Poprevratova doba prinesla do zdravotnictvi mnoho smelych myslenek, ale jejich realizace a dosud dosazeny stav prinesl vsem velke zklamani. Prechod z kompletniho zajisteni zdravotni pece na pojistovensky system se zcela nepodaril. Stat, tedy ministerstvo zdravotnictvi, se zbavil vsech rozhodovacich pravomoci a predal je rukou Vseobecne Zdravotni Pojistovny. VZP vypracovala mnoho nepopularnich opatreni, ale tvaric se jako na statu nezavisla soukroma organizace, vsechny sve vyplody si nechala schvalit ministerstvem a vydat je formou vyhlasek. Od te doby ma jednoduchou obranu proti vsem vytkam. My nic, to ministerstvo vydalo sve vyhlasky (ktere jsme jim ovsem my pripravili) a my jen se snazime dodrzovat pravni normy, za ktere ovsem vubec, ale vubec nemuzeme.
V jistem okamziku platilo pravidlo o tom, ze vse vyresi trh. Proto byl trzni system uplatnen i ve zdravotnictvi. Ovsem jen polovicate.
Nasilim byly zprivatizovany vsechny ambulantni slozky, obvodni - nyni prakticti - lekari i poliklinicti specialiste. Struktura uzemnich poliklinik, tedy organizovane zazemi pro jednotlive ordinace, byla vetsinou rozvracena, vsichni lekari museli uzavrit samostatnou smlouvu s pojistovnou, vsem soucasne prestaly platit vyjimky z nedodrzovani hygienickych podminek vybaveni ordinaci, ktere platily po desitky let. Nyni kazdy soukromy lekar nez dosahl registrace na zdravotnim odboru, musel svou ordinaci podridit novym, tvrdym hygienickym normam. Aby toho dosahl, musel se zadluzit. Krom toho v ramci privatizace zdravotnickych zarizeni musel odkoupit sve dosavadni vybaveni, mnohdy daleko za jeho technickou zivotnosti.
Drive nez vsak ambulantni lekari meli moznost splatit sve uvery, zasahlo do trzniho prostredi nekolik zcela netrznich vlivu.
Predne pojistovensky system uhrady prace ve zdravotnictvi, slavny sazebnik vykonu, konstruovany ve svych nakladech na uroven bodu 1 Kc, se vynosem ministerstva financi smrskl zprvu na 3/4, po te na polovinu. Naklady na provoz zdravotnickeho zarizeni se tim padem z penez ziskanych od VZP a dalsich pojistoven nedaly uhradit. Ac v roce 1992 ministerstvo financi verejne deklarovalo, ze 20% zisk je v jakemkoliv druhu soukromeho podnikani moralni, ve zdravotnictvi vsak nastavilo situaci, kdy moralni byla 25% ztrata.
V kalkulacnim vzorci pojistovny byly naklady na mzdu lekare vyjadreny castkou 36 haliru za minutu. To prepocteno na mesicni mzdu cini priblizne 6.300,-Kc hrubeho. Vladnim narizenim 142/92 Sb., o platech v rozpoctovych organizacich vsak tuto mzdu mel lekar se 4 lety praxe. Kterykoliv zkusenejsi lekar, v okamziku, kdy sahl na pacienta, produkoval svemu zamestnavateli ztratu.
Kdo se odvazil vybirat financni prispevek od pacientu byl vlacen medialnim bahnem.
Rozhodnou ranou pro financovani zdravotnictvi byly naklady na leky a zdravotnicky material. Ceny leku behem nekolika let stouply o 1800%. Farmaceuticke firmy metodou ruznych provizi dosahly toho, ze v sazebniku povolenych leku vytlacily leky domaci produkce totozne farmaceuticke latky vehlasnych firem, ovsem za vehlasne ceny.
Misto toho, aby rozhodujici roli ve financovani zdravotnictvi prevzaly platby za provedene vykony - a zde mela VZP jedinecnou moznost prostrednictvim sveho vykaznictvi a svych revisnich lekaru urcit, kterou peci povazuje za indikovanou a kterou tedy proplati, presla VZP zprvu na kapitacni platbu a posleze se rozhodla jit cestou omezovani poctu smluvnich zdravotnickych zarizeni vypovidanim smluv. To je nutno chapat jako naproste selhani kontrolnich a revisnich systemu VZP. Zadna jina organizace ve state diky naprosto detailnimu vykaznictvi nema vice informaci o poskytovane zdravotni peci. Ovsem VZP nevi, co si s timto kvantem informaci pocit. Jeji pocitacovi experti zatim pouze odhalili, ze jim nekdo vykazal lecbu moru. A to jeste neni jiste, zda slo o umysl ci o chybu nedokonaleho pocitacoveho programu, ktery tri nuly (tehdy kod moru podle v te dobe platne verse Mezinarodni Klasifikace Nemoci) vlozil na vyplneni prazdneho pole.
Pojistovna zacala klast hlavni duraz na absurdni parametr, tj. pocet smluvnich zarizeni a snazila se je omezit. Pri zruseni jedne polikliniky o 50 lekarich, cinila velke potize tomu, aby uzavrela 50 individualnich smluv s jednotlivymi lekari, nebot jeji absurdni parametr prudce narustal., aniz se vsak pocet lekaru poskytujicich peci v danem miste fakticky vubec zmenil.
Od toho byl jenom krok k tomu, aby VZP svou prodlouzenou rukou na MZd dosahla toho, ze se zacaly provadet proverky jednotlivych zdravotnickych zarizeni s cilem, aby ne VZP, ale zle ministerstvo rozhodovalo ve vyberovych rizenich, ktera zdravotnicka zarizeni zustanou zachovana a ktera zaniknou. Tedy ne kvalita lekarske pece, ale par inkoustu od stolu melo rozhodovat o budoucnosti jednotlivych zdravotnickych zarizeni, nejen nemocnic, ale i jednotlivych ordinaci, ktere se mnohdy jeste ani zdaleka nedostaly k horizontu splaceni svych vynucenych uveru.
Dlouhodoby cil, spocivajici v multizdrojovem financovani zdravotnictvi, vubec neprisel na porad dne. A tak misto toho, aby zdravotnicka zarizeni, ktera se financne zatizila jednak vyse zminenymi uvery na adaptaci svych prostor, jednak neuvazenymi nakupy modernich pristroju, zacala zanikat na zaklade beznych trznich prvku, tj. nabidky a poptavky, kvalitou sve prace, svym vybavenim a dosazenymi vysledky, prisla ke slovu likvidace jednotlivych ordinaci a mnohdy i celych nemocnic z moci uredni.
Cely system se dostal do ekonomickeho propadu, protoze pri limitovanem prijmu bylo zcela nekoordinovane cerpani financnich prostredku.
System zdravotnictvi je treba zmenit od zakladu. Vsechny dosavadni zmeny a koncepce byly predem odsouzeny k neuspechu, protoze predstavovaly jen kosmeticke upravy.
Je treba provest radikalni zmenu celeho systemu, tedy sahnout az ke korenum problemu. Dosud platny smluvni vztah zdravotnik - pojistovna, kde je zcela mimo pacient (tedy platce), je treba zmenit na smluvni vztah platce (pacient) - pojistovna, kde bude mimo lekar, jako placeny poskytovatel sluzeb.
Neni mozne nadale strpet stav, kdy VZP vystupuje jako majitel naseho zdravi a nasich zivotu.
Smyslem reformy zdravotnictvi v Ceske republice musi byt
Kazdy obcan musi mit pravo svobodne volby. Tak jako ma pravo volby lekare, pravo volby zdravotnickeho zarizeni, pravo volby zdravotni pojistovny, tak musi mit i pravo volby zda se pojisti ci nikoliv. Zdravotni pojisteni necht neni povinne ze zakona, ale vyrazem svobodne vule pojistence. Zdravotni pojisteni jako takove nesmi byt povinnosti, ale podstatnou vyhodou kazdeho obcana. Pokud se vsak obcan rozhodne dle sveho svobodneho uvazeni tuto vyhodu nevyuzit musi pocitat s tim, ze za poskytnutou zdravotni peci bude platit v hotovosti. V pripade nezaplaceni pak mohou zdravotnicka zarizeni vymahat pohledavku soudne.
Zdravotni pojisteni necht je obchodni vztah (jako kazde jine pojisteni) mezi pacientem a pojistovnou. Tento obchodni vztah musi byt zajisten smlouvou, ktera je jednoznacne definovana co do obsahu, jednoznacne stanovuje prava a povinnosti obou smluvnich stran, tato smlouva musi byt oboustranne vypoveditelna a jeji nedodrzeni pravne vymahatelne.
Dobrovolnost zdravotniho pojisteni necht je vsak u urcitych skupin obyvatelstva zakonem omezena.
Kazdy zamestnavatel bez vyjimky, musi uzavrit individualni zdravotni pojisteni ve prospech kazdeho sveho zamestnance. V plne vysi, to jest vcetne castky dosud hrazene podilem z hrube mzdy zamestnance. (Tedy nebude formalne platit 2/3 zamestnavatel a 1/3 zamestnanec). Rovnez castka, dosud vyplacena zamestnancum jako rizikovy prispevek, se prevadi automaticky na jejich pojistny ucet. Povinnost platby prechazi v plne mire na zamestnavatele.
Kazdy zamestnavatel si musi krom toho zajistit placeny posudek pracoviste hygienicke sluzby (s casove omezenou platnosti), ktery stanovi zdravotnicko technicke (hygienicke) podminky (kategorizace) vsech jednotlivych pracovist, dilen, provozu atd. Hygienicka sluzba v techto posudcich stanovi koeficient, o ktery se zvysuje zakladni sazba pojistneho vzhledem k
Castky odpovidajici rizikove zatezi, o ktere se zvysi zakladni sazba pojistneho, se prevadi na pojistny ucet zamestnance.
Castka, ktera dle hygienickeho posudku je vyrazem ekologicke zateze vyroby pro spolecnost se prevadi za kazdeho zamestnance na prislusne "ekologicke" konto uzemni samospravy.
Sazby koeficientu a klasifikacni typy kategorizace pracovist budou urceny zakonem.
Kazdy zamestnavatel je povinen dolozit v prislusnych casovych obdobich financnimu uradu krome sveho danoveho priznani i zdravotne technicke hodnoceni jednotlivych pracovist a potvrzeni o uzavrenych pojistnych smlouvach vsech zamestnancu a potvrzeni o splaceni ekologicke taxy. Nesplneni techto povinnosti podleha financni sankci ukladane financnim uradem.
Kazdy zamestnavatel plati za kazdeho zamestnance zakladni pojistne sazby urcene zakonem, pripadne navysene o koeficienty, zminene vyse. Doklada v prislusnych intervalech financnimu uradu potvrzeni o prevodu srazek pojistneho na pojistne ucty svych zamestnancu. Penize se okamzikem prevodu na ucet stavaji majetkem zamestnance. Proto neplaceni pojistneho ze strany zamestnavatele je kvalifikovano jako trestni cin zpronevery. Jiz dva zamestnanci pak v takovemto pripade podle platneho zakona mohou podat navrh na vyhlaseni konkursu vuci neplaticimu zamestnavateli.
Zamestnavatel ovsem muze se souhlasem zamestnance ci na jeho prani navic srazet z jeho mzdy a odvadet na jeho ucet u zdravotni pojistovny i dalsi dohodnutou sumu nad zakladni pojistne ci povinne koeficienty.
Zamestnanec, ktery je pojisten ze zakona svym zamestnavatelem, nema pravo po dobu zamestnani zdravotni pojisteni rusit a cerpat z nej financni prostredky jinym zpusobem nez na uhradu pece o sve zdravi.
V individualni pojistne smlouve mezi pojistovnou a obcanem musi byt jasne definovan jeji obsah a podminky plneni. Ta musi, v pripade platby zamestnavatelem, obsahovat technicko zdravotni kategorizaci pracoviste, vychozi zdravotni stav obcana, predpokladatelna rizika a pripadne navyseni zakladni sazby v pripadech sebeposkozovani (alkohol, koureni, nadvaha, drogy, rizikove sporty nebo vyhybani se programum povinne celospolecenske zdravotni prevence). Smlouva musi obsahovat rozsah poskytovanych sluzeb, odpovidajici te, ktere kategorii pojistneho, musi obsahovat podminky vypovezeni smlouvy a reseni pro pripad zmeny zamestnavatele. Obcan muze byt sankcionovan (zmenou sazby pojistneho) za uvedeni nepravdivych udaju pri uzavirani smlouvy ci za neoznameni dulezitych okolnosti, nutnych pro vypocet pojistne sazby.
Penize na smluvnim ucte zustavaji stale majetkem pojisteneho, takze ten musi byt (jako u jinych bankovnich uctu) prubezne informovan o stavu a pohybu na svem zdravotnim uctu. Tak je obcan prubezne informovan jak o cerpani z uctu, tak i o pripadnem neplaceni pojisteni zamestnavatelem a ma neprodlene moznost se branit. Po dobu zamestnani nema pojisteny pravo pojistnou smlouvu vypovedet jinym zpusobem nez bezprostrednim uzavrenim smlouvy u jine zdravotni pojistovny.
Penize na smluvnim ucte jsou uroceny dohodnutou sazbou a urok se, pri necerpani po urcitou dohodnutou dobu, prevadi do oblasti bonusu, ktery je prevoditelny v ramci rodiny. Pojistovny mohou nabidnout tez moznost sdruzeneho pojisteni cele rodiny.
V pojistne smlouve muze byt naopak zahrnuta tzv. spoluucast pacienta, tj. prima uhrada zdravotnich vykonu do hodnoty 100/300/500 bodu v hotovosti.
V pripade dlouhodobeho (nekolikaleteho) necerpani prostredku z pojistneho uctu, ci v pripade vypovezeni pojistne smlouvy u dobrovolneho pojisteni, se nejmene jedna tretina prostredku (podle smluvnich podminek) prevadi do solidarniho konta prislusne zdravotni pojistovny. Zbytek se vyporadava podle podminek predem stanovenych ve smlouve. Pripadna nevycerpana cast uctu se v pripade umrti vyporadava v dedickem rizeni.
Obcane v aktivnim veku, kteri nejsou v zamestnaneckem pomeru (zivnostnici, podnikatele, rentieri) se mohou, ale nemusi dobrovolne zdravotne pojistit. (To je vsak nezbavuje povinnosti pojistit sve pripadne zamestnance, vcetne sluzebnictva).
Pokud nejsou ze sve svobodne vule pojisteni, plati za poskytnutou zdravotni peci v hotovosti.
Rovnez dobrovolne pojisteni musi podlehat vyse uvedenym zasadam jednoznacneho, vypoveditelneho a vynutitelneho pravniho vztahu.
Zamestnani obcane se mohou, nad rozsah zakladniho pojisteni placeneho zamestnavatelem, dobrovolne pripojistit. Muze se jednat o pojisteni v kombinaci: zdravotni pojisteni, urazove pojisteni a pojisteni na doziti, ci o samostatne pojisteni navysujici zakladni pojisteni podle typu nabidky jednotlivych zdravotnich pojistoven.
Obcan muze byt dobrovolne pojisten u vice zdravotnich pojistoven.
Stat plati pojistne ve vysi zakladniho pojisteni bez navysujicich koeficientu za nezletile deti, studujici, duchodce starobni ci invalidni a za nezamestnane, evidovane u pracovnich uradu. Vyse zakladniho pojisteni je dana bud samostatnym zakonem, pripadne muze byt soucasti zakona o statnim rozpoctu a jeho vyse se muze kazdorocne menit dle aktualni ekonomicke situace statu. Tyto penize stat jako davku prevadi na organy uzemni samospravy.
Vsem temto osobam vede prislusna pojistovna individualni ucty, ktere vsak tyto osoby nemohou samy jednostranne vypovedet nebo z nich cerpat financni prostredky na jine ucely nez peci o sve zdravi.
Organy uzemni samospravy se podileji na uhrade zdravotni pece za bezdomovce (podle posledniho evidovaneho bydliste) a socialne slabe skupiny obyvatelstva.
Z penez ziskanych jako prime odvody zamestnavatelu (ekologicke taxy) se organy uzemni samospravy podileji na ekologickych aktivitach ve svem spravnim uzemi a na financovani vedy a vyzkumu. Takto ziskane penize musi byt vzdy vedeny na samostatnych "ekologickych uctech" a mohou byt pouzity jen v ramci rozpoctu schvaleneho uzemni samospravou. Vsechny tyto penize jsou v ramci rozpoctu prisne zuctovatelne.
Je dano typem individualni smlouvy pojistence. Tato smlouva musi obsahovat presne kategorie poskytovanych a hrazenych sluzeb v oblasti
Standardy je treba definovat ze dvou pohledu, zdravotniho a politickeho.
Je naprosto jednoznacne, ze bez vetsi spoluucasti pacientu se financovani zdravotnictvi neobejde. Dosud se otazka standardu, resp. placene nadstandardni pece, chape jen jako poskytovani jednoluzkovych pokoju vybavenych televisi za priplatek. To je vsak mensi cast problemu. Placeni nadstandardnich, tzv. hotelovych sluzeb je az na poslednim miste reseni.
Standardy musi jednoznacne stanovit plne hrazene leky v kazde indikacni skupine.
V otazce zdravotnich standardu je treba jednoznacne stanovit, ktere postupy ci vykony maji byt hrazeny ze vseobecneho zdravotniho pojisteni a ktere jiz nikoli. Vetsina obcanu akceptuje, ze na pojisteni si muze poridit bryle s plastovymi obrouckami, tedy ze korekcni skla jsou zdarma, ale na jine obroucky je nutne si doplatit. Podobny pristup je nutno zvolit i v jinych oborech. Neni mozne napr. proplacet dvacet let kazdorocni lazenskou lecbu zlucovych kamenu, kdyz jedinou cilenou a efektivni lecbou je jejich operacni odstraneni.
Pokud jde o politickou rovinu stanoveni standardu, musi byt ucineno jednoznacne politicke rozhodnuti, zda se maji ve velkem souctu obrovske castky utracet za kvanta malych a levnych ukonu (napr. pampersky pro inkontinentni obyvatele domovu duchodcu ci na aspirin pri chripkove epoidemii), coz ovsem vede k tomu, ze na reseni skutecne zavaznych problemu jako je transplantace jater nebo jine nakladne lecebne postupy se musi poradat ostudne celonarodni sbirky.
Zdravotni formu standardu (obsah vykonu) urci zakon na navrh ministerstva zdravotnictvi ve spolupraci s odbornymi zdravotnickymi spolecnostmi.
Politicka forma standardu (ktere vykony jsou v ramci standardu hrazeny) necht se odviji od ekonomicke situace spolecnosti (statu) a muze byt kazdorocne upravovana v ramci zakona o rozpoctu.
Otazka zakonem stanovenych koeficientu jako prirazek k zakladnimu pojistnemu v souvislosti se zdravotne technickou kategorizaci pracoviste (ekologicka taxa)byla jiz zminena. Cilovym uctem techto srazek je prislusne ekologicke konto uzemni samospravy, podle velikosti podniku ekologicke konto obce ci VUSC, u rezortnich podniku (armada, drahy) pak statni rozpocet.
Vyrobni cena statem tolerovanych drog (alkohol, tabak) je extremne nizka, zdaneni dosahuje 300-500%. Vynos tohoto zdaneni se ztraci ve statnim rozpoctu, ac jde o produkci latek, ktere prokazatelne zhorsuji zdravotni stav obyvatelstva. Proto vsechny takto vybrane dane by mely byt prostrednictvim ekologickych kont pouzity jednak na zlepsovani zivotniho prostredi, jednak na financovani zdravotnickeho vyzkumu. Cast prostredku by mela jit do rezervnich fondu zdravotnich pojistoven jako castka s vyhradnim vyuzitim na hrazeni extremne narocne zdravotni pece (transplantacni program) ci operacni vykony v zahranici.
Nutno si uvedomit cenove relace. Transplantace plic v Rakousku stoji milion silinku, transplantace u nas milion korun. Stejny vykon provadime (predevsim diky nedostatecne cene odborne lekarske prace) o 2/3 levneji, presto se VZP dohaduje o kazde korune. To jsou penize za samotny vykon a bezprostredni pooperacni peci. Ovsem jeden kazdy pacient po transplantaci vyzaduje za naslednou zabezpecovaci therapii (imunosuprese, antibiotika, atd.) zhruba 360.000,- Kc rocne.
Dalsi castkou, ktera zbytecne prodrazuje jakoukoliv lecbu je 22% DPH u vsech diagnostickych a lecebnych pristroju, provozniho materialu, leku, obvazovych prostredku, implantatu, o biomedicinskych protezach, elektrickych invalidnich vozicich ci sanitnich vozech ani nemluve. DPH je treba u vsech techto polozek snizit na 5% ci jeste lepe na 0% sazbu.
Dalsi nevyuzitou moznosti jsou sponzorske dary, odpocitatelne z dani jako nakladova polozka.
VUSC necht jsou zrizovatelem velkych nemocnic (byvale krajske nemocnice ci nemocnice III. typu), prostrednictvim sveho rozpoctu se pak podileji na financovani jejich provozu.
VUSC spravuji ekologicky fond, s nimz mohou zachazet vyhradne podle prisne zuctovatelnych pravidel, schvalenych v ramci sveho rozpoctu uzemni samospravou.
Rovnez tak obce spravuji svuj ekologicky fond a krom toho necht se podileji na provozu mistnich zdravotnickych zarizeni ve smyslu vicezdrojoveho financovani. Obce smluvne zajistuji dostupnost zdravotni pece, podileji se na uhrade programu zdravotni prevence.
Uzemni samosprava rozhoduje dle demografickych hledisek a uzemniho specifika vyskytu ruznych chorob o siti zdravotnickych zarizeni na svem uzemi, muze ovlivnovat rozmisteni zdravotnickych zarizeni (od nemocnic po samostatne ordinace) ruznymi podpurnymi programy (prime dotace, pronajem ordinaci v obecnich objektech, ulevy na najemnem). Ani MZd., ani Lekarska Komora, ani zdravotni pojistovny nesmi mit pravo omezovat pocet zdravotnickych zarizeni (rusit je od zeleneho stolu).
Z rozpoctu uzemni samospravy se hradi primo poskytnuta zdravotni pece socialne slabym obcanum z prislusneho uzemi a bezdomovcum nalezenym (vstoupivsim do osetrovani) v prislusnem uzemi. Poverena osoba uzemni samospravy je pak opravnena dohadovat se zdravotnim zarizenim rozsah a druh poskytnute zdravotni pece, stejne tak kontrolovat jeji vyuctovani. Obce necht maji pravo nasledne vymahat u techto osob vynalozene naklady (npr. formou verejne prospesnych praci).
Obecnim rozpoctem prochazeji a stejnemu rezimu kontroly podlehaji i davky placene statem na zdravotni peci nezletilych deti, duchodcu a nezamestnanych evidovanych na pracovnich uradech.
Je treba zmenit zakon o privatni zdravotni peci tak, aby se posilila regulacni pravomoc obci ve vztahu k siti zdravotnickych zarizeni. Dosud je totiz platna takova uprava, ze kdo si obstara prislusna potvrzeni, ma ze zakona narok na registraci, coz neumoznuje obcim regulovat pocet a skladbu ordinaci podle skutecnych potreb obce.
Hygienicka sluzba je zrizovana, financovana, ukolovana a zabezpecovana po horizontalni linii organy uzemni samospravy. Hygienicka sluzba v teto podobe funguje jako zdravotni policie, ktera dba na dodrzovani potrebnych pravidel podle jednotlivych hygienickych oboru. K tomuto ucelu budiz posileny jeji prime sankcni pravomoce.
Vertikalni metodicke vedeni a legislativni zabezpeceni nalezi MZd.
Kazdy obcan ma pravo
Lekar ci zdravotnicke zarizeni uctuje provedene zdravotni vykony zdravotni pojistovne, ktera je hradi z individualniho uctu prislusneho pacienta. Vzhledem k ruznym typum pojistnych smluv, obsahujicim ruzne kategorie hrazenych standardnich a nadstandardnich sluzeb, ma lekar ci zdravotnicke zarizeni pravo znat podminky pojistne smlouvy prislusneho pojistence.
V pripade vykonu, ktere nejsou hrazeny konkretnim typem pojisteni, musi se lekar vzdy predem s pacientem domluvit o zpusobu uhrady. Otazku pripadneho navyseni smlouvy ci schvaleni specialni konkretni lecby ci vysetrovaci metody reviznim lekarem pojistovny si zarizuje pacient.
U nepojisteneho ci insolventniho pacienta musi byt vzdy provedeny zdravotni vykony odvracejici primeho ohrozeni zivota ci hrozicim bezprostrednim zhorseni zdravotniho stavu. O dalsich zdravotnich vykonech, jejich rozsahu a jejich hrazeni je treba se po stabilisaci stavu pacienta dohodnout s prislusnym poverenym pracovnikem uzemni samospravy.
Ke snazsimu vyrizovani pohledavek mezi lekari (zdravotnickymi zarizenimi) a zdravotnimi pojistovnami muze vzniknout ucetni servisni sluzba na komercnim zaklade, ktera za rezijni poplatek zajistuje presun uctu a penez (viz schema).
Ucty predkladane zdravotnimi zarizenimi zdravotni pojistovne musi byt potvrzeny a overeny co do spravnosti pojistencem nebo jeho opravnenym zastupcem. V pripade uctu za leceni pacientu, jejichz pojistne plati stat ci uzemni samosprava, ma pravo overovat a kontrolovat ucty povereny pracovnik uzemni samospravy.
Zdravotni pojistovny jsou akciove spolecnosti charakteru verejnopravni instituce, kde spravni i dozorci radu tvori zastupci akcionaru, pojistencu, statni spravy a samospravy.
Zdravotni pojistovny uzaviraji s obcany individualni smlouvy o zdravotnim pojisteni.
Zakladni typ pojisteni a jeho sazba jsou dany zakonem, ktery stanovi rozsah zdravotni pece a sluzeb (standardy), ktere musi byt kazdemu pacientovi vzdy poskytnuty a prislusnou pojistovnou vzdy uhrazeny.
Krom toho muze kazda pojistovna vytvorit celou skalu ruznych typu pojistnych smluv, kladoucich ve svem obsahu dle prani zakaznika duraz na ruzne slozky zdravotni pece. Typy pojistne smlouvy, tedy narokove kategorie, musi byt zretelne vyznaceny v zahlavi smlouvy. Zdravotni pojistovny maji povinnost informovat zdravotni zarizeni o rozsahu pojistnych podminek, napr. ruzne odlisenymi legitimacemi ci platebnimi kartami.
Zdravotni pojistovny maji povinnost bezprostredne poukazovat platby za provedene zdravotni vykony jednotlivym zdravotnim zarizenim. Tyto platby mohou byt poukazovany prostrednictvim tretich subjektu. Zakonem budiz upraveny podminky platebniho styku mezi zdravotnickymi zarizenimi a pojistovnami vcetne lhut a sankci z prodleni.
Kalkulacni vzorec ceny zdravotnich vykonu musi obsahovat i prubeznou valorizaci vsech vstupu.
Ke kontrole ucelnosti poskytnute zdravotni pece ma pojistovna revisni pracovniky, kteri maji pravo kontrolovat dodrzovani podminek pojistnych vztahu vcetne ucelnosti, opravnenosti a uplnosti uctovani poskytnutych zdravotnich sluzeb.
Zdravotni pojistovny nejsou opravneny omezovat pocet zdravotnickych zrizeni vypovidanim smlouvy ci jinymi administrativnimi zasahy. Zdravotni pojistovny jsou naopak opravneny neproplacet uctovane ukony, pokud je povazuji za neindikovane, neodborne, zbytecne se opakujici ci neprovedene ve prospech pacienta.
Stat, resp. MZd, neni opravnen omezovat pocet zdravotnich pojistoven. Existence pojistovny je limitovana pouze poctem pojistencu a schopnosti uzavrit vlastni odpovednostni pojisteni. Minimalni a maximalni pocet pojistencu u jedne pojistovny musi byt urcen zakonem. Podil na relevantnim trhu musi byt takovy, aby zamezil vzniku monopolu (maximum 30 - 40% relevantnich pojistencu). Vsechny pojistovny maji ze zakona stejna prava.
Tak jako zdravotnicka zarizeni musi mit uzavreno pojisteni zodpovednosti za skody zpusobene pri lecbe, musi mit kazda zdravotni pojistovna krome reservniho ci solidarniho konta (kam se presunuje tretina sumy kazdeho ruseneho uctu) i vlastni odpovednostni pojisteni u jineho pojistovaciho ustavu ci u banky proti situaci, kdy by nebyla schopna dostat svym financnim zavazkum.
Zdravotni pojistovny se proti riziku mimoradne vysokych vydaju za zdravotni peci (vykony v zahranici) mohou tez sami pojisti u jinych komercnich (nikoliv zdravotnich) pojistoven. (system Lloyd).
Zdravotni pojistovny jsou opravneny zvysit pojistnou sazbu pacientum, kteri se chovaji rizikove (nedodrzuji lecebny rezim, kouri, piji nadmerne alkohol ci uzivaji drogy, nedodrzuji zivotospravu, maji nadvahu, ignoruji celospolecenske preventivni programy) na zaklade projednani s pojistencem po te, co dostane lhutu sve navyky zmenit.
Zdravotni pojistovny mohou provozovat i komercni slozku pojisteni proti urazu, ale z vysledku vsech svych cinnosti musi predevsim naplnit rezervni fond zdravotniho pojisteni.
Na svuj vlastni provoz smi kazda zdravotni pojistovna pouzit maximalne 3% z vybranych pojistnych castek. Do teto sumy se nezapocitavaji prispevky statu na pojistne deti a duchodcu.
Stat (prostrednictvim obci) nesmi tyto prostredky slozit jen u jedine pojistovny.
Prvotni kontrola urovne, rozsahu a uplnosti zdravotni pece nalezi pacientovi. Pouze jim, ci jeho zakonnym zastupcem podepsany ucet muze byt postoupen zdravotni pojistovne k proplaceni.
V pripade pochybnosti zdravotni pojistovny ma jeji revisni lekar pravo kontroly veskere zdravotnicke dokumentace a pravo posuzovat opravnenost, indikaci a uplnost poskytnute a uctovane zdravotni pece.
Stejnou pravomoc kontroly ma opravneny pracovnik uzemni samospravy (obvykle pracovnik z kancelare zdravotni rady) v pripadech uctu za osetrovani socialne slabych a bezdomovcu, vcetne ucelnosti farmakoterapie Tyto ucty neproplaci pojistovna, ale uzemni samosprava. Stejnou pravomoc ma i v pripade uctu placenych statem, prostrednictvim uzemni samospravy (deti, duchodci, nezamestnani evidovani na pracovnich uradech).
Absolutni pravo kontroly ve zdravotnickych zarizenich maji pracovnici epidemiologicke sluzby. I pro zdravotnicka zarizeni jako zamestnavatele plati ustanoveni o zdravotne technickych posudcich pracoviste organem hygieny prace.
Odvolaci instanci ve vsech pripadech je soud.
Stat je garantem nezavadnosti podavanych lecebnych preparatu a dalsich podpurnych prostredku.
Kazdy lek ci lecivo, pouzivany na uzemi tohoto statu, musi mit registraci u Statniho ustavu pro kontrolu leciv. Poplatky za registraci jsou tak vysoke, ze umoznuji provoz tohoto ustavu vcetne obsahlych laboratornich zkousek, pokusu na experimentalnich zviratech, pripadne klinickych zkousek. SUKL nemusi u vsech preparatu provadet vsechny zkousky, ale muze prevzit (za poplatek, ale mensi nez za vlastni zkousky) atesty FDA ci registracnich uradu Evropske Unie.
Kazda registrace ma casove omezenou platnost, jeji obnoveni se provadi za nevelky rezijni poplatek.
Kazdy lek, ktery ma platnou registraci a je zarazen do Lekopisu, muze byt pouzivan na celem uzemi statu a musi byt prostrednictvim lekarenskych organizacich v rozumnem casovem intervalu dostupny, bez ohledu na to, zda jej ta ci ona zdravotni pojistovna zaradila do sveho ciselniku pouzivanych leku.
Vsechny tyto zasady je treba kodifikovat v samostatnem Zakonu o leku, ktery musi obsahovat i dohled nad testovanim leku na dobrovolnicich.
Jedna se o programy, vypracovane socialistickym zdravotnictvim metodou tuhe centralizace a represe, nicmene to byly zdravotnicke programy, ktere nam zavidel cely svet. Jejich ustup zacal jiz za bolsevicke ery.
Nejprve z financnich duvodu bylo napriklad omezeno a pak zruseno povinne snimkovani plic, (i kdyz v prvni fazi byly pro tento projekt zkonstruovany a uvedeny do provozu pojizdne snimkovaci stanice).
Stavajici system boje proti pohlavnim nemocen spociva na oznameni zachytu nakazene prostitutky do mista trvaleho bydliste, napr. do Stare Lubovni, kde se ovsem zminena jiz 10 let nevyskytuje. Zpetna vazba a vysledek - absolutni nula.
Po prevratu v nastalem revolucnim vzepeti byl cely system evidence a prevence zcela rozvracen a zrusen. Jeho opetovne znovuvybudovani, jiz na jinych zakladech nez na statnim dohledu a represi, bude velice narocne. Ovsem narust treba pohlavnich chorob ci opet se objevivsi vyskyt TBC nas nuti tuto oblast znovu vyresit. Naklady za prevenci jsou vzdy mensi nez za terapii.
Ekonomicka cesta vede pres individualni smlouvy obcanu se zdravotnimi pojistovnami, kde nesplneni urcitych podminek evidence ci prevence bude sankcionovano v ramci pojistne smlouvy. Nedolozeni potvrzeni o absolvovani ockovani ci prislusne preventivni prohlidky bude znamenat prerazeni pacienta ci rodice do financne nevyhodnejsi rizikove skupiny pojistneho.
Tato cesta vsak nepostihne nejrizikovejsi skupiny z epidemiologickeho hlediska.
Druhou cestou je trestnost vedomeho sireni nakazlivych chorob podle o verejnem ohrozeni. Zde musi byt vytvoren prostor pro organy uzemni samospravy, ktere jsou konecnymi platci za tuto skupinu obyvatelstva. Je nutno doplnit prislusne sankcni .
Stredni zdravotni skoly jsou tak jako vsechny stredni skoly (s vyjimkou privatnich) zrizovany VUSC, z jejichz rozpoctu jsou tez financovany. MZd a MSTV se mohou pouze vyjadrovat k metodice vyuky a pripadne poskytovat v urcitych casovych obdobich akreditaci. Je naprosto nemyslitelne, aby nektere ministerstvo vyhlasilo optimalizacni program a bez ohledu na potreby uzemni samospravy skoly rusilo.
Vysoke skoly zdravotnickeho typu (lekarske ci biomedicinske fakulty) zrizuje Universita, ktera ovsem k zajisteni vyuky klinickych oboru musi zridit Universitni nemocnici, tak, aby odpadlo soucasne rozdeleni zamestnancu na zdravotnicke a skolske s ruznou mirou ruzne placenych vedlejsich uvazku s mnoha pracovne pravnimi a financnimi problemy. Na financovani universit se podili statni rozpocet prostrednictvim MZd a MSTV.
Postgradualni vzdelavani oborove organizuje Lekarska komora. Fakticky probiha formou odbornych seminaru, symposii a sjezdu, dale vyukovymi pobyty na akreditovanych vzdelavacich pracovistich ci ILF.
Odborna atestacni zkouska, a to jedina, se sklada po 5 letech praxe.
Ambulantni lekar ma pravo se konsiliarne ucastnit na lecbe pacienta, ktereho ma ve sve trvale peci a ktereho poslal do luzkoveho zarizeni. Krom toho ma ambulantni lekar tez pravo klinickych dnu na smluvnim pracovisti, nejmene jedenkrat za 14 dni.
Obecny vyzkum je hrazen za statniho rozpoctu prostrednictvim vysokych skol ci samostatnych vedeckych ustavu. Na jeho zabezpeceni se krome Grantoveho systemu podili i uzemni samosprava prostrednictvim ekologickych fondu, vzniklych z primych financnich odvodu vyrobnich podniku na svem uzemi (ekologicke taxy).
Aplikovany vyzkum mohou provadet vyrobni organizace, ktere k tomu maji podminky, schvaleni hygienickou sluzbou a uzemni samospravou. K tomu ucelu mohou pouzit po schvaleni uzemni samospravou krome vlastnich rozpoctovych zdroju i penize ekologicke taxy, ktere by jinak odvadely do ekologickeho fondu prislusne samospravy.
Vlastni zdravotnicky vyzkum je zajistovan jednak prostrednictvim Grantove agentury, jednak z penez, ktere zdravotni zarizeni usetri prevedenim zdravotnicke techniky, leku a spotrebniho materialu do nulove sazby DPH. Tyto penize jsou prisne zuctovatelne.
Je treba znovu definovat obsah statisticke evidence a sladit sledovane statisticke parametry s Evropskou Unii. System zdravotnicke evidence a statistiky je treba propracovat tak, aby bylo mozno opetovne spustit celostatni zdravotnicke programy (ockovani, preventivni prohlidky napr. ortopedicke, dohled nad prenosnymi chorobami vcetne venerickych).
K tomuto ucelu je nutne centralni vykaznictvi lecenych chorob, stejne tak jako evidence komplikaci lecby. Aby byly vykazy hodnoverne, musi byt jednotlivi zdravotni pracovnici financne motivovani na korektnim vyplnovani udaju.
Je nutne zrusit bezucelne vykazovani pro vykazovani. Kazda informace ziskana pri vyberovych statistickych setrenich by mela mit terapeutickou konsekvenci.
Pri predavani pacientu jinemu osetrujicimu (odbornemu) lekari ci do luzkoveho zarizeni, musi byt zpracovana pruvodni informace prehledna a co do dulezitych faktu vycerpavajici.