V Praze dne 31.3.1997
JUDr Vaclav Henych
zapisovatel Ustredni volebni komise
U obecniho domu 3
Praha 1
Ke kapitole "Ucel a hlavni obsah novely zakona" mam nasledujici pripominky:
str.5: konani voleb jen v jednom dni je sice zduvodneno logicky, je vsak treba predpokladat nizsi ucast volicu, coz neni zadouci. Zmena by mela byt vazana na limit urcite zakonem stanovene dolni procentuelni ucasti volicu, napr. 50%. Pri nizsi nez 50% ucasti volicu by volby nebyly pravoplatne.
str.5: dat pravo ucasti cizincum v obecnich volbach je sporne, za podstatne dulezitejsi pokladame umoznit ucast nasich spoluobcanu zijicich v zahranici v parlamentnich a senatnich volbach zpusobem nevyzadujicim cestovat v den voleb do CR, napr. tim, ze budou moci sve volebni pravo vyuzit na zastupitelskych uradech CR.
str.7: navrzenou zasadu je treba doplnit stanovenim lhuty, v niz prvoinstancni soud musi rozhodnout a umoznit odvolani proti prvoinstancnimu rozhodnuti.
str.7: k povinnostem zapisovatele je zadouci doplnit kontrolu spravnosti podanych prihlasek. Volby jsou organizovany statem a nikoliv politickymi stranami, ty jsou v nich jen subjekty. Tedy zapisovatel je statni urednik, ktery absolvoval prislusna skoleni. Musi tedy prihlasku prezkoumat a bud ji prijmout, nebo odmitnout. Pokud prihlasku prijme, stvrzuje jeji nezavadnost vuci zakonu.
str.7 a 8: pri upresnovani nalezitosti kandidatni listiny je nezbytne vyporadat se se zpusobem prokazovani ceskeho statniho obcanstvi, zejmena vzhledem k okolnosti, ze prilohou prihlasky nemuze byt obcansky prukaz.
str.8: do neslucitelnosti funkci clena zastupitelstva doplnit tyto dalsi pripady:
vedouci (statutarni) funkce v podnicich a organizacich zrizenych zastupitelstvem,
poslanec ci senator.
Pripominam, ze v priloze c. 1 k "Navrhu Usneseni vlady Ceske republiky" ze 3Q 1996 (jeji nazev byl "Poznatky z aplikace zakona c.247/1995 Sb.") bylo uvedeno mnohem vice zameru zmen, nez se objevilo v tomto materialu.
V ramci novelizace volebnich zakonu zada Pravy blok uplatneni nasledujich zasad:
ucast ve volbach nebude vazana na slozeni kauce, nebot dle Listiny zakladnich prav a svobod nelze prava kandidovat ve volbach zbavit mene majetne obcany. Zduraznuji, ze pro zruseni kauci se vyslovilo 8 z 15 soudcu Ustavniho soudu,
zakon by mel stanovit zavazny vzor tiskopisu hlasovacich listku s tim, ze kazda volebni strana si jejich tisk zajisti sama a na sve naklady, statni sprave bude nalezet jenom distribuce,
do volebnich zakonu je nezbytne doplnit sankce za porusovani jednotlivych ustanoveni. V odpovedich Ustredni volebni komise na velke mnozstvi stiznosti se to stezovatelum slibilo.
Prikladam i opis pripominek, ktere jiz Pravy blok predal.
ing Jiri Kratochvil
clen UVK
60 (4) b) dava obvodni volebni komisi pravo ci povinnost rozhodovat o odvolanich proti rozhodnutim okrskovych vo-lebnich komisi. Protoze vsak 71 (1) f) Volebniho zakona neuklada okrskove komisi vyrozumet stezovatele o vysledku projednani jeho stiznosti, je cely tento odstavec absurdni.
61 (4) a) pozadavek, aby prihlaska obsahovala jak rodne cislo, tak datum narozeni je nadbytecny, protoze v prvem udaji je obsazen druhy.
61 (4) e) V prohlaseni kandidata se uvadi, ze nedal souhlas k tomu, aby prihlaska byla predlozena v jinem volebnim obvodu, ale neudava, v kterem volebnim obvodu ji po- dal. Protoze prihlasky podava politicka strana, a mu-ze kandidata nasadit do kterehokoliv volebniho obvodu, je tato cast prohlaseni kandidata ponekud nadby-tecna. Zrejme autor zamyslel, ze kandidat nedal souhlas s tim, aby byl kandidovan ve vice obvodech. Neni zde rovnez specifikovano, zda clen politicke strany A muze byt k volbam do Senatu prihlasen politickou stranou B. Kontroverse ohledne prohlaseni kandidatu lze vyresit i pozadavkem overeneho prohlaseni.
61 (4) f) podava-li kandidatni listinu...dle 61 (1) a (3) se pri volbach do Senatu nepodava kandidatni listina, ale prihlaska.
61 (5) Zjisti-li zapisovatel..Volby jsou organizovany statem a nikoliv politickymi stranami, ty jsou v nich jen subjekty. Tedy zapisovatel je statni urednik, ktery absolvoval prislusna skoleni. Musi tedy prihlasku prozkoumat a bud ji prijmout, nebo odmitnout. Pokud ji odmitne, nastupuji dalsi okolnosti uvedene v tomto odstavci. Pokud vsak prihlasku prijme, stvrzuje jeji nezavadnost vuci zakonu. Jakykoliv kondicional je nepripustny.
61 (6) K prihlasce se pripoji petice 1000 obcanu... Tato petice je definovana Volebnim zakonem, neni zde legislativni odkaz na Peticni zakon, tedy nelze vyzadovat nalezitosti petice podle tohoto zakona. Tato petice je prilohou prihlasky. Prihlaska se sice podava dvojmo, je vsak absurdni pozadavek, aby kandidat porizoval petici ve dvojim vyhotoveni. Proto je logicke, ze vsechny prilohy k prihlasce (a logickym posunem i ke kandidatni listine podle 31) se podavaji 1x a nikoliv 2x.
64 (1) V zakone je pozadavek dvojiho losovani cisel oznacujicich kandidaty po registraci. Jednodussi je loso-vat jednou a ponechat nektera cisla neobsazena.
65 (1) Okresni urad...zridi...zvlastni ucet u banky. Toto opatreni je naprosto neekonomicke, stejne jsou u kazdeho uctu v kazdem okrese kandidati identifikovani variabilnim symbolem, odpovidajicim losovanemu cislu. Pri soucasne urovni bezhotovostniho mezibankovniho styku lze totez mnohem lacineji zajistit u jednoho centralniho uctu.
65 (2) ..slozeni kauce..oznami..obvodni volebni komisi. Neni zde pozadavek dolozeni, proto literu zakona splnuje i ustni ci telefonicke oznameni.
66 (2) Prohlaseni o vzdani se kandidatury je treba dorucit dvojmo...obvodni volebni komisi. To znamena, ze je-li doruceno jen jedenkrat, nebo treba Ustredni volebni komisi misto obvodni, tak se k nemu neprihlizi?
71 (1) f) neresi, jak se dale nalozi se stiznostmi podanymi okrskove volebni komisi.
72 (1) hovori o ukonceni cinnosti okrskove volebni komise, ac se za tyden bude konat druhe kolo voleb.
74 (2) i) neresi, jak se dale nalozi se stiznostmi podanymi obvodni volebni komisi.
74 (4) hovori o ukonceni cinnosti obvodni volebni komise, ac se za tyden se bude konat druhe kolo voleb.
200m (3) Soud rozhodne bez jednani usnesenim, a to do trech dnu. Tento je v rozporu s Ustavou, ktera dava kazdemu obcanu pravo na verejny soudni proces s moznosti predlozit pri jednani soudu sve nazory ci sva stanoviska.