Bez d�v�ry t�ch, nad nimi� m� vykon�vat policejn� a soudn� pravomoc, je ve skute�n� demokratick� spole�nosti jejich role absolutn� nemysliteln�. To je i jedin� cesta k debol�evizaci spole�nosti, kter� m� smysl. Debol�evizace zdola, ne hra na debol�evizaci z rukou Pitharta, �alfy, Bure�ov� a jin�ch "bojovn�k� proti komunismu". Tento syst�m parlamentn� demokracie, dopln�n� prvky p��m� demokracie, je t�eba je�t� roz���it o mili�n� arm�dn� syst�m po vzoru �v�carska a ��ste�n� Izraele. Bez toho z�stane �ist� profesion�ln� arm�da �old�k�, po kter� n�kte�� politici tak volaj�, pro demokracii v�dy v�t�� �i men�� hrozbou.
To v�e se lze do��st ve tv�m minul�m volebn�m programu z roku 1990. Zm�nil bys dnes n�co?
Nic podstatn�ho.
Ani syst�m p��m� volby kdekoho?
Vych�z�m ze z�kladn� t�ze, �e v�e, co si ob�an m��e rozhodnout na m�stn� �rovni, je nutn� rozhodovat zde a pouze to, co na m�stn� �rovni efektivn� rozhodovat nelze, ob�an� dobrovoln� deleguj� na vy��� spr�vn� jednotku. Tedy ne to co vid�me dnes: V�e co je mo�n� se rozhoduje v centru a teprve to, co v centru rozhodnout nelze, se p�esouv� z v�le centra na ni��� spr�vn� jednotku. Jsem pro d�sledn� politick� a geografick� polycentrismus. Ob�an mus� m�t zaru�eno nejen pr�vo, ale i re�lnou mo�nost, pod�let se na tvorb� v�ech rozhodnut�, kter� se ho jak�mkoli zp�sobem dot�kaj�. Jde mn� o demokracii pro v�echny, nejen op�t jen pro n�koho.
Vzhledem k tomu, �e politick� moc komunist� se p�elila do sf�ry ekonomick�, mi tento syst�m p��m� volby p�ipad� jako vysloven� hazard.
Pr�v� naopak. Dr�itel� miliard mohou mnohem sn�ze manipulovat �zkou skupinou ministr� a poslanc� ne� patn�ctimili�novou spole�nost�. To je nejl�pe vid�t na p��kladu �v�carska nebo n�kter�ch st�t� USA. O �v�carsku sami �v�ca�i mluv� jako o bankovn�m emir�tu. P�esto tam m� finan�n� oligarchie relativn� velmi �zk� man�vrovac� prostor. Bez souhlasu ve�ejnosti nen� mo�no p�ijmout v parlament� ��dn� d�le�it� rozhodnut� a o tot� by m�lo j�t i n�m.
Tyto zem� jsou vskutku vzorem demokracie. Pro n�s v�ak asi prozat�m dost nedosti�n�m.
Kdo chce uj�t deset tis�c mil, mus� ud�lat prvn� krok. Mluven�m o tom, jak je vzor nedosti�n�, se mu nep�ibl��me. Podobn� v�roky ch�pu z �st na�� politick� elity pouze jako pr�hledn� man�vr, maj�c� dok�zat jejich nepostradatelnost. Podporov�n�m ned�v�ry ve voli�e, oslabov�n�m jejich sebev�dom�, posiluj� svoje mocensk� pozice jako vyvolen� kasty. Pod�vejme se v�ak, kam n�s tato "elita vyvolen�ch" v tomto stolet� dovedla. Nav�c je oslaben v�chovn� dopad chyb a omyl� na spole�nost. Na koho dopadaj� d�sledky jeho chybn�ch rozhodnut�, ten je nucen vz�t je na v�dom� a vyvodit z toho pro sebe do budoucna pou�en�. Trp�t ov�em za chyby jin�ch je demoralizuj�c� a k r�stu �lov�ka a ob�ana to nijak nep�isp�v�. Pr�v� naopak.
Za tvoji ne�prosnost sis vyslou�il p��domek fa�ista...
M� pravdu. Jsem �lov�k, kter�ho nen� mo�no koupit ani zastra�it. Pokud je fa�istou ten, kter� bojuje za demokracii pro v�echny, za dodr�ov�n� lidsk�ch pr�v, proti manipulaci, za otev�enou politiku, za kontrolu moci zdola, za zodpov�dnost politik� p�ed voli�i, proti nejr�zn�j��m mafi�m, za zduchovn�n� a vy��� mor�ln� kvality spole�nosti, pak jsem fa�ista.
P�esto se zept�m: Bude� kandidovat?
Nebudu.
D�vod?
Volebn� z�kon je tak nedemokratick�, �e v praxi znemo��uje kontrolu moci voli�i a jejich skute�nou ��ast na spr�v� sv�ch v�c�. Uv�domuji si, �e bych jako sou��st kandid�tky n�kter� ze st�vaj�c�ch politick�ch stran pravicov�ho spektra byl pouze loutkou, slou��c� mocensk�m klan�m k z�sk�n� p�edvolebn� antibol�evick� autenticity. Bez skute�n� mo�nosti n�jak ovlivnit chod v�c�. Jako t�eba Standa Dev�t� v ODS. A tuto roli odm�t�m. A na samostatnou kandidaturu v r�mci sv� politick� strany nem�me pen�ze.
V politbyrech v�t�iny pravicov�ch stran p�sob� b�val� komunist�. Pokl�d� tuto kuriozitu za n�hodu?
Nejde o n�hodu. �e bol�evici stoj� v �ele stran cel�ho politick�ho spektra se provalilo u� d�vno. �e se v�ak tak rychle zbol�evizuje i vlajkov� lo� "pravice" ODS je na pov�enou. Co m��e b�t nedemokrati�t�j��ho ne� v�zan� kandid�tka, kdy ka�d�, kdo chce b�t na kandid�tce ODS, mus� podepsat bianko pap�r, kter� stranick�m apar�t��k�m umo�n� poslance, odm�taj�c�ho jim slou�it, kdykoli odvolat. Krom� toho zaji��uje, �e reprezentanti komunistick� nomenklatury, postaven� v kandid�tce ODS na prvn� m�sto, budou v�dy zvoleni, i kdyby ve volb�ch u voli�� propadli. Strana prost� odvol� ty sv� kandid�ty, kte�� se d�ky oblib� u voli�� dostali p�ed n�. Na tom nic nem�n� ani fakt, �e tyto snahy vedeni ODS n�kte�� poslanci v posledn�m okam�iku zablokovali. Tendence k autorit��stv� je jasn�. Na �eskoslovensk� politick� sc�n� jsme sv�dky zost�uj�c� se p�edvolebn� konfrontace mezi agenty proz�padn�ho �evarnadzeho k��dla KGB a slavjanofilsk�ho Krju�kovova k��dla. Kdybych byl hlavou KGB a m�l za �kol zajistit z�jmy imp�ria na z�padn�ch hranic�ch, ud�lal bych v�e pro to, abych dostal pod svou kontrolu antikomunisticky a antisov�tsky nalad�nou ��st ve�ejnosti v n�razn�kov�ch zem�ch. Nejl�pe tak, �e bych zalo�il prost�ednictv�m sv�ch agent� des�tky takto orientovan�ch politick�ch stran, infiltroval ty u� existuj�c� a pak v�e sjednotil pod sv�m veden�m v antikomunistick� a antisov�tsk� blok. P�itom je t�eba vych�zet z toho, �e od exkomunistick� levice z�jm�m KGB ��dn� skute�n� nebezpe�� nehroz�.
Ty nem� r�d ODS?
Co to je ODS? Jsou to ty nomenklaturn� k�dry v jejim veden� nebo antikomunistick� v�t�ina na okresech? Mezi t�mi druh�mi je dost t�ch, kter�ch si v��m a podporuji je v�ude, kde je to jenom trochu mo�n�, t�mi druh�mi za jejich p�edlistopadovou i polistopadovou kolaboraci s komunistick�mi zlo�inci pohrd�m. O kolaboraci mluv�m naprosto v�dom�. Nau�me se ve vlastn�m z�jmu posuzovat lidi ne podle jejich slov, ale podle skutk�. A ty za Klause a spol. mluv� zcela jasnou �e��. Komunistick� nomenklatura jim nem��e b�t nikdy dost vd��n�.
Existuje podle tebe v�bec n�jak� pravicov� formace, kterou by komunist� neinfikovali?
Na to jsem odpov�d�l v p�edch�zej�c� ot�zce. B�t ��fem KGB, pov���m V�clava Klause, Vladim�ra Dlouh�ho a jejich t�m za realizaci akce "Nezn�m �pinav� pen�ze" (privatizov�n� st�tn�ho majetku naloupen�ho komunisty do rukou komunistick� nomenklatury a StB) nejm�n� do hodnost� gener�l�. Tak dokonale by to toti� nezvl�dl snad ani Walter Kom�rek s Petrem Pithartem dohromady. A to u� je co ��ci. Prost�, kdo um�, um�. Proto se domn�v�m, �e by si na�i ob�an� m�li zvolit do �ela V�clava Klause a ne babr�ky z exkomunistick� soci�ln� demokracie nebo ob�ansk� hnit�. V�clav Klaus nav�c vejde do historie jako ten, kdo se rozhodl zni�it ideu komunismu t�m, �e z komunistick�ch zlo�inc� nad�l� boh��e. �koda, �e se nerozhodl ud�lat z nich nap�ed lidi. Z�ejm� mu tak nelid�t� nep�ipadaj�. �e by vych�zel ze z�sady "podle sebe soud�m tebe"? V tom si s Dienstbierem, Pithartem a Kom�rkem ur�it� velmi dob�e rozum�. Jeden ze z�sadn�ch princip� debol�evizace zn�: KOMUNIST� MUS� B�T SOUZENI NE PROTO, �E PORU�OVALI SVOJE VLASTN� Z�KONY, ALE PROTO, �E JE DODR�OVALI. Jak�koliv jin� p��stup je mor�ln� a politick� zvr�cenost.
Nedramatisuje� to?
TY MILIONY OB�T� KOMUNISMU ZDE NEBYLY PROTO, �E KOMUNIST� PORU�OVALI SV� Z�KONY, ALE PROTO, �E JE DODR�OVALI !!! Nesm� zapomenout, �e to tady jde stra�n� rychl�m tempem. Brzy nerozezn�me, kdo byl komunistick� kolaborant a kdo nekomunistick� kolaborant. Oba z�stanou v �ele. Jako bank��i, podnikatel� a byznysmeni, politici. A o to v t�to h�e na demokracii od sam�ho po��tku jde.
Ty nebude� letos volit?
Nadch�zej�c� volby spo��vaj� v pr�vu ob�ana svobodn� si zvolit mezi r�zn� �ed�mi my�mi tu nejkr�sn�j��. A tak to bude tak dlouho, dokud za sebe nech�me rozhodovat jin�. P�esto jsem st�le je�t� neztratil nad�ji, �e v sob� najdu dost s�ly se p�ekonat a k volb�m j�t.
S jak�m z�m�rem?
Volit.
Tu mo�nost jsi v podstat� vylou�il.
Nevylou�il. Pokud je n�m u� souzeno vybrat si v nadch�zej�c�ch volb�ch mezi �evarnadzeho agenturou KGB ve veden� na�eho st�tu a Krju�kovov�m k��dlem, pop��pad� takov�to volby ignorovat, pak jsem rozhodnut co nejaktivn�ji vystupovat proti v�em Krju�kovov�m pohrobk�m.
A co V�clav Havel?
V�clav Havel pro m� p�estal b�t vzorem hodn�m n�sledov�n�. Domn�v�m se, �e se spojil se zlo�inci, kte�� ho dosadili do �ela v�m�nou za svoji beztrestnost.
Nep�ece�uje� moc pora�en�ch komunist�?
Komunist� u n�s nikdy pora�eni nebyli. To pouze my jsme si to n�jakou dobu po sedmn�ct�m mysleli a ti hloup�j�� si to mysl� je�t� te�. Dnes n�m vl�dnou m�sto komunistick� byrokracie komunisti�t� podnikatel�, bank��i a byznysmeni. A samoz�ejm� komunistick� nomenklatura, p�evle�en� do dres� v�ech rozhoduj�c�ch politick�ch stran. Je to geni�ln�. A� zv�t�z� ve volb�ch kdokoliv, zv�t�z� v�dy representace z�jm� komunistick� nomenklatury. M�sto v�erej��ch primitivn�ch l��, pendrek�, soud� a v�znic zv�t�z� pomoc� kultivovan� manipulace, pendrek�, soud� a v�znic. St�n same��ck�ch v�znic se nevzn�� nad komunistick�mi zlo�inci, ti mohou sp�t zcela klidn�, ale nad v�emi, kte�� by je cht�li za jejich zlo�iny postavit p�ed spravedlnost. Tedy nad Johnem Bokem, Ivanem Jirousem, redaktory Necenzurovan�ch novin atd. Prost� bol�evik st�le vl�dne, jenom�e dnes m� frak a vy�i�t�n� zuby. P�edev��m proto, aby nedr�dili sv� dne�n� z�padn� partnery a hlavn�, aby je nediskreditovali p�ed jejich vlastn� ve�ejnost�. Prost� kdo m� miliony, ten m� i politickou moc. A o ty miliony p�ece komunist�m �lo.
Existuje v�bec n�jak� v�chodisko ze sou�asn�ho �eskoslovensk�ho ne��du?
Samoz�ejm�. St�t se samostatn� mysl�c�mi a jednaj�c�mi lidmi.
Koho konkr�tn� �in� odpov�dn�m za to, �e komunist� prakticky d�l neru�en� ovl�daj� tuto zemi?
Za selh�n� na�� politick� reprezentace v�eobecn� a V�clava Havla zvl �in�m zodpov�dn� n�s v�echny. My jsme jim to svoj� p�edlistopadovou i polistopadovou pasivitou, zbab�lost� a nezodpov�dnost� za sv�j vlastn� osud dovolili.
M��eme proti tomu n�co d�lat?
M��eme. Charakterov� siln� a moud�� budou bojovat, tak jako bojovali za komunismu a ta o n�co m�n� dosp�l� v�t�ina zapomenout a �ekat, a� se na�i tyrani s jejich pomoc� stanou "�ctyhodn�mi". Stejn� proces u� d�vno prob�h� nap��klad v kolumbijsk� narkomafii. U� v t�to generaci p�jdou d�ti komunistick�ch vrah� studovat na nejlep�� americk� university a za 30 - 50 let si na�i vnuci ani nevzpomenou, �e slou�� dr�itel�m naloupen�ch miliard. O to se u� jejich masmedia, p�et�kaj�c� talentovan�mi a v�ehoschopn�mi �urnalisty a �esk� u�itelky jako v�dy spolehliv� postaraj�. Sd�lovac� prost�edky maj� stra�nou moc. Dok�ou bez probl�m� z dareb�k� ud�lat �estn� lidi a z �estn�ch lid� dareb�ky. Kdo m� pod kontrolou pen�ze, m� pod kontrolou sd�lovac� prost�edky, kdo m� pod kontrolou sd�lovac� prost�edky, m� pod kontrolou i politickou moc. A op�t. Kdo m� dnes u n�s miliony? P�esto jsem historick� optimista. V�voj sm��uje z dlouhodob�ho hlediska k demokratisaci kapit�lu, proti koncentraci ekonomick� a politick� moci v rukou p��li� �zk� kasty a svobodn� pr�ce, stoj�c� na digitalisaci spole�nosti, se brzy stane v �ad� odv�tv� produktivn�j�� ne� n�mezdn� pr�ce v gigantick�ch odlid�t�n�ch kooperac�ch. Historick� etapy v�ak nelze beztrestn� p�eskakovat. To je jak ve �kole. Nikdo nem��e bez n�sledk� p�estoupit ze t�et� t��dy do �est�. Ni�emu proto neunikneme. Ve v�em se budeme muset vycachtat, vst�ebat to a pak j�t d�l. A tak st�le dokola. Liber�ln� kapitalismus svobodn� sout�e n�m k tomu na�t�st� d�v� v�echny mo�nosti. Te� u� z�le�� jenom na n�s.
P�ipravila Jarmila Kudl��kov� (man�elka Libora Kudl��ka, poslance ODA - dopln�k NN)