| ��AD DOKUMENTACE A
VY�ET�OV�N� ZLO�IN� KOMUNISMU POLICIE �ESK� REPUBLIKY |
| Securitas Imperii - sborn�k |
Pavel ���ek
Kdy� publicista Jan Urban v b�eznu 1990 poprv� zm�nil "akci KL�N", netu�il asi, jak�ho d�ina vypustil z l�hve.1) "KL�N" za�al b�t sklo�ov�n ve v�ech p�dech, ve�ejnosti byly p�edkl�d�ny r�zn� dohady. Poopravme - na z�klad� nemnoha zachovan�ch archivn�ch materi�l� - pohled na tuto akci St�tn� bezpe�nosti.
Prvn� n�vrh celost�tn�ho projektu "KL�N" je datov�n 24. �ervna 1987.2) Jeho smysl je d�n zbytkem p�edlouh�ho n�zvu: "zamezen� programov�ho sjednocen� protisocialistick�ch element�". Akce "KL�N" byla jednou z reakc� St�tn� bezpe�nosti na za��naj�c� P�ESTAVBU, tzn. pozvolnou p��pravu zm�ny spole�ensk�ho syst�mu v cel�m v�chodn�m bloku.3) St�ejn� my�lenky projektu nebyly nov�. Ji� v metodick�ch pokynech z roku 1972 nalezneme �ty�i hlavn� body rozkladn�ch opat�en�: naru�en� akceschopnosti vnit�n�ho nep��tele, vyvol�v�n� vz�jemn� ned�v�ry, naru�en� vazeb a spojen� (i do zahrani��) a kone�n� diskreditaci "nositel� nep��telsk� �innosti".4)
Zachovan� v�tisk prim�rn�ho podkladu projektu "KL�N" nen� signov�n I. n�m�stkem ministra vnitra �SSR, n�br� jen n��eln�kem 1. odboru X. spr�vy SNB a n��eln�kem X. spr�vy SNB (Spr�va kontrarozv�dky pro boj s vnit�n�m nep��telem). To v�ak nem�n� nic na faktu, �e projekt "KL�N" byl veden�m feder�ln�ho ministerstva vnitra schv�len a zm�n�n�mi slo�kami StB praktikov�n a� do z�kazu tzv. vnit�n�ho zpravodajstv� na p�elomu listopadu a prosince 1989.
Druh�m p�edstavovan�m dokumentem je roz���en� pl�n celost�tn�ho projektu "KL�N" z 5. srpna 1987.5) Na�e pozn�n� st�ejn�ho projektu St�tn� bezpe�nosti posledn�ch let existence komunistick�ho syst�mu v �eskoslovensku by nebyla �pln� bez p��lohy k tomuto pl�nu.6)
M��eme konstatovat, �e "KL�N" p�i�el pozd�. Sebelep�� zpravodajsk� akce, v dob� rozkladu totalitn�ho syst�mu a nar�st�n� krize v samotn� St�tn� bezpe�nosti, nemohla zabr�nit pokus�m o p�echod k pluralitn� demokracii. Dejme v�ak slovo "odborn�kovi" z nejpovolan�j��ch - mjr. Chovancovi:
"Jako zpravodajsk� pracovn�k vnit�n�ho zpravodajstv� jsem pochopiteln� znal velmi dob�e vnitoprolit. situaci a rozpory, kter� v na�� spole�nosti byly. O t�to situaci jsme pravideln� informovali veden� st�tu i strany a navrhovali jsme i p��slu�n� opat�en�. K na�im informac�m a na�im n�vrh�m v�ak veden� nebralo z�etel. Rozpory ve spole�nosti p�ez�rali, n�m vyt�kali, �e vid�me situaci �ern�, �e naopak v�t�ina lidu je v tom podporuje a argumentovali t�m, �e dost�vaj� tis�ce rezoluc�, kter� jejich politiku podporuj�... O situaci jsem nejednou jednal s funkcion��i �V, v redakci Rud�ho pr�va, s redaktory rozhlasu a televize apod., kde jsem poukazoval na situaci a chyby, kter�ch se veden� dopou�t�, a tak� na mo�n� n�sledky, kter� ignoranc� skute�n� situace mohou nastat. S novin��i jsem se v podstat� shodl, ale funkcion��i jsem byl odm�t�n... Ve veden� �V byla naprost� ignorance na�ich zpr�v, upozorn�n� a varov�n�. V t�to ot�zce jsme spolupracovali rovn� se sov�tsk�mi z�stupci KGB, pochopiteln�, �e dost�vali od n�s ve�ker� informace o situaci, odpov�dn� v�ak prohla�uji, �e do ni�eho nezasahovali. V podstat� na�e informace brali bez koment���, maxim�ln� se zeptali na n�kter� ot�zky, kter� jim nebyly jasn�.
Osobn� jsem byl informov�n velmi dob�e i o pozic�ch a situaci v opozici, kter� chybami veden� strany a st�tu z�sk�vala. Proto�e jsem m�l i j� snahu zabr�nit v pr�ci s opozic� pou��v�n� policejn�ch metod, zpracovali jsme akci KL�N a c�lem t�to bylo jednak brzdit sjednocov�n� opozice a naopak z�sk�vat v jejich �ad�ch vliv, aby bylo mo�n� p�ej�t regulovan� k pluralitn� spole�nosti. Cel� akce byla v po��tc�ch, ov�em pl�novali jsme to jako dlouhodobou z�le�itost..."7)
B�val� vedouc� p�edstavitel operativn�ch �tvar� StB zam��en�ch proti vnit�n�mu nep��teli si dokonce dovolil tvrdit, �e "KL�N" m�l b�t prost�edkem, jak "regulovat" p�echod k "pluralitn� spole�nosti"! O tom, �e �lo o prav� opak, o udr�en� st�vaj�c�ho syst�mu, respektive omezen� skupiny stranick�ch dinosaur� u moci, sv�d�� nejen n�zev cel� akce, ale p�edev��m jej� c�le! Na podporu na�ich tvrzen� m��eme uv�st opat�en� StB p�i kontrole II. f�ra Charty 778) �i cit�t z pr�b�n�ho hodnocen� projektu "KL�N" z poloviny roku 1988: "Spr�vn� hodnocen� progn�z v�voje operativn� situace se odr�� i v pl�nu pr�ce odboru, a proto jej bylo mo�no p�i rozpracov�n� problematik vyu��vat jako hlavn� metodu pr�ce. Pro hodnocen� obdob� pak vyplynuly st�ejn� �koly z celost�tn� porady k projektu KL�N konan� dne 23. 2. 1988. Pro toto obdob� bylo jako prioritn� �kol stanoveno - p�ipravit a realizovat likvidaci rozmno�ovac�ch st�edisek samizdat� v dostate�n�m p�edstihu p�ed v�ro��m srpna 1968 a tak naru�it mo�nost jejich zneu�it� k masov�mu roz�i�ov�n� nejen samizdat�, ale i let�k� k v�ro�� srpna 1968. Byl rozpracov�n komplexn� soubor opat�en� ke spln�n� �kolu ve stanoven�m term�nu, av�ak v r�mci schvalovac�ho ��zen� bylo rozhodnuto odlo�it realizaci na �ervenec 1988.
Pln� se rovn� osv�d�ila opat�en� realizovan� v r�mci projektu KL�N ke sch�zce kolektivu mluv��ch konan� dne 10. 4. 1988, IV. F�RU CH-77, p�ipraven�mu na 14. 5. 1988, ale i z�m�r�m p�enesen� aktivity do kraj�, �eho� p��kladem byla snaha o zorganizov�n� region�ln�ho F�RA CH-77 ve V�chodo�esk�m kraji 21. 5. 1988."9) Na "realizaci" celost�tn�ho projektu "KL�N" se samoz�ejm� pod�lely i 2. odbory region�ln�ch spr�v StB. V p�ehledu bezpe�nostn� situace v Praze a St�edo�esk�m kraji za l�ta 1986 - 1988 se do�teme: "Prost�ednictv�m vlivov� agentury a preventivn� rozkladnou �innost� se sice poda�ilo eliminovat aktivitu exponent� pravice, ale na�e opat�en� nebyla dostate�n� ��inn� synchronizov�na s opat�en�mi proti CHART� 77, kde je st�le nedostatek kvalitn�, zejm�na vlivov� agentury. Poda�ilo se sice prohloubit rozpory mezi tzv. "exkomunisty" a radik�ln�mi elementy v CHART� 77 v duchu celost�tn�ho projektu KL�N, nebylo v�ak dosa�eno sn�en� po�tu a �dernosti konkr�tn�ch nep��telsk�ch aktivit."10)
Podobn� vyzn�vaj� i zachovan� hodnocen� z posledn�ho roku existence socialistick�ho �eskoslovenska. Na celost�tn� porad� FMV konan� 20. �ervence 1989 n��eln�k Hlavn� spr�vy kontrarozv�dky pplk. Vykyp�l uvedl, �e: "...mimo hlavn� �koly sm��uj�c� k pronik�n� do tzv. nez�visl�ch iniciativ p�ipravujeme v r�mci projektu "KL�N" i ve�ejnou diskreditaci nep��telsk�ch osob pomoc� stranick�ho tisku."11) Z n�kter�ch formulac� vyc�t�me, �e StB ztr�cela svou s�lu, podobn� jako stranick� tisk. Tak alespo� vyzn�l z�v�r p��sp�vku n��eln�ka S-StB Hradec Kr�lov�.12)
Zvl�tnosti projektu "KL�N" potvrdil i kpt. Ivan Kon��ek13):
"Rozpracov�n� problematiky, celost�tn�ch akc� i hlavn�ch akc�... vych�zelo z pl�nu spr�vy rozpracovan�ho do pl�nu odboru a bylo realizov�no na z�klad� pl�nu AOK schv�len�ch p��slu�n�mi funkcion��i, tj. n��eln�kem spr�vy, v p��pad� akce KL�N I. NMV �SSR. Rozpracov�n� bylo pr�b�n� hodnoceno a dokladov�no (akce KL�N na �rovni I. NMV �SSR).
V�slednost byla do zna�n� m�ry ovlivn�na realizac� operativn� ukl�dan�ch napl�novan�ch �kol�, mnohdy bez souvislosti a v �ad� p��pad� p��mo naru�uj�c�ch vlastn� zpravodajskou pr�ci, d�le rozsahu vy�adovan�ch administrativn�ch �kon� a v neposledn� �ad�, zejm�na v p��pad� celost�tn�ch akc�, strukturou organizace a vztahy pod��zenosti v r�mci slo�ky StB... �ada t�chto opat�en� byla v p��m�m rozporu nap�. i s projektem KL�N, kter� kladl d�raz pr�v� na uplat�ov�n� zpravodajsk�ch forem pr�ce... a naopak p�edpokl�dal, �e jin�m ne� zpravodajsk�m ot�zk�m, spojen�m s rozpracov�van�m prost�ed�m, tj. zejm�na spole�ensko politick�m, se budou odpov�daj�c�m zp�sobem v�novat p��slu�n� org�ny a organizace politick�, spole�ensk�, ale i dal�� st�tn� org�ny dle sv� p��slu�nosti.
Projekt KL�N byl sice ozna�ov�n za hlavn� metodu pr�ce vnit�n�ho zpravodajstv� v podm�nk�ch demokratizace spole�nosti, av�ak v praxi byla tato z�sada rozhodnut�mi veden� MV �SSR prakticky trvale poru�ov�na...
P�i rozpracov�n� sv��en�ch akc� jsem... vyu��val krom� sledov�n� t� ZT� DIAGRAM,14) STATISTIKA,15) P�ESTAVBA,16) N�KUP,17) ANAL�ZA18) a APAR�T.19) V r�mci akce KL�N byl vyu�it t� ZT� KRYSTAL20)...".21) Nejenom �adov� analytik kpt. Kon��ek, ale i mjr. Chovanec charakterizoval projekt "KL�N" jako "perspektivn� zm�nu ve zp�sobu pr�ce, kdy m�lo doj�t k odklonu od policejn�ch metod ve prosp�ch zpravodajsk�ch..."22) P�edev��m z dokumentu obsa�en�m v P��loze �. III si m��eme ud�lat obr�zek, jak si StB p�edstavovala "zpravodajskou akci" proti vnit�n�mu nep��teli. Jestli�e tuto akci p�edstavuj� jako zpravodajskou, jak asi musely vypadat akce policejn�?! St�tn� bezpe�nost p�es ve�ker� snahy pragmatik� ve veden� po reorganizaci v letech 1988/89 nemohla p�ekro�it st�n komunistick� politick� policie. Profesionalit� StB nep�idal ani dvoj� tlak, pod kter�m se na sklonku totalitn� vl�dy nach�zela: jeden ze strany probouzej�c� se spole�nosti a druh� - monot�nn� represivn� - z nejvy���ch post� �V KS�. A tak projekt "KL�N" skon�il, jak skon�it musel: "Po 17. 11. 1989 byla ve�ker� �innost na�eho pracovi�t� prakticky paralyzov�na a omezila se pouze na vyt�ov�n� agentury. Ze sv� sch�zkov� �innosti jsem zpracov�val p�semn� informace, kter� byly cestou n��eln�ka odboru p�ed�v�ny analytick�mu odboru k za�azen� do informa�n�ho toku pro vl�dn� p�edstavitele...
Materi�ly souvisej�c� s akc� KL�N, kter� byla administrativn� vedena jako ��st objektov�ho svazku �KODN�, byly administrativn� likvidov�ny spolu s hlavn�m svazkem �KODN�. Materi�ly byly v pap�rov�ch pytl�ch nalo�eny na n�kladn� vozidlo zaji�t�n� vnit�n�m odborem II. S-SNB a odvezeny ke skartaci..."23)
V souvislosti s diabolizac� akce "KL�N" po 17. listopadu 1989 nem��eme p�ehl�dnout jist� racion�ln� j�dro v argumentaci M. Chovance p�ed Rumlovou Komis� 17. listopadu: "...pokud se mluvilo a mluv� o "temn�ch sil�ch", m�m dojem, �e sp�e jde o p��n�, aby n�jak� temn� s�ly n�co podnikly, pon�vad� by byl kone�n� n�jak� hmatateln� argument, kter� by dosv�d�il ni�emnost d��v�j��ch struktur a umo�nil... revan�. Pokud jsem t�z�n na vysv�tlen� k pr�niku agent� do sou�asn�ch vedouc�ch struktur, mysl�m, �e je to prost� proces, kdy agentura, kterou jsme m�li v opozici, �la prost� i s touto opozic� nahoru...".24) Nebudeme s b�val�m z�stupcem n��eln�ka Hlavn� spr�vy kontrarozv�dky polemizovat o ni�emnosti �i ne-ni�emnosti "struktury" StB, ale m��eme p�ipustit, �e v�asn�m �e�en�m problematiky agenturn� s�t� "me�e a �t�tu strany" (nap�. jako ve Spolkov� republice N�mecko) by nevznikly dne�n� probl�my, a� p��li� �asto zam��ovan� za d�sledky akce "KL�N".
* * *
Origin�ly dokument� k projektu "KL�N" byly v roce 1990 nalezeny pracovn�ky ��adu na ochranu �stavy a demokracie v prostor�ch analytiky b�val� II. spr�vy SNB. Byly ulo�eny v arch�vu �eskoslovensk� kontrarozv�dky pod signaturou F - 11 sv. 1 (str. 185 - 191, �. j. VN-0015/53/03 ze dne 29. 6. 1987) a sv. 2 (str. 9 - 48, �. j. VN-001589/03 ze dne 5. 8. a 29. 10. 1987). Xerokopie jejich ��sti obdr�el �DV dne 8. b�ezna 1993 pod �. j. BIS 0075/5-Vy�/93. Podle sd�len� S. Dev�t�ho ze dne 14. prosince 1993 se v�ak v sou�asnosti origin�ly zm�n�n�ch p�semnost� v dr�en� Bezpe�nostn� a informa�n� slu�by nenach�zej�.25) Dokument oti�t�n� v P��loze �. IV vlastn� �DV rovn� v xerokopii. Origin�l se pravd�podobn� nach�z� v arch�vu Slovensk� informa�n� slu�by.
K publikovan�m dokument�m je nutno p�istupovat jako k prvn�m ve�ejn� publikovan�m materi�l�m sv�ho druhu. P�edev��m je nutno p�ipomenout jejich p�vod a dobu vzniku. Hodnocen� opozice i z�m�ry akce jsou z provenience St�tn� bezpe�nosti. Tomuto faktu odpov�d� dikce i forma celost�tn�ho projektu "KL�N".
1) Srovn.: Lauer Franti�ek, Komunist� cht�li rozkol, Zem�d�lsk� noviny 23. b�ezna 1990; Po��ta� proti opozici, Pr�ce 23. 3. 1990; Jen na dvou st�ech�ch, Zem�d�lsk� noviny 24. 3. 1990 ad.
2) Viz P��loha �. I.
3) Prvn� dolo�en� zm�nka projektu "KL�N" se nach�z� v z�znamu Operativn� porady n��eln�ka X. spr�vy SNB z 11. z��� 1987 (�. j. VN-002868/1-87): "Na �t�bu n��eln�ka X. spr�vy ze dne 16. 10. 1986 byl d�le stanoven �kol navrhnout do 30. 6. 1987 komplex opat�en�, sm��uj�c�ch k �e�en� nep��telsk� �innosti CH-77 (celost. projekt "KL�N")." Arch�v ministerstva vnitra �R (d�le A MV), neinventarizovan� p��r�stky, arch. j. F - 11, CHARTA, VONS, PRAVICE, sv. 1.
4) Metodick� pokyny k prov�d�n� preventivn� �innosti �s. kontrarozv�dkou, schv�len� dne 11. prosince 1974 I. n�m�stkem ministra vnitra �SSR genmjr. J. Hanuliakem a vydan� pod �j. N/Z-00532/1974. Podobn� t� Metodick� pokyny I. NMV �SSR k prov�d�n� preventivn� �innosti �s. kontrarozv�dkou (�l. 8) vydan� pod �j. N/Z-00459/1982 v roce 1982. Dal��m v�chodiskem pravd�podobn� byla akce "PREVENCE". V jej�m r�mci byla od roku 1978 prov�d�na p�edev��m kontrola �innosti "pravice" a omezov�n� jej�ho spojen� do zahrani��, d�le "opat�en� sm��uj�c� k jej�mu rozkladu". V newspeaku StB to znamenalo vyu�it� "agenturn� operativn�ch prost�edk�", tzn. "podstav vhodn� agentury", tipov�n� vhodn� "zahrani�n� agentury s c�lem jej�ho napojen� na hlavn� pravicov� elementy", vytv��en� p�edpoklad� "pro dezinformaci �eln�ch p�edstavitel� pravice" a vyvol�v�n� rozpor� mezi jednotliv�mi p�edstaviteli "pravice". Srovn.: Ma��k Vojt�ch, Sou�asn� zku�enosti z realizace NMV �SSR �. 21/1978 v problematice boje org�n� StB s vnit�n�m nep��telem a mo�nosti jeho dal��ho zkvalitn�n�, diplomov� pr�ce V� SNB, fakulta StB, 1984, str. 55 ad. Sty�n� body m�la i akce "IZOLACE" z roku 1981. Srovn.: N�vrh projektu celost�tn� preventivn� - bezpe�nostn� akce "IZOLACE" ze dne 10. b�ezna 1981 (P��loha k �. j. VN - 00752/1-81). Zasl�na �DV pod �. j. ASU - 307/A - 93 dne 2. �ervna 1993.
5) P��loha �. II.
6) P��loha �. III.
7) Osobn� vyj�d�en� ke slu�b� v MV mjr. Ing. Miroslava Chovance ze dne 24. 4. 1990.
8) Viz pozn. 3 (sv. 2). Srovn.: N�vrh opat�en� ke sch�zce "kolektivu mluv��ch Ch-77" v Informaci ze dne 26. z��� 1987 (�.j. VN-002289/1-3/87): "V r�mci projektu "KL�N": - pokra�ovat v prohlubov�n� pozice agentury podstaven� do kolektivu mluv��ch s c�lem tuto postupn� podstavit do centra nep�. �innosti,
9) A MV, neinventarizovan� p��r�stky, Vyhodnocen� bezpe�nostn� situace a pln�n� �kol� v problematik�ch 1. odboru za II. �tvrlet� ze dne 17. 6. 1988; Fakt, �e i p��slu�n�ci StB byli schopni stru�n� a z objektivn�j��ho �hlu posoudit svou pr�ci, je p��pad pplk. JUDr. M. Kopince, kter� "KL�N" charakterizoval jako "kombinace slou��c� k dal��mu agenturn�mu pronik�n� a vytv��en� rozpor� mezi jednotliv�mi p�edstaviteli r�zn�ch proud� uvnit� tzv. opozice". Osobn� vyj�d�en�... pplk. JUDr. Milana Kopince ze dne 6. 4. 1990.
10) A MV �R, neinventarizovan� p��sp�vky, Zpr�va o bezpe�nostn� situaci v hl. m. Praze a S�k v letech 1986 - 87 a v 1. pololet� 1988, 29. 8. 1988, �. j. OS-00109/02-88. Dal�� z�m�ry projektu postihuje P��loha �. IV.
11) Tamt�. Podklady k diskusn�mu vystoupen� - celost�tn� porada ze dne 2. �ervence 1987. P��loha k �. j. OS-00295/87-89.
12) Tamt�. Operativn� situace v pr�b�hu roku 1989 na teritoriu V�chodo�esk�ho kraje. "V celost�tn� akci KL�N jsou �koly pln�ny dle stanoven�ch z�m�r� a c�l�. V �asopise SIGN�L byl publikov�n p��pad V... V �s. rozhlase Hradec Kr�lov� byly zve�ejn�ny n�kter� skute�nosti k realizovan� akci KOTEL.
Celkov�m hodnocen�m pln�n� �kol� po linii vnit�n�ho protivn�ka lze konstatovat, �e realizovan� opat�en� ve sv�m celku plnila stanoven� z�m�ry tlumit aktivitu a zamezit roz�i�ov�n� stoupenc� neleg�ln�ch iniciativ. V�t�ina osob po proveden�ch profylakticko rozkladn�ch opat�en�ch upustila od aktivn� protispole�ensk� �innosti krom� hlavn�ch organiz�tor�..., kte�� pokra�uj� ve sv� �innosti i po realizovan�ch represivn�ch opat�en�ch.
V dal��m obdob� lze p�edpokl�dat zv��enou aktivitu v��e uveden�ch osob...".
13) Kpt. Ivan Kon��ek (1951) byl od roku 1987 odpov�dn� "za veden� celost�tn� akce AMBICE, navazuj�c� na v�voj operativn� situace v problematice �KODN�". Po p�echodu do funkce analytika odboru (od 1. z��� 1988 se stal SRS vnit�n� skupiny 10. odboru II.spr�vy SNB) byl pov��en "administrativn�m veden�m celost�tn�ho projektu KL�N, kter� v sob� zahrnoval i d��ve vedenou akci AMBICE". Dne 25. �ervna 1990 byl propu�t�n z �ad SNB. Osobn� vyj�d�en�... kpt. Ivana Kon��ka, nedatov�no (jaro 1990). Akce "AMBICE" je v P��loze k �. j. VN-001725/1-1/87 (viz pozn. 3) charakterizov�na jako "rozlo�en� snahy zorganizovat spole�n� programov� vystoupen� b�val�ch �len� p�edsednictva a sekretari�tu �V KS�...". Objektov� svazek �KODN� byl od 12. listopadu 1970 do 6. prosince 1989 (v posledn� f�zi 1. odd�len�m 10. odboru II. spr�vy SNB) veden na "exponenty pravice". Viz V�eobecn� registra�n� protokol operativn�ch svazk�, reg. �. 1806 ze dne 12. listopadu 1970.
14) Zpravodajsko-technick� �kon (ZT�) DIAGRAM - kryc� n�zev pro dlouhodob� odposlech. Viz p��loha RMV �SSR �. 18/1980 (A-oper-VI-2) �l. 8.
15) Kryc� n�zev pro kr�tkodob� odposlech.
16) Telefonn� odposlech.
17) �kolov� prov�rka korespondence.
18) Tajn� technick� prohl�dka.
19) Skryt� pozorov�n� a fotografov�n�.
20) Skupinov� prov�rka korespondence.
21) Osobn� vyj�d�en� kpt. I. Kon��ka...
22) Protokol M. Chovance p�ed K-17 ze dne 7. 1. 1991. Arch�v VVS
T�bor, T 8/91, sv. XXIV.
23) Osobn� vyj�d�en� kpt. I. Kon��ka...
24) Protokol M. Chovance...
25) Arch. �. F-11 se nach�z� v kolekci p�edan� arch�vu MV. Ve sv. 2 je p�ilo�ena pozn�mka, �e origin�ly akce "KL�N" byly 22. kv�tna 1992 vyjmuty mjr. N. pro tehdej��ho n�m�stka �editele FBIS V. Palka.
Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |