��AD DOKUMENTACE A VY�ET�OV�N�
ZLO�IN� KOMUNISMU

POLICIE �ESK� REPUBLIKY
Securitas Imperii - sborn�k




PROJEV ZMOCN�NCE PRO PODKLADY STASI

1994, 22. dubna, Praha. Projev spolkov�ho zmocn�nce pro podklady st�tn� bezpe�nosti b�val� N�meck� demokratick� republiky Joachima Gaucka na kolokviu Ob�ansk�ho institutu, �esk� k�es�ansk� akademie a St�ediska k�es�ansk� kultury p�i konventu dominik�n� "Jak se vyrovnat s komunistickou minulost�".

Cht�l bych nejprve pod�kovat za Va�e pozv�n�. Jsem si v�dom toho, �e v�ude, kde vystupuji, hovo��m o zvl�tn�m postupu. Necht�l bych hovo�it pouze o etick�ch aspektech t�to z�le�itosti, kterou naz�v�me celoplo�n� lustracemi. Ale cht�l bych V�s tak� sezn�mit s d�vody , kter� vedly ke vzniku z�kona o aktech st�tn� bezpe�nosti. Cht�l bych V�s sezn�mit s pr�vn�mi z�klady tohoto z�kona, s politick�mi z�jmy, kter� zp�sobily vznik tohoto z�kona. T�ma, o kter�m mus�me hovo�it, nen� v ��dn�m p��pad� jenom t�ma mor�ln�, ale je to t�ma, kter� je spojeno s velk�mi konflikty z�jm� r�zn�ch spole�ensk�ch skupin. Dopustili bychom se velk� chyby, kdybychom o t�chto z�le�itostech hovo�ili pouze z pohledu etick�ho nebo mor�ln� teologick�ho, cel� t�ma je toti� mnohem slo�it�j��.

Hodina zrozen� n�meck� varianty - otev�en� se zab�vat minulost� st�tn� bezpe�nosti - uhodila v revolu�n�m �ase, v tehdej�� N�meck� demokratick� republice a sice v �innosti prvn� a z�rove� posledn� svobodn� zvolen� sn�movn� lidu. Cel� demokratick� hnut� bylo tehdy p�esv�d�eno o tom, �e mus�me z�skat ve�ker� d�le�it� v�domosti, kter� pou��val repres�vn� apar�t, �e je mus�me vlo�it do rukou a hlav lidu, abychom s nimi mohli pozd�ji politicky pracovat. Tento n� n�zor p�evzal posledn� svobodn� zvolen� parlament N�meck� demokratick� republiky a v srpnu 1990, 24. srpna 90, p�ijal prvn� z�kon, kter� m� 3 hlavn� obsahov� body. Podklady, kter� mezit�m ji� ob�an� z�skali do sv�ch rukou a na kter� dohl�ely ob�ansk� nez�visl� v�bory, m�ly b�t pou�ity pro hospod��sk�, politick� a pr�vn� zpracov�n� minulosti. Pojem politick� zpracov�n� byl ch�p�n hned ve dvoj�m v�znamu:

1. Pr�vo ka�d�ho ob�ana nahl�dnout do materi�l� st�tn� bezpe�nosti a dozv�d�t se tak, zda a eventueln� jak�m zp�sobem st�tn� bezpe�nost zas�hla do jejich �ivota, do jejich biografie. 2. Je to element, kter� se ve Va�� zemi a i v jin�ch v�chodn�ch zem�ch naz�v� lustrace - tedy prov��en� osob, zda pracovali pro st�tn� bezpe�nost. Tedy ne, zda byly �leny komunistick� strany, ale zda pracovali jako st�l� zam�stnanci a nebo neofici�ln� se st�tn� bezpe�nost�.

V t�to souvislosti je t�eba se zm�nit o tom, �e i tisk mus� m�t mo�nost pod�vat leg�ln� zpr�vy o akc�ch, akt�rech a struktu�e St�tn� bezpe�nosti. D�ky pr�ci tisku se dost�v� p�ece stejn� tak dop�edu politick� zpracov�n�. Je t�eba poznamenat, �e tisk nem� ��dn� p��stup k akt�m ob�t�, pouze v p��pad�, �e ob�t sama souhlas�, aby tisk obdr�el jej� materi�ly. J� jsem te� hovo�il o t�ch z�kladech pro z�kon z roku 90, tak tyt� z�klady byly uplat�ov�ny i p�i vypracov�n� spolkov�ho z�kona o mo�nosti p��stupu k materi�l�m ministerstva pro st�tn� bezpe�nost, kter� plat� dnes. Z�kon z roku 90 jsem zcela �mysln� za�adil do doby sn�movny lidu, proto�e mus�te v�d�t, �e to nebyl Z�pad, kter� by p�i�el na n�pad, jak se otev�en� vyrovnat s komunistickou minulost�, proto�e Z�pad sp�e tou�il po klidn�m �e�en�. Byl to V�chod, kter� p�i�el s touto my�lenkou. M�me ji� n�kolikaletou zku�enost s t�mto z�konem a cht�l bych V�s nyn� informovat o �sp��ch, ale samoz�ejm� i probl�mech, kter� v souvislosti s t�mto z�konem vznikly.

Spolkov� sn�m vydal vlastn� jako prvn�, nebo l�pe �e�eno jako druh�, po sn�movn� lidu, tedy jako prvn� vydal z�kon, kter� se zab�v� zpracov�n�m minulosti a machinacemi totalitn�ho syst�mu, a d�v� tak mo�nost, aby se jednotlivci a cel� spole�nost mohli s t�mito machinacemi sezn�mit. M�me nyn� nez�visl� ��ad, kter� vedu j�, a ��dn� �len vl�dy nem� ve sv� kompetenci jej n�jak�m zp�sobem usm�r�ovat. Tento ��ad, kter� m� asi t�i tis�ce zam�stnanc�, d�v� informace ob�tem, ve�ejn� spr�v�, parlamentu, tisku, v�d�, v�em t�m, kte�� na n� maj� n�rok. Tento ��ad nen� pro oblast lustrac� ��dnou rozhoduj�c� instituc�. Nep�edepisuje, zda budou lid� z univerzit, ze �kol, ze soud� propu�t�ni �i ne. On pouze zprost�edkuje p�ed�n� spis� opr�vn�n�m p��jemc�m (nap�. parlamentu, ��ad�m ve�ejn�ch slu�eb), a ti potom sami p�ij�maj� odpov�daj�c� rozhodnut�. �asto vznik� ur�it� nejistota d�ky tomu, �e ��ady si stanovily r�zn� krit�ria. V�hodou ov�em je ur�it� flexibilita a svoboda rozhodov�n� zcela rozli�n�ch ��ad� nebo sdru�en� v��i jejich zam�stnanc�m. Pokud se to jev� jako p��pustn�, je mo�no s lidmi, kte�� byli zat�eni jen velmi nepatrn�, spolupracovat i nad�le. Hlavn�m p��nosem na�eho z�konod�rstv� je, �e o aktech nemohou ji� rozhodovat ��dn� d�stojn�ci st�tn� bezpe�nosti a �e tak� v�t�ina t�chto d�stojn�k� byla odstran�na z n�meck� bezpe�nostn� slu�by, z policie a z ve�ejn� spr�vy. Dal�� jeho p�ednost spo��v� v tom, �e na�i ob�an� z�skali d�v�ru v nov� st�tn� instituce, v demokracii, kter� byla u n�s od roku 1933 nezn�m�, proto�e u� se nemusej� ob�vat, �e na radnic�ch, jako soudci, u�itel� jsou �inn� agenti a informanti Stasi. I toto pova�uje obrovsk� v�t�ina lid� za velkou p�ednost. Dal�� p�ednost� je, �e se prov�d� exaktn� historick� b�d�n� a op�r� se o prameny - m��e proto vystoupit proti m�t�m a legend�m minulosti. A tak� ihned po skon�en� totalitn�ho re�imu se mohlo za��t s v�deckou odbornou prac�.Uk�zalo se, �e v takov�to situaci vznikla cel� �ada legend o hodnov�rnosti pramen� nebo o zp�sobu pr�ce Stasi, ty jsou v jin�ch zem�ch v�chodn�ho bloku je�t� �iv�j�� a vyskytuj� se je�t� mnohem �ast�ji, ale u n�s ji� nejsou p�ij�m�ny. Zabr�nilo se tomu.

P�ednost� z�kona je tak� to, �e d�v� p�ednost z�jm�m 90% obyvatelstva p�ed osobn�mi pr�vy 1 - 2 procentn� skupiny b�val�ch vin�k� a jejich pomocn�k� Stasi. N�me�t� poslanci mus� rozli�ovat v konfliktu hodnot mezi pr�vem potla�ovan� v�t�iny obyvatelstva - kter� mus� v�d�t jak toto utla�ov�n� fungovalo a mezi pr�vem b�val�ch vin�k�, kte�� toto utla�ov�n� prov�d�li a jejich pr�vem na ochranu osobnosti. Tedy tito poslanci mus� rozhodnout, �e pot�eba pozn�n� v�t�iny obyvatelstva je d�le�it�j��, ne� pot�eby zachov�n� tajemstv� osobn�ch dat men�iny. Z etick�ho hlediska je toto rozhodnut� mo�n� obhaj�t - dokonce se to p��mo nab�z�. Z�kon tedy nevych�z� z n�jak� pomsty, z touhy po pomst�, n�br� vych�z� z emancipovan�ho politick�ho podn�tu, a tento podn�t nechce p�ijmout, aby byla pr�va na svobodu a osobn� pr�va ob�an� trvale odeb�r�na, eliminov�na.

Tento z�kon nese rysy modern� liber�ln� pr�vn� my�lenky, kterou bych V�m cht�l kr�tce p�edn�st. Vlastn� v z�vislosti na dal��m rozvoji pr�va o ochran� dat v z�padn�ch zem�ch se dosp�lo k tomu, �e opravdu existuje n�co takov�ho, jako je pr�vo na informa�n� sebeur�en�. Co se t��e tohoto pr�vn�ho pojmu, v Americe na to maj� vlastn� z�kon, v N�mecku ne, v Americe to naz�vaj� Freedom of information and privacy act - a z oboj�ho je jasn�, �e ka�d� ob�an m� pr�vo v�d�t, kdo a co o n�m sepsal a ulo�il do po��ta�e, jak� informace. Jak jsem pr�v� �ekl, takov�to z�kon v N�mecku nem�me, ale pr�vo ano, a sice Nejvy��� n�meck� soud rozhodl jednoho dne v souvislosti s prov�d�n�m s��t�n�m obyvatel, �e ka�d� N�mec m� pr�vo, pokud se rozhodne utv��et sv�j �ivot ve svobodn�m sebeur�en� - to je d�le�it� �l�nek z�kladn�ho z�kona v na�� �stav�, �l�nek 1 a 2, tedy Nejvy��� n�meck� soud rozhodl, �e pokud n�kdo chce ��t ve svobodn�m sebeur�en�, mus� v�d�t, kdo a co na n�j nashrom�dil, co se t�k� informac� - a od t� doby plat� tak� u n�s pr�vo na informa�n� sebeur�en�. Samoz�ejm� bych o tom musel hovo�it podrobn�ji, ale v�m, �e u� p�etahuji sv�j �as a pros�m V�s o pochopen� a proto to v�echno shrnu a �eknu asi toto: takov�to z�kon, kter� tak otev�en� zach�z� s informacemi je ur�it� provediteln� s velmi modern�, liber�ln� formulac� pr�va.

Existuj� samoz�ejm� i nev�hody. Nem�m ��dnou mo�nost prolustrovat ty skute�n� nositele moci z �st�edn�ho v�boru a z politbyra a z regin�ln�ch stranick�ch �pi�ek, jak jsme to provedli u mal�ch agent� a d�stojn�k� Ministerstva st�tn� bezpe�nosti. To znamen�, �e t�m nejd�le�it�j��m nositel�m moci se moment�ln� vede v N�mecku l�pe, ne� t�m druho�ad�m - to je velk� mezera ve spravedlnosti. Z tohoto d�vodu a i z jin�ch d�vod� je vedena v N�mecku kontraverzn� diskuse, kter� je motivov�na r�zn�mi z�jmy, ��ste�n� tak� stranicko politick�mi z�jmy, a ten star� pocit, v N�mecku ji� tak dob�e zn�m� - ach, to je p�ece u� minulost, to bychom m�li poh�b�t, to pat�� zam�st pod koberec, tak i takov�to n�zor se nyn� vyskytuje. Tyto kontroverze, o kter�ch jste jist� u� sly�eli, nemohou ov�em zakr�t ten velk� �sp�ch tohoto z�kona. My mus�me zpracovat p�es dva mili�ny ��dost�, z toho 700 000 lid� chce v�d�t, co Stasi o nich nashrom�dila. To znamen�, �e n�rod z�kon p�ijal, a tak� nov� instituce v nov�ch spolkov�ch zem�ch. Proto se mi vlastn� jev� cel� tato kontroverzn� diskuse jako jedna z nejp�ijateln�j��ch forem rozlou�en�, p�edt�m, ne� nastane vnit�n� sm��en�. Z t�to kontroverze vyr�st� schopnost opravdov�ho stisku ruky. Odpu�t�n� se ned� formulovat do pr�zdna. A p�edpokladem pro opravdov� vnit�n� sm��en� je kritick� a kontroverzn� vyrovn�v�n� se s t�hou diktatury. S diktaturou se nikdo nelou�� s �sm�vem na rtu, takov� rozlou�en� nefunguje.

Lid�, kte�� byli ob�tmi a �etli si sv� akta, a v�t�inou nyn� znaj� sv� ��d�c� pracovn�ky, tak tito lid� jsou obdivuhodn� sm��liv�, neexistuj� ��dn� n�znaky, �e by bral n�kdo spravedlnost do vlastn�ch rukou. Pov�sti o tom, �e tito lid� za�nou vra�dit a mst�t se, jsou v na�� zemi ji� p�e�it�. D�my a p�nov�, ukon��m sv�j, zd� se p��li� dlouh� �vod. Mohl jsem V�m sd�lit pouze zlomky na�� zku�enosti, je mi l�to, �e toho bylo tak m�lo, ale mysl�m si, �e jste aspo� tro�ku mohli vyc�tit, o co n�m �lo a jak to nyn� funguje. Ale po��d je to je�t� za��tek jednoho historicky zaj�mav�ho pokusu. [...]1) Mus�m se vyj�d�it k v�ce bod�m.

Nejd��ve ale t�ch 90 a 10%. Ale nejd��ve tedy n�co, co se t�k� probl�mu pr�vn�ho z�kladu pro skupinu druh�ch nejd�le�it�j��ch osob - a t�m bych cht�l za��t. Kdy� jsme p�ipravovali tento z�kon ve sn�movn� lidu, byla moc t�ch nejd�le�it�j��ch, a to je stra�n� d�le�it�, jejich moc byla ochromena. Nebylo to tedy tak, �e bychom se tehdy je�t� museli ob�vat, zejm�na v politick� oblasti, moci b�val�ch vl�dc�. T�mto se odli�uj� n�meck� lustrace od �esk�ch - my jsme tuto vrstvu lid� do nich neza�adili. Akceptuji tak� v�tku pana Trojana, co se t�k� nedostatk� diferenciace s ohledem na Lidov� milice. To je asi to jedin�, co akceptuji, ale k tomu se je�t� dostanu. Ve sn�movn� n�rod� jsme r�di tento z�kon p�ipravili, proto�e tato skupina lid� pracovala proti z�jm�m t�ch 90%, jinak ne� �lenov� �V, vl�dy, �lenov� komunistick� strany, oni byli nepozn�ni. Oni toti� pracovali mezi n�mi a my jsme se nemohli br�nit proti nim. U ofici�ln�ho politika nebo stran�ka ses mohl rozhodnout - chci b�t stran�k, chci protestovat, chci se tro�ku p�izp�sobit - v�echny tyto varianty rozhodnut� jsme ov�em nem�li u t�ch osob, kter� pat�ili k t� 1%-n� men�in� obyvatelstva, kter� p�istoupila na neofici�ln� �innost. Z tohoto d�vodu ten z�kon v�bec neraguje na to, �e existovali dob�� a zl�, komunist� a nekomunist�, ale reaguje na to, �e existovala mal� men�ina, kter� se a� p��li� p�izp�sobila, nad b�n� hranice p�izp�soben�, a spolupracovala konspirativn� s tajnou slu�bou. A pr�v� tento zp�sob, tento zp�sob p��li� p�izp�sobiv� skupiny lid�, se n�m jevil velmi d�le�it� z hlediska kritiky. Necht�li jsme pokra�ovat aspo� v tom zv�hod�ov�n�, kter�mu se tito lid� t�ili, d�ky sv�m kontakt�m. Nem�li b�t diskriminov�ni, m�li se prost� vr�tit zp�t do spole�nosti a vyd�l�vat si norm�ln�m zp�sobem. To se n�m jevilo jako spr�vn� a p�im��en�. Proto bych cht�l je�t� jednou ��ci zcela jasn�, �e mne tro�ku tato sekul�rn� teologie, kter� mluv� o tom, �e jsme v�ichni chybuj�c� a z tohoto d�vodu jsme vlastn� neschopni se rozhodovat, tak to pova�uji za mimo��dn� nepolitick� a slou��c� v�dy autoritativn�m vl�dnouc�m sktruktur�m. Proto V�m, pane Trojane, v j�dru v�bec nerozum�m, proto�e ve Va�� argumentaci nejsou jasn� rozd�ly ani mezi komunisty. Existovala spousta �len� komunistick� strany, kte�� se br�nili spolupr�ci se st�tn� bezpe�nost�. V NDR jsme m�li 2,6 mili�n� �len� SED a 170 000 spolupracovn�k� se st�tn� bezpe�nost� (ne v�etn�, tedy z celkov�ho po�tu obyvatel). To znamen�, kdybychom se chovali tak, jako by bylo v�echno v diktatu�e norm�ln�, p�e�li bychom mor�ln� stanovisko komunist�, k�es�an�, nekomunist�, lid�, kte�� - jako Schindler, nem�li v�bec ��dn� p�esv�d�en�, ale p�esto m�li ob�anskou odvahu, tedy to v�echno bychom shrnuli pod jednu st�echu.

V�echny komunisty bychom u�inili odpov�dn� za v�ci, kter� prov�d�lo politbyro, kter� fal�ovalo volby, ale ne v�ichni komunisti fal�ovali volby. Ne v�ichni pr�vn�ci vyn�eli nespravedliv� rozsudky. Abych nav�zal na to, co tady �ekl pan Sokol, kdy� jsem tu na za��tku je�t� nebyl. Tedy, je�t� jednou bych to shrnul. Nejde o to, rozd�lovat lidi na vinn� a nevinn�. U t�chto lustrac� jde o to, zda ur�it� osoby ve zcela konkr�tn�m historick�m �ase jsou schopny l�pe, m�n� dob�e nebo v�bec ne vy- kon�vat ur�it� vedouc� pozice. Jde tedy o toto politick� rozhodnut�, ne o mor�ln� odsouzen�. Jde o jak�si p�ezkoum�n� vhodnosti ve zcela konkr�tn� historicky zat�en� situaci. Pane Trojane, v jednom bod� bych V�m vy�el vst��c a sice tam, kde jste po�adoval... [...]2) Nemohu tak� ��ci, �e tady toto pravidlo, kter� m�me v N�mecku se hod� stejn� pro v�echny ostatn� zem�, to bych necht�l tvrdit. R�d bych pouk�zal pouze na jedno z�kladn� nebezpe��, kter� vznik�, kdy� neexistuje v�bec ��dn� p��stup k materi�l�m, b�val� vl�dnouc� apar�t m� v tomto p��pad� po celou n�sleduj�c� dobu kl��ov� v�domosti monopolisticky ve sv�ch rukou a je to on, kdo rozhoduje, co z t�chto v�domost� nab�dne a nebo tak� nenab�dne ob�tem, soudc�m. A tento t�k� handicap je ve v�ech zem�ch, kde nen� z�konem upraven p��stup k informac�m.

Nyn� bych se cht�l je�t� jednou dotknout, pane Trojane, toho probl�mu, ��kal jste, �e existuj� jm�na velice zn�m�ch osob, kter� jsou tak� zat�eny, jmenoval jste kardin�la Tom�ka. Pr�v� jsem se nechal informovat o tom, �e tento kn�z sed�l n�kolik let ve v�zen� a dnes je profesorem. Mus� p�ece existovat mo�nost, abychom byli v obraze, co se t�k� t�chto v�c�. Jak v�bec vypadal spolupr�ce vysok�ho kl�ru? Co tito lid� d�lali? Nem��eme p�ece jednodu�e ��ci, v z�sad� to byly velmi zl� �asy a �lov�k sm�l d�lat cokoliv. Kdy� se nyn� pod�v�me zbl�zka, v�imneme si, �e v r�mci c�rkve, inteligence, hospod��stv� bylo velk� mno�stv� lid�, p�es 90% a �e v�t�ina t�chto lid� nebyla ochotna spolupracovat se st�tn� bezpe�nost�, aspo� ne trvale. A docela mal� ��st lid� vyvinula zvl�tn� mor�lku, ov�em r�zn� motivovanou, n�sobenou ov�em ochotou zradit, chci b�t Jid�em, nebo tak� n�sobenou n�zorem - jsem vyznava� klidu, jsem naivn� a ni�eho si nev��m�m - anebo n�zorem jsme p�ece spojenci... Ale to p�ijde a� dnes odpoledne na po�ad.3) To se tak� t�k� jedn� pozn�mky pana Trojana. Pane Trojane, j� si mysl�m, �e nem��ete z podklad� tady v �eskoslovensku dok�zat to, co jsme nedok�zali ani my u n�s, �e neofici�ln� spolupracovn�ci se dostali do akt t�m, �e byli ileg�ln� odposlouch�v�ni. Tedy neofici�ln� spolupracovn�ci, agenti dostali sv�j statut v�dy na z�klad� n�jak�ho druhu smlouvy, tedy ne z d�vodu, �e by byli pouze ileg�ln� odposlouch�v�ni.

P�i sv�ch pobytech v Polsku a Ma�arsku jsem se velmi �asto setk�val s teori� fal�ov�n�. Jednu dobu existovala i u n�s. Na za��tku, na z�klad� vnit�n� logiky, jsme si �ekli, to nen� mo�n�, informace jsou p�ece z�kladn�mi v�robn�mi prost�edky tajn� slu�by, nemohou b�t p�ece v�plodem pouh� fantazie. K tomuto argumentu vnit�n� logiky p�istupuje je�t� jeden argument - a to je argument statistiky. Ji� jsme provedli n�kolik set tis�c re�er�� v aktech. A ta teorie fal�ov�n� se v�decky uk�zala jako neudr�iteln� - je to prost� legenda. Zvu v�echny historicky vzd�lan� badatele a v�echny z�jemce do v�zkumn�ho odd�len� m�ho ��adu, kde pracuj� historikov� a politologov�, kter�m je zn�ma tato kritika pramen�. M��ete se o tom v�em u nich informovat, pokud byste se rozhodli pracovat t�mto sm�rem. Ale i p�esto doch�z� v materi�lech k subjektivn�m hodnocen�m, nap�. jednotliv� zpr�vy neofici�ln�ch spolupracovn�k� maj� r�znou kvalitu. Ale tento probl�m se t�k� v�bec akt jako takov�ch, nejenom t�ch z totalitn�ho syst�mu. Ale i u zcela norm�ln� demokraticky veden�ho soudu nebo u zcela norm�ln� v�decky veden� nemocnice existuj� chybn� diagn�zy - v nemocnici, u soudu jsou to nap�. nespr�vn� nebo ��ste�n� spr�vn� v�pov�di sv�dk� - je t�eba to v�e br�t v �vahu p�i p�ij�m�n� rozhodnut�.

Na z�v�r - radil bych, sledovat kategorie dat, ale d�lat rozd�ly, kdy� m�me mor�ln� hodnocen�. Byli lid�, kte�� sice neofici�ln� spolupracovali, ale p�esto nejsou z mor�ln�ho hlediska zr�dci. N�kte�� p�ekro�ili hranice, kter� ti ostatn� respektovali. A je tedy tady toto p�ekro�en� hranice d�vodem k tomu, abychom se s nimi roze�li nebo ne? Zde se jedn� pouze o ur�it� zv�en�, ale ne o mor�ln� dimenzi, ta existuje, ale to je mezilidsk� z�le�itost...4) Pro mne je to, co ta d�ma zde, �ekla nesrovnateln� d�le�it�j��. �e st�t, parlament dal pr�va ob�an�m, kter� oni pot�ebuj�, aby se mohli vyrovnat se svoj� vlastn� biografi�, p�ed�v� jim v�domosti, kter� vlastnila autoritativn� moc. A t�m ��k� z�rove� sv�mu ob�anovi, ty jsi, za prv� - ty jsi toho hoden a schopen zach�zet s informacemi, kter� se t�kaj� tv� osoby. T�m se dost�v� ven z dilematu, �e st�t chr�n� protipr�vn� informace, st�t, kter� chce b�t pr�vn�m st�tem. To je tedy velice d�le�it� v�c. Za druh�, teprve kdy� pozn�m, �e lid� se daj� zm�nit t�m, �e z�skaj� informace a t�m, �e se budou cvi�it v tom, aby k t�mto fakt�m zauj�mali ur�it� postoj, potom se tedy vyplat� pracovat v politick�m, ve�ejn�m nebo c�rkevn�m �ivot�. Kdo nev��� v prom�nu �lov�ka, nemus� se v�bec v�novat historick�mu b�d�n�.

Ka�d� v�, jak zlo�inn� byl Hitler�v re�im, ale my p�ece nem��eme p�ehl�et spisy gestapa, Hlavn�ho ��adu ��sk� bezpe�nosti, NSDAP, nacistick�ch ��ad�, jen proto, �e to byl zlo�inn� syst�m. Ka�d� historik v�, �e to nen� mo�n�. Historick� b�d�n� se p�ece nem��e vzd�t t�chto dokument�. Syst�my jsou ��belsk�, ale jejich ��etn� jsou naprosto exaktn�.

A je�t� p�r slov pro V�s, pane velvyslan�e. Jist� jsme v politick�m boji m�li cel� mno�stv� n�zor� na to, kdo je spojenec a kdo je protivn�k. A v�t�inou jsme m�li pravdu. Ale ur�it� ��slo zr�dc� nen� v�t�� ne� ��slo lid�, kte�� m�li ob�anskou odvahu - a to je z t�chto materi�l� tak� vid�t.

Cht�l bych skon�it dv�mi samostatn�mi p��pady:

1) mlad� �ena je p�emluvena st�tn� bezpe�nost�, je to komunistka, aby se dostala do c�rkevn�ch kruh�, za�ne studovat teologii, nech� se ve jm�nu st�tn� bezpe�nosti pok�t�t. Ukon�� teologick� studium a neust�le p�ed�v� informace st�tn� bezpe�nosti. V roce 1989 se stane vik��kou, potom p�ich�z� revoluce - a dnes si to v�echno p�e�teme, jak to vlastn� bylo. A j� jsem r�d, �e tato �ena u� nepok�t� m� d�t� nebo mi nebude pod�vat hostii. Ona pracuje dnes v jedn� bezpe�nostn� agentu�e, kter� zakl�daj� v�t�inou b�val� zam�stnanci st�tn� bezpe�nosti. A jej� v�d�lek nen� v�bec �patn�.

2) A nyn� o jin� �en�. Byla to soudru�ka a pracovala v jednom n�rodn�m podniku. D�stojn�k st�tn� bezpe�nosti p�ijde do tohoto podniku, do speci�ln� m�stnosti a vede s n� n�sleduj�c� rozhovor: Ty jsi dobr� soudru�ka, my jsme pro m�r, ty jsi pro socialismus - poj�me si spole�n� pohovo�it. Ale ona nechce, m� dilema. A krom� toho je N�mka, a N�mci neradi ��kaj� ne autorit�m, st�tn� moci - v tom se mus�me od na�ich polsk�ch soused� je�t� mnoho u�it. Tedy ona neum� ��ci ne, ale ani ne�ekne ano. A dal�� den r�no, �ekne b�hem sva�inov� p�est�vky sv�m kolegyn�m toto: p�edstavte si jakou d�v�ru ve mne soudruzi maj�, j� se m�m st�t nyn� dokonce neofici�ln� spolupracovnic� st�tn� bezpe�nosti. V�sledek: v aktech st�tn� bezpe�nosti t�to �eny �teme n�sleduj�c�: vlastn� velmi vhodn� kandid�tka pro neofici�ln� spolupr�ci se sama odhalila ve st�edu toho a toho dne v kant�n�, v tom a v tom n�rodn�m podniku. T�m p�dem nen� vhodn� pro neofici�ln� spolupr�ci. P��pad je ulo�en do arch�vu.

Existuj� tis�ce takov�ch p��b�h�, kter� nejsou v�bec hrdinsk�, ale pouze vyj�d�en�m prost� ob�ansk� odvahy. A proto n�m tato akta tak� ��kaj�, jac� jsme. Jsou to zl� akta, najdeme zde zradu, hrdinstv�, prost� odm�tnut� - prost� v�echny tyto v�ci. A u��me se z toho - jak je ohro�ena a jak� jsou jej� formy - ob�ansk� state�nost. A tu p�ece pot�ebujeme v ka�d� spole�nosti.




1) V tomto m�st� byla vym��ov�na kazeta a J. Gauck ji� nebyl schopen rekonstruovat p�esn� sv�j projev.

2) J. Gauck polemizoval s n�zory prezidenta K�es�ansk� akademie doc. ThDr. Tom�e Hal�ka, kter� semin��i p�edsedal, a dr. V�clava Trojana, pedagoga fakulty soci�ln�ch v�d. Dal��m zm�n�n�m byl advok�t JUDr. Jan Sokol

3) Odpoledne dne 22. 4. 1994 byly p�edneseny je�t� refer�ty V�clava Bendy, Andrzeje Grajewsk�ho, Milo�e Rejchrta a dal��ch.

4) Viz pozn. 1.


Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |