V Praze, 14.6.1998

      V Ceske republice jsou porusovana zakladni prava, obsazena v Listine zakladnich prav a svobod, platne po cele Evrope a prijate i Ceskou republikou jakou soucast jeji Ustavy.

      Nekterym politickym stranam, tem, ktere stoji mimo parlament je ekonomickymi nastroji braneno v jejich cinnosti a tim i omezovano jejich pasivni volebni pravo.

      Poslanci tech stran, ktere se ve volbach 1990 dostaly do Poslanecke snemovny parlamentu Ceske republiky bez jakychkoliv omezujicich klausuli, stanovili ve volebnim zakone pro futuro vyrazne prekazky vstupu dalsich politickych subjektu do poslanecke snemovny a tim i k moznosti spolurozhodovat na vytvareni pravnich norem a tedy i moznosti podilet se na dalsim osudu vyvoje teto spolecnosti.

      5% volebni kvorum pro vstup do parlamentu je v nekterych zemich uzivano, jinde nikoliv, z toho vyplyva, ze na jeho uzitecnost ci opravnenost plati v ruznych zemich ruzny nazor. Volebni kauce jsou v Evrope znamy ovsem na urovni administrativnich poplatku, nikoliv jako ekonomicko likvidacni bariera. Ani v jedne zemi krome CR vsak nejsou obe tato omezeni vstupu do parlamentu pouzivana soucasne.

      Volebni kauce jsou oficialne presentovany jako prispevek na tisk volebnich listku, ac castka 1.600.000 Kc (= 47.500 US ci 85.333 DM ci sestisetnasobek prumerne mzdy v CR) skutecne naklady mnohonasobne prevysuje. Pravy Blok alespon pri volbach v r. 1996, kdy zvazoval o vytisteni si volebnich listku vlastnim nakladem, mel nabidky na urovni 30.000 Kc. Navic volebni zakon urcuje, ze stranam, ktere dosahnou 5% vysledku se tyto penize vraci, zatimco volebni kauce neuspesnych stran propadaji do statniho rozpoctu.

      Tim je dosazeno toho efektu, ze ve volbach neuspesne politicke strany jsou ekonomicky likvidovany, prakticky jsou trestany za opovazlivost prihlasit se k volbam. To, ze castecne uspesne politicke strany, dosahnuvsi 3% hlasu, jsou odmeneny statnim prispevkem na cinnost ve vysi 90 Kc/hlas nic nemeni na faktu, ze male a mimoparlamentni strany jsou ekonomickymi nastroji omezovany ve sve cinnosti, protoze tato situace se tykala pouze jedine z 12 neuspesnych mimoparlamentnich stran. Misto pruhledneho financovani timto zpusobem jsou politicke strany pak financovany z podezrelych zdroju, v mnoha pripadech pochazejicich primo z korupce.

      Volebni zakon ma radu nedostatku technickeho razu, npr. nepredvida nektere situace, ktere v predvolebnim obdobi a behem voleb mohou nastat. Neobsahuje ani sankce za porusovani vetsiny jeho ustanoveni. Neexistuje volebni soud, ktery by resil stiznosti a spory.

      Predevsim vsak stavajici zakon o volbach do Parlamentu Ceske republiky obsahuje nasledujici velmi hrube a zavazne nedostatky, ktere jsou v rozporu s principy obvyklymi v civilizovanem svete:

1. Nestanovi minimalni procento ucasti volicu ve volbach jako podminku platnosti voleb. Pripousti dokonce takovou absurditu, ze ke zvoleni cele poslanecke snemovny staci, kdyz v kazdem z osmi volebnich kraju se k volbam dostavi jen jeden volic. Obdobne to plati i ve volbach senatnich a komunalnich. V praxi se tento nedostatek projevil mj. ve volbach do senatu v roce 1996, kdy ke zvoleni jednoho senatora v zapadnich Cechach stacilo pouze 9 % z celkoveho poctu volicu.

2. Z ucasti ve volbach jsou vylouceni obcane Ceske republiky, kteri se v den voleb zdrzuji trvale ci docasne v zahranici. Chteji-li vyuzit sveho volebniho prava, museji se dostavit na uzemi Ceske republiky. Pokud tuto moznost nemaji, nesmeji volit.

3. Pro vstup do poslanecke snemovny parlamentu stanovi zakon dve omezujici podminky:

   1. kandidujici strana musi zaplatit nehorazne vysoke kauce 200.000 Kc v kazdem volebnim kraji, kde podala kandidatni listiny.

   2. musi ziskat nejmene 5 % hlasu v celostatnim meritku (jinak jsou jeji hlasy rozdeleny mezi strany ziskavsi pres 5 % hlasu).

   Prave soubezne pusobeni techto dvou podminek prakticky znemoznuje vstup do poslanecke snemovny stranam, ktere nepobiraji statni prispevek na cinnost.

   Naklady na volebni kauce jsou ve skutecnosti 1.600.000 Kc, protoze volebni matematika presunovani hlasu stanovi, ze politicka strana i pres vitezstvi v jednom volebnim kraji nema zarucen zisk 5% v celkovem souctu.

4. Navic obe tyto bariery pusobi i jako diskriminacni prvek, vylucujici z volitelnych posic zastupce narodnostnich ci etnickych mensin, jejichz rozlozeni na uzemi republiky nikde nedosahuje takove koncentrace, aby jejich zastupci meli nadeji na zvoleni.

5. Systematicka informacni blokada praktikovana v mediich znemoznuje mimoparlamentnim stranam ucinne informovat verejnost a tim i potencionalni volice se svymi nazory a programem. K tomu, aby si prislusny prostor zaplatily pak v dusledku volebniho zakona nemaji financni prostredky. Nemohou-li vsak informovat verejnost, nemohou ziskat volice a tim ani potrebna 3 %, aby ziskaly statni prispevek na cinnost.

6. Neparlamentni strany tez hrube poskozuji i agentury pro pruzkum verejneho mineni, ktere jim predpovidaji nepatrne nadeje na uspech a tim fakticky odrazuji jejich potencionalni volice (volic si nepreje, aby jeho hlas propadl).

7. Nelze sice dokazat ale ani vyloucit ucelovost techto "pruzkumu". Synergicky efekt vsech uvedenych faktoru silne zvyhodnuje stavajici parlamentni strany, vytvari nerovne podminky pro svobodnou soutez politickych stran v nasi zemi a lze se duvodne domnivat, ze ma slouzit stavajicim politickym stranam k trvalemu zachovani jejich mocenskych pozic ve state.

      Ke zjednani napravy Pravy blok navrhuje:

1. Stanovit jako podminku platnosti parlamentnich i komunalnich voleb ucast alespon 50 % volicu.

2. Zarucit volebni pravo i obcanum Ceske republiky v zahranici a umoznit jim volit na zastupitelskych uradech.

3. Kauce jako podminku volitelnosti zrusit. Jejich existence je v rozporu s Ustavou Ceske republiky a s Listinou zakladnich lidskych prav a svobod.

   Vyrazne omezuje pravo byt volen a v praxi znemoznuje kandidovat kazdemu, kdo neni milionarem.

   Vyrazne omezuje i pravo volit, protoze obcan nemuze volit stranu, s jejimz volebnim programem je spokojen, nebot ta je z ekonomickych duvodu z voleb vyrazena

4. Hranici pro vstup do poslanecke snemovny snizit z 5% na 0,5%, coz odpovida poctu hlasu potrebnych ke ziskani jednoho mandatu. Tim vy-razne poklesne pocet propadlych hlasu a jejich prerozdelovani, ktere zkresluje vuli volicu a vysledky voleb. Navrzena zmena presneji vy-jadruje i zamer nasi Ustavy, dle niz do poslanecke snemovny se voli systemem pomernym a do senatu vetsinovym. Navic odstrani problemy s ovlivnovanim volicu volebnimi pruzkumy a obavy z propadnuti hlasu.

      Jeden z pripadu konkretniho poskozeni politicke strany v techto volbach predkladame:

      Dle ustanoveni 16 odst. 3, Zakona c. 247/1995 Sb., o volbach do Poslanecke snemovny CR, je kandidujicim politickym stranam v predvolebnim obdobi vyhrazeno 14 hod. ve vysilani Ceske televize rozdelenych rovnym dilem.

      Pravy blok byl vsemi kompetentnimi organy vcetne Ustredni volebni komise uznan kandidujici stranou. Ceska televize mu sdelila podminky k vyrobe spotu, tyto od nej prevzala a vylosovala jeho podil na vysilacich casech. Presto jeho spoty neodvysilala s oduvodnenim, ze Pravy Blok nezaplatil kauce, coz v te dobe bylo pouze domnenkou. Volebni zakon vsak nezaplaceni kauci vaze pouze na nevytisteni hlasovacich listku.

      Tim byl Pravy Blok vyrazne znevyhodnen oproti ostatnim kandidujicim stranam, coz melo za nasledek, ze nakonec nemohl riskovat financni ztratu a byl skutecne nucen 9. 6. 1998 oznamit, ze odstupuje z techto voleb formou nezaplaceni kauci v zakonne lhute.

      Politicka strana Pravy Blok se opakovane a marne snazila dosahnout napravy u prislusnych organu Ceske republiky.

      Nyni se obraci na stalou misi OBSE v Praze u prilezitosti mimoradnych parlamentnich voleb s informaci o nedostatcich zakona Ceske republiky o volbach do Parlamentu Ceske republiky. Doufame, ze se predstavitele mise OBSE na vlastni oci presvedci o tom, ze stavajici volebni zakon v Ceske republice je nedemokraticky, diskriminujici a rasisticky.

      Proto se politicka strana Pravy Blok obraci na misi OBSE se zadosti, aby v pripade, ze nase podani shleda opravnenym, vyuzila sveho vlivu k vyvolani tlaku predstavitelu a organu Evropske unie na prislusne cinitele a organy Ceske republiky, ke zjednani napravy ceskeho pravniho radu, tak, aby odpovidal zvyklostem v demokratickych zemi Evropy, mezi jejiz struktury se chce Ceska republika zaradit.