��AD DOKUMENTACE A VY�ET�OV�N�
ZLO�IN� KOMUNISMU

POLICIE �ESK� REPUBLIKY
Securitas Imperii - sborn�k




Z�kon 231/1948 Sb. a obrann� zpravodajstv�
�s. arm�dy.

(Aplikace z�kona �. 231/1948 Sb. na ochranu lidov� demokratick� republiky v p�edstav�ch 5. odd�len� hlavn�ho �t�bu.)


Obrann� zpravodajstv� �s. arm�dy se po sv�m osamostatn�n� v roce 1945 pom�rn� rychle stabilizovalo. A na rozd�l od �tvar� zpravodajsk�ch a st�tobezpe�nostn�ch slo�ek ministerstva vnitra se organizace vojensk� defenz�vy velmi brzy ust�lila, v podstat� z�stala beze zm�n a� do vzniku Velitelstv� vojensk� zpravodajsk� slu�by v roce 1951. Jej� v�znam pro �innost II. odbor� Zemsk�ch odbor� bezpe�nosti �i pozd�ji samotn� St�tn� bezpe�nosti se ne v�dy pln� doce�uje, i kdy� v mnoh�m byla pr�v� vojensk� defenz�va vzorem pro vznikaj�c� st�tn� bezpe�nost, kter� p�ej�mala jej� k�dry, metody i terminologii.

Ob� instituce v�bec m�ly mnoho spole�n�ho (koneckonc� v roce 1953 je vojensk� kontrarozv�dka i de jure v�len�na do st�tn� bezpe�nosti jako VI., pozd�ji III. spr�va SNB), a proto informace, jak veden� 5. odd�len� aplikovalo z�kon na ochranu lidov� demokratick� republiky, bude u�ite�n� pro pochopen� dobov�ch souvislost� i protipr�vn�ho jedn�n� a �innosti p��slu�n�k� obrann�ho zpravodajstv�. V kontextu s t�m pak rovn� i ostatn�ch repres�vn�ch org�n� komunistick�ho re�imu v �eskoslovensku.

Intern� pom�cka 5. odd�len� hlavn�ho �t�bu - St�h�n� vojensk�ch osob a sou�innost org�n� OZ1) - je rozd�lena na t�i ��sti. Prvn� se zab�v� povahou trestn�ch �in�, druh� pak vojensk�m soudn�m ��zen�m a kone�n� t�et�, z hlediska pochopen� mechanismu represivn�ch opat�en� nejd�le�it�j��, vypov�d� o sou�innosti org�n� obrann�ho zpravodajstv� s justi�n�mi ��ady.

I kdy� o t�to spolupr�ci pronikly zm�nky na ve�ejnost, tak v�dy jen v kontextu poru�en� takzvan� socialistick� z�konnosti. Co v praxi znamenala, nast�nil 14. dubna 1949 kapit�n JUDr. Karel Va�, kdy� p�ipom�nal, �e vojensk� odd�len� st�tn� prokuratury vypracovalo ob�alobu na gener�la Karla Kutlva�ra "ji� deset dn� po obdr�en� trestn�ho ozn�men�, a� skutkov� d�j byl velmi rozs�hl� a rozmanit�" a to jedin� proto, �e vojensk� odd�len� st�tn� prokuratury se ��dilo "z�sadou soudruha dr. Alexeje �epi�ky o spolupr�ci st�tn�ch z�stupc� s bezpe�nostn�mi org�ny je�t� p�ed pod�n�m trestn�ch ozn�men�. V dan�m p��pad� org�ny St�tn� bezpe�nosti upravily trestn� ozn�men� podle p�edem tlumo�en�ho n�vrhu �seku st�tn� prokuratury...".2) Kdo tedy byl �alobcem, a kdo soudcem?

Domn�v�me se, �e publikovan� ��st dokumentu 5. odd�len� hlavn�ho �t�bu vypov�d� dostate�n� jasn�, a p�i absenci podobn�ho "n�vodu" z provenience St�tn� bezpe�nosti i justice napom��e objasnit intenzivn� spolupr�ci p��slu�n�k� t�chto repres�vn�ch org�n� v protipr�vn� �innosti na p�elomu �ty�ic�t�ch a pades�t�ch let v �eskoslovensku.

M. Fab�i�ov�, Z. Vali�

* * *


"Sou�innost org�n� obrann�ho zpravodajstv� s justi�n�mi ��ady.

P�ed p�ed�n�m kter�hokoliv p��padu k soudn�mu trestn�mu st�h�n� nutno uv�iti:

  1. zda jde o p��pad soudem st�hateln� (tj. je-li d�na skutkov� podstata soudn�ho trestn�ho �inu).3)
  2. zda je p��pad ��ste�n� vy�et�en a dokumentov�n.
  3. kone�n�, zda m� obrann� zpravodajstv� z�jem na soudn�m st�h�n�.


Ad a):

Org�n obrann�ho zpravodajstv� nen� samoz�ejm� obezn�men se skutkov�mi podstatami trestn�ch �in�. Mus� se v�ak nezbytn� obezn�miti s n�kter�mi skutkov�mi podstatami, kter� velmi �zce souvis� s jeho funkc� obrann�ho zpravodajce.

�innost obrann�ho zpravodajstv� je zam��ena p�edev��m na odvr�cen� v�zv�dn� �innosti4) proti republice, mus� tedy org�n obrann�ho zpravodajstv� zn�ti nezbytn� skutkovou podstatu �� 5 - 8, 8, 9, 12 z�kona na ochranu lidov� demokratick� republiky.5)

V�zv�dn� �innost ciz�ch zpravodajsk�ch org�n� op�r� se se pak p�edev��m o pomoc dom�c�ch protist�tn�ch �initel� a organisac� a politickou emigrac�. Z toho vypl�v� nutnost zn�ti skutkovou podstatu �� 1 a 2 z�kona na ochranu lidov� demokratick� republiky.6) Org�n obrann�ho zpravodajstv� mus� t� v�d�t �e krom� aktivn�ch spolupracovn�k� ciz�ch �initel� jest velmi �ast� zjev - pomoc pasivn�, tj. nep�ek�en� nebo neozn�men� velezrady, vyzv�da�stv� a trestn�ch �in� nam��en�ch proti �eln�m p�edstavitel�m st�tu. Z toho vypl�v� povinnost zn�ti ustanoven� � 35 z�kona na ochranu lidov� demokratick� republiky7) a dal��ch �� na n� tento paragraf navazuje.

Ileg�ln� organisace nam��en� proti platn�mu pr�vn�mu ��du, vyv�jej�c� konkr�tn� �innost, vy�erp�vaj�c� skutkovou podstatu dal��ch �� z�kona na ochranu lidov� demokratick� republiky ��s. 231/48 Sb.

Z uveden�ch vypl�v�, �e d�stojn�k obrann�ho zpravodajstv� mus� zn�ti dob�e tento z�kon.

B�hem sledov�n� zpravodajsky z�vadn�ch p��pad� mus� pak d�stojn�k obrann�ho zpravodajstv� jedn�n� sledovan�ch osob porovn�vati se znaky skutkov�ch podstat trestn�ch �in� uveden�ch v tomto z�kon�. Mus� jednotliv�, v z�kon� uveden� pojmenovan� znaky naplniti konkr�tn�m materi�lem ze sledovan�ho p��padu. Jedin� tak m��e org�n obrann�ho zpravodajstv� vn�sti do svoj� pr�ce soustavnost, jedin� tak m��e svoji pr�ci pl�novat.

S tohoto hlediska se maj� v�sti samoz�ejm� i v�slechy z��astn�n�ch osob. Vysl�chaj�c� m� srovn�vat z�skan� materi�l se skutkov�mi znaky uveden�mi v p��slu�n�m z�konn�m ustanoven�. M� soust�edit materi�l dokumentuj�c�, �e jedn�n� podez�el�ch osob napl�uje skutkovou podstatu p��slu�n�ho trestn�ho �inu.

Kone�n� z tohoto hlediska m� b�ti vypracov�no i trestn� ozn�men�, kter� ve sv� materi�ln� ��sti m� b�ti souhrn zji�t�n�ch skutkov�ch znak� z p��slu�n�ho trestn�ho �inu.

Kde org�n obrann�ho zpravodajstv� spolup�sob� p�i vy�et�ov�n� jin�ch p��pad� ne� z�kona na ochranu republiky a v�bec, kde nen� mu jasno, zda jde o trestn� �in soudn� st�hateln�, m� si vy��dati kr�tkou cestou informaci od nejbli���ho prokur�tora (vrchn�ho vojensk�ho prokur�tora), anebo od pr�vn�ka 5. odd�len� hlavn�ho �t�bu.


Ad b):

��elem cel�ho vy�et�ov�n� (p�edb�n�ho prokur�torsk�ho i soudn�ho) je soust�edit co nejv�ce materi�lu k dokumentaci, �e pachatel sv�m jedn�n�m naplnil skutkovou podstatu trestn�ho �inu (trestn�ch �in�).

Vzhledem k tomu, �e prokur�tor (vrchn� vojensk� prokur�tor) jest odk�z�n v p��padech zpravodajsk�ho r�zu p�edev��m na materi�l dodan� org�ny obrann�ho zpravodajstv� a �e z�sadn� tento materi�l u� m� b�ti soust�ed�n d��ve, ne� se pod� trestn� ozn�men�, jest p�edev��m �kolem obrann�ho zpravodajce soust�edit co nejv�ce materi�lu tak, aby p�i pod�n� trestn�ho ozn�men� byly znaky z�konn� skutkov� podstaty konkr�tn�ho trestn�ho �inu vy�et�eny, tj. napln�ny z�skan�m materi�lem. Stejn� bude p�edev��m �kolem obrann�ho zpravodajce predikovat k zji�t�n�m skutkov�m okolnostem pot�ebn� d�kazy. Bez pot�ebn�ch d�kaz� nelze pachatele odsouditi.

A� d�stojn�k obrann�ho zpravodajstv� nen� pr�vn�kem, mus� v�d�t p�i predikov�n� d�kaz� aspo� p�edb�n� odhadnouti, zda tyto dosta�� k usv�d�en� pachatele. Mus� se v��ti do postaven� pachatele, p�edv�dat jeho pravd�podobnou obranu a srovnat ji s predikovan�mi d�kazy.

Je-li �pln� zjevn�, �e d�kazy neposta�� k usv�d�en�, nem� smyslu p�ed�vat v�e ke st�h�n�.


Ad c):

�asto se st�v�, �e z�jem zpravodajsk� p�eva�uje nad ve�ejn�m z�jmem na potrest�n� vin�ka. M��e j�ti o tyto typick� p��pady:

1) odhalen� a objasn�n� p��pad A souvis� se z�va�n�j��m a nedo�e�en�m p��padem B. A� p��pad A by s�m o sob� mohl b�ti p�ed�n k �sp�n�mu st�h�n�, bude nutno toto st�h�n� odlo�iti do do�et�en� cel�ho �et�zu, aby se z�sahem do p��padu A nezma�ilo p�edem �sp�n� do�et�en� p��padu B.

2) P��pad jest zcela objasn�n, pachatel� zn�m� a dosa�iteln�. odevzd�n�m v�ci k trestn�mu st�h�n� by v�ak bylo nutno odevzdati dokumenta�n� materi�l, jeho� utajen� m� v dan�m p��pad� v�t�� hodnotu ne� st�h�n� konkr�tn�ho p��padu. Dokumenta�n� materi�l by se toti� dostal do soudn�ch spis�, tedy do rukou �alobce, jeho zapisovatele a pomocn�ho person�lu, soudce a soudn�ho person�lu a hlavn� obh�jce, tak�e mo�nost utajen� ke i p�es p��padnou tajnost ohro�ena.

Za t�m ��elem, aby se zamezilo vyzrazen� st�tn�ho tajemstv� p��mo org�ny obrann�ho zpravodajstv� t�m, �e jimi p�edlo�en� protokoly obsahuj� takov� �daje, kter� maj� z�stat utajeny p�ed v�emi nepovolan�mi osobami, tedy i p�ed osobami z��astn�n�mi na trestn�m ��zen�, vydalo hlavn� �t�b 5. odd�len� v�nos �j. 13000 d�v. E/1949, ve kter�m se mimo jin� prav�:

"P�i zm�nk�ch (v protokolech) o velitelstv�ch, d�stojn�c�ch, jejich za�ad�n� a funkc�ch, dislokaci apod. uv�d�jte, pokud to ne�in� protokol nejasn�m, jen nezbytn� nutn� �daje a p�i jmenov�n� vojensk�ho �tvaru ozna�ujte je z�sadn� kryc�m ��slem.

P��klad: Hl�sil jsem to veliteli pos�dky (vojensk�ho �tvaru ��s....). P�i �et�en� z�va�n�ho zpravodajsk�ho p��padu, p�i kter�m se n�m dost�v� informac� o zpravodajsk�ch metod�ch ciz�ch mocnost�, vedouc�ch zpravodajsk�ch org�nech a v�bec d�le�it�ch zpr�v, na�izuji sepsati nejd��ve protokol s pln�m ozna�en�m v�ech �daj� a teprve po skon�en� tohoto sepsati pak nov� protokol ve smyslu t�chto pokyn�, je� bude p�edlo�en soudn�m instanc�m k dal��mu ��zen� a jeho� obsah bude d�n ��ely trestn�ho ��zen�. P�vodn� protokol se v�emi �daji z�stane v�hradn� jen pro pot�ebu zpravodajsk�ch org�n�."8)

3) Obrann� zpravodajstv� m� p��pad vy�et�en a dokumentov�n. Jako hlavn� sv�dek v�ak m� b�ti uveden d�v�rn�k. Z�le�� na okolnostech p��padu, co m� v�t�� hodnotu, zda odevzd�n� v�c� soudn�mu st�h�n� a odhalen� d�v�rn�ka anebo z�eknut� se st�h�n� a utajen� d�v�rn�ka pro dal�� d�le�it�j�� pr�ce.

4) Zji�t�n� a usv�d�en� pachatel je zapojen do v�t�� s�t�, kter� je�t� odhalena nebyla. N�kdy bude ��eln�, zajistiti si spolupr�ci pachatele. Bude nutno v takov�chto p��padech sepsati s n�m protokoly, kter� jej usv�d�uj�, ale neodevzd�vat jej zat�m ke st�h�n�, aby se mohlo proti n�mu kdykoliv zakro�iti.

Z�v�r.

Z�sadn� nutnosti dob�e uv�iti, zda jsou spln�ny v�echny p�edpoklady pro odevzd�n� v�c� ve�ejn�mu �alobci k soudn�mu st�h�n�, nebo� ka�d� un�hlen� opat�en� bez ohledu na shora uveden� postul�ty je t�m�� nenapraviteln�. Nutno si uv�domiti, �e p�ed�n�m v�ci ve�ejn�mu �alobci ztr�c� obrann� zpravodajstv� volnou dispozici s p��padem. U�in�n� krok nelze od�initi, pak u� ani se souhlasem ve�ejn�ho �alobce, je�to ani on nedisponuje voln� s p�edan�m materi�lem, le� jsa v�z�n vojensk�m trestn�m ��dem, mus� ve v�ci postupovat bez ohledu na p��padn� odli�n� zpravodajsk� z�jem.

Jednotliv� f�ze sou�innosti s justi�n�mi ��ady.

Podle jednotliv�ch f�z� trestn�ho ��zen�, nutno rozli�ovati mezi sou�innost�

  1. v p�edb�n�m ��zen�, kon��c�m pod�n�m trestn�ho ozn�men�,
  2. za vyhled�vac�ho ��zen� do pod�n� �aloby,
  3. p�i hlavn�m p�el��en�.

ad a) - ��elem p�edb�n�ho ��zen� je p�ipravit vy�et�ov�n� tak, aby se zjistilo:

  1. zda a o jak� trestn� �in jde,
  2. osoba pachatele, p��padn� dal�� ��astn�ci trestn�ho jedn�n� (pomocn�ci, n�vodci atd.),
  3. d�kaz usv�d�uj�c� pachatele,
  4. na z�klad� uveden�ch ad 1) - 3 mus� b�ti pak vy�et�uj�c�mu jasno, zda jsou zde d�vody zat�en� a uvalen� prozatimn� vazby.

Toto stadium pak kon�� pod�n�m trestn�ho ozn�men�, jsou-li zde d�vody trestn�ho st�h�n�.

Vzhledem na povahu p�edb�n�ho ��zen� mus� b�ti hlavn� d�raz polo�en na podchycen� podstatn�ch znak� trestn�ho �inu podstatn�ch d�kaz� bez zbyte�n� rozvl��nosti.

Pokud jde o zat�k�n� a uvalen� zaji��ovac� vazby, nutno m�ti na z�eteli, �e pro tyto �kony mus� b�ti spln�ny p�edpoklady, tj. v dob� zat�k�n� a uvalen� vy�et�ovac� vazby mus� u� b�ti zn�mo, �e se pachatel dopustil trestn�ho �inu za okolnost�, umo��uj�c�ch uvalen� vazby a povaha trestn�ho ��zen� vy�aduje t�, aby byly u� po ruce d�kazy proti pachateli.

Zaji�t�n� p�ed�asn�, tj. p�ed t�m, ne� je p��pad shora uveden�m zp�sobem p�ipraven, odporuje �stav�.

Krom� toho takov�to zaji�t�n� oby�ejn� nejen nepovede k �sp�n�mu v�sledku, nebo� ve�ejn� �alobce nem� d�vod k uvalen� vy�et�ovac� vazby ani podklad k zah�jen� vyhled�vac�ho ��zen�, ale oby�ejn� bude m�ti v z�p�t� i nemo�nost p��pad v�bec do�et�iti (nebezpe�� zahlazen� stop, �t�k spolupachatel� atpod.)

Org�ny, vedouc� zatimn� �et�en� si mus� tyto okolnosti uv�domiti. Nesm� se spol�hat na blahov�li ve�ejn�ho �alobce. Vych�z�-li ve�ejn� �alobce p��li� ochotn� vst��c p�i zahajov�n� vyhled�vac�ho ��zen� a uvalov�n� vy�et�ovac� vazby v p�edem dob�e nep�ipraven�ch p��padech, po�kozuje autoritu justi�n�ch ��ad� a p�edev��m s�m sebe, nebo� ztr�c� pot�ebnou iniciativu a volnost jedn�n�. Krom� toho a hlavn� v ��zen� bez n�le�it�ch p�edpoklad� nepovede k �sp�chu.

Jen v�jime�n� se zahajuje �et�en� zaji�t�n�m pachatele (p�isti�en�m p�i �inu, � 171 odst. 1, vojensk�ho trestn�ho ��du). V tomto p��pad� v�ak jde v podstat� o zrychlen� proces, p�i �em� ale jsou spln�ny u� v�echny p�edpoklady pro tento postup. (�in a osoba pachatele zji�t�ny, d�kaz zjedn�n p�isti�en�m.) V dal��m pr�b�hu pak p�jde o zasazen� takto zaveden�ho p��padu do �ir��ho r�mce (bude se vy�et�ovat motiv, zji��ovat spole�n�ci atd.)

V prost�ch detektivk�ch se setk�v�me s n���m, co je nutno si zapamatovat. Tam se st�v� �asto, �e pachatel je vy�et�uj�c�mu u� od za��tku zn�m a cel� detektivka je pak vypl�ov�na sh�n�n�m d�kaz�. Pachatel se zajist� na posledn� str�nce rom�nu, kdy� se pot�ebn� d�kazy na�ly.

Postup zpravodajsk�ch org�n� v p��pravn�m ��zen�.

1) Zpravodajsk� sledov�n� p��padu, zam��en� k zji�t�n� podez�el�ch osob a k postupn�mu vyhran�n� skutkov�ch znak�. B�hem t�to po��te�n� f�ze jde o sledov�n� podez�el� �innosti, o zji�t�n� osob na �innosti z��astn�n�ch, kone�n� o postupn� objasn�n� povahy a z�m�r� podez�el� �innosti.

V�sledkem m� b�ti:

a) zji�t�n� z��astn�n�ch osob a objasn�n� jejich funkc� (hlavn� a vedlej�� ��astn�ci),

b) vyhran�n� skutkov�ch znak� provozovan� �innosti (individualizov�n� �inu).
Nap��klad: s po��tku je sledov�na podez�el� organisace. Nen� je�t� jasn�, zda jde o organisaci spokojuj�c� se s podvratnou agitac� nebo zda prov�d� t� skute�nou diverzantskou pr�ci, pop��pad�, zda nejde o spol�en� k vyzv�d�n� ve prosp�ch ciz� moci, kone�n� zda tato organisace neprov�d� �innost ve v�ech zde uveden�ch sm�rech. (jde o to, aby se v tomto stadiu tyto okolnosti
objasnily.)

2) Postupn� p�edb�n� dokumentace:

P�i sledov�n� trestn� �innosti jest nutno se postarati o postupn� zaopat�en� d�kaz�. Z�znamy o �innosti podez�el�ch osob mus� b�ti doprov�zeny z�znamy o d�kazech, usv�d�uj�c�ch pachatele sledovan� �innosti (fotografie, z�znamy o sch�zk�ch s jin�mi podez�el�mi osobami, protokoly s v�rohodn�mi a spolehliv�mi sv�dky a tak pod.).

3) zat�en� a uvalen� prozatimn� vazby.

  1. Je-li zji�t�n pachatel,
  2. je-li p��pad tak z�va�n�, �e si vy�aduje toto opat�en�,
  3. je-li p��pad dostate�n� dokumentov�n, anebo aspo� v�echno pro tuto dokumentaci p�ipraveno.

4) Dopln�n� dokumentace po uvalen� prozatimn� vazby.

Prov�d� se:

  1. v�slechem podez�el�ho,
  2. v�slechem sv�dk�,
  3. dopln�n�m usv�d�uj�c�ho materi�lu podle situace.

K tomu nutno zd�razniti, �e v�slech podez�el�ho m� b�ti proveden z�sadn� a� tehdy, jsou-li podstatn� znaky trestn�ho �inu jin�m zp�sobem dostate�n� dokumentov�ny.

Pachatele nutno usv�d�ovati a nelze se spol�hat na to, �e se tento dobrovoln� dozn�.

Vy�et�uj�c� mus� b�ti na v�slech pachatele dob�e p�edem p�ipraven.

Nutno si uv�domit, �e pachatel je ze v�ech z��astn�n�ch osob nejl�pe obezn�men s materi�lem a hned vyc�t�, nen�-li jeho hlavn� odp�rce, vy�et�uj�c� org�n p�ipraven. V�slech pachatele mus� b�ti tud� proveden tak, aby byl usv�d�en pod t�hou d�kaz�.

Konfrontace, po p��pad� p�edlo�en� v�c� doli�n�ch maj� se prov�sti, jestli je pravd�podobn�, �e se pod jejich t�hou pachatel dozn�. Bude z�le�et ov�em na vy�et�uj�c�m, aby uv�il, zda p�ed�asn� konfrontace, neb p�ed�asn� p�edlo�en� usv�d�uj�c�ho materi�lu nepovede k opaku, - zda se toti� v p��pad� ne�sp�chu neumo�n� pachateli vymysleti si, znaje "esa" protivn�ka, jinou v�rohodnou versi za pou�it� zn�m�ho mu materi�lu.9)

Dal�� p�ipom�nky:

1) protokoly mus� b�ti v�cn�, bez dlouh� historie a bez v�c�, kter� s p��padem nesouvis�. Tyto okolnosti mo�no objasniti p�ed protokolov�n�m, do protokolu se maj� v�ak dostat jen tehdy, jestli�e maj� vliv na objasn�n� konkr�tn�ho p��padu.

2) Pachatel ani sv�dkov� nesm� b�ti k v�pov�di nuceni. Nehled� na to, �e vynucen� je trestn�, ztr�c� takov�to v�pov�di hodnotu, i kdyby byly v podstat� pravdiv�.10)

3) Protokoly mus� b�t pravdiv�, bez p��kras, zbyte�n�ch dedukc� vy�et�uj�c�ho atd.

V trestn�m ��zen� plat� z�sada voln�ho oce�ov�n� d�kaz�. Soudce, zkoumaje produkovan� d�kazn� materi�l a jsa povinen hledati a nal�zati objektivn� pravdu, je �asto sveden z t�to cesty nespr�vn� po��zen�mi protokoly.

Je-li protokol z 80% pravdiv� a 20% je "p�ib�sn�n", m��e t�chto 20%, naraz�-li na n� soudce a mus� na n� naraziti, znehodnotit i on�ch pravdiv�ch 80%.

Takto nespr�vn� po��zen� protokoly pak maj� v z�p�t� v lep��m p��pad� prodlou�en� a zkomplikov�n� ��zen� (cel� p��pad se mus� bez p�ihl�dnut� k vadn�m protokol�m pro�et�it znovu), p��padn� ke zpro�t�n� pachatele pro nedostatek d�kaz�, pon�vad� soudce ztrativ�i d�v�ru v p�edlo�en� ne �pln� pravdiv� materi�l d�kazn� a nemaje jin�ch d�kaz�, mus� pachatele zprostit.

Stejn� je tomu tak vzhledem na z�sadu voln�ho oce�ov�n� d�kaz�, jde-li o v�pov�di vynucen�. Je-li o n�kter�m ��ad� org�nu zn�m�, �e v�pov�di vynucuje, soud p��padn� neuv��� jimi produkovan�m d�kaz�m, i kdyby byly pravdiv�. V nejlep��m p��pad� bude nutno krom� norm�ln�ho produkov�n� d�kaz� dok�zati z jin�ch pramen� i to, �e v dan�m p��pad� jde o v�pov�di pravdiv�, shoduj�c� se se skute�nost�.

Sou�innost zpravodajsk�ch org�n� za vyhled�vac�ho ��zen� do pod�n� �aloby.

Vyhled�vac� ��zen� nen� ve vojensk�m trestn�m ��du obligatorn�. Je-li p��pad dob�e vy�et�en v p�edb�n�m ��zen�, m��e ve�ejn� �alobce podati �alobu p��mo, ani� by zav�d�l vyhled�vac� ��zen�.

��el vyhled�vac�ho ��zen�.

Vyhled�vac� ��zen� sm��uje k vy�et�en� skutkov� podstaty, k zaji�t�n� d�kaz� o tom, kdo je pachatelem a na zji�t�n� takov�ch skute�nost� je� se snad vyskytly a nasv�d�uj� nevinn� nebo men�� vin� obvin�n�ho. �pln� objasn�n�, jak se v�c ud�la, n�le�� do hlavn�ho p�el��en�.

V tomto stadiu ��zen� spo��v� sou�innost org�n� obrann�ho zpravodajstv� v trestn�m ��zen�:

1) v dopln�n� �et�en� a d�kaz� a to:

  1. bu� na podn�t ve�ejn�ho �alobce, aneb
  2. z vlastn�ho popudu;

2) v pod�n� p�edb�n�ho znaleck�ho n�lezu a posudku vy�et�uj�c�mu soudci, respektive p�edb�n�ch informac� ve�ejn�mu �alobci.

Ad 1)-a): Vojensk� (vrchn� vojensk�) prokur�tor je dle 142 vojensk�ho trestn�ho ��du opr�vn�n ��dati vojensk� velitelstv�, jako� i jin� ve�ejn� ��ady a jejich org�ny o vysv�tlen� a ozn�men� a m��e se na tyto ��ady obraceti za p���inou p�tr�n� nebo proveden� jednotliv�ch vyhled�vac�ch �kon�. Zejm�na m��e ve�ejn� �alobce po��dati uveden� ��ady o v�slech obvin�n�ho, pak o nep��se�n� v�slech osob vojensk�ch atd. Stejn� pr�va m� vy�et�uj�c� soudce u st�tn�ho soudu.

Ad 1)-b): Pod�n�m trestn�ho ozn�men� nekon�� povinnost obrann�ho zpravodajstv� p��pad sledovat a zvl�t� nekon�� tehdy, jestli�e p�edb�n� �et�en� nebylo �pln�. Org�n obrann�ho zpravodajstv� mus� z vlastn�ho podn�tu v�sti p��pad v evidenci a sv� poznatky a nov� d�kazy p�edlo�� ve�ejn�mu �alobci, s kter�m mus� �zce spolupracovat.

Na nutnost �zk� spolupr�ce ve�ejn�ch �alobc� s org�ny obrann�ho zpravodajstv� byli ve�ejn� �alobci upozorn�ni zvl�tn�mi instrukcemi gener�ln�ho vojensk�ho prokur�tora.

Ad 2) - Znalci se p�ib�raj� k sou�innosti bu� a� za vyhled�vac�ho ��zen�, aneb a� p�i hlavn�m p�el��en�.

Jde-li o p��pady z�va�n�j��, jmenovit� takov�, �e kdy� jejich znaleck�ho objasn�n� by nemohl ve�ejn� �alobce svou �alobu spr�vn� formulovati, p�ib�r� se znalec u� za vyhled�vac�ho ��zen�. Mus� se p�itom rozli�ovat mezi sou�innost� znalce s ve�ejn�m �alobcem a sou�innost� s vy�et�uj�c�m soudcem.

Vy��d�n� znaleck�ho posudku ve vyhled�vac�m ��zen� je �kolem soudcovsk�m, jest to tud� v�c� vy�et�uj�c�ho soudce.

Vede-li v�ak vyhled�vac� ��zen� ve�ejn� �alobce a pot�ebuje-li sv� znalosti o v�ci doplniti stanovisko znalc�, vy��d� si od znalc� informaci pro vlastn� pot�ebu. Takov�to informace je d�v�rn�, slou�� jen k informov�n� ve�ejn�ho �alobce a nest�v� se sou��st� spisu. Ve�ejn� �alobce se na tyto informace nesm� v �alob� dovol�vat.

��el:

Objasn�n� skutkov�ch okolnost� tak, aby podle nich pak mohl ve�ejn� �alobce formulovati �alobu.

Vede-li vyhled�vac� ��zen� soud, m��e si vy�et�uj�c� soudce k objasn�n� p��padu vy��dati znaleck� posudek. Takov� posudek stane se ��st� trestn�ho spisu a je p��stupn� i ob�alovan�mu a jeho obh�jci.

Sou�innost p�i hlavn�m p�el��en�.

Tato spo��v� v pod�v�n� znaleck�ch posudk�.

O znaleck�ch posudc�ch jednaj� velmi podrobn� do�asn� sm�rnice pro vojensk� znaleck� posudky, vydan� 5. odd�len�m hlavn�ho �t�bu, pod �j. 53477/Taj. pr�v. 1946.

Zde se uv�d� proto jen to nejd�le�it�j��.

�alobce i soud z nedostatku odborn�ch znalost� z oboru obrann�ho zpravodajstv� vid� projedn�van� p��pady izolovan�, tj. ka�d� p��pad jako v�ce-m�n� uzav�en� celek. �kolem znalce z obrann�ho zpravodajstv� bude vhodn� podan�m znaleck�m posudkem zar�movat konkr�tn� p��pad do �ir��ho celku, objasniti souvislost cel�ho p��padu poru�en� pr�vn�ho ��du s cel�m �et�zem �tok�, nam��en�ch proti vnit�n� a zevn� bezpe�nosti st�tu. Bez takov�hoto zar�mov�n� z�st�v� obraz konkr�tn�ho p��padu kus� a nem��e b�ti pak ani po z�sluze soudem zhodnocen.

K praktick� str�nce: Vzhledem na povahu znaleck�ch posudk� z oboru obrann�ho zpravodajstv� se doporu�uje tento postup:

Nepot�ebuje-li ve�ejn� �alobce nutn� k objasn�n� p��padu posudku znalc�, nem� si je b�hem vyhled�vac�ho ��zen� v�bec vy�adovati. Maj�-li se v�ak v p��padech nejasn�ch n�kter� okolnosti objasniti pomoc� znalc� z oboru obrann�ho zpravodajstv�, jako nejv�hodn�j�� - v z�jmu utajen� - vy��d�-li si ve�ejn� �alobce p�edb�nou informaci od t�chto znalc�. Jak u� bylo p�ed t�m uveden, tyto ve�ejn�m �alobcem vy��dan� informace slou�� pouze k jeho informov�n�, netvo�� sou��st spisu a nen� tud� zde nebezpe�� z prozrazen�, aspo� tak velik� jako p�i znaleck�m posudku soudn�m.

Znaleck� posudek vy�adovan� vy�et�uj�c�m soudcem za vyhled�vac�ho ��zen� se st�v� sou��st� spisu a mo�nost utajen� je velmi problematick�. Proto se bude nutn� tomuto zp�sobu �e�en� vyh�bat.

Nej��inn�j�� jest znaleck� posudek, podan� p�i hlavn�m p�el��en�.

K znaleck�mu posudku p�i hlavn�m p�el��en�.

Jde-li o p��pad jednoduch� a jasn�, m��e b�ti znaleck� posudek p�ednesen� �stn� a protokolovan�. Jde-li v�ak o p��pady, kdy znaleck� posudek si vy�aduje d�kladn�j�� p��pravy, jest nutn� postup n�sleduj�c�:

Ustanoven� znalci maj� p�ed hlavn�m p�el��en�m cel� spis prostudovat a na podklad� takto poznan�ho materi�lu a z vlastn�ch zpravodajsk�ch poznatk� a znalost� sestrojiti p�semn� znaleck� exempl�� (pr�klep) daj� je�t� p�ed hlavn�m p�el��en�m k dispozici ve�ejn�mu �alobci k jeho informaci (ne jako sou��st spisu). Takto se usnadn� spolupr�ce mezi �alobcem a znalci a umo�n� se �alobci dokonalej�� p��prava k hlavn�mu p�el��en�.

Origin�l posudku se potom p�e�te p�i hlavn�m p�el��en�.

Znalci jsou oby�ejn� dva a mohou posudek vypracovati spole�n�. P�i hlavn�m p�el��en� b�vaj� p��tomni od zah�jen� pr�vodn�ho ��zen� a maj� mo�nost p��pad a� do konce sledovat. Sami vystupuj� oby�ejn� jako posledn� prost�edek pr�vodn�. Tu pak maj� mo�nost p�edem p�ipraven� posudek p�e��st a p�ilo�it ke spis�m. P��padn� nov� okolnosti, kter� vy�ly na jevo p�i hlavn�m p�el��en�, mohou znalci objasniti �stn� do protokolu dodatkem k p�e�ten�mu a p�edlo�en�mu p�semn�mu posudku."





Pozn�mky:

1) Archiv Ministerstva vnitra (d�le jen AMV), 302-539-1.

2) Vojensk� historick� archiv (d�le jen VHA), Ministerstvo n�rodn� obrany (d�le jen MNO), Hlavn� spr�va soud� (d�le jen HSS) 1952, sign. 21/9.

3) Byla definov�na v podstat� jako v dne�n�m trestn�m ��du: "Pachatel se mus� dopustit jedn�n�, kter� je soudn�, k�ze�sky neb k�rn� za trestn� prohl�eno. Mus� sv�m jedn�n�m, respektive opomenut�m naplnit skutkovou podstatu zak�zan�ho �inu. Nen� mo�no nikoho st�hat (soudn�, k�ze�sky, k�rn�) za jedn�n�, kter� nen� zapov�zeno." AMV, 302-539-1.

4) T�mto typem p�sma je vyzna�eno prolo�en� p�smo v origin�le.

5) Rozum� se t�m druh� hlava z�kona �. 231/1948 Sb., tzn. � 5 - Vyzv�da�stv�, � 6 - Vyzv�da�stv� proti spojenci, � 7 Nedbal� uchov�v�n� st�tn�ho tajemstv�, �� 8, 9 Ohro�en� obrany republiky, � 12 Nedovolen� zpravodajstv�.

6) Tzn. � 1 Velezrada a � 2 Sdru�ov�n� proti st�tu.

7) Tzn. Nep�eka�en� nebo neozn�men� trestn�ho �inu.

8) AMV, 302-541-2.

9) Ov�em v prvn� ��sti dokumentu se tak� hovo�� o tom, jak "spr�vn�" poj�mat dokazov�n� v trestn�m ��zen�: "Nesta�� k potrest�n�, aby se pachatel dopustil trestn�ho �inu (soudn�ho, k�ze�sk�ho, aneb k�rn�ho). Jest nutn�, aby mu toto provin�n� bylo dok�z�no, jinak potrest�n� unikne.

Pachatel m� pr�vo zap�rat. Jest v�c� st�haj�c�ho, aby mu trestn� jedn�n� dok�zal.

V trestn�m ��zen� soudn�m (ani k�ze�sk�m a k�rn�m) nen� p�edeps�no, jak�mi prost�edky m� b�ti pachatel usv�d�en. Nen� t� nikde stanoveno, jakou v�hu maj� m�ti jednotliv� d�kazy. Naopak, dnes plat� v�eobecn� v trestn�m ��zen� z�sada voln�ho hodnocen� d�kaz�.

Za d�kazn� prost�edek m��e slou�it v�e co usv�d�uje pachatele."

Pokud vy�et�ovatel� dostali takov�to "n�vod" nelze se potom divit jejich krutosti p�i v�sle��ch, hrozeb p�i vlastn� stylizaci protokol� atd. Oproti tomu v � 76 Vojensk�ho trestn�ho ��du z 5. 7. 1912, platn�ho i v �SR se uv�d�lo: "O ot�zce, m�-li se n�kter� skute�nost pokl�dati za prok�zanou, nebudi� rozhodov�no podle z�konn�ch pr�vodn�ch pravidel, n�br� dle voln�ho p�esv�d�en�, nabyt�ho sv�domit�m zkoum�n�m ve�ker�ch p�ednesen�ch d�kaz� pro i proti."

10) Zv�razn�no editory. Srov. pozn. �. 9.


Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |