D�v�rn�ci a agenti komunistick� St�tn� bezpe�nosti ve sd�lovac�ch prost�edc�ch nad�le formuj� �esk� ve�ejn� m�n�n�

( 2. d�l )

***

Autor: Josef Maraczi

***

Na�e sd�lovac� prost�edky je�t� v roce 1999 jsou r�znou m�rou ovliv�ov�ny antichartisty, kolaboranty b�val� KS�, spolupracovn�ky komunistick� (kontra) rozv�dky, kte�� v nich p��, poskytuj� m�di�m rozhovory, jako l�ka�i v nich rad� n�rodu nebo �jenom� to�� po�ady pro rozhlas a televizi.

Ke kategori�m D a KTS

P�esto�e kandid�ti tajn� spolupr�ce (KTS) nebyli nikdy zve�ejn�ni, jejich seznam (79. 000 �daj�) existuje. Stali se z nich v mnoha p��padech d�v�rn�ci StB (D - StB), (79. 248 z�znam�), pot� agenti (A - StB), tajn� spolupracovn�ci - agenti (TS - A - StB) nebo dr�itel� prop�j�en�ch byt� (DPB - StB). V p��pad� DPB jde o 6. 085 z�znam�.

P�esto�e kategorii d�v�rn�k StB za spornou ozna�il �stavn� soud, je v�eobecn� zn�m�, �e n�kte�� d�v�rn�ci byli v�konn�j�� v�c ne� b�n� agenti. Jaroslav Ba�ta, n�kdej�� z�stupce �editele FBIS, v roce 1992 tvrdil, �e pod�l spolupracuj�c�ch D - StB v��i nespolupracuj�c�m je 5 ku 95 ze sta, co� �ada odborn�k� ozna�ila za nesmysl. �A k tomu, co ��k� pan Ba�ta mohu pouze ��ci, �e jde o zav�d�j�c� �daj,� �ekl Petr Folk, �len b�val� nez�visl� komise p�i FMV.

Je nutno p�iznat, �e u d�v�rn�k� (i KTS) nebyly prov�d�ny prov�rky spolehlivosti v takov� m��e jako u jin�ch kategori�, �d��ka�i� nemuseli podepisovat v�zac� akty a p��stup pracovn�k� StB k nim byl velmi individu�ln�. Est�b�k do kategori� D a KTS v�ak zavedl pouze lidi v�t�inou tzv. o�ukan�, u kter�ch si byl jist a kter� m�l ji� vyzkou�en�. Samoz�ejm�, �e est�b�k pracuj�c� laxn�, mohl do t�to kategorie zav�st lidi, kter� nikdy nevid�l. P�esto je nutn� zve�ej�ovat d�v�rn�ky jako osoby ve�ejn� �inn� nebo ty ve vysok�ch funkc�.

Nekladu si za c�l, hodnotit jednotliv� osoby, kolik m�ly sch�zek se sv�m ��d�c�m org�nem, kdy podepsali v�zac� akt ke spolupr�ci, koho ud�vali. Uv�d�m jejich jm�na a p��jmen� s daty narozen�mi, kter� jsou shodn� se jm�ny a dal��mi osobn�mi �daji veden�mi v datab�zi b�val�ho Ministerstva vnitra (MV).

�O�i�t�n� st�tn� spr�va

Jak jsou �inn� agenti ve st�tn� spr�v�, si uka�me na dvou n�zorn�ch p��kladech. Pr�vn�kem legislativn�ho odd�len� Odboru ochrany prost�ed� (OOP) Magistr�tu hl. m. Prahy (MHMP) v ulici ��snovka 8, je d�chodce prof. JUDr. Milan Kr�l, CSc., (*28. 12. 1931), TS - A �M�la� (11984). A� o jeho minulosti MHMP v�, jeho pracovn�ci tvrd�, �e Kr�l svou funkc� nespad� do povinnosti b�t lustrov�n a za plat, kter� Kr�l pob�r�, jim pr� t�ko bude n�jak� pr�vn�k pracovat.

P�edsedou p�estupkov� komise ��adu m�stsk� ��sti (�M�) Brno - m�sto, s�dl�c�ho na Dominik�nsk�m n�m�st�, je JUDr. major Josef Drahovzal, (*13. 11. 1944), b�val� n��eln�k oblastn�ho odboru (rozv�dky) Spr�vy StB Brna a Jihomoravsk�ho kraje, kter� u StB slou�il od po��tku do normalizace a� do listopadov�ch ud�lost�. U StB pracovala i jeho man�elka ppor. Marie Drahovzalov� (* 2. 8. 1947), oba bytem v Brn�, Kub�kova 2. A� se konala �ada akc� za odvol�n� Drahovzala z t�to funkce, dodnes se tak nestalo. Velkou demonstrac� byla ta konan� 22. b�ezna 1995 p�ed s�dlem �M�. Tehdej�� starostka �M� Brno - st�ed pan� Horov� (ODS) ho ozna�ila za pot�ebn�ho a za nepostradateln�ho odborn�ka. Drahovzal rovn� tvrdil, �e u StB chr�nil disidenty, nap��klad Evu Trudu Vidla�ovou, ta to v�ak pop�ela a ��dn� s disident� nepotvrdil, �e byl Drahovzalem chr�n�n.

TV NOVA: ��st expozitury StB�

��fredaktorem z�bavy TV NOVA je Ivan R�ssler, (* 21. 12. 1945), D - StB �Ev�en� (31969), kter� je sc�n�ristou po�adu IQ. V letech 1990 - 1992 byl ved. redaktor �Ro, ��fdramaturg Porty a p�edseda rady Sdru�en� Porta, do roku 1993 ��fredaktor �Ro - stanice Praha, je �lenem Syndik�tu novin��� �R (SN �R).

Po�ady Novoty nebo IQ re��ruje Ji�� Adamec. (* 9. 3. 1948), D - StB �Adam�, (21704, 24669). /Adamec je re�is�rem nap�. prore�imn�ch seri�l� Rod�ci a Dlouh� m�le./ V t�den�ku Story (11/99) se doslovn� p�e: �Ve sv� kari��e za�il sl�vu (televizn� re�is�rsk� hv�zda 80. let) i p�d (po roce 1989 mu v �T nab�dli m�sto vr�tn�ho)�.

Nov�ck� po�ad Kotel moderuje Michaela J�lkov� (dcera dramatika Jana J�lka). O n� napsal publicista Jan Rej�ek jako o tvoru s jej�m mor�ln�m kreditem, �kter� p�i festivalu klubov� tvorby v �umperku v ��jnu 1989 �natvrdo� upozornila policii na jist�ho koteln�ka Pavla Dost�la, kter� tam ���il petici N�kolik v�t.� (Liter�rn� noviny, 17. �nora 1999).�S pan� J�lkovou jsem m�l jist� probl�my. My jsme si to vy��kali, podali ruce. Zachovala se z�ejm� pitom�, bylo j� tehdy 18 nebo 19 let,� ��k� Dost�l. V rozhlasov�m Press klubu Frekvence 1 (18. 5. 1999) J�lkov� v�echno kategoricky pop�ela: �V �ivot� jsem nikoho neudala, p��sah�m na zdrav� sv�ho d�t�te. Nev�d�la jsem, �e tam ���� petici 2. 000 slov �i jak se jmenovala. J� m�m v tomto �ist� sv�dom�,� �ekla J�lkov�. Je ot�zkou, komu uv��it. V roce 1992 se na sch�zi Konfederace politick�ch v�z�� �R v Olomouci dostavil Dost�l s t�m, �e o n�m jeden z politick�ch v�z�� v Han�ck�ch novin�ch napsal, �e je bol�evik. Dost�l tvrdil, �e byl v KS� sedm m�s�c�. Ve skute�nosti byl �lenem b�val� KS� sedm let.

Na Nov� podle Rej�ka na�ly laskav� azyl i dal�� zkompromitovan� zjevy normaliza�n� �s. televize jako Pavel Dumbrovsk� (...) nebo lid� s problematick�mi lustra�n�mi v�sledky jako Ivan Hoppe.� (Narodil se 19. 6. 1950, v datab�zi MV je veden jako TS - A �Ivan� /3094201/).

Je t�eba p�ipomenout, �e ve �tvrtek 15. 4. 1999 v po�adu Riskuj, (uv�d� sympatick� Petr Svoboda), se v re�ii Lu�ka Ausobsk�ho ve fin�le pro sout��c� objevila ot�zka s uk�zkou hudby, jej�m� autorem byl zn�m� texta� Zden�k Ryt�� (* 11. 4. 1944), A - StB �Skladatel� (30018).

N� vstup no NATO

Na Pra�sk�m hrad� se v sobotu 13. b�ezna 1999 konal �tvrt� arm�dn� reprezenta�n� ples jako oslava p�ijet� �R do NATO. Nebyli na� pozv�ni ani veter�ni z Persk�ho z�livu, kte�� maj� z�sluhu na tom, �e libereck� 9. rota chemick� ochrany je prvn�, kter� byla za�len�na do sil ALiance. Na plesu celebrit (jak byl novin��i naz�v�n), zazp�valy ji� �p�edlistopadov� hv�zdy�, Petra Jan� a Eva Pilarov�, zahr�l soubor V�clava Hyb�e, *3. 6. 1935, dirigenta, aran��ra, producenta, ale tak� d�v�rn�ka StB i dr�itele prop�j�en�ho bytu (DPB) StB, s kryc�m jm�nem �Kapela�. A aby toho nebylo m�lo, p�ed Maty�ovou br�nou asi 30 anarchist� p�skalo na protest p��choz�m na ples do kroku a bylo ztlu�eno ruku v ruce se zasahuj�c�mi voj�ky i policisty. Co na tom, �e proti civilist�m by m�la zasahovat jen a pouze Policie �R. Pro ��astn�ky plesu Anthonyho Cragga, n�m�stka gener�ln�ho tajemn�ka NATO �i pro americk�ho gener�la Alana Trashera z Vrchn�ho velitelstv� spojeneck�ch sil v Evrop� (SHAPE), to byla vskutku par�dn� pod�van�. Stejn� jako kr�tce p�edt�m, kdy� se v americk�m m�st� Inddependce - jako hlavn� p�edstavitel na�eho st�tu - p�ed�v�n� ratifika�n�ch listin o vstupu �R do Severoatlantick� aliance, z��astnil Jan �Kato� Kavan, ministr zahrani�� s problematick�m �lustr�kem�.

�esk� rozhlas - Regina Praha

Na rozhlasov�ch vln�ch t�to stanice je mo�n� sly�et novin��e Ivana Hanouska, (* 14. 5. 1942), D - StB �Deili� (14633), kter� v roce 1968 emigroval do Mnichova. Dnes je rovn� tajemn�kem redakce.

Dal��m z d�v�rn�k� je Ji�� Vejvoda, (27. 3. 1951), �Vodn��� (45348). Ten ve ve�ern�ch hodin�ch v �ter� 8. �ervna rozmlouval s Doc. MUDr. Old�ichem Vina�em, DrSc., (* 9. 12. 1925), TS - A �Psycholog� (2560801). Vina� je psycholog, psychiatr a v�deck� pracovn�k. Zast�v� rovn� funkci m�stop�edsedy Svazu �esk�ch l�ka��, je �lenem rady v�b�rov�ch mezin�rodn�ch v�deck�ch spole�nost�, �lenem r�zn�ch redak�n�ch rad a zahrani�n�ch v�deck�ch �asopis�. P�edn�el na mnoha univerzit�ch v USA, Kanad� a Mexiku a byl spoluorganiz�torem �ady p�edn�ek a kongres�.

V oblasti sportu je mo�n� na t�to stanici zaslechnout PhDr. Karla Malinu, (* 21. 2. 1931), A - StB �Report�r� (740088). Jeho hlas ze sportovn�ch kl�n� p�en�� tak� �Ro 1 - Praha a �kopretinov� radio� Frekvence 1. Malina je rovn� m�stop�edsedou Klubu fair play.

MF Dnes, Metro a �Lidovky�

Koment�torem zahrani�n�ho odd�len� MfD je Ji�� Doubrava, (*28. 12. 1948), A - StB �Bor� a �Patrik� (17340, 18934).

�ady extern�ch dopisovatel� na vnit�n� dvoustran� den�ku Metro ji� d�vno doplnil Ji�� Margolius, (* 9. 11. 1936), D - StB a A - StB �Redaktor� (1432701). A tak si �ten��i nap�. v �ter� 14. dubna mohli od n�ho p�e��st �l�nek �Z�me�ek pro pan� a d�vky�, ve �tvrtek 3. �ervna se mohli �ten��i dozv�d�t, �e �i Otec vlasti Karel IV. pil vinohradsk� burgundsk�,� nebo 10. �ervna �l�nek o Lidic�ch �Plameny pro cel� sv�t.�

V Lidov�ch novin�ch 6. �nora �99 dostal prostor herec Jan T��ska (* 4. 11. 1936), A - StB �Toman� (5680). Tent�� T��ska za tehdej��ho disidenta V. Havla v Rakousku (1988) p�eb�ral cenu Erasma Rotterdamsk�ho a za posledn� prezidentovo svatby (1998) mu byl za sv�dka p�i svatebn�m ob�adu na �i�kovsk� radnici.

TV NOVA: Agenti StB v hospod�

M�lokdo z televizn�ch div�k�, sleduj�c�ch na TV NOVA televizn� seri�l Hospoda, si uv�dom�, s jak�mi herci m� co do �in�n�. Mezi herci N�ro�n�m, Menzelem, Potm�ilem �i Krytin��em se pohybuje Bronislav Poloczek, (* 7. 8. 1939), A - StB �Josef� (38950). Je mo�n� ho tak� spat�it na prknech �inohry N�rodn�ho divadla v roli zchudl�ho obchodn�ka Jitroc�na.

Tajn�m spolupracovn�kem - agentem StB je herec Jan Kanyza (* 25. 10. 1947), �Honza� (24695). Tent�� Kanyza, kter� t�sn� po listopadu 1989 ve�ejn� vystupoval na m�tinc�ch KANu, �ka: �J� m�m ten KAN u� v p��jmen�.� Kanyza je dnes �lenem redak�n� rady Playboye, hned vedle V. Klause. Do �svat� t�etice chyb� Josef Dvo��k, (* 25. 4. 1942), D - StB �Komik� (31014).

�T: Kufr, Na plov�rn� s...

��esk� televize si uv�domuje svoji zodpov�dnost v kulturn� tvorb�,� prohl�sil 27. �nora 1999 gen. �ed. �T Jakub Puchalsk� u p��le�itosti vyhl�en� v�t�z� sout�e �esk� lev �98 a p�ed�v�n� cen nejlep��m a nej�sp�n�j��m �esk�m film�m a jejich tv�rc�m.

Ve �tvrtek 25. �nora 1999 (12, 30) v po�adu Na plov�rn� s Vojt�chem Jasn�m jej zpov�dal Marek Eben. Filmov� re�is�r Jasn� (* 30. 11. 1925), kter� od roku 1969 pob�val v USA je v datab�zi MV veden jako agent StB �Ond�ej� (8252).

V ned�li 14. b�ezna v po�adu �T 2 Z o�� do o�� byl hostem Anton�na P�idala dramatik Pavel Kohout (* 20. 7. 1928, A - StB �Olek�, 3567).

Ned�ln� po�ad Kufr nad�le re��ruje Jan Bonaventura, televizn� re�is�r, (* 21. 3. 1943), A - StB �Bonet� (1492888).

V roli hlasatele je mo�n� na televizn� obrazovce spat�it takt� Alexandera Hemalu (* 3. 9. 1952), D - StB �Lexa� (30286).

Rovn� Vlastimil Weiner, zpravodaj �T z v�chodn�ch �ech, kdysi na 1. m�je moderoval slavnostn� pochody �i komentoval televizn� �oty z krajsk�ch sjezd� KS�. Byl kamar�dem Jana Zusky, ��fem krajsk� vy�et�ova�ky StB, synem pra�sk�ho prim�tora.

�Vovka� - �disident� z TV NOVA

Vladim�r �elezn� dostal v posledn� dob� �p�r facek� od �ivota. Byl odvol�n z funkce gen. �editele, p�edt�m podveden (koupil n�kolik falzyfik�t� obraz� p�edn�ch �esk�ch mal��� pro zam��lenou ve�ejnou galerii s klubem v Dlouh� ulici) a je obvin�n z �tunelov�n� TV NOVA. Co to je za mu�e� Est�b�k nen�, komunista tak� ne. Kdo tedy�

Dne 18. srpna 1997 �elezn� na internetu (prost�ednictv�m Real Video) zve�ejnil anglickou verzi po�adu Volejte �editeli a sv�j ofici�ln�ivotopis, (prost�ednictv�m servisu Central Europe Online), ve kter�m se p�edstavuje jako b�val� politick� disident a p�e se v n�m: �Dr. �elezn� byl mezi t�emi novin��i, kte�� za�ali �asn� r�no 21. srpna 1968 vys�lat televizn� zpr�vy zam��en� proti sov�tsk� invazi do �eskoslovenska.� V rozhovoru pro Playboy (1/1999) tuto skute�nost ozna�il jako mezn� situaci: �Ur�it� to bylo obsazen� M욝ansk� besedy 21. srpna 1968. Z�hy pot�, kdy jsme rozb�hli vys�l�n�, vtrhla do budovy prvn� vlna okupant� - st�edoasijsk� sov�tsk� jednotky, kter� n�s zatkly, v atriu postavily ke zdi a nat�hly uz�v�ry samopal�.� Kamila Mou�kov�, kter� v �ST tehdy pracovala, se usm�v�: ��elezn� v televizi pob�hal, takov� u�at� kluk, s n�jak�mi krabicemi, snad pom�hal produk�n�m.� Jak uvedl jeden debat�r na internetov�m Neviditeln�m psu, v �elezn�ho �ivotopisu nen� uvedeno, �e �elezn� v �ST na obrazovce komentoval sov�tsk� kosmick� lety.

Podle �honor��ov�ch l�stk�� b�val� �ST z obdob� od 23. �nora do 7. listopadu 1973 �elezn� byl autorem text� nebo je p��mo re��roval, t�chto t�mat: V�ro�� sov�tsk� arm�dy (23. 2.), Ohlasy na v�ro�� �nora (24. 2.), M�jov� pozdrav z Moskvy (1. 5.), P��jezd Be�n�va do B�l�ho domu a jeho pobyt v USA (18. 5 a 23. 6.) nebo Report�e z oslav 56. v�ro�� V�SR (7. 11. 1973).

Z televize byl vyhozen a� roku 1973, stal se norm�ln�m redaktorem Technick�ho magaz�nu. �elezn� do �ST nastoupil v �ervnu 1963 po prvn�ch ne�sp�n�ch zkou�k�ch na Fakultu soci�ln�ch v�d (FSV) a za�al pracovat jako asistent produkce, produk�n� a pozd�ji redaktor. V roce 1967, u� jako student FSV, byl p�edsedou fakultn�ho v�boru �SM (kter� tehdy rebeloval proti celost�tn�mu veden� t�to organizace) a aktivistou kr�tkodob� existuj�c�ch nekomunistick�ch studentsk�ch struktur. �elezn� nikdy nebyl disidentem, Chartu 77 nepodepsal.

Soci�ln� demokratka Petra �Pavla�

Petra Buzkov� (* 7. 12. 1965), m�stop�edsedkyn� �SSD, je mj. nejobl�ben�j��m politikem v �R a naposledy do t�to stranick� funkce byla zvolena v Praze v ned�li 11. dubna 1999 na 29. sjezdu soci�ln�ch demokrat�. Za jej� zvolen� se zaslou�ilo 68,5 % sjezdov�ch voli��. Nem�n� to v�ak nic na tom, �e je evidov�na jako D - StB �Pavla� (45958). Dnes si t�ko vzpomene, jak p�ed vstupem do �ad �SSD jako pr�vodkyn� pra�sk�mi pam�tkami, pracovala spole�n� s Ji��m Markem, A - StB �Radek� (28189). Mo�n� si �Pavla� u� nevzpom�n� ani na to, jak 9. �ervence 1993 (v 19, 20) p�ed z�v�re�n�m hlasov�n�m o p�ijet� Z�kona o protikomunistick�m odboji a odporu proti n�mu rad�i utekla a sebou vzala i V�clava Grulicha, dne�n�ho ministra vnitra �R. A pokud jde o svazek Petry Buzkov�, ten byl ulo�en na II. spr�v� StB pod �. jednac�m 2b - 1 (zna�ka odboru) s datem 23. ledna 1989 a jako ��d�c� org�n j� byl p�id�len p��slu�n�k Spr�vy StB hl. m. Prahy a S� kraje nstr�m. K. Tich� (�. slu�. pr�kazu 225223, rodn� �. 600113/1334, bytem: Zengrova 15, Praha 6). V jej� slo�ce v�ak chyb� tzv. �oznamovac� dopisy, kter� nem�la mo�nost shl�dnout nez�visl� lustra�n� komise, jej�m� tehdej��m p�edsedou byl Jaroslav Ba�ta.

Hudebn� a kni�n� sout�e

Vyhla�ov�n� v�t�z� r�zn�ch sout�� ji� pat�� ke koloritu na�eho spole�ensk�ho �ivota. V t� souvislosti si vzpomenu na lo�sk� v�rok historika Milana Churan�, kter� od podzimu 1990 pracoval v ��ad� na ochranu �stavy a demokracie (�O�D, pozd�ji FBIS): �Konfidenti StB existovali velice re�ln� a po kr�tk� dob� strachu a nejistot po listopadu 1989 se dnes vysm�vaj� ostatn�m i z v�znamn�ch postaven� ve v�ech oborech �ivota spole�nosti.�

K legalizaci autor�, t�m p�dem i zla, pom�haj� samotn� konzumenti um�n�. Nap��klad v�t�zem ankety T� T� za rok 1998, ankety �ten��� T�den�ku Televize o nejobl�ben�j�� tv��e obrazovky, vyhl�en� v sobotu 6. 2. 1999 se v kategorii Hlasy v dabingu stala Val�rie Zawadsk�, (* 19. 9. 1958), A - StB �Eva� (44226, 2653803), here�ka M�stsk�ch divadel pra�sk�ch. P�tou nejprod�van�j�� knihou v Arbesov� knihkupectv� koncem dubna 1999 se stala kniha Rozhovory s Janem Werichem, kterou napsal novin�� Ji�� Janou�ek, A - StB �Sorr�, (podle ev. �. svazku A 2336/303/S - 14607). Den�k rud� Pr�vo (11. 6. �99) dokonce zve�ejnil dal�� anketu nejprod�van�j��ch knih Arbesova knihkupectv�, kde na prvn�m m�st� figuruje kniha �as ani prd nezastav� aneb Arbes by se divil autor� Vratislava Ebra �Erba� a Otakara Br�ny.

Cena Akademie popul�rn� hudby za rok 1998, v kategorii Folk, byla 4. b�ezna 1999 ud�lena Jarom�rovi Nohavicovi ( * 7. 6. 1953), TS - A �Mirek� (2932007). Pro p�esnost dod�v�m, �e kone�n� dvoj��sl� 07 ozna�uje, �e Nohavica byl veden u KS StB v Brn�.

Agenti mezi skauty = bob��k ml�en�

Proto�e jsem se v�dy sna�il skaut�m pomoci, n�sleduj�c� text jsem necht�l publikovat. �in�m tak na p��n� n�kter�ch old skaut�. Skautsk�m �inovn�kem v Praze 2 je Ing. Vladim�r Kop�iva, (* 23. 3. 1929), A - StB �Vlk� (4309). Kop�iva skautskou p�ezd�vku �Vlk� pou��val od roku 1945. Po vyd�n� seznam� agent� StB n�s za�aloval u soudu, kde jsme s Petrem Cibulkou skon�ili. Jeho �alobu projedn�val 16. dubna 1993 Krajsk� soud v Brn�. Kop�iva se v n� dom�hal zve�ejn�n� omluvy �za uve�ejn�n� jeho jm�na v seznamu spolupracovnk� StB�. Po�adoval ur�en�, �e vydavatel Necenzurovan�ch novin je povinen se zdr�et v�ech neopr�vn�n�ch z�sah� do pr�v �alobce na ochranu osobnosti. Na po��tku soudn�ho jedn�n� v�ak �alobce vzal zp�t tu ��st �alobu, v n� se dom�hal v�roku, �e nebyl agentem StB. Kop�iva toti� uvedl, �e nechce, aby soudem bylo prokazov�no, zda byl �i nebyl agentem StB. Kop�iva uvedl, �e lustra�n� osv�d�en� ji� obdr�el, na dotaz soudce, s jak�m v�sledkem byl lustrov�n, odm�tl odpov�d�t. Proto�e m� soud pr�vo si tyto d�kazy obstarat s�m, soud konstatoval, �e tak u�inil a vy��dan� zpr�va MV potvrzuje, �e �alobce byl spolupracovn�kem StB.

Na Svobodn� Evrop� 13. 2. 1999 (uv�d�la Martina Ma�kov�), s n� rozmlouval Dr. Ji�� Navr�til, kter� byl kdysi ve Foglarov� skupin� Dvojka. Po listopadu 1989 byl dlouholet�m starostou Svazu skaut� a skautek �R (od roku 1992) a nyn� je skautsk�m m�stostarostou. Navr�til (* 10. 9. 1923), je veden jako D i A - StB �Jun�k� (8079). Pozitivn� byl rovn� vylustrov�n FBIS mezi �leny Syndik�tu novin���. Za v�lky byl zat�en gestapem, v roce 1949 odsouzen k 20 let�m t�k�ho �al��e pro velezradu, po 11 letech propu�t�n na amnestii. V letech 1989 - 1990 byl ��fredaktorem Lidov� demokracie. Na Svobodce mluvil o bob��c�ch u�lechtilosti, �e je t�eba denn� ud�lat dobr� skutek a mlad�m skaut�m vzk�zal: �Bu�te slu�n�, chovejte se poctiv�.�

V letech 1990 - 1993 byl starostou �esk�ho jun�ka PhDr. Jarmil Burghauser (* 21. 10. 1921), TS - A �Mokr�� (94188). Ten rovn� zast�val funkci p�edsedy Spole�nosti A. Dvo��ka, m�stop�edsedy Dvo��k Society of Great Britain a v letech 1990 - 1992 byl p�edsedou Spole�nosti skladatel�. �lo o hudebn�ho skladatele a muzikologa, kter� v roce 1998 zem�el.

100 + 1 a b�val� �STK

�eskoslovensk� tiskov� kancel�� (�STK), je�t� za komunistick�ho re�imu byla mj. vydavatelem �trn�ctiden�ku 100 + 1 - zahrani�n� zaj�mavost. Za mezin�rodn� redakci byl v roce 1989 ��fredaktorem Ji�� Brot�nek, kter� byl takt� p�edsedou redak�n� rady, sest�vaj�c� se z deseti lid�. K n� pat�ilo je�t� osm redaktor�. V t�to redak�n� rad� byli hned dva tajn� spolupracovn�ci - agenti. Bo�ivoj Homola (* 12. 9. 1924) �Borek� (359888) a Ivo �tolc (* 12. 7. 1935) �Samuraj� (570888).

�l�nek �U p��tel za oce�nem� (100 + 1, �. 3 - 1989) je bohat� dopln�n fotografiemi M. Jake�e a M. �t�p�na s Fidelem Castrem, sjezdov�mi fotografiemi. Pojedn�v� o n�v�t�v� t�chto apar�t��k� v Havan�, jeho� autorem je Pavel Zavadil, zpravodaj �TK v Havan�, kde Castro dostal ��d Klementa Gottwalda. �l�nek z Nikaragujsk� republiky n�s informuje o Jake�ovo n�v�t�v� v pion�rsk�m t�bo�e a o p�ed�n� nejvy���ho nikaragujsk�ho vyznamen�n� - ��du Augusta C�sara Sandina - M. Jake�ovi. Autorkou �l�nku je Ilona Kova��kov�, zvl�tn� zpravodajka �TK v Managui. Tato tich� a nen�padn� �ena dnes pracuje v zahrani�n� redakci Zemsk�ch novin.

Pro �plnost dodejme, �e kolektiv dne�n�ch ��etka��� dopl�uje fotograf Ji�� Kruli� (* 26. 9. 1942), TS - A �Rudolf� (2573488).

Dr. Ji�� Stehl�k - p�kn� �Pt��ek�

�ada �normaliza�n�ch� a dnes ji� �demokraticky� se chovaj�c�ch um�lc�, kte�� jsou v datab�zi MV �SSR vedeni jako agenti, shodn� tvrd�, �e nikdy nikoho neudali anebo je�t� l�pe - zap��s�hle ml��. Uka�me si skute�nost na p��padu jednoho z nich, kter� v�ak nebyl nikterak zn�mou osobou.

Pracovi�t� Sekce ochrany utajovan�ch skute�nost� archivn� a spisov� slu�by MV �R v Pardubic�ch dne 1. �ervna 1998 odtajnilo spis z roku 1985, s kryc�m n�zvem �Skladatel� (reg. �. 37639). Spis se t�k� prov��ovan� osoby Rudolfa R��i�ky, hudebn�ho skladatele v oblasti tzv. po��ta�ov� hudby, kter� se pohyboval v disidentsk�ch okruz�ch.

R��i�ku ud�val Dr. Ji�� Stehl�k z Brna, (* 28. 7. 1936), TS - A �Pt��ek� (33545). St�tn� bezpe�nost o R��i�ku projevila z�jem kdy� zjistila, �e udr�uje kontakty s Petrem Cibulkou. Bylo p�ijato d�l�� preventivn� opat�en� k osob� R��i�ky, jeho� c�lem bylo prosazen� R��i�kovo izolace v��i zahrani�� a tv�r��m skupin�m v tehdej�� �SSR. �Pt��ek� zanesl do prost�ed� b�val�ho Svazu �esk�ch skladatel� a hudebn�ch um�lc� (S�SHU) atmosf�ru, �e R��i�ka je neschopn� v hudebn� oblasti. Na z�klad� toho R��i�ka nesplnil finan�n� p��jmov� limit, proto�e nedost�val p��le�itost realizovat sv� hudebn� skladby a byl ze svazu vylou�en. (P. Cibulka o n�co pozd�ji zase skon�il v komunistick�m v�zen�). K vylou�en� R��i�ky ze svazu do�lo i p�esto, �e v roce 1984 vyhr�l sout� v Pa��i, kterou obeslal. Ve stejn�m m�st� a dob� mu bylo znemo�n�no setk�n� a Pavlem Tigridem.

Pro p�esnost uv�d�m, �e citov�no je z p��sn� tajn�ho materi�lu ze dne 9. 10. 1985, veden�ho ve Spr�v� StB, II. odbor, 4. odd�len�. Svazek podepsali t�i d�stojn�ci StB. Nadporu��k (pozd�ji kapit�n) Josef Je��bek, npor. Milan Michal�k a vypracoval ho npor. Pavel Folt�n. V�ce k p��padu, s p�esnou a obs�hlou citac� ze svazku, si m��ete p�e��st na internetu (new/cib-text.htm)

Agenti v politick�ch stran�ch

Osoby s nejasnou minulost�, pokud jde o vztah k tajn� komunistick� slu�b�, nen� v�ak jen probl�mem �SSD, kter� je plna b�val�ch komunist� (poslanci za KS� (M) M. �louf, J. Soural, M. Kraus, za OV KS� Praha 4 K. He�man, poslanci za LB Z. Vorl��ek, J. Palas, �l. KS� od 1952 do 1989 Y. Streckov�, v �edes�t�ch letech poslanec KS� Z. Ji��nsk� nebo b�v. �l. �V KS� V. Ko�andrle).

Komunist� jsou z protestu nejv�t��mi odp�ra�i lustra�n�ho z�kona. M�stop�edseda KS�M Doc. PhDr. Zden�k Klanica, CSc., (* 28. 11. 1938), rovnou tvrd�, �e za komunistick� teror 50. let mohlo ovzdu�� studen� v�lky. Klanica (nar. 28. 11. 1938) je v datab�zi Ministerstva vnitra (MV) veden v kategorii d�v�rn�k (D) StB pod kryc�m jm�nem ��ern�� a jako tajn� spolupracovn�k - TS - A �Zden�k�, (31576, 17572). V sobotn�m magaz�nu den�ku rud� Pr�vo (30. 4. 1999), m��e na fotografii �ten�� vid�t Klanicu le��c�ho v nemocnici, kterak ho zde nav�t�vil �velk� ��f� Greben��ek, aby mu donesl �tos �ru��sk��.

Dal�� dne�n� m�stop�edseda KS�M a poslanec Parlamentu �R, RNDr. V�clav Exner, CSc., (* 20. 9. 1942), je D - StB, �Vrba� a �Iz�k�, (35151, 37278). Na str�nk�ch Ekonomu (19/99), t�den�ku Hospod��sk�ch novin, dal Exnerovi prostor Oskar Krej�� (o n�m v kapitole o HN). Poslanec v rozhovoru, nazvan�m V�lku v�lce - komunist� k bombardov�n� Jugosl�vie, Exner ��k�: �Posuzujeme v sou�asn� dob� spole�n� vystoupen� komunistick�ch a d�lnick�ch stran v cel� Evrop�, a to nejen formou demonstrac�, ale i ��ast� na n�kter�ch akc�ch p��mo v Jugosl�vii �i manifestac�ch p�ed ambas�dami.�

St�tn� bezpe�nost se nevyhnula ani Miroslavu �t�p�novi, (* 5. 8. 1945), kter�ho strana ze sv�ch �ad vypudila, aby (spole�n� s poru��kem StB Ludv�kem Zif��kem, �. slu�. pr�kazu 216868, R� 600111/0995, bytem Val�ov 6, Brunt�l) zalo�il Stranu �eskoslovensk�ch komunist� (S�K). �t�p�n se tak (kone�n�) stal vysn�n�m gener�ln�m tajemn�kem, by� pouze S�K, a jako D - StB m� kryc� jm�no �Mirek�, (18421).

T�e�ni�kou na dortu je Zden�k Pfeiler (* 23. 6. 1931), kter� je�t� v roce 1994 kandidoval za KS�M ve Vset�n�, a� je u b�val� StB veden jako dr�itel prop�j�en�ho bytu (DPB) s kryc�m jm�nem �V잔 (20449).

�esk� rozhlas 2 - stanice Praha

Na t�to stanici uv�d� po�ad Tobogan Eduard Hrube�, * 27. 12. 1936, D - StB, bez kryc�ho jm�na, d��ve vedouc� souboru Velkopopovick� kozlovka. V dal��m po�adu �Nev�hej a pov�dej� (po�ad p�edstavuje zn�m� osobnosti), kter� Hrube� uv�d�, je jeho spoluatorem Ji�� Mel�ek, * 16. 6. 1932, A - StB �Henry�.

Po d��ve uveden�m po�adu s Miroslavem Plz�kem, (*25. 8. 1925), TS - A - StB, �Karel�, se ve stejnojmenn�m po�adu velikono�n� ned�le v po�ad� ji� t�in�ct�m (4. dubna 1999 v 11, 15), bl�skla dal�� hv�zda, a to zp�va�ka Judita �e�ovsk�, (* 21. 4. 1929), TS - A - StB, (ev. �. 12305, 230588) �Dita�. Hrube� ji uvedl jako �mil�ho hosta a d�mu, obda�enou v��m, co p��roda um� nad�lit.� �e�ovsk� oba protagonisty po�adu titulovala �Edo� a �Ji���ku��, pochlubila se, �e dost�vala spoustu erotick�ch anonym� a �e poprv� byla v Rusku v roce 1962. Hrube� upozornil, �e m� �krsn� k�estn� jm�no�, �e �pat�� mezi kucha�ky s korunou na hlav� a kdyby m�l klobouk, tak ho smekne. Spole�n� pak vzpomenuli zp�v�ka �Pep��ka� Z�mu (* 11. 5. 1932), A - StB �Tulip�n� (11808). Po�ad se opakuje t�ho� dne kr�tce po p�lnoci a aby nikomu neu�el, upoutal na n�j nap�. t�den�k Reflex (�. 13 / 99) v rubrice Styl reflexe.

�e�ovskou pr� roz�iluje �p�na a agrese a d�la, �e �v �evnic�ch m� spoustu p��tel�. Zaj�malo by m�, o �em si svat� trojice pov�d�, kdy� se sejdou s �e�ovskou v �evnic�ch bydl�c� Ond�ej Hejma, (* 3. 2. 1951), D - StB �Rony� (44963), A - StB, �Rony� a texta� Zden�k Ryt�� (* 11. 4. 1944), A - StB �Skladatel� (30018).

Vyznamenan� Pavel Kohout

Jeden z prvn�ch signat��� Charty 77 byl Pavel Kohout, (* 20. 7. 1928, A - StB �Olek�, 3567). V pond�l� 8. �nora 1999 v Praze vyznamen�n Rakousk�m �estn�m k��em za v�du a um�n� I. t��dy. Stalo se tak na pra�sk�m konzul�tu rakousk� zem�. P�edseda rakousk�ho parlamentu Heinz Fischer p�i slavnosti zd�raznil, �e �Kohout si z�skal �ctu sv�m �ivotem a napsal v�te�n� hry.� Spolu s Kohoutem si p�ipili premi�r Milo� Zeman, kter� ocenil jeho um�leckou i �ivotn� cestu, Pavel Dost�l, ministr kultury �R a Heinze Fischer.

V sobotu 13. �nora 1999 (23,20) byl hostem L�dy Raku�anov� v redakci Svobodn� Evropa. Poslucha��m sd�lil, �e nep�e o probl�mech ale o lidech, kter� ten probl�m nesou. �V ka�d� spole�nosti existuje spodina,� �ekl Kohout, kter� citoval spisovatele Milana Kunderu: �Pravda se p�ed n�mi skr�v�.�

Na Velvyslanectv� Rakousk� republiky jsem se dostavil ve �tvrtek 4. b�ezna a ��dal jsem pouze p�semn� vyj�d�en�. To jsem od Dr. Petera Niesnera obdr�el obratem a cituji z n�ho: �Up�es�uji, �e dle p��stupn�ch informac� pan Kohout sv�ho �asu po sv� emigraci do Rakouska svoji b�valou n�vaznost na KS� ozn�mil a se za tyto svoje �iny ve sv�m ml�d� omluvil. Vyznamen�n� bylo panu Kohoutovi p�izn�no z rozhodnut� na�eho pana prezidenta Spolkov� republiky, pana Thomase Klestila. S pozdravem Dr. Peter Niesner, velvyslanec.�

Paradoxem je, �e z ��sti Kohoutova �pardubick�ho svazku�, kter� odtajnilo Pracovi�t� Sekce ochrany utajovan�ch skute�nost� archivn� a spisov� slu�by MV �R v Pardubic�ch, je zcela z�ejm�, �e s�m Kohout byl ud�v�n, agenty, kte�� na n�j don�eli, uvedl jen kryc�mi jm�ny a dodal: �Bylo by a� sm�n� trapn namlouvat sob� i jin�m, �e ten mohutn� apar�t, sna��c� se zlomit nezlomn�, vyr�b�l po des�tky let tak rafinovan� fale�n� d�kazy proti zlomen�m, kte�� pro n�j m�li jen cenu do�asn�ch �picl�,� (LN, Orientace, 2. 5. 1998). Na Kohouta (ale i na V. Havla, P. Uhla, O. Bedn��ovou, L. Vacul�ka, I. Kl�mu ad.) don�el ji� ne�ij�c� spisovatel Vladim�r �kutina, na agenta StB naverbov�n 4. �ervna 1974 s kryc�m jm�nem �Historik�, kter� ze 142 sch�zek s ��d�c�mi org�ny p�edal 194 �zpr�v dobr� kvality� a na odm�n�ch tak z�skal 38. 590 K�s.

Den�k rud� Pr�vo

Guvern�r �esk� n�rodn� banky (�NB) Josef To�ovsk� p�edal 30. b�ezna 1999 v Praze ceny 5. ro�n�ku sout�e ekonomick�ch novin��� O cenu �NB a O cenu guvern�ra �NB za p��sp�vky zve�ejn�n� v roce 1998. Prvn� cena nebyla ud�lena, druhou (za �l�nek Finan�n� syst�m dokr�uje k nule) z�skal Zbyn�k Fiala, (* 9. 4. 1946, A - StB �Oto�, 13099, 309988), kter� p�e do den�ku rud� Pr�vo. Fiala je redaktor p�edlistopadov�ho svaz�ck�ho den�ku MF, odkud ode�el na �esk� ministerstvo financ�, za premiera M. �alfy byl tiskov�m mluv��m Vl�dy �SFR

V p��loze den�ku )S(a)l(o)n(, v rubrice /K v�ci/ se 11. b�ezna vyznal �ten���m spisovatel V�clav Du�ek, (* 2. 9. 1944), D - StB a A - StB �Dana� (1177204),

T�den�k Ring

Pokud bych m�l vyhla�ovat sout� a jej�ho v�t�ze, pokud jde o po�et agent� StB zam�stnan�ch v redakc�ch, tak Ring je na tom spole�n� s Hospod��sk�mi novinami na �esk�m medi�ln�m trhu na prvn�m m�st�. A to i p�esto, �e do�lo k v�m�n� ��fredaktora, j�m� se stal Petr Dudek. �P�edn� bych V�m cht�l ozn�mit, �e Herbert Kratzer nen� v Ringu zam�stn�n jako odborn�k na tajn� slu�by. O jeho minulosti nav�c nic nev�m, tak�e nemohu posoudit, zda byl Bert opravdu agentem StB �i nikoliv,� napsal mi 8. dubna �99 pan Dudek, pov��en� ��zen�m redakce.

Po odchodu PhDr. Gabriely P�evr�tilov�, (�Ina�, �P�t���Lada�) v redak�n�m kolektivu z�stal Herbert Kratzer, (* 4. 8. 1944), TS - A, �Bert�, (3691601). Za trv�n� nov�ho ��fredaktora kolektiv doplnil Ivan Kupt�k (* 1. 12. 1952), TS - A �Kupec� (35405). Ten p�e p�ev�n� policejn� t�mata. V Ringu 13/99 psal o antikomunistovi Petrovi Cibulkovi a naz�val ho jako disidenta V�clava Cibulku. Mo�n� je to lep�� zlo, ne� d�lat rozhovory s psychiatrem Miroslavem Plz�kem (* 25. 8. 1925), D - StB �Karel� (2105), TS - A, �Karel� (8) a (2105), jak tomu bylo v Ringu 12/99 (autor Michal Hrub�). V redakci tak� nechyb� JUDr. Jan Stach, redaktor brann� bezpe�nostn�ho odd�len� Sign�lu za dob ��fredaktorov�n� komunistick�ho agenta Ing. Pavla Mina��ka, CSc., �bombera� ze Svobodn� Evropy. V Ringu nechyb� ani jm�no Mgr. Jaroslavy R��i�kov�, kter� v tomt� Sign�lu pracovala v p�edv�robn�m odd�len�. Kolektivu �vhodn� Arno�t Tab�ek, b�val� z�stupce ��fredaktora Karla S�se, komunistick�ho b�sn�ka v t�den�ku Kmen, je� vyd�val Svaz �esk�ch spisovatel�.

Pokud si v Ringu (rubrika z�bava) chcete p�e��st horoskop, p�ipravuje ho pro v�s astrolog Petr Messany (* 30. 11. 1935), DPB �Oskar� (20725). Ten v lednu 1989 sv�d�il v politick�m procesu proti Jan� Petrov�, Alexandrovi Vondrovi, Dan� N�mcov� a dal��m v souvislosti s polo�en�m kv�tin u sochy sv. V�clava na V�clavsk�m n�m�st� u p��le�itosti 20. v�ro�� sebeup�len� Jana Palacha. �Rozsudek byl op�en o fale�n� sv�dectv� P. Messanyho, kter� u soudu dosv�d�il, �e sly�el, co sly�et nemohl: Jak jsme �dajn� hrub� ur�eli p��slu�n�ky VB. Dva z n�s dostali nepodm�n�n� tresty - j� osobn� dev�t m�s�c�,� �ekla Blesku (16. 2. 1999) Jana Petrov� - Marcov�. Messany na dotazy ohledn� sv�ho ud�v�n� odpov�d� vyh�bav�, �e on nen� udava�em z V�clav�ku, �e to byl jak�si Mes�ro� a �e jde o z�m�nu.

Pro �plnost dodejme, �e �estihodinov� z�vod MEDIACUP �99 v hotelu Diplomat, kde Ring z�skal druh� m�sto, moderoval Alexander Hemala (�Lexa�), hlasatel �s. televize, kter� v div�ck� anket� byl zvolen nejobl�b�n�j��m TV hlasatelem za rok 1990.

Ve�ern�k Praha a Blesk

Tento �den�k Pra�an�� vede Franti�ek Vonderka, (* 11. 2. 1951), A - StB, �Franta�. Mezi pravideln� autory ve�ern�ku pat�� Ji�� Mel�ek, (* 16. 6. 1932), D - StB �Henry� (2451, 11985) A - StB �Henry� (245188). Ten zde p�e rubriku s p��hodn�m n�zvem Kdo, kde, s k�m, jak a o �em. Nezapom�n� v n� ob�as vychv�lit sv� kamar�dy, jako nap�. Ivana R�sslera, D - StB �Ev�en� (18. 1.), pan� Bub�lkovou, kterou brzy p�estanou pou�t�t na ve�ern� p�edstaven� do kina, jak dob�e vypad� (22. 2.). V Blesku Mel�ek p�e rubriku takt� s v�sti�n�m n�zvem Vid�no, sly�eno. A tak nezapomene v n� vynachv�lit E. Hrube�e (4. 2. a 14. 4.), s n�m� pracuje na po�adu v �Ro, herce Kanyzu dokonce nazval Janem K�titelem Kanyzou (Ned�ln� blesk 7. 3.). Mel�ek by si nem�l pl�st fakta. K po�adu Pe���ko napsal (11. 5.), �e na dotaz, jak se p�emlouvaj� sle�ny, aby se svl�kly, jeden z debatuj�c�ch fotograf�, �ekl: �D� j� 5. 000� (ve skute�nosti to bylo 50. 000) a v reakci na televizn� po�ad �T (VP 14. 5.) nazval tv�r�� skupinu Anny Beckov� jako skupinu Anny Peckov�. Ve Ve�ern�ku Praha (28. 5.) se Mel�ek dokonce objevil TV tipech Dnes vyb�r�...

Dal��m p�isp�vovatelem VP (nap�. 28. 5. 1999) je spisovatel Pavel Toufar ( * 13. 7. 1948), D - StB ��ern�� (24074), v letech 1990 - 1991 ��fredaktor Sign�lu.

Ve�ern�k Praha �el dokonce tak daleko, �e fotografii Vratislava Ebra, (* 20. 10. 1942), TS - A StB, �Erb� (589 801), majitele pra�sk�ho Arbesova knihkupectv� na Sm�chov�, uve�ej�ovala na prvn� stran�, zda ho �ten��i poznaj� a uhodnou rok jeho narozen�. V pond�l� 22. �nora pak zve�ejnil jm�na vylosovan�ch v�herc� knih a Ebra nazval �p�edn�m pra�sk�m knihkupcem�. V�noval mu �l�nek je�t� 28. 4. (autorka Jana Soprov�), a ocenil v Ebrov� Salonu spisovatel� p��tomnost Jana Cimick�ho (* 23. 2. 1948), kter� je veden v kategorii d�v�rn�k StB �Pinel� (46485), jen� byl komunistou a funkcion��em normaliza�n�ho Svazu spisovatel�.

Jako �nejprod�van�j�� zp�v�k v �ech�ch� byl v Blesku (11. 3. 1999 - Dana Kaplanov�) nazv�n Richard M�ller, (* 6. 9. 1961), A - StB �Herec� (25920). /V sobotu 13. 3. byl M�ller hostem Swing bandu Ferdinanda Havl�ka na �Ro 2 - Praha. V Reflexu 13-99 se M�ller objevil v anket� �Co v�s v posledn� dob� zaujalo�. Ond�ej Bezr v �lidovk�ch� - 26. 3. �99 - mu v�noval recenzi/.

Chadima: �Jim �ert je lidsk� zr�da�

Podle publicisty Vladim�ra Hendricha (Kalifornie, USA), je�t� v dubnu 1996 p�sni�k�� a harmonik�� Jim �ert (vl. jm. Franti�ek Hor��ek), mu v interview tvrdil, �e si otev�en� popov�daj� hlavn� na o�ehav� t�ma jeho �dajn� spolupr�ce s StB, kterou naust�le pop�ral. �ert je pouze jeden ze sta tajn�ch spolupracovn�k� - agent�, kte�� pat�� mezi ve�ejn� zn�m� osoby.

Podle Hendricha Jim �ert spolupr�ci s StB podepsal 21. �ervna 1979 v Hradci Kr�lov� kryc�m jm�nem �Akord� a jako ��d�c�ho org�na m�l poru��ka Anton�na J�lka. Dne 23. ��jna 1981 byl p�eveden do Prahy na II. spr�vu StB ke kpt. Ren� �pringerovi. V Praze m�l kryc� jm�no �Hom�r�. (V datab�zi MV je veden s datem narozen� 25. 2. 1926, jako �Hom�r�, a� je ro�n�k 1956. Jde o p�eklep p�i p�episov�n� z osobn�ho svazku - pozn. aut.) Jimova spolupr�ce s StB byla ofici�ln� ukon�ena 14. b�ezna 1989, mj. pod z�minkou jeho chronick�ho z�n�tu jater. �ert - Hor��ek, podle est�b�ck�ch z�znam� za celou dobu spolupr�ce ze zvl�tn�ch fond� obdr�el 7. 200 K�s v�etn� pouk�zek do obchodn�ch dom� plus asi tis�c korun na �hradu v�daj�. Podle Hendricha Jim nebyl �dajn� �kolov�n na konkr�tn� osoby, ale na hnut� tzv. �voln� ml�de�e�.

Michal H�bek se 4. �ervna 1998 v archivu MV v Pardubic�ch sezn�mil se svazkem s kryc�m jm�nem �Tiska��, (zalo�en 9. 12. 1980), kter� na n�ho StB vedla. V n�m je popisov�n styk pramene (Jim �ert) s H�bkem i okolnosti vyd�n� nov�ho �asopisu Vokno. Spolu s dal��mi spolupracovn�ky Vokna byl H�bek zat�en v listopadu 1981 a odsouzen k nepodm�n�n�mu trestu odn�t� svobody v d�lce osmn�cti m�s�c�. V hlavi�ce v��e citovan�ho agenturn�ho z�znamu je jako pramen uveden tajn� spolupracovn�k s kryc�m jm�nem �Akord�.

Tak kon�� �ra jednoho ze zp�vaj�c�ch disident�, kter�ho rocker Mikol� Chadima nazval �lidskou zr�dou�. P�sni�k�� Vlasta T�e���k odpov�dal na ot�zku, zda n�kdy pot�eboval v tvorb� nep��tele: �S v�jimkou p�sni�ky o Franti�kovi �ertojc, kterej pr�skal est�b�k�m za prachy, nem�m na kont� ��dnej protestsong (Reflex 10/99).

Agent StB �uctil� pam�tku K. Kryla

Kdy� se �zp�vaj�c� kraj�nek� Karel Kryl vr�til v roce 1989 do tehdej�� �SSR, vystoupil t�et�ho prosince s p�sni�k��em Nohavicou a Hutkou v pra�sk� Sportovn� hale. O den d�le na balkon� Melantrichu s Karlem Gottem zazp�vali �s. hymnu a Ji�� �ern� je p�edstavil jako dva popul�rn� Karly. Kryl se tehdy c�til podveden. Potom ale vylezla ta skute�nost, �e Jarom�r Nohavica (*7. 6. 1953) spolupracoval s StB jako TS - A �Mirek� (2932007). V�zac� akt podepsal v Brn� roku 1987 aby mu pak vy�la jeho prvn� LP deska.

�Druh� v�c je Jarkovo �dajn� spolupracov�n� s StB. Dodne�ka postr�d�m jeho jasn� a srozumiteln� vyj�d�en�. Ml�en� je moc �patn� zbra�,� prohl�sil v roce 1994 Kryl. Um�el �na bolest z �esk� demokracie,� �ekla Krylova p��telkyn� V�ra Rollerov� z kanadsk�ho Toronta, kdy� Kryl 3. b�ezna 1994 v Mnichov� zem�el. Zp�v�k Jarek Hutka dodal: �Um�el i na tu svou v��nou nespokojenost.� Pavel Tigrid v p�tek 11. b�ezna 1994, na h�bitov� za b�evnovsk�m kl�terem, se nad �erstv�m Krylov�m hrobem zeptal: �Nev�m, jestli jsme ti n�co nez�stali dlu�ni.� Pravd�podobn� nar�el na skute�nost, �e ani V�clav Havel nikdy nep�ijal Kryla mezi sv� vyvolen�.

Jak� bylo p�ekvapen�, kdy� v po�adu �T v�novan� country a folku s n�zvem Aport (15. 4. 1999) na z�v�r vystoupil Nohavica s p�sn�, v�novanou pam�tce nedo�it�ch 55. narozenin Karla Kryla (narozen 12. 4. 1944). A je�t� v�t�� zd�en� zavl�dlo, kdy� brn�nsk� televize, v tom sam�m m�st�, kde byl Nohavica na KS StB evidov�n a vyt�ov�n, odvys�lala 26. dubna ve 22, 30 hodin po�ad Vzpom�nka na Karla Kryla, s podtitulkem �Jarom�r Nohavica zp�v� p�sni�ky legend�rn�ho p�sni�k��e� v re�ii V. Fatky.

Ned� se jinak reagovat ne� slovy Jirky Pallase ze �v�dska, kter� po Krylovo odchodu z tohoto sv�ta prohl�sil: �Bylo velmi smutn� vid�t, jak se je�t� na nevystydl�ho barda vrhaj� politici a dal�� parazit�.� A� je pro K. K. malou satisfakc� odhalen� jeho busty p�ed sborovnou keramick� �koly v Bechyni, kde roku 1962 maturoval. Odhalena byla v sobotu 24. dubna 1999, na sv�tek svat�ho Ji��.

T�den�k Vlasta, Kv�ty a Av�zo

V t�den�ku Vlasta (12/99) se na stran� 13 ve fotografi�ch Otakara Gembaly objevil zp�v�k V�clav Neck�� (* 23. 10. 1943), D - StB �Bacil� (29313) a dal�� zp�v�k Viktor Sodoma (* 5. 7. 1945), TS - A �Matador� (2491588).

V devaten�ct�m ��sle Kv�t� se v Duelu s l�ka�em Pavlem Pafkem p�el karl�nsk� spisovatel V�clav Du�ek, (* 2. 9. 1944), D - StB a A - StB �Dana� (1177204), �len Pen-klubu a Klubu �esk�ch spisovatel�.

V Kv�tech �.8 - �99 se objevil, spolu s kapeln�kem Ladislavem Kube�em, zp�v�k Josef Z�ma (* 11. 5. 1932), A - StB �Tulip�n� (11802), aby s t�mto kapeln�kem zazp�val ��peckou �enk��ku u p��le�itosti p�ipravovan�ho televizn�ho po�adu. �Tulip�n� se rovn� v Ned�ln�m Blesku (4. 6. �99) sv��il, pro� tyto noviny kupuje.

V kv�tech �. 47/98 dostala prostor po ur�it� dob� po odchodu z t�den�ku Ring, Gabriela P�evr�tilov�, vedena v kategori�ch D - StB �Ina� a �P�t�� a jako TS - A �Lada�. Jej� rozhovor s fotografem Jadranem �etl�kem se objevil v rubrice Kultura plus na stran�ch 32-33.

V informa�n�m a reklamn�m �asopisu AV�ZO byl jako mu� zn�m� z mnoha publikac�, z�bavn�ch i jin�ch rozhlasov�ch a televizn�ch po�ad� p�edstaven astrolog Petr Messany, dr�itel prop�j�en�ho bytu s kryc�m jm�nem �Oskar�. Ten se v �l�nku hrd� hl�s� k astrologovi Pavlu Turnovsk�mu, sv��uje se, �e k n�mu chod� na poradu politikov� a �j� jsem s m�rnou nads�zkou mo�n� v roli svat�ho Jana Nepomuck�ho (!!!), ��k� Messany o sob� a dod�v�: �P��v�sek je osobn� talisman, kter� poch�z� z Indie a podle indick� mythologie m� sv�ho nositele chr�nit hlavn� p�ed lidskou zlobou. Mo�n� p�ece jen tyto p�edm�ty trochu dotv��ej� osobn� image.�

�P��sn� tajn� spisovatel�

Pra�sk� vydavatelsk� spole�nost (PVS) pravideln� vyd�v� publikaci P��sn� tajn� - literatura faktu. T�maty jsou pohledy do z�kulis� historie, af�ry, skand�ly, �pion�, nev�edn� osudy atd. P�ev�n� ��st kolektivu je slo�ena z d�v�rn�k� St�tn� bezpe�nosti. ��fredaktorem PVS je PhDr. Karel Richter, CSc., (* 15. 6. 1930). Jde o jazykov�ho redaktora a v�deck�ho pracovn�ka Vojensk�ho historick�ho �stavu.

Dal��m autorem je spisovatel PhDr. Miroslav Ivanov, (* 10. 4. 1929), �Adne� (15065), kter� je �lenem veden� Klubu 89 (spisovatel� nekomunist�) a p�edsedou Klubu autor� literatury faktu. Ivanov je �estn�m ob�anem rodn�ho m�sta Jarom�� (1994) a dal��ch dvou m�st a herec Zden�k Sv�r�k v pond�l� 7. �ervna �99 v pra�sk�m Dom� knihy pok�til jeho 35. knihu n�zvu 52 + 2, �ten� pro ka�d� t�den v roce a dva nav�c.

Mezi autory nechyb� ani Roman C�lek, (* 4. 3. 1937), �Svoboda� (19935), kter� pod spole�n�m pseudonymem Karel Pavl�k ps�val spole�n� s Rudolfem Kal��kem. Posledn�m z deseti autor�, kdo je veden v datab�zi MV jako d�v�rn�k StB je Pavel Toufar, (* 13. 7. 1948) ��ern�� (24074). Ten je spisovatelem a novin��em a p�isp�v� do Ve�ern�ku Praha (nap�. 28. 5. �99).

�Ro 1 - debatuj�c� agent �Pixa�

V pond�l� 15. 3. �99 v po�adu Dva na jednoho, kter� moderovali Vladim�r Kroc a Andrea ��hov�, u p��le�itosti 75. narozenin byl do redakce pozv�n PhDr. Lubom�r Dor��ka, (* 18. 3. 1924), hudebn� publicista a spisovatel, kter� je naz�v�n nestorem hudebn�ch kritik�. Jako agent StB je evidov�n pod kryc�m jm�nem �Pixa� (1686888). Je tak� m�stop�edsedou �esk� jazzov� spole�nosti. Dor��ka od roku 1947 �asto pob�val v Anglii, v roce 1964 byl ��fredaktorem Melodie, v roce 1968 spoluzakl�dal Evropskou (pozd�ji Mezin�rodn�) jazzovou federaci a v roce 1971 ode�el do zahrani�n�ho odd�len� Supraphonu, kde m�l na starosti subdodavatelsk� nakladatelsk� smlouvy. K jeho cti pat��, �e kdy� byla za bol�evik� souzena Jazzov� sekce (JS), kde Dor��ka sv�d�il, JS neshodil a proti n� nesv�d�il. Dnes na �Ro 2 - stanice Vltava uv�d� po�ady Jazzov� ochutn�vka (25 minut), P��b�hy a postavy �esk�ho jazzu (jednou za �trn�ct dn�), nebo po�ad Jazzmani vypr�v�j�, kde sv� vlastn� n�zory prezentuj� muzikanti.

V �asopisu T�den (6/�99) na Lubom�ra Dor��ku, jako na gentlemana jazzov�ho v�ku, zavzpom�nal hudebn� publicista Josef Vl�ek (* 8. 1. 1951), kter�mu jsme ��kali �Zub� Vl�ek. V datab�zi MV je veden jako A - StB �Tes�k� (31897). Vl�ek je dnes redaktorem hudebn�ho �asopisu Rock + Pop.

Story Haliny Pawlowsk�

Ve Story 11 / 99 dostal prostor re�is�r Ji�� Adamec (* 9. 3. 1948, D - StB �Adam�, 21704, 24669), autor silvestrovsk�ho po�adu nebo Novot na TV NOVA �NTS. V �l�nku se p�e, �e Adamec ve sv� kari��e za�il sl�vu jako televizn� re�is�rsk� hv�zda 80. let a po roce 1989 p�d, proto�e mu v �esk� televizi nab�dli m�sto vr�tn�ho a tud� se ocitl na dn�. �Ov�em pr�v� to pat�� k vlastnostem mu�� ve znamen� Kr�l�ka, - (podle ��nsk�ho horoskopu - pozn. aut.) - kte�� hledaj� �nosn� pom�r mezi ide�lem a mo�nostmi. Vy��t� se jim kari�rismus, i kdy� lune�rn� jde o pouh� prosazen� talentu,� vyznal se Adamec.

Ve stejn�m ��sle na stran� 14 se do ankety dostal Ji�� Datel Novotn�, herec a moder�tor, (* 8. 4. 1944) A - StB �Holar�, kter� vyj�d�il obdiv na d�ly mal��� Josefa ��my, Jana Zrzav�ho a Kamila Lhot�ka. Nutno dodat, �e Novotn� byl jedn�m z prvn�ch zakladatel� Ob�ansk�ho fora.

Kolektiv dopl�uje tak� spisovatel Vladim�r P�ral, (*10. 8. 1932), A - StB �Mirek� a �Sl�vek� (1218704). �Spisovatel P�ral byl jako v�dy velice elegantn�,� p�e o n�m na prvn� stran� den�k �p�gl (11. 6. �99). �A jako �ast� �ten�� �p�glu na uv�tanou p�inesl vydavateli Fro�kovi pivo...� (Kde jsou ty doby, kdy� ve �p�glu, jako redaktorka vyhozen� z �eskoslovensk� televize (�ST), pracovala Kate�ina Perknerov� - ��ter�, kter� se v �ST ��kalo �st��brn� pila�.)

Hospod��sk� noviny a t�den�k Ekonom

V �ele nakladatelstv� Economia je od roku 1990 ve funkci �editele Ing. Miroslav Pavel, * 6. 9. 1941, A - StB �Ml�de�n�k� a �Ekonom� (5500, 30264,). Economia vyd�v� �adu odporn�ch �asopis�, nap�. Stavitel, Technik, Domov, Finance a �v�r, Odpady, Chata� a Chalup��, Fotografie magaz�n, Listy.

Dal��m redaktorem HN je Milan Syr��ek, (* 28. 1. 1932), TS - A �Vladim�r� (1734501, 3898701). Ten d��ve pracoval v zahrani�n� redakci �TK a v �esk� televizi a dnes se podepisuje bez krou�ku nad p�smenem �u� - tedy jako Syru�ek. Zast�v� rovn� funkci �editele divize ekonomick�ho tisku a. s. Economia.

V redakci HN v�ak nechyb� ani Kv�ta �ubertov� - Buschov�, (* 10. 7. 1947), D - StB �Knihovnice�, uvedena jako Kv�toslava Buschov�, (17894) a A - StB �Kv�ta� (1093088) ve svazc�ch zanesena jako Kv�ta Buschov�. Je z�stupkyn� vedouc�ho zahrani�n� redakce.

A samoz�ejm� v kolektivu t�den�ku Ekonom, p��lohy HN, nechyb� Oskar Krej�� (* 13. 7. 1948), D - StB �Oskar� a �Kal�b� (8478, 18797, 37617), TS - A �Oskar� (847888) a rezident StB �Oskar� (847888)). Ten v redakci pracuje jako editor a m� na starosti politiku. Krej�� se pustil do zpr�vy stavu Unie (4/99), kde p�e: �V�ichni hovo�� o lidsk�ch pr�vech, ale ne ka�d� um� jednat.� V ��sle �est�m se v�nuje lidsk�m pr�v�m a naft� (�C�lem je vy�achovat Rusko�), v�lce na Balk�n� a NATO (�. 13, 14, 15/�99) a v ��sle 16 ozna�uje tuto v�lku za �soci�ln� objedn�vku na zab�jen�. V sedmn�ct�m ��sle kritizuje media: �Oligarchizace moci se dnes projevuje ne likvidac� protivn�ka, ale ovl�dnut�m kl��ov�ch televizn�ch stanic, p�i�em� d�le�it� nen� pouze to, co televize �ekne, ale i to, co ne�ekne, koho nenech� promluvit a komu nasad� osl� hlavu,� p�e Krej��. Nem� si v�ak na co st�ovat. Ji� v listopadu 1998 byl Krej�� hostem v po�adu Dobr� r�no (uv�d�l ho redaktor Ji�� Velebn�) a Krej�� ve ve�ejnopr�vn� televizi zan�cen� mluvil o akci �ist� ruce.

�Oskar� Krej�� byl prost�edn�kem mezi iniciativou MOST (Michael Koc�b a Michal Hor��ek, redaktor svaz�ck�ho MS), kdy� zprost�edkoval setk�n� Koc�ba a Hor��ka s Ladislavem Adamcem, tehdej��m p�edsedou vl�dy. Setk�n� se uskute�nilo jakoby n�hodn� ve foyeru Nov� sc�ny ND v z��� 1989.

Hal� noviny

Hal� noviny (HaNo), den�k �V KS�M, poskytla azyl takov�m rudopr�vn�m �es�m�, jak�m byl jeden z mnoha, Jaroslav Kojzar. (Pamatujete ty �to�n� Knihovni�ky Rud�ho Pr�va�) Ve �tvrtek 10. �ervna se na jej�ch str�nk�ch na Ji��ho Han�ka rozlobil Karel S�s. Ano, je to tent�� S�s, kter� odm�tl po listopadu �89 d�t do dra�by titul komunistick�ho �zaslou�il�ho um�lce�. Han�ka nazval ��mudlou �esk� �urnalistiky a bol�evikem ve v�slu�b�.� A vzpomenul (sv�te div se!) spisovatele Milana Jungmanna, toho sam�ho, od n�j� nedaleko bydl�, ale kter�mu za bol�evick�ho re�imu nikdy nepomohl, kdy� Jungmann ps�t v t� dob� nemohl.

Zat�mco v HaNo skon�ila jako redaktorka prav� ruka Miroslava Sl�dka z t�den�ku Republika Andrea Cerqueov�, o ��asn�m m�tusu �ivota a poesie se tam rozepsal PhDr. Milan Blahynka, CSc., o v�boru z esejestiky Ji��ho Kub�ny. Blahynka se narodil 29. 8. 1933, veden je jako TS - A StB �Hynek� (35892). Tento mu� se velikou m�rou pod�lel na tom, aby se tzv. �zak�zan� (nebo tak� exilov�) auto�i nedostali do r�zn�ch encyklopedi�, slovn�k� a panoram �esk� literatury. Blahynka byl autorem knihy �e�t� spisovatel� 20. stolet� (s Du�anem Cvekem a Milo�em Horansk�m), ze kter� byli �eliminov�ni emigranti a auto�i, kte�� se ocitli stranou,� jak Blahynka napsal v S�sov� Kmeni (36/1998), kde byl �lenem redak�n� rady. Jak se o Blahynkovi ��kalo u� za �kom�r��, (tedy t�ch, co n�m tady p�es �ty�icet let pili krev), Blahynka byl �v ka�d� dob� dob�e nalad�n a dob�e naob�dv�n.�

Zemsk� noviny (ZN) - Hobby

V Hobby magaz�nu (5. 3. 1999), p��loze ZN, Josef Kobra Ku�era vzpomenul na Alexandra Koenigsmarka (* 27. 5. 1944, A - StB �Alex�, 2928601) a na spisovatela V�clava Du�ka, (D a A - StB �Dana�), v �l�nku v�novan�m vzpom�nce na Karla Kryla. Tent�� autor u�inil v p�tek 4. 6. �99 rozs�hl� rozhovor s Ji��m Winterem - Nepraktou, kryc� jm�no �Gr�f�, kter� stejn� jako pro Pra�sk� Kudykam hovo�il o stra�idlech a v �l�nku byl �Gr�f� ozna�en za klasika �esk�ho kreslen�ho humoru.

Dal��m hostem magaz�nu (9. 4. �99 - autorka Dana Frant�lov�) byl Petr Messany, DPB - StB �Oskar�, kter� v n�m byl ozna�en za p�edn�ho astrologa. (V�ce o n�m v �l�nku o slo�en� t�den�ku Ring). Messany citoval Nostradamuse, kter� tvrd�, �e dojde k devastaci duchovn�ch hodnot, kter� budou po�lap�ny. �Pod�vejte se na mor�lku a chov�n� lid�,� dodal. (Jak p��zna�n�, tato slova sly�et z t�chto �st.) Pro p�esnost dod�v�m, �e dr�itel prop�j�en�ho bytu je tajn� spolupracovn�k zvl᚝ z�skan� za ��elem prop�j�en� bytu �i m�stnosti (d�le jen PB) k uskute��ov�n� konspirativn�ch sch�zek pracovn�k� kontrarozv�dky s tajn�mi spolupracovn�ky. Dr�itel PB mus� poskytovat z�ruku utajen� z�jmu kontrarozv�dky, proto se prov�rka p�ed prop�j�en�m bytu nevztahuje pouze na n�ho, ale i jeho rodinu, bl�zk� p��buzn�, pop��pad� i dal�� osoby, je� maj� k n�mu nebo k PB bli��� vztah.

Perem Lady Hesov� dostal ve �ten� na v�kend (12. 2. �99) velk� prostor tak� Ond�ej Hejma, (* 3. 2. 1951), D - StB �Rony� (44963), A - StB, �Rony�. Ten v�ak p�isp�v� rovn� do t�den�ku Reflex, nap�. v rubrice �ekl bych (16/99) nebo Moje m�dia (Reflex 20/99). Zde p�iznal, �e �te MfD, Pr�vo, LN a Blesk a �e z internetu jde na n�j trochu strach. (V Pardubic�ch dokonce od roku 1992 existuje rockov� klub �lut� pes kter� ka�doro�n� vyhla�uje sout� Yellow Dog Open.)

Na prvn� stran� Slova i Zemsk�ch novin (9. �ervna) �ten��i byli informov�ni, �e Hana a Petr Ulrychovi p�edstavili v Brn� zp�vn�k s n�zvem P�sn� 1964 - 1999. V popisku pod fotografi� v�ak nebylo naps�no, �e zp�v�k, texta� a kytarista Ing. Petr Ulrych (* 21. 2. 1944), je veden jako TS - A �Samorost� (2021106).

Pra�sk� Kudykam - O Praze s...

Noviny jsou registrov�ny u odboru kultury Magistr�tu hl. m. Prahy a vyd�v� je Pra�sk� spot�ebitelsk� tisk. V rubrice O Praze s..., kterou fot� a p�e Petr Jahn, zavzpom�nal (11. 3. �99) re�is�r komunistick�ch seri�l� V�t Olmer, kterak m�l na Hrad�anech byt s v�hledem do Jelen�ho p��kopu a nyn� mus� bydlet na Sm�chov� a chodit do vin�rny U V�stonick�ho Venou�e.

Dal�� hostem a �legendou kreslen�ho humoru� v t�to rubrice byl 25. �nora Ji�� Winter - Neprakta, (* 12. 7. 1924), D i TS - A StB �Gr�f� (24082, 28280), kter�ho zaj�maj� pra�sk� stra�idla a byl Petrem Jahnem nazv�n jako ��lov�k osv�cen��. V Blesk Magaz�nu (23/99, autor Emil Schneidr) byl Neprakta dokonce nazv�n �velk�m �echem�, s�m sebe p�irovnal k Josefu Ladovi a sd�lil, �e sv� naj��astn�j�� obdob� teprve o�ek�v�. Winter neopomn�l moralizovat: �Ze v�eho nejv�c jsem v�ak deprimov�n p�i setk�n� s blbcem. (...) S blbcem se ale jednat v�bec ned� a takov� lid� jsou naprosto beznad�jn� p��pady.�

A do t�etice (18. 2.) nechyb�l �n� p�edn� astrolog� Petr Messany (o n�m p�i jinde), autorem vyfocen v pra�sk� kav�rn� Slavia se zelen�m sv�tlem na strop� ve tvaru kruhu, tak�e Messany skute�n� vypad� jako svat�.

Est�b�k p�ed soudem, jin� af�ra na obzoru

Jak je patrn�, kone�n� se do�k�me, �e bude odsouzen JUDr. Jan Dolansk� (* 31. 8. 1941), star�� referent a major Spr�vy StB hl. m. Prahy a S� kraje (�. slu�. pr�kazu 146416, R� 410831/0040, bytem Anglick� 18, Praha 2.) Ten v roce 1980 p�i v�slechu bil nyn�j��ho katolick�ho biskupa V�clava Mal�ho a je proto ob�alov�n ze zneu�it� pravomoci ve�ejn�ho �initele. Dolansk� tehdy Mal�ho tloukl p�stmi do obli�eje, b�icha, hrudi a �aludku. Ranou do obli�eje v�slech Mal�ho ukon�il. Dnes JUDr. Jan Dolansk� pracuje jako pr�vn�k V�eobecn� zdravotn� poji��ovny (VZP). Prost� �e�eno, je to odborn�k na �slovo vzat�� a naprosto �svat��. Telefon do bytu m� rad�i veden na man�elku Marii, co kdyby...

Po �af��e Zilk� je dal�� af�ra na obzoru pokud jde o n�vrhy na st�tn� vyznamen�n� na ��d b�l�ho lva, kde je navr�en Karel Klap�lek, jen� v roce 1948 (po boku Ludv�ka Svobody) jako p�edseda podepisoval v prov�rkov� komisi v�echny propou�t�c� rozkazy. Na Medaily Za z�sluhy je navr�en hudebn� skladatel Prof. Petr Eben (* 22. 1. 1929), A - StB �Pet��k� (6076).

Josef Maraczi v.r.

publicista

(www.cibulka.cz)

Vr�n� 13 / 798,

182 00 PRAHA 8 - Kobylisy