Text obsahuj�c�
cibulk*

po�adov� ��slo v�sledku: 29560

 

   Necenzurovan� Noviny
ro�n�k 4, v�tisk 11
  Petr Cibulka: P��m� demokracie



ROZHOVOR S ��FREDAKTOREM NECENZUROVAN�CH NOVIN PETREM CIBULKOU 
 
V r�mci seri�lu  "P��M� DEMOKRACIE Z�TRA", kter�  je pr�v� v 
t�to  dob� na  pokra�ov�n�  uve�ej�ov�n  v NN,  jsem po��dal 
jejich vydavatele  a ��fredaktora Petra  Cibulku o vyj�d�en� 
jeho stanovisek k t�to problematice.... 
 
Jan  Hole�ek  :  Jak�  je  tv�  stanovisko  k my�lence p��m� 
demokracie? 
 
Petr Cibulka  : P��m� demokracie je  pro mne jedin� skute�n� 
forma   demokracie,   proto�e   umo��uje   ob�an�m,  aby  se 
bezprost�edn�  pod�leli  na  spr�v�  sv�ch  vlastn�ch  z�le�itost�. 
Naproti tomu to, co je  n�m vl�dnouc� moc� prezentov�no jako 
demokracie  nem� se  skute�nou demokraci� naprosto nic 
spole�n�ho.  Ob�an m�  pouze  form�ln�  pr�vo pod�let  se na 
veden�  spole�nosti, a  to jednou  za �ty�i  nebo p�t let ve 
volb�ch a i  p�i t�chto volb�ch si de  facto vyb�r� jen mezi 
r�zn�mi kandid�ty,  kter� si vybrala na  kandid�tku zase jen 
mocensk�  centra,  kter�  si  politick�  strany organizuj� k 
tomu, aby kultivovan� ovl�daly celou spole�nost. 
 
J.H. : Dr. Ji�� Pol�k hovo��  v jedn� z kapitol  sv�   knihy 
"Democracy" o tvz. "�elezn�m  z�konu oligarchie". Cht�l bych 
se  p�i  t�to  p��le�itosti  zeptat,  jestli m��e� nap��klad 
p�irovnat na�i sou�asnou vl�dnouc�  stranu k oligarchi�m. J� 
se   osobn�   domn�v�m,   �e   ODS   je   stranou  vysloven� 
oligarchickou... 
 
P.C.  : Ano,  j� s  tebou souhlas�m.  Stejn� jako  Dr. Pol�k 
pou��v� term�nu "�elezn� z�kon oligarchie", vytvo�il jsem si 
j� naopak "t�i �elezn�  z�kony demokracie", kter� jsou podle 
mne  schopny  spolehliv�  ur�it,  jestli  v dan� spole�nosti 
demokracie  je,  nebo  nen�.  Tyto  z�kony  bych  se pokusil 
formulovat asi takto: 
Z�kon �. 1 : Demokracie a centralismus jsou neslu�iteln�! 
Z�kon �. 2  : V�e, co je mo�n�  ve spole�nosti rozhodnout na 
m�stn� �rovni,  nech� je tak�  na m�stn� �rovni  rozhodnuto. 
Teprve to,  co na m�stn� �rovni  efektivn� rozhodnout nelze, 
nech� je ob�any dan�ho  teritoria dobrovoln� delegov�no 
na vy��� spr�vn� jednotku. M�m  tedy na mysli opa�n� postup, 
ne� ten, kter� je pr�v�  praktikov�n v na�� republice, a to, 
�e  v�e ,  co je  mo�n� se  rozhoduje v  mocensk�m centru  a 
teprve  to,  co  moc  nedok�e  ze  sv�ho centra prosadit je 
p�esunov�no na ni��� spr�vn� jednotky. 
Z�kon �.  3 : Ka�d�  ob�an mus� m�t  zaru�en� nejenom pr�vo, 
ale i skute�nou mo�nost se  pod�let ve spole�nosti na tvorb� 
v�ech rozhodnut�, kter� se ho n�jak�m zp�sobem dot�kaj�. 
Kdy� pr�v� tyto "  t�i �elezn� z�kony demokracie" aplikujeme 
na to, co pr�v� dnes u  n�s existuje a je vyd�v�no vl�dnouc� 
moc�  za demokracii,  m��eme jen  trpce zjistit,  �e sou�asn� 
stav  je  sp�e  jak�si   karikatura  demokracie,  kter�  se 
skute�nou demokraci� nem� a ani nem��e m�t nic spole�n�ho. 
 
J.H. : Domn�v�m  se, �e ale nen� v�chodiskem  z t�to situace 
p�i p��t�ch volb�ch vym�nit jednu oligarchii za druhou. P�i 
t�to  p��le�itosti bych  cht�l zn�t  tv� stanovisko,  jak�mi 
kroky  by se  m�la ub�rat  na�e spole�nost  p�i p�echodu  ze 
syst�mu demokracie nep��m� na p��mou? 
 
P.C. :  Domn�v�m se, �e jist�  z�klad zde polo�en byl,  a to 
tvz. z�kon o m�stn�m referendu, kter� zhruba p�ed dv�ma lety 
p�ijala  �NR.  Bohu�el  mocensk�  struktury  se   z   tohoto 
z�kona   natolik  vyd�sily, �e   p�esto�e  byl  tento  z�kon 
parlamentem  schv�len, nebyly  k n�mu  vypracovan� p��slu�n� 
prov�d�c� p�edpisy. To tedy znamen�, �e tento z�kon u n�s  v 
praxi pou��v�n nen�. 
Kdyby byla spole�nost aktivn�j��  a l�pe zorientovan� a byla 
schopna  posoudit, co  je pro  ni prosp�n�,  a co j� naopak 
�kod�,  musela by  dnes  patrn�  zah�jit dlouhodob�  tlak na 
prosazov�n� pr�v� v��e zm�n�n�ho z�kona do praxe! 
Jsem  p�esv�d�en o  tom, �e  by se  pot� otev�ely zcela nov� 
mo�nosti.   Mysl�m   si,   �e   p��padn�   po  n�kolikalet�m 
vyhodnocov�n�  tohoto  z�kona  v  praxi,  by  ho  bylo mo�n� 
p��padn�  d�le  demokratizovat  a   roz���it,  aby  ho  bylo 
aplikovat  i  na  ty  oblasti  obecn�  spr�vy,  kter�  zat�m 
prost�ednictv�m  referenda nen�  mo�n� �e�it.  M�m na  mysli 
hlavn�  ot�zky  v��e  obecn�ho  rozpo�tu,  �i  m�ry da�ov�ho 
zat�en�. Na  z�klad� toho by pak  bylo mo�n� roz���it tento 
z�kon na  vy��� spr�vn� jednotky, �i  vytvo�it n�jak� z�kony 
dopl�uj�c� a  bylo by tak mo�n�  postupovat a� na celost�tn� 
�rove�, jako nap�. ve �v�carsku. 
Dal�� ot�zkou je pak  mechanismus tvorby org�n� st�tn� moci, 
jako nap��klad  v�b�r �editel� policie nebo  soudci. V U.S.A 
existuje �ada  st�t�, kde ob�an�  maj� od nepam�ti  pr�vo si 
volit  si pr�v�  toho �erifa  a toho  soudce, kter�  bude na 
teritoriu, ve kter�m �ij�  vykon�vat sv� pravomoce. Domn�v�m 
se,  �e pr�v�  toto je  jeden z  kl��ov�ch moment� rozv�jen� 
p��m� demokracie. 
Dal��   velk�  a   rozhoduj�c�  oblast,   kde  je  zapot�eb� 
demokratizovat vztah ob�ana a moci je oblast brann�ch sil. 
Rozhodn�  odm�t�m  projekt  tvz.  "�oldn��sk�  profesion�ln� 
arm�dy", kter�  s demokraci� nem�  absolutn� nic spole�n�ho, 
je  to  respektive  jak�si  bi�  mocn�ch  proti spole�nosti. 
Stejn� tak odm�t�m jak�si deriv�ty poloprofesion�ln� arm�dy, 
kdy  je v�eobecn�  brann� povinnost,  ale kde  stoj� v  �ele 
�oldn��sk� veden�, kter� bude budou slou�it v�hradn� t�m, co 
je  plat� a  ne nap�.  t�m, co  by ochranu  arm�dou skute�n� 
pot�ebovali. 
Do protikladu  ke st�vaj�c�m koncepc�m v  �esk� arm�d� �ad�m 
skute�n� demokratick� koncepce �v�carsk� arm�dy. 
Ve �v�carsku  existuje povinn� brann�  povinnost pro v�echny 
�v�cary.  Tato brann�  povinnost  je  v�ak velmi  kr�tk� (17 
t�den�), ale o to  intenzivn�j��, po kter� odch�zej� �v�ca�i 
i se  svou v�stroj�  a  v�zbroj� dom�.  Toto ale  naprosto odli�uje 
vztah  mezi  ob�anem  a  mocensk�m  centrem  oproti syst�m�m 
u�ivan�ch nap�. v jin�ch st�tech.  Ve �v�carsku a plat� to i 
pro n�kter� st�ty v U.S.A, nen� st�t ozbrojen proti vlastn�m 
ob�an�m,  ale naopak  svobodn� ob�an�  jsou ozbrojeni proto, 
aby  mohli chr�nit  sv�  nezadateln�  pr�va a  svobodu. Tyto 
prvky  pr�v�  zpracovala  CHARTA  77  v  roce  1992  ve sv�m 
z�kladn�m  programov�m  prohl�en�  "CHARTA  77 - P�EST�V�ME 
ML�ET".  Toto  prohl�en�  bylo  tehdy  tak�  v  pln�m zn�n� 
zve�ejn�no v NN a pozd�ji tak� u p��le�itosti vyd�n� seznam� 
d�v�rn�k�  STB  v   �   33/92   na  posledn�   stran�, tak�e 
ka�d�mu,  kdo by  se cht�l  sezn�mit s  pregnantn� formulac� 
tohoto  politick�ho  programu,  doporu�uji,  aby si zevrubn� 
prostudoval tyto materi�ly v NN. 
 
J.H. :  Zast�v�m n�zor, �e  p�echod na p��mou  demokracii je 
n�co jako vytrvalostn� b�h  na velmi dlouhou vzd�lenost, kde 
si  na�e  spole�nost  nem��e  dovolit  zastavit ani zpomalit 
tempo. Domn�v�m se ale  z�rove�, �e ka�d� vy��� demokratick� 
syst�m  mus� st�t  na  pevn�ch  z�kladech, p�edt�m  ale mus� 
spole�nost   tvz.  vy�istit   st�l.  Cht�l   bych  p�i  t�to 
p��le�itosti   zvl�t�  vyzdvihnout   skute�nost  zve�ejn�n� 
seznam�   spolupracovn�k�  STB,   jako  podle   m�ho  n�zoru 
kl��ov�ho  momentu pro  orientaci spole�nosti,  aby se  tedy 
dalo rozli�it,  kdo byl kdo.  Kdo m� demokracii  skute�n� co 
��ct a kdo �el bohu ne.... 
 
P.C. :  Ano, domn�v� se,  �e pokud chceme  mluvit o zav�d�n� 
prvk�  p��m�  demokracie  do  na��  spole�nosti,  mus� za��t 
doslova  ka�d�  s�m  u   sebe,  u  sv�  vlastn�  spole�ensk� 
aktivity. Zve�ejn�n�  seznam� spolupracovn�k� STB  je prost� 
projevem vlastn� aktivity ob�ansk� spole�nosti, kter� ne�ek� 
na to a� moc uzn� jej� pot�eby za opr�vn�n� a dok�e bojovat 
za  svoje z�jmy  vlastn�mi prost�edky  i t�eba  proti z�jm�m 
vl�dnouc� moci. 
 
J.H.  :  Jednou  ze   z�kladn�ch  zbran�  v  ka�d�  skute�n� 
funguj�c�  demokratick� spole�nosti  je mo�nost demokratick� 
kontroly. Jsem tedy p�esv�d�en  o tom �e odm�tav� stanovisko 
v��i  seznam�m spolupracovn�k�  STB  ze  strany moci  je jen 
neklamn�m  d�kazem  toho,  �e  mocensk�  struktury rezolutn� 
pop�raj�   demokratick�  principy   v  t�to   spole�nosti  a 
zpochyb�uj� cel� takto veden� syst�m! 
 
P.C. : Samoz�ejm�. Ka�d� demokratick� spole�nost mus� b�t co 
mo�n�  nejotev�en�j��!  Znamen�  to,  �e  ke  v�em  kl��ov�m 
informac�m, d�le�it�m  pro v�voj spole�nosti  mus� m�t rovn� 
p��stup jak mocensk� centrum, tak v�ichni ob�an�. 
NN  prosazuj�  v  praxi  koncepci,  �e informa�n� nasycenost 
mocensk�ch struktur a informa�n� nasycenost ob�an� mus� b�t 
od sebe co nejm�n� vzd�leny. 

 
J.H.  : V  r�mci t�to  problematiky bych  r�d vzpomenul tak� 
veled�le�itou  ot�zku kolem  ochrany ob�ana  v��i negativn�m 
dopad�m �innosti zpravodajsk�ch slu�eb.  Situace se mi toti� 
jev� velmi  obt�nou s ohladem na  fakt absence demokratick� 
kontroly,  o  kter�  si  p�ed  chv�l�  hovo�il. M�m na mysli 
p�edev��m �innost KGB, jejich  organiza�n� struktury, kde se 
skute�n� n�kdo dok�e orientovat v tom, kdo je kdo? 
 
P.C. : Ano, skute�nost, �e nikdo  v tomto ohledu nev� kdo je 
kdo je skute�n� zdrcuj�c�.  Zpravodajsk� slu�by pomoc� sv�ch 
mnoho   let  tr�novan�ch   profesion�l�  mohou   nasadit  do 
jak�hokoli nep��telsk�ho prost�ed�  sv�ho agenta, kter�  tam 
bude vystupovat hodnov�rn�ji ne� autenti�t� �lenov�. Ano, je 
to  v�c vskutku  z�va�n�, ale  domn�v�m se,  �e obrana  je v 
z�sad�  jednoduch�. Spole�nost  mus� vybojovat  takov� stav, 
aby mocensk�  centrum bylo co  mo�n� nejslab��, aby  m�lo co 
nejm�n�  pravomoci  a  naopak,  aby  co  nejv�ce pravomoci a 
samoz�ejm�  tak�  zodpov�dnosti  bylo  z  mocensk�ho  centra 
p�esunuto co nejbl�e k ob�an�m. Infiltrovat mocensk� centrum 
je pro KGB b�n�  rutinn� z�le�itost. Pomoc� t�mu, slo�en�ho 
z n�kolika des�tek nebo stovek lid� je to schopn� realizovat 
za  pom�rn�  kr�tkou  dobu.  Nav�c   u  n�s  toho  ani  nen� 
zapot�eb�, proto�e  KGB m�la na�e  mocensk� centrum v  rukou 
v�dy, po cel� desetilet�. 
V decentralizovan�  spole�nosti je  ale ovl�dnut� mocensk�ho 
centra prakticky  bezv�znamn�, proto�e tato  spole�nost �ije 
�pln� jinde. V�e podstatn� pro �ivot spole�nosti se odehr�v� 
mimo  mocensk�  centrum.  Ve  �v�carsku  nap��klad  existuje 
pom�rn� slab� konfeder�ln� vl�da, ale na druhou stranu siln� 
kantony a  co je hlavn�:  velmi siln� m�stn�  samospr�vy. Na 
to,  aby tedy  nap�.  KGB  ovl�dla skute�n� bezez bytku cel� 
�v�carsko, musela by ovl�dnout ve skute�nosti vlastn� ka�dou 
m�stn� samospr�vu, co� je naprosto nemysliteln�. Domn�v�m se 
tedy,  �e  krajn�  decentralizace  a  p�esunut� pravomoc� co 
nejbl�e k ob�an�m je nejv�t�� nebezpe�� pro existenci ka�d� 
zpravodajsk� slu�by. 
 
J.H.  :  Hovo�il  jsi  tady  o  syst�mu  �v�carsk� arm�dy, o 
kantonech  o  syst�mech  m�stn�ch  samospr�v,  nast�nil  jsi 
princip  �v�carsk� demokracie.  D� se  tedy ��ci,  �e je pro 
tebe   �v�carskou  jakousi   v�spou  demokracie,   kter�  je 
opro�t�n� od v�ech "ale"? 
 
P.C. : Ano,  �v�carsko je pro m� jak�msi  vzorem, ale vzorem 
samoz�ejm�   relativn�m.  P�esto�e   m�  �v�carsko  obrovsk� 
n�skok,  nap�.  p�ed  na��   republikou  a  m��e  j� 
vyu�ovat, co  se demokracie t��e, skute�n�  ve v�ech sm�rech, 
tak  samoz�ejm�  ani  tam  ur�it�  mocensk�  struktury �pln� 
nekapitulovaly.  Samotn� �v�ca�i  hovo�� o  sv� zemi  jako o 
bankovn�m  emir�tu,  co�  znamen�,  �e  finan�n� nejsiln�j�� 
skupiny a  klany dok�� i v  podm�nk�ch �v�carsk� demokracie 
prosazovat svoje z�jmy. Jsou ale pod nesrovnateln� siln�j��m 
tlakem ne� kdekoli jinde.  �v�carsk� spole�nost si bezesporu 
dok�zala  takto  vybojovat   obrovsk�  prostor  pro  vlastn� 
seberealizaci  a  nemanipulovateln�  rozvoj.  Pom�r sil mezi 
mocensk�m centrem a spole�nost� je  tak sp� opa�n�, a to ve 
prosp�ch  spole�nosti.   Mocensk�  centrum  tam   tedy  mus� 
zpravidla  velmi   tvrd�  bojovat  proti   tlaku  ze  strany 
spole�nosti na omezov�n� jeho pravomoc�, �i v ot�zk�ch jin�ch. 
Naproti tomu u n�s si moc  jen diktuje a spole�nost jen tup� 
p�ihl��... 
 
J.H.  :  Stoj�me  ale  na  prahu  p�ed komun�ln�mi volbami a 
zhruba dva roky p�ed volbami  parlamentn�mi. Do jak� m�ry se 
domn�v�,  �e  mohou  ot�zky,  o  kter�ch  hovo��me, napomoci 
na�im  ob�an�m  se alespo�  tvz.   "orientovat  v  politick�m 
ter�nu" ? 
 
P.C. : Ka�d� spole�nost m� zpravidla takovou vl�du, jakou si 
zasluhuje.  Jin�mi slovy  : jestli  je spole�nost  na takov� 
�rovni  �e  politick�  reprezentace,  pr�v�  stoj�c� v jej�m 
�ele,  byla pro  ni zhruba  p�ed dv�ma  lety p�ijateln�, pak 
nev���m,  �e by  tato  spole�nost  byly schopna  do p��t�ch 
ud�lat  natolik  kvalitativn�  skok,  aby  si uv�domila, jak 
p��ern� podl�m  zp�sobem byla podvedena,  koho si postavila 
do sv�ho �ela,  koho v podstat� �iv�, a  �e by pochopila, �e 
je v  podstat� zata�ena do  hry mocensk�ho centra.  Pokud se 
ale  spole�nost   hodl�  do  jist�   m�ry  v  tomto   ohledu 
emancipovat,  mus�  pochopit  mechanismy,  pomoc� kter�ch je 
danou  moc� manipulov�na  a  mus�  odm�tnout hr�t  hru podle 
pravidel, kter� jsou psan� mocensk�mi strukturami. 
 
J.H.  :  V  na��  zemi   je  posledn�  dobou  zjevn�  n�rust 
popularity  politiky Zemanovy  soc. dempokracie.  Pro mne je 
v�ak v dan�m p��pad� rozd�l �SSD - ODS naprosto nepodstatn�, 
proto�e  ve vztahu  ke spole�nosti  se jedn�  pouze o v�m�nu 
jedn�   oligarchie  za   druhou  a   t�m  p�dem   bude  tato 
"demokracie"  op�t  ��zen�  shora,  a  to  op�t  ve prosp�ch 
mocensk�ho centra... 
 
 
P.C.  : P�esn�  tak! Mus�me  si prost�  uv�domit, �e toto je 
pr�v� ta  hra, kterou s  n�mi mocensk� centrum  hraje! Svoje 
z�jmy  prosazuje  mocensk�   elita  prost�ednictv�m  r�zn�ch 
stran, kter� se v podstat� od  sebe li�� hlavn� v n�zvech. V 
n�kter�ch p��padech  se tak� li��  politick�mi programy, ale 
pouze do voleb, po volb�ch  ale m��e voli� v�t�inou zjistit, 
�e v  praktick� politice nen�  znateln�ho rozd�lu mezi  t�m, 
jak ji vede strana pravicov� nebo levicov�. 
 
J.H. : Ned�vno  jsi se pokou�el, pokud se  dob�e pamatuji, v 
rozhovoru pro televizn� stanici  NOVA pr�v� hovo�it pr�v�
o t�chto ot�zk�ch. J� se ale z obsahu tohoto rozhovoru v�bec 
nedomn�v�m,  �e   by  pr�v�  z   jejich  strany  byla   tato 
problematika ch�p�na. Mysl�, �e  speaker, kter� pro TV NOVA 
s tebou  d�lal onen  rozhovor, v�bec  v�, co  znamen� term�n 
p��m� demokraci? 
 
P.C. J� se siln� ob�v�m, �e  ten �lov�k, kter� se mnou tento 
rozhovor  provedl,  patrn�  n�jak�  ambiciozn�  l�ka�, kter� 
pro�il rok  1989 jako student,  z�ejm� jako funkcion��  SSM, 
v�bec nech�pe problematiku okolo demokracie. J� se domn�v�m, 
�e tento �lov�k, patrn� kvalitn� odchovanec SSM, vid� naprost� vrchol 
demokracie v z�padn�m parlamentarismu  a nen� p�itom schopen 
si p�edstavit roli ob�ana v  takov�m syst�mu. Znovu na tomto 
m�st�  zd�raz�uji, �e  kl��ov�  ot�zka  pro mne  v jak�mkoli 
syst�mu je pr�v� postaven� ob�ana v��i moci!
 Jestli je ob�an 
v r�mci spr�vy  sv�ch v�c� vyd�n  moci na milost  a nemilost, 
jako nesv�pr�vn� bytost  a je s n�m jedn�no  jako s d�t�tem, 
tak pak mne  v t�to spole�nosti nezaj�m�, jestli  tato moc o 
sob� mluv�  jako o pravicov� a  antikomunistick�, zat�mco na 
stran�  druh�,   pokud  by  pr�v�   ob�an  byl  rozhoduj�c�m 
�initelem p�i  spr�v� sv�ch vlastn�ch v�c�  a naopak st�t mu 
poskytoval dokonal� servis, aby  se mohl po str�nce ob�ansk� 
i lidsk� pln�  rozv�jet, tak by mne  t�eba v�bec nezaj�malo, 
kdyby toto osvobozen� �lov�ka bylo hl�s�no pod jm�nem n�jak� 
soci�ln� demokratick� n�lepky, proto�e mne zaj�m� v�dy obsah 
a ne n�lepky, kter� a� ji� jsou pravicov�mi nebo levicov�mi, 
zpravidla  zpravidla slou��  jako n�stroj  moci pro ovl�d�n� 
cel�  spole�nosti. Cht�l  jsem p�i  t�to p��le�itosti  je�t� 
��ct, �e  ka�d� moc m�  v�dy pyramid�ln� povahu.  Jde tedy o 
to,  aby tato  pyramida m�la  v�dy co  nej�ir�� z�klad a aby 
jej� spi�ka byla v�dy co nejm�n� ostr�!!! 
 
J.H. :  Ct�l jsem v souvislost�  s televiz� je�t� podotknout 
jednu v�c, a to, �e mus�me nahl�et na �innost televize v�dy 
jako na z�kladn� prost�edek  mocensk� propagandy, na z�klad� 
�eho� je pak spole�nost skute�n� masov� manipulov�na! 
 
P.C. : Ano, j� jsem tomu  za bol�evik� �elil t�m, �e jsem od 
roku 1970 televizi nem�l. Domn�v�m se, �e televize v�dy bude 
slou�it t�m, co  maj� moc a pen�ze a  bude d�sledn� sledovat 
jejich z�jmy. Proto bych cht�l takto v�echny ob�any varovat, 
i kdy�  v�m, �e  to je  naprosto zbyte�n�,  proto�e to  mus� 
skute�n� ka�d� pochopit s�m - NEV��TE TELEVIZI ! 
V��TE  SAMI SOB�,  SV�M ZKU�ENOSTEM,  SV� PAM�TI!  POLITICK� 
PAM̍  JE  NEJDULE�IT�J��  PROST�EDEK  PROTO,  ABY BYL OB�AN 
SCHOPEN ANALYZOVAT OKOLTOSTI, ZA  KTER�CH JE POLITICKOU MOC� 
NEOPR�VN�N� MANIPULOV�N !!! 
 
J.H. : Omlouv�m  se, ale kdy� mluv� o  tak z�sadn�ch v�cech 
pro skute�n�  demokratick� chod na��  spole�nosti, nemohu si 
skute�n�  odpustit je�t�  p�r z�sadn�ch  ot�zek, kter� mohou 
jaksi doplnit  na�im ob�an�m obraz  o tom, kter�m  sm�rem se 
ub�rat na cest� skute�n� k pln� demokratizaci? 
 
P.C. : Cht�l bych ale  promluvit zvl�t� o velk�m nebezpe��, 
kter�  pln�  demokratizaci  stoj�  v  cest�,  co� je bohu�el 
postupuj�c�  ob�ansk� degenerace,  kter� v�ak  nen� jenom  u 
n�s,  n�br�  i  ve  velmi  civilizovan�ch  st�tech,  kdy  se 
ukazuje,  �e  v�t�ina  ob�an�  netou��  po  tom, aby dostali 
spr�vu sv�ch v�c� do vlastn�ch  rukou, ale naopak d�laj� v�e 
proto, aby  se vzdali sv� lidsk�  autenticity a p�esunuli co 
nejv�ce  sv�ch vlastn�ch  z�le�itost� na  st�tn� struktury a 
nestarali se pokud mo�no v�bec o nic! Prost� ��msk� z�sada - 
" chl�b a hry " plat�  st�le. Jen lidsk� zkvalitn�n� ka�d�ho 
z n�s  v r�mci  t�to spole�nosti  m��e zvr�tit  tento smutn� 
v�voj. 
 
J.H. : Spousta ob�an� si v�ak povzn�� volebn� pr�vo na post 
sv�  ob�ansk�  povinnosti.  Neuv�domuj�  si  v�ak, �e jejich 
hlasy  mohou  b�t  zneu�ity  jako  prost�edku pro p�esouv�n� 
oligarchi� ve vl�dnouc�ch sf�r�ch. Jak� je na to tv�j n�zor? 
 
P.C.  : Ano,  pokud se  jedn� o  volby r�zn�ch reprezentant� 
oligarchie,   kter�   na   volebn�   kandid�tku   samoz�ejm� 
neprosadila ob�ansk�  spole�nost, ale naopak  oligarcie, pak 
se pochopiteln� jedn� o demokracii  shora a ne zdola.
 Z toho 
tedy  jasn�  vypl�v�,  �e   pokud  mi  nen�  lhostejn�  osud 
spole�nosti,  ve   kter�  �iji,  nemohu   se  ��astnit  toho 
loutkov�ho  divadla, zvan�ho  zastupitelsk� demokracie,  ale 
mus�m naopak ty hodnoty, kter� budou sm��ovat k prvk�m p��m� 
demokracie  ve  spole�nosti,  o   kter�ch  jsem  u�  p�edt�m 
hovo�il.  Znamen�  to  tedy,  �e  jak�si  ob�ansk� povinnost 
z��astnit  se  voleb  existuje,  ale  z��astnit  se voleb na 
syst�mu referenda,  tzn. p��m�ho pod�lu na  rozhodov�n� a ne 
zprost�edkovan�ho jednou za �ty�i nebo p�t let... 
 
J.H. : V�dy� my nem�me ani p��mou volbu prezidenta ! 
 
P.C. :  Ano, n�m moc  odep�ela i tu  velmi form�ln� mo�nost 
pod�let se  na p��m� volb� hlavy  st�tu. Pochopiteln� i tady 
plat� toti�  z�sada, �e kandid�ty ny  hlavu st�tu budou v�dy 
vyb�rat  ty  finan�n�  a  mocensky  nejvlivn�j�� struktury v 
dan�m st�t�. I  p�es tento fakt se domn�v�m,  �e p��m� volba 
prezidenta pat�� k ur�it�m  vy���m projev�m demokracie ne� v 
p��pad�, kdy� si v podstat� na volbu prezidenta v parlament� 
de facto hraj�. 
 
J.H.  : Setkal  jsem se  nap��klad s  n�zorem, �e  vysp�lost 
demokratick� spole�nosti je d�v�na do nep��m� �m�ry s po�tem 
politick�ch  stran,  kter�  vstupuj�  do  voleb.  Podle m�ho 
n�zoru, i  t�eba v p��pad�  zastoupen� by� jen  dvou siln�ch 
stran, m��eme  hovo�it o zastoupen�  dvou ryz�ch oligarchi�, 
kter� se budou v kadenc�ch po dvou nebo p�ti letech cyklicky 
st��dat u moci, co� je skute�n� demokratick�m princip�m op�t 
na m�le vzd�len� okolnost. Jak se na to d�v� ty? 
 
P.C. : Ano, jedin� co bych k tomu mohl dodat je snad jen to, 
�e  znova zd�razn�m,  �e jedin�,  co m�  pro posouzen�  m�ry 
demokracie  rozhoduj�c�   v�znam  je  postaven�   ob�ana  ve 
spole�nosti v��i mocensk�m struktur�m  a nic jin�ho. Zab�vat 
se  v tomto  ohledu  po�tem  zastoupen�ch stran  je my�lenka 
skute�n� sp�e pro d�ti... 
 
J.H. : �pln�m  z�v�rem se se cht�l dot�zat,  jak ty nahl�� 
na obsah knihy "DEMOCRACY" Dr. Ji��ho  Pol�ka,  jej�  voln� 
pr��ez je na pokra�ov�n�   pr�v�   v   t�to   dob�  v  r�mci 
seri�lu " P��m� demokracie z�tra" uve�ej�ov�n v NN ? 
 
P.C. : J� se domn�v�m, �e tato kniha je velmi pozitivn�. Pro 
na�e podm�nky p�edstavuje v�raznou politickou alternativu. I 
kdy�  t�eba s  n�kter�mi n�zory  Dr. Pol�ka  nesouhlas�m, na 
rozd�l od n�ho se  t�eba domn�v�m, �e Reganova admnistrativa 
vstoupila  do  historie  pr�v�  t�m,  �e  dok�zala  uzbrojit 
sov�tsk�   blok  a   dovedla  tak   komunismus  k  tot�ln�mu 
zhroucen�. Komunismus v�ak existuje d�le a ovl�d� spole�nost 
pro zm�nu jin�mi prost�edky ne� ryz� totalitn� diktaturou, v 
podstat� pen�zi.
 P�esto p�eze v�e  se v�ak domn�v�m, �e tato 
kniha je velmi cenn�, �e pror�� bari�ru ml�en�, kter� byla 
kolem   my�lenek   p��m�   demokracie   v  t�to  spole�nosti 
vybudov�na.  Znovu zd�raz�uji,  �e ne  jenom ve  spole�nosti 
na��, �e velk� probl�my  s prosazov�n�m t�chto my�lenek jsou 
v podstat�  v ka�d�  centralisticky ��zen�  spole�nosti, kde 
demokracie prob�h�  pouze shora. Dr.  Pol�k tedy p�in��  na 
na�i sc�nu  nov� politick� ma�lenky  a jsem zejm�na  r�d, �e 
jsou  to pr�v�  NN, kter�  tyto hodnoty  na na��  politickou 
sc�nu   p�in�ej�.  Nedok�i   si  toti�   p�edstavit  jinou 
alternativu  ne�  my�lenky  p��m�  demokracie,  kter�  by se 
dok�zala postavit  proti negativn�m dopad�m  ve spole�nosti, 
kter� je ��zena p��sn� centralisticky, jako je ta na�e! 
Douf�m, �e toto pochop� i t�eba KAN, kter� se u� n�kolik let 
pot�c�  v t�k�  programov�  krizi,  kdy m�  nap��klad velmi 
siln�  program v  tom, co  nechceme, ale  naopak velmi slab� 
program v tom  co by bylo na druhou  stranu na�� spole�nosti 
prosp�n�. P��l bych  si tedy, aby KAN dost�l  sv�ho n�zvu a 
orientoval  se pr�v�  na anga�ovan�  nestran�ky, na  kter�ch 
my�lenky p��m� demokracie  prvo�ad� z�vis�! 
 
J.H.  : Ano,  tuto konkr�tn�  adresovanou v�zvu  bych ch�pal 
jeko velmi z�va�n�  podn�t,  a to nejen pro KAN, ale  i jako 
v�zvu  pro celou  na�i spole�nost  a jsem  z�rove� velmi r�d 
tomu,  �e tato  slova zazn�la  pr�v� od  �lov�ka, jak�m  jsi 
ty!!! 
 
 
D�kuji za rozhovor ... 
 



 


 

�as zpracov�n�: 0.49 s
Zpracov�no 8 z�znam�


 

Tento seznam m� pouze informativn� charakter, je neprodejn� a byl po��zen na internetu
dne: 08.11.1999, 02:50:25 hod.

Informace jsou �erp�ny z datab�ze N.I.T.C., s.r.o., aktualizovan� dne 27.08.1999
Obsahov� p�ipom�nky a reklamace zas�lejte na adresu [email protected]


 

Copyright � 1999 GreenBottle Software

TOPlist