JUDr. Vlastislav Chalupa, agent StB

Ji�� M�lek

Po celou dobu existence �eskoslovensk� republiky mezi ob�ma sv�tov�mi v�lkami usilovali komunist� o jej� rozvrat, o zni�en� demokratick�ho z��zen� a o uchv�cen� absolutn� moci po vzoru bol�evik�. Komunistick� odboj za druh� sv�tov� v�lky byl veden v�lu�n� k tomuto c�li.

Komunistick� strana ji� od sv�ho vzniku nebyla skute�nou politickou stranou, ale organizac� fakticky zlo�ineckou, jakkoli st�tem povolenou. Tato organizace zast�rala sv�j skute�n� charakter a umo��ovala organizovat se t�m, kte�� se bez z�bran projevili pozd�ji, za ne��astn� politick� mezin�rodn� situace po druh� sv�tov� v�lce.

Systematick� proniknut� komunist� do rozhoduj�c�ch slo�ek st�tn�ho apar�tu a v�ech ostatn�ch politick�ch stran, kter� umo�nil z�v�r v�lky, potvrdil v�sledek voleb v roce 1946. Proti dob�e a dlouho p�ipravovan� komunistick� ofenz�v� se demokracie v �eskoslovensku dostala do pozice bezv�chodn� obrany. Toto je mo�no ov�em konstatovat a� po dlouh�m �asov�m odstupu.

Proto i odboj vznikl� bezprost�edn� po �noru 1948, kter� byl pokra�ov�n�m p�ed�norov� �innosti politick�ch stran a dal��ch organizac�, respektive �innosti n�kter�ch odbojov�ch skupin z doby v�lky, mohl b�t postupn� z��sti infiltrov�n agenty StB. StB byla form�ln� slo�kou SNB, fakticky v�ak v tomto sm�ru nejd�le�it�j�� slo�kou komunistick� strany. V�choz� pozice StB proti t�et�mu odboji byla v �noru 1948 daleko v�hodn�j�� ne� v�choz� pozice gestapa proti druh�mu odboji v b�eznu 1939.

Tajnou kontrolou �s. strany n�rodn� socialistick� byl na StB pov��en otrl� p��slu�n�k StB, b�val� partyz�nsk� komisa� M. Pich - T�ma. Ten vyslal 1. �nora 1947 po jednom�s��n�m �kolen� nov�ho p��slu�n�ka StB Josefa Dami�na, (nar. 4. 1. 1926) do �st�edn�ho sekretari�tu �s. strany n�rodn� socialistick�, jako�to nep��telsk�ho prost�ed�.

Dami�n pod�val spolu s dal��m org�nem StB V�rou M�chovou zpr�vy o v�em, co se na n�r. soc. �st�edn�m sekretari�t� d�lo. Krom� obou jmenovan�ch org�n� StB dost�vala StB informace i od agent� StB n�r. soc. poslance R�zhy a od Adlerov� - Karpinov� /kryc� jm�no Joe/, kterou ��dil p��mo z�stupce velitele StB Mil�n a od agenta Nedv�dka.

Tak mohl Pich-T�ma ihned po �norov�m pu�i, ji� 3. b�ezna 1948 ve zpr�v� o situaci v n�r. soc. stran� referovat krom� jin�ho o tom, �e jedn�m z vedouc�ch vznikaj�c� ileg�ln� �innosti n�rodn�ch socialist� je dosavadn� vedouc� odd�len� pro v�deckou politiku v �st�edn�m sekretari�t� t�to strany dr. Chalupa, hodnocen� StB ji� d��ve jako jeden z nejschopn�j��ch lid� na sekretari�t� n�r. socialist�.

Tradice druh�ho odboje a v�eobecn� d�v�ra v brzk� p�d po �norov�ho komunistick�ho re�imu vedla k rychl�mu a rozs�hl�mu vzniku odbojov�ch skupin. Intern� zpr�vy StB hovo�� zmaten� o mnoha stovk�ch skupin.

StB za�to�ila proti t�et�mu odboji nem�n� intenz�vn� ne� proti odboji druh�mu gestapo a jej� lep�� n�stupn� pozice j� umo�nila pou��vat specifick� metody, kter� je mo�no dolo�it na p��padu dr. Chalupy.

JUDr. Vlastislav Chalupa se narodil 4. 11. 1919 v Opav� v rodin� soudce. Zat�mco on s�m uv�d� o sv�m otci v �ivotopise pro n�r. soc. stranu, �e jeho otec je �lenem n�r. soc., vede ho StB jako �lena KS�.

Zaj�mav� moment ze �ivota dr. Chalupy tvo�� skute�nost, �e byl zat�en gestapem a po osmi m�s�c�ch propu�t�n z koncentra�n�ho t�bora Sachsenhausen, se stal velitelem civiln� protileteck� obrany v Bance �esk�ch spo�itelen v Brn�.

V �noru 1948 p�sobil jako vedouc� odd�len� pro v�deckou politiku v �st�edn�m sekretari�t� n�r. soc. strany. P�edseda strany dr. Zenkl mu pr� nab�dl, aby se po volb�ch 1948 stal gener�ln�m tajemn�kem strany.

Jak ji� bylo �e�eno, okam�it� v �noru 1948 zah�jil ileg�ln� �innost, av�ak u� p�ed t�m kontrolovanou se strany StB. Z�rove� se sna�il zajistit si mo�nost uprchnout do zahrani��. O to se pokou�el prost�ednictv�m nizozemsk�ho velvyslanectv�, o �em� odtud p�inesla zpr�vu agentka Joe.

Dr. Chalupa byl Dami�nem ozna�en za osobu, jej�m� prost�ednictv�m by bylo mo�no proniknout do s�t� n�r. soc. ileg�ln�ch skupin. Na z�klad� Dami�nova hodnocen� a zpr�vy Joe se Pich-T�ma, tehdy velitel 2. odd�len� sektoru BAa ��zen�ho L. Zelenkou, pravd�podobn� po dohod� p��mo se z�stupcem velitele StB I. Mil�nem a vedouc�m �tvaru dr. �. Pla�kem rozhodl, prov�st tzv. tajn� zat�en� dr. Chalupy.

Tzv. tajn� zat�en� byla jedna z metod StB zcela postr�daj�c� pr�vn� podklad i podle tehdy platn�ch z�kon�. O ��dn� zat�en� ne�lo. Neexistoval zatyka�, osoba "tajn� zat�en�" nebyla p�ed�na do vy�et�ovac� vazby. �lo o �nos, kdy se skupina p��slu�n�k� StB dohodla, �e se n�koho zmocn�. Ten byl n�kde p�epaden a odvle�en na jemu nezn�m� m�sto do tzv. konspira�n� chaty nebo budovy a tam vysl�ch�n.

Dr. Chalupa byl st�le sledov�n, a po��tkem dubna 1948, kdy odjel do Brna, poslal za n�m Pich-T�ma org�ny ��hu a Ka�inu a agentku Joe, aby toto "tajn� zat�en�" provedli. Agentka Joe jela do Brna na p��m� rozkaz Mil�na. Dr. Chalupa m�l v Brn� sch�zku s pracovn�kem nizozemsk�ho velvyslanectv� Grandzem, kter� byl zpravodajsky "obsluhov�n" agentkou Joe.

Dne 7. 4. 1948 byl dr. Chalupa v Brn� "tajn� zat�en". Pich-T�ma si nenechal uj�t p��le�itost osobn� se t�to akce z��astnit. Spolu s n�m provedli "tajn� zat�en�" dr. Chalupy org�nov� StB Ka�ina, Samec a ��ha.

Nejprve byl dr. Chalupa p�evezen do konspira�n� chaty v Mal� �p� v Krkono��ch, dne�n� chaty Bukovka. Tam ji� druh�ho �i t�et�ho dne p�istoupil na spolupr�ci s StB za okolnost� dosud ne zcela objasn�n�ch.

Zat�mco proti lidem, kter�ch se zmocnila StB bylo p�i "v�sle��ch" pou��v�no nejsurov�j�� n�sil�, kon��c� nez��dka smrt�, jednala StB s dr. Chalupou jinak, bez k pou�it� n�sil�. Tvrdili to v�dy p��slu�n�ci StB, kte�� s n�m tehdy p�i�li do styku, tvrdil to a tvrd� i dr. Chalupa, kter� ov�em pop�r� dodnes spolupr�ci s StB a lp� na chatrn� a pr�hledn� legend�, �e skupina Picha-T�my byla vlastn� ileg�ln� skupinou v StB, kterou on ��dil. Zab�vat se legendou dr. Chalupy postr�d� smyslu, a� dodnes je n�kolik prostoduch�ch jedinc� z jeho okol�, kte�� j� v���, anebo d�laj�, �e j� v���.

Pro� tedy za�al dr. Chalupa s StB spolupracovat?

1. Je mo�n�, �e dr. Chalupa po sv�m zat�en� gestapem p�istoupil na spolupr�ci s n�m a StB to v�d�la.
2. Je pravd�podobn�, �e dr. Chalupa pat�il mezi jedince, kter� v t�sni sta�ilo jen v�hru�kou zastra�it a p�im�t ke v�emu, co bylo t�eba. Sv�d�� o tom jeho negativn� povahov� vlastnosti, zaznamenan� n�kolika org�ny StB za r�zn�ch okolnost�.
3. Je jist�, �e dr. Chalupa byl p�esv�d�en�, do n�rodn� socialistick� strany v podstat� infiltrovan� levi��k, co� dosv�d�uje cel� jeho aktivita politika i agenta StB z�rove�, jak bude uvedeno u charakteristiky tzv. Strany pr�ce i �eskoslovensk�ho zahrani�n�ho �stavu.

Uk�zalo se, �e Dami�n�v typ byl spr�vn�, v�sledek pro StB jednozna�n� v�born�:
Dr. Chalupa za�al v konspira�n� chat� s StB spolupracovat, a to tak horliv�, jak dosud rozv�jel odboj. Org�n�m StB se s n�m poda�ilo nav�zat p��mo p��telsk� pom�r, s n�kter�mi ��d�c�mi org�ny si tykal.

Ji� 12. 4. 1948 je presentov�na na ministerstvu vnitra zpr�va: "Ref. 48. Postupuji v p��loze pracovn� program mjr. Kr�le. Tu�kou psan� a p�ipojen� 2 schematick� n�kresy organisa�n� struktury pe�liv� ulo�te, proto�e jsou ps�ny vlastn� rukou dr. Ch. - mjr. Kr�le. 40".

Po dobu �ty� t�dn� byl dr. Chalupa dr�en v Mal� �p�, kde jeho st�e�en� prov�d�li p��slu�n�ci StB �l�bek a Ka�ina. Pak byl dr. Chalupa p�evezen do budovy StB zvan� Statek v Praze Dejvic�ch, ulice Pod ka�tany, kde zat�m byla v podkrov� za��zena zam��ovan� cela. Do t� doby o p��padu dr. Chalupy nev�d�l nikdo v cel�m sektoru ani v 2. odd�len�, krom� Picha - T�my a t�ch, kte�� dr. Chalupu unesli a st�e�ili.

Jeho stravov�n� na Statku obstar�val Ka�ina, pozd�ji V. Vacek. V cele ho nav�t�vovali Mil�n, z�stupce velitele StB, dr. Pla�ek, do konce �ervence 1948 jeden z velitel� StB, Zelenka, velitel sektoru politick�ho zpravodajstv�, Pich-T�ma, velitel odd�len�, a Ka�ina. O cel�m p��padu v�d�l z�stupce Zelenky J. �ech a V. �molka, vedouc� sektoru kontrarozv�dn�ho.

V �noru 1949 byl Chalupa p�evezen do vilky b�val�ho ministra �r�mka v L�nici. Tam byli jeho st�e�en�m pov��eni Vacek, Drahon�nsk�, �erv a pozd�ji Kozdera.

��zen org�ny StB, zvl�t� Otmarem Ka�inou, V�clavem Vackem a Ladislavem Zelenkou, pokra�oval dr. Chalupa v organizov�n� s�t� n�r. soc. skupin. Vyd�val �asopis Plamen, kter� se tiskl p��mo na StB a sepisoval s ��d�c�mi org�ny StB r�zn� memoranda, zvl�t� tzv. Strany Pr�ce, k jejich� tisknut� dostal p�id�len cyklostil. Poda�ilo se mu spolu s p��slu�n�ky StB proniknouti do asi 17 ileg�ln�ch skupin. Tuto rozs�hlou akci vedla StB pod n�zvem Skaut. Akce byla p��mo ��zena vedouc�mi pracovn�ky StB Z�vodsk�m, Mil�nem,Pla�kem, Zelenkou, Pichem-T�mou. Jako spojky dr. Chalupy, tedy StB s ileg�ln�mi skupinami fungovali Josef Dami�n a Ladislav Drahon�nsk�.

Se souhlasem StB zalo�il dr. Chalupa ileg�ln� �s. stranu pr�ce, kter� vyhovovala jeho levi��ck�mu zam��en�. Program strany pr�ce sice vyz�v� k boji proti bol�evismu, av�ak ve sv� aktivn� ��sti se tak m�lo li�� od programu komunistick�ho, �e p�iv�d� k my�lence, za co se m� vlastn� bojovat. Stejn� i �asopisy Plamen a Hlas svobodn� republiky s podtitulem Org�n �s. strany pr�ce a r�zn� memoranda, v�echny tiskoviny, jejich� autorem byli dr. Chalupa a jeho ��d�c� org�ny, obsahuj� vesm�s plan� protikomunistick� pov�d�n�, vyrovn�n� se s ot�zkou, kdo zavinil �nor 1948, nepodstatn� teoretick� �vahy o komunismu a mezi t�m �vahy o nemo�nosti ozbrojen�ho boje proti komunistick�mu re�imu. C�l t�chto tiskovin byl jedin�: Tlumit skute�n� odboj, odvracet od spolupr�ce se zahrani�n�mi agenturami, od ozbrojen�ch akc�, ze kter�ch m�la StB a komunist� v�bec nejv�t�� strach. Proto�e tiskoviny musely m�t p�ece jen jak�si bojovn�j�� pas�e, rozkazoval "mjr. Kr�l" v�e roz�i�ovat jen po linii ji� zapojen�ch odboj���. StB byla opatrn� a necht�la roz�i�ovat ani odboj, kter� kontrolovala. Jindy ov�em naopak p�istupovala k provokac�m a skupiny bu� zakl�dala nebo aktivizovala, aby ukazovala svou nepostradatelnost pro komunistick� re�im. I zde byl dr. Chalupa jako agent - provokat�r nesm�rn� aktivn�.

Na sch�zky s odboj��i chodil dr. Chalupa, kryc�m jm�nem mjr. Kr�l, dr. �erven� nebo dr. Sladk�, v doprovodu dal��ch "ilegalist�", tedy jeho ��d�c�ch org�n� Zelenky a Ka�iny, pozd�ji Vacka a Ka�iny. Tuto �innost prov�d�l od dubna 1948, respektive z��� 1948 do z��� 1949, kdy byl vysl�n jako ofenz�vn� agent do zahrani��.

O tom, kter� ileg�ln� skupiny se poda�ilo StB prost�ednictv�m a aktivn� pomoc� dr. Chalupy zlikvidovat, vypov�d� dokument StB, vypracovan� velitelem refer�tu 2025, nazvan� Zpr�va o akci SKAUT, adresovan� veliteli st�tn� bezpe�nosti, datovan� dne 9. 1. 1952, tedy v dob�, kdy u� dr. Chalupa pracoval pro StB v USA.

Tento dokument je d�le�it� krom� jin�ho t�m, �e tyto skupiny jmenovit� uv�d�:
"...Za pomoci Chalupy bylo provedeno napojen� na tyto ileg�ln� skupiny: JARO, USPZ, V�RN�-JARKA, V�RN�-JO�KA, P�IJDEME, K�HNEL, �., KOJET�N, HOLE�OV, BRNO-POP, skup. QQ, disp. SK�LA, D�, JAVOR, kpt. HRD�, VAN-DAN a SN̎ENKA...

Po dobu pobytu zde prov�d�l napojen� na ileg�ln� organizace, viz jejich vyjmenov�n�... Z t�chto byla provedena likvidace t�chto skupin: skupina USPZ /ze kter� vyplynula skupina BAC�LEK a �E��K/, UP, VAN DER LINDE, VAN - DAN, SNB na krim �st�. v Praze - MODR� CHRYZANT�NA, V�RNI-JO�KA, ze kter� vyplynuly skupiny �AVRDA a �ERVENOB�L�, SLAV�K z Prahy XII., �ERN� KOMANDO, RYCHTECK�, kpt. HRD�, ze kter� vyplynula skupina SNB, B�RTL a skupina lidovc� veden� FARDEM...

Dne�n� stav skupin je: SN̎ENKA, kterou p�ipravujeme k likvidaci v �noru, skupina P�IJDEME, kterou rozpracov�v�me, skupina POP, kter� je p�ti�lenn�...

Ze zahrani�� pomoc� dr. Chalupy bylo z�sk�no napojen� na skupinu �ebora SN̎ENKU, kterou vede vyak�n�n� �len SNB V�clav Hampl." ��st uveden�ch jmen v citovan�m dokumentu jsou p�vodn�, kter� si daly ileg�ln� skupiny samy, d�le "pracovn�" ozna�en� St�tn� bezpe�nosti a kone�n� n�zvy podle vedouc�ch jednotliv�ch skupin.

Kolik lid� p�esn� dostal dr. Chalupa do krimin�lu nebylo spo��t�no. Po�et lze odhadnout na n�kolik set.

Pro v�sledky sv� �innosti proti dom�c�mu odboji od dubna 1948 do z��� 1949 byl veden�m StB dr. Chalupa pokl�d�n za dob�e v�zan�ho agenta, ��m� t�eba rozum�t toho, kdo nem��e couvnout.

StB se rozhodla vyu��t dr. Chalupu d�le jako ofenz�vn�ho agenta v zahrani��, kam roz���ila akci Skaut v �irok�ch rozm�rech, odpov�daj�c�m z�m�r�m StB s dr. Chalupou. Pro akci dr. Chalupy dopravovala StB �adu lid� z jeho okol�, z ��sti je�t� p�ed t�m, ne� tam byl dr. Chalupa vysl�n, aby mu vybudovala vyhovuj�c� opera�n� prost�ed�. Citovan� dokument Zpr�va o akci SKAUT z 9. 1. 1952 o tom hovo��:
"Do zahrani�� byly p�evedeny tyto osoby: Vojtek, Chud�nek, Trutnovsk�, Dvo��kov�, Pechan, Voda, Pive�ka, Krake�ov�, Net�k, Net�kov�, Chalupova �ena s d�t�tem, Tillov�, jeden student na jeho� jm�no se nepamatuji, kter� �el s Trutnovsk�m a Dvo��kovou a Mojm�r Povoln�. Osoby byly p�ev�d�ny na popud Chalupy, kter� sl�bil vybudovat v zahrani�� organizaci za pomoci kter� by byly z�sk�v�ny zpravodajsk� zpr�vy z r�zn�ch zem�. P�echod Vojtka, Chud�nka, Trutnovsk�ho, Dvo��kov�, Vody, Pechana, Net�ka, Net�kov�, Pivni�ky, Povoln�ho a jednoho nezn�m�ho sjedn�val Ka�ina, T�ma a Zelenka a bylo to schv�leno velitelem StB Z�vodsk�m.

P�echod Krake�ov�, Tillov� a Chalupov� sjedn�val Vacek, Richtr a �ech a schvaloval Z�vodsk�. Toto bylo sou�asn� dohodnuto s odborem 2.

Do zahrani�� byly zas�l�ny n�kter� zpr�vy, kter� dodaly dom�c� skupiny. Tyto zpr�vy byly schvalov�ny Mil�nem, hospod��sk� velitelem 3. sektoru Sta�kem a vojensk� pplk. Mis�kem.

Dopisy a �asopisy od Chalupy byly p�ed�v�ny ileg�ln�m skupin�m v �SR a slou�ily k tomu, aby mohly b�t skupiny rozpracov�ny k likvidaci, nebo kontrolov�ny. Ke stejn�mu ��elu slou�il �asopis ilegality HSR, nyn�j�� "Za svobodu a pr�vo".

T�mto odstavcem citovan�ho dokumentu jsme se v�ak ji� dostali do doby, kdy dr. Chalupa pracoval pro StB v zahrani��.

Zhodnot�me-li �innosti dr. Chalupy od �nora 1948 do z��� 1949, kdy byl vysl�n do zahrani��, m��eme konstatovat:
Ihned, co byl dr. Chalupa ve dnech 8. - 10. 4. 1948 z�sk�n pro spolupr�ci s StB, nakreslil pro StB schema sv�ch styk� s jednotliv�mi ileg�ln�mi pracovn�ky a skupinami. T�m umo�nil StB proniknout do asi sedmn�cti skupin a kontrolovat je a� do jejich postupn� likvidace. N�kter� skupiny, kter� StB pokl�dala za nebezpe�n�j��, likvidovala brzy, jin� ponechala na svobod� je�t� pot�, co dr. Chalupa u� p�sobil v zahrani��. T�m podporovala pozici dr. Chalupy v emigraci jako vedouc�ho �initele dom�c�ho odboje, k �emu� nev�hala rovn� dopravit do zahrani�� �adu osob z Chalupova okol�. Na likvidaci ileg�ln�ch skupin se dr. Chalupa aktivn� pod�lel jako agent - provokat�r.

Druhou ��st� Chalupovy �innosti pro StB bylo zalo�en� ileg�ln� �s. strany pr�ce, kter� m�la sdru�ovat nekomunistick� socialistick� strany v �eskoslovensku. Tuto stranu zalo�il dr. Chalupa ze sv�ho levi��ck�ho p�esv�d�en� s v�dom�m a za spolupr�ce s StB. �kolem t�to strany bylo odvracet odboj od spolupr�ce s �eskoslovensk�mi pravicov�mi politiky v exilu a se z�padn�mi zpravodajsk�mi slu�bami. Otev�en� se projevuje zachov�n� "socialismu" v �SR, v�etn� zn�rodn�n� a dal��ch "vymo�enost�" pov�le�n�ho a po�norov�ho �eskoslovenska.

Pro propagaci tohoto zam��en� sv� strany pr�ce pou��val dr. Chalupa ileg�ln� �asopisy a r�zn� memoranda, kter� konsultoval a sepisoval s ��d�c�mi org�ny StB.

StB mu k tisku a roz�i�ov�n� p�id�lila cyklostil, m�stnosti a pot�ebn� technick� prost�edky. C�lem bylo brzdit skute�n� odboj.

Dr. Chalupa takto rozv�jel vlivovou agenturu StB, co� byla jeho nem�n� nebezpe�n� �innost, ne� jeho �innost agenta - provokat�ra.

V obou druz�ch t�to �innosti pokra�oval dr. Chalupa i po sv�m vysl�n� do zahrani�� v z��� 1949.

O d�vodech, kter� vedly StB k vysl�n� dr. Chalupy do zahrani�� uv�d� p�ehledn� intern� "Zpr�va o akci Maison", �estn�ctistr�nkov�, neadresovan�, nepodepsan�, datovan� 8. 12. 1950, s pozn�mkou "Vyhotoveno pouze v jednom exempl��i".:

"D�vody, kter� rozhodly odchodu Maisona do zahrani��, byly podle sd�len� skupiny BAa tyto:

1. p��n� Ripky, aby Maison jako vedouc� dom�c� illegality �el ven a pomohl mu organisovat politickou pr�ci emigrace
2. �etn� dotazy ze zahrani�� a podiv nad t�m, jak je mo�n�, �e vedouc� illeg�ln�och skupin, z nich� n�kter� jsou realizov�ny, se m��e "voln� pohybovat"
3. mo�nost vyu��t skute�nosti, �e Maison m�l ji� tehdy v zahrani�� n�kolik sv�ch nejbli���ch spolupracovn�k�

Krom� toho v den odchodu do zahrani�� podepsal Maison zpravodajsk� slib, kter� v�ak vlastn� nen� slibem, nebo� si v n�m Maison klade 4 podm�nky: Beztrestnost sv�ch nejbli���ch spolupracovn�k�, povolen� jejich n�vratu do �SR bez diskriminace, vysl�n� jeho �eny a d�t�te za n�m do Francie a beztrestnost jeho rodinn�ch p��slu�n�k�.

Maison ode�el do zahrani�� 3. 9. 1949. Odchod byl proveden cestou illegality pomoc� ukraden�ho pasu. Maison let�l p��mo do Pa��e...".

V�rohodnost "uprchnut�" dr. Chalupy do zahrani�� pro exil byla podep�ena t�m, �e ho StB p�em�stila ze sv�ho objektu ke skute�n�mu ileg�ln�mu pracovn�kovi na Slovensko, kter� pochopiteln� netu�il, do jak� hry byl zapojen...

D��ve citovan� "Zpr�va o akci SKAUT" pro velitele st�tn� bezpe�nosti z ledna 1952 uv�d�: "V�z�n� Chalupy a� do jeho odjezdu do zahrani�� nebylo provedeno. Jeho v�z�n� prov�d�l s. Ka�ina za p��tomnosti s. Vacka v den odjezdu Chalupy do zahrani��. Chalupa odjel dne 3. 9. 1949".

Chalup�v slib se stal pozd�ji objektem ostr�ch kritik nad��zen�ch org�n� StB v��i Ka�inovi, �e dovolil, aby si dr. Chalupa kladl z dal�� spolupr�ci s StB v zahrani�� podm�nky.

Text slibu, jak byl zasl�n jeho nov�mu ��d�c�mu org�nu Soukalovi do USA v l�t� 1956:

"Zavazuji se:

1. �e poml��m p�ed k�mkoliv o v�ech ud�lostech, kter� prob�hly od dubna 1948 do dne�n�ho dne
2. �e stejn� utaj�m sv� dal�� spojen� s v�mi
3. �e budu plnit instrukce, kter� obdr��m prost�ednictv�m osoby, zn�m� mn� pod jm�nem "dr. Havel", podle z�sad, kter� byly �stn� dohodnuty a �e se nebudu sna�it obch�zet je pasivn� resistenc�
4. �e nebudu o t�chto v�cech vypov�dat ani v p��pad� sv�ho zat�en�
5. �e budu pod�vat i informace, kter� z�sk�m z vlastn� iniciativy
6. �e nenav�i vlastn� spojen� s odbojem doma

Tento z�vazek p�ij�m�m proti Va�emu p��slibu:

1. �e bude zaru�ena beztrestnost m�m spolupracovn�k�m, zejm�na
   1. p��slu�n�k�m tzv. knihovny (nadkolegov�)
   2. �len�m organisace "POP" (b�v. OPVII)
      za v�echny trestn� �iny, jich� se dopust� v souvislosti s akc� �eskoslovensk� strana pr�ce /rozum� se ve Va�ich intenc�ch/
2. �e jim bude dovolen n�vrat do vlasti bez diskriminace, kdyby si toho p��li
3. �e v p��pad� loy�ln� spolupr�ce bude za mnou do p�l roku dopravena m� �ena a d�t�
4. �e z titulu m� �innosti nebude postupov�no ani proti ostatn�m m�m rodinn�m p��slu�n�k�.

Podpis."

Dr. Chalupa napsal hodinu p�ed odletem vlastnoru�n� v byt� Vacka zpravodajsk� slib, kter� mu nadiktoval Ka�ina. Ka�ina si jej ulo�il do sv�ho trezoru na velitelstv� StB a teprve po n�kolika urgenc�ch p�edal skupin� BAb slib psan� strojem, vlastnoru�n� dr. Chalupou podepsan�, kter� byl ulo�en do Chalupov�ch p�semnost�. Toto i text, kter� neodpov�dal sm�rnic�m, kter� Ka�ina dostal od sv�ch nad��zen�ch byl pozd�ji spolu s "nepln�n�m z�sadn�ch rozkaz�" dokonce podn�tem k n�vrhu na zat�en� Otmara Ka�iny v lednu 1951.

Odlet dr. Chalupy 3. 9. 1949 do Pa��e byl umo�n�n na ukraden� pas na n�m� StB fal�ovala vizum. Odlet byl prov�zen pochopiteln� nervozitou dr. Chalupy a nepochopiteln�mi chybami org�n� StB, neznal�ch z�kladn�ch p�edpis� pro vycestov�n� osob do zahrani��.

Sou�asn� s vysazen�m do zahrani�� byl dr. Chalupa p�ed�n jako agent zahrani�n�mu sektoru StB, tedy rozv�dce. D�le pracoval pod kryc�m jm�nem Maison. K jeho ��zen� byl do Pa��e 23. 9. 1949 vysl�n jeho dobr� zn�m� Ka�ina, kryc� jm�no Lentier, legalizovan� v Pa��i jako druh� lega�n� tajemn�k �s. velvyslanectv�. P�ed sv�m odjezdem do Francie byl Ka�ina-Lentier instruov�n Podolsk�m a Krajinou. Podolsk� pracoval v Pa��i jako resident s kryc�m jm�nem Canard, ne� byl odvol�n a propu�t�n ze svazku SNB pro podez�elou minulost.

O �kolech dr. Chalupy p�e citovan� "Zpr�va o akci Maison" z 8. 12. 1950:

"�koly Maisonovy v zahrani��:

Vzhledem k t�mto styk�m v zahrani�� a k osobn�m zn�mostem a vedouc�mi politiky nar. soc., byly skupinou BAa Maisonovi vyty�eny r�mcov� tyto �koly:

1. vybudovat vlastn� organizaci v emigraci, kter� by mohla pracovat v politick�ch intenc�ch dom�c� illegality na ideologick�m podklad�, vypracovan�m Maisonem a �elit tak nebezpe�n�j��m politick�m snah�m jin�ch politick�ch stran �s. emigrace
2. pomoci t�to organizace vytvo�it �pion�n� s� mezi emigrac�, kter� by mohla pod�vat zpr�vy o nep��telsk� �innosti emigrace

Spojen� Maisona s �SR

Vzhledem k t�mto �kol�m bylo budov�no spojen� Maisona do �SR v z�sad� na dvoj�m z�klad�:

1. cestou illegality kontrolovanou StB
2. pomoc� residenta �s. rozv�dky na pa��sk�m vyslanectv� ...

Zpr�vy d�v�rn�ho r�zu jsou �ifrov�ny a ps�ny tajn�m inkoustem po p��pad� mo�� a kamuflov�ny b�n�m rodinn�m textem v n�meck�m jazyce.

Krom� toho m� illeg�ln� organizace spojen� s Maisonem pomoc� vys�la�ky podle smluven�ho kodu. Vys�l�n� je v �SR kontrolov�no St�tn� bezpe�nost� a v Pa��i francouzskou �pion�n� slu�bou a �pion�n� skupinou �s. emigrace gen. Kudl��ka.

Druh� spojen�, pou��v�n� pro zpravodajsk� zpr�vy bylo p�es na�eho residenta na �s. vyslanectv� v Pa��i (Podolsk� pozd�ji p��mo Lentier.). Toto spojen� m�lo se d�ti osobn�m stykem Lentiera s agentem Maisonem, aby bylo zaru�eno ��zen� Maisona. Lentier se st�kal s Maisonem osobn�, pomoc� spojky Luisy a krom� toho pou��val mrtvou schr�nku, pro p�ed�v�n� materi�lu...

Dosavadn� �innost Maisona v Pa��i

a) leg�ln� �innost.

Maison p�ilet�l p��mo do Pa��e. N�kolik dn� bydlel bez doklad� a pak mu je na p��mluvu Ripky (podle tvrzen� Maisona) opat�ilo p��mo 2. odd�len� francouzsk�ho gen. �t�bu...

Maison se op�el p�edev��m o sv� spolupracovn�ky z �SR, kte�� emigrovali p�ed n�m. Hned od po��tku po�al roz�i�ovat organizaci tzv. Zahrani�n�ho �stavu, kter� se m�l st�t nadstranickou organizac�, zasahuj�c� sv�mi odbo�kami do v�ech zem�, kde byly v�t�� skupiny �s. emigrace. Cel� organizace m�la b�t z�kladem pro pozd�j�� vybudov�n� obdobn� Strany pr�ce jako v illegalit� v �SR.

Brzy se mu poda�ilo vytvo�it odbo�ky v N�mecku, It�lii, Francii, Belgii, Holandsku, Brit�nii, USA, Kanad� a Australii, kter� byly organiza�n� podchyceny vyd�v�n�m �asopisu Tribuna. �asopis vyd�v� �st�ed� Zahrani�n�ho �stavu v Pa��i. Krom� toho byly odbo�ky a �st�ed� v neust�l�m p�semn�m styku a sd�lovaly �st�ed� r�zn� informace z �s. emigrace v jednotiv�ch st�tech. V posledn� dob� v�ak organizace upadala...

�kolem t�to organizace bylo propagovat politickou koncepci Maisonovu tak, aby se stala politick�m programem emigrace.

Maison krom� t�to �innosti rozvinul sou�asn� pom�rn� dobrou propaga�n� �innost...

b) Zpravodajsk� �innost.

Po p��jezdu Maisona do Pa��e se uk�zala jeho snaha omezit svou spolupr�ci s n�mi na minimum. �asto se nedostavoval na sch�zky. Informace, kter� p�in�el byly velmi m�lo konkr�tn� a naprosto neodpov�daly mo�nostem, kter� m�l...

Celkem se d� ��ci, �e zpravodajsk� �koly, kter� mu byly ukl�d�ny, neplnil. Nestal se ani v�znamnou osobnost� emigrace, naopak ztratil postupn� na v�znamu...

Maison byl financov�n jednak illegalitou a jednak dost�val od n�s finan�n� podpory..."

Ka�ina-Lentier pracoval v akci mjr. Kr�l - Maison t�m�� od po��tku. Proto byl vysl�n do Pa��e n�kolik dn� po dr. Chalupovi. Jinak pro pr�ci ��d�c�ho pracovn�ka rozv�dky nem�l povahov� p�edpoklady, bylo mu pouh�ch 25 let a m�l t�kou tuberkulozu.

V Pa��i zcela selhal. Na velvyslanectv�, kam byl dosazen jako druh� lega�n� tajemn�k, se dekonspiroval krom� nevhodn�ho chov�n� v��i ostatn�m pracovn�k�m tak� t�m, �e se p�i oslav� 28. 10. 1949 na velvyslanectv� opil a ztropil v�tr�nost.

Jeho hodnocen� ��k�, �e svou ��d�c� funkci rozv�d��ka prov�d�l stejn� nedbale jako svou leg�ln� pr�ci. S Maisonem jednal na z�klad� jak�si oboustrann� "gentlemansk� dohody" t.j. ponech�val mu volnou ruku. Sch�zky a mrtv� schr�nky organizoval nepromy�len� a p��kazy centr�ly z Prahy p�ez�ral.

B�hem sv� dovolen� v �SR v l�t� dostal �kol, aby p�ipravil sch�zku nov�ho ��d�c�ho org�na s Maisonem, pak se m�l vr�tit a nastoupit l��en�.

Zat�m do�lo v Pa��i k ud�losti, kter� mohla Maisona zlikvidovat.

Maison vlo�il do mrtv� schr�nky - reservo�ru na z�chod� - v�t�� bal�k emigrantsk�ch novin a zpr�v, pr� proto, aby splnil �kol, ulo�en� mu Lentierem. Z�silka ucpala odtok vody a byl zavol�n instalat�r, kter� z�silku objevil. Domn�val se, �e je to puma, a proto byla zavol�na policie. Pyrotechnici odnesli bal��ek na ulici a �ekali, zda-li bude explodovat. Kdy� se nic nestalo, odvezli bal��ek na prefekturu, kde ho otev�eli a zjistili, �e jde o �esky psan� p�semnosti. Zavolali tedy svou spojku z �s. emigrace, aby p�edlo�ila materi�l Ripkovi a Kudl��kovi, aby ho bylo mo�no identifikovat. Ti zjistili, �e jde o skupinu Maisona. Gen. Kudl��ek byl pov��en, aby celou v�c vy�et�il.

Kudl��ek se ptal Maisona, komu byla z�silka ur�ena. Ten prohl�sil, �e dom�c�mu odboji. Kudl��ek vyslovil podiven� nad formou spojen� a obsahem zpr�v a ��dal o sd�len� jm�na spojky. Maison pr� odm�tl jm�no sd�lit, nebo� by pr� ohrozil sv� nejlep�� spojen� do �SR. Kudl��ek se s t�m pr� prozat�m spokojil, jen znovu vyslovil �div nad t�m, spolu s Ripkou, �e jsou illegalit� pos�l�ny tak podrobn� zpr�vy �pln� ve form� �pion�n�ch informac�. Obsahem zpr�v se c�til dot�en Ripka a jeho vztah k Maisonovi zna�n� ochladl. Nakonec pr� cel� af�ra prozat�m usnula.

Tak ud�lost a jej� v�sledek l��il Maison Lentierovi. Dr. Chalupa v�ak zakr�tko ozn�mil je�t� sv�m StB kontrolovan�m ileg�ln�m skupin�m, �e je pravd�podobn�, �e Francouzi Lentiera znaj�.

Na z�klad� t�chto ud�lost� byl Lentier z Pa��e odvol�n a spojen� �st�ed� StB s Maisonem do�asn� p�eru�eno.

Z�stalo jen spojen� cestou illegality, kter�m �st�ed� StB v Praze denn� z�sk�valo kus� zpr�vy. N�kter� okolnosti jako nap�. zna�n� zpo��ov�n� z�silek, rozmaz�n� �ifer, vzbudily podez�en�, �e Francouzi dostali toto spojen� pod kontrolu.

Dr. Chalupa byl pochopiteln� v t�to v�ci vyslechnut podrobn� francouzskou kontrarozv�dkou, o �em� poslal do Prahy detailn� zpr�vu. V�slech vyl��il tak, jako by se mu bylo poda�ilo Francouze dokonale upokojit, tedy oklamat.

Klade se ot�zka, zda-li naopak neoklamal obratn� sv� ��d�c� org�ny StB a zda-li nep�istoupil na spolupr�ci s francouzskou kontrarozv�dkou. D�kazy pro to nejsou - jsou okolnosti, podle nich� lze usuzovat tak, �i naopak.

Ji� koncem roku 1950 byl vybr�n jako�to nov� ��d�c� org�n Maisona, p��slu�n�k sektoru BAa Josef Dami�n. Ten nastoupil do ZOB II. 1. 1. 1947, od 1. 2. 1947 byl nasazen Pichem-T�mou do �st�edn�ho sekretari�tu strany n�r. soc., odboru ml�de�e. Tam poznal dr. Chalupu a upozornil na jeho osobu StB. V polovin� roku 1948 byl z �st�edn�ho sekretari�tu "obrozen�" �s. strany socialistick� propu�t�n pro podez�en� z ileg�ln� �innosti. Kr�tce pracoval jako pomocn� d�ln�k, p�e�el �pln� do "ilegality". Byl "hled�n" St�tn� bezpe�nost� a t�sn� p�ed sv�m vysl�n�m do zahrani�� odsouzen v nep��tomnosti na dvacet let t�k�ho �al��e.

Tedy p��mo vzorn� �ivotopis "odboj��e" - p��slu�n�ka StB.

V "ilegalit�" pracoval jako jedna z hlavn�ch spojek veden� StB k jednotliv�m ileg�ln�m organizac�m s kryc�m jm�nem RAVEN. Po��val naprost� d�v�ry jak na �st�edn�m sekretari�t� n�r. soc., tak v ilegalit�, nebo� p�evedl nebo organisoval p�echod n�kter�ch spolupracovn�k� Maisona do zahrani��.

P�ed vysl�n�m do Pa��e dostal Dami�n podrobnou instrukt�:

1. jakmile bude kontaktov�n ��d�c�m org�nem, podat podrobnou zpr�vu o situaci Maisona a jeho v�pov�d�ch ve v�ci mrtv� schr�nky
2. kontrolovat �innost Maisona a nutit ho postupn� k lep�� zpravodajsk� spolupr�ci
3. pracovat samostatn� zpravodajsky a pronikat do emigrace tak, aby se stal pozd�ji osobn�m tajemn�kem Ripky nebo Dr. Kov�rny,
4. zapojit se p��padn� o �pion�n�ho �st�ed� �s. emigrace v Pa��i.

Koncem z��� 1950 byl Dami�n u��vaj�c� nad�le kryc� jm�no Gregor, vysl�n coby uprchl�k p�es Rakousko a �v�carsko do Pa��e. T�sn� p�ed p�echodem �s. hranic provedl prov�zej�c� org�n StB Dami�novu osobn� prohl�dku a na�el u n�j t�ce kompromituj�c� materi�l. D�vod jeho po��n�n� se nikdy nevysv�tlil.

Samotn� p�echod p�es troje st�tn� hranice a demarka�n� linii v Rakousku byl organizov�n p��mo lajd�cky, a tak se Dami�n dostal do Pa��e ve sch�tral�m stavu pln� odpov�daj�c�mu jeho legend� uprchl�ka.

Kontakt na n�j se poda�ilo StB po dal��ch chyb�ch z�skat a� koncem listopadu a iniciativou agenta - residenta, kter� m�l Gregora ��dit, Canarda, pracuj�c�ho jako konsul�rn� ��edn�k v Pa��i, na �s. pa��sk�m velvyslanectv�.

Bylo rozhodnuto, �e krom� toho bude Canard p�es Gregora p�ed�vat p�semn� pokyny a zpr�vy Maisonovi a od Maisona jeho ��d�c�mu org�nu. V tomto smyslu byl Canard instruov�n po��tkem listopadu 1950 p�i v�eobecn� instrukt�i v Praze. Byl sezn�men s �koly Gregora a pov�echn� s akc� Maison. Dostal p��kaz, aby Gregora pevn� ��dil a sna�il se prost�ednictv�m Gregora a Maisona proniknout co nejv�ce do �ad emigrace.

Hl�en� centr�ly StB z 8. 12. 1950 v Praze shrnuje:

"Dne�n� stav akce Maison je tedy tento:

1. Maison je po odvol�n� Lentiera ji� t�i m�s�ce bez ��d�c�ho org�na
2. styk s Maisonem byl po tuto dobu udr�ov�n jen prost�ednictv�m ilegality
3. s Gregorem byl nyn� nav�z�n styk, ��d� ho Canard
4. situace Maisona a ��ste�n� i Gregora v emigraci po vybr�n� mrtv� schr�nky polici� je prozat�m pro n�s velmi nejasn�, v�me jen, �e byla vzne�ena ur�it� podez�en� v��i Maisonovi, nev�me v�ak, jak na n� odpov�d�l a p��padn� je vysv�tlil
5. Maison v�, �e Gregor pracoval pro StB, domn�v� se v�ak, �e jde o podobnou situaci jako u n�ho, t.j., �e Gregor je poctiv� n�r. socialista
6. ilegalita z�skala nyn� nov� vlastn� spojen�, kter� dob�e funguje a jin� p�es z�padn� N�mecko".

Dne 27. 12. 1951 podal Dami�n, v t� dob� ji� odvolan� v Praze, veliteli StB zpr�vu o 33 str�nk�ch o sv� �innosti v zahrani��. Tu na z�klad� 41 dopl�uj�c�ch ot�zek up�esnil 8. 1. 1952 detailn�mi informacemi na 35 str�nk�ch.

Pokud jde o osobu dr. Chalupy, toho Dami�n charakterizuje jako vzd�lan�ho inteligentn�ho "�lov�ka-v�dce". "Na prvn�m m�st� je u n�ho pr�ce, je nesm�rn� hou�evnat� a nic mimo pr�ci pro zahrani�n� �stav a sebevzd�l�n� pro n�ho neexistuje. N�jak�ch zvl�tn�ch z�lib nem�, nepije nekou��." Je v���c�, �ije v souladu s man�elkou. Naproti tomu, p�e Dami�n, je hrabiv�. Jinde : "... je neuv��iteln� skrbl�k: nej�, jeho �ena rovn� m�lo, snad pouze d�t� dob�e j�. Proto jsou �asto nemocni."

K pozici dr. Chalupy v emigraci sd�luje sv� poznatky Dami�n rovn� v dokumentu z 8. 1. 1952:

"Jeho styky pokud jde o emigranty nejsou p��li� �irok�. Byly je�t� men�� p�ed m�m p��chodem, a v dob� po zachycen� z�silky se nest�k� t�m�� s nik�m. A zase tyto styky se v�t�inou t�kaj� jen mlad�ch lid�, kte�� maj� vztah k Zahrani�n�mu �stavu nebo se o� zaj�maj�. Vedouc� exilov� osobnosti ze star�� generace nemaj� Chalupu r�dy pro jeho vyhran�n� n�zory (levicov�) i pro jeho postoj v��i nim. T�m�� se ��dn�m z nich neudr�uje korespondenci, nehled� k nim cestu. A mnoz� z t�to star�� generace nemaj� k n�mu d�v�ru, nepo��t�m v to jeho odp�rce, pon�vad� se dov�d�li o zachycen� z�silce, samoz�ejm� jen nep�esn�, ale to je pochopiteln� �kodliv�j��. Je to z�sluha Lu�ova, pravd�podobn� inspirovan� n�k�m je�t� ze star�� generace (Kov�rna, Ripka, Ingr). Rovn� i mezi n�kter�mi mlad�mi emigranty o tom Lu�a hovo�il, ti zaujali tak� podez��vav� stanovisko v��i Chalupovi.

Tak� Chalupovy styky s cizinci nejsou velk� (byly ��ste�n� pops�ny v m�ch zpr�v�ch, v�t�inou v�ak v korespondenci s ilegalitou v �SR). Tak� Chalupovi neprosp�lo to, �e byl asi dvakr�t ud�n (a s n�m i �stav) jako komunistick� agent. Naprostou d�v�ru m� skoro v�ech sv�ch spolupracovn�k� v �stavu, t.j. jeho �len�, pon�vad� �ada jich ho zn� je�t� z domova. Ve�ejn� funkce Chalupa nem� ��dn�. je pouze jednatelem m�stn� organizace n�r. soc. strany v Pa��i a �lenem tzv. Oblastn�ho p�edsednictva t�to strany ve Francii (Ripkova organizace) a hlavou Zahrani�n�ho �stavu, t�eba�e �stav navenek vedou t�i osoby ...".

D�le Dami�n hl�s�:

"Pokud jde o m�j vlastn� �sudek: Chalupa se d�vno ji� vnit�n� vyrovnal s t�m, �e je agentem. Sna�� se v�ak b�t agentem jen po ur�itou mez, asi potud, odkud za��n� b�t takov� �innost nebezpe�n� pro jeho osobu. Snad po��t� i s t�m, �e se s toho n�jak �ikovn� vyvl�kne (emigrac� do USA). Jak jsem mohl pozorovat, zvl�t� v posledn� dob� svou pr�ci v �stavu d�l� tak, �e kdyby se s n�m n�co stalo, Zahrani�n� �stav aby fungoval d�l. Z tohoto d�vodu tak� prosadil p�elo�en� organiza�n�ho st�ediska �stavu z Evropy (Pa��) do USA (Chicago) k dr. Povoln�mu. Chalupova �ena nem� ani nejmen�� potuchy o t�to str�nce �ivota sv�ho mu�e. Je p�ed n� velmi opatrn� ...".

�eskoslovensk� zahrani�n� �stav v exilu v n�m� byl dr. Chalupa fakticky hlavn� osobou, byl do zna�n� m�ry realizov�n�m jeho p�edstavy o vytvo�en� jak�hosi "demokratick�ho socialismu" podobn�, jak k tomu m�la je�t� d��ve doma slou�it Strana pr�ce , vytvo�en� Chalupou se souhlasem a pomoc� StB.

Chalupa s�m v roce 1951 o tom p�e sv�m p��tel�m, ileg�ln�m pracovn�k�m kontrolovan�m StB:

"Slovutn� a moud�� p�ni nadkolegov�,...

Situace �stavu v tomto pololet� z�stala st�sn�nou: �stav z�stal d�le ter�em �tok� a ud�n�. Jdeme-li na ko�en v�ci, zjist�me, �e pravou p���inou t�chto �tok� byl jeho skute�n� a zd�nliv� vztah k Fischovi.

Fisch se stal nejisolovan�j��m a nejnen�vid�n�j��m politikem v exilu...".

Jm�na Fish tu u��v� dr. Chalupa s�m pro sebe. D�le Chalupa rozv�d� podrobn� postoje a akce jednotliv�ch �eskoslovensk�ch exilov�ch politik� proti sob� a proti Zahrani�n�mu �stavu.

Dr. Chalupa byl vylou�en z �s. strany n�rodn� socialistick� v exilu s od�vodn�n�m, �e zalo�il dal�� politickou stranu, Stranu pr�ce. Byl zbaven �lenstv� v Oblastn� Rad� svobodn�ho �eskoslovenska ve Francii, obvin�n, �e jeho vinou byla �ada lid� doma pozat�k�na a uv�zn�na i popravena jen proto, aby si jako mluv�� �eskoslovensk�ho odboje vytvo�il piedestal pro svou politickou kari�ru. Zahrani�n� �stav byl ozna�en za organiza�n� z�kladnu Chalupovy strany pr�ce, kter� tam m�la vychovat sv� funkcion��e jako p��t� vl�dnouc� strana.

O �stavu dr. Chalupa p�e:

"Mnohem v�t�� �kody zp�sobilo �stavu ud�n�, kter� bylo jak na jeho �leny tak na �stav jako celek pod�no v nejr�zn�j��ch zem�, tyto �kody se mohou projevit teprve pozd�ji, v p��pad� konfliktu, v pln�m rozsahu, internov�n�m, vypov�d�n�m, vy�azen�m do arm�dy atd."

Sotva lze hodnotit Chalupovo postaven� ve Francii vhodn�ji, ne� jeho vlastnimi slovy.

M��eme stru�n� shrnout: Dr. Chalupa neusp�l. A to ani jako politik, ani jako agent StB. Jeho ne�sp�ch ve Francii byl jeho ne�sp�chem osobn�m i ne�sp�chem StB a jej� �iroce zalo�en� akce SKAUT.

Dr. Chalupa pochopil, �e m��e nastoupit cestu mnoha dobrodruh� p�ed n�m, do zem� pro individua jeho typu zasl�ben� - do Ameriky.

Hlavn� spr�va StB odbor 1, odd�len� 3, refer�t 2 shrnuje vlastn� poznatky k akci SKAUT 8. z��� 1952 na z�klad� �estn�cti pln�ch fascikl� spisov�ho materi�lu, p�edan�ch 20. srpna 1952 odborem 2. Pochopiteln�, �e v�e, co d�lal dosud odbor 2, bylo nedostate�n�, agent Chalupa byl �patn� v�z�n, �patn� ��zen, jeho aktivita byla neplodn�. Nebylo to v�ak zcela pravda, �lo o vz�jemn� napjat� vztah mezi odborem 1 (kontrarozv�dkou) a odborem 2 (rozv�dkou).

V t�to dob� byly v �eskoslovensku je�t� n�kter� nezat�en� Chalupovy ileg�ln� skupiny, kter� si StB p�stovala proto, aby v zahrani�� p�etrv�vala pozice dr. Chalupy coby vedouc�ho �initele dom�c�ho protikomunistick�ho odboje.

Dokument z 8. z��� 1952 konstatuje:

"Situace ileg�ln�ch skupin.

Skupina "disp. SK�LY".

Skupina byla vytvo�ena Maisonem p�ed jeho tajn�m zat�en�m v r. 1948. Maison po zav�z�n� provedl s�m napojen� org�na StB na tuto skupinu a uvedl jej jako spojku. T�mto zp�sobem prov�d�me kontrolu t�to skupiny. Jej� �innost spo��v� ve vypracov�v�n� memorand a hospod��sk�ch p�ehled� pro ileg. �asopis (n�mi kontrolovan�) a �asopis "Tribuna", vyd�van� Maisonem v zahrani��. �leny skupiny jsou:

JUDr. Nov�k Du�an, kr. jm�no Z�me�n�k..., �len KS� od r. 1945, bytem Brno. Jmenovan� je vedouc�m skupiny a politick� memoranda vypracov�v� hlavn� on.

Ing. Racek Ale�, kr. jm�no Pt��n�k nebo Chechtav�..., �len KS� od r. 1945, bytem Brno.

JUDr. Bohanes Jaroslav, kr. jm�no Sokol..., �len KS� od r. 1945, b�v. �len k�drov� kraj. komise KS�, bytem Brno

MUDr. Votava Ladislav, kr. jm�no Jetelina..., �len KS� od r. 1948, bytem Brno

V�ichni jmenovan� jsou osobn�mi p��teli Maisona a udr�uj� s n�m spojen� p�es spojku (org�n StB).

Skupina "D�-PAMEL"

Skupina vznikla z podn�tu b�v. zam�stnankyn� �st�. sekretari�tu n�r. soc. Dvo��kov� Bo�eny, t.�. v emigraci v Kanad�.

Skupina je reprezentov�na t�mito osobami:

Dvo��kov� V�ra, roz. Ou�edn�kov�, 26-ti let�, kr. jm�no Pamel, b�v. �lenka n�r. soc. ml�de�e

Architekt Jane�ek... Jmenovan� u sebe ukr�val po dobu 14-ti dn� Maisona p�ed jeho odchodem do zahrani��...

Zpr�vy a dopisy odevzd�vala Dvo��kov� spojce (org�n StB).

Skupina "VLAST" d��ve "JARO"

Jedn� se o t�� �lennou skupinu zalo�enou Trutnovsk�m Ji��m, t. �. v emigraci v USA. �lenov� skupiny:

Hl�vka Ji��, kr. jm�nem Mach..., �len n�r. soc...

Ing. Porket Josef, kr. jm�nem bratr Matou�...

B�ezina Jaroslav, kr. jm�nem B�ez� Jarka...

Skupina pod�vala zpr�vy r�zu voj. a hospod��sk�ho a vyd�vala ileg. �asopis "Plamen". �innost skupiny je kontrolov�na org. StB, jako spojkou...

Skupina "JAVOR"

Na skupinu bylo provedeno napojen� org�nem Dami�nem p�es Irenu Svobodovou p��telkyni b�v. zam�stnankyn� �st�. sekr. n�r. soc. Dvo��kov� Bo�eny...

JUDr. �tykar Bed�ich,..., kr. jm�nem Javor, b�v. �len soc. dem. slou�en�m KS�...

Dr. �pl�chal Josef, b�v. �len soc. dem., slou�en�m KS�.

Skupina se zab�vala pod�v�n�m zpr�v z oboru z�sobov�n�. Je kontrolov�na org�nem StB, jako spojkou.

Skupina "POPI"

Jde o skupinu zalo�enou po �noru 48 Pechanem Miloslavem t. �. v emigraci v zahrani��. �lenov� skupiny jsou b�v. n�r. soc. vysoko�kol�ci:

JUDr. Kostrhun Lubom�r, 23-ti let�, kr. jm�nem Pet��k... Jmenovan� byl vedouc�m skupiny POPI...

Pech��ek - Grafo....

Kessler Zden�k, kr. jm�nem N�mec Ji��... �innost jmenovan�ho, pod�v�n� �pion�n�ch zpr�v a r�zn� �tvav� elabor�ty.

Skupina vypracov�v� pro Maisona politick� p�ehledy a elabor�ty, representuje v �SR ileg. �s. stranu pr�ce.

Skupina "SN̎ENKA"

Napojen� na tuto skupinu provedl org�n Dami�n na z�klad� hesla a adresy, kterou obdr�elo tzv. �st�ed� (StB) p�es ileg�ln� vys�la�ku ze zahrani��. D�le napojen� utvrdil osobn� dopis �ebora Milo�e (agenta franc. �pion�n� slu�by v Pa��i) vedouc�mu skupiny Hamplovi, jeho� je �ebor osobn�m p��telem. Skupina se skl�d� ze t�� ��st� z nich� jedna pod jm�nem �ervenec, kterou rozpracov�v� KS StB Olomouc. Druhou ��st pod heslem Tron��ek zpracov�v� KS-StB Praha. J�dro skupiny n�mi zpracov�van� se skl�d� z t�chto lid�:

Hampl V�clav, kr. jm�nem Hanu�. b�v. �kpt. SNB... Jmenovan� je vedouc�m skupiny Sn�enka a organiz�torem ilegality v �ad�ch b�v. p��sl. SNB.

Ro�ek Emil, b�v. pplk. SNB... n�r. soc., nyn� bez polit. p��sl., t. �. jako pomocn� d�ln�k...

Holvek Vil�m, b�v. prap. SNB...".

Pro �adu zaj�mav�ch skute�nost� zobrazuj�c�ch slo�en� ileg�ln�ch skupin ��zen�ch Chalupou a StB byla tato ��st dokumentu uvedena podrobn�ji.

Jakmile se pak uk�zalo, �e tyto skupiny u� nen� t�eba na podporu akce SKAUT udr�ovat, p�istoupila StB v pr�b�hu roku 1953 k jejich likvidaci.

Kdy� byl Dami�n p�ed v�nocemi 1951 odvol�n z Pa��e do Prahy, aby podal zpr�vu o pr�b�hu akce SKAUT a dostal dal�� instrukce, ocitl se dr. Chalupa bez ��d�c�ho org�na.

Z Dami�novy jednadevades�tistr�nkov� zpr�vy ze dne 27. 12. 1951 uvedeme jen z�v�re�nou dodatkovou pozn�mku.

"P�i jedn� p��le�itosti (na ja�e 1951) mn� Chalupa �ekl, �e by byl ochoten pos�lat dom� i podrobn�j�� zpr�vy, kdyby se mohl p�esv�d�it o naprost� bezpe�nosti cesty, kter� by k tomu ��elu slou�ila, kdy� jsem jej po��dal, aby vyj�d�il jasn�ji �ekl, �e kdyby s n�m nap�. byl ve styku O. Ka�ina nebo V. Vacek, kter� zn� a m� k nim d�v�ru, �e by jim je d�val. Av�ak v z�p�t� hned prohl�sil, �e oni by takov� hlouposti nikdy necht�li, pon�vad� Zahrani�n� �stav nen� budov�n k tomu, aby slou�il jako �pion�n� agentura a �e on na budov�n� takov�to agentury nikdy spolupracovat nebude.

Od doby, co m� tak ne��astn� kontaktoval m�j ��d�c� org�n, Chalupu neust�le znepokojovalo v�dom�, kolik lid� v �SR vlastn� o jeho �innosti v�, ani� by to tak� v�d�l on. Kdy� pr� jej obsluhoval Ka�ina mohl b�t naprosto klidn� a nemusel se ob�vat nep��jemnost�. A i kdyby k n��emu do�lo, byl tam s�m, nemohl jej nikdo konfrontovat, pon�vad� Ka�ina m�l dipl. immunitu. �ekl mi tehdy tak�, �e jakmile se do jejich pr�ce, t. j. jeho a Ka�inovy, za�ali pl�st lid� z domova, ihned se objevily nep��jemnosti: dok�zal tato sv� tvrzen� t�m, �e jakmile ozn�mil (vlastn� k tomu pr� byl donucen) Ka�ina dom�, kde maj� sv� Mrtv� schr�nky, ihned z nich jedna vybouchla."

Dami�na zdr�elo �st�ed� StB v Praze neobratn� p��li� dlouho, tak�e u� ho nebylo mo�no poslat zp�t do Pa��e, kde by jeho dlouh� absence nutn� budila nebezpe�n� podez�en� p�edev��m exilov�ch kruh�, pak i francouzsk� kontrarozv�dky.

Dr. Chalupa se nedo�kal ani jin�ho ��d�c�ho org�na, a tak odcestoval do Spojen�ch st�t�.

Pozd�ji na sch�zce s ��d�c�m org�nem 28. 12. 1956 v Chicagu, tvrdil, �e jeho p��pad byl provalen p��mo na ministerstvu vnitra v Praze. Zat�en� francouzskou kontrarozv�dkou v okam�iku odjezdu do USA pr� unikl jen t�m, �e z domova jel ji� rann�m vlakem m�sto ve�ern�m, jak m�l p�vodn� v �myslu. T�to historce patrn� nikdo nikdy nev��il.

Dr. Chalupa do USA bez p�ek�ek vycestoval, usadil se a dostal velice brzy velmi dobr� m�sto v bance p�es sv� miziv� znalosti angli�tiny.

Pokud se dr. Chalupa domn�val, �e se mu emigrac� do USA poda�� vyhnout se dal�� spolupr�ci s StB, tedy se m�lil. StB zalo�ila akci SKAUT p��li� �iroce, ne� aby nevyu�ila znovu star�ho agenta, kter� se osv�d�il doma mimo��dn�m zp�sobem, i kdy� jeho p�soben� ve Francii bylo (krom� zorganizov�n� a vyu��v�n� Zahrani�n�ho �stavu jako vlivov� agentury) zpravodajsky hluboko pod o�ek�vanou �rovn�.

1. odd�len� I. odboru hlavn� spr�vy StB vypracovalo pro svou pot�ebu s datem 15. �ervence 1956 memorandum shrnuj�c� ve�ker� dosavadn� data a poznatky k osob� dr. Chalupy a k akci SKAUT.

Za dr. Chalupou byl vysl�n z Prahy do Chicaga p��slu�n�k StB Soukal s �kolem obnovit spojen�.

Po mnoha pot��ch kone�n� Soukal dr. Chalupu 6. 9. 1956 kontaktoval, ��m� ho k smrti vyd�sil. Dr. Chalupa prohla�oval, �e v USA se boj� spolupracovat a navrhoval spojen� p�es Holandsko, kde m�l s�dlo Zahrani�n� �stav.

Prvn� pracovn� sch�zka se konala v Chicagu 30. 10. 1956 a dr. Chalupa do t� doby, jak hl�sil Soukal, o n�kolik kilo zhubnul a nervov� se zhroutil.

Oba ��astn�ci sch�zky se netajili strachem z FBI, kter� jak hl�sil Soukal do Prahy, ho otev�en� sledovala.

Dohodli se na instrukt�n�ch sch�zk�ch, styku pomoc� mrtv�ch schr�nek a p��pad� spojen� prost�ednictv�m spojek a spojen� p�es Evropu.

Pro za��tek m�l Soukal od dr. Chalupy ��dat "pouze informace o situaci mezi emigranty a s nimi spojen�mi krajany v USA".

Jak uv�d� "Dotazn�k (agenta, inform�tora, residenta)" byl dr. Chalupa znovu zav�z�n ke spolupr�ci s rozv�dkou StB dne 28. 2. 1957 pracovn�kem 1. odd. 1. odboru I. spr�vy MV Soukalem, a to na podklad� d��v�j�� spolupr�ce. Spolupr�ci, jak uv�d� bod 20. dotazn�ku, p�ijal neochotn�. M�l nad�le pou��vat kryc� jm�no Direktor, jeho svazek m�l ��slo 01538.

Pr�b�h spolupr�ce dr.Chalupy s jeho ��d�c�m org�nem dokl�d� nejl�pe nedatovan� dokument z konce roku 1956, kter� je instrukc� pra�sk�ho �st�ed� rozv�dky Chalupovu ��d�c�mu org�novi:

"Direktor

Direktor je si v�dom toho, �e je kompromitov�n, proto tak� p�es ve�ker� vyt��ky bude spolupracovat. Nyn� z�le�� od dobr�ho a pevn�ho ��zen�. Nesm�me p�istoupit na jeho po�adavek, ponechati mu iniciativu v pod�v�n� zpr�v, nebo� t�m by se spolupr�ce dostala do star�ch kolej�. Direktor by n�m d�val jen zpr�vy v�eobecn�ho charakteru a sna�il by se co nejd��ve ze spolupr�ce vysmeknout.

Tyto jeho �mysly byly ji� podpo�eny n�kter�mi chybami z na�� strany. Ji� p�i prv�m kontaktu soudruh Soukal dopustil, aby byl pova�ov�n za ilegalistu, ��m� svoji pozici oslabil a proto nemohl pevn� trvat na tom, aby Direktor podal zpr�vy a spolupr�ci v pln� m��e obnovil. Druhou takovou chybou bylo, �e p�i druh�m kontaktu ��dal o to, aby plnil dohodu, kter� s n�m byla v Praze uzav�ena, t. j. spole�n� boj proti pravi��k�m. I v tomto je na�e slabina. O pln�n� dohody nem�lo b�t hovo�eno a m�lo se na n�m ��dat, aby pokra�oval ve spolupr�ci s n�mi, kter� ov�em nebude zam��ena tak, jako dosud, na odhalov�n� ilegality doma a na budov�n� �stavu v zahrani��, ale budeme od n�ho ��dat konkretn� a p�esn� informace o jeho �innosti a �innosti emigrace a aby n�m pom�hal v boji proti emigraci ofensiv� t�m, �e vyu�ije sv�ho postaven� v ��Z k rozkl�d�ni emigrace.

I t�to chyby se bude sna�it Direktor n�jak pro sebe vyu��t. Nasv�d�uje tomu jeho pl�n obnoven� spolupr�ce, kter� jak jsme mu spr�vn� �ekl, je nekonkretn� a je vlastn� zam��en k obnoven� �innosti DOS �kolovat s�m, av�ak �kol� pro n�ho je v n�m velmi m�lo.

Tento jeho pl�n z�sadn� odm�tn�te s t�m, �e takov�mto zp�sobem nehodl�me d�le spolupracovat. Nepom��l�me na obnoven� �innosti DOS, proto�e to byla organizace velmi t�kop�dn� a n�s by p��li� zam�stn�vala, �eho� by op�t D. vyu��val. �ekn�te mu, �e je mu dob�e zn�mo, co to DOS bylo, �e to byla vlastn� StB, kter� s jeho v�domou pomoc� vyu��vala jeho osoby k pronik�n� a k odhalov�n� ileg. �innosti.

T�mto Directorovi jen p�ipomeneme jeho kompromitaci a povzbud�me ho k aktivn� pr�ci.

Chceme nyn� s n�m spolupracovat zcela jin�m zp�sobem, ne� byl dosud zvykl�. Bude od n�s dost�vat �koly, kter� bude plnit a my nebudeme pro n�ho plnit ��dn� �koly. Toto si ji� mus� uv�domit. P�i t� p��le�itosti mu tak� vysv�tl�me, �e se jedn� o jeho vlastn� bezpe�nost, kdy� od n�ho ��d�me, aby n�s sd�lil sv� styky, prameny zpr�v, v�e o sv� osob�, rodin� atd. Jen na p�edpoklad�, �e v�echny na�e po�adavky bude plnit p�esn� a odpov�dn�, budeme moci p�ej�t na neosobn� styk a tak zajistit jeho bezpe�nost, o kterou m� tak velk� obavy. Je tedy v�e v jeho rukou. Provedeme s n�m je�t� dv� nebo t�i sch�zky, kter� jsou nutn� k tomu, abychom si prov��ili, jestli pracuje pro n�s up��mn� a odpov�dn� a p�ipravili nep��m� spojen� (p�es kryc� adresu). Pozd�ji se s n�m budeme sch�zet jen jedenkr�t za �tvrt roku, podle pot�eby a p��le�itosti. ��m l�pe bude plnit ulo�en� �koly, t�m men�� bude osobn� styk na vy��� bezpe�nost jak pro n�ho tak i pro n�s.

Pro dal�� osobn� styk vypracujte spolu s n� vhodnou legendu, kter� by ho v p��pad� provalu kryla. V ��dn�m p��pad� mu ale nebudeme d�vat zpr�vy o situaci. Budeme se musit s n�m tak� dohodnout zp�sob vyvol�n� nutn� sch�zky �as a m�sto pevn�ch sch�zek a heslo".

StB zatla�ila na dr. Chalupu a hodlala mu uk�zat, jak� je postaven� agenta, i takov�ho, kter� si p�edstavoval sv�j vztah k StB jako vz�jemnou spolupr�ci.

Jak se p�e: "Chceme nyn� s n�m spolupracovat zcela jin�m zp�sobem, ne� byl zvykl�. Bude od n�s dost�vat �koly, kter� bude plnit a my nebudeme pro n�ho plnit ��dn� �kol.".

��d�c� org�n mu m�l ulo�it �koly p�edat informace a zodpov�d�t z�sadn� ot�zky:

1. "jeho �innost od doby, kdy s n�mi p�eru�il spolupr�ci
2. jeho styky, charakteristiky
3. organiza�n� struktura �stavu
4. pl�n �stavu pro dal�� �innost zejm�na pl�n skupinov� demokracie a jak�ch v�sledk� ji� dos�hli
5. �lenov� �stavu, po�et a charakteristiky
6. vztah �stavu k emigraci a k Ameri�an�m
7. spojen� do �SR, s kter�mi osobami z okol� Brna udr�uje styk a jak�m zp�sobem."

Ot�zky dokl�daj�, �e od odvol�n� Dami�na z Pa��e v prosinci 1951 nem�la StB s dr. Chalupou styk. V�d�la v�ak o n�m a trvale mu p�ikl�dala v�znam. Dochovan� dokumenty z let 1952 a 1953 dokl�daj�, �e StB pos�lala p�es kontrolovan� ileg�ln� skupiny doma do zahrani�� r�zn� tiskoviny, aby udr�ela v o��ch emigrace a ciz�ch rozv�dek zd�n�, �e ileg�ln� organizace v �SR ��zen� dr. Chalupou pokra�uj� v �innosti. Akce StB SKAUT byla utlumena, nikoli v�ak p�eru�ena.

A�koli poprv� kontaktoval ��d�c� org�n Soukal dr. Chalupu v Chicagu 6. 9. 1956, ji� 19. 9. p�edlo�il ministr vnitra Bar�k politbyru �V KS� "Pl�n pr�ce I. spr�vy MV proti �s. reak�n� emigraci", kde k situaci �s. rozv�dky v USA hl�s� krom� jin�ho: "V emigraci v USA m�me p�t agent�... Budeme pracovat na vyu�it� LEONA a MAISONA k otiskov�n� rozkladn�ch materi�l� v tisku."

Pro StB byl dr. Chalupa, zat�m je�t� pod jm�nem MAISON, trvale perspektivn�m �pi�kov�m agentem v r�mci pr�ce vlivov� agentury.

K �kol�m, kter� byly �st�ed�m ulo�eny Soukalovi, respektive dr. Chalupovi, kon�� citovan� dokument prov�d�c�m pokynem:

"Ke shora uveden�m �kol�m Direktora nejd��ve vyt�te a pak ho po��dejte o naps�n�. Nebudeme mu d�vat finan�n� odm�ny d��ve, dokud nepod� hodnotn� zpr�vy. Tuto z�sadu p��sn� dodr�ujte.

P�i vyt�ov�n� k �kolu �. 3 a 4 se sna�te nen�padn� zjistit, zda-li �stav neorganizuje n�jakou vojenskou slo�ku. Agenturn� cestou jsme z�skali memorandum �stavu o p��prav� �sl. ozbrojen�ho sboru. Memorandum bylo rozesl�no pouze v 10-ti v�tisc�ch, tak�e zde hroz�, p�i p��m�m dotazu, nebezpe�� provalen� na�eho spolupracovn�ka.

�kol proniknouti do SE, kter� jste ji� Direktorovi dal, pova�ujeme za dlouhodob�. Pl�n v�ak bude muset Direktor pozm�nit, proto�e my nebudeme vys�lat ��dn�ho jeho b�val�ho spolupracovn�ka, kter� mu m� usnadnit proniknut�. Vede n�s k tomuto rozhodnut� to, �e Direktor t�m sleduje c�l dostat v�echny sv� spolupracovn�ky z �SR a na druh� stran� odchod takov� osoby do zahrani�� by byl velmi n�padn� a jen by p�ipoutal pozornost na Direktora a �stav."

Pozn�mce o finan�n�ch odm�n�ch nutno rozum�t tak, �e kdy� na sch�zce v Chicagu dne 28. 12. 1956 dal Soukal dr. Chalupovi 50 dolar�, "jako z�lohu na jeho drobn� v�daje pro na�i spole�nou pr�ci a Direktor za�al jednat d�le jako n� spojenec", bylo to Soukalovi vytknuto s rukopisnou pozn�mkou "Nevhodn�" na okraji jeho hl�en�, datovan�ho v New Yorku dne 2. 1. 1957.

Ze z�znamu Soukala o �ty�hodinov� sch�zce s dr. Chalupou uskute�n�n� dne 27. �ervna 1957 v restauraci Michelob v Chicagu je z�ejm�, �e si dr. Chalupa sv� pen�ze zaslou�il.

"V z�v�ru sch�zky jsem zopakoval Direktorovi, �e je nutno nechat vyt��ek a bude-li vytvo�eno spojen�, bude spolupracovat jako doma nebo v Pa��i. Direktor souhlasil.

Direktorovi p�ed�no 250,- dolar�

Direktor pen�ze zlegalizuje, �e je dostal od mecen�e �stavu krajana Kaliny.

S Direktorem dohodnuto vyvol�n� nouzov� sch�zky. Postup je tento: Zavolat do banky, zahrani�n� odbor. Ozvat se jako Malina. M��e jinak ��ci cokoliv. Direktor p�ijde v 11.30 hod. do haly Hotelu Midland, kde bude �. o. sed�t v klubovce na lev� stran�.

Zhodnocen�

Direktor p�ijal snadn�ji ne� se dalo o�ek�vat, instrukce z centr�ly. Ur�itou �lohu hr�la mo�nost z�sk�n� pen�z. Z m�ch n�znak� o Sn�ence a spojen� p�es ciz� velvyslanectv� je z�ejm�, �e se Direktor c�t� siln� zav�z�n. Velmi r�d p�ijal mo�nost i neosobn�ho spojen� i sch�zky v Kanad�.

S Direktorem je v�ak nutno zde uspo��dat dv� sch�zky. Na p��t� mi sd�l� n�vrh na spojen� a na dal�� sch�zce mu d�t na�e spojen� s p�ihl�dnut�m k jeho n�vrhu a mo�nostem. Na neosobn� spojen� v Kanad� navrhuje 2 kryt� schr�nky, p��padn� prolo�it �ivou schr�nkou, atd.

Nev�hoda sch�zek v Kanad� je v�ak v tom, �e Direktor bude p�ed�n jin�mu ��d�c�mu org�nu, s kter�m m��e hr�t "divadlo" a vyklouz�vat se jako mn�, a�koliv nyn� sl�bil plnit v�echny �koly, kter� jsou pro n�ho splniteln�. Soukal."

Na sch�zku 27. �ervna 1957 �el Soukal vybaven nejen pen�zi, ale i pokyny obsahuj�c�mi krom� jin�ho informace o rozsahu Chalupovy kompromitace spoluprac� s StB je�t� v �SR, p�ed jeho vysl�n�m v zahrani��.

Ve v�pisu telegramu do New Yorku dne 18. �ervna 1957 se uv�d�:

"Napojoval MV na illeg�ln� organisace, kter� po napojen� ��dil pod dozorem MV a usm�r�oval �innost p��li� aktivn�ch. Spojky mezi n�m a t�mito organisacemi d�lali org�ni a agenti MV....

Oklamal vedouc� prominenty v zahrani�� (Ripka, Str�nsk�, Krajina, Zenkl a Majer) t�m, �e se na n� napojil je�t� z �SR jako vedouc� strany pr�ce, co� byla pomysln� organisace, kter� kryla �innost jeho a org�ny MV. Prominenti uv��ili existenci SP a pos�lali dom� zpr�vy a pokyny, kter� ov�em �ly do rukou StB....

Pomohl odhalit nep��telskou �innost n�kolika diplomat�, p�sob�c�ch v �SR. Z�skal je prost�ednictv�m illeg�ln�ch organizac� pro dopravu z�silek strany pr�ce do zahrani�� a naopak a tak odkryl jejich pravou �innost v �SR a ohrozil jejich bezpe�nost. Byl si op�t pln� v�dom, �e tyto diplomaty vyd�v� do rukou bezpe�nostn�ch org�n�...

Direktor n�m p�edal heslo na skupinu Sn�enka, vedenou V�clavem Hamplem, kter� z�skal prost�ednictv�m Povoln�ho a �ebora (Kudl��k�v �pion) v Pa��i. T�m n�m umo�nil napojit se na tuto illeg�ln� organisaci, kter� byla pozd�ji likvidov�na. Na 17 dal��ch organizac�, sjednal si sch�zky s vedouc�mi, dohodl s nimi spolupr�ci se stranou pr�ce a tak je vlastn� p�edal bezpe�nosti. Takov�mto zp�sobem pomohl StB odhalit �innost illeg�ln�ch organisac�, kter� byly pozd�ji likvidov�ny. Celkem bylo pozat�k�no asi 700 lid�, z toho bylo asi 15 osob odsouzeno k trestu smrti. D�le n�m zaslal za doby jeho pobytu v Pa��i heslo na skupinu M. Hor�kov�. Kontakt Hor�kov� se nezda�il, proto�e heslo bylo zkomoleno. P�esto upozornil StB na existenci illeg�ln� organisace a tak umo�nil jej� likvidaci. Za pobytu v Pa��i z�skal tak� majora Riche, francouzsk�ho diplomata v Praze, jako spojku mezi n�m a stranou pr�ce.

Riche byl zn�m� �pion, kter� velmi dob�e ukr�val svoji �innost a byl to op�t Direktor, kter� ho pomohl odhalit...".

Soukal byl d�le instruov�n, aby v p��pad� neseriozn�ho chov�n� Chalupova pouk�zal na to, �e Chalupa nen� kompromitov�n jen n�jak�m nic ne��kaj�c�m slibem, ale hlavn� svou aktivn� spoluprac� s StB a jej�mi konkr�tn�mi v�sledky.

Tohoto p��padn�ho poukazov�n� na kompromitaci v�ak nebylo t�eba, jak ji� bylo shora uvedeno.

V USA pracoval dr. Chalupa pro StB jako agent od 6. 9. 1956 do ��jna 1958. Jeho ��d�c�mi org�ny byli zprvu Soukal, pak Stehl�k a �umavsk�. Z hlediska StB v�ak selhal, dokonce pracoval proti komunistick�mu re�imu v �SSR.

Proto podal dne 4. 8. 1961 kpt. Orb n��eln�kovi 1. odboru I. spr�vy MV Zelenkovi n�vrh na ulo�en� svazku Direktor - tedy k definitivn�mu zru�en� zpravodajsk�ho styku StB s dr. Chalupou.

V od�vodn�n� n�vrhu se p�e:

"Zpr�vy a materi�ly z�skan� od Direktora byly pouze pr�m�rn� hodnoty, kter� n�m ji� byly zn�my bu� z jin�ch pramen� a nebo nebylo obt�n� si je opat�it jinou cestou. V pr�b�hu styku m�l neust�le v�hrady ke zp�sobu udr�ov�n� osobn�ho spojen� s n�m a tvrdohlav� trval na zorganisov�n� spojen� s n�m mimo �zem� USA. P�i tom zveli�oval momenty ohro�en� bezpe�nosti jeho osoby. Na posledn� sch�zce v ��jmu 1958 se dokonce uchyloval k vyhro�ov�n� polici�. Na z�klad� t�chto skute�nost� bylo u�in�no rozhodnut� p�eru�it dal�� styk s Direktorem.

V t�to souvislosti byly u�in�ny za ��asti KS MV Brno I. odbor kroky k posti�en� jeho rodi�� v �SSR. Jeho otec je b�val� �ivnostn�k, kter� udr�oval styky s b�val�mi lidmi a z�hadnou cestou se mu poda�ilo vstoupit do KS�, p�i tom pob�ral vysok� d�chod (K�s 1400,-). S Direktorem udr�uje ��ste�n� p�semn� styk a bylo zji�t�no, �e mu do USA pos�l� cenn� p�edm�ty, p�i �em� podv�d� celn� org�ny. Proveden�m opat�en�m za pomoci MV KS� Brno m�lo b�t dosa�eno podstatn�ho sn�en� d�chodu otci Direktora a p��padn� jeho vylou�en� z KS�.

Direktor v sou�asn� dob� pracuje velmi aktivn� proti �SSR.

S p�ihl�dnut�m k t�mto skute�nostem (�e byl s Direktorem p�eru�en zpravodajsk� styk a KS MV Brno prov�d� opat�en� proti jeho rodi��m) navrhuji, aby agenturn� svazek Direktor, ev. ��slo 01538 a podsvazek typu Maison spolu se svazkem vlastnoru�n�ch zpr�v �. 01538 byl ulo�en do archivu I. zvl. odd�len� I. spr�vy MV. S t�mito materi�ly je ukl�d�no 7 podsvazk� akce SKAUT."

N�vrh byl p�ijat. Akce SKAUT skon�ila. Rozv�dka StB m�la o jeden debakl v�ce.

Je mo�no se t�zat pro�. K osob� dr. Chalupy hovo�� dokumenty zcela jasn�, nen� co dod�vat. Na ot�zky zda-li se postupn� stal dr. Chalupa agentem pracuj�c�m i pro Francouze, Ameri�any �i Sov�tsk� svaz nelze z dokument� StB d�t jednozna�nou odpov��. Z�vazek u Francouz� i Ameri�an� je v�ak z kontextu ud�lost� t�m�� jist�. Nelze p�edpokl�dat, �e by ho rozv�dky nepou�ily, kdy� o n�m mimo ve�kerou pochybnost v�d�ly. Z�rove� v�ak lze p�edpokl�dat, �e jeho �innost pro n� byla tak m�lo p��nosn�, jako jeho pr�ce pro StB v zahrani��.

Dr. Chalupa, jak je z bohat�ho materi�lu StB patrno, byl jako skute�n� rozv�d��k zcela nepou�iteln�. Naproti tomu byl trvale snad v�bec nejlep��m �lenem vlivov� agentury StB.

Pokud byla kdy vyslovena domn�nka o mo�nosti jeho verbov�n� ze strany KGB, tedy byla zalo�ena na tom, �e StB podle vlastn�ho z�znamu s dr. Chalupou ukon�ila �innost nejen pro nekvalitn� pr�ci, ale i pro odm�t�n� pr�ce a vyhro�ov�n� americkou polici�. Vzhledem k tomu, �e StB mohla dokonale dr. Chalupu k dal�� pr�ci p�itla�it, vyvol�v� argument o vyhro�ov�n� pouze �sm�v. Proto je mo�no domn�vat se, �e StB musela ustoupit v ��zen� a vyu��v�n� dr. Chalupy n�komu siln�j��mu. To v�ak lze vyslovit jen jako domn�nku �i mo�nost. V materi�lech o dr. Chalupovi n�m dostupn�ch nen� nic, co by tomu nasv�d�ovalo.

Ov�em v materi�lech analyzovan�ch �DV se nal�zalo zpravidla velmi m�lo konkr�tn�ch informac� t�kaj�c�ch se KGB.

Lze v�ak m�t za to, �e dr. Chalupa, jak ji� bylo �e�eno nebyl jako skute�n� ofenz�vn� agent, kter�koli rozv�dky pou�iteln�. Jako pracovn�k vlivov� agentury byl naproti tomu prvot��dn�.

Zb�v� zastavit se u p��pad� des�tek ba stovek lid�, kter� dostal dr. Chalupa s neuv��itelnou chladnokrevnost� do v�zen� v n�kolika p��padech i na popravi�t�, tak jak to bylo v souladu s jeho osobn�mi z�jmy.

O postaven� dr. Chalupy v �ad�ch agent� StB sv�d�� to, �e kdy� m�li b�t v druh� polovin� pades�t�ch let podm�n�n� propu�t�ni n�kte�� v�zni, jednalo nap�ed veden� StB o tom, zdali nev�d� nic bli���ho o mjr. Kr�lovi - dr. Chalupovi.

V roce 1969 vydala Gener�ln� prokuratura �SR publikaci "Dokumentace vzniku a p���in nez�konnost� v �innosti prokuratury v letech 1948 - 1952". Na str. 28 - 29 je pops�no vyprovokov�n� trestn� �innosti skupiny dr. Pavla Kot�la a dal��ch skupin jednozna�n� je pops�na a zhodnocena �innost dr. Chalupy jako�to agenta StB. Je citov�na zpr�va inspekce ministra vnitra z 4. 5. 1966, kde je v�slovn� uvedeno: "Jak�koliv trestn� �innost osob ze skupiny dr.Kot�la p�ed napojen�m na Chalupu nebyla zji�t�na...". Stejn� s hovo�� o dal��ch skupin�ch.

Dokumentace d�le uv�d� o odsouzen� skupiny dr. Kot�la, �e nez�konn� podklad tohoto trestn�ho ��zen� byl zn�m ji� v roce 1957 ministru vnitra a v roce 1958 n�m�stkovi ministra spravedlnosti, p�esto v�ak nebyly podniknuty kroky k n�prav�.

Dokumentace p�e: "Odsouzen� nezaslou�en� tresty odpyk�vali d�le. V r. 1966, kdy citovan� zpr�va IMV jasn� vinu vylu�ovala, byly podn�ty odsouzen�ch, dom�haj�c�ch se p�ezkoum�n� sv�ho odsouzen�, gener�ln�m prokur�torem jako ned�vodn� odlo�eny. K rehabilitaci do�lo teprve dle z�k. �. 82/1968 Sb.".

Krom� trest� smrti byli i lid� v�zn�ni vinou dr. Chalupy d�le ne� patn�ct let. Ale p�i�ly rehabilitace v r. 1968 a �innost dr.Chalupy jako�to agenta StB nez�st�vala utajena. Smrt state�n�ch lid�, sta a sta let ztr�ven�ch v krimin�lech a koncentra�n�ch t�borech, utrpen� stovek rodin popraven�ch a uv�zn�n�ch - to v�e d�lem JUDr. Vlastislava Chalupy.

A dr. Chalupa byl v exilu ve Spojen�ch st�tech, oslavov�n jako state�n� a zaslou�il� bojovn�k proti komunistick�mu re�imu v �eskoslovensku.

A z�v�r opravdu neo�ek�vateln�: Dr. Chalupa se za�al kr�tce po listopadu v �eskoslovensku anga�ovat: Dal podn�t k zalo�en� Mezin�rodn�ho politologick�ho �stavu v Brn�, kde vypracoval n�vrh �stavy, redigoval m�s��n�k Budov�n� st�tu, vydal skripta Z�klady politologie, v nakladatelstv� Melantrich dezinforma�n� publikaci "T�i roky 1945 - 1948" a kdy� u� jeho prav� tv�� za�al b�t odhalov�na v Brn� i v Praze, dal podn�t k vytvo�en� Centra pro v�zkum exilov� politiky na Palack�ho univerzit� v Olomouci, kde cht�l vyd�vat sv� pam�ti z �innosti v zahrani�n�m odboji.

��m nebo k�m je k takov� hore�n� aktivit� puzen?

Toto v�ak nen� z�v�r p��padu agenta StB JUDr. Vlastislava Chalupy.

Ten se teprve p�ipravuje.

V Praze dne 30. listopadu 1994

P��LOHA

Z mnoha set dokument�, dokl�daj�c�ch �innost JUDr. Vlastislava Chalupy bylo vybr�no sedmn�ct nejpodstatn�j��ch. �trn�ct z nich dokumentuje jeho aktivnitu mezi �ervnem 1948 a �ervnem 1957, n�kdy v �ir��ch souvislostech. Dr. Chalupa je tu �asto jmenov�n nep�esn� Vlastimil. Vysv�tlivkami a pozn�mkami nebylo mo�no vlastn� sta� ani p��lohy opat�it, nebo� by ne�m�rn� vzrostl rozsah pr�ce, kter� je ostatn� ur�ena p�edev��m t�m, kte�� jsou s problematikou StB respektive rozv�dky dostate�n� sezn�meni.

DOKUMENT �. 1

1948, 23. �ervna. N�vrh refer�tu 40 na reorganizaci agentury StB ve t�et�m odboji na vyu�it� akce Skaut, ve kter� byl zapojen dr. Chalupa jako agent mjr. Kr�l. Schv�len z�stupcem velitele StB Mil�nem.

Refer�t 40 Praha, 23.�ervna 1948

Zpr�va �. 6

Mimo��dn� D P V

Podle p��kazu 01 byla a dosud je pr�ce podzem� ��zena tak, aby nebylo utv��eno ��dn� veden�, aby se omezovalo vyd�v�n� �asopis� a �innost byla brzd�na. Tato taktika pasivn� resistence m� v�ak skr�vat ur�it� nebezpe��. V posledn� dob� se st�v�, �e n�kte�� �lenov� skupin, kter� jsou pod na�� kontrolou, p�ech�zej� k jin�m skupin�m a vymykaj� se z na�eho vlivu. P���iny jsou z�ejm�, �lenov� nedost�vaj� konkretn� �koly, nevid� ��dnou aktivitu a samoz�ejm� se budou pod�izovati skupin�, u kter� je vid�t n�jak� �innost. P�esto, �e t. �. m�me podzem� dob�e agenturn� obsazeno, mohlo by se st�t, �e by skute�n� illegalist� pozvolna odpad�vali od n�mi kontrolovan�ch skupin, p�ech�zeli k jin�m skupin�m a z cel�ho centra by jim z�stali jen na�i agenti. V z�jmu �sp�n�ho �elen� t�to situace navrhuji na rozd�l od d��v�j��ch pokyn�:

1. P�ebudovat organiza�n� skupinu Skaut na centr�ln� skupinu, kter� si p�isvoj� pr�va, kter� m�v� �st�. veden�.

2. Tato skupina bude spojovac�m org�nem s ostatn�mi skupinami a bude ��zena obvykl�m zp�sobem.

3. Abychom se vyhnuli organizov�n� podzem� a p�i tom mohli z�skat ur�itou autoritu, bude nutno vyd�vat �asopis, dobr� �rovn�, kter� v�ak nebude ur�en pro ve�ejnost, n�br� jen pro �leny III. odboje a n�kdy jen pro vedouc� skupin. To bude dob�e p�sobit.

4. Skupina se mus� finan�n� osamostatnit, st�t se mluv��m v�ech skupin (v p��pad� pot�eby).

5. Skupinu rozd�lit na jednotliv� organizace, jejich� �innost bude specializov�na (p�echody, finance, tisk, informace, spojen� za hranice atd.), tedy jak�si komise.

Tak bychom se mohli vyhnout organizov�n� podzem� a tvo�en� �V a p�itom z�skat autoritu a vedouc� posici, jako� i kontrolu.

��d�m a) bu� schv�len� n�vrhu
b) nebo p�esn� pokyny
c) nebo ponechat k rozhodnut� 2. odd. s II. pododd. jak se m�me zachovat k dan� situaci a p�i jejich zm�n�ch.

Schvaluji: Mil�n

23. 6. 1948

MV �R sekce OUS arch. a spis. slu�by a.�. 41538/013

DOKUMENT �. 2

1948, 16. listopadu. N�vrh na p�eveden� t�� ileg�ln�ch pracovn�k� org�ny StB do zahrani�� k zaji�t�n� dal��ho pr�b�hu akce SKAUT.

�tvar 701-A

�.j.: III - Aa-7794/641-48

referent: Ka�ina V Praze 16.11.1948

N�vrh panu p�ednostovi sektoru III-Aa

Dne 20. 11. 1948 m� b�t p�epravena p�es hranice do N�meckab Bo�ena Dvo��kov�, Ji�� Trutnovsk� a Axman.

Bo�ena Dvo��kov� je vedouc� �lenkou illeg�ln� organizace SKAUT. Dvo��kov� svou illeg�ln� �innost� upoutala na sebe pozornost bezpe�nostn�ch org�n� a je proto nutn�, aby ode�la do zahrani��, proto�e jej� zat�en� by ohrozilo a nutn� likvidovalo akci SKAUT. Dvo��kov� bude pracovati v zahrani�� u sv� p��telkyn� M. Foukalov� ve Frankfurtu na CIC. Zpr�vy od Bure�ov� ze zahrani�� budou doch�zet pod na�� kontrolou.

Ji�� Trutnovsk� je vedouc� illeg�ln� organizace JARO, kter� spolupracuje s CIC. Trutnovsk�ho odchod je nutn� v d�sledku dal��ho chodu akce SKAUT. Trutnovsk� p�ed� svou organizaci i svou zpravodajskou s� organizaci SKAUT a t�m je tak� zaru�ena kontrola nad dal��m v�vojem t�to organizace. Trutnovsk� bude pracovat v zahrani�� ve Frankfurtu na CIC a pak hodl� odjeti do Anglie. Na v�ech t�chto m�stech bude pracovat pro Stranu Pr�ce, to znamen�, �e v�ehny jeho poznatky budou n�mi kontrolov�ny.

Axman je vedouc� illeg�ln� organizace V�rni, mus� b�t p�eveden ze stejn�ch d�vod� jako shora uveden�. Jmenovan� bude pracovati v zahrani�� p�esn� podle na�ich instrukc�, kter� budou ukryty za po�adavky organizace SKAUT.

Illeg�ln� organizace SKAUT dopom�h� n�m k �sp�n� kontrole dom�c�ho podzem� a zahrani�n� emigrace. P�echod uveden�ch osob je prov�d�n pod zorn�m �hlem t�chto �kol�.

Souhlas�m ref. 64

18. 11. 1948

02

MV �R sekce OUS arch. spis. slu�by a. �. 41538/013

DOKUMENT �. 3

1948 (listopad/prosinec). P�ehled politick� situace v �SR koncem roku 1948 z hlediska StB s pl�nem, jak postupovat proti t�et�mu odboji za vyu�it� dr. Chalupy jako�to agenta mjr. Kr�le, vedouc�ho krom� jin�ho ileg�ln� levicov� Strany pr�ce. Dochovan� ��st dokumentu nen� podeps�na, adresov�na ani datov�na.

V�eobecn� p�ehled

V �SR po roce 1945 p�e�la bur�oasie ml�en�m podrobnosti sv�ho boje proti N�mc�m. Byly sv��eny n�kter� podrobnosti (R-3, ZB, �ern� lev, atd.), ale hlavn� f�ze boje nebyly zve�ejn�ny nikdy. Dokonce byla zjevn� tendence usm�r�ovat �daje, kter� byly postoupeny Svazu n�rodn� revoluce.

Tak zpravodajsk� pr�ce bur�oasie, jej� napojen� na zpravodajsk� centr�ly z�padn�ch st�t�, z�stala utajena.

Do �nora 1948 pracovali n�kte�� p�edstavitel� bur�oasie bu� jako politikov�, nebo pouze jako agenti zpravodajsk�ch slu�eb proti nastupuj�c�mu socialismu.

Po �noru zapojili do sv�ho boje s�t� vybudovan� za protektor�tu. Pro tuto f�zi boje jsou d�le�it� zku�enosti, kter� bur�oasie nabyla za protektor�tu.

Nez�visle na t�to linii vstoupili po �noru do odboje vysoko�kol�ci pravicov� zam��en�, ml�de� �SNS a v�ichni ostatn� nespokojenci, kte�� nyn� nemohou sv� oposi�n� my�lenky hl�sat �sty strany �SNS a strany Lidov�.

Tento odboj vyrostl tak�ka p�es noc a nabyl velk�ch rozm�r�. Kvalita tohoto odboje nen� valn�. Svou pr�ci zam��ili na vyd�v�n� illeg�ln�ch tiskovin (P�ijdeme), distribuci t�chto prov�d�li tak neopatrn�, �e velk� ��st organizac� byla polici� odhalena.

Zb�vaj�c� ��st byla odhalena pomoc� agent�. Agenturn� proniknut� nebylo v�ak c�lev�dom�, skupiny se napojily na agenty neopatrnou masovou prac�.

Jen skupina vytvo�en� na na�em �zem� Ransdorfem pracovala dokonalej��m zp�sobem. Vedouc� osoby t�to skupiny byly napojeni na agenty CIC a na Americk� velvyslanectv� v Praze. Stalo se tak proto, �e n�kte�� z �len� pracovali asi ji� d��ve pro CIC. (jinak ciz� zpravodajsk� slu�by zasahovaly do vlastn� illeg. pr�ce mnohem pozd�ji).

K nebezpe�n�j�� illeg�ln� pr�ci p�e�li b�val� voj�ci z�padn� arm�dy a Voly�t� �echov�. Proto�e v r�mci os�dlov�n� pohrani�� zdr�ovali se vesm�s u hranic, za�ali budovat illeg�ln� p�echody. Mnoh� p�echody byly likvidov�ny, ale �innost trv� nad�le.

Ve stejnou dobu kdy se zrodil masov� odboj, za�ali zku�en� bur�oasijn� politikov� pl�novat sv�j vstup do illegality.

Po �noru sese�li poslanci �SNS v klubu a zde dohodli spole�n� postup. Rozd�lili se na t�i skupiny. Prv� skupiny m�la odej�t do zahrani��, druh� m�la ��dit dom�c� odboj a t�et� prov�d�t tzv. st�totvornou politiku. Pl�n nebyl p�esn� dodr�en, proto�e neexistovala pat�i�n� autorita, kter� by sobeck� z�jmy profesion�ln�ch politik� usm�rnila. Do zahrani�� odch�zeli politikov� podle vlastn�ho uv�en�, druz� zase v�hali odej�t pro osobn� nestate�nost.

Na�e pronik�n� do odboje.

Ve sv� pr�ci jsme byli z po��tku p�ekvapen�mi div�ky kdy� jsme neust�le objevovali �irokou z�kladnu illegality.

Na�e pr�ce se omezovala pouze na veden� agenturn� s�t� zam��en� k odkr�v�n� existuj�c�ch skupin.

Poznatky z toho vypl�vaj�c� byly pouze objevn� sm��uj�c� k pozn�n� a k �sp�n� likvidaci.

Z�v�r:

Nejd��ve tedy vzniklo hromadn� odbojov� hnut� a za n�m teprve n�sledovala na�e pr�ce.

Dal�� v�voj v odboji.

Bur�oasie se neust�le zam��uje na ovliv�ov�n� masov� nespokojenosti.

Bur�oasie d�v� k dispozici sv� finan�n� prost�edky a zn�mosti s prominentn�mi osobami z�padn�ho sv�ta.

��st bur�oasie p�ech�z� do zahrani�� a vytv��� novou emigraci.

V nov� f�zi v�voje odboje postupn� zanik� hromadn� illegalita, kter� pro sv� nesolidn� z�klady je postupn� likvidov�na (skupina "P�ijdeme", skupina kolem Les�ka, skupina Ransdorfova atd.). Do pop�ed� se dost�vaj� skupiny, kter� bur�oasie tak �sp�n� vedla do boje proti N�mc�m. Vedouc� t�chto skupin, kte�� se zab�vali pouze samostatnou prac�, obrac� se na sv� spolupracovn�ky v druh�m odboji a vstupuj� do t�et�ho odboje. (tak ku p�. je znovu obnovena �innost �vodu, R-3 a ZB).

Jsou namontov�ny vys�la�ky a zapo�ato vys�l�n� pro zahrani��.

V zahrani�� je rozd�lena emigrace na n�kolik skupin, kter� ji� do budoucna nazna�uj�, �e tentokr�te bude odboj rozd�len na politick� strany, kter� ihned z po��tku budou bojovat o sv� pozice "v osvobozen� vlasti":

Jsou to n�rodn� socialist� reprezentov�ni Horou, H�eb�kem, Bu�kem, ��kem, Kov�rnou, lidovci Duch��kem, Chudobou a Tigridem. Vil�m se op�r� hlavn� o Labour Party. Agr�rn�ci si buduj� centr�lu ve �v�carsku.

Situace v zahrani�n� emigraci je dosti neut�en�, je zde mnoho vz�jemn� averse. Nad ka�dou politickou skupinou se uj�m� ochrany ta ��st z�padn�ho politick�ho sv�ta, kter� m� k zm�n�n� skupin� nejbl�e. Za Vil�mem stoj� Labour Party, za Lidovci MRP a Vatik�n, agr�rn�ky podporuj� USA. Krajina stoj� od prvn�ch chvil v pozad�. Nez��ast�uje se ��dn� pr�ce a podle vyj�d�en� vlastn�ch p��tel pracuje pouze zpravodajsky pro IS.

Do ilegality vstupuj� tak� pravicov� SD a spole�n� s brn�nskou skupinou lidovc� jsou ochotni spolupracovat v odboji s �SNS a jako z�kladn� bod spole�n� pr�ce pova�uj� pl�n jednotn� socialistick� strany (bli��� podrobnosti jsou k dispozici v na�em spisov�m materi�lu pod n�zvem memorandum B).

Na �zem� �ech a Moravy vznik� rozs�hl� illeg�ln� organizace nazvan� UP (�st�ed� - Praha), kter� se pova�uje za dom�c� vl�du v odboji. M� styk se zahrani�n� emigrac�, je napojena na Ameri�any a jimi tak� ��zena.

V t� dob� ji� tak� p�ech�zej� agenti z�padn�ch zpravodajsk�ch slu�eb, aby prov�d�li teroristick� akce a usm�r�ovali pr�ci odboje.

Vyvrcholen�m pr�ce odboje v t�to f�zi jsou demonstrace na v�esokolsk�m sletu v Praze.

Nyn�j�� situace.

Masov� nespokojenost neust�le vzr�st�. Ned� se ji� dob�e mluvit o neobjektivn�ch p���in�ch. Hospod��sk� situace poskytuje dostatek p���in k nespokojenosti. Vzr�st� �innost mezi b�val�mi partyz�nsk�mi skupinami.

K nov� �innosti se chyst� skupina, kterou na Morav� vybudoval mlad� Lu�a, skupina V�vry - Sta��ka a skupina Barto�e. Zde je nejv�ce vyu�ita v�eobecn� nespokojenost, partyz�ni jsou ochotni bojovat proti sou�asn�mu re�imu a v jejich �ad�ch jsou mnoz� p��slu�n�ci KS�.

V zahrani�� se projevuj� jednot�c� tendence. Prozat�m mezi emigrac� �SNS. Ripka a star�� Str�nsk� uplat�uj� sv� bohat� zku�enosti a p�ej�maj� iniciativu v emigraci. Star�� Str�nsk� se vyj�d�il, �e bude podporovat teorii o jednotn� socialistick� stran� doma i v zahrani��. Do pr�ce zasahuje i Krajina. Vil�m kter� se boj�, �e v ne�prosn�m stranick�m boji by soci�ln� demokratick� emigrace neobst�la, navrhuje spole�n� postup s �SNS (shodn� s teori� o jednotn� socialistick� stran�).

V Pa��i se za�ali organizovat pod veden�m �ern�ho republik�n�. Torn a �ev��k buduj� skupinu agr�rn�. Brzy se k nim asi p�id� Feirabend.

Pod veden�m gen. Moravce a Ingra vyr�st� v zahrani�� siln� zpravodajsk� slu�ba, kter� pos�l� k n�m sv� agenty. �kolem t�chto agent� je napojen� na vojensk� odbojov� skupiny, p�in�en� zpr�v a pr�ce na sjednocen� illegality.

T�et� odboj je napojen na policii a m� sv� bu�ky i na ministerstvu vnitra. Opat�uj� protokoly se zat�en�mi, z�sk�vaj� varovn� informace a pou��vaj� �len� bezpe�nost�ho apar�tu pro svou pr�ci.

Z�v�r:

Odboj se rozr�st� ne ji� tak do kvantity, jako do kvality. N�kter� skupiny jsou likvidov�ny, ale pomoc� zahrani�n�ch spojek jsou budov�ny nov�, nebo se p�estavuj� star�.

Hlavn� f�ze odboje n�m nen� zn�ma, pohybuje se teprv na periferii zpravodajsk�ch poznatk�.

Pl�n (N�vrh na dal�� postup v odboji).

Jak uvedeno v teoretick� ��sti, nen� mo�no v�echny �leny odboje zlikvidovat, pon�vad� bychom museli zav��t polovinu n�roda. Prost�edky kter� jsou b�n� pou��v�ny k likvidaci jsou nedostate�n� a nejsou p�izp�sobeny vnit�n� politick� situaci. V�zen� jen zatvrd� �leny ilegality v jejich nen�visti k nov�mu re�imu (V SSSR bylo pou�ito i proti nejzatvrzelej��m odp�rc�m v�ce v�decky usm�rn�n�ch v�chovn�ch metod, ne� p��m�ch policejn�ch trest�.).

Na�� snahou je tedy proniknut� do vlastn� pr�ce odboje za ��elem dokonal�ho pozn�n� jeho mentality. Hodl�me vystoupit v odboji na takov�m m�st�, kter� by n�m zaru�ovalo nejen kontrolu, ale i mo�nost odd�lit (jak uvedeno v teoretick� ��sti (�leny od vedouc�ch a m�t tak v rukou d�le�it� kloub bez kter�ho se nem��e zdroj odboje pohybovat.

N�mi navrhovan� postup:

1. pomoc� osoby mjr. Kr�le pronikat sm�rem k nezn�m�m odbojov�m slo�k�m

2. kolem mjr. Kr�le vybudovat odbojovou skupinu

3. skupin� d�t program, kter� je nutno vsugerovat �ir��mu okruhu odboje

4. program mus� slou�it z�jmu socialismu a mus� b�t zam��en proti z�jm�m z�padn�ch st�t�.

5. pomoc� skupiny a programu pronikat do emigrace

6. pomoc� skupiny a programu vytv��et rozpory v odboji

7. p�en�et tyto rozpory do emigrace

8. p�en�st tyto rozpory na ochr�nce emigrace tzn. na z�padn� st�ty

9. likvidace prosp�n� vnit�n� situaci

Na�e praxe:

1. odpov�d�me k bod�m jak jsou uvedeny v n�vrhu (na tomto �seku se ji� pracuje a jedin� touto z�sluhou byly objeveny mnoh� illeg�ln� slo�ky)

2. jsou n�mitky proti tomu vybudovat kolem mjr. Kr�le skupinu. K tomu odpov�d�me z na�� praxe. Odboj je budov�n nez�visle na n�s. Nejd��ve tu st�l dob�e vybudovan� odboj a pak teprve na�e iniciativa sm��uj�c� k pozn�n�. Do odboje tak dob�e veden�ho, nen� mo�no pronikat norm�ln� agenturn� prac�, pon�vad� bychom z�stali odk�z�ni na okrajov� poznatky. J�dro odboje bychom m�lokdy postihli (viz �t�k Hasala, Ferjen��ka, �t�k Zenkla, UP atd.).

Av�ak pomoc� skupiny s ostatn�m odbojem stejnorod� je mo�no nejrychleji a nej�sp�n�ji pronikat k dal��mu pozn�n�. Nepou��v�me k tomu na�eho apar�tu a pracuj� za n�s hou�evnat� �lenov� ilegality.

3. t�mto programem je strana pr�ce (teorie o jednotn� socialistick� stran�, kterou vypracovalo odd�len� OPVP (odd�len� pro v�deckou politiku) pod veden�m dr. Chalupy. Bli��� je mo�no prostudovat p��mo v memorandu E. Snaha vytvo�it stranu pr�ce vy�la sice z iniciativy dr. Chalupy, ale stejn�ho m�n�n� jsou b�val� spolupracovn�ci OPVP, kte�� jsou v zahrani�� i doma, stejn�ho m�n�n� je tak� Vil�m, star�� Str�nsk�, Firt a mnoz� �lenov� odboje �SNS. Ileg�ln� organizace strany lidov� na brn�nsku a� na ur�it� v�hrady, tak� souhlas� s t�mto programem.

Z�v�r:

1. iniciativa vy�la od dr. Chalupy.
2. iniciativa je v�ak i u jin�ch lid�.
3. tuto iniciativu chceme pou��t pro sv�j pl�n, kter� ve sv�m z�v�ru m� b�t prosp�n� v�voji socialismu u n�s.
4. odboj sjednocuj� nez�visle na n�s zahrani�n� vedouc� pomoc� sv�ch agent�.

4. v obsahu strany pr�ce je udr�en� zn�rodn�n� a strana pr�ce v�bec hl�s� program, kter� je mo�no nazvat utopick�m socialismem. Tento program nen� nebezpe�n� socialismu, ale je naprosto nep�ijateln� pro Ameri�any. O tom se p�esv�d�ujeme v praxi. Ameri�an� podporuj� krajn� pravici a cht�j� z �SR ud�lat z�vislou agr�rn� zemi. Program strany pr�ce je i pro n� p�ek�kou, co� prohl�sil jeden odbojov� �initel, kter� m� dobr� styky s vlivn�mi Ameri�any. Program v�ak nach�z� odezvu mezi �leny odboje a byl s n�m obezn�men v posledn� dob� tak� star�� Str�nsk�.

5. z titulu strany pr�ce bude mo�n� pos�lat lidi do zahrani�� a dosazovat je na vlivn� m�sta.

6. ��st dom�c�ho odboje tvo�ena krajn� pravic� je pod vlivem Ameri�an� a jako takov� nesouhlas� s podobn�m programem jako m� strana pr�ce. Soust�ed�-li mjr. Kr�l kolem sebe dostatek lid�, bude moci vyhl�sit boj t�to krajn� pravici. Finan�n� a mocensk� postaven� strany pr�ce pro tento boj by bylo zaru�eno jej�m vstupem do druh� internacion�ly.

7. vys�l�n�m deleg�t� strany pr�ce do zahrani�n� emigrace a z�vislost� emigrace na dom�c�m odboji v�bec by byl tento boj p�enesen do zahrani��.

8. Velk� Brit�nie se d�v� starostliv� na rozp�navost Ameri�an� v Evrop�. Nel�b� se jim americk� politika s N�mci a maj� obavy, �e by p�i�li o sv� mocensk� postaven� v Evrop�. Velk� Brit�nie je v d�sledku toho ochotna podporovat dom�c� odboj, aby si tak zajistila sv�j dal�� vliv. Takt� uva�uje Francie (tyto informace poch�zej� z okruh� b�v. vyslance Noska).

P�i�ad�me-li stranu pr�ce k druh� internacion�le, z�sk�me podporu Velk� Brit�nie a ostatn�ch soci�ln�ch demokraci� z�padn�ch st�t�. Po t�to linii se pokus�me vyvolat rozpory i kdy� ne velk� mezi z�jmy USA a V. Brit�nie jak na poli emigra�n�m, tak na poli politick�m v�bec.

9. illegalita bude myslet a pracovat tak, jak budem cht�t my. Ta ��st ilegality, kter� je svou povahou krajn� pravicov� bude rozbita, terorist� a ciz� agenti zne�kodn�ni a emigrace kontrolov�na lidmi tam dosazen�mi. Postupem �asu bude skupina rozb�jena na jednotliv� drobn� skupiny, vylo�en� nep��tel� st�tu budou zne�kodn�ni a do jednotliv�ch skupinek bude vpa�ov�n rozkladn� proces. Skupinky se nechaj� degenerovat, p�eru�� se jejich spojen� na veden� a budou ponech�ni kritick�mu oku ve�ejnosti, kter� bude opro�t�na od nepokojenost� v d�sledku zv��en� blahobytu ka�d�ho jedince.

Poda��-li se n�m splnit shora uveden� body, budeme pak moci nad�le ��dit:

1. likvidaci vylo�en�ch nep��tel st�tu, terorist� a agent�
2. pozorov�n� nov�ch agent� a kontrolu emigrace
3. pozvolnou degeneraci zb�vaj�c� ilegality, proto�e vybijeme jej� iniciativu ne v boji proti st�tu, n�br� v boji proti pravicov�mu odboji v z�jmu strany pr�ce.

Z�v�r

Poznatky k n�vrh�m zde uveden�m jsme �erpali ze zku�enost� posledn�ch m�s�c� a v tvrzen�ch zde uveden�ch jsme se op�rali o fakta uveden� v na�ich spisech.

P�esn� podrobnosti nejd�le�it�j��ch dev�ti bod� m�me promy�leny, ��ste�n� se na nich pracuje a mohly by b�t vyl��eny ve zvl�tn� zpr�v�.

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by, a.�. 41538/013

DOKUMENT �. 4

1949 (listopad). Programov� z�sady �s. strany pr�ce zalo�en� dr. Chalupou se souhlasem StB. Dochovan� ��st dokumentu poch�z� z konce roku 1949, nen� podeps�na ani datov�na. Text naps�n pravd�podobn� dr. Chalupou v Pa��i.

K vytvo�en� illeg�ln� "Socialistick� strany" do�lo z dvoj�ho d�vodu:

a) k odstran�n� nebezpe��, kter� by vzniklo pro �esk� n�rod z p��padn�ho v�t�zstv� Z�padu v eventueln�m konfliktu s komunistick�mi st�tn�mi �tvary V�chodn� Evropy.

b) z aktivity �len� �SNS, kte�� zp�sob, j�m� byla jejich strana vy�azena z politiky, poci�ovali jako n�siln� a nespravedliv� a byli odhodl�ni proti n�mu protestovat i podzemn� �innost�.

Ad a)

Podle na�eho n�zoru hroz� �esk�mu n�rodu v p��pad� v�t�zn� v�lky USA s SSSR nebezpe��:

1. vnitropolitick�:

I. Odstran�n� zn�rodn�n�.

Kdyby se �innost �ech� na Z�pad� omezila na skupinu Prchala, �ur�ansk�, Feierabend, Ko�eluhov�, Proch�zka, znamenalo by to, �e tato skupina v p�edpokl�dan�m v�sledku v�lky p�evezme st�tn� moc na �zem� Republiky, co� by m�lo za n�sledek odbour�n� zn�rodn�n� a n�vrat k soukromo-podnikatelsk� soustav�. Takov�to �e�en� by bylo nep�ijateln� valn� v�t�in� n�roda, vl�da by nemohla b�t demokratick� a musila by b�t dr�ena n�sil�m a policejn�mi opat�en�mi, tak�e by se st�t postupn� p�em�nil v n�jakou formu fa�ismu s nov�mi vnit�n�mi konflikty a novou revolu�n� vlnou. Mravn� v�voj n�roda a jeho schopnost samostatn� se vl�dnout by t�m byla znova radik�ln� podlomena a jeho demokratick� charakter set�en.

II. N�vrat N�mc�.

Kdyby se �e�i na Z�pad� za pomoci vhodn�ch argument� nestarali o paralyzov�n� propagandy sudetsk�ch N�mc�, vr�tili by se N�mci zp�t do Sudet se v�emi �kodliv�mi d�sledky jejich p��tomnosti pro �esk� n�rod.

2. zahrani�n� politick�:

I. V�len�n� do jednoho �tvaru s N�mci. V p�edpokl�dan�m p��pad� by do�lo k vytvo�en� n�jak� formy federace. Kdyby byl �esk� n�rod v t�to federaci spojen s N�mci, p��p. i sou�asn� s Raku�any, zat�m co by Slov�ci byli p�i�len�ni k Ma�arsku, znamenalo by to patrn� jeho postupnou n�rodn� likvidaci a zejm�na ztr�tu mo�nosti uspo��dat si vlastn� v�ci sv�m zp�sobem.

II. Roztr�en� �ech� a Slov�k�
Lze p�edpokl�dat, �e v r�mci v�eobecn�ho oslabov�n� Slovanstva by byl u�in�n i pokus odd�lit Slov�ky od �ech�, co� by znamenalo pro �echy pos�len� n�meck�, pro Slov�ky pos�len� ma�arsk� p�evahy.

III. diskriminace Slovanstva.
V p�edpokl�dan�m p��pad� by bylo nutno po��tat se snahou vy�adit aspo� do�asn� slovansk� st�ty ze sboru plnopr�vn�ch st�t� a u�init z nich n�jakou formu protektor�t�, pon�vad� pr�v� slovansk� st�ty jsou nositeli komunistick� ideologie.

Z t�chto p�edpoklad� vypl�vaj� tyto �koly:

ad a) 1) I.

Ve vl�d�, resp. jin�m politick�m �tvaru, reprezentuj�c�m na Z�pad� �esk� n�rod, �tvaru, kter�mu by v�t�zn� mocnosti p�edaly nebo spolup�edaly veden� st�tn�ch v�c�, mus� b�t i jako rovnocenn� partner zastoupen sm�r socialistick�, aby pak mohl vedle liberalistick�ho programu v��e uveden� skupiny b�t n�rodu v demokratick�ch volb�ch p�edlo�en i program socialistick�, sm��uj�c� k uchov�n� zn�rodn�n� bu� v m��e, kter� byla ur�ena Ko�ick�m programem, nebo dokonce v m��e, ke kter� bude do t� doby dovedeno KS�, za p�edpokladu, �e lid, zej. pak d�lnictvo, si uchov�n� tohoto stavu bude p��ti. Aby pak socialistick� s�ly se net��tily, nebudi� obnovov�na strana n�rodn� socialistick� a soci�ln� demokratick�, n�br� utvo�ena jednotn� socialistick� strana, resp. Strana pr�ce, slo�en� p��padn� federativn� k obou v��e uveden�ch stran, z�stupc� odbor�, konsumn�ch spolk� atd. podle vzoru Labour Party. Pon�vad� nen� mysliteln�, �e by po pro tento p��pad p�edpokl�dan�m v�sledku konfliktu mohla (leg�ln�) existovat komunistick� strana, byly by ve st�t� dv� strany, reprezentuj�c� dvoj� mo�n� �e�en� hospod��sk�ch probl�m�: liber�ln� (s ��zen�m hospod��stv�m) a socialistick� s hospod��stv�m socialistick�m a pl�novan�m. Pon�vad� by Socialistick� strana obs�hla patrn� nyn�j�� �lenstvo �SNS, KS� i soc. dem., prosadila by patrn� �e�en� socialistick� proti �e�en� opa�n�mu.

ad a) 1) II.

Proti n�vratu N�mc� je nutno v�st propaga�n� ta�en� v tisku, p�edn�kami a pomoc� tamn�j��ch protin�meck�ch sil s poukazem na to, �e sou�asn� �e�en� je vyhovuj�c�, �e etnick� hranice odpov�d� hranici geografick�, �e nov� kombinace by byla zdrojem st�l�ho nov�ho neklidu a �e by tak byl �esk� n�rod u� a priori k nov�mu uspo��d�n� pom�r� negativn� zam��en.

Ad b) 2) I

Vzhledem k tomu, �e suverenitu mal�ch st�t� bude v dan�m p��pad� nutn� omezena ve prosp�ch n�jak� jejich konfigurace, nejpravd�podobn�ji federace, jest nutno bojovati proti za�len�n� do t�ho� �tvaru, ve kter�m by bylo N�mecko a jest se sna�iti o vytvo�en� federace v oblasti dunajsk� kotliny, ve kter� by �esk� n�rod jednak byl po�etn� kulturn� i hospod��sky nejsiln�j��, jednak byla p�evaha slovansk�ch n�rod� nad neslovansk�mi.

Ad a) 2) II.

Jest nutno pracovat pro to, aby do dan� st�tn� konfigurace nebyly �e�i a Slov�ci v�len�ni jako dva r�zn� celky, n�br� jako celek jeden.

Ad a) 2) III.

�esk� n�rod hr�l my�lenkov� v�d�� �lohu mezi slovansk�mi n�rody a� do r. 1941, kdy ji p�evzal SSSR. Pon�vad� by v p��pad� sv� por�ky bylo Rusko aspo� do�asn� t�to funkce zbaveno, je t�eba, aby exponenti �SR u� nyn� se p�ipravovali na p�evzet� t�to �lohy za t�m ��elem, aby co nejd��ve dos�hli op�tovn�ho v�len�n� ostatn�ch slovansk�ch n�rod� do SN jako plnopr�vn�ch �len�.

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by, a.�. 41538/012

DOKUMENT �. 5

1949, 3. z���. Text zpravodajsk�ho slibu, podepsan�ho dr. Chalupou dne 3. z��� 1949. Text je pos�l�n jeho nov�mu ��d�c�mu org�novi Soukalovi do USA v z��� 1956.

s. Soukalovi:

Maison - pokyny pro dal�� postup zat�m nezas�l�me, proto�e nem�me podrobn� z�znam z prvn� sch�zky. Po jeho obdr�en� a prostudov�n� sd�l�me V�m n�vrh na dal�� postup letecky. Pro va�i informaci zas�l�me slib, kter� podepsal t�sn� p�ed sv�m vysazen�m.

Zavazuji se:

1. �e poml��m p�ed k�mkoliv o v�ech ud�lostech, kter� prob�hly od dubna 1948 do dne�n�ho dne
2. �e stejn� utaj�m sv� dal�� spojen� s v�mi
3. �e budu plnit instrukce, kter� dodr��m prost�ednictv�m osoby, zn�m� mn� pod jm�nem "dr. Havel", podle z�sad, kter� byly �stn� dohodnuty a �e se nebudu sna�it obch�zet je pasivn� resistenc�
4. �e nebudu o t�chto v�cech vypov�dat ani v p��pad� sv�ho zat�en�
5. �e budu pod�vat i informace, kter� z�sk�m z vlastn� iniciativy
6. �e nenav�i vlastn� spojen� s odbojem doma

Tento z�vazek p�ej�m�m proti Va�emu p��slibu.

1. �e bude zaru�ena beztrestnost m�m spolupracovn�k�m, zejm�na
   1. p��slu�n�k�m tzv. knihovny (nadkolegov�)
   2. �len�m organizace "POP" (b�v. OPVII) za v�echny trestn� �iny, jich� se dopust� v souvislosti s akc� �eskoslovensk� strana pr�ce (rozum� se ve Va�ich intenc�ch)
2. �e jim bude dovolen n�vrat do vlasti bez diskriminace, kdyby si toho p��li
3. �e v p��pad� loy�ln� spolupr�ce bude za mnou do p�l roku dopravena m� �ena a d�t�
4. �e z titulu m� �innosti nebude postupov�no ani proti ostatn�m m�m rodinn�m p��slu�n�k�m.

Podpis:

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by, a.�. 41538

DOKUMENT �. 6

1950, 11. b�ezna. Zpr�va velitele sektoru BAa-II veliteli skupiny BAb o �innosti dr. Chalupy

Sektor BAa-II V Praze dne 11. 3. 1950
�.j. Sine /64a
Skupina BAa Tajn� - piln�
k ruk�m s. velitele,
zde.

V�c: Zpr�va o trestn� �innosti Dr. Vlast. Chalupy.

P��lohy:

Pod�v�me, v�m t�mto zpr�vu o Dr. Vlastimilu Chalupovi, kter� byl vedouc� v�ce illeg�ln�ch skupin, se kter�mi udr�oval spojen�.

Mezi t�mito skupinami byla skupina "US-PZ", kterou vedl Ladislav Sto�es. Tato skupina se napojila na skupinu "Pravda Zv�t�z�" a na skupinu "�e��k".

Dr. Chalupa v�d�l, �e skupina "pravda Zv�t�z�" je prozrazena, ��m� byla ohro�ena skupina "US-PZ" a p�esto skupinu nevaroval.

Do�lo k zat�k�n� ve skupin� "Pravda Zv�t�z�", kde bylo zat�eno 15 osob z toho byly vyneseny t�i rozsudky smrti (Kova���ek, plk. Hru�ka a Bac�lek ml.) a ostatn� dostali velmi vysok� tresty. Ve skupin� "US-PZ" bylo odsouzeno 36 osob, spolupracovn�k Dr. Chalupy, Sto�es Lad. byl odsouzen na do�ivot� a ostatn� osoby k vysok�m trest�m.

Ve skupin� "�e��k" bylo zat�eno a odsouzeno 65 osob. V��e trest� nen� n�m zn�m�.

Mezi ill. skupinami bylo p�tr�no kdo zavinil toto vyzrazen�, po��talo se, �e tak u�inil plk. �en�k Hru�ka, p��slu�n�k KS�, na kter�ho m�l b�ti sp�ch�n atent�t.

Chalupa byl tak� ve spojen� se skupinou "UP", ve kter� bylo odsouzeno asi 15 osob, mezi nimi �editel Kalkus, kter� nyn� uprchl z trestaneck�ho t�bora do zahrani��.

Za spr�vnost vyhotoven� Za velitele sektoru BAa-II

Doubravov� ppor. Richtr v. r.

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by a.�. 41538

DOKUMENT �. 7

1951, 5. �nora. Z protokolu sepsan�ho s Miroslavem Pichem - T�mou.

"...T�sn� po �noru za�ali agenti m�ho ref. zachycovati n�znaky o tvo��c� se NS ilegality. Nejd�le�it�j�� se mi jevila skupina, v jej� �elo se postavil Dr. Chalupa, kter� vedl do �nora tak zvan� studijn� odd�len� p��mo na �st�ed� NS. Proto�e m�j agent byl sekret��kou tohoto Chalupy, m�l jsem dosti p�esn� informace a proto�e za�al p��pravy s odchodem do zahrani��, vymyslel jsem si, �e bych jej m�l tajn� zatknout, rychle se od n�ho dozv�d�t v�echny podrobnosti o jeho illegalit� a tak do n� proniknouti. Toto se m� poda�ilo a m�l jsem jej zaji�t�n�ho ve sv� kancel��i asi 1 rok. Proto�e se v�ak jednalo o skupinu, kter� byla napojena na dr. Ripku v zahrani�� a bylo pou��v�no ke styku kan�lu kter� obsluhovali agenti ��zen� Mil�nem, ��d�li si v�echny operativn� �koly s touto ileg�ln� skupinkou Chalupy Mil�n a Zelenka. Kdy� jsem byl ve �kole v Kolod�j�ch, tak jsem se dozv�d�l, �e Chalupa byl posl�n do zahrani�� veden�m StB, jako �lov�k, kter� by pro n� pracoval v zahrani��. Jako obsluhuj�c� org�n byl za n�m posl�n Otmar Ka�ina, kter� pracoval na vyslanectv� v Pa��i. V roce 1948-49 jsem pracoval proti legalit� jako velitel II. odd�len� II. sektoru. V t�to dob� jsme m�li agenta Dole�ala, kter� byl do �nora 1948 red. Svobodn�ho slova. Referent Ka�ina m� sd�lil, �e tento Dole�al m� styky s ileg�ln� skupinou dr. Chalupy. Proto�e Dole�al jako agent n�m nehl�sil o t�to v�ci nic, nechal jsem jej na sch�zce s n�m sledovati a zjistil jsem, �e si zve na sch�zky se mnou je�t� jin� lidi. Po tomto zji�t�n� tzn. �e je duplagnetem jsme jej tajn� zatkli a on mimo jin� se p�iznal k tomu, �e udr�oval styky s Novotn�m org�nem ZOB II. III. odd�len�, �e mu Novotn� p�ed�v� n�jak� inf. a �e jej sezn�mil s ata�� Americk�ho velvyslanectv� Kolarkem, kter�mu m�l Novotn� p�edat n�jak� zpr�vy a Kolarek mu sl�bil, �e mu vy�le sd�len� heslo vys�la�kou v �esk�m vys�l�n� z Ameriky. Na z�klad� t�to zpr�vy jsme dle p��kazu velitele sektoru Zelenky za Novotn�m jeli, jej zatkli (T�bor, kde byl na dovolen�) a p�ivezli do ��adu. V ��ad� v�e doznal p�ed ��edn�ky m�ho odd. o spojen� s Kolarkem a na vysv�tlenou �ekl, �e cht�l m�t pevn� spojen� s Ameri�any a potom, �e by to hl�sil p�edstaven�m v ��ad�. Velitel� t. j. Zelenka, Pla�ek a Vesel� hodnotil tuto skute�nost jako zradu a proto�e nebylo mo�n� k v�li odhalen� kontrolovan� organizace Chalupy p�edat Novotn�ho k norm�ln�mu soudu, bylo rozhodnuto, aby byl n�jak�m zp�sobem likvidov�n. Provedeno to bylo tak, �e Pla�ek si zavolal tehdej��ho velitele KV StB �ediv�ho a na��dil mu, aby byl Novotn� eskortov�n jako na oko k soudu do T�bora a po cest� by byl zast�elen, jako by se pokusil o �t�k. �ediv� v�e provedl...

Dal�� zaj�mav� p��pad uv�d�m:

Druh� den po zavra�d�n� majora �rama, dostali jsme rozkaz od vel. Pla�ek, Vesel� a od strany s. �v�ba, abychom v�echno agenturn� sna�en� zam��ili na odhalen� vraha majora �rama. �len ilegality Chalupy, jm�nem Kone�n� se pochlubil, �e v� kdo jest vrahem. Provedli jsme jeho vyl�k�n� jm�nem Chalupy, �e jej p�evedeme p�es hranice (org�nov�: Zden�k Hru�ka a Ivan Achromenko). Kone�n� sd�lil, �e v� kdo je vrahem, ale to ne jm�nem a museli bychom zjistit je�t� t�i nebo �ty�i osoby. V dob�, kdy jsme se rozm��leli, co m�me d�lat, byl skute�n� vrah dopaden. Po vyt�en� Kone�n�ho a ov��en� �daj� na�ich agent�, bylo rozhodov�no mezi Pla�kem, Mil�nem, Zelenkou a Ka�inou a mnou, co m� b�ti s Kone�n�m u�in�no, aby nenastalo prozrazen� ileg�ln� skupiny Chalupy. Po n�kolika t�denn�m uva�ov�n� bylo rozhodnuto, �e m� b�t Kone�n� likvidov�n a likvidaci �e m�m prov�sti j�, t.j. zaji�t�n�. Dle rozkazu Pla�ka, Mil�na a Zelenky jsme toto provedli na Slovensku (B�nsk� Bystrica a jej� okol�) a trup jsme zakopali. Likvidace byla zd�vodn�n� hlavn� pot�ebou utajen� na�� kontrolu ileg�ln� Chalupovy organizace a proto �e na tehdej�� dobu nebylo dle slov nad��zen�ch jin�ch mo�nost� a j� jsme si myslel, �e se ve zpravodajsk� slu�b� takov� v�ci d�laj�. O t�to v�ci byl velmi dob�e informov�n s. Jind�. Vesel�, kter�ho o tomto informoval s. Pla�ek...".

MV �R Sekce OUS, arch. a spis. slu�by, a. �. ZV 120

DOKUMENT �. 8

1952, 25. �ervna. Intern� hl�en� StB. Podstava agenta za ileg�ln�ho pracovn�ka ze skupiny, na jej� stopu uvedl StB dr. Chalupa.

Refer�t 2025 V Praze 25. �ervna 1952

Veliteli st�tn� bezpe�nosti,
zde

V�c: Zm�na spojky na mjr. Richera

Illegalista Lubom�r KOSTRHUN /Pet��k/, kter� d�l� spojku na mjr. Richera z franc. vyslanectv�, kon�� svoje studia a vrac� se do Brna. Z toho d�vodu nebude moci d�le plnit funkci spojky.

V d�sledku toho navrhujeme na spojku Richeho agenta Nedv�dka Jana, nar. 12. 3. 1912, bytem Praha X. Svojs�kova �. 7, ��edn�ka v �KD - Vyso�any.

Nedv�dek byl v�z�n s. Plechat�m a s. �echem a pracoval jako agent pro n� refer�t tak, �e d�lal spojku na Hasselmana voj. atache holandsk�ho vyslanectv�. Ve funkci spojky si po��nal dob�e a pracoval sv�domit�. Hasselman byl z �SR vyk�z�n a pon�vad� jsme nem�li pro Nedv�dka pr�ci, byl p�ed�n refer�tu 2052.

Refer�t 2052 pod�v� o n�m doporu�uj�c� zpr�vu. Pracoval pro n� sv�domit� a zodpov�dn� pln� dan� �koly.

Nedv�dek ovl�d� jazyk n�meck�, ��ste�n� franc. a anglick�.

Zp�sob napojen na Richeho:

Kostrhun p�edstav� na sch�zce Nedv�dka mjr. Richemu a p�edem Nedv�dka o zp�sobu spojen� a pr�b�hu sch�zek bude informovat. Mjr. Richer byl Kostrhunem o v�m�n� spojky informov�n a i o d�vodu pro� k n� doch�z�.

Refer�t 2025 si p�evezme ��zen� Nedv�dka a bude ho instruovat je�t� d��ve ne� dojde ke sch�zce. (Bude instruov�n ve smyslu �e je illegalista a �len skupiny �esk� lev. Tato skupina neexistuje, ale je v zahrani�� hl�ena jako existuj�c� skupina).

Charakterisku Nedv�dka tak jak n�m ji p�edal refer�t 2025 p�ikl�d�me.

��d�me o urychlen� schv�len� n�vrhu, aby mohlo b�t p�ikro�eno k instrukt�i.

velitel refer�tu.
vrch. str�m. Doubravov�

MV �R sekce OUS arch. a spis. slu�by, a.�. 41538/013

DOKUMENT �. 9

1952, 1. prosince. Intern� n�vrh StB odeslat Maisonovi (dr. Chalupovi) do USA kontrolovan� ileg�ln� tiskoviny.

Souhlas�m: 1. 12. 1952
...............
n�m�stek ministra NB
..................
N��eln�k hl. spr�vy
StB:

V�c: Odesl�n� zpr�v do zahrani�� v akci "SKAUT"

J� ppor. Borsk� Jaroslav, referent refer�tu 1032 3. odd�len� 1. odboru HS StB

navrhuji

Odeslat na�emu spolupracovn�ku Maisonovi, t. �. v USA m�s��n� p�ehled o v�voji situace v �SR v ��jnu 1952. "M�s��n� p�ehled" vypracovala n�mi kontrolovan� illeg�ln� skupina "POP". P�ehled obsahuje politick� a hospod��sk� zhodnocen� situace v �SR za m�s�c ��jen 1952, a je sestaven z denn�ho tisku. "M�s��n� p�ehled", kter� je p�ipojen bude spolupracovn�ku Maisonovi odesl�n prost�ednictv�m francouzsk�ho z�stupce MPC Allaina v Praze.

od�vod�uji:

Akce "SKAUT" je n�mi kontrolov�na ji� po t�i roky. Po tuto dobu byly pro udr�en� �innosti spolupracovn�ka Maisona v zahrani�� zas�l�ny podobn� zpr�vy. Obdobn� zpr�va byla zasl�na naposledy dne 24. 9. 1952 a od t� doby nebyly do zahrani�� odesl�ny ��dn� zpr�vy, kter� by mohly alespo� ��ste�n� p�esv�d�it francouzskou rozv�dku o tom, �e dosud existuj� v �SR illeg�ln� skupiny, kter� v zahrani�� zastupuje spolupracovn�k Maison. V z�jmu udr�en� akce a� do dal��ho rozhodnut� je nutno prok�zati p�ed zahrani��m �innost n�mi kontrolovan�ch skupin t�m, �e zpr�va bude odesl�na.

ppor. Borsk� Jar. 1. 12. 52
.................. ....................
N��eln�k refer�tu 1032 Referent refer�tu 1032
................... ......................
N��eln�k od�len� 3. odboru 1. N��eln�k odboru 1-HS StB

MV �R sekce OUS arch. a spis. slu�ba, a.�. 41538/013

DOKUMENT �. 10

1953, 2. �ervna. Intern� n�vrh StB odeslat dr. Chalupovi do USA kontrolovan� tiskoviny. Dr. Chalupa je tu jmenov�n kryc�m jm�nem Maison. Ob� skupiny vyzradil StB dr. Chalupa.

Souhlas�m: dne 2. �ervna 1953
..........................
N�m�stek ministra n�r. bezpe�nosti.

V�c: Akce SKAUT - odesl�n� zpr�v do zahrani��.

J� podporu��k Frank Stanislav, star�� referent refer�tu 2., odd�len� 3., odboru 1., hlavn� spr�vy st�tn� bezpe�nosti.

navrhuji

odeslat do USA na�emu spolupracovn�kovi Maisonovi p�ilo�en� materi�l z�skan� od illeg�ln�ch skupin n�mi kontrolovan�ch. Materi�l obsahuje politicko hospod��sk� �vahy psan� z trockistick�m zam��en�m a nejsou v n�m zahrnuty ��dn� d�le�it� st�tn�bezpe�nostn� data. Podkladem pro naps�n� �chylk��sk�ch �vah a teori� jsou v�t��m d�lem v�ci ji� neaktu�ln� a pou�it� �daje o na�em hospod��stv� jsou �erp�ny z denn�ho tisku (data) nebo vymy�leny na z�klad� nepravdiv�ch informac� roz���en�ch mezi reak�n� zam��en�mi osobami. D�le je v materi�lu k dod�n� do zahrani�� zahrnut dopis od �lena skupiny Disp. Sk�ly, kter� ��d� na�eho spolupracovn�ka o vy��zen� jist� soukrom� z�le�itosi, odesl�n� dopisu na p�ilo�enou adresu. Toto chceme uskute�niti z toho d�vodu, �e pisatel dopisu si d�v� heslo pro ozna�en� p��jmu touto cestou odes�lan�ho dopisu. V p��pad� �e by toto potvrzen� nedostal, mohla by vzniknouti ned�v�ra k tzv. �st�ed� (to jest k org�n�m kte�� jej p�edstavuj�) a t�m by byla znemo�n�na jak�koliv dal�� kontrola ileg�ln� skupiny. P�ilo�en� materi�l poch�z� od dvou brn�nsk�ch skupin, jmenovit� takto:

Skupina POP: M�s��n� p�ehled o politick�ch ud�lostech v �SR za m�s�c b�ezen 1953

Situace v �sl. hospod��stv� (pozn.: v orig. p�e�krtnuto, t.j. nechv�leno)

Z �innosti odbor�

katastrofa �s. budovatelstv� (pozn.: v orig. p�e�krtnuto, tj. nechv�leno)

4 drobn�j�� zpr�vy (pozn.: v orig. p�e�krtnuto, t.j.neschv�leno)

Skupina disponenta Sk�ly:

3 dopisy pro mjr. K. (Maison) od Z�me�n�ka

1 dopis pro mjr. K. od Pt��n�ka

Ot�zka sudetsk�ch N�mc�

M�nov� reforma v �SR

Z�znam o poslechu SE

Ve�ker� v��e uveden� materi�l bude zasl�n do zahrani�� na�emu spolupracovn�ku Maisonovi prost�ednictv�m francouzsk�ho z�stupce MPO v Praze Allaina.

Od�vod�uji:

Akce SKAUT je n�mi kontrolov�na ji� t�m�� po �ty�i roky. Po tuto dobu byly pro udr�ov�n� d�v�ryhodnosti na�eho spolupracovn�ka v zahrani�� Maisona zas�l�ny obdobn� zpr�vy, p�edstavuj�c� �innost ilegality v �SR. B�hem posledn�ch t�ech m�s�c� nebyly od n�s ��dn� zpr�vy do zahrani�� posl�ny a pro udr�en� cel� akce p�ed vyzrazen�m v zahrani�� je nutno nyn� z�silku uskute�niti.

................. .........................
N��eln�k refer�tu 2. odd. 3 Referent refer�tu 2. odd. 3
...................... .........................
N��eln�k odboru 1. HS StB N��eln�k odd. 3. odboru 1.

MV �R sekce OUS arch. a spis. slu�by, a. �. 41538/013

DOKUMENT �. 11

1956, 15. �ervna. Memorandum k osob� a �innosti dr. Chalupy. V origin�le nad ka�d�m jm�nem osoby, m�sta a organizace naps�no ��slo k �ifrov�n�.

I. odbor. l. odd�len� V Praze 15. �ervna 1956

Memorandum

Maison, prav�m jm�nem JUDr. Vlastimil Chalupa

nar. 4. 11. 1919 v Opav�, �esk� n�rodnost, �sl. st�tn� p��slu�nosti

�enat�, b�v. tajemn�k Petra Zenkla

t. �. bankovn� ��edn�k v Chicagu.

Maison vystudoval v Brn� gymnasium. Za okupace jako vysoko�kol�k byl p�i studentsk�ch demonstrac�ch zat�en gestapem a v�zn�n v koncentra�n�m t�bo�e Sachsenhaussen. Po n�vratu z koncentra�n�ho t�bora, kde byl jeden rok, byl zam�stn�n jako velitel protileteck� obrany v Bance �esk�ch spo�itelen v Brn�.

Po r. 1945 dokon�il studium pr�v a nastoupil ve Slovensk� bance v Bratislav�. V z�kladn� vojensk� slu�b� se ��astnil boj� proti benderovc�m.

Roku 1947 se stal sekret��em Petra Zenkla.

Jako spolupracovn�k st�tn� bezpe�nosti byl po �noru 1948 vysl�n do zahrani�� v akci "Skaut": T.�. �ije v Chicagu a je zam�stn�n jako bankovn� ��edn�k...

Spolupr�ce s MV

V dubnu 1948 byl Maison kr�tce p�ed chystan�m �t�kem zadr�en a z�sk�n ke spolupr�ci. Stal se hlavn�m spolupracovn�kem v rozs�hl� akci "Skaut". Postupn� byl napojen jako spolupracovn�k StB do 11 ileg�ln�ch s�t�. Z�sluhou Maisona byly 4 ileg�ln� skupiny realisov�ny.

V r�mci akce "Skaut" byl Maison 3. 9. 1949 vysl�n do Pa��e pomoc� ukraden�ho pasu. V den sv�ho odjezdu napsal Maison "slib", v n�m� si klade �ty�i podm�nky: beztrestnost sv�ch nejbli���ch spolupracovn�k�, umo�n�n� beztrestn�ho n�vratu prchl�ch ileg�ln�ch spolupracovn�k�, vysl�n� �eny a d�cka za n�m do Pa��e o beztrestnosti rodinn�ch p��slu�n�k�. ��d�c� org�n Maisona �patn� ��dil, proto�e p�ipustil, aby si Maison tyto po�adavky kladl. Po�adavek, aby nebyli trest�ni nejbli��� ileg�ln� spolupracovn�ci Maisona nebyl spln�n, nebo� dva jeho p��tel� byli zat�eni a odsouzeni. �ena a d�cko byly za Maisonem vysl�ni.

C�lem vysl�n� Maisona do zahrani�� bylo, aby rozbil veden� emigrace a aby se stal v�znamnou osobou v emigraci.

Maison vybudoval Zahrani�n� �stav v Pa��i, kter� se m�l podle na�ich pl�n� st�t nadstranickou instituc�, zasahuj�c� sv�mi odbo�kami do v�ech zem�. �stav m�l ovliv�ovat v�echny emigrantsk� skupiny. Maisonovi se poda�ilo vybudovat odbo�ky v N�mecku, Italii, Francii, Belgii, Holandsku, Anglii, USA, Kanad� a Austr�lii. Odbo�ky byly organiza�n� podchyceny pomoc� �asopisu Tribuna.

Maison odm�tl Zenkl�v n�vrh, aby odjel do USA a stal se jeho tajemn�kem. Rozhn�val si t�m Zenkla, nav�zal v�ak �zk� styk s Ripkou a Kov�rnou.

Maison rozvinul v zahrani�� bohatou propaga�n� �innost a udr�oval styk s ileg�ln� s�t� v �SR. Zas�lal j� do �SR sv�m kan�lem, n�mi kontrolovan�m, Tribunu, memoranda a pokyny pro dal�� �innost a od illeg�ln�ch organizac� dost�val zpr�vy o situaci v �SR, organiza�n� p�ehledy a drobn� �pion�n� zpr�vy, kter� p�ed�val gen. Kudl��kovi, kter� m�l pro jist� �as k Maisonovi d�v�ru. Tuto Kudl��kovu d�v�ru v�ak Maison ztratil, kdy� byly na kloset� nalezeny materi�ly, ur�en� pro �SR. Maison p�i vy�et�ov�n� p�iznal, �e je tam dal on. Od t� doby nem�l ji� d�v�ru tak velkou jako p�ed t�m mezi emigrac�. O dal��ch n�znac�ch provalu uvedeno d�le.

Maisonovi se nepoda�ilo strhnout na sebe pozornost emigrace a nestal se v�znamnou osobou. P�i tom omezil spolupr�ci s n�mi v zahrani�� na minimum. Informace a zpr�vy, kter� n�m dod�val, byly m�lo konkretn� a neodpov�daly jeho mo�nostem. Maisona nijak nekompromitovaly. �koly, kter� mu byly d�v�ny, neplnil.

V kv�tnu 1950 byl Maison vy�et�ov�n pa��skou polici� a agentem CIC Mayerem, zda nen� komunistick�m agentem. Maison tvrdil sv�mu ��d�c�mu org�nu v Pa��i, �e toto podez�en� se mu poda�ilo vyvr�tit.

Roku 1951 bylo s Maisonem ztraceno spojen�.

N�vrh na kontakt

Residentura ve Washingtonu byla �kolov�na, aby zjistila v Chicagu Maisonovu adresu. Rovn� bude �kolov�n OO-MV Krnov, aby pomoc� spolupracovnice Kristiny (Novotn�) zjistil u Maisonova otce adresu Maisona.

Po zji�t�n� adresy vyhled� n� k�drov� p��slu�n�k Maisona pod leg�ln� z�minkou rozhovoru o amnestii. Zjist�, zda m� opravdu o amnestii z�jem takov�, jak� projevil v dopise sv�m rodi��m. Bude informovat Maisona o z�sad�ch amnestie. Projev�-li Maison o n�vrat dom� z�jem, nazna�� mu n� k�drov� p��slu�n�k, �e je mu zn�ma Maisonova minulost a �e proto bude dob�e promluvit si o tom otev�en�. P�i tom rozhovoru bude t�eba m�t na pom�ti, �e Maison si potrp� na p��m� a otev�en� jedn�n�. Vyj�d�il se p�i jedn� p��le�itosti, �e by nestrp�l, aby mu n�kdo vyhro�oval kompromitac�, proto�e pr� m��e klidn� prohl�sit, �e jeho popis na slibu je fale�n� a ��ast na likvidaci ileg�ln�ch skupin mu nem��e nikdo dok�zat. Proto je nutno postupovat v��i n�mu velmi delik�tn�, taktn�, nevyhro�ovat mu, ale vysv�tlit mu, �e spolupr�ce s n�mi trv�, i kdy� byla p�eru�ena, �e ho nechce nechat utopit v bahnu emigrace, �e v�ak na druh� stran� od n�ho o�ek�v�me, �e spln� to, pro co byl do zahrani�� vysl�n, �e n�m pom��e bojovat proti zr�dn� emigraci a �e nezklame d�v�ru, kterou jsme mu projevili.

V dal��m styku s Maisonem bude pak nutno zjistit, zda nebyl p�ebour�n ciz� rozv�dkou nebo zda nebude dublovat.

Sl�b�-li Maison nav�zat znovu spolupr�ci s n�mi, domluv� s n�m k�drov� p��slu�n�k konspirativn� sch�zku, na n� vyt�� d�kladn� Maisona k cel� jeho �innosti v emigraci od roku 1949.

Dal�� postup bude vypracov�n po nav�z�n� kontaktu.

Pokyn ke kontaktu byl ji� d�n.

npor. Riedl

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by , a.�. 41538

DOKUMENT �. 12

1956, 19. z���. Pl�n pr�ce �s. rozv�dky p�edlo�en� politbyru �V KS� uv�d� v�slovn� dr. Chalupu jako Maisona (Direktora) a agenta Leona jako svou vlivovou agenturu v USA.

Pl�n pr�ce I. spr�vy MV proti �s. reak�n� emigraci

P��SN� TAJN�

P�edkl�d�: s. Bar�k
19. 9. 1956

Nejd�le�it�j�� �koly v boji proti emigraci, jej� propagand� a vlivu v �SR i zahrani��.

-----------------------------------------------------------------

1. Z�sk�v�n� zpr�v od dosavadn� agentury, kterou m� I. spr�va MV v �ad�ch emigrace.

Dosavadn� agenturu je t�eba l�pe vyu��t ne� dosud a to hlavn� v t�chto bodech:

1. aby pod�vala zpr�vy o �pion�n� �innosti proti �SR
2. aby pod�vala zpr�vy o pl�nech, �innosti a sou�asn� situaci emigrantsk�ch organizac� a vedouc�ch funkcion���
3. aby pod�vala zpr�vy o spolupr�ci emigrace s oficieln�mi p�edstaviteli z�padn�ch st�t�, s �s. krajany a sudetsk�mi N�mci, i o spolupr�ci s ostatn� emigrac�
4. aby pod�vala zpr�vy o p�ipravovan� i sou�asn� propaga�n� �innosti emigrace

Mimo to je nutn�, zvl�t� zd�raznit aktivn� vyu�it� agentury k uve�ej�ov�n� r�zn�ch �l�nk� v tisku, k ovliv�ov�n� prominent� k n�vratu do �SR a k navrhov�n� n�m rozkladn�ch akc�

2. Verbov�n� agentury a to hlavn� v soc. dem. emigraci, agr�rn� a lidoveck� emigraci a mezi slovensk�mi separatisty. Stav�me se �kol verbovat v�hradn� kvalitn� agenturu s v�t��mi mo�nostmi. Mimo to je t�eba verbovat emigranty k pronik�n� do jin�ch objekt� - hlavn� v�dce a techniky, i �leny r�zn�ch d�le�it�j��ch hospod��sk�ch instituc�.

3. Z�sk�v�n� oficieln�ch - leg�ln�ch materi�l� - �asopis�, bro�ur, seznam�, knih atd., kter� je nutn� zapot�eb� k propaga�n� �innosti, desorientaci a kompromitaci emigrant�...

4. Organizovat akce s c�lem vnesen�, respektive prohlouben� rozpor� a kompromitace vedouc�ch funkcion��� emigrace...

Nejv�t�� �sil� pracovn�k�, pracuj�c�ch proti emigraci, bude v�nov�no agentu�e, kter� mus� b�t hlavn�m n�strojem a� ji� p�i z�sk�v�n� zpr�v, rozkladn�ch akc�ch, nebo p�i organizov�n� n�vrat� emigrant� do �SR.

Pl�n pr�ce proti �s. emigraci v n�sleduj�c�ch zem�ch:

(...)

U.S.A.

V USA je soust�ed�no nejv�ce prominent� z �ad �s. emigrace a to jednak v RS� i SNRvZ, nap�. Zenkl, Peroutka, Str�nsk�, Pap�nek, Sl�vik, Osusk�, Tigrid, Heidrich, �ern�, Hod�a, Hru�ovsk� aj.

V emigraci v USA m�me p�t agent�, ale ani jeden z nich nen� p��mo v objektech na�eho z�jmu. U t�� z nich je p�edpoklad, �e se do objektu dostanou.

Pracujeme na deseti typech s perspektivou verbovky nebo vysl�n� do zahrani��. Jde vesm�s o typy z objekt� se zna�n�mi mo�nostmi. Do konce roku jsou p�edpoklady zaverbovat z t�chto typ� �ty�i a vyu��t dvou jako spolehliv�ch inform�tor�...

Budeme pracovat na vyu�it� Leona a Maisona k otiskov�n� rozkladn�ch materi�l� v tisku.

Mimo to pl�nujeme proveden� dvou desorienta�n�ch a kompromita�n�ch akc�, jejich� hrub� rozpracov�n� je ji� provedeno a ve kter�ch p�jde o mor�ln� rozlept�n� emigrace - hlavn� n�r. soc. a diskreditace emigrace...

S�A, A-�V KS�, fond 02/2, sv. 117, a.j. 143

DOKUMENT �. 13

1956 (��jen). "Dotazn�k" uv�d�j�c� �daje o obnoven� �innosti dr. Chalupy jako agenta StB v USA s nov�m kryc�m jm�nem Direktor. Nedatov�na, ur�ena pro centr�ln� evidenci StB.

P��sn� tajn�
ke svazku ��slo 01530
kryc� jm�no Direktor

D o t a z n � k
(agenta, inform�tora, residenta)

1. P��jmen� Chalupa
2. Jm�no Vlastimil
3. Datum narozen� 4. 11. 1919
4. M�sto narozen� Opava
5. N�rodnost �esk�
6. Pohlav� mu�sk�
7. Stav �enat�
8. P�vod a rod. st�t. ��edn�ka
9. soc. stav
10. Stranick� p��slu�nost d��ve n�r. soc.
11. St. p��sl. �sl.
12. Zam�stn�n, kde-jako City National Bank 6 Trust Co of Chicago, bankovn� ��edn�k
13. Bydli�t� 55 South Linden Street, Palati, USA
14. Voj�k (v jak� hodnosti)
15. Kdy a k�m vyd�n ob�. pr�kaz
16. �lenov� rodiny man�. Marie, roz. Kr�kov�, nar. 7. 8. 1936 v Sivic�ch, d�t� Vlastimil nar. 1948 V �SR, Rudolf , nar. 1956 v Chicagu, USA
17. Datum v�z�n� 28. 2. 1957
18. K�m v�z�n I. spr., 1. odb, 1. odd. s. Soukal
19. Na podklad� �eho byl v�z�n d��v�j�� spolupr�ce
20. Jak p�ijal spolupr�ci neochotn�
21. Jak� je kompromituj�c� materi�l a jak ho bylo p�i v�z�n� pou�ito

MV �R, Sekce OUS arch. a spis. slu�by, a.�. 41538

DOKUMENT �. 14

1957, 18. �ervna. Instrukce z �st�ed� StB z Prahy ��d�c�mu org�novi do USA.

V�pis telegramu do N. Y. ze dne 18. 6. 1957

"...Nedostatkem posledn� sch�zky byla p��tomnost Va�� man�elky, kter� mohla za sebou p�iv�st sledova�ku. Va�e �ast� doj�d�n� do Chicaga je jist� sledova�ce divn� a proto ud�l� v�e, aby va�ich chyb vyu�ila. Bude t�eba, abyste se na p��t� sch�zce velmi d�kladn� p�ekontroloval. Probl�mem u Direktora z�st�va, jak ho p�im�t, aby zanechal v�ech vyt��ek a splnil ulo�en� �koly. Existuje n�kolik moment�, kter� n�m v tom mohou pomoci. 1. je kompromitov�n d��v�j�� spoluprac� s MV. 2. je to jeho finan�n� situace, je zadlu�en. 3. je to jeho dobr� pom�r k rodi��m, �ij�c�m v �SR. V�ech uveden�ch okolnost� je t�eba, abyste vyu�il a pohovo�il s n�m d�kladn� o na�� dal�� spolupr�ci. Pohovor by prob�hl takto: chcete si s n�m up��mn� pohovo�it v z�jmu jeho i na�em o dal�� pr�ci a naj�t spole�nou platformu, na jejim� z�klad� by se n� vz�jemn� vztah upevnil. Je tomu ji� 8 let co odjel z republiky, aby pro n�s pracoval. Bylo dosa�eno dobr�ch v�sledk� a na�e pr�ce m� st�le vzestupnou tendenci.

Pro informaci s. Soukala uv�d�me rozsah Direktorovy kompromitace. 1. napojoval MV na ileg�ln� organizace, kter� po napojen� ��dil pod dozorem MV a usm�r�oval �innost p��li� aktivn�ch. Spojky mezi n�m a t�mito organizacemi d�lali org�ni agenti MV. Toto mu bylo zcela jist� zn�mo a v�d�l, �e zrazuje ilegalisty, nebo� v t� dob� byl tajn� v�zn�n v budov� MV a org�ni MV s n�m chodili na sch�zky s vedouc�mi ileg�ln�ch organizac�. 2. Oklamal vedouc� prominenty v zahrani�� (Ripka, Str�nsk�, Krajina, Zenkl a Majer) t�m, �e se na n� napojil je�t� z �SR jako vedouc� strany pr�ce, co� byla pomysln� organizace, kter� kryla �innost jeho a org�ny MV. Prominenti uv��ili existenci SP a pos�lali dom� zpr�vy a pokyny, kter� ov�em �ly do rukou StB. Byl to hlavn� Ripka, kter� se v tomto nejv�ce exponoval a pomohl tak v zahrani�� roz���it n�zor, �e v �SR existuje siln� ileg�ln� strana a dokonce tvrdil, �e tato strana stoj� za n�m a vyu��val toho k pos�len� sv�ch pozic v emigraci. 3. Pomohl odhalit nep��telskou �innost n�kolika diplomat�, p�sob�c�ch v �SR. Z�skal je prost�ednictv�m ileg�ln�ch organizac� pro dopravu z�silek strany pr�ce do zahrani�� a naopak a tak odkryl jejich pravou �innost v �SR a ohrozil jejich bezpe�nost. Byl si op�t pln� v�dom, �e tyto diplomaty vyd�v� do rukou bezpe�nostn�ch org�n�. Ov�em ��dn� z uveden�ch diplomat� nebyl pro svoji �innost vypov�zen. Konkretn� p��klady �innosti Direktora: Direktor n�m p�edal heslo na skupinu Sn�enky, vedenou V�clavem Hamplem, kter� z�skal prost�ednictv�m Povoln�ho od �ebora (Kudl��k�v �pion) v Pa��i. T�m n�m umo�nil napojit se na tuto ileg�ln� organizaci, kter� byla pozd�ji likvidov�na. Na 17 dal��ch organizac� n�s napojil Direktor osobn�. Prost�ednictv�m spojek a ileg�ln�ch pracovn�k� odhalil existenci t�chto organizac�, sjednal si sch�zky s vedouc�mi, dohodl s nimi spolupr�ci se stranou pr�ce a tak je vlastn� p�edal bezpe�nosti. Takov�mto zp�sobem pomohl StB odhalit �innost ileg�ln�ch organizac�, kter� byly pozd�ji likvidov�ny. Celkem bylo pozat�k�no asi 700 lid�, z toho bylo asi 15 osob odsouzeno k trestu smrti. D�le n�m zaslal za doby jeho pobytu v Pa��i heslo na skupinu M. Hor�kov�. Kontakt Hor�kov� se nezda�il, proto�e heslo bylo zkomoleno. P�esto upozornil StB na existenci ileg�ln� organizace a tak umo�nil jej� likvidaci. Za pobytu v Pa��i z�skal tak� majora Riche, francouzsk�ho diplomata v Praze, jako spojku mezi n�m a stranou pr�ce. Riche mu umo�nil pou��vat francouzsk� diplomatick� po�ty pro z�silky, kter� s�m p�ej�mal a p�ed�val spojce ilegality zde v Praze. Pozd�ji Riche p�edal spojce i vys�la�ku, co� zase zajistil Direktor. Riche byl zn�m� �pion, kter� velmi dob�e skr�val svoji �innost a byl to op�t Direktor, kter� ho pomohl odhalit...".

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by a. �. 41538

DOKUMENT �. 15

1961, 4. srpna. Kpt. Ort navrhuje ukon�it spolupr�ci s dr. Chalupou a ve�kerou dokumentaci archivovat.

I. spr�va I. odbor V Praze dne 4. 8. 1961

Souhlas�
Zelenka
...............
n��eln�k I. odboru

Vyhodnocen�
svazku Direktor - ev. ��slo 01538
---------------------------------

Direktor

- prav�m jm�nem JUDr. Chalupa Vlastimil, nar. 4. 11. 1919 v Opav�, �esk� n�rodnosti, �sl. st�tn� p��slu�nosti, pracuje jako bankovn� ��adn�k v mezin�rodn�m odd�len� National City Bana a Trust Co. of Chicago, bytem Chicago, 55 South Linden St, Balatine.

Direktor je uzn�van�m ideologick�m p�edstavitelem �eskoslovensk�ho �stavu zahrani�n�ho exilu (��ZvE).

Po zji�t�n� trestn� �innosti Direktora (tehdy kr. jm. Maison) byl Direktor zaverbov�n a 3. 9. 1949 v r�mci akce SKAUT vysl�n do Pa��e za pou�it� ukraden�ho pasu (Viz memorandum str. 27 - 31).

V roce 1950 m�l b�t �dajn� vy�et�ov�n pa��skou polici� jako n� agent. Toto podez�en� se mu pr� poda�ilo vyvr�tit. V roce 1951 do�lo z na�� strany ke ztr�t� spojen� s n�m.

Po dal��m rozpracov�n� byl Direktor kontaktov�n na�� residenturou New York dne 6. 9. 1956 v Chicagu. Pravideln� styk s n�m byl udr�ov�n a� do ��jna 1958 ��ste�n� na z�klad� prvn�ho kontaktu s. Soukalem a pozd�ji ss. Stehl�kem a �umavsk�m. Zpr�vy a materi�ly z�skan� od Direktora byly pouze pr�m�rn� hodnoty, kter� n�m ji� byly zn�my bu� z jin�ch pramen� anebo nebylo obt�n� si je opat�it jinou cestou. V pr�b�hu styku m�l neust�le v�hrady ke zp�sobu udr�ov�n� osobn�ho spojen� s n�m a tvrdohlav� trval na zorganisov�n� spojen� s n�m mimo �zem� USA. P�i tom zveli�oval momenty ohro�en� bezpe�nosti jeho osoby. Na posledn� sch�zce v ��jnu 1958 se dokonce uchyloval k vyhro�ov�n� polici�. Na z�klad� t�chto skute�nost� bylo u�in�no rozhodnut� p�eru�it dal�� styk s Direktorem.

V t�to souvislosti byly u�in�ny za ��asti KS MV Brno I. odbor kroky k posti�en� jeho rodi�� v �SSR. Jeho otec je b�val� �ivnostn�k, ktr� udr�oval styky s b�val�mi lidmi a z�hadnou cestou se mu poda�ilo vstoupit do KS�, p�i tom pob�ral vysok� d�chod (K�s 1400). S Direktorem udr�uje �ast� p�semn� styk a bylo zji�t�no, �e mu do USA pos�l� cenn� p�edm�ty, p�i �em� podv�d� celn� prg�ny. Proveden�m opat�en�m za pomoci MV KS� Brno b�lo b�t dosa�eno podstatn�ho sn�en� d�chodu otci Direktora a p��padn� jeho vylou�en� z KS�.

Direktor v sou�an� dob� pracuje velmi aktivn� proti �SSR.

S p�ihl�dnut�m k t�mto skute�nostem (�e byl s Direktorem p�eru�en zpravodajsk� styk a KS MV Brno prov�d� opat�en� proti jeho rodi��m) navrhuji, aby agenturn� svazek Direktor, ev. ��slo 01538 a podsvazek typu Maison spolu se svazkem vlastnoru�n�ch zpr�v �. 01538 byl ulo�en do archivu I. zvl. odd�len� I. spr�vy MV. S t�mito materi�ly je ukl�d�no 7 podsvazk� akce "SKAUT".

kpt. Ort

MV �R sekce OUS arch. a spis. slu�by a. �. 41538

DOKUMENT �. 16

1969. Ji� r. 1957 v�d�l ministr vnitra a r. 1958 n�m�stek ministra spravedlnosti, �e trestn� �innost skupiny dr. Kot�l a spol. ("�ern� komando") byla vyprovokov�na dr. Chalupou jako agentem - provokat�rem.

"...Z velk�ho po�tu dokumentovan�ch p��klad� vyprovokovan� tr. �innosti poukazuje je�t� na dva zvl�t� typick�, kter� rovn� dokresluj�, na jak�ch z�kladech st�la tehdy politick� informace o velk�m rozsahu �innosti nep��telsk�ch rozv�dek, �pion� a velezr�dc� na na�em �zem�, kter� nepochybn� velmi ovlivnila i justi�n� praxi p�i st�h�n� protist�tn�ch delikt�.

Rozsudkem st�tn�ho soudu v Praze �j. Or I/IV 81/50 ze dne 7. 9. 1950 bylo odsouzeno 17 obvin�n�ch v �ele s dr. Pavlem Kot�lem pro zlo�iny velezrady a vyzv�da�stv� a byly jim ulo�eny velmi p��sn� tresty na svobod�. Dle od�vodn�n� rozsudku se tito obvin�n�, b�val� p��slu�n�ci soc. dem. �i n�r. soc. strany, spol�ili a zalo�ili ileg�ln� skupinu, kter� jako dal�� obdobn� ileg�ln� skupiny byla napojena na tzv. �st�ed� ileg�ln�ch organizac� �SR, je� bylo vedeno nezn�mou osobou, kryj�c� se pod jm�nem mjr. Kr�l, p��p. dr. �erven�. �kolem v�ech t�chto ileg�ln�ch skupin asi 50 osob bylo dle od�vodn�n� rozsudku vytvo�en� ileg�ln� strany, naz�van� "Strana pr�ce". �st�ed� �dajn� vyd�valo ileg�ln� �asopis "Plamen", kter� skupina dost�vala p�edev��m od mjr. Kr�le. Tolik rozsudek.

P�i revizi t�chto skupinov�ch v�c�, ozna�ovan�ch org�ny StB jako "�ern� komando", p�edlo�ila inspekce MV zpr�vu a jej� dopln�k ze dne 4. 5. 1966 o v�sledc�ch p�e�et�en� t�to v�ci a v t�to se uv�d�:

"V dubnu 1948 do�lo org�ny StB k tzv. "tajn�mu zat�en�" dr. Vlastimila Chalupy, b�v. tajemn�ka dr. Petra Zenkla. Ten byl z�sk�n pro spolupr�ci, propu�t�n a jeho pomoc� pak byla organizov�na �innost asi 10 ileg�ln�ch skupin. Chalupa vystupoval pod kryc�m jm�nem mjr. Kr�l nebo dr. �erven�. Za osobn� kontroly org�n� StB sjedn�val ileg�ln� sch�zky a vyty�il program nov� vznikaj�c� ileg�ln� "Strany pr�ce". Ve skute�nosti ileg�ln� skupiny uvedl v �ivot. Pod kontrolou StB se napojil tak� do zahrani�� na Ripku, Zenkla a Krajinu a jeho prost�ednictv�m bylo provedeno napojen� vys�la�kou na emigrantskou centr�lu v Pa��i. Chalupa, ��zen org�ny StB, napl�noval i z��zen� zpravodajsk� organizace v z�padn�ch zem�ch, kam byli odesl�ni n�kte�� �lenov� ileg�ln� skupiny, kte�� v domn�n�, �e pracuj� proti zdej��mu z��zen�, m�li pod�vat zpr�vy Chalupovi do �SR. Chalupa - mjr. Kr�l - s�m t� za��dil vyd�v�n� a roz�i�ov�n� ileg�ln�ho �asopisu Plamen, kter� byl ov�em ti�t�n pod kontrolou StB.".

V�echny skupiny byly postupn� org�ny StB zlikvidov�ny a jejich �lenov� odsouzeni k velmi p��sn�m trest�m. Ve zpr�v� IMV je d�le v�slovn� uvedeno:

"Jak�koliv tr. �innost osob ze skupiny dr. Kot�la p�ed napojen�m na Chalupu nebyla zji�t�na. Pokud jde o dal�� skupiny, pak p�ed napojen�m na Chalupu a ��d�c� org�ny StB, se �lenov� t�chto skukpin sch�zeli, hovo�ili v�eobecn� o v�voji politick� situace a dohodli se, �e bude vhodn� �elit tomuto v�voji, doporu�ovali vyd�v�n� ileg�ln�ch let�k� a uva�ovali i o p��prav� sabot�n�ch akc�. Nebylo v�ak zji�t�no, �e by konkr�tn� k n�kter�m t�mto akt�m p�istoupili. S v�jimkou jedin�ho odsouzen�ho M. V., kter� byl dodate�n� odsouzen za neozn�men� tr. �innosti p�ev�d�n� osob do zahrani�� za �platky, nedopustili se odsouzen� z vlastn� iniciativy ��dn� protist�tn� �innosti, a to ��dn� z �len� uveden�ch ileg�ln�ch skupin. Ve�ker� tr. �innost byla vyvol�na akc� s Chalupou. Z toho vypl�v�, �e tr. �innost v�ech odsouzen�ch byla jednozna�n� vyprovokov�ny org�ny StB. B�hem vy�et�ov�n� protist�tn� skupiny do�lo k nespr�vn�m metod�m vy�et�ov�n� v�ech sm�rech."

(Z prior GP T 69/63 bylo zji�t�no, �e zcela nez�konn� podklad tohoto tr. ��zen� byl zn�m ji� v r. 1957 ministru vnitra, v r. 1958 n�m�stku min. spravedlnosti a p�esto nebyly podniknuty kroky k n�prav�. Odsouzen� nezaslou�en� tresty odpyk�vali d�le. V r. 1966, kdy citovan� zpr�va IMV jasn� vinu vylu�ovala, byly podn�ty odsouzen�ch, dom�haj�c� se p�ezkoum�n� sv�ho odsouzen�, gener�ln�m prokur�torem jako ned�vodn� odlo�eny. K rehabilitaci do�lo teprve dle z�k. �. 82/1968 Sb.)

Dokumentace vzniku a p���in nez�konnost� v �innosti prokuratury v letech 1948 - 1952. Zpracovali: JUDr. Karel Bayer, JUDr. Lubom�r �t�p�n a kolektiv pracovn�k� Dokumenta�n� komise Gener�ln� prokuratury pro �zem� �SR v roce 1969.

DOKUMENT �. 17

V�pis ze Z�kladn�ho listu �. 58 eviduj�c�ho JUDr. Vlastislava CHALUPU

Z�kladn� list ��s. 58

P��jmen�: Chalupa JUDr.
Jm�no: Vlastislav
Bydli�t�: Brno, Hybe�ova 31
Narozen dne: 4. 11. 1919
M�sto: Opava - Jatk��e
Okres: Opava
St�t. p��sl.: �sl.
N�rodnost: �esk�
Stav: �enat�
N�bo�enstv�: ��m. katol.
Vyu�en-pracoval: ��edn�k Slovensk� banky, Bratislava, tajemn�k Zenkla
Dosavadn� zam�stn�n�: /
Plat: /
�koly: gym., universita
Pobyt v cizin�: /
Znalost jazyk�: n�mecky, francouzsky
Voj. hodnost: voj�n
Zvl. znalosti: zvl�t� dobr� politick� p�ehled
Trest�n: /
Majetkov� pom�ry: nemajetn�
Otec: V. Chalupa
Zam�stn�n�: b�val� prokur�tor
Bydli�t�: Brno, Hybe�ova 31
(...)
Kryc� jm�no: Dr. MAISON (pro ilegalitu mjr. KR�L KAREL)
Doporu�en dne: BAa
Prov��en dne
Z�sk�n dne
Podepsal slib: 28. 9. 49
�kolen�: instrukt� prov�d�l Lentier
Zn� z centr�ly a ostatn�ho apar�tu: Lentiera, Gregora, org�ny BAa
Je zn�m z operativy komu? Podolsk�, Krajina, Nerad, Janou�ek, Kaplan, Modr�
Zn� kryc� adresu?
Zn� konspirativn� byt?
Kter� objekt zn�?
Nasazen kam: emigrace ve Francii
Legalisace: uprchl�k
Adresa: ABRON u Pa��e
Odjel dne: 3. 9. 1949
Na jm�no: vlastn�
Zam�stn�n�: uprchl�k
Cest. pas:
Jin� dokumenty:
Man�elka: vysl�na dodate�n� za n�m po��tkem jara 1950, je ve Francii
D�ti: je ve Francii
Zm�na adresy:
Povol�n do centr�ly:
��d�c� org�n: Lentier, Rivet
Posudek ��d�c�ho org�na: schopn�, diciplinovan�, vy�aduje d�kladn�ho ��zen�
Nasazen ve funkci: agent - ofenzivn� zpravodajsky
Objekt: emigrace
Vybaven� v�cn�: LEICA, tajn� inkoust
(...)
Spojen� s centr�lou: p�es residenta, vlastn� cestou illegality
Pravideln� a) k nad�. org.: osobn� sch�zky a mrtv� schr�nky
b) k pod��z. org.:
Heslo: "Jsem p��buzn� Josefa Gisevia"
"To asi bude omyl, v�dy� Gisevius byl N�mec jako poleno."
(...)
Zp�sob v�z�n�: svou spoluprac� s BAa, podepsal slib, dosavadn� spolupr�ce v zahrani��.

MV �R Sekce OUS arch. a spis. slu�by, a. �. 41538/011.

DOKUMENT �. 18

1964, 31. ledna, Praha. Mimo��dn� slu�ebn� hodnocen� k pov��en� star��ho referenta 18. odboru I. spr�vy MV Josefa Dami�na do hodnosti kapit�na.

Soudruh Dami�n plnil v letech 1947 a� 1951 jako pracovn�k bezpe�nosti zvl�tn� �koly v nep��telsk�m prost�ed�, a to nejprve na �zem� na�eho st�tu a od podzimu 1950 do konce r. 1951 v zahrani��, kam byl vysl�n neleg�ln� cestou v r�mci akce SKAUT. V z�jmu kryt� akce bylo proti n�mu v nep��tomnosti v roce 1950 provedeno soudn� ��zen� (rozsudek vynesen� v nep��tomnosti vyzn�l na 20 rok� TNP, ztr�tu ob�ansk�ch pr�v a zabaven� majetku). Vysl�n� s. Dami�na do zahrani�� a jeho odsouzen� se projevilo nep��zniv�mi d�sledky na jeho nejbli��� p��buzn�. V letech 1950 - 1952 nemohl s. Dami�n v d�sledku t�to �innosti ��t se svou rodinou. Po ur�it� dob� po n�vratu ze zahrani�� byl s. Dami�n p�elo�en slu�ebn� do Bratislavy, kde na ve�ejnosti �il sice pod sv�m prav�m jm�nem, ale se zm�n�n�mi osobn�mi daty (tedy d�l neleg�ln�). V roce 1955 bylo provedeno anulov�n� rozsudku. A� do zru�en� jeho odsouzen� nebyl s. Dami�n pov��en do d�stojnick� hodnosti, p�esto�e tak podle p��slibu m�lo b�t u�in�no. Pr�ce s. Dami�na v letech 1947 - 1952, zejm�na jeho pr�ce v nep��telsk�m prost�ed� do �nora 1948, nebyla dostate�n� ocen�na.

Na I. S MV pracuje s. Dami�n od �ervna 1961. Byl za�azen na 18. odbor, na �sek NSR, kde zpracov�val postupn� berl�nsk� probl�m a zahrani�n� politiku NSR, pozd�ji vnitropolitickou problematiku a od dubna 1963 pracuje na �seku politiky NSR v��i ZST, revan�ist�, militarisace a neofa�isace.

Archiv MV �R, Person�ln� spis Josefa Dami�na.

Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |