��AD DOKUMENTACE A VY�ET�OV�N�
ZLO�IN� KOMUNISMU

POLICIE �ESK� REPUBLIKY
Securitas Imperii - sborn�k




AUGUSTIN VOLO�IN (1874 - 1945)

Tragick� osud podkarpatsk�ho kn�ze a politika

Petr �uka


Jedn�m z mnoha tabu minul�ho re�imu byla i pravda o odvle�en� n�kolika set �eskoslovensk�ch ob�an� �i dr�itel� tzv. Nansenova pasu do stalinsk�ho SSSR po obsazen� Prahy dne 9. kv�tna 1945. Z ne�pln�ch "sm�rn�ch" ��sel z �esk�ch zdroj� a rychlosti "realizace" vypl�v�, �e NKVD se sestavov�n�m seznam� "antisov�tsky" orientovan�ch osob a p��pravou na na jejich odvle�en� zab�vala dlouho p�ed vstupem na �zem� �SR. P��m�m zat�k�n�m byla pov��ena sou��st Lidov�ho komisari�tu vnit�n�ch v�c� (NKVD) - vojensk� kontrarozv�dka Smer� (Smer� �pionam).1) P��slu�n�ci Smer� na �s. �zem� nedodr�ovali ��sti dohody uzav�en� dne 8. kv�tna 1944 mezi lond�nskou exilovou vl�dou a vl�dou SSSR o pom�ru mezi �s. spr�vou a sov�tsk�m vrchn�m velen�m. V �l�nku 6 bylo �e�eno, �e jakmile n�kter� ��st osvobozen�ho �zem� p�estane b�t vojensk�m opera�n�m p�smem, �s. vl�da tam p�evezme pln� v�kon ve�ejn� moci. Podle �l�nku 7 uveden� dohody podl�halo civiln� obyvatelstvo �s. jurisdikci, a to i v p��pad� trestn�ch �in� sp�chan�ch proti voj�k�m Rud� arm�dy, pokud byly sp�ch�ny vn� opera�n�ho p�sma.2)

Do zhovadilosti doby celkem dob�e zapad� sout�en� jednotliv�ch ��st� Smer� o po�ty �eskoslovensk�ch ob�an� zat�en�ch a pot� odvle�en�ch do pracovn�-koncentra�n�ch l�gr� a v�znic v SSSR. V Praze, operovaly Smer�e 1. a 2. ukrajinsk�ho frontu. S m�rn�m zpo�d�n�m p�idala Smer� 60. arm�dy 4. ukrajinsk�ho frontu, je� zde p�sobila, ani� by zde byla m�stn� p��slu�n�.3) Doch�zelo dokonce k situac�m, p�i kter�ch si konkure�n� komanda vz�jemn� "kradla" jednotliv� ob�ti.4) O pochybn� prvenstv�, v zat�k�n� p�i osvobozov�n� Prahy Smer� 60. arm�dy 4. ukrajinsk�ho frontu p�i�la, ale ji� r�no 9. kv�tna 1945 vyslal z Ostravy sto d�stojn�k� NKVD, jejich sluhy a voj�ky str�n�ho odd�lu. R�no v p�t hodin druh�ho dne projela kolona �ternberkem. Po natankov�n� paliva v Olomouci byla jednotka zastavena v ��slavi. Zdr�en� zp�sobili m�stn� ob�an� ovacemi "osvoboditel�m". Do Prahy p�ijeli okolo osm� hodiny ve�er dne 10. kv�tna. V hotelu Alkron byli zasko�eni ��dost� o pr�kazy toto�nosti. Je�t� v noci se prvn� p��slu�n�ci Smer� nast�hovali do St�e�ovic, D�lost�eleck� �p. 11. Prahu zat�kac� komando opustilo dne 2O. kv�tna, kdy se p�esunulo do Pardubic.5) Po dobu sv�ho pobytu pou��valo, jak vypl�v� z protokolu o zat�en�, ��slo poln� po�ty 43 850. Kolik �eskoslovensk�ch ob�an� bylo podobn�mi odd�ly odvle�eno kr�tce po v�lce do SSSR se zji��uje a� v sou�asn� dob�.6) Kdo konkr�tn� neboh� osoby registrovan� v kartot�k�ch a seznamech NKVD odvlekl a jak skon�ili,to se dozv�me a� z archiv� NKVD (respektive KGB) v Rusku.

Kr�tce po skon�en� v�lky se �s. ��ady sna�ily o navr�cen� odvle�en�ch, ministerstvo zahrani�n�ch v�c� dokonce intervenovalo u p��slu�n�ch sov�tsk�ch ��ad�. Urgence jejich p��buzn�ch byly vysly�eny je�t� kr�tce po �noru 1948. Nap�. v ��jnu 1948 p�i�la z na�eho moskevsk�ho zastupitelsk�ho ��adu informace, "�e osoby rusk� n�rodnosti (na�e i sov�tsk� ��ady v dochovan� diplomatick� korespondenci nerozli�ovaly, zda �lo o osoby rusk�ho �i nerusk�ho p�vodu - pozn. aut.) zaji�t�n� po v�lce na �zem� �SR, se dopustily t�k�ch delikt� proti SSSR, a proto p��slu�n� sov�tsk� ��ady nepova�uj� jejich p�ed�asn� propu�t�n� na svobodu za od�vodn�n�...". O m�s�c pozd�ji zas�l� velvyslanec B. La�tovi�ka lakonickou depe�i: "Intervence ve prosp�ch b�val�ch rusk�ch emigrant�... je zcela ne��douc�, i kdy� form�ln� jde o na�e ob�any."7) Od t� doby se komunizovan� �SR v t�to choulostiv� ot�zce chovala jako poslu�n� satelit v�chodn� mocnosti.

Jedn�m z odvle�en�ch byl i Msgre. Augustin Volo�in. Komu vadil jednasedmdes�tilet� sta�ec? Pro� se i on stal objektem z�jmu stalinsk� bezpe�nostn� ma�inerie? Na tyto ot�zky neum�me dostate�n� p�esn� odpov�d�t, m��eme se ale p�esto pokusit vytvo�it jist� celek z n�kter�ch zn�m�ch, m�n� zn�m�ch a nov�ch informac�.

Augustin Volo�in se narodil 17. b�ezna 1874 v Kele��n� na Podkarpatsk� Rusi jako jedno z p�ti d�t� kn�ze Ivana Volo�ina a Em�lie roz. Zomboniov�. V Budape�ti vystudoval klasick� gymn�zium a matematiku na universit�. Pot� absolvoval pedagogiku a filosofii ve V�dni a teologii v ��m�. V roce 1898 se o�enil s Irenou Set�ikovou.8)

Po skon�en� I. sv�tov� v�lky se zaostal�, le� strategicky polo�en� Podkarpatsk� Rus stala licitovanou kartou ve vytv��en� nov� organizace Evropy. Z�jem projevovaly okoln� nov� vznikl� st�ty, p�edev��m Ma�arsko, Polsko, Ukrajina a pozd�ji i bol�evick� Rusko. Po vzniku Ma�arsk� republiky rad a po krachu ideje samostatn� Ukrajiny byla dne 8. kv�tna 1919 svol�na do U�horodu sch�ze m�stn�ch politick�ch p�edstavitel� (respektive z�stupc� t�� N�rodn�ch rad) do U�horodu. Za p�edsednictv� A. Volo�ina byla vytvo�ena jednotn� "Centr�ln� rusk� n�rodn� rada", kter� se jednomysln� vyslovila pro p�ipojen� k �SR. Sto�lenn� deputace t�to rady (za veden� A. Volo�ina, A. Beskida a A. �atkovi�e) jednala v druh� polovin� kv�tna 1919 dokonce s prezidentem T.G.Masarykem. Vnitropolitick� v�voj korespondoval se z�v�ry spojeneck� Nejvy��� rady, kter� dne 4. dubna 1919 mj. rozhodla o p�ipojen� Podkarpatsk� Rusi k �SR.

L�ta 1919 - 1923 na Podkarpatsk� Rusi lze charakterizovat jako dobu p�echodu od "diktatury vojensk� a civiln� spr�vy" na republik�nsk� parlamentn� syst�m a n�sleduj�c� �asov� �sek do roku 1938 obdob�m demokratick�ho parlamentarismu. V letech 1925 a� 1929 byl A. Volo�in poslancem za lidovou stranu v N�rodn�m shrom�d�n�.9)

P�ijet�m mnichovsk�ho dikt�tu se situace Podkarpatsk� Rusi velmi zkomplikovala. Msgre. Volo�in byl v ��jnu 1938 jmenov�n st�tn�m tajemn�kem v prvn� zemsk� vl�d� A. Br�dyho. Pro p��li�nou proma�arskou orientaci byla vl�da rozpu�t�na. Ministrem pro spr�vu Podkarpatsk� Rusi se pak stal Msgre. A. Volo�in.10) Okle�t�n� �esko-Slovensko se p�i jak�koli vnitropolitick� akci muselo ohl�et na mocensk�ho hegemona - hitlerovsk� N�mecko. Tak� ma�arsk� a polsk� vl�da se p�ipravovala na boj o Podkarpatskou Rus. N�sledkem zahrani�n� politick�ho v�voje po Mnichovu p�i�la i Podkarpatsk� Rus o ��st ve prosp�ch Ma�arska. Po p�ijet� z�kona o autonomii dne 19. listopadu 1938 se ��edn�m jazykem nyn� ji� Karpatsk� Ukrajiny stala ukrajin�tina. Premi�rem zemsk� vl�dy a z�rove� ministrem vnitra se stal Msgr. A. Volo�in. Za dobu sv�ho kr�tk�ho trv�n� m�la vl�da probl�my se s�l�c� ukrajinskou nacion�ln� opozic� (p�edev��m s jej� polovojenskou slo�kou Si�), podporovanou N�mci.

Msgr. A. Volo�in zcela pragmaticky v z�jmu zachov�n� identity n�roda pronesl dne 13. listopadu 1938 k novin���m: "Sv�t ji� po��t� s ukrajinsk�m n�rodem a jeho �sil�m vytvo�it ukrajinsk� st�t".11) Jedinou mo�nost�, kter� by zabr�nila polsk�m, ma�arsk�m, ale i sov�tsk�m ambic�m, pohltit Karpatskou Ukrajinu byla spolupr�ce s ukrajinsk�mi nacionalisty, tzn. i s N�meckou ���. Nakonec i volby v polovin� �nora 1939 dopadly ve prosp�ch Ukrajinsk� n�rodn� jednoty. Je�t� po��tkem kritick�ho m�s�ce b�ezna se pra�sk� centr�ln� vl�da sna�ila udr�et klid politickou cestou. �e A. Volo�in m�l i v t�to situci podporu centr�ln�ch ��ad�, o tom sv�d�� fakt, �e p�i nov� reorganizaci vl�dy z�stal ministersk�m p�edsedou karpatoukrajinsk� vl�dy. Nap�t� vyvrcholilo po 13. b�ezna 1939, kdy se Si�ovci pokusili n�siln� p�evz�t moc. �etnictvo, SOS (Str� obrany st�tu) a arm�dn� jednotky pod velen�m gen. L. Prchaly po boj�ch obnovily po��dek v Chustu. Dne 14. b�ezna vyhl�sili autonomist� samostatn� st�t Karpatsk� Ukrajina. Z�rove� byla ustavena vl�da, op�t v �ele s Dr. Augustinem Volo�inem.12) �eskosloven�t� p�edstavitel� centr�ln� vl�dy, podle na��zen� udr�et klid za ka�dou cenu, ��ste�n� obnovili po��dek, a v Chustu odzbrojili Si�. Volo�inova vl�da se uch�lila do kl�tera, kde byla obkl��ena vojskem. T�ho� dne ve�er se po cel� ji�n� hranici rozho�ely boje s ma�arsk�mi boj�vkami, za nimi� postupovala ma�arsk� regulern� arm�da. Po okupaci �esk�ch zem� a vzniku samostatn�ho Slovenska p�edala ��st vojensk�ch jednotek zbran� Si�ovc�m, kte�� br�nili sv�j nov� st�t. Vojsko b�val� �esko-slovensk� republiky se evakuovalo na Slovensko a do Rumunska. Karpatoukrajinsk� vl�da v �ele s Dr. Volo�inem opustila Chust, a p�es Ta�evo ustoupila do rumunsk�ho Sigetu, kde byla vzata pod ochranu tamn�ho policejn�ho prefekta.13)

Odsud Msgr. Volo�in odjel do Prahy. Ji� v �ervnu 1938 si na Sm�chov� v ulici Pod lipkami 12 zakoupil vilu.14) Na uveden� adrese se podle policejn� evidence hl�sil a� 3. �ervence 1939.15) Spr�vn� komise hlavn�ho m�sta Prahy mu v polovin� prosince 1939 ud�lila pr�vo domovsk�.16) Protektor�tn�mi ��ady byl evidov�n jako cizinec.17) Jako d�kaz, o tom, �e na nemocn�ho Dr. Volo�ina, ji� bez jak�chkoli v ambic�, sov�tsk� moc nezapomn�la, m��eme citovat materi�ly Franti�ka Prokopa, �esk�ho p��slu�n�ka paraskupiny NKVD URAGAN II. Para�utist� sesko�ili v noci na 1. dubna 1945 na Dob��sku. Hlavn� objektem jejich z�jmu byly "organizace rusk�ch emigrant�". �lenov� skupiny URAGAN II.: "obdr�eli... adresu b�val�ho guvern�ra Podkarpatsk� Rusi, p. Volo�ina Augustina... Tomu... pozd�ji zaslali z Kyt�na kufr, maskov�n jako by byl z U�horodu. Tento kufr m�l p�i otev�en� explodovat..."18)

��st ukrajinsk� komunity v posledn�ch m�s�c�ch II. sv�tov� v�lky opou�t�la Protektor�t �echy a Morava sm�rem na z�pad. Msgr. Volo�in, a� ji� v b�eznu 1945 p�esv�d�ov�n sv�mi p��teli (mezi nimi z�ejm� mus�me hledat zdroje informac�, kter� ovlivnily �kolov�n� paraskupiny URAGAN II.), aby odjel z Prahy. P�i jeho zku�enostech se zd� b�t nepravd�podobn�, �e by �patn� odhadl pov�le�n� v�voj, sp�e se sm��il se skute�nost� a odevzdal se osudu.19)

V kr�tk�m historick�m �ase prvn�ch kv�tnov�ch dn� se odehr�lo mnoho ud�lost�, na sc�n� na�ich d�jin se vyst��dalo p��li� mnoho osob. P�semn� dokumenty k t�to problematice mimo arch�vy KGB nen� snadn� nal�zt, a proto jsme nuceni spol�hat na jedin�, le� �asem negativn� poznamenan� pramen - pam� ��astn�k� t�chto pohnut�ch ud�lost�. P��m� ��astnice20), �ij�c� s Msgre. A. Volo�inem v dom�, si vzpom�naj�, �e voj�ci u nich byli celkem �ty�ikr�t. Prvn� "v�slech" m�l prob�hnout v den velikono�n� ned�le (podle gregori�nsk�ho kalend��e). Podle na�eho kalend��e tedy 6. kv�tna 1945. Po ob�d� pr� p�i�li dva a� t�i mu�i v uniform�ch. Hovo�ili s Volo�inem v jeho pracovn� asi 3- 4 hodiny. Voj�ci mluvili rusky, Volo�in odpov�dal ukrajinsky. Jeden z nich o sob� tvrdil, �e je tak� profesorem. Datum na prvn� pohled vyvrac� jej� vzpom�nka na rann� vys�l�n� �esk�ho rozhlasu o vstupu Rud� arm�dy (RA). M��eme se v�ak opr�vn�n� domn�vat, �e se jednalo o voj�ky 1. divize Rusk� osvobozeneck� arm�dy (ROA), kte�� se v prostoru Sm�chova v dannou dobu mohli nach�zet. Jak m�stsk�, tak obnoven� �s. rozhlas shodn� vys�laly dne 6. kv�tna r�no rusky v�zvu o pomoc sm��ovanou vojsku gen. Vlasova. Voj�ci ROA zde byli nazv�ni "sov�tsk�mi ob�any".21), D�kazy chyb�j�, ale mohlo j�t o jistou politickou sond�, jako nap�. p�edchoz� kontakty s gen. V. Klecandou.22)

Ke druh� n�v�t�v� m�lo doj�t dva a� t�i dni po prvn� - tedy mezi 8. a 9. kv�tnem 1945. Tentokr�t p�i�li voj�ci jenom dva, op�tn� mluv�c� rusky, a Msgr. Volo�ina snad odvedli do �koly, v no�n�ch hodin�ch v�ak byl zp�t. S�m Volo�in tvrdil, �e cht�li pouze vid�t jeho pracovnu.Mohlo j�t je�t� jednou o voj�ky ROA, nebo� se v tomto regionu jejich ��sti pohybovaly je�t� po p��chodu Rud� arm�dy.23)

T�den po prvn� n�v�t�v�, tedy p�ibli�n� 13. kv�tna 1945, p�ijelo po ob�d� n�kolik osobn�ch aut, v nich� sed�lo nejm�n� deset voj�k�. Zcela nepokryt� ��kali,�e jdou A. Volo�ina zatknout. P�esto se "zat�en�" je�t� jednou vr�til: v noci okolo p�l dvan�ct�. Snad byl odvezen do �ern� ulice, Msgr. Volo�in odm�tal o zat�en� sd�lit n�co v�ce. Toto zaji�t�n� ji� bylo pravd�podobn� provedeno p��slu�n�ky Smer�.Mohlo doj�t k p�ehl�dnut�, mo�n� byl odvezen Smer�em 1.ukrajinsk�ho frontu a nenach�zel se na seznamu. Mnoho ot�zek, ale ��dn� odpov��.

Po�tvrt� byl ji� definitivn� zat�en. Podle vzpom�nek k tomu m�lo doj�t brzo r�no dva a� t�i dni po p�edchoz�m. Dva voj�ci mu �ekli, aby si nic sebou nebral, �e jde jen o formalitu. S t�mto koresponduje i �daj tehdej��ho �lena Smer� 4.ukrajinsk�ho frontu Sin�virsk�ho: "...Do St�e�ovic jsme se vr�tili... v �est hodin ve�er... P�ijelo auto kapit�na �ibajlova. "Zdrav�m t� Koljo." Usm�val se, jeho opuchl� tv�� vyza�ovala uspokojen� z dob�e vykonan� pr�ce."Pozn�v�?" Pod�val jsem se na star�ho monsignora vystupuj�c�ho z vozu."Volo�in!" "Ano, to je on. V� b�val� president." Sta��k Volo�in se na m� pomalu pod�val. Nen� jasn�, jestli m� vid�l. Jeho duch bloudil daleko, v nebesk�ch kraj�ch... "Kam se d�v�, pope? Na nebe? Pozd�, d��v jsi se m�l modlit k bohu a ne zab�vat se politikou." Volo�in nedal najevo, �e by �ibajlova poslouchal." 24)

Kapit�n �ibajlov opravdu napsal a signoval zpr�vu o zat�en� A. Volo�ina, datovanou 15. kv�tna 1945. 25) Pot� byl pravd�podobn� odvezen z D�lost�eleck� ulice na leti�t� v bl�zkosti Prahy a pak deportov�n do Moskvy. Formul�� zat�en�ho z Lefortsk� v�znice byl vypln�n ji� 20. kv�tna 1945.26) Dne 10. �ervence p�e v�ze�sk� doktor mjr. Jan�in zpr�vu o zdravotn�m stavu Msgre.A. Volo�ina s doporu�en�m p�ev�zt ho do v�ze�sk� nemocnice v Butyrce.27) Tam o dev�t dn� pozd�ji, dne 19. �ervence 1945 v 15 hodin 20 minut Msgre. PhDr. Augustin Volo�in um�el na z�stavu srdce.28) O smrti a odvle�en� nebyla pravdiv� informov�na ani rodina, ani tehdej�� �s. vl�da.29)

Na tragick�m konci PhDr. A. Volo�ina m��eme dokumentovat konkr�tn� nez�konn� postupy a chov�n� bezpe�nostn�ch slo�ek bol�evick�ho imperia. T��dn� nen�vist umo��ovala komunist�m mst�t se politick�m konkurent�m i po mnoha letech.



1) K vojensk� kontrarozv�dce SMER� nap�. Hingley Ronald, Die russische Geheimpolizei 1565 - 1970, Bayreuth 1972, str. 269 ad., Gordiewsky Oleg - Christopher Andrew, KGB. Die Geschichte seiner Auslandsoperationen von Lenin bis Gorbatschov, Mnichov 1990, str. 438 - 440, Encyklopedie �pion�e, Praha 1993, str. 295 - 296.
Sin�virskij Nikolaj, Smer�. God v stane vraga, Mnichov 1948 na str. 46-48 ORGANIZACE SMER� 4. ukrajinsk�ho frontu
Velitel - genpor. KOVAL�UK
z�stupce - kpt. �ERNY
K�drov� odd�len�
Finan�n� odd�len�
1.odd�l - kontrola politick�ho stavu RA,
2.odd�l - operativn� (pracuje na obsazen�m �zem�, jeho n�pln� je vyhled�v�n�, sledov�n�, zat�k�n� a prov�d�n� p�edb�n�ch v�slech� nep��tel komunismu, vytv��el vlastn� agenturn� s�,m�l ve stavu cca 100 d�stojn�k�)
Velitel: pplk. �ABALIN
z�st.vel.: pplk. DU�NIK od kv�tna 1945 velitel
nov� z�st.vel: plk. KOZAKEVI�
Velitel 3. odd�len� 2. odd�lu - mjr. GRE�IN
3.odd�l - spojen�
4.odd�l - vy�et�ovac�
Velitel: pplk ME��ERJAKOV
Velitel 2. odd�len� 4. odd�lu - mjr. KEREKEZ
5.odd�l - prukuratura (na z�klad� "d�kaz�" dodan�ch �tvrt�m odd�lem vyn�� vojensk� tribun�ly rozsudky. V AMV �R , H-7O5/19 je zachov�n opis "Protokolu o soudn�m p�el��en�"
P�edseda vojensk�ho tribun�lu 4. ukr. frontu : pplk. GETMANSKYJ
�lenov� : por. �APKIN, st. sr�. �ER�AVSKYJ
za p��tomnosti tajemn�ka : por. KRAVCOV

2) Poli�ensk� Milada, Pohlceni ma�in�ri� stalinsk� moci, Mezin�rodn� Politika �. 11/91, str. 26. - 27.

3) Sin�virskij Nikolaj, Smer�..., str. 98.

4) Tamt�, str. 93.
" ...Kon�vova operativn� skupina prvn� vy�enichala mrtv� t�lo Goeblse ... t�lo se jim stratilo... Nave�er se cel� v�c vysv�tlila. �ukovci byli daleko chyt�ej��.Vlezli do m�stnosti oknem a Goeblsovu mrtvolu ukradli... socialistick� sout�en� je mezi smer�evci nanejv�� nezbytn�."

5) Tamt� ....str. 94. Z �esk�ch pramen� m��eme jednotky sov�tsk� vojensk� kontrarozv�dky identifikovat velmi obt�n�. V�me nap�., �e v Praze se nach�zel �tvar pplk. Solovjeva (pozd�ji nahrazen kpt. Nazarenkem), kter� s�dlil postupn� v Dykov� ul. �. 14, ve Slezsk� �. 60 a nakonec v jedn� vile v Hrade��nsk� ulici (pod ��sly poln� po�ty 44 396, 49 467 a 89 508). Srovn. A MV �R, 310 - 88 - 22. Dal�� kontrarozv�dn� sou��sti velel mjr. Melnik. A MV �R, arch. �. 589 523 MV.

6) Zp�es�ov�n�m po�tu odvle�en�ch �sl. ob�an� se zab�v� Olga Hul�nov� z KPV - Karlovy Vary. Z materi�l� GP �R, arch�v� MV a MZV a vzpom�nek pam�tn�k� sestavila pr�b�n� seznamy,rozd�len� na osoby rusk� a ukrajinsk� n�rodnosti (cca 280 osob), �esk�, slovensk� a jin� n�rodnosti (cca 180 osob)

7) Brezina Ivan, Taj�et, Irkutsk� oblast, Revolver revue 22/1993, str. 225 - 226

8) Vzpom�nky PhDr. Olgy Dutkov�

9) Podkarpatsk� Rus, sborn�k Klubu p��tel Podkarpatsk� Rusi, Bratislava 1936, str. 76

10) Feierabend Ladislav, Ve vl�d�ch Druh� republiky, New York 1961, str. 47 - 51

11) Podkarpatsk� Rus (Od Mnichova do 16. b�ezna 1939), pplk. p�ch. A. Barovsk�, Vojensk� historick� archiv (d�le VHA), 22 - 12 - 22

12) Nova Svoboda, ro�n�k XL, �.58 z 16.b�ezna 1938

13) VHA, 22 - 12 - 22

14) Smlouva trhov�, Katastr�ln� ��ad - Praha m�sto, �d.17695/39

15) St�tn� �st�edn� archiv, Evidence osob

16) Obecn� ��ad Prahy 5, bytov� odbor slo�ka domu 1784

17) Arch�v hlavn�ho m�sta Prahy (d�le A. hl. m. Prahy), L�stek pro dom�cnost III �. k. 971

18) VHA, 308 - 124 - 36, materi�ly Franti�ka Prokopa

19) �tefan Augustin, Osudov� dni, Vilnye Slovo ze 22. listopadu 1969, Toronto

20) PhDr. Olga Dutkov� a PhDr. Ema Dutkov� (nyn� ��dov� sestra Basilit�nsl�ho ��du)

21) A. hl. m. Prahy, Sb�rka Pra�sk� kv�tnov� povst�n�, �. k. 4, Je�ek Vladim�r, Vol�me v�echny, NPL 1961, str. 110

22) Ausk� A. Stanislav, Vojska gener�la Vlasova v �ech�ch, Praha 1992, str. 141 - 142

23) ���ek Pavel, Do z�huby, Studentsk� listy �. 11/1991, str. 16

24) Sinevirskij..., kapitola z 10. - 22. kv�tna 1945, str. 94 - 95

25) Kopie materi�l� je ulo�ena ve spise �DV - 224/Vv - 93. Viz P��loha 1.

26) Tamt�. , viz P��loha 2.

27) Tamt�. , viz P��loha 3.

28) Tamt�. , viz P��lohy 4 a 5.

29) Volo�inovi p��buzn� byli dne 4. ��jna 1945 (pod �.j. Kab. 775/451) informov�ni kancel��� p�edsedy vl�dy Mons. �r�mka, �e hledan� se nach�z� ve v�znici Rud� arm�dy ve slezsk� Ratibo�i. Viz ��dost Ing. M. Dutky o posmrtnou rehabilitaci A. V., pod�na dne 17. �nora 1991 na GP �SFR. Je zachov�n dopis ��adu p�edsednictva vl�dy �. Kab. 774/45 I/D ze dne 4. 10. 1945 na odd�len� pro styk se spojeneck�mi arm�dami MNO. Do zdej��ho ��adu do�la zpr�va, �e ve v�znici v Ratibo�i ve Slezku jsou org�ny RA zaji�t�ni n�kte�� �s. st�tn� p��slu�n�ci. Mezi v�zn�n�mi je tak� b�val� poslanec �sl. strany lidov� Mons. Dr. A. Volo�in... Pokud jde o Mons. Dra Augustina Volo�ina, odvol�v�m se na p�edchoz� dopis a jedn�n� a V�mi, kdy V�m bylo sd�leno, �e na Mons. Dru. Volo�inu m� z�jem n�m�stek p�edsedy vl�dy Mons. Dr. �r�mek. .... Za kabinet n�m�stka p�edsedy vl�dy, podpis ne�iteln�. K dopisu je p�ipojen seznam se jm�ny �s. ob�an�. VHA, MNO, hl. �t�b, sty�n� odd., 1945, �j. 14789/sty�. 1945




P��loha I.
Faksimilie protokolu o zat�en� Msgr. A. Volo�ina ze dne 15. kv�tna 1945

P��loha II.
Faksimilie formul��e zat�en�ho Msgr. Volo�ina

P��loha III.
Faksimilie z�pisu o �mrt�


Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |