[ASCII] [Win-1250] [CP-852] [8859-2] [MacIntosh] [CP-895] [KOI8-CS]

Do vlastnictv� st�tu RD p�e�el v lednu 1983 po man�el�ch Kochtov�ch Cena RD i pozemku byla odhadnuta na 373. 560 korun. Tajemn�k �V KS� Jan Fojt�k se osobn�m dopisem obr�til na pra�sk�ho prim�tora Franti�ka �tafu. Dne 13. ledna 1984 sd�luje ing. Otto Charv�t, ved. kancel��e prim�tora hl. m. Prahy, p�edsedovi ONV Prahy 4 Zdenku D�di�ovi, �e mu p�ed�v� ��dost s. Fojt�ka a ?doporu�uje jej� kladn� vy��zen�?. Dne 23. kv�tna 1984 rada ONV schv�lila p�evod vlastnick�ho pr�va ing. Karlovi. Kupn� smlouva (373. 560 K�s) byla podeps�na 26. �ervna 1984 a byla not��stv�m registrov�na. (Ji�� Kochta - �s. reprezentat v ledn�m hokeji, tel. Praha: 46 61 69). Kochta mi sd�lil, �e Karlov�m koupil men�� domek nedaleko Prahy a �e se tam nast�hovali a jeho d�m uvolnili. ?Necht�l jsem se otravovat soudn�mi tahanicemi, proto jsem se s Karlov�mi domluvil. Nechci abyste o tom psal, ale na kafe m��ete kdykoliv p�ij�t,? �ekl mi Kochta.

Kdy� zem�el Petr L�sek (asi �ty�icetilet�), majitel RD, p�ipadla nemovitost st�tu. Z�jemc� o koupi bylo jeden�ct. Za��dal si i Miroslav M�ller, vedouc� odd�len� kultury �V KS�. Uvedl, �e jeho �ty��lenn� rodina bydl� v byt� 3 + 1 prvn� kategorie. S man�eli M�llerov�mi byla 14. ledna 1981 seps�na kupn� smlouva (202. 500 K�s). Ve spise nen�, kdo o prodeji rozhodl. A je�t� n�co: norm�ln� m� nemovitost ro�n� odpis 1 %, nov� nemovitost m� tedy 100 % a tud� p�edpokl�dan� �ivotnost nemovitosti je 100 let. Znalec v�ak M�llerovi odepsal 4 % ro�n�. T�m mu �ivotnost sn�il na 25 let. Pozor na to - za n�jakou dobu - usly�� obyvatel� B�chovick� ulice velkou r�nu. To bude padat M�ller�v d�m.

RD st�tu p�ipadl po emigraci Jaroslava �pergla (1985). O koupi ��dala �perglova sestra, pan� Jitka Tarantov�, kter� nem�la vlastn� byt. V uveden�m domu �ila od roku 1981 nejd��ve p�echodn� a od 30. kv�tna 1984 zde p�ihl�ena trvale spole�n� se sv�m druhem Franti�kem Kolmanem. P�esto ji Obvodn� soud pro Prahu 5 neuznal ��dnou u�ivatelkou domu a na��dil jej� vyst�hov�n�. A to i p�esto, �e se na v�stavb� RD pod�lela a s bratrem m�la smlouvu na u��v�n� 3 pokoj� a spole�n� kuchyn� po dobu 15ti let (ro roku 1997).

MUDr. Luk� a JUDr. Lucie Hor�i�kov�, bezd�tn� man�el�, si koupili od OPBH Prahy 6 zm�n�n� RD dne 23. listopadu 1988 za 169. 606 K�s. V srpnu t�ho� roku v n�m nejd��ve z�skali dekret na jeden z byt� (RD obsahuje 3 byty velikosti 2 + 1 a obyvatelnou kuchyni v suter�nu). Dekret z�skali rozkladem do po�adn�ku uchaze�� na p�id�len� bytu v 1. pololet� 1988 na OBH ONV v Praze 10, v kter�m�to obvodu bydleli u rodi��. Dekret pak byl p�edisponov�n z Prahy 10 do Prahy 6. Rozklad, tedy vstup do po�adn�ku bez �ek�n� ve ?front�?, byl proveden na z�klad� sm�rnice �. 18 z roku 1983 o p�id�lov�n� byt� III. a IV. kategorie mlad�m man�el�m na �pravu vlastn�mi n�klady. Lucie Hor�i�kov� je dcerou JUDr. Ji��ho Bedrny, v t� dob� p�edsedy M�stsk�ho soudu v Praze

St�tu p�ipadl tento rozestav�n� domek v kv�tnu 1985 jako d�dictv� po zem�el�m Franti�ku Kraj��kovi. Stavebn� �pravy dvou bytov�ch jednotek nebyly dokon�eny, byly v havarijn�m stavu, odhad �inil 122. 380 K�s. Ze �esti uchaze�� na 1. m�sto byl za�azen Vladim�r Filip, pracovn�k feder�ln�ho ministerstva zahrani�n�ho obchodu, funkcion�� a nositel resortn�ch vyznamen�n�, kter�ho 11. �nora 1985 podpo�il ing. Bohumil Urban, ministr zahrani�n�ho obchodu. 28. srpna 1985 rada ONV rozhodla prodat RD man�el�m Ev� a Vladim�ru Filipov�m se zd�vodn�n�m, �e jmenovan� pracuje na �seku diplomatick�ho protokolu ve funkci vedouc�ho reprezenta�n�ho st�ediska feder�ln�ho ministerstva zahrani�n�ho obchodu (FMZO). ?Man�elka je vedouc� sekretari�tu d�kana �VUT v Praze. Je v celospole�ensk�m z�jmu tento RD prodat pr�v� t�to rodin�.? Tak se tak� stalo: 20. z��� 1985 byla podeps�na kupn� smlouva (122. 380 K�s), st�tn� not��stv� ji registrovalo. OPBH se nezaj�mal o to, jak bylo nalo�eno s dosavadn�m bytem Filipov�ch v Praze 4, Mod�ansk� ulici �. 61.

Obvodn� soud pro Prahu 10 vyhov�l �alob� man�el� Jana a Jitky P�vkov�ch, kterou se po hudebn�kovi Michalu Davidovi dom�hali ur�en� povinnosti k seps�n� smlouvy o vyd�n� zkonfiskovan�ho domu, jen� zp�v�k po jejich emigraci v roce 1986 koupil od �s. st�tu. P�vodn� se o d�m tzv. okal v K�eslic�ch uch�zelo 34 �adatel�, mezi nimi rodi�e Jitky P�vkov�. David koupil d�m v roce 1986 za 540. 537 korun. Jeho ��dost podpo�ili b�val� p�edseda �V �STV Anton�n Himl a b�val� p�edseda �V SSM Jaroslav Jener�l. David p�edlo�il soudu prohl�en� Sojkov�ch z 8. kv�tna 1986, v n�m� mu �dajn� oba podpisem potvrdili, �e ?d�m koupit nemohou, proto�e nemaj� tolik pen�z.? Podpisy R��eny a Franti�ka Sojkov�ch byly zfal�ov�ny, stejn� jako dopis. V rozsudku soud konstatoval, �e �alovan� David a jeho man�elka jsou povinni do t�� dn� od nabyt� pr�vn� moci rozsudku se �alobci uzav��t dohodu o vyd�n� nemovitosti a ka�d� jeden polovinu domu �alobc�m p�edat k u��v�n�. V od�vodn�n� soud uvedl, �e pr�vn� p�edpisy byly p�i koupi domu poru�eny. Nakonec cel� v�c dopadla tak, �e popov� zp�v�k �alobc�m vyplatil dohodnutou ��stku a v dom� z�stal nad�le bydlet.

St�tu p�ipadl v roce 1980 tento RD jako rozestav�n�, nezkolaudovan�, jako d�dictv� po zem�el� Marii Peterov�. Dne 27. prosince 1983 byla cena objektu, v�etn� pozemku, odhadnuta na 238. 787 korun. Mezi 10 uchaze�i byla tak� Zde�ka Machtov�, rozen� Kor��kov� (1948), dcera p�edseda vl�dy �SR, kter� sama (!) ob�vala byt 3 + 1 v Praze 9. Dne 5. ��jna 1982 zaslal Josef Kor��k intervenci prim�toru �tafovi, kter� situaci zjistil a jistil u p�edsedy ONV Prahy 4.

31. ledna 1983 je mezi OPBH v Praze 4 a jmenovanou seps�na kupn� smlouva o prodeji nemovitosti v ulici Na lysin�ch. St�tn� not��stv� v Praze 4 snlouvu registrovalo.

O nemovitost m�lo z�jem p�t uchaze��. Mezi nimi rodina Tikovsk�ch se dvan�cti d�tmi a Zden�k Vr��ala, kter� man�el�m Anton�nov�m zaplatil za RD zaplatil 175. 000 K�s a oni pak emigrovali a RD z�skal st�t, nebo� kupn� smlouva sice seps�na byla, ale nebyla registrov�na. Nakonec byl RD prod�n (za 263. 000 K�s) man�el�m Stinglov�m. On, dr. Miroslav Stingl, byl cestovatel a spisovatel. P�edt�m bydlel spole�n� s man�elkou (bez d�t�) v byt� 4 + 1 prvn� kategorie. OBH ONV Prahy 10 souhlas zd�vodnil, �e �adatel m� n�rok na odd�len� bydlen� z d�vodu sv� um�leck� �innosti, a�koliv odd�len� bydlen� m��e b�t uzn�no jen ze zdravotn�ch d�vod�.

Jednopatrov� dvojdomek (bez sklepen�) st�t z�skal v lednu 1988 jako d�dictv� po Ladislavu He�manovi. D�m byl d�n do u��v�n� v r. 1928, roku 1959 k n�mu byla p�istav�na gar�. Soudn� znalec cenu stanovil na 108. 250 K�s.

Pro jedn�n� rady ONV Prahy 4, je� se konalo 11. ledna 1989, byli p�edlo�eni pouze t�i uchaze�i. Na prvn�m m�st� byl Miroslav Klinger, bytem Praha 4, Rodopsk� 3156 (st�tn� byt OPBH velikosti 4 + 1 prvn� kategorie), ekonomicko - obchodn� n�m�stek v projektov� organizaci feder�ln�ho ministerstva paliv a energetiky. Ve�ejn� �inn�: t�et� volebn� obdob� poslanec ONV Prahy 4 a p�edseda komise bytov�ho hospod��stv� na tomto ONV. Byl nositelem Medaile za z�sluhy o v�stavbu Prahy 4. Man�elka pracovala na OPBH Prahy 4 jako vedouc� provozovny �. 7, oba �lenov� KS�. Dne 17. b�ezna 1989 byla seps�na kupn� smlouva (108. 250 K�s), st�tn� not��stv� ji registrovalo. Man�el� Klingerovi nevr�tili byt 4 + 1, jak p�ed koup� RD slibovali.

V roce 1987 emigrovali Eva a Stanislav Vajceovi. On byl zn�m� akademick� mal��, d�m p�ipadl st�tu. O koupi ��dalo 9 ob�an�. Rodi�e emigrantky Vajceov�, Ladislav a R��ena Bedn��ovi z Krom���e, byli za�azeni a� na dev�t� m�sto. Prvn�m v po�ad� byl prof. Josef Malejovsk� s man�elkou Annou. On n�rodn� um�lec, dvojn�sobn� lauer�t Ceny Klementa Gottwalda, lauer�t Ceny A. Z�potock�ho, nositel ��du republiky, V�t�zn�ho �nora, ��du pr�ce a dal��ch.

Nemovitost jim byla prod�na 11. ledna 1989 za 541. 220 K�s, co� je o 9. 720 K�s m�n�, ne� byla odhadn� cena, kter�to sn�en� ve spisech zd�vodn�no nen�, stejn� jako nelze z n�ho vy��st, zda man�el� Malejov�t� uvolnili sv�j byt 2 + 1 v Praze 2 a zda dali k dispozici gar�, jak bylo uvedeno v usnesen� rady ONV Prahy 4 z onoho 11. ledna 1989.

St�t RD z�skal propadnut�m majetku emigrant�, man�el� Svobodov�ch. Mezi �estn�cti z�jemci o koupi RD byl prof. MUDr. Vlastimil Kus�k, DRSc., n�m�stek ministra zdravotnictv� �SR. Na OPBH Prahy 5 se o RD informoval a 27. dubna 1981 poslal ��dost p�edsedovi ONV Prahy 5. V ��dosti napsal, �e chce vy�e�it sv� bytov� probl�my a vytvo�it si p��zniv� podm�nky pro svou v�deckou a spole�enskou �innost. Sv� bytov� probl�my vid�l v tom, �e on s man�elkou u��vali byt 2 + 1 (Praha 5, Na b�ezince 3) a jeho syn s rodinou byt 3 + 1 (Praha 5, Hennerova 230). Tyto byty nab�dl ONV Prahy 5 v p��pad� koup� RD.

Rada MNV Zbraslav vydala 1. �ervence 1981 souhlas s odprodejem Kus�kov�m, ov�em s podm�nkou, �e uvoln� oba byty. Prof. Kus�k v ��dosti zaml�el, �e byt 2 + 1 nen� st�tn�, n�br� byt lidov�ho bytov�ho dru�stva (LBD). Kus�k rovn� tvrdil, �e d�m byl postaven z materi�lu z�skan�ho demolic� a nesouhlasil s p�vodn� kupn� cenou (258. 457). P�semn� mu to stvrdili soused�. Proto byl 23. ledna 1983 vypracov�n nov� posudek. Na jeho z�klad� byla Kus�kovi poskytnuta sleva ve v��i 14. 632 K�s.

Up�ednostn�n byl v roce 1986 tak� dr. Ji�� Bro�, tehdej�� gener�ln� �editel �st�edn� celn� spr�vy (�CS) Feder�ln�ho ministerstva zahrani�n�ho odboru (FMZO). Tomu byl prod�n RD v Praze 4 na z�klad� intervence Franti�ka �tafy, prim�tora hl. m. Prahy. Bro� byl nap��klad up�ednostn�n p�ed mlad�mi man�eli Ku�erov�mi s t�ko �e�iteln�m bytov�m probl�mem.

( * Pozn.: Porady uvoln�n�ch funkcion��� ONV se skl�dala z poslanc� - funkcion���: p�edsedy, m�stop�edsed� a p�edsedy VLK ONV).

V roce 1974 st�t nabyl RD propadnut�m majetku po emigrovav��ch man�el�ch Optov�ch. O koupi projevilo z�jem 26 ob�an�. Nap��klad Franti�ek Knobloch, kter� byl se 3 d�tmi bez bytu, nebo Zdenka Nedbalov� s rodinou, kter�m byl vyvlast�ov�n domek. Nakonec byl RD prod�n politick�mu pracovn�kovi Jaroslavu �mejkalovi, kter�mu kladn� vy��zen� doporu�il Josef Kor��k (o n�m t� v��e v kapitole o jeho dce�i Z. Machtov�), p�edseda vl�dy �SR. Smejkal v ��dosti uvedl, �e st�vaj�c� byt 2 + 1, kde bydl� s man�elkou a vdanou dcerou, d� k dispozici OBH ONV Praha 4. Rodinn� d�m mu byl prod�n: 25. b�ezna 1976 v�ak J. �mejkal ONV sd�lil, �e byt neuvoln�, proto�e jej pot�ebuje pro vdanou dceru vzhledem k tomu, �e byt v RD je mal�.

V roce 1972 st�t nabyl RD po emigrantech man�el�ch Popperov�ch. V RD byly dva byty: ten v p��zem� ob�vali man�el� Chodovi (rodi�e E. Popperov�, jako spoluvlastn�ci 1/10 nemovitosti) a ten v 1. pat�e man�el� �ern� a dr. Beranov� jako p��slu�nice dom�cnosti. Dne 23. b�ezna 1972 po��dali man�el� Chodovi o odkoupen� 9/10 nemovitosti. Nebylo jim vyhov�no.

13. �ervna 1972 podali man�el� Chodovi na �V KS� p�semnou st�nost, �e je na n� ze strany p�edsednictva vl�dy �SR i OPBH Prahy 6 �in�n n�tlak na odprodej 1/10 nemovitosti st�tu. (V�clav Chod zem�el 10. ��jna 1979). 12. �nora 1980 ��d� ing. Miroslav Pet��k, CSc., ministr zem�d�lstv� a v��ivy �SR, o koupi RD s t�m, �e s majitelem 1/10 nemovitosti uzav�el dohodu o jej� koupi. Dne 4. �ervence 1980 p�edseda ONV Prahy 6 JUDr. �t�p�n Flajzar po��dal �editele OPBH ing. Jana Oh��la, aby zabezpe�il realizaci p�evodu na ministra Pet��ka, jemu� se ?rozhodl? ji odprodat za ?jeho z�sluhy o budov�n� na�� socialistick� spole�nosti.?

10. �ervence 1980 byl RD (za 223. 197 K�s) prod�n man�el�m Pet��kov�m. Ze spisu je patrn�, �e man�el�m �ern�m byl 20. ��jna 1980 p�id�len n�hradn� byt.

Man�el�m Libu�i a Eduardu Hradcov�m (on byl p�ednostou urologick� kliniky Fakultn� nemocnice /FN/ 2 v Praze), byl 20. kv�tna 1974 prod�n RD v Praze 1, p�esto�e o koupi projevila z�jem p�semnou ��dost� ji� 2. b�ezna 1972 u�ivatelka J. Posejpalov�. Nadto byla L. Hradcov� spoluvlastnic� RD v Praze 4 (spolu se svou matkou). V�ak tak� 1. prosince 1980, tehdy u� rozveden� doc. MUDr. Libu�e Hradcov�, CSc., uvedenou nemovitost prodala man�el�m Kachy�ov�m.

Na hlavi�kov�m pap��e 2. z��� 1977 tak� Vladim�r Vedra, m�stop�edseda Sn�movny n�rod� (SN) Feder�ln�ho shrom�d�n� (FS). Uvedl, �e z�le�itost konzultoval s NVP. K ��dosti p�ipojil seznam sv�ch vyznamen�n�.

Tento luxusn� jednopatrov� d�m s terasou, ark��em, t��ramenn�m schodi�t�m do 1. patra, n�kolika komorami, �atnou, se 148, 96 metry �tvere�n�ch obytn� plochy a komor, byl v roce 1967 soudn�m znalcem za�azen do 1. t��dy kvality. O deset let pozd�ji, 10. ��jna 1977 ji soudn� znalec Fr. Linhart za�adil do 2. t��dy kvality. To znamenalo sn�en� kupn� ceny o 138. 532 K�s.

V roce 1982 st�t nabyl tento RD propadnut�m majetku po emigruj�c�ch man�el�ch Matou�kov�ch. Spis neobsahuje seznam �adatel�. Mezi voln� vlo�en�mi ��dostmi je tak� ��dost Bohuslava Z�bransk�ho, kter� bydlel s man�elkou a dv�ma d�tmi v byt� 1 + 1 - III. kategorie, a man�el� P��borsk�ch, bydl�c�ch u rodi��, kte�� od roku 1968 marn� po�adovali p�id�len� dru�stevn�ho bytu u SBD Nov� domov. Dne 8. prosince 1983 sd�lil vedouc� OBH ONV Prahy 4 O. Kahoun OBH NVP, �e dodate�n� p�edkl�d� spisy k prodeji RD diplomatu �SSR Karlu Havl�kovi, a to na z�klad� pokynu prim�tora hl. m. Prahy s t�m, �e rada ONV tento prodej schv�lila. Ze spisu nevypl�v�, jak man�el� Havl�kovi nalo�ili s bytem, kter� u��vali p�ed odkoupen�m RD (Praha 6, Interbrig�dy 3). Podobn� byl i p��pad RD v Praze 4, ulice U �kolky 60, kter� byl v roce 1983 prod�n Lubom�ru Hajdovi, radovi velvyslanectv� v Sofii, kter� sv�j dosavadn� byt (Praha 4, �t�rova 536) p�enechal sv�m d�tem.

Do vlastnictv� st�tu RD p�e�el v roce 1981 jako konfisk�t majetku man�el� Pravcov�ch, kte�� emigrovali. Dne 12. kv�tna 1981 o odprodej po��dal p�edseda Feder�ln�ho shrom�d�n� (FS) Alois Indra, bytem Praha 5, Pod Fialkou 2. Man�el�m Indrov�m bylo vyhov�no a 25. �ervna 1981 podepsali kupn� smlouvu: jednopatrov� RD, postaven� v r. 1972, byl ocen�n na 308. 590 K4S, ale a� p�i za�azen� do 2. kvalitativn� t��dy.

Dne 17. listopadu 1981 objednalo FS u Pra�sk�ho stavebn�ho podniku (PSP), z�vod 06 (diplomatick� slu�by) v RD man�el� Indrov�ch tapetov�n� a polo�en� podlahov�ch krytin. Fakturov�no bylo 20. 309 K�s. Dne 11. �nora 1988 objednalo FS u PSP, z�vodu 06, dod�n� a mont� kotle, fakturov�no FS bylo 29. 348 K�s.

V roce 1979 za��dali man�el� ���kovi o prodej RD na Sm�chov�, v n�m� byli n�jemn�ky a tud� d�m u��vali. Jinak v Rd bydlely 4 rodiny (celkem 11 osob). ��dost o prodej si ov�em podali tak� man�el� Chamrazovi (on gener�ln� �editel Podniku zahrani�n�ho obchodu /PZO/ Merkuria), kte�� bydleli v byt� 3 + 1 - 1. kategorie, a jejich syn s man�elkou, kte�� bydleli v dvougarsoni��e. Man�el�m Chamrazov�m byl RD 3. dubna 1979 prod�n za 197. 820 K�s. Ob�ansk� v�bor �. 52 s prodejem nesouhlasil. Nebylo to nic platn�. po prodeji RD do�lo k vyst�hov�n� st�vaj�c�ch n�jemn�k�.

Komunistick� novin�� Josef Hotmar, (nar. 8. ��jna 1933), b�v. poradce Lubom�ra �trougala, je v registrech centr�ly St�tn� bezpe�nosti veden jako jej� agent pod kryc�m jm�nem ?Humr? (ev. ��slo 8158) a pod kryc�m jm�nem ?Hades? Jako zahrani�n� zpravodaj �s. rozhlasu v letech 1970-75 procestoval t�m�� celou Evropu a z�padn� pob�e�� Afriky. O emigrantech ps�val jako o ?spol�enc�ch fa�ist�, se kter�mi zato�il �nor.? Man�el� MUDr. Josef a Nad�da Kaln�ch v roce 1965 za 57. 000 koupili od Jana Hlav��ka rodinn� d�m. N�kladem 300. 000 korun, po deseti letech pr�ce byla jeho cena odhadnuta na 417. 000 korun. Kdy� man�el� Kaln�ch emigrovali, byli 11. �nora 1981 odsouzeni. Hotmar ji� v z��� 1981 od nemovitosti obdr�el kl��e, aby ji n�kolik m�s�c� bezplatn� u��val. Kupn� smlouva zn�la na 61. 484 korun, byla seps�na 12. �nora 1982 a not��stv� ji zaregistrovalo. V �alob� na Hotmara �alobci shodn� tvrd�, �e d�m koupil za necel�ch 15 procent jeho kupn� ceny. Po listopadu 1989 prost�ednictv�m cestovn� kancel��e �edok ve V�dni ��st konfisk�tu pronaj�mal on�m ?opel�chan�m str�jc�m bur�oasie? ze Z�padu. Spor se dodnes vle�e p�ed Obv. soudem v Praze 6. Hotmar v roce 1998 na chodb� soudu napadl p�st� report�ra Josefa Maracziho a 2. �nora 1999, rovn� na chodb� soudu, pra�til p�st� do objektivu kamery �esk� televize (redaktor Jakub Kn�z�).

Up�ednostn�ni byli v roce 1982 man�el� Hamanovi (on n�m�stek ministra elektrotechnick�ho pr�myslu). V ��dosti ing. Franti�ek Haman uvedl, �e odkoupen� RD mu umo�n� �e�it bytovou situaci. Bydlel v Praze 4 (viz. adresa pod titulkem) v dom� ok�l, kde mu pat�ila jedna bytov� jednotka 4 + 1 (67 metr� �tvere�n�ch obytn� plochy). OBH NVP sd�lil 14. ��jna 1982, �e proti prodeji nem� n�mitek. To u� ov�em po dobu dev�ti dn� byla se soudruhem Hamanem uzav�ena kupn� smlouva.

Tato �adov� vila od po��tku n�rodn�m majetkem a do u��v�n� byla d�na 17. listopadu 1975. Podnik zahrani�n�ho obchodu (PZO) Transakta si ji zajistil pro �editele firmy Shell v �SSR. PZO ji p�enechal jako kancel��e do do�asn�ho u��v�n� St�tn�ho bytov�ho dru�stva (SBD) Prahy 6. V roce 1984 Transaktu upozornil odbor bytov�ho hospod��stv� (OBH) ONV Prahy 6, �e vilu je nutno u��vat k bydlen�. V tu dobu za�alo z�le�itost ovliv�ovat veden� NVP (prim�tor �tafa, jeho n�m�stek ing. Moravec a vedouc� sekretari�tu dr. Svoboda) s t�m, �e tajemn�k �V KS� Josef Havl�n m� o nemovitost z�jem.

Vila byla bezplatn� p�evedena do vlastnictv� OPBH. �editel Transakty Bohuslav Runa t�m sv� organizaci zp�sobil hospod��skou �kodu ve v��i 463. 242 K�s, co� byla z�statkov� cena nemovitosti v dob� p�evodu. Dne 13. dubna 1984 soudn� znalec Anton�n Drozd vypracoval posudek a nemovitost ocenil na 204. 118 korun. Na tuto ��stku byla tak� s man�eli Havl�nov�mi 22. �ervna 1984 seps�na kupn� smlouva. Ve vile bydl� Havl�nova dcera. Tajemn�k �V KS� Havl�n bydl� v Praze 2 Vinohradech. Byl jim p�id�len ze zvl�tn� kv�ty pro ve�ejn� �initele, podle 20 bytov�ho z�kona, tedy ve st�tn�m z�jmu.

Do vlastnictv� st�tu nemovitost p�e�la v roce 1984 po emigruj�c�ch man�el�ch K�nigov�ch. O odprodej za��dalo 9 z�jemc�. Dne 20. �nora o RD za��dal plukovn�k v z�loze, ing. Vasil Vi��ak, vdovec (ro�n�k 1921). Uvedl, �e bojoval u Buzuluku a pro�il r�zn� �trapy: mal�rii, skvrnit� tyfus, z�pal mozkov�ch blan a dal��. L�ka�i mu proto doporu�uj�, aby dle sv�ch mo�nost� na�el klid v tich�m prost�ed�. Vi��ak se v�znamn� zasadil o vybudov�n� socialistick� vlasti. V dob� ��dosti ob�val byt 3 + 1 + 2 komory + hala, 1. kategorie v Praze 6, ul. �lejnick� 6. Dne 18. �ervna 1985 byly Vi��akovi p�ed�ny od nemovitosti kl��e a OPBH s n�m uzav�el dohodu o do�asn�m bezplatn�m u��v�n� RD do doby zaregistrov�n� kupn� smlouvy. 31. �ervence 1985 provedl na RD posudek V. Paur a zjistil, �e d�m je zhruba t�i roky neobydlen (man�el� K�nigovi emigrovali p�ed rokem). Paur nemovitost ?znehodnotil?. Kupn� smlouva byla seps�na a� 18. ��jna 1985 (177. 356 K�s), registrov�na st�tn�m not��stv�m byla 18. prosince 1985.

Plk. MUDr. Lud�k Cig�nek - n��eln�k o�n�ho odd�len� �st�edn� vojensk� nemocnice (�VN) v Praze, po��dal 15. �ervna 1983 prim�tora �tafu o podporu a pomoc p�i koupi tohoto RD, kter� st�t z�skal jako konfisk�t po man�el�ch Pali�kov�ch. Tuto pomoc ��dal kv�li sv�mu zanepr�zdn�n� spojen�mu s v�konem funkc� (C�V KS�, zdravotn� komise �V �STV).

Dne 10. kv�tna 1984 p�edseda ONV Prahy 6 JUDr. Flajzar po��dal tamn� OPBH o realizaci prodeje man�el�m Cig�nkov�m. Soudn� znalec ing. M. Babick� odhadl 19. ledna 1985 RD na 152. 305 K�s. Ji� dne 12. �nora 1985 byla kupn� smlouva seps�na. V nov�m znaleck�m posudku, z �ervence 1990, p�izvan� znalec tvrd�, �e rozd�l v cen� �inil 213. 302 K�s v neprosp�ch prod�vaj�c�ho OPBH. ?Znalec? Babick� v roce 1985 nap�. nezapo�etl cel� druh� patro o v�m��e 40, 09 metru �tvere�n�ch.

Kdy� emigrovali man�el� Rackov�ch, v roce 1983 RD z�skal st�t. Z�m�r RD prodat nebyl prokazateln� nikdy zve�ejn�n. P�esto o koupi za��dalo 6 uchaze��. Byli to rodi�e obou man�el� Rackov�ch, velvyslanec v Ir�ku JUDr. Straka, �editelka mate�ek� �kolky I. Dvo��kov�, doc. �trupl a ing. Vladim�r Jansa - ministr a m�stop�edseda St�tn� pl�novac� komise (SPK). Dne 28. srpna 1983 zaslal prim�tor �tafa pokyn a p�edsedou ONV Prahy 6 JUDr. Flajzarem bylo rozhodnuto, �e RD bude prod�n man�el�m Jansov�m. Ve znaleck�m posudku ing. Z. Zazvonila se krom� konstatov�n� �etn�ch z�vad tvrdilo, �e do objektu byl ?pravd�podobn�? zabudov�n ji� jednou pou�it� materi�l a proto odpis tak�ka zdvojn�sobil. Kupn� smlouva (240. 000 K�s) byla seps�na 28. �nora 1984 a registrov�na 14. kv�tna 1984. P�itom ale kl��e od nemovitosti m�li Jansovi u� od 3. ledna 1984, ��m� OPBH zp�sobila vedouc� majetkov�ho odd�len� FO ONV Prahy 6 JUDr. D. Tom�kov� �kodu ve v��i 3. 902 K�s.

St�t nemovitost z�skal v roce 1986 jako od�mr� po Ann� Kompi�ov�. O odprodej po��dalo 9 uchaze��. Dne 1. dubna 1986 rozhodla rada ONV Prahy 6 prodat d�m Paedr. Josefu H�jkovi, n�m�stkovi prim�tora NVP. V t� dob� byl d�m v prozatimn� spr�v� fina�n�ho odboru ONV. Je - li nemovitost v t�to prozatimn� spr�v�, nem��e b�t prod�na pracovn�kovi n�rodn�ho v�boru. Proto se FO ONV rozhodl je�t� t�ho� dne RD p�ev�st do operativn� spr�vy OPBH, aby odprodej n�m�stku H�jkovi mohl b�t realizov�n. A� o tom OPBH v�d�lo, �e RD p�ejde do soukrom�ch rukou, provedl v n�m OPBH ze st�tn�ch pen�z v�m�nu plynov�ho spor�ku, karmy, vanov� baterie, m�sy a splachova�e WC v celkov� hodnot� 6. 800 K�s. Dne 25. dubna 1986 uzav�el �editel OPBH Prahy 6 ing. Novotn� s man�ely H�jkov�mi dohodu o do�asn�m pou��v�n� nemovitosti do doby registrace kupn� smlouvy.

St�t z�skal RD v roce 1977 jako od�mr� po Anton�novi �ubrtovi. Ji� 2. srpna 1973 pan �ubrt napsal OBH ONV Prahy 9 dopis, v n�m� sd�lil, �e do RD se k n�mu nast�hovali man�el� Eva (jeho nete�) a Vladim�r Vyhnalovi, kte�� se tak� jako jedin� o jeho majetek starali. Z�rove� po�adoval, aby byl upraven jejich pr�vn� vztah k RD, nebo� v n�m jsou trvale hl�eni. Dne 8. listopadu 1973 v�ak vedouc� OBH NVP J. Sva�ek panu �ubrtovi odpov�d�l, �e j�m navrhovan� �kon nelze prov�st, ani� by byla poru�ena z�konn� ustanoven�.

A tak dne 3. �ervence 1978 podal ��dost o koupi tohoto RD ing. Vratislav Krejbich, m�stop�edseda ONV Prahy 9, kter� v n� mj. uvedl: ?Nutn� pot�ebuji ke sv� pr�ci bytovou situaci zlep�it, tzn. z�skat v�ce obytn�ho prostoru, abych m�l dostatek m�sta pro svoji anga�ovanou pr�ci.? Jeho rodina - 3 osoby - bydlela na pra�sk�m s�dli�ti Proseku, v byt� 4 + 1 prvn� kategorie.

Rozsudkem Krajsk�ho soudu (KS) v Ostrav� z �ervence 1993 bylo man�el�m Liborovi a And�le Navr�tikov�m zam�tnuta jejich ��dost na vr�cen� ide�ln� poloviny dvoupatrov� vily v Bohum�n�. Ta jim pat�ila do roku 1982 ne� man�el� emigrovali do N�mecka. Navr�tikovi se proti rozsudku KS v Ostrav� odvolali k �stavn�mu soudu v Brn�, kter� zcela vyhov�l jejich �stavn� st�nosti. �stavn� soud vych�zel v t�to v�ci v prv� �ad� z rehabilita�n�ho rozsudku Okresn�ho soudu v Karvin� z roku 1990, kter� p�vodn� rozsudek o propadnut� majetku zru�il. Konstatoval, �e rehabilitovan� man�el� vlastnictv� ve skute�nosti neztratili, proto�e v z��� 1990 zru�il karvinsk� okresn� soud v rehabilita�n�m ��zen� zm�n�n� rozsudek z roku 1983, a t�m obnovil p�vodn� vlastnictv� majetku.

�alovan�m se stal Vasil Pje��ak, bratr b�val�ho gener�ln�ho prokur�tora �SSR, kter� v roce 1991 odm�tl vydat �s. st�tem zkonfiskovan�, dvougenera�n� d�m, kter� v roce 1983 v P��brami v�hodn� koupil, a�koliv bydlel ve �ty�pokojov�m byt� a m�l chatu v Klu�enic�ch. Jeho �ena M�ria byla takt� spoluvlastnic� ide�ln� �tvrtiny domu ve Velk�m �ari�i na Slovensku a pracovala jako referentka k�drov�ho odd�len� UD P��bram. S�m Pje��ak pro�el �adou funkc� a v roce 1979 byl jmenov�n �editelem koncernov�ho podniku Uranov� doly (UD) P��bram. Stal se nositelem n�kolika vyznamen�n� v hornictv�: st�tn�ho hornick�ho vyznamen�n� ��du rud� hv�zdy pr�ce a ��du rud�ho praporu pr�ce.

Vynesen�m rozsudku p�ed berounsk�m okresn�m soudem (1997) a potvrzen�m M�stsk�m soudem v Praze ze dne 2. �nora 1999, jsou Pje��akovi povinni do 3 dn� od pr�vn� moci rozsudku s Beckov�mi uzav��t dohodu o vyd�n� v�ci (mimo pozemku). Pje��akovi mus� uhradit n�klady st�tu za znaleck� posudky.

V dom�, obydlen�m jen z��sti, �ili p�ev�n� sta�� n�jemn�ci. �s. st�t, prost�ednictv�m nastr�en�ho Obvodn�ho n�rodn�ho v�boru (ObvNV) v Plzni 3, za�al usilovat o p�evod domu do sv�ho vlastnictv� a st�tn� org�ny cht�ly d�m zat�it hypot�kou tak, �e by Augustinovi prosili, aby si ho n�rodn� v�bor nechal. Kdy� se Pavel Augustin, syn vlastn�k�, v roce 1976 cht�l o�enit, nebylo mu bytov�m odborem ObvNV v Plzni 3 dovoleno ani jeden z voln�ch byt� u��vat. Po porad� s pr�vn�kem Augustinovi v denn�m tisku podali inzer�t o �prodeji �in�ovn�ho domu socialistick� organizaci,� proto�e jin�, ne� socialistick�, ho prodat nesm�li. Na inzer�t se ozval Krajsk� plemen��sk� podnik (KPP) v Plzni-�ernic�ch jako jeden z v�n�ch uchaze��, kter� d�m koupil za 19. 455 korun �eskoslovensk�ch. �Za takovou ��stku se v t� dob� dala koupit pouze slu�n� barevn� televize,� tvrd� V�clav Augustin. Dne�n� vlastn�k domu, a. s. Z�pado�esk� plemen��sk� unie Plze� (pr�vn� n�stupce KPP Plze�) tvrd�, �e ho rozs�hl� rekonstrukce st�la 2, 000. 000 korun. V �ervnu 1993 Krajsk� soud v Plzni rozsudek prvn�ho stupn� potvrdil a konstatoval, �e ��alobci v ��zen� neprok�zali, �e by kupn� smlouva byla uzav�ena za n�padn� nev�hodn�ch podm�nek, a proto �alobu nelze shledat d�vodnou.� * Soudruzi ubytovnu zbourali a postavili si obytn� d�m * (Nemovitost V P��brami - S�dk�ch)

Rodi�e V�clava �rouba si v P��brami - S�dk�ch postavili d�m, v jeho� sousedstv� �roub koupil v roce 1959 pozemky a na nich postavil dal�� domek, kter� byl zkolaudov�n. V roce 1981 odjel jako �idi� autobusu do Jugosl�vie, za j�zdy prorazil hrani�n� z�voru do It�lie a emigroval. Rozhodnut�m Okresn�ho n�rodn�ho v�boru (ONV) v P��brami byla spr�va pozemkov� parcely ( �. 2008/1 a 2008/2) v katastr�ln�m �zem� P��bram - S�zky a rodinn�ho domku p�evedena na M�stsk� n�rodn� v�bor (MNV) P��bram. Hospod��skou smlouvou o p�evodu spr�vy n�rodn�ho majetku byla spr�va majetku p�evedena z MNV na Strojn� a traktorovou stanici (STS), n. p. P��bram. Ta mu v dne�n� dob� nic z p�vodn�ho vlastnictv� nechce vydat. Jeho d�m, kter� p�vodn� slou�il jako podnikov� ubytovna, STS zbourala a na jeho m�st� vystav�la nov� dvougenera�n� d�m pro sv� dva funkcion��e a jejich rodiny.

Man�el� R��i�kovi se po listopadu 1989 ze �v�dska vr�tili do �SFR a byli soudem rehabilitov�ni. Z�rove� po��dali soudn� cestou o navracen� RD. Obvodn� soud pro Prahu 5 v roce 1995 Martinu Otavovi ulo�il povinnost d�m vr�tit man�el�m R��i�kov�m. Otava se proti rozsudku odvolal k M�stsk�mu soudu, kter� v�c projedn�val po uplynut� jednoho roku a dvou m�s�c�. Soud potvrdil, �e odp�rc�m jako povinn�m osob�m je ulo�ena povinost s navrhovateli uzav��t dohodu o vyd�n� v�ci. Konstatoval, �e p�i prodeji domu nebylo uplatn�no p�edkupn� pr�vo bratra R��i�ky, kter� m�l o d�m z�jem a prodej domu nebyl ve�ejn� ozn�men. D�m byl v kupn� smlouv� definov�n jako nedostav�n�, a�koliv v n�m R��i�kovi deset let p�ed emigrac� bydleli.

Eva Otavov� ji� v �noru 1995 rozjela kampa� za o�istu rodiny a kde jinde, ne� ve Fro�kov� esteb�cko- bulv�rn�m den�ku �p�gl. Stejn� posti�en� emigranty, kte�� p�i�li o domy, nazvala �klakou 10 a� 20 osob p�i soudn�ch jedn�n�ch�. Je t�eba podotknout, �e d�m, v n�m� Otavovi bydl� a kter� podle rozsudku soudu maj� vr�tit, stoj�v ulici, kter� se jmenuje pr�v� po opern�m p�vci ND: Otavova.

Kdy� v roce 1974 Vladim�r Tyka� emigroval do zahrani��, zanechal v Praze 9 - T�eboradic�ch v rodinn�m domku svoji dceru s t��let�m d�t�tem. Komunistick� moc dceru vyst�hovala. Na p��kaz M�stn�ho n�rodn�ho v�boru se �koup� domu p�id�luje soudruhovi Mach��kovi za jeho z�sluhy o budov�n� socialismu v obvodu Prahy 9,� p�e se v materi�lech. Nemovitost Mach��ek koupil za 106. 000 korun., a�koliv ��edn� odhad, proveden� znalcem p�ed odchodem Tyka�ov�ch zn�l na ��stku 350. 000 korun. Major Old�ich Mach��ek byl z�stupcem n��eln�ka hospod��sk� krimin�lky v Praze 9. D�m dnes u��v� Ji�ina Soukupov�, jeho dcera. Ta v�ak pr� nic nev� o tom, �e by jej� otec p�i obvodn�ch sjezdech KS� na Praze 9 konal dozor jako policista v civilu a pod�val zpr�vy o tom, zda n�kdo nevhodn� kritizuje komunistick� re�im. Sou�asn� u�ivatel� domu v dubnu 1995 byli p�semn� vyzv�ni k uzav�en� dohody o vyd�n� v�ci. Na v�zvu v�ak nereagovali. P��pad �e�il Obvodn� soud (OS) v Praze 9, kter� v osm�m t�dnu roku 1999 rozhodl ve prosp�ch p�vodn�ch vlastn�k�, man�el� Tyka�ov�ch.

Ovlivnit v�sledek soudn�ho jedn�n� nepomohla �innost policisty npor. Jana Soukupa, dne�n�ho man�ela Ji�iny Soukupov�, kte�� d�m spole�n� ob�vaj�. Podle ��ednic, kter� n�cht�ly b�t jmenov�ny, se policista sna�il dostat do r�zn�ch archiv� - spojen�ch se �alobou - a to z pozice policisty tak vehementn�, a� jeho chov�n� nah�n�lo ��edn�k�m strach. * B�val� soudru�ka - podnikatelka - zbankrotovala * (Nemovitost v Praze 4 - Hodkovi�k�ch)

�alobu texta�e Petra Rady (autora p�sn� �Modlitba�, zp�v� M. Kubi�ov�), kter� se dom�h� navr�cen� domu v Praze 4-Hodkovi�k�ch, ji� t�et� rok projedn�v� Obvodn� soud (OS) pro Prahu 4. V dom� dosud bydl� b�val� komunistka Anna Vyle�alov�, kter� nemovitost nechce vydat, proto�e j� rodina z��sti p�estav�la.

V roce 1977 Rada emigroval p�es Jugosl�vii do N�mecka. V dom� z�stala Pavla Dudkov�, dcera man�elky �alobce, kter� byla z domu vyst�hov�na. D�m koupila z patn�cti uchaze�� pr�v� Anna Vyle�alov�, kter� tehdy byla poslankyn� ONV v Praze 4, �lenkou OV KS� v Praze 4, �lenkou �esk� m�rov� rady a nositelkou vyznamen�n� Za z�sluhy o vlast, medail� k 25. v�ro�� V�t�zn�ho �nora a medail� k 30. v�ro�� osvobozen�. Podle Rady kupn� cena, za n� Vyle�alov� nemovitost po��dila, byla o t�m�� �ty�icet procent sn�ena. M�stsk� soud (MS) v Praze v z��� 1995 zru�il p�vodn� rozsudek OS pro Prahu 4, kter� jeho n�rok na d�m uzn�v�, �e je t�eba vy�e�it okolnosti kolem jeho stavebn�ch �prav, kter� sou�asn� dr�itel� �maj� na sv�dom� a odvolali se k M�stsk�mu soudu. �alovan� Vyle�alov� d�m po roce 1989 zastavila bance jako hypot�ku na vysokou p�j�ku, aby mohla podnikat, a to i p�esto, �e u� v�d�la o Radovo ��dosti na vyd�n� nemovitosti. Mezit�m sta�ila v podnik�n� zbankrotovat s dluhem ve v��i t�� mili�n�.

Od 29. dubna 1991 se vle�e p��pad Bed�icha Ku�ery, syna tov�rn�ka, kter� vlastnil tov�rnu �Pneu - Ku�era� v Hostouni v okrese Kladno. Po �noru 1948 byl tov�rn�k Ku�era prohl�en za �vyko�is�ovatele� Na majetek jeho rodiny byla nepr�vem uvalena tzv. �n�rodn� spr�va� a tov�rna byla prod�na bl�e neur�en�mu dru�stvu. Tov�rn�k Ku�era z d�vod� nep�est�vaj�c� politick� perzekuce v roce 1949 emigroval z tehdej�� �SR. Jeho syn Bed�ich nesm�l studovat a v roce 1967 se rozhodl emigrovat do N�mecka, Kanady a pozd�ji �il v USA. Po 23 letech, v roce 1990, se vr�til nazp�t do vlasti, kde za�al podnikat.

Dnes v b�val�ch prostor�ch �Pneu - Ku�era� provozuje v�robu akciov� spole�nost Chlad�c� v�e, kter� je v ileg�ln�m n�jmu u dosud st�tn�ho podniku stejnojmenn�ho n�zvu. Bed�ich Ku�era v�pisem z pozemkov� knihy a �mrtn�m listem sv�ho otce dolo�il, �e je jeho jedin�m synem a opr�vn�nou osobou na majetek po n�m a v�as podal ��dost ve v�ci navr�cen� nemovitosti a pozemku v Hostouni. Je ochoten uhradit rozd�l, kter�m byla nemovitost jeho otce od roku 1948 zhodnocena, chce roz���it sou�asn� provoz tov�rny a zv��it zam�stnanost v regionu. Veden� podniku Chlad�c� v�e (st�tn�ho podniku i akciov� spole�nosti) n�roky Bed�icha Ku�ery odm�t� a zpochyb�uje. Dana Zelenkov�, soudkyn� Okresn�ho soudu v Kladn�, zast�v� od po��tku kauzy n�zor, �e majetek nelze vydat. Podle n� toti� nep�e�el z p�vodn�ho vlastn�ka p��mo na st�t, ale dosazen� �n�rodn� spr�vce� jej prodal dru�stvu a to jej teprve p�evedlo na st�t. P��pad tak od roku 1991 nen� dodnes uzav�en a je z�m�rn� prodlu�ov�n.

Mezi v�jime�n� p��pady se d� za�adit v restituci navr�cen� sodovk�rny ve Zbe�n�ku u Hronova v okrese N�chod. Sodovk�rnu koncem lo�sk�ho roku z�skaly Irena Linhartov� a jej� sestra Nad�da Kohlov�. V n� jejich otec p�ed rokem 1948 vyr�b�l sladk� v�na.

St�tn� podnik Pivovary Hradec Kr�lov� toti� sodovk�rnu, sv�j b�val� z�vod uzav�el s od�vodn�n�m, �e se mu ji nepoda�ilo p�edat nov�m vlastn�k�m. Restituentky na vlastn� p�st vyp�traly, �e budovy, kter� vloni v kv�tnu jako opr�vn�n� vlastn�ci p�evzaly, jsou zastaveny ve prosp�ch banky na hodnotu 60 mili�n� korun. Proto restituentky necht�j� spole�n� s budovami p�eb�rat dluh. V podniku z�stalo rovn� dvacet dev�t pracovn�k�, kte�� se marn� sna�� dop�trat, kdo je vlastn� jejich sou�asn�m zam�stnavatelem. Fond n�rodn�ho majetku (FNM) v�ak zam�stnanc�m tvrdil, �e jejich zam�stnavatelem jsou restituentky, kter� na z�klad� jimi p�edlo�en�ho privatiza�n�ho projektu - jak tvrd� fond - tov�rnu z�skaly se v�emi z�vazky i zam�stnanci. Podle Kohlov� je dluh tak velk�, �e ho nen� mo�n� splatit ani zaveden�m b�n� v�roby sodovk�rny.

Spole�nost �M�dlo Otta z Rakovn�ka� rodina Ottov�ch zalo�ila v roce 1875. Po skon�en� 2. sv�tov� v�lky n�sledovala obvin�n�, vznesen� proti dv�ma bratr�m Ottov�m, �e kolaborovali s nacisty. Brat�i dok�zali pomoc� p�semn�ch sv�dectv�, �e oba podporovali protin�meck� odboj. P�esto dne 15. kv�tna 1945 vtrhnuli v mont�rk�ch do kancel��e majitele z�vodu t�i z�stupci z�vodn� rady a sd�lili mu, �e m� od druh�ho dne zak�z�n vstup do sv�ho podniku.

Potomci p�vodn�ch vlastn�k� v roce 1993 u Obvodn�ho soudu (OS) pro Prahu 1 podali �alobu proti Ministerstvu pro spr�vu n�rodn�ho majetku a jeho privatizaci (MSNJP), kter� odm�tlo restitu�n� n�roky na rakovnickou chemickou tov�rnu Rakona. V �ervenci 1991 ji prodalo za 20 mili�n� dolar� americk� firm� Procter & Gamble. Rodina Ott� se soudn� cestou dom�hala, aby kupn� smlouvu o prodeji Rakony Rakovn�k americk� firm� soud prohl�sil za neplatnou. OS �alobu zam�tl, kdy� do�el k z�v�ru, �e tov�rna na m�dla byla zn�rodn�na je�t� p�ed 25. �norem 1948, ��m� Ottovi nejsou - podle vyj�d�en� soudu - opr�vn�n�mi osobami ve smyslu z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch. �alobci se b�hem soudn�ho jedn�n� sna�ili dok�zat, �e zn�rodn�n� tov�rny p�ed rokem 1948 je nepr�voplatn� a tov�rna �e byla ve skute�nosti zabr�na a� v dubnu 1948. Jejich tov�rna byla zn�rodn�na na z�klad� Bene�ov�ch dekret�, podle nich� se zn�rod�ovaly podniky spadaj�c� do potravin��sk�ho pr�myslu se stavem zam�stnanc� nad 150 lid�. Strana �alobce v�ak tvrdila, �e tolik zam�stnanc� v t� dob� u firmy nepracovalo, proto nemohlo doj�t k jej�mu zn�rodn�n�. Syn majitele Ottovy tov�rny tvrd�, �e projedn�van� spor je zalo�en na podvodu. Pod Bene��v dekret byly zahrnuty v�echny tov�rny na um�l� jedl� tuky, kter� zam�stn�valy v�ce ne� 150 lid�. T�sn� p�ed uvalen�m n�rodn� spr�vy na Ottovu tov�rnu p�i�adili tehdej�� �z�stupci lidu� ke 117 osob�m, pracuj�c�m v potravin��stv� je�t� pracuj�c� na pile, v lisovn� a tov�rn� na sodu a m�dlo, ��m� jejich posudek dokl�dal, �e v tov�rn� pracuje 204 zam�stnanc�.

Syn majitele fabriky, Franti�ek Otto, deset let v�zn�n� komunistick�m re�imem, mi sd�lil, �e �dnes je v�echno postaven� na podvodu z roku 1945 a nikdo se nezaj�m�, zda to bylo spr�vn� �i ne�. Ji� soud prvn�ho stupn� uznal, �e rodin� Ottov�ch byla u�in�na k�ivda, kterou podle sou�asn�ch pr�vn�ch p�edpis� nelze od�init. ��alobci bez probl�m� dostali dohodou nazp�t dv� nemovitosti, obytn� d�m a pozemky v Rakovn�ku, kter� jim byly zkonfiskov�ny podle stejn�ch pr�vn�ch norem jako Rakona,� uvedl pr�vn� z�stupce Ottov�ch.

Karel Pol�k, n�kdej�� ministr stavebnictv� �SR (do funkce jmenov�n v roce 1976), za v�hodnou cenu koupil v roce 1977 pozemek v proslul�m rekrea�n�m st�edisku v Jevanech na Kol�nsku, kter� byl konfiskov�n emigrantovi, kter� v roce 1968 z vlasti ode�el. Pol�k podal ��dost o rekrea�n� parcelu a podle sv�ch slov jako �oby�ejn� ob�an dostal ten nejhor�� podm��en� pozemek u rybn�ka.� �dajn� v�ak jde o jeden z nejluxusn�j��ch pozemk�. Rekrea�n� zd�n� domek m�l Pol�kovi na pozemku vybudovat n. p. Metrostav. Soudn� spor o pozemek trv� ji� n�kolik let a soud m� rozhodnout, zda bude alespo� ��st pozemku vr�cena restituent�m.

�stavn� soud 9. listopadu 1994 v sen�tn�m zased�n� zam�tl �stavn� st�nost �esk� obce sokolsk� proti rozsudku Okresn�ho soudu v Chrudimi z �nora 1993, ve kter�m byl zam�tnut jej� n�vrh na vyd�n� sokolovny v Horn�m Bradlu (okres Chrudim).

�stavn� soud ve shod� s ob�ma obecn�mi soudy potvrdil, �e budova, kter� byla postavena v letech 1985 a� 1988 na m�st� star� t�locvi�ny pouze s vyu�it�m p�vodn�ch z�klad� a ��sti �t�tov� zdi, je nov� objekt a sokolsk� obec na ni nem� restitu�n� n�rok. Proto ani nemohlo b�t poru�eno vlastnick� pr�vo sokolsk� obce, dan� Listinou z�kladn�ch pr�v a svobod, uvedla v od�vodn�n� n�lezu soudkyn�-zpravodajka v t�to v�ci Eva Zarembov�.

Na ja�e 1989 Mari�n �alfa, tehdej�� �editel legislativn�ho odboru ��adu p�edsednictva vl�dy �SSR, z�skal Na Hanspaulce, lukrativn�m m�st� v Praze 6, od Hus�kovy vl�dy vilu, kterou dodnes u��v�. D�m je ve vlastnictv� Diplomatick�ho servisu, kter� je p��sp�vkovou organizac� ministerstva zahrani�n�ch v�c�. �alfu sou�asn� se zru�en�m jeho funkce nebylo mo�n� pr�vn� vyst�hovat. Kdyby cht�l vilu prodat, o �em� se leccos pov�dalo, nem��e tak u�init, proto�e se o n� p�ihl�sil restituent. U��v�n� �vl�dn� vily� b�val� p�edseda vl�dy n�rodn�ho porozum�n� od�vod�uje t�m, �e pro svoji pr�ci pot�ebuje mnoho prostoru. �Sna��m se t�to spole�nosti v�emo�n� pom�hat. Dodnes jsem z�stal poradcem prezidenta V�clava Havla,� tvrd�. Byl to pr�v� �alfa, kdo zprost�edkoval odprodej poloviny pra�sk�ho pal�ce Lucerna spole�nosti Chemapol Group, kde rovn� pracuje jako pr�vn� konzultant.

V roce 1973 si podali n�kte�� obyvatel� �st� nad Labem ��dost o koupi zkonfiskovan�ho domu, ale p�ednost dostal Rudolf Kvasni�ka, b�val� tajemn�k okresn�ho v�boru KS� i p�esto, �e jeho ��dost nebyla mezi uchaze�i pod�na jako prvn�. Okresn� soud dosp�l k n�zoru, �e Kvasni�ka byl p�i koupi protipr�vn� zv�hodn�n. Extajemn�k se proti rozsudku odvolal. Krajsk� soud v �st� nad Labem ov�em potvrdil rozhodnut� �steck�ho Okresn�ho soudu, podle n�ho� mus� Kvasni�ka spoluvlastnick� pod�l na domu a stavebn� parcele v Doln�ch Z�lezlech na �stecku vr�tit st�tu. Rozhodnut� krajsk�ho soudu v t�to v�ci je kone�n� a nen� proti n�mu odvol�n�.

Za cenu 150 korun za osobu a den umo��uje ��ad vl�dy v letn�ch m�s�c�ch �len�m kabinetu a pracovn�k�m �st�edn�ch org�n� st�tn� spr�vy vyu��vat k rekreaci vilu po b�val�m �eskoslovensk�m prezidentovi Edvardu Bene�ovi v Sezimov� �st�. Tr�vili zde dovolenou nap��klad ministr financ� Ivan Ko��rn�k, guvern�r �esk� n�rodn� banky Josef To�ovsk� �i b�v. ��f ��adu vl�dy Igor N�mec. Premi�r Klaus na vyu��v�n� vily nevid� nic pobu�uj�c�ho. Vila je upravena jako letn�, a je ve vlastnictv� st�tu. Hana Bene�ov�, man�elka prezidenta Bene�e, ji v roce 1973 odk�zala Husitsk�mu muzeu v T�bo�e, aby interi�r p�ipom�nal prezidentovy �asy, jak uvedla v z�v�ti. P�esto za��zen� vily putovalo do muzea, objekt vl�da nechala p�estav�t na luxusn� rekrea�n� st�edisko, proto�e p�evodem objektu na muzeum, jako na st�tn� rozpo�tovou organizaci, p�ipadl st�tu.

Od Klementa Gottwalda po Gust�va Hus�ka pob�vali prezidenti rovn� ve �vl�dn� vile� v Brn�. Objekt byl v pades�t�ch letech zn�rodn�n a od roku 1990 ho spravoval jihomoravsk� Krajsk� n�rodn� v�bor a pot� akciov� spole�nost Moravia Free Zone. O vyd�n� luxusn� vily za��dali Joseph Stiassni z New Jersey a Suzanne Martinov� z Kalifornie, Ameri�an� �esk�ho p�vodu. �Vl�dn� vila� se tak stala p�edm�tem soudn�ho sporu.

�alobu na herce Jarom�ra Hanzl�ka podaly majitelky domu Alena Sobkov� a Eva Baccariov�, jim� podle kupn� smlouvy z roku 1961 pat�il objekt v ulici Tr�i�t� na Mal� Stran� v Praze. Ob� v�ak v roce 1966 emigrovaly do Francie a d�m podle z�kona o propadnut� majetku p�ipadl st�tu roku 1971. Hanzl�k, kter� vlastnil pouhou jednu �estn�ctinu domu, koupil zbylou ��st od bytov�ho podniku pro Prahu 1 v roce 1975 a cel� objekt na vlastn� n�klady zrestauroval. �alobkyn�, kter� se do �ech nevr�tily a st�le �ij� ve Francii, se dom�haly vynesen� rozsudku, podle n�ho� by jim Hanzl�k m�l vydat patn�ct �estn�ctin domu. M�stsk� soud v Praze, jako soud odvolac� v roce 1996 potvrdil rozsudek Obvodn�ho soudu pro Prahu 1, kter� rozhodl, �e vlastn�kem je Hanzl�k. Verdikt nen� dosud pravomocn�.

Ru�t� emigranti, p�ev�n� v�kv�t inteligence, po roce 1917 p�ijali nab�dku �eskoslovensk� republiky na politick� azyl. Ji� v roce 1924 zalo�ili obecn� prosp�n� �esko-rusk� profesorsk� stavebn� a bytov� dru�stvo se s�dlem v Praze-Buben�i, kter� zde zakoupilo pozemky v Bu�kov� ulici (dne�n� Rooseveltov�) a postavilo �in�ovn� d�m �.p. 27 - 29. P�esto se dnes v���c� a duchovn� rusk� pravoslavn� c�rkve ob�vaj�, �e budou vyst�hov�ni z modlitebny, kterou si z nouze z��dili ve vlastnoru�n� jimi postaven�m dom�. Jejich dru�stvo p�e�lo v roce 1950 na z�klad� v�m�ru ministerstva pr�ce a soci�ln� p��e do �esk�ch rukou. V modlitebn� slou�� m�e svat� arcibiskup pra�sk� metropolita �esk�ch zem� a Slovenska Dorotej (82). V dubnu 1992 se poprv� ��ad eparchi�ln� rady Pravoslavn� c�rkve obr�til na tehdej�� Lidov� bytov� dru�stvo (LBD) v Praze 6 a ��dal o p�ijet� za �lena dru�stva. �Samospr�va p�edm�tn�ho dvojdomu je slo�en� z jeho n�jemn�k�, m� pr�vo se podle stanov Bytov�ho dru�stva (BD) vyjad�ovat k z�kladn�m ot�zk�m t�kaj�c�m se domu, ve kter�m bydl�,� ��k� Jaroslava He��kov�, p�edsedkyn� p�edstavenstva Bytov�ho dru�stva v Praze 6.

Po roce 1930 postavili old skauti �P��tel� vatry� na Libe�sk�m ostrov� srub Vatra, kter� byl p�ivezen rozebran� jako dar skaut� ze Slovenska. Ten jim byl pozd�ji zabaven v�borem �SM na Praze 8 a v roce 1960 p�ed�n k u��v�n� 67. pion�rsk� organizaci, prost�ednictv�m D�tsk�ho domu ml�de�e (DDM) hl. m. Prahy (HMP). ��dost skaut� o jeho navr�cen� p�eru�il v roce 1968 vp�d sov�tsk�ch okupant� na na�e �zem�. Druhou klubovnu, kterou na �pici libe�sk�ho ostrova u��val 25. odd�l Jun�ku, vyu�il nap��klad SNB, kter� z klubovny u�inil mraz�rnu pro �r�dlo slu�ebn�ch ps�, pozd�ji prosotry okupoval b�val� Svazarm Z. O. 4008/809. Ten se v roce 1991 p�ejmenovali na Klub vod�k� a vodn�ch motorist��Star� plavba.

25. st�edisko Jun�ka na Praze 8 vypracovalo n�vrh smlouvy, adresovan� DDM HMP, se ��dost� o odprod�n� srubu nazp�t za symbolickou cenu jedn� koruny. A� 16. prosince 1992 do�lo mezi Jun�kem a DDM hl. m. Prahy ke �Smlouv� o budouc� kupn� smlouv�. Rada M� Praha 8 na n�vrh starosty Vladim�ra Nov�ka (1994) nakonec odsouhlasila doporu�it magistr�tu prodej uveden�ho srubu Vatra zp�t za symbolickou jednu korunu.Cel� situace kolem srubu Vatra v�ak byla celkov� vy�e�ena a� v roce 1997.

�V sou�asn� dob� neexistuje restitu�n� pr�vn� p�edpis, kter� by oprav�oval navr�cen� majetku skaut�m. To v praxi znamen�, �e je zapot�eb� naj�t takov� pr�vn� �e�en� p�evodu majetku, kter� bude v souladu s platn�m pr�vem,��ekla mi Milena Kova��kov�, kter� ve v�ci zastupuje 25. st�edisko Jun�ka �Vatra�.

Jedn�m z posledn�ch �k�iklav�ch� restitu�n�ch p��pad�, kter� 8. prosince 1998 �e�il jako odvolac� Krajsk� soud v Brn�, je p��pad Ivany Kohoutkov� z Rosenheimu, kter� soud nep�iznal pr�vo na vr�cen� domu, kter� vlastnila p�ed svou emigrac� v roce 1981. Podle z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch nespl�uje z�kladn� restitu�n� podm�nku: �Nedo�lo k napln�n� podm�nky st�tn�ho ob�anstv�,� zn� v od�vodn�n� rozsudku soudu, kter� jako �v�cn� spr�vn�� potvrdil rozhodnut� Okresn�ho soudu v Jihlav� a vyhov�l �alovan�m. V �em se li�� rozsudek dne�n�ho �demokratick�ho� soudu s rozsudkem z 23. �nora 1982� Man�ele Kohoutkovi tehdy odsoudil k nepodm�n�n�mu trestu odn�t� svobody pro trestn� �in opu�t�n� republiky a ulo�il trest propadnut� majetku. Tehdej�� p�edseda sen�tu Jaroslav Posp�chal v n�m napsal: �Ka�d� ob�an, kter� z�stane v cizin�, je vyt�ov�n zahrani�n�mi centr�lami v neprosp�ch �SSR.� D�m v Jihlav�-Hosov� za podhodnocenou cenu p�ednostn� koupil tehdej�� komunistick� fukcion�� Ivan Chytka. Zat�mco d�m bude ob�vat exkomunista-dne�n� podnikatel, kter� se podnikavcem stal d�ky domu, kter� ho jako hypot�ku zastavil bance, pan� Kohoutkov� mus� toti� zaplatit je�t� soudn� n�hrady ve v��i kolem 20. 000 korun. Skute�nost, �e po listopadu 1989 byla soudem pln� rehabilitov�na na tom nic nem�n�.

V��tov� seznam o navracen� �idovsk�ho majetku v �esk� republice obsahuje 202 polo�ek a jsou v n�m uvedeny synagogy, h�bitovy, s�dla �idovsk�ch obc�, domy a pozemky. P�vodn� jich na seznamu bylo zhruba 800, ale v n�kter�ch jsou �koly, soci�ln� za��zen�, domovy d�chodc� nebo objekty jinak slou��c� ve�ejnosti. Proto o n� �idovsk� obec v�bec ne��dala. Evropsk�m parlamentem ji� 14. prosince 1995 byla p�ijata rezoluce B4-1493/95 nazvan� �Rezoluce o vr�cen� uloupen�ho majetku �idovsk�ch obc�� kter� ���d�, aby v�echny st�ty st�edn� a v�chodn� Evropy, pokud tak je�t� neu�inily, p�ijaly p��slu�n� z�kony na vr�cen� ostatn�ch majetk� uloupen�ch komunisty nebo nacisty, jejich pr�voplatn�m vlastn�k�m.� A skute�nost� P�edseda Federace �idovsk�ch obc� v �R spokojen nen�: �Navracen� majetku nep�ineslo v �ad� p��pad� o�ek�van� v�sledek. N�kter� objekty, ji� po uplatn�n� n�roku, byly prod�ny,� ��k� Ji�� Dan��ek. �Nav�c usnesen� vl�dy nem� platnost z�kona a vyd�n� �i nevyd�n� na�eho majetku je na blahov�li obc�.� Dodejme, �e z 202 uveden�ch polo�ek je vr�cena zhruba polovina.�

�ada restituent� zaj�sala, kdy� byla 13. ��jna 1998 Sn�movnou reprezentant� Spojen�ch st�t� p�ijat� rezoluce �. 562 � O majetc�ch nepr�vem vyvlastn�n�ch b�val�mi totalitn�mi st�ty�. Ta �vyz�v� zem�, kter� tak dosud neu�inily, aby navr�tily napr�vem vyvlastn�n� majetky jejich opr�vn�n�m majitel�m.� Mezi vyzvan�mi zem�mi jsou nap�. Chorvatsko, Litva, Rumunsko i �esk� republika. Jde o velice kladn� �in, zd� se v�ak, �e �esk� republika si op�t zahraje na �mrtv�ho brouka�. * Neochota vl�dy vr�tit majetek 2. 000 spolk� ! * (Parlamentn� v�bory PS n�vrhy z�kon� nep�ijali)

Prohl�sit za neplatn� v�echna rozhodnut� org�n� st�tn� spr�vy vydan� v obdob� od 25.�nora 1948 do 31.prosince 1989, kter�mi byly zru�eny spolky a zabr�n jejich majetek, p�edpokl�dal n�vrh z�kona, kter� ji� v roce 1994 poslanc�m p�edlo�ili poslanci KDU-�SL Ji�� Karas a Jan Kasal. Majetek by se m�l vracet ve stavu, v jak�m se nach�z� v dob� nabyt� ��innosti tohoto z�kona. Za znehodnocen� majetku by se n�hrada poskytovat nem�la a ani k jeho zhodnocen� by se nem�lo p�ihl�et. Zabran� majetek spolk� by m�l b�t podle n�vrhu z�kona vr�cen jejich pr�vn�m n�stupc�m, kte�� po 17.listopadu 1989 obnovili svou �innost podle z�kona o sdru�ov�n� ob�an�. Navrhovan� �prava by se dot�kala zhruba 2. 000 spolk�, kter�m by m�lo b�t restituov�no kolem 3. 000 objekt� zabaven�ch bez n�hrady st�tem po 25.�noru 1948 na z�klad� jednostrann�ch spr�vn�ch akt�. Podle Kasala p�ed zm�n�n�m datem existovalo na �zem� �esk� republiky kolem 40. 000 spolk�. Kasal p�ipomn�l rovn�, �e uveden� pr�vn� norma p�edpokl�d� pouze natur�ln� restituci, nikoli finan�n� n�hrady �i d�vky.

�stavn� soud v zased�n� sv�ho �tvrt�ho sen�tu 15. kv�tna 1995 zru�il rozsudek M�stsk�ho soudu v Praze z b�ezna 1994, kter� potvrdil zam�tav� rozhodnut� pozemkov�ho ��adu pra�sk�ho magistr�tu k vyd�n� n�hradn�ho pozemku Milanu Jirsovi z Prahy 4 za dva zem�d�lsk� pozemky, p�eveden� v dubnu 1960 na st�t.

Jihlavsk� okresn� ��ad v lednu 1996 musel ov��it st�tn� ob�anstv� Ji��ho Kry�tofa Podstatzk�ho - Lichtensteina, kter� po�aduje v p�ti okresech restituce zhruba 4 600 ha lesa, 450 ha zem�d�lsk� p�dy, 400 ha rybn�k� a �adu nemovitost� v�etn� tel�sk�ho z�mku, sv�tov� pam�tky UNESCO.

O ov��en� st�tn�ho ob�anstv� po��dal Podstatzky - Lichtenstein refer�t vnit�n�ch v�c� O� Jihlava v polovin� prosince 1995 na z�klad� opakovan� v�zvy zdej��ho Pozemkov�ho ��adu. �Sv� restitu�n� po�adavky nezru�il, naopak douf�, �e budou kladn� vy��zeny,� uvedl vedouc� Pozemkov�ho ��adu Franti�ek Burian. ��e��me jeho po�adavky v okrese jako jedno pod�n�, vedeme ho st�le jako domn�lou opr�vn�nou osobu s t�m, �e mus� p�edlo�it n�kter� doklady, mimo jin� o st�tn�m ob�anstv�,� konstatoval.

P�itom v roce 1992 civiln� spr�vn� �sek ministerstva vnitra do�el �et�en�m k z�v�ru, �e Podstatzky nen� �eskoslovensk�m st�tn�m ob�anem s t�m, �e ob�anstv� pozbyl na z�klad� �stavn�ho dekretu z roku 1945. Rodi�e Podstatzk�ho po��dali o n�meck� ob�anstv� v roce 1939 a v�etn� syna jej tak� nabyli. Podstatzky podle ministerstva o ud�len� �eskoslovensk�ho ob�anstv� nikdy nepo��dal. Ministerstvo vnitra Podstatzk�mu 4. ��jna 1990 vystavilo rodn� list podle p�vodn�ho matri�n�ho z�pisu, a to bez zji��ov�n� ob�anstv�, kter� se na rodn�m list� neuv�d�. V prosinci t�ho� roku si vyzvedl vyst�hovaleck� pas a v kv�tnu z�skal v Jihlav� ob�ansk� pr�kaz s vyzna�enou �eskou n�rodnost� a p�ihl�sil se k trval�mu pobytu ve Star� ��i na Jihlavsku. Doklady mu dosud nebyly odebr�ny.