Poslaneckou snemovnou se v techto dnech prodiraji novely dvou volebnich zakonu. Zakona o volbach. do parlamentu a zakona o volbach do obecnich zastupitelstev. Spolu s nedavno prijatym zakonem o volbach do zastupitelstev kraju maji dokoncit reformu, ktera nas ma vratit co mozna nejvic zpet ke stabilni spolecnosti, ke spolecnosti, kdy jedna strana bude moci vytvorit stabilni vladu ci stabilni koalici, aniz by byla v parlamentu zavisla na dalsich politickych souperich, kteri by ji mohli zhatit jeji dlouholete vyhledy na vzkvetani zeme v budoucnu. Co na tom, ze to trochu pripomina navrat k totalite? Vzdyt kdyz bylo Narodni shromazdeni z Narodni fronty a vedouci uloha jedne strany zajistena v Ustave, vladlo se prece mnohem lepe nez ted.
V duvodove zprave, ktera navrhy provazi houstinami poslanecke snemovny se doslova pravi, ze "predkladana uprava by mela byt prvnim krokem k dalsimu sjednocovani obecnych ustanoveni volebnich zakonu pred prijetim tzv. "volebniho kodexu", ktery by mel nekdy v budoucnu v jednom pravnim predpise resit komplexne upravu voleb do Parlamentu Ceske republiky a do zastupitelstev uzemnich samosprav".
Co tyto zakony prinaseji?
Zkraceni voleb na jeden den, dokonce ani ne na 12 hodin; vzdy v nedeli, konec uz v 19 hodin u voleb komunalnich ci parlamentnich, u voleb do kraju az ve 22 hodin. Navrh na zkraceni voleb ze soucasnych dvou dnu na jeden, je zduvodnovan snizenim volebnich nakladu. Vysledek je zatim jen v urovni dohadu, zda volici nedaji prednost ceste na chatu pred cestou k volebnim urnam.
Zjednoduseni vyrizovani stiznosti na prubeh voleb u soudu.
Odpada sikanovani kandidatu a volebnich zmocnencu, pozadujici uvedeni jak data narozeni tak rodneho cisla, ac jeden udaj je obsazen v druhem.
Presnou instrukci postupu v pripade preruseni voleb. V takovem pripade se volebni schranky zapeceti, zakon pak podrobne popisuje postup, jak ve volbach pokracovat, pokud jsou pecete neporuseny, kupodivu zcela pomiji eventualitu, ze by pecete byly poruseny.
Umozneni volebni ucasti cizincum dlouhodobe usedlym na nasem uzemi. To vsak plati jen pro komunalni volby.
Umozneni volebni ucasti ceskym obcanum v zahranici - pozor, ne vsem krajanum, jen tem, kteri maji ceske obcanstvi. Krajane s ceskym obcanstvim ostatne mohli volit uz pred tim, jen nyni mohou volit na nekterych vybranych ambasadach a nemuseji vazit cestu az do Ceske republiky. Staci jen 2000 mil na nejblizsi ambasadu. To vse plati jen pro parlamentni volby, vztahuje se to vsak i pro ty Cechy, kteri jsou v cizine v den voleb na dovolene nebo na sluzebni ceste.
Presnou formulaci pojmu koalice. Tou jsou pouze ty strany, ktere se vyslovne (jedna kazda) za koalici prohlasi. Navrhovana pravni uprava je absurdni blabol, ktery ma zajistit ucastnikum koalicni vyhody, ale zbavit je nevyhod ci postihu. Dle doslovneho vykladu tohoto textu by Ctyrkoalice nemusela byt koalici, pokud by prohlasila, ze "Ctyrkoalice" je obchodni znacka a nikoliv vyraz toho, ze by se zucastnene politicke strany prohlasovaly za koalici.
Zruseni zastoupeni politickych stran ve volebnich komisich krome te nejnizsi urovne, nahrazeni dosavadniho systemu volebnich komisi (ustredni, krajske, okresni, obvodni) systemem statnich uredniku. Je tim respektovana zasada, ze volby jsou organizovany statem a nikoliv politickymi stranami, ty v nich vystupuji jen jako subjekty.
Sporne je presunuti veskerych pravomoci s technickym zabezpecenim voleb na pocitacovy system Ceskeho statistickeho uradu. Neni vubec vyresena otazka kontroly vysledku voleb. Cesky statisticky urad kontroluje sebe sama, neni vsak ani pozadavek, aby CSU archivoval zaznam, z ktereho by byl mozne provedene matematicke operace zrekonstruovat a posoudit. Archivuji se sice protokoly o volbach, ale prvotni doklady, totiz hlasovaci listky se neuchovavaji.
Volby do parlamentu rozdeluji stat na 35 misto dosavadnich volebnich obvodu. Po te, co ODS v praxi vyzkousela tento model v predloni pri volbach do Zastupitelstva hl. mesta Prahy, kdy rozdelenim Prahy na 10 volebnich obvodu se ji podarilo vyradit ze hry male strany, rozhodla se nyni, ze tudy je cesta k vitezstvi. podrobnejsi rozbor vysledku vsak ukazal, ze az zase tak k zasadnim zmenam slozeni zastupitelstva nedoslo.
Novym systemem podavani kandidatnich listin a jejich registrace se vyresi mnoho z problemu, na jejichz existenci duslednou aplikaci dosavadniho zakona upozornil Pravy Blok kratce po svem vzniku v roce 1994. Pro stranu, ktera byla zaregistrovana Ministerstvem vnitra tesne pred vyhlasenim parlamentnich voleb, nebylo mozne ziskat pres jeden a pul milionu na volebni kauce. Zvlaste, kdyz nebyl predem ochoten se vazat sliby za reciprocni plneni v pripade volebniho uspechu. Mozna si vzpomenete na kauce placene po splatkach, na vlastni tisk volebnich listku. Takovymto vylomeninam bude nyni konec. Je dobre, kdyz zakon jednoznacne stanovi podminky.
Rozhodne, co v navrhu obou zakonu chybi, je urceni nezbytne minimalni volebni ucasti ve vztahu k platnosti voleb. 99,9% ucast z doby totality vzala za sve, 60% je slusny prumer, ale dosavadni ucast druheho kola Senatnich voleb se v nekterych volebnich obvodech dostala hluboko pod 30% a pak uz je opravdu sporne, zda vysledek takovychto voleb representuje vuli obyvatel tohoto statu a ma byt uznan!
Prestoze jednim z prvotnich pozadavku prevratu v roce 1989 bylo zruseni vedouci ulohy jedne strany, v navrzenych zakonech se nam vraci zpet. Oposmlouva, takto opici dohoda politicke mensiny (ODS a CSSD volilo dohromady jen 44,1 % opravnenych volicu) se snazi ostatnim diktovat takove podminky, aby jiz nikdy vice nemohly byt odtrzeny od koryta. S plnou hubou demokracie, v niz jednim z principu je respektovani prava mensin (nejen narodnostnich, ale i nazorovych) cini vse proto, aby predstavitele nazorove mensiny zcela vyradilo ze hry. Je totiz zcela neprakticke, kdyz par jedincu svobodne a samostatne myslicich se vymyka diktatu o narizenem hlasovani politickych klubu. Kdyz dokonce mohou hrat roli jazycku na vahach, ktery by treba mohl zvratil dalsi z vypecenych zakonu, umoznujici jeste bezuzdnejsi tunelovani.
Do parlamentu se bude volit v 35 volebnich obvodech, do kraju jen v jednom, v komunalnich volbach tak, jak predchozi zastupitelstvo urci. Aby vsak teto pravomoci prilis nevyuzivalo, ma ze zakona pouze 3 dny na to, kdy tak muze ucinit. V komunalnich volbach se v kazdem obvodu voli pomerna, predem urcena cast zastupitelstva, v parlamentnich volbach se mandaty mezi jednotlivymi volebnimi obvody podle volebni ucasti volne prelevaji, takze system se stava naprosto neprehlednym. O to vice duvodu pro prisnou kontrolu zpracovani vysledku. V nasi zcela zkorumpovane spolecnosti je falsovani voleb velice pravdepodobne.
V souvislosti s rozdelenim uzemi na vice volebnich obvodu, ztraci fakticky smysl 5% hranice pro vstup do parlamentu. Pri rozdeleni 200 parlamentnich mandatu na 35 volebnich obvodu, prijde v prumeru na jeden volebni obvod 7 mandatu. Pomineme-li meziobvodove cachry s hlasy, popsane vyse, je potreba k ziskani jednoho mandatu zhruba 15% hlasu. Vyrazovani tech stran, ktere 5% hlasu neziskaly je naprosto zbytecne.
Protoze nejakym omylem do jiz schvaleneho zakona o volbach do krajskych zastupitelstev pronikl jeden volebni obvod pro cely kraj, v ramci vyrazeni mozne konkurence byla 5% hranice implantovana.
V teto zemi, kde zije 10 milionu obyvatel, opravnenych volicu pri minulych parlamentnich volbach bylo 8 116 836. Z nich je podle odhadu 100-150 000 cleny nejake politicke strany. Ale jen registrovane politicke strany smeji podat kandidatky v parlamentnich a krajskych volbach. Pomineme-li nekolik nezavislych osobnosti, ktere jsou kandidovany politickymi stranami na jejich kandidatce, (a to nejspise do Senatu) pak pravo vladnout se v teto zemi dle techto zakonu priznava prave jen tem 150 tisicum. A z tech je treba jeste 2/3 dostat ze hry, proto 5% hranice vstupu. V komunalnich volbach ovsem muze kandidovat kdo chce, jacikoliv nezavisli i jejich sdruzeni. ono je take tezke obsadit volebni kandidatky ve vsech 6 300 obcich teto republiky. Tolik clenu strany prece neni, navic je treba take obsadit prisne nepoliticke klicove posty na uradech.
Dalsi prekazkou, primo existencni pro neparlamentni politicke strany jsou volebni kauce. Je pravda, ze nektere evropske zeme pouzivaji volebni kauce, maji je vsak ve vysi spravniho poplatku a nikoliv jako ekonomickou barieru pro vstup do parlamentu. Stavajici kauce, se sice z 200 000,- snizuji na 40 000,- na jeden volebni kraj, ale protoze jich je misto 8 nyni 35, pak politicka strana na kaucich mnoho neusetri.. Navic volebni system, vypoctem pridelenych mandatu predem diskvalifikuje ty strany, ktere neobsadi vsechny volebni kraje, pozaduje od kazde politicke strany, hodlajici se ucastnit voleb do Parlamentu, slozit misto drivejsiho milionu 6x sto tisic nyni jen castku 1,4 milionu korun. Pokud pak tyto strany neziskaji alespon 2% v celkovem souctu, penize na kauce slozene jim propadaji ve prospech statniho rozpoctu. Ani fakticke vitezstvi v jednom z volebnich kraju (tedy kauce 40 000,-Kc) pri neobsazeni ostatnich kraju z financnich duvodu, nezajistuje diky volebni matematice zisk jedineho mandatu, tedy ucast v parlamentu. Protoze za soucasne politicke situace nelze vyloucit, ze krom radnych parlamentnich voleb v intervalu ctyr let, se nebudou mnohem casteji opakovat mimoradne volby (jen v Italii se za 6 let konalo 8 mimoradnych parlamentnich voleb), znamena to, ze mimoparlamentni strany by musely v kazdych z nich slozit castku 1,4 milionu, cimz se zcela financne vykrvaceji, tedy jinymi slovy jsou predem vyrazeny ze hry.
Otazka kauci se dostala az k Ustavnimu soudu. Ten rozhodl, i za cenu rychleho povolani jednoho soudce z Ameriky, pomerem 8:7 proti kaucim. Lec Ustavni soud musi rozhodovat 2/3 vetsinou, takze, i kdyz se fakticka vetsina soudcu Ustavniho soudu vyslovila proti kaucim, stavajici stav byl zachovan.
Zustava zachovana financni sankce neuspesnym politickym stranam - tedy trest za drzost, ze se prihlasily do voleb. Pokud totiz neziskaji 5% hlasu, tak jejich volebni kauce - onech jeden milion 4x sto tisic korun propada ve prospech statni kasy.
Prispevek na uhradu volebnich nakladu se vypocitava podle uspesnosti kazde politicke strany tak, ze za kazdy obdrzeny hlas je ji vyplaceno 90 Kc. Protiustavni opatreni spocivajici v tom, ze neci hlas hodnotu 90 Kc ma a neci nema, odstranil jiz Ustavni soud. Zrusil hranici 3%, ktera byla v puvodnim zakone, ale soudce Ustavniho soudu se v oduvodneni nestastne vyjadril v tom smyslu, ze hranice 3% je protiustavni, ale o hranici 1% by se dalo uvazovat. Ministerstvo vnitra zvolilo prumer a navrhuje 2%. Avsak rozhodnuti Ustavniho soudu je (bez ohledu na stupidni doplnek) o principu a nikoliv o ciselne hodnote. Je to asi v te rovine jako uvazovat o tom, jestli muze byt zena trochu tehotna, a v tom pripade jak, jestli hodne nebo malo. Protoze predkladany navrh jen zadelava na dalsi zalobu k Ustavnimu soudu, doporucuji ho vypustit. Nevidim ostatne vubec nic spatneho, kdyz mala a ve volbach neuspesna politicka strana dostane jako statni prispevek na uhradu volebnich nakladu ne 85 milionu, ale jen treba 810 Kc.
Uvedene pocty vypovidaji i o tom, ze volebni zakon je vlastne rasisticky, protoze znemoznuje pasivni volebni pravo etnickym a narodnostnim mensinam.
Krom toho se proti behu casu pohybujeme zpet do minulosti, kdy volebni pravo nalezelo jen majetnym. Nastesti soucasny kvas na politicke scene, kdy se parlamentni politicke strany stepi, skyta urcitou nadeji, ze poslanci, opustivsi rodna luna svych stran si uvedomi, ze tato dvojita bariera pasivniho volebniho prava se bude v budoucnu vztahovat i na ne, a pokusi se pri projednavani volebniho zakona zmenit i tyto diskriminacni paragrafy.
MUDr Jan Votocek
cestny predseda
politicke strany Pravy Blok