OPO�D�N� MEDAILON

Blahoslav Hrub�, far��, voj�k, bojovn�k za demokracii a lidsk� pr�va, byl nevyl��iteln�m optimistou. V��il, �e lidsk� povaha, p�es v�echny chyby a slabosti, v�dy t�hne za pravdou, kter� je z�kladn� podm�nkou svobody. "A pozn�te pravdu, a pravda v�s vysvobod�" byl jeho obl�ben� cit�t z Bible a pak je�t� Husova v�zva k mil�m Pra�an�m, aby se v�dy dr�eli pravdy a pravdu ka�d�mu p��li. S�m se t�m ��dil. Ned�lal si monopol na pravdu a dovedl pozorn� a p��telsky vyslechnout i lidi, kte�� zast�vali zcela odli�n� n�zor. Ale v z�kladn�ch principech z�stal nesmlouvav�.

Blahoslav Hrub� se narodil v Josefov� 23. ��jna 1911, na sklonku habsbursk� vl�dy. Prvn� v�lku pro�il u d�de�ka a babi�ky na vesnici nedaleko Hradce Kr�lov�, proto�e jeho otec musel narukovat. Jednou z jeho nejsiln�j��ch vzpom�nek na tu dobu byl zoufal� n��ek babi�ky, kdy� dostala zpr�vu, �e jej� nejmlad�� bratr, Blah�v nejmilej�� str��ek, padl kdesi daleko na boji�ti. Snad to podn�tilo jeho odpor k v�lce a n�sil� v�eho druhu.

Do �koly chodil u� ve svobodn� �eskoslovensk� republice. Z Josefova p�e�el na re�ln� gymn�zium v Hradci Kr�lov� a po maturit� se rozhodl pro teologii a filozofii¹⁾, jen�e asi po roce studia do�lo ke zm�n�, kter� ovlivnila jeho dal�� �ivotn� dr�hu. N�hodou byl sv�dkem demonstrace nezam�stnan�ch a vid�l policistu, je� cht�l obu�kem b�t jednu protestuj�c�. Jak u� to bylo v jeho povaze, vlo�il se do situace a str�n�kovi p�kn� vy�inil za jeho chov�n� k bezbrann� �en�. Vyslou�il si t�m p�r dn� ve v�znici a tak� zna�n� obdiv sv�ch koleg� a p��tel. Zato veden� fakulty i �eskobratrsk� c�rkve se zaleklo jeho radik�ln�ho chov�n�, a proto obstarali Blahoslavovi stipendium na fakult� v Halle an der Saale.

Ten to p�ijal jako vyznamen�n� - v�dy r�d cestoval a t�il se na zku�enosti v zahrani��. Jen�e do N�mecka p�i�el v roce 1932, v dob� Hitlerovy p�ekotn� cesty k moci. setkal se tehdy s protinacistickou opozic�, ale i s k�es�any, kte�� si na�li d�vody, pro� podporovat Hitlera. Byl sv�dkem zu�iv�ch pouli�n�ch v�tr�nost� a za��tkem osudn�ho roku 1933 se vet�el do s�lu, kde V�dce mluvil ke sv�m v�rn�m. Jeho z�tipln� demagogie a virtu�zn� manipulace davu zanechaly v Blahovi nep�ekonateln� antagonismus v��i nacismu a diktatur�m v�bec. Ve spojen� s demokratick�mi skupinami pa�oval p�es hranice materi�ly a literaturu. Z�itky v Halle p�edur�ily v�echnu jeho dal�� �innost.

Po roce hallsk�ch studi� pokra�oval v Curychu a v �enev� a st�le udr�oval styk s protinacisty v N�mecku. Nakonec se dostal do Pa��e. To u� sice Hitlerova moc p�ekra�ovala hranice ��e, ale Z�pad pokra�oval v hled�n� mo�nosti, jak ho uchl�cholit. Blaho v�d�l, �e tak�to snahy povedou jenom ke katastrof�. ��astnil se demokratick�ch akc� proti nacist�m i jako sekret�� mezin�rodn�ho protifa�istick�ho studentsk�ho hnut�.²⁾

Po ordinaci p�sobil jako far�� �eskoslovensk�ho protestantsk�ho sboru v Pa��i a sou�asn� vedl �s. vys�l�n� francouzsk�ho rozhlasu. Organizoval pomoc �idovsk�m uprchl�k�m a n�meck�m soci�ln�m demokrat�m. Po p�du Pa��e se mu v posledn� chv�li poda�ilo uniknout na kole do Marseille. Tam pokra�oval v pr�ci pro uprchl�ky. �id�m vyd�val k�estn� listy, kter� jim umo�nili bezpe�n� p�echod hranic, �esk�m a slovensk�m uprchl�k�m osobn� pr�kazy, je� americk� konzul uzn�val jako platn� pasy. Zachr�nily tak mnoho lid� p�ed zat�en�m a deportac� do n�meck�ch koncentra�n�ch t�bor�.³⁾

Z Marseille p�e�el Blaho se skupinou antifa�ist� �pan�lsko a� do Portugalska. Tam �ekal n�kolik ned�l na p�epravu do Spojen�ch st�t�.⁴⁾ Na po��tku ledna 1941 p�ist�l v New Yorku a odtud jel do Chicaga, kde si hodlal ud�lat doktor�t. Jen�e kdy� Spojen� st�ty vstoupily do v�lky, pova�oval za svou povinnost p�ihl�sit se dobrovoln� do arm�dy. Jeho jazykov� znalosti - krom� �e�tiny plynn� n�m�ina, francou��tina a ru�tina - ho p�edur�ily pro p�ijet� do tehdy pr�v� organizovan� zpravodajsk� slu�by Office of Strategic Services (OSS), kde po v�cviku slou�il v hodnosti kapit�na.⁵⁾

V roce 1944 byl p�id�len do Lond�na. Jeho �kolem bylo analyzovat informace o �eskoslovensk�m odboji a udr�ovat spojen� s �eskoslovenskou exilovou vl�dou. Za Slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� m�l b�t �lenem jednotky, kterou cht�li z�padn� Spojenci vyslat na pomoc odboji, jen�e v�echny pl�ny hatil a systematicky bojkotoval Stalin. Dikt�tor�v cynick� postoj k povst�n� na Slovensku ho s kone�nou platnost� p�esv�d�il, �e �eskoslovensko se stane ob�t� jeho megalom�nie.⁶⁾

Ke konci v�lky Blaho slou�il v 3. arm�d� pod velen�m gener�la Pattona. T�hli p�es Cheb, a pak na Plze�. D�l nemohli, proto�e Spojenci p�istoupili na rusk� podm�nky o rozd�len� dobyt�ho �zem�. Kdy� Praha volala o pomoc, Blaho s hrstkou p��slu�n�k� americk� arm�dy se na jeepu vydali do hlavn�ho m�sta.⁷⁾

Prvn�ho zn�m�ho potkal na V�clavsk�m n�m�st� - sv�ho kolegu ze studi�, Ji��ho H�jka, pozd�j��ho ministra zahrani�� a mluv��ho Charty, kter� se pr�v� vracel z n�meck�ho koncentr�ku.

Po v�lce byl Blaho p�id�len k vojensk� misi na americk�m velvyslanectv� v Praze jako z�stupce velitele.⁸⁾ Jezdil odtud do N�mecka p�trat po odvle�en�m majetku Karlovy univerzity. Za jeho z�sluhy o n�vrat cenn�ch sb�rek mu tehdy �eskoslovensk� vl�da ud�lila vyznamen�n�, kter� p�ed�val arm�dn� gener�l Ludv�k Svoboda.

P�i inspek�n� cest� na Slovensko jeho �idi� nezvl�dl zat��ku na horsk� silnici v Tatr�ch a Blaho utrp�l velmi t�k� zran�n�, ale jako z�zrakem se pom�rn� brzo uzdravil. Nedlouho pot� se vr�til do Spojen�ch st�t� k c�rkevn� pr�ci. Rok pobyl v Minnesot�, ale kdy� se komunist� v �noru 1948 zmocnili vl�dy, nedalo mu to a znovu se vypravil do Prahy - na sokolsk� slet.⁹⁾ Uv�domoval si, �e to je asi jeho posledn� p��le�itost vid�t je�t� maminku, ale hlavn� cht�l zjistit, jak� zm�ny v �SR komunistick� vl�da zav�d�.

Sv�j pobyt prodlou�il o rok, proto�e toho l�ta jsme se sezn�mili (j� jsem byla velmi aktivn� ve studentsk�m hnut�) a v listopadu 1948 jsme m�li svatbu. ��astnili se j� i nepozvan� host�, agenti tajn� policie. T�m za�ala hra na ko�ku a my� - ��ady protahovaly vyd�n� m�ho pasu, tajn� za n�mi ustavi�n� sl�dili, prohled�vali n�m byt a bylo jasn�, �e se n�s chystaj� zatknout. M�li k tomu d�vod. Chodila k n�m Milada Hor�kov� i sestra tehdy v�zn�n�ho Prokopa Drtiny Olga Loewenbachov�, Bene��v tajemn�k Franti�ek �karvan a cel� �ada dal��ch "t��dn�ch nep��tel", co� bd�l�mu oku tajn� policie nemohlo uniknout. Zachr�nilo n�s jen to, �e soudruzi byli ��dostiv� r�zn�ch pozornost� z Ameriky a tud� nesp�chali se zat�k�n�m. Kdy� jsem ale kone�n� obdr�ela cestovn� pas pro osoby bez st�tn� p��slu�nosti, vyu�ili jsme weekendov�ho klidu na pat�i�n�ch ��adech a prost� jsme bez ohl�en� odjeli. Na hranic�ch sice pohrani�n�ci zadr�eli vlak na dv� hodiny, zat�mco se sna�ili ov��it opr�vn�n� na�eho v�jezdu, ale proto�e se odpov�di nedo�kali, pustili n�s d�l. Teprve pozd�ji jsme se dozv�d�li, �e odpoledne t�ho� dne, kdy� u� jsme byli v Norimberku, si pro n�s do Jungmannovy ulice p�i�la policie.¹⁰⁾

Brzy po na�em odjezdu zav�eli Miladu Hor�kovou i n�kolik jin�ch na�ich "spiklenc�". To n�s je�t� v�ce utvrdilo v p�esv�d�en�, �e proti komunismu se mus� bojovat i na Z�pad�. Blaho pracoval n�jak� �as ve Svobodn� Evrop�, pak vedl organizaci pro �eskoslovensk� uprchl�ky v Mnichov�, nakonec v�ak za�al publikovat dokumenty o probl�mech v���c�ch a v�eobecn� o lidsk�ch pr�vech v tzv. socialistick�ch st�tech. A�koli finan�n� pot�e a nedostatek podpory v�dy ohro�ovaly tento program, Blah�v optimismus neochaboval. Podle �tok� sd�lovac�ch prost�edk� za �eleznou oponou¹¹⁾ bylo vid�t, �e i pom�rn� mal� vyd�n� �asopisu RCDA (Religion in Communist Dominated Areas)¹²⁾ v�dy tne totalitn� re�imy do �iv�ho. Teprve nyn�, a� se otev�ou arch�vy StB a KGB, se uk�e, kolik pozornosti ty neslavn� instituce v�novaly st�edisku, kter� Blaho zalo�il a 28 let vedl.

Tajemstv�m �sp�chu byla prost� pravda, j� komunist� nemohli vyvr�tit, jakkoli se o to sna�ili. Uve�ej�ov�n�m jejich vlastn�ch dokument�, hlavn� tajn�ch instrukc�, se da�ilo ovliv�ovat jejich politiku, zm�r�ovat �d�l v�z�� v t�borech, usnad�ovat vyst�hov�n� a �asto i zachra�ovat �ivoty disident�m. RCDA se zast�valo pron�sledovan�ch bez ohledu na jejich n�rodnost a n�bo�enstv�. Blaho mnohokr�t sv�d�il p�ed v�bory Kongresu, p�edn�el, organizoval akce - �asto proti rad�m c�rkevn�ch hodnost���, kte�� d�vali p�ednost "tich� diplomacii" nebo nicned�l�n�, pokud �lo o ob�ti komunistick�ho �tlaku.¹³⁾

V dubnu 1977 sv�d�il Blaho p�ed v�borem Kongresu a jako prvn� tam ��dal o pomoc a podporu pron�sledovan�m �len�m Charty 77, zejm�na V�clavu Havlovi.

Blaho pracoval bez ohledu na sv� pohodl� a zdrav� a to samoz�ejm� m�lo v�n� n�sledky. Prod�lal n�kolik t�k�ch kriz�, v�etn� operace srdce, ale p�esto se do�kal p�du komunismu. V l�t� 1990 si umanul, �e pojede do Prahy. Byla jsem proti takov�mu riziku, proto�e Blaho vy�adoval soustavnou l�ka�skou p��i, ale kdy� jsem vid�la, co p�o n�ho ta cesta znamen�, ustoupila jsem. Do Prahy jsme p�ijeli p�esn� 41 let a jeden den po na�em odjezdu. Setkali jsme se s mnoha star�mi p��teli i s t�mi, kter�m jsme pom�hali a znali je jen podle jm�na. Blaho cel� o�ivl, ale posledn� noc v Praze se u n�ho ohl�sila nemoc, kter� se ji� nezbavil.

R�no 22. ��jna 1990, den p�ed sv�mi dev�tasedmdes�t�mi narozeninami zem�el v newyorsk� nemocnici. P�i shrom�d�n� na jeho pam�tku byli p��tomn� mnoz� jeho p��tel�, p��slu�n�ci mnoha n�rodnost�, ras a n�bo�enstv�, mezi nimi i n�kolik veter�n� OSS.

Olga S. Hrub�

¹⁾ Po maturit� v roce 1930 za�al studovat Husovu bohosloveckou fakultu v Praze.

²⁾ Z�v�re�n� zkou�ky a promoci absolvoval v roce 1936 v Praze. Za dobu sv�ch univerzitn�ch studi� se pravideln� z��ast�oval k�es�ansk�ch konferenc� a sv�tov�ch kongres� ml�de�e. V roce 1936 se stal mezin�rodn�m sekret��em Rassemblement Mondial des Studients pour la Paix Libert� et le Culture a �lenem mezin�rodn� rady Rassemblement Universal pur la Paise.

³⁾ Po b�eznu 1939 opustil spolu s Lionem Feuchtwangerem a jeho man�elkou okupovanou �SR. V z��� 1939 se stal dobrovoln�kem �eskoslovensk� arm�dy v Francii. Byl p�id�len do �eskoslovensk�ho rozhlasov�ho vys�l�n� a ke slu�b� na francouzsk�m ministerstvu informac�. Z�rove� pracoval v �eskoslovensk� evangelick� misi.

⁴⁾ V Lisabonu byl B. Hrub� zvolen p�edsedou podp�rn� organizace V�bor �eskoslovensk�ch uprchl�k�. Dal��mi funkcion��i byli nap�. Adolf Hoffmeister a Egon Hostovsk�.

⁵⁾ Podle �esk�ch pramen� lze usuzovat, �e pr�ci v OSS nab�dl B. Hrub�mu s�m kpt. Emanuel Voska v roce 1942. Zprvu byl pov��en veden�m n�borov� kancel��e v Chicagu. V roce 1944 absolvoval �kolu OSS v Lond�n�. Pot� nastoupil do �esk� sekce OSS.

⁶⁾ Politick� z�kulis� b�hem druh� sv�tov� v�lky bylo jist� slo�it�j��. M��eme se v�ak p�iklonit k n�zoru, �e na konci v�lky ze situace nejv�ce profitoval J. V. Stalin. �esk� sekce OSS od vypuknut� slovensk�ho povst�n� pl�novala vysl�n� sv� mise na �zem� b�val� �SR. Na podzim 1944 se kpt. Hrub� se pod�lel s Ch. Katkem na jedn�n�ch o dod�vk�ch zbran� s p�edstaviteli Slovensk� n�rodn� rady. Arch�v ministerstva vnitra �esk� republiky (d�le jen A MV), Z - 10 - 30. �esk� sekce OSS ji� od prosince 1944 pl�novala speci�ln� "City Team: Prague". Jednotka OSS m�la vstoupit do Prahy, pop�. do dal��ch �esk�ch m�st, a zaji��ovat tok zpravodajsk�ch informac� politick�ho, vojensk�ho a hospod��sk�ho charakteru. Akce se realizovala v kv�tnu 1945 za pon�kud jin�ch podm�nek. Srovn.: The National Archives of the United States, Washington D. C., Record Group 226, No. 1294.

⁷⁾ V b�eznu 1945 byl pov��en proveden�m n�boru u �s. dobrovoln�k� ve Francii pro �eskou sekci OSS. Rozkazem �t�bu II. odd�len� MNO mu byl na pomoc p�id�len plk. Rudolf Bulandr. V dubnu 1945 byli spolu s Kurtem Taubem a por. Stevem V�tkem vysl�ni do bavorsk�ho Erlangenu, hlavn�ho velitelstv� Pattonovy 3. arm�dy, �t�bu G-5. Posledn� dny povst�n� v Praze operoval t�m OSS "Praha" z Berouna.

⁸⁾ A MV, Z - 10 - 30, 302 - 69 - 5, 302 - 231 - 2. V kv�tnu 1945 byl kpt. Hrub� p�id�len do hospod��sk�ho odboru americk� vojensk� mise v Praze. Vykon�val t� funkci z�stupce velitele mise plk. Charlese Katka. Tehdej�� �s. zpravodajsk� slo�ky (p�edev��m siln� zkomunizovan� Obrann� zpravodajstv� plk. Bed�icha Reicina) se sna�ily �innost americk� mise kontrolovat. Ze zachovan�ch z�znam� v�me, �e byly sledov�ny styky �len� mise, i jejich cesty v �SR a zahrani��. Srovn.: A MV, 32 - 200 - 5. V�me tak nap��klad, �e koncem roku 1945 B. Hrub� "vykonal n�kolik cest" do N�mecka, Francie a Anglie. Na po��tku roku 1946 byl vysl�n na ne�rodou posti�en� v�chod republiky, aby ve funkci spolu�editele Americk� pomoci �eskoslovensku v Ko�ic�ch koordinoval z�sobov�n� potravinami od UNRRA. "Ve skute�nosti se jednalo o �innost zpravodajskou...", analyzovali jeho pobyt p��slu�n�ci StB. Podle n�kter�ch zpr�v OBZ byl kpt. Hrub� "nejagiln�j�� osobou" mise. Po jej� likvidaci odjel B. Hrub� po��tkem roku 1947 do Spojen�ch st�t�.

⁹⁾ Podle �s. z�znam� nav�t�vil B. Hrub� soukrom� �SR v letech 1947, 1948 a 1949. A MV, Z - 10 - 30.

¹⁰⁾ Tamt�. "Z �eskoslovenska odejel trvale dne 14. 7. 1949, a to zp�t do Ameriky, kde p�sob� jako evangelick� far�� a je �inn� v podp�rn�ch organizac�ch: Pomocn� organizace �erno�sk�ch protestansk�ch �en a Church World Service."

¹¹⁾ Srovn. nap�. Le�a Ji��, Blahoslav Hrub�, naivn� sluha bo��, Tribuna 4/1975. Vyj�d�en� a p�eklad �l�nku in RCDA, 4 - 6/1975, ro�n�k XIV.

¹²⁾ �asopis RCDA (N�bo�enstv� v oblasti ovl�dan� komunisty) byl od roku 1962 vyd�v�n v New Yorku V�zkumn�m st�ediskem pro n�bo�enstv� a lidsk� pr�va v uzav�en�ch spole�nostech.

¹³⁾ Man�el� Blahoslav a Olga Hrub� obdr�eli v z��� 1988 od tehdej��ho prezidenta Spojen�ch st�t� americk�ch Ronalda Reagana vyznamen�n� za celo�ivotn� z�sluhy o lidsk� pr�va. Dne 21. z��� 1988 jejich �sil� vyzdvihl prezident R. Reagan ve sv�m pravideln�m televizn�m projevu. (Pozn�mky p�ipravil pa�.)

Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |