Text obsahuj�c�
cibulk*
po�adov� ��slo v�sledku: 29560
Necenzurovan�
Noviny
ro�n�k 4, v�tisk 11
Petr Cibulka: P��m� demokracie
ROZHOVOR S
��FREDAKTOREM NECENZUROVAN�CH NOVIN PETREM CIBULKOU
V r�mci seri�lu "P��M� DEMOKRACIE Z�TRA", kter� je pr�v� v
t�to dob� na pokra�ov�n� uve�ej�ov�n v NN, jsem po��dal
jejich vydavatele a ��fredaktora Petra Cibulku o vyj�d�en�
jeho stanovisek k t�to problematice....
Jan Hole�ek : Jak� je tv� stanovisko k my�lence p��m�
demokracie?
Petr Cibulka : P��m� demokracie je pro mne jedin� skute�n�
forma demokracie, proto�e umo��uje ob�an�m, aby se
bezprost�edn� pod�leli na spr�v� sv�ch vlastn�ch z�le�itost�.
Naproti tomu to, co je n�m vl�dnouc� moc� prezentov�no jako
demokracie nem� se skute�nou demokraci� naprosto nic
spole�n�ho. Ob�an m� pouze form�ln� pr�vo pod�let se na
veden� spole�nosti, a to jednou za �ty�i nebo p�t let ve
volb�ch a i p�i t�chto volb�ch si de facto vyb�r� jen mezi
r�zn�mi kandid�ty, kter� si vybrala na kandid�tku zase jen
mocensk� centra, kter� si politick� strany organizuj� k
tomu, aby kultivovan� ovl�daly celou spole�nost.
J.H. : Dr. Ji�� Pol�k hovo�� v jedn� z kapitol sv� knihy
"Democracy" o tvz. "�elezn�m z�konu oligarchie". Cht�l bych
se p�i t�to p��le�itosti zeptat, jestli m��e� nap��klad
p�irovnat na�i sou�asnou vl�dnouc� stranu k oligarchi�m. J�
se osobn� domn�v�m, �e ODS je stranou vysloven�
oligarchickou...
P.C. : Ano, j� s tebou souhlas�m. Stejn� jako Dr. Pol�k
pou��v� term�nu "�elezn� z�kon oligarchie", vytvo�il jsem si
j� naopak "t�i �elezn� z�kony demokracie", kter� jsou podle
mne schopny spolehliv� ur�it, jestli v dan� spole�nosti
demokracie je, nebo nen�. Tyto z�kony bych se pokusil
formulovat asi takto:
Z�kon �. 1 : Demokracie a centralismus jsou neslu�iteln�!
Z�kon �. 2 : V�e, co je mo�n� ve spole�nosti rozhodnout na
m�stn� �rovni, nech� je tak� na m�stn� �rovni rozhodnuto.
Teprve to, co na m�stn� �rovni efektivn� rozhodnout nelze,
nech� je ob�any dan�ho teritoria dobrovoln� delegov�no
na vy��� spr�vn� jednotku. M�m tedy na mysli opa�n� postup,
ne� ten, kter� je pr�v� praktikov�n v na�� republice, a to,
�e v�e , co je mo�n� se rozhoduje v mocensk�m centru a
teprve to, co moc nedok�e ze sv�ho centra prosadit je
p�esunov�no na ni��� spr�vn� jednotky.
Z�kon �. 3 : Ka�d� ob�an mus� m�t zaru�en� nejenom pr�vo,
ale i skute�nou mo�nost se pod�let ve spole�nosti na tvorb�
v�ech rozhodnut�, kter� se ho n�jak�m zp�sobem dot�kaj�.
Kdy� pr�v� tyto " t�i �elezn� z�kony demokracie" aplikujeme
na to, co pr�v� dnes u n�s existuje a je vyd�v�no vl�dnouc�
moc� za demokracii, m��eme jen trpce zjistit, �e sou�asn�
stav je sp�e jak�si karikatura demokracie, kter� se
skute�nou demokraci� nem� a ani nem��e m�t nic spole�n�ho.
J.H. : Domn�v�m se, �e ale nen� v�chodiskem z t�to situace
p�i p��t�ch volb�ch vym�nit jednu oligarchii za druhou. P�i
t�to p��le�itosti bych cht�l zn�t tv� stanovisko, jak�mi
kroky by se m�la ub�rat na�e spole�nost p�i p�echodu ze
syst�mu demokracie nep��m� na p��mou?
P.C. : Domn�v�m se, �e jist� z�klad zde polo�en byl, a to
tvz. z�kon o m�stn�m referendu, kter� zhruba p�ed dv�ma lety
p�ijala �NR. Bohu�el mocensk� struktury se z tohoto
z�kona natolik vyd�sily, �e p�esto�e byl tento z�kon
parlamentem schv�len, nebyly k n�mu vypracovan� p��slu�n�
prov�d�c� p�edpisy. To tedy znamen�, �e tento z�kon u n�s v
praxi pou��v�n nen�.
Kdyby byla spole�nost aktivn�j�� a l�pe zorientovan� a byla
schopna posoudit, co je pro ni prosp�n�, a co j� naopak
�kod�, musela by dnes patrn� zah�jit dlouhodob� tlak na
prosazov�n� pr�v� v��e zm�n�n�ho z�kona do praxe!
Jsem p�esv�d�en o tom, �e by se pot� otev�ely zcela nov�
mo�nosti. Mysl�m si, �e p��padn� po n�kolikalet�m
vyhodnocov�n� tohoto z�kona v praxi, by ho bylo mo�n�
p��padn� d�le demokratizovat a roz���it, aby ho bylo
aplikovat i na ty oblasti obecn� spr�vy, kter� zat�m
prost�ednictv�m referenda nen� mo�n� �e�it. M�m na mysli
hlavn� ot�zky v��e obecn�ho rozpo�tu, �i m�ry da�ov�ho
zat�en�. Na z�klad� toho by pak bylo mo�n� roz���it tento
z�kon na vy��� spr�vn� jednotky, �i vytvo�it n�jak� z�kony
dopl�uj�c� a bylo by tak mo�n� postupovat a� na celost�tn�
�rove�, jako nap�. ve �v�carsku.
Dal�� ot�zkou je pak mechanismus tvorby org�n� st�tn� moci,
jako nap��klad v�b�r �editel� policie nebo soudci. V U.S.A
existuje �ada st�t�, kde ob�an� maj� od nepam�ti pr�vo si
volit si pr�v� toho �erifa a toho soudce, kter� bude na
teritoriu, ve kter�m �ij� vykon�vat sv� pravomoce. Domn�v�m
se, �e pr�v� toto je jeden z kl��ov�ch moment� rozv�jen�
p��m� demokracie.
Dal�� velk� a rozhoduj�c� oblast, kde je zapot�eb�
demokratizovat vztah ob�ana a moci je oblast brann�ch sil.
Rozhodn� odm�t�m projekt tvz. "�oldn��sk� profesion�ln�
arm�dy", kter� s demokraci� nem� absolutn� nic spole�n�ho,
je to respektive jak�si bi� mocn�ch proti spole�nosti.
Stejn� tak odm�t�m jak�si deriv�ty poloprofesion�ln� arm�dy,
kdy je v�eobecn� brann� povinnost, ale kde stoj� v �ele
�oldn��sk� veden�, kter� bude budou slou�it v�hradn� t�m, co
je plat� a ne nap�. t�m, co by ochranu arm�dou skute�n�
pot�ebovali.
Do protikladu ke st�vaj�c�m koncepc�m v �esk� arm�d� �ad�m
skute�n� demokratick� koncepce �v�carsk� arm�dy.
Ve �v�carsku existuje povinn� brann� povinnost pro v�echny
�v�cary. Tato brann� povinnost je v�ak velmi kr�tk� (17
t�den�), ale o to intenzivn�j��, po kter� odch�zej� �v�ca�i
i se svou v�stroj� a v�zbroj�
dom�. Toto ale naprosto odli�uje
vztah mezi ob�anem a mocensk�m centrem oproti syst�m�m
u�ivan�ch nap�. v jin�ch st�tech. Ve �v�carsku a plat� to i
pro n�kter� st�ty v U.S.A, nen� st�t ozbrojen proti vlastn�m
ob�an�m, ale naopak svobodn� ob�an� jsou ozbrojeni proto,
aby mohli chr�nit sv� nezadateln� pr�va a svobodu. Tyto
prvky pr�v� zpracovala CHARTA 77 v roce 1992 ve sv�m
z�kladn�m programov�m prohl�en� "CHARTA 77 - P�EST�V�ME
ML�ET". Toto prohl�en� bylo tehdy tak� v pln�m zn�n�
zve�ejn�no v NN a pozd�ji tak� u p��le�itosti vyd�n� seznam�
d�v�rn�k� STB v � 33/92 na posledn� stran�, tak�e
ka�d�mu, kdo by se cht�l sezn�mit s pregnantn� formulac�
tohoto politick�ho programu, doporu�uji, aby si zevrubn�
prostudoval tyto materi�ly v NN.
J.H. : Zast�v�m n�zor, �e p�echod na p��mou demokracii je
n�co jako vytrvalostn� b�h na velmi dlouhou vzd�lenost, kde
si na�e spole�nost nem��e dovolit zastavit ani zpomalit
tempo. Domn�v�m se ale z�rove�, �e ka�d� vy��� demokratick�
syst�m mus� st�t na pevn�ch z�kladech, p�edt�m ale mus�
spole�nost tvz. vy�istit st�l. Cht�l bych p�i t�to
p��le�itosti zvl�t� vyzdvihnout skute�nost zve�ejn�n�
seznam� spolupracovn�k� STB, jako podle m�ho n�zoru
kl��ov�ho momentu pro orientaci spole�nosti, aby se tedy
dalo rozli�it, kdo byl kdo. Kdo m� demokracii skute�n� co
��ct a kdo �el bohu ne....
P.C. : Ano, domn�v� se, �e pokud chceme mluvit o zav�d�n�
prvk� p��m� demokracie do na�� spole�nosti, mus� za��t
doslova ka�d� s�m u sebe, u sv� vlastn� spole�ensk�
aktivity. Zve�ejn�n� seznam� spolupracovn�k� STB je prost�
projevem vlastn� aktivity ob�ansk� spole�nosti, kter� ne�ek�
na to a� moc uzn� jej� pot�eby za opr�vn�n� a dok�e bojovat
za svoje z�jmy vlastn�mi prost�edky i t�eba proti z�jm�m
vl�dnouc� moci.
J.H. : Jednou ze z�kladn�ch zbran� v ka�d� skute�n�
funguj�c� demokratick� spole�nosti je mo�nost demokratick�
kontroly. Jsem tedy p�esv�d�en o tom �e odm�tav� stanovisko
v��i seznam�m spolupracovn�k� STB ze strany moci je jen
neklamn�m d�kazem toho, �e mocensk� struktury rezolutn�
pop�raj� demokratick� principy v t�to spole�nosti a
zpochyb�uj� cel� takto veden� syst�m!
P.C. : Samoz�ejm�. Ka�d� demokratick� spole�nost mus� b�t co
mo�n� nejotev�en�j��! Znamen� to, �e ke v�em kl��ov�m
informac�m, d�le�it�m pro v�voj spole�nosti mus� m�t rovn�
p��stup jak mocensk� centrum, tak v�ichni ob�an�.
NN prosazuj� v praxi koncepci, �e informa�n� nasycenost
mocensk�ch struktur a informa�n� nasycenost ob�an� mus� b�t
od sebe co nejm�n� vzd�leny.
J.H. : V r�mci t�to problematiky bych r�d vzpomenul tak�
veled�le�itou ot�zku kolem ochrany ob�ana v��i negativn�m
dopad�m �innosti zpravodajsk�ch slu�eb. Situace se mi toti�
jev� velmi obt�nou s ohladem na fakt absence demokratick�
kontroly, o kter� si p�ed chv�l� hovo�il. M�m na mysli
p�edev��m �innost KGB, jejich organiza�n� struktury, kde se
skute�n� n�kdo dok�e orientovat v tom, kdo je kdo?
P.C. : Ano, skute�nost, �e nikdo v tomto ohledu nev� kdo je
kdo je skute�n� zdrcuj�c�. Zpravodajsk� slu�by pomoc� sv�ch
mnoho let tr�novan�ch profesion�l� mohou nasadit do
jak�hokoli nep��telsk�ho prost�ed� sv�ho agenta, kter� tam
bude vystupovat hodnov�rn�ji ne� autenti�t� �lenov�. Ano, je
to v�c vskutku z�va�n�, ale domn�v�m se, �e obrana je v
z�sad� jednoduch�. Spole�nost mus� vybojovat takov� stav,
aby mocensk� centrum bylo co mo�n� nejslab��, aby m�lo co
nejm�n� pravomoci a naopak, aby co nejv�ce pravomoci a
samoz�ejm� tak� zodpov�dnosti bylo z mocensk�ho centra
p�esunuto co nejbl�e k ob�an�m. Infiltrovat mocensk� centrum
je pro KGB b�n� rutinn� z�le�itost. Pomoc� t�mu, slo�en�ho
z n�kolika des�tek nebo stovek lid� je to schopn� realizovat
za pom�rn� kr�tkou dobu. Nav�c u n�s toho ani nen�
zapot�eb�, proto�e KGB m�la na�e mocensk� centrum v rukou
v�dy, po cel� desetilet�.
V decentralizovan� spole�nosti je ale ovl�dnut� mocensk�ho
centra prakticky bezv�znamn�, proto�e tato spole�nost �ije
�pln� jinde. V�e podstatn� pro �ivot spole�nosti se odehr�v�
mimo mocensk� centrum. Ve �v�carsku nap��klad existuje
pom�rn� slab� konfeder�ln� vl�da, ale na druhou stranu siln�
kantony a co je hlavn�: velmi siln� m�stn� samospr�vy. Na
to, aby tedy nap�. KGB ovl�dla skute�n� bezez bytku cel�
�v�carsko, musela by ovl�dnout ve skute�nosti vlastn� ka�dou
m�stn� samospr�vu, co� je naprosto nemysliteln�. Domn�v�m se
tedy, �e krajn� decentralizace a p�esunut� pravomoc� co
nejbl�e k ob�an�m je nejv�t�� nebezpe�� pro existenci ka�d�
zpravodajsk� slu�by.
J.H. : Hovo�il jsi tady o syst�mu �v�carsk� arm�dy, o
kantonech o syst�mech m�stn�ch samospr�v, nast�nil jsi
princip �v�carsk� demokracie. D� se tedy ��ci, �e je pro
tebe �v�carskou jakousi v�spou demokracie, kter� je
opro�t�n� od v�ech "ale"?
P.C. : Ano, �v�carsko je pro m� jak�msi vzorem, ale vzorem
samoz�ejm� relativn�m. P�esto�e m� �v�carsko obrovsk�
n�skok, nap�. p�ed na�� republikou a m��e j�
vyu�ovat, co se demokracie t��e, skute�n� ve v�ech sm�rech,
tak samoz�ejm� ani tam ur�it� mocensk� struktury �pln�
nekapitulovaly. Samotn� �v�ca�i hovo�� o sv� zemi jako o
bankovn�m emir�tu, co� znamen�, �e finan�n� nejsiln�j��
skupiny a klany dok�� i v podm�nk�ch �v�carsk� demokracie
prosazovat svoje z�jmy. Jsou ale pod nesrovnateln� siln�j��m
tlakem ne� kdekoli jinde. �v�carsk� spole�nost si bezesporu
dok�zala takto vybojovat obrovsk� prostor pro vlastn�
seberealizaci a nemanipulovateln� rozvoj. Pom�r sil mezi
mocensk�m centrem a spole�nost� je tak sp� opa�n�, a to ve
prosp�ch spole�nosti. Mocensk� centrum tam tedy mus�
zpravidla velmi tvrd� bojovat proti tlaku ze strany
spole�nosti na omezov�n� jeho
pravomoc�, �i v ot�zk�ch jin�ch.
Naproti tomu u n�s si moc jen diktuje a spole�nost jen tup�
p�ihl��...
J.H. : Stoj�me ale na prahu p�ed komun�ln�mi volbami a
zhruba dva roky p�ed volbami parlamentn�mi. Do jak� m�ry se
domn�v�, �e mohou ot�zky, o kter�ch hovo��me, napomoci
na�im ob�an�m se alespo� tvz. "orientovat v politick�m
ter�nu" ?
P.C. : Ka�d� spole�nost m� zpravidla takovou vl�du, jakou si
zasluhuje. Jin�mi slovy : jestli je spole�nost na takov�
�rovni �e politick� reprezentace, pr�v� stoj�c� v jej�m
�ele, byla pro ni zhruba p�ed dv�ma lety p�ijateln�, pak
nev���m, �e by tato spole�nost byly schopna do p��t�ch
ud�lat natolik kvalitativn� skok, aby si uv�domila, jak
p��ern� podl�m zp�sobem byla podvedena, koho si postavila
do sv�ho �ela, koho v podstat� �iv�, a �e by pochopila, �e
je v podstat� zata�ena do hry mocensk�ho centra. Pokud se
ale spole�nost hodl� do jist� m�ry v tomto ohledu
emancipovat, mus� pochopit mechanismy, pomoc� kter�ch je
danou moc� manipulov�na a mus� odm�tnout hr�t hru podle
pravidel, kter� jsou psan� mocensk�mi strukturami.
J.H. : V na�� zemi je posledn� dobou zjevn� n�rust
popularity politiky Zemanovy soc. dempokracie. Pro mne je
v�ak v dan�m p��pad� rozd�l �SSD - ODS naprosto nepodstatn�,
proto�e ve vztahu ke spole�nosti se jedn� pouze o v�m�nu
jedn� oligarchie za druhou a t�m p�dem bude tato
"demokracie" op�t ��zen� shora, a to op�t ve prosp�ch
mocensk�ho centra...
P.C. : P�esn� tak! Mus�me si prost� uv�domit, �e toto je
pr�v� ta hra, kterou s n�mi mocensk� centrum hraje! Svoje
z�jmy prosazuje mocensk� elita prost�ednictv�m r�zn�ch
stran, kter� se v podstat� od sebe li�� hlavn� v n�zvech. V
n�kter�ch p��padech se tak� li�� politick�mi programy, ale
pouze do voleb, po volb�ch ale m��e voli� v�t�inou zjistit,
�e v praktick� politice nen� znateln�ho rozd�lu mezi t�m,
jak ji vede strana pravicov� nebo levicov�.
J.H. : Ned�vno jsi se pokou�el, pokud se dob�e pamatuji, v
rozhovoru pro televizn� stanici NOVA pr�v� hovo�it pr�v�
o t�chto ot�zk�ch. J� se ale z obsahu tohoto rozhovoru v�bec
nedomn�v�m, �e by pr�v� z jejich strany byla tato
problematika ch�p�na. Mysl�, �e speaker, kter� pro TV NOVA
s tebou d�lal onen rozhovor, v�bec v�, co znamen� term�n
p��m� demokraci?
P.C. J� se siln� ob�v�m, �e ten �lov�k, kter� se mnou tento
rozhovor provedl, patrn� n�jak� ambiciozn� l�ka�, kter�
pro�il rok 1989 jako student, z�ejm� jako funkcion�� SSM,
v�bec nech�pe problematiku okolo demokracie. J� se domn�v�m,
�e tento �lov�k, patrn� kvalitn�
odchovanec SSM, vid� naprost� vrchol
demokracie v z�padn�m parlamentarismu a nen� p�itom schopen
si p�edstavit roli ob�ana v takov�m syst�mu. Znovu na tomto
m�st� zd�raz�uji, �e kl��ov� ot�zka pro mne v jak�mkoli
syst�mu je pr�v� postaven� ob�ana v��i moci! Jestli je ob�an
v
r�mci spr�vy sv�ch v�c� vyd�n moci na milost a nemilost,
jako nesv�pr�vn� bytost a je s n�m jedn�no jako s d�t�tem,
tak pak mne v t�to spole�nosti nezaj�m�, jestli tato moc o
sob� mluv� jako o pravicov� a antikomunistick�, zat�mco na
stran� druh�, pokud by pr�v� ob�an byl rozhoduj�c�m
�initelem p�i spr�v� sv�ch vlastn�ch v�c� a naopak st�t mu
poskytoval dokonal� servis, aby se mohl po str�nce ob�ansk�
i lidsk� pln� rozv�jet, tak by mne t�eba v�bec nezaj�malo,
kdyby toto osvobozen� �lov�ka bylo hl�s�no pod jm�nem n�jak�
soci�ln� demokratick� n�lepky, proto�e mne zaj�m� v�dy obsah
a ne n�lepky, kter� a� ji� jsou pravicov�mi nebo levicov�mi,
zpravidla zpravidla slou�� jako n�stroj moci pro ovl�d�n�
cel� spole�nosti. Cht�l jsem p�i t�to p��le�itosti je�t�
��ct, �e ka�d� moc m� v�dy pyramid�ln� povahu. Jde tedy o
to, aby tato pyramida m�la v�dy co nej�ir�� z�klad a aby
jej� spi�ka byla v�dy co nejm�n� ostr�!!!
J.H. : Ct�l jsem v souvislost� s televiz� je�t� podotknout
jednu v�c, a to, �e mus�me nahl�et na �innost televize v�dy
jako na z�kladn� prost�edek mocensk� propagandy, na z�klad�
�eho� je pak spole�nost skute�n� masov� manipulov�na!
P.C. : Ano, j� jsem tomu za bol�evik� �elil t�m, �e jsem od
roku 1970 televizi nem�l. Domn�v�m se, �e televize v�dy bude
slou�it t�m, co maj� moc a pen�ze a bude d�sledn� sledovat
jejich z�jmy. Proto bych cht�l takto v�echny ob�any varovat,
i kdy� v�m, �e to je naprosto zbyte�n�, proto�e to mus�
skute�n� ka�d� pochopit s�m - NEV��TE TELEVIZI !
V��TE SAMI SOB�, SV�M ZKU�ENOSTEM, SV� PAM�TI! POLITICK�
PAM̍ JE NEJDULE�IT�J�� PROST�EDEK PROTO, ABY BYL OB�AN
SCHOPEN ANALYZOVAT OKOLTOSTI, ZA KTER�CH JE POLITICKOU MOC�
NEOPR�VN�N� MANIPULOV�N !!!
J.H. : Omlouv�m se, ale kdy� mluv� o tak z�sadn�ch v�cech
pro skute�n� demokratick� chod na�� spole�nosti, nemohu si
skute�n� odpustit je�t� p�r z�sadn�ch ot�zek, kter� mohou
jaksi doplnit na�im ob�an�m obraz o tom, kter�m sm�rem se
ub�rat na cest� skute�n� k pln� demokratizaci?
P.C. : Cht�l bych ale promluvit zvl�t� o velk�m nebezpe��,
kter� pln� demokratizaci stoj� v cest�, co� je bohu�el
postupuj�c� ob�ansk� degenerace, kter� v�ak nen� jenom u
n�s, n�br� i ve velmi civilizovan�ch st�tech, kdy se
ukazuje, �e v�t�ina ob�an� netou�� po tom, aby dostali
spr�vu sv�ch v�c� do vlastn�ch rukou, ale naopak d�laj� v�e
proto, aby se vzdali sv� lidsk� autenticity a p�esunuli co
nejv�ce sv�ch vlastn�ch z�le�itost� na st�tn� struktury a
nestarali se pokud mo�no v�bec o nic! Prost� ��msk� z�sada -
" chl�b a hry " plat� st�le. Jen lidsk� zkvalitn�n� ka�d�ho
z n�s v r�mci t�to spole�nosti m��e zvr�tit tento smutn�
v�voj.
J.H. : Spousta ob�an� si v�ak povzn�� volebn� pr�vo na post
sv� ob�ansk� povinnosti. Neuv�domuj� si v�ak, �e jejich
hlasy mohou b�t zneu�ity jako prost�edku pro p�esouv�n�
oligarchi� ve vl�dnouc�ch sf�r�ch. Jak� je na to tv�j n�zor?
P.C. : Ano, pokud se jedn� o volby r�zn�ch reprezentant�
oligarchie, kter� na volebn� kandid�tku samoz�ejm�
neprosadila ob�ansk� spole�nost, ale naopak oligarcie, pak
se pochopiteln� jedn� o demokracii shora a ne zdola. Z toho
tedy jasn� vypl�v�, �e pokud mi nen� lhostejn� osud
spole�nosti, ve kter� �iji, nemohu se ��astnit toho
loutkov�ho divadla, zvan�ho zastupitelsk� demokracie, ale
mus�m naopak ty hodnoty, kter� budou sm��ovat k prvk�m p��m�
demokracie ve spole�nosti, o kter�ch jsem u� p�edt�m
hovo�il. Znamen� to tedy, �e jak�si ob�ansk� povinnost
z��astnit se voleb existuje, ale z��astnit se voleb na
syst�mu referenda, tzn. p��m�ho pod�lu na rozhodov�n� a ne
zprost�edkovan�ho jednou za �ty�i nebo p�t let...
J.H. : V�dy� my nem�me ani p��mou volbu prezidenta !
P.C. : Ano, n�m moc odep�ela i tu velmi form�ln� mo�nost
pod�let se na p��m� volb� hlavy st�tu. Pochopiteln� i tady
plat� toti� z�sada, �e kandid�ty ny hlavu st�tu budou v�dy
vyb�rat ty finan�n� a mocensky nejvlivn�j�� struktury v
dan�m st�t�. I p�es tento fakt se domn�v�m, �e p��m� volba
prezidenta pat�� k ur�it�m vy���m projev�m demokracie ne� v
p��pad�, kdy� si v podstat� na volbu prezidenta v parlament�
de facto hraj�.
J.H. : Setkal jsem se nap��klad s n�zorem, �e vysp�lost
demokratick� spole�nosti je d�v�na do nep��m� �m�ry s po�tem
politick�ch stran, kter� vstupuj� do voleb. Podle m�ho
n�zoru, i t�eba v p��pad� zastoupen� by� jen dvou siln�ch
stran, m��eme hovo�it o zastoupen� dvou ryz�ch oligarchi�,
kter� se budou v kadenc�ch po dvou nebo p�ti letech cyklicky
st��dat u moci, co� je skute�n� demokratick�m princip�m op�t
na m�le vzd�len� okolnost. Jak se na to d�v� ty?
P.C. : Ano, jedin� co bych k tomu mohl dodat je snad jen to,
�e znova zd�razn�m, �e jedin�, co m� pro posouzen� m�ry
demokracie rozhoduj�c� v�znam je postaven� ob�ana ve
spole�nosti v��i mocensk�m struktur�m a nic jin�ho. Zab�vat
se v tomto ohledu po�tem zastoupen�ch stran je my�lenka
skute�n� sp�e pro d�ti...
J.H. : �pln�m z�v�rem se se cht�l dot�zat, jak ty nahl��
na obsah knihy "DEMOCRACY" Dr. Ji��ho Pol�ka, jej� voln�
pr��ez je na pokra�ov�n� pr�v� v t�to dob� v r�mci
seri�lu " P��m� demokracie z�tra" uve�ej�ov�n v NN ?
P.C. : J� se domn�v�m, �e tato kniha je velmi pozitivn�. Pro
na�e podm�nky p�edstavuje v�raznou politickou alternativu. I
kdy� t�eba s n�kter�mi n�zory Dr. Pol�ka nesouhlas�m, na
rozd�l od n�ho se t�eba domn�v�m, �e Reganova admnistrativa
vstoupila do historie pr�v� t�m, �e dok�zala uzbrojit
sov�tsk� blok a dovedla tak komunismus k tot�ln�mu
zhroucen�. Komunismus v�ak existuje d�le a ovl�d� spole�nost
pro zm�nu jin�mi prost�edky ne� ryz� totalitn� diktaturou, v
podstat� pen�zi. P�esto p�eze v�e se v�ak domn�v�m, �e tato
kniha je velmi cenn�, �e pror�� bari�ru ml�en�, kter� byla
kolem my�lenek p��m� demokracie v t�to spole�nosti
vybudov�na. Znovu zd�raz�uji, �e ne jenom ve spole�nosti
na��, �e velk� probl�my s prosazov�n�m t�chto my�lenek jsou
v podstat� v ka�d� centralisticky ��zen� spole�nosti, kde
demokracie prob�h� pouze shora. Dr. Pol�k tedy p�in�� na
na�i sc�nu nov� politick� ma�lenky a jsem zejm�na r�d, �e
jsou to pr�v� NN, kter� tyto hodnoty na na�� politickou
sc�nu p�in�ej�. Nedok�i si toti� p�edstavit jinou
alternativu ne� my�lenky p��m� demokracie, kter� by se
dok�zala postavit proti negativn�m dopad�m ve spole�nosti,
kter� je ��zena p��sn� centralisticky, jako je ta na�e!
Douf�m, �e toto pochop� i t�eba KAN, kter� se u� n�kolik let
pot�c� v t�k� programov� krizi, kdy m� nap��klad velmi
siln� program v tom, co nechceme, ale naopak velmi slab�
program v tom co by bylo na druhou stranu na�� spole�nosti
prosp�n�. P��l bych si tedy, aby KAN dost�l sv�ho n�zvu a
orientoval se pr�v� na anga�ovan� nestran�ky, na kter�ch
my�lenky p��m� demokracie prvo�ad� z�vis�!
J.H. : Ano, tuto konkr�tn� adresovanou v�zvu bych ch�pal
jeko velmi z�va�n� podn�t, a to nejen pro KAN, ale i jako
v�zvu pro celou na�i spole�nost a jsem z�rove� velmi r�d
tomu, �e tato slova zazn�la pr�v� od �lov�ka, jak�m jsi
ty!!!
D�kuji za rozhovor ...
�as zpracov�n�: 0.49 s
Zpracov�no 8 z�znam�
Tento seznam m� pouze informativn� charakter, je neprodejn� a byl
po��zen na internetu
dne: 08.11.1999, 02:50:25 hod.
Informace jsou �erp�ny z datab�ze N.I.T.C., s.r.o.,
aktualizovan� dne 27.08.1999
Obsahov� p�ipom�nky a reklamace zas�lejte na adresu [email protected]