Nezavisla vysetrovaci komise zdravotniku byla ustanovena na spolecne schuzi OF Fakultnich Nemocnic 1 a 2 dne 23.11.1989 jako reakce na dosud publikovane udaje (ministr Prokopec, reditel Zachranne sluzby Zdichynec) o poctu 17 resp. 38 zranenych behem masakru na Narodni tride. Tyto udaje popudily celou zdravotnickou verejnost, protoze z jiz v te dobe znamych poctu demonstrantu a proti nim nasazenych policejnich jednotek bylo zrejme, ze pocet zranenych musel byt mnohem vyssi. Prvotni strizlive odhady mluvily o nekolika stech poranenych, mozna i nekolika mrtvych. Prestoze fama o smrti Martina Smida byla jiz vyvracena, ociti svedkove zasahu nevylucovali, ze mohlo dojit k ubiti jine osoby.

      Komise dostala do vinku ukol co nejobjektivneji zhodnotit zasah tzv. poradkovych jednotek a zamerit se predevsim na zpracovani rozsahu traumatickeho postizeni a pripadnych zdravotnich nasledku cele akce.

      Cleny Komise byli na miste jmenovani (podle abecedy): MUDr Miroslava Barvirova, prim. ORL odd. polikliniky v Klimentske (FN1), MUDr Jan Beaufort, III. chir. klinika, MUDr Jiri Holubar, II. chir. klinika, MUDr Jiri Langer, III. detska klinika, RNDr Jitka Vodnanska, psychologicka laborator pro mladistve toxikomany, MUDr Jan Votocek, III. chir. klinika (vesmes FN2).

      V prvni etape byly informace ziskavany pokoutnimi dotazy u sympatizujicich kolegu v jednotlivych prazskych zdravotnickych zarizenich. Aktivne byly presetrovany vsechny stanice Lekarske sluzby prvni pomoci a chirurgicka zarizeni.

      Paralelne probihalo oficialni setreni se strany Ministerstva zdravotnictvi (reditel odboru Lecebne preventivni pece MUDr M. Kopriva), ktere do tisku dalo vyzvu, aby se postizeni hlasili na telefonni cislo 2118. Na ne byl zprvu napojen i prim. MUDr Martin Bojar, CSc, ktery provadel jednak sber dat, jednak odborna neurologicka vysetreni postizenych z oblasti spadu Motolske nemocnice. Dalsi setreni provadel MUDr J. Sefrna v zastoupeni reditele Prazske zachranne sluzby. Vznikly i dalsi spontanni iniciativy: Nezavisla vysetrovaci komise, puvodne umistena na Pedagogicke fakulte, kam se sbihaly vsechny spontanni vypovedi postizenych, sepisovane na DAMU a ostatnich fakultach. Fakulta vseobecneho lekarstvi poradala o rozsahu poraneni anketu mezi svymi studenty. Ceska statni pojistovna vydala v tisku vyzvu, ze odskodni vsechny poranene, kteri se ji prihlasi. Posleze po vzniku Parlamentni komise byla do vysetrovani zapojena i Vojenska prokuratura.

      Vice mene ilegalne provadene vysetrovani sice dosahlo urcitych vysledku, ale brzo bylo jasne, tato metoda ma sve meze. Bylo zrejme, ze Komise musi ziskat urcity pravni podklad, aby mohla vysetrovat i v tech zdravotnickych zarizenich, kde nemeli clenove Komise osobni kontakty.

      Proto clenove Komise zahajili oficialni jednani s Ministerstvem zdravotnictvi. Tehdejsi prvni namestek ministra doc. MUDr J. Podstata, zprvu odmital tuto spontanni iniciativu, ale tato "lidova tvorivost", jak ji nazval, prinasela zhruba o 50% lepsi vysledky nez jeho uredni setreni. Ministerske pozadavky na nahlaseni poctu zranenych, vyzadane po oficialni linii cestou reditelu KUNZu, se vetsinou ztratily kdesi v jejich aparatu. Na jednotliva luzkova a ambulantni zarizeni nepronikly, jak clenove Komise vedeli ze svych vlastnich pracovist.

      Ke dni 18.12., kdy jednani probihalo, evidovala Komise 305 zranenych, zatimco ministerska evidence pouze 176 zranenych. Navic, prestoze Ministerstvo, (ktere jiz tehdy poskytlo pro potreby Komise sve vypocetni stredisko), melo tedy k disposici materialy Komise, provadelo rukou dr Benesove nepochopitelnou selekci zranenych. (Vyrazovalo zranene zjistene NVK jako lekarsky neoverene, i kdyz soucasne do sve sestavy zarazovalo ty, kteri se prihlasili Ministerstvu pouze na telefonickou vyzvu).

      Navic prevodem vsech diagnoz na ciselny kod MKN (Mezinarodni klasifikace nemoci) dr Benesova znacne zkomplikovala praci Komise v budoucnu, kdy bylo nutno znova vsechny "urazy koncetin a trupu" presetrovat s ohledem na konkretizaci jednotlivych poraneni. Vojenska prokuratury potrebovala tyto udaje pro vycisleni naroku postizenych vuci Ministerstvu vnitra i pro potreby obzaloby jednotlivych usvedcenych policistu.

      Vysledkem jednani nakonec bylo to, ze clenove Komise dostali ministerskou detektivni licenci, opravnujici je k revisi veskere zdravotnicke dokumentace na uzemi tehdejsi CSR. Protoze se objevily duvody pro rozsireni profesniho slozeni Komise, byly tyto dekrety vystaveny krome jmenovanych i pro MUDr Martina Bojara, primare neurologicke kliniky v Motole, MUDr Helenu Jirovou, anesteziolozku FN 2, MUDr Jiriho Keila z Prazske zachranne sluzby, PHDr Michaela Vancury, psychologa denniho sanatoria Karlov a MUDr Tomase Strnadela z II. zubni kliniky FN 2.

      Bezprostredne nasledujici udalosti v Rumunsku vsak pozmenily planovanou aktivitu a proto v celem dalsim obdobi Komise pracovala prakticky ve slozeni Barvirova, Beaufort, Holubar, Jirova, Votocek. Tito lide se podileli na aktivnim vysetrovani, zatimco specialni psychologicko-psychiatricka setreni provadeli Vancura a Vodnanska, a specialni vysetreni neurologicka provadel Bojar a spolupracoval na nich i team Hennerovy neurologicke kliniky ve slozeni prof. J. Tichy, doc. J. Faber, dr E. Ruzicka a dr J. Roth.

      Planem Komise bylo predevsim overit zdravotnicke nalezy vsech hospitalizovanych zvlaste proto, ze se zde objevila podezreni na postup non lege artis. Tykalo se to nekolika nemocnych, kteri po hospitalisaci na I. chirurgicke klinice byli udajne na prikaz jejiho tehdejsiho prednosty soudruha prof. Balase propusteni, aby museli byt ze zavaznym mozkovym poranenim posleze prijati do jinych zarizeni.

      Tehdy se projevilo, ze na Ministerstvu nevi pravice, co dela levice. Rukou doc. Podstaty sice dostali pracovnici Komise detektivni licenci, ale soucasne rukou reditele odboru dr Koprivy stahlo Ministerstvo veskerou zdravotnickou dokumentaci. Diky neodbornemu zasahu dr Benesove se vsak jednalo jen o vyse citovanych 176 zdravotnickych dokumentaci.

      Pozdeji, kdyz se clenove Komise dostali i k teto dokumentaci, ukazala se v plne mire komika systemu. Predne dokumentace lezela ve skrini na Ministerstvu jeste v dubnu. Dovedu si predstavit zoufalstvi Lecebne posudkovych komisi, kdyz mely rozhodovat o neschopnosti zranenych a nemely k disposici zadne podklady. Pro plnou objektivitu musim priznat, ze po urcitou dobu zpracovavala dokumentaci Ministerstvem ustanovena Komise soudnich lekaru, pod vedenim doc. MUDr, JUDr L. Neorala, CSc, a posleze dlouho lezela veskera dokumentace i na Vojenske prokurature, kde si s ni ovsem nevedeli rady.

      Kdyz jsme pozdeji meli moznost do dokumentace na Ministerstvu nahlednout, pochopili jsme proc. Byla totiz od obvodnich lekaru stazena veskera zdravotnicka dokumentace. Takze jsme se mohli docist v kolika letech se dotycnemu prorezaly stolicky, zda byl ockovan proti TBC ci spalnickam, zda byl v uplynulych letech v neschopnosti pro beznou virosu atd. Jen o zranenich ze 17. listopadu tam vetsinou nebylo nic, protoze dotycni z obavy pred naslednymi persekucemi se nechali vetsinou osetrit od znamych a pokud nebylo nezbytne nutno (z duvodu vystaveni PN) nevyhledali obvodniho lekare. U tezsich zranenych tam byly zpravy z hospitalisace, ale vetsina tech, kteri utrpeli ruzne zhmozdeniny, obvodniho lekare nevyhledali a tedy v dokumentaci nebylo nic, co by nas zajimalo.

      Dalsi prace Komise probihala dvema smery. Predne bylo treba kompletisovat pocet zranenych. Z tisku i jinych zdroju bylo zrejme, ze zhruba 2-3000 osob bylo neprodysne uzavreno mezi krizovatkami Perstyn a Mikulandska, a ze byli vystaveni agresivnimu utoku zhruba 400 aktivnich surovcu z celkoveho poctu 1600 nasazenych prislusniku tzv. poradkovych sil. I bez shlednuti prislusnych videozaznamu byl pocet zranenych odhadovan minimalne na 500 postizenych.

      Dale bylo treba posoudit zavaznost jednotlivych poraneni. Proto Komise s laskavym svolenim vedeni II. chirurgicke kliniky a chirurgickeho oddeleni Fakultni polikliniky na Karlove namesti (prostrednictvim sekretariatu MUDr M. Koprivy) pozvala ke klinickemu vysetreni vsechny v te dobe zname zranene.

      Tato akce v podstate skoncila fiaskem, protoze se dostavila pouha tretina pozvanych. V pripade anamnestickeho podezreni nebo klinickeho nalezu zajistovali clenove Komise odborna presetreni rentgenem, neurologem, psychiatrem, ojedinele i dalsimi odborniky. Vetsina zranenych se na vyzvu nedostavila a i mnoho z tech, kteri prisli se proti predvolani ohrazovali. Typicka odpoved byla: "Ja prece neutrpel zadne zraneni, ja byl jenom zbit pendrekem..." Ale z hlediska soudne lekarskeho posouzeni, predstavuje kazda rana pendrekem vlastne zhmozdeni prislusne krajiny.

      Komplexni presetreni vsech zranenych se ukazalo byt nad sily Komise, zvlaste, kdyz vetsina pozvanych ignorovala predvolani. Jiste, doba se zatim posunula jinym smerem a tim se i se strany poranenych menilo posuzovani situace, ke ktere doslo pred nekolika mesici. Presto povazovali clenove Komise za nezbytne, aby byly presetreny spolupracujicimi odborniky alespon vsechny udery do hlavy nebo do patere (vcetne pripadneho vysetreni EEG ci CT). Vedeli jsme totiz o technickych zkouskach, ktere s "bilym pendrekem" provadel dr Beran z Ustavu soudniho lekarstvi. Prokazal, ze pri pouziti tohoto "mirneho prostredku" lze zpusobit zlomeninu lebecnich kosti i tam, kde nebyl porusen kozni kryt na hlave. Pro vyse uvedeny pristup zranenych vsak bylo presetreno jen mensi procento postizenych.

      Zaverecny ucet Komise predstavuje zhruba 600 jmen.

      Jsme presvedceni, ze to nejsou vsichni. Mnoho jich povazovalo sva zraneni za nepodstatna, za pouhou dan tomu nestastnemu veceru. Mnoho studentu po zkusenostech z predchozich zasahu slo demonstrovat s batuzky plnymi skript na zadech. Tim se mnozi uchranili tezsich fyzickych nasledku agrese.

      Navic pro NVK provadela Komise dalsi setreni zdravotnicke povahy, tykajici se zvlaste vsech podezrelych umrti v obdobi od zacatku listopadu do konce prosince (za spoluprace s Ustavem soudniho lekarstvi FVL UK).

      Pro Vojenskou prokuraturu jsme pak ve vetsine pripadu vystavovali odborne lekarske posudky, na jejichz zaklade pak Vojenska prokuratura uplatnovala vuci Ministerstvu vnitra poskytovani financnich nahrad postizenym.

      Komise vysetrovala celkem 613 osob. 42 z nich bylo posleze ze sestavy zranenych vyrazeno.

      Objevovala se zde zraneni zpusobena policejni agresi v nasledujicich dnech na jinych mistech. Do prace Komise spadalo i presetrovani vsech zraneni, nebo ne zcela jednoznacne specifikovanych osetreni na pohotovostnich sluzbach jednotlivych prazskych obvodu v intervalu od 17. do 25.XI. Bohuzel se vyskytlo i nekolik pripadu, kdy zraneni jineho puvodu byla postizenymi ucelove prirazovana k udalostem 17. listopadu.

      Jeden zraneny se stydel za to, ze si zpusobil zraneni v opilosti, proto se svemu okoli vymlouval, ze uraz utrpel pri demonstraci na Narodni tride. Tim se pochopitelne dostal do nasi sestavy a kdyz si uvedomil dosah puvodni vypovedi, sve prohlaseni odvolal. 3 dalsi vsak jednali ze zcela zistnych duvodu.

      19 zranenych bylo vyrazeno proto, ze k jejich poraneni doslo sice v souvislosti s celkovou situaci ve state, ktera nastala po 17. listopadu, tedy agresi policejnich slozek, ale misto i doba poraneni neodpovida prvotnimu masakru. Objevuji se zde lide, kteri byli zraneni policejnimi slozkami mimo Prahu, nebo pri demonstracich v Praze v nasledujicich dnech (na mostech ci na Vaclavskem namesti).

      9 osob bylo puvodne do seznamu postizenych zarazeno na zaklade setreni na obvodnich lekarskych stanicich prvni pomoci, protoze jejich uraz casove odpovidal inkriminovane dobe. Teprve dalsim setrenim se prokazalo, ze tyto urazy nemely souvislost s manifestaci na Narodni tride.

      5 osob bylo vysetrovano na zaklade svedectvi jinych osob, avsak prokazalo se, ze ve skutecnosti zadna zraneni neutrpely.

      U 5 osob slo o omyl ve jmenech, kdy se osoby s prijmenim charakteru krestniho jmena objevovali v sestave dvojmo (npr. PAVEL Marek a MAREK Pavel = tato jmena v sestave pochopitelne nejsou, byla zvolena pouze pro nazornost)

      Dle dokumentace Komise bylo behem manifestace zraneno 568 osob. 434 muzu a 134 zen. V tomto cisle jsou zahrnuty 4 osoby, ktere byly poraneny jiz pri prvnim stretu ve Vysehradske ulici, 7 dalsich naopak uniklo nezraneno z kotle na Narodni tride a bylo zbito po predvedeni az na mistnim oddeleni VB v Benediktske ulici. 29 leta zena byla napadena individualne kolem 22. hodiny (tedy hodinu po skonceni manifestace) na miste masakru, a 60. lety muz za dalsi hodinu na rohu Vaclavskeho namesti. V jeho pripade podle neurologickeho nalezu bylo podezreni na pouziti elektrickeho obusku, stejne jako u nekolika dalsich osob napadenych v nasledujicich dnech.

      Na vlastni masakr na Narodni tride pripada 555 osob. Z toho 20 osob utrpelo sva poraneni vlivem stlaceni davu nebo pri uteku pred hrozbou primeho nasili. 11 osob utrpelo akutni psychotrauma, aniz bylo fyzicky napadeno. 524 osob utrpelo sva zraneni primou agresi policejnich sil.

      28 poranenych bylo hospitalisovano, 193 bylo v prubehu nasledujiciho tydne osetreno lekarem (nekdy i mimo oficialni zdravotnicke zarizeni) a 347 lekarske osetreni nevyhledalo.

      Predseda nekdejsi Parlamentni komise nam v breznu polozil otazku: Kolik zranenych z tech zhruba 600, ktere uvadite, bylo lekarsky overeno? S mirnym podtextem, zda jsme lidem verili, kdyz uvadeli, ze byli biti pendrekem. Presnou odpoved jsme tehdy soudruhu Stankovi zustali dluzni. Zde je:

      Lekarsky overeno bylo zraneni 332 osob. Bud osetrenim bezprostredne po urazu, nebo vysetrenim cleny Komise (pripadne dalsimi odborniky) s odstupem casu. Krom toho bylo zraneni dalsich 35 osob potvrzeno svedeckou vypovedi jine osoby. Tem zbyvajicim nezbyva nez verit. Naslo se sice 5 lidi, kteri lhali. Ale mene nez 1 % takovych se najde v kazde skupine.

      Zdroje informaci, ktere mela Komise k disposici obsahuje nasledujici tabulka:

      Vetsina poranenych byla signalizovana z nekolika pramenu soucasne. Vyznam jednotlivych polozek je nasledujici:

• "Mzd" jsou seznamy zranenych vydavanych oficialne Ministerstvem zhruba do poloviny prosince.



• "Telefon" jsou ti, kteri se telefonicky prihlasili jako ohlasy na vyzvu MZd zverejnenou v tisku.



• "Lekarsky nalez" jsou poraneni, u nichz se Komisi podarilo ruznymi cestami ziskat kopii zdrav. dokumentace.



• Pod polozkou "Vypoved" jsou zraneni, kteri uvedli pri spontannich vypovedich, (ktere byly pozdeji shromazdeny u NVK), ze utrpeli jakekoliv poraneni behem zakroku.



• Ve skupine "svedectvi" jsou tytez vypovedi, pokud jeji autor popisoval zraneni konkretni osoby. Nejsou zde tedy zahrnuty obecne udaje typu "..3 cervene barety mlatili asi 17 letou divku a te tekla krev..."



• "Anketa" predstavuje vysledky setreni mediku na Fakulte vseobecneho lekarstvi.



• "CSP" jsou seznamy osob, ktere se prihlasily CSP s zadosti o bolestne. Pojistovna odskodnila zranenych mnohem vice, v tomto poctu nejsou zahrnuti ti, kde podklady pro odskodneni vychazely z prace Komise.



• "VP" jsou informace o zranenych, ktere byly ziskany vymenou s vysetrovacim tymem Vojenske prokuratury.



• "Vlastni setreni" pak predstavuje osoby, kde prvotni informace pochazi z vysledku prace Komise (aktivni vysetrovani, dotaznikove listy, ohlasy na vyzvy NLK v tisku a j.)

      Komise krom toho provadela overovani neuplnych informace ze zdroju NVK (vypovedi postizenych, slozene v prvnich dnech na DAMU a dalsich studentskych strediscich), coz zabralo velmi mnoho prace i casu. Kontakty na dalsi zranene osoby se totiz v mnoha vypovedich objevovali jen v naznacich ("muj znamy byl rovnez zbit"), aniz byly uvedeny identifikacni udaje. V dobe, kdy byly vypovedi sepisovany, bylo zamlcovani nekterych udaju logicke. Nasledujici overovani udaju vsak bylo velmi pracne. Nutno podotknout, ze Komise ziskala z ruznych naznaku uspech i tam, kde nebyla Vojenska prokuratura schopna jednotlive zranene identifikovat ani za pouziti celostatni evidence obyvatelstva.

      Identifikace postizenych prinesla rovnez nekolik komickych situaci.

      Jeden z dlouho neidentifikovanych zranenych se ukazal byt clenem NVK, s nimiz Komise pravidelne spolupracovala..

      Vojenska prokuratura shanela cisnika z Mostu, ktery byl poranen na Narodni tride. Celostatni evidence obyvatel jen oznamovala, ze zije neznamo kde a k pobytum se neprihlasuje. Jako cisnik pracoval v hospode v Dejvicich. Do teto hospody po cely inkriminovany pulrok chodili pracovnici Vojenske prokuratury na veceri a pravidelne je obsluhoval.

      V jinem pripade mel zraneny bydlet na Praze 6, v ulici Narodni obrany cislo 3. V telefonnim seznamu jsme dle jmena zjistili, ze doslo k chybe, a spravna adresa byla ul. Narodni obrany 30. Nez se to vysvetlilo, praskl vsak konspiracni byt StB na adrese Narodni obrany c. 3. Devatenactilety student byl ovsem po urcitou dobu omylem povazovan za spolupracovnika StB.

      Profesni rozbor postizenych prilis mnoho informaci neposkytuje.

      Profese udavane jednotlivymi poranenymi byly skutecne rozmanite a pri jejich zpracovani jsme meli zhruba kolem stovky profesnich kategorii. Pri tom obsazeni jednotlivych kategorii bylo vetsinou 3-10 osob. Byl problem v zarazeni (tedy spravnem pochopeni faktickeho smyslu) nazvu jednotlivych profesi. Snazili jsme se tedy profese kategorizovat a zde jsme si vedomi mozneho zkresleni.

      Proto jsme nakonec zvolili pouze 3 kategorie: studenty, manualni a nemanualni pracovniky. Ukazuje i miru ucasti delnicke tridy na demonstraci proti strane, ktera se ji nejvice ohanela.

      U skupiny studentu je v komentari nutno upozornit na prevaznou vetsinu mediku z FVL. Tato prevaha mediku je dle naseho nazoru dana tim, ze FVL mela zajistenu dobre fungujici anketu, v niz se prihlasila vetsina poranenych. Na ostatnich fakultach tato sluzba nebyla zrizena a proto vychazi procento mediku neumerne vysoke. Jiste zde vsak hraje roli i to, ze FVL byla materskou fakultou Jana Opletala a tudiz se tato fakulta nejvice podilela na organizaci.

      5 poranenych bylo cizimi statnimi prislusniky, slo o novinare z USA (2x), Holandska, Polska a Velke Britanie.

      Radeni rozdrazdenych policajtu presahovalo vsechny meze. Nejvice (i kdyz ne nejzavazneji) postizenym byl zrejme 67 lety duchodce, ktery se do demonstrace pripletl vlastne nahodou, kdyz se puvodne na Ministerstvu zemedelstvi domahal vraceni svych pred lety zabavenych polnosti. Znacne otresen, nevedel, jak se dostal domu, na Vysocinu ho odvezli vozem dva neznami starsi manzele. Kdyz potom vyhledal v pondeli osetreni na stredisku v Jihlave, osetrujici lekar na jeho tele podle poctu pruhovitych modrin identifikoval nejmene 18 ran pendrekem. Ze zavaznejsich poraneni mel zlomeninu jarmove kosti, otres mozku a zhmozdeni ledviny.

      Nejzavaznejsimi byla pochopitelne tezsi poraneni mozku, kontuse a nitrolebni krvaceni. Ovsem i otresy mozku mohou mit v budoucnu jako nasledek pourazovou epilepsii.

      Celkem bylo poranenych osob 568. Soupis jednotlivych poraneni je ovsem mnohem obsahlejsi. 163 osob je vedeno pouze pod jednou diagnosou, Vetsina zranenych ma vsak diagnos vice. Velice zhruba lze rici, ze co diagnosa, to rana pendrekem, pesti ci kopanec. Takovych ran je v seznamu 1082.

      Pocet hospitalisovanych byl 24. Hospitalisace trvala v rozmezi 1-25 dni, prumerna doba hospitalisace byla 9,45 dne. Stav 5 nemocnych si vyzadal opakovanou hospitalisaci. Ta pak trvala v rozmezi 7 az 36 dni, v prumeru 21,4 dne.

      V pracovni neschopnosti bylo celkem 52 zranenych, rozptyl doby neschopnosti byl od 4 do 291 dni (tj. 9 mesicu a 3 tydny). Prumerna neschopnost 36,34 dne. Ovsem i tuto kategorii je nutno hodnotit s rezervou. Mnozi poraneni odmitli vystaveni pracovni neschopnosti a velke kategorii poranenych (gymnasistum, studentum a duchodcum) narok na neschopnost vubec nevznikal.

      Nezavisla vysetrovaci komise zdravotniku OF ukoncila touto zaverecnou zpravou svou cinnost. Nebylo v silach Komise objektivizovat vsechna poraneni. Presto se domnivame, ze ukol nam dany jsme splnili. Organizace, ktera nam jej ulozila jiz dnes neexistuje. Zaverecnou zpravu tedy predkladame Prazskemu zdravotnickemu parlamentu, ktery povazujeme za nastupnickou organizaci OF zdravotniku, ktere Komisi pred rokem zridilo. Krom toho Komise predklada svou zaverecnou zpravu verejnosti, aby byla vystrahou pro budoucnost. Vsichni clenove Komise doufaji, ze v budoucnosti nebude jiz v demokraticke spolecnosti duvod, aby podobna komise musela pracovat.

zpracoval MUDr Jan Votocek