STB A "PROTIZ�KONN� P�SEMNOSTI" V OSMDES�T�CH LETECH

Petr Plac�k

Jednou z oblast�, kterou se St�tn� bezpe�nost na �seku "boje s vnit�n�m nep��telem" zab�vala, byla tzv. problematika protiz�konn�ch p�semnost�.

V osmdesďż˝tďż˝ch letech tato problematika v celďż˝ ďż˝SSR spadala vďż˝luďż˝nďż˝ do kompetence Sprďż˝vy kontrarozvďż˝dky pro boj s vnitďż˝nďż˝m nep��telem (krycďż˝m nďż˝zvem X. sprďż˝vy SNB; po reorganizaci v roce 1988 p��sluďż˝nďż˝m ďż˝tvarďż˝m Hlavnďż˝ sprďż˝vy kontrarozvďż˝dky - II. sprďż˝vy SNB). Jejďż˝ ďż˝innost na tomto ďż˝seku vychďż˝zela z Na��zenďż˝ ministra vnitra ďż˝. 9/1978 a ďż˝. 32/1977.¹⁾ Podle "Smďż˝rnic pro postup ďż˝tvarďż˝ a p��sluďż˝nďż˝kďż˝ Sboru nďż˝rodnďż˝ bezpeďż˝nosti a vojenskďż˝ kontrarozvďż˝dky pďż˝i zji��ovďż˝nďż˝ a rozpracovďż˝nďż˝ autorďż˝ a rozďż˝iďż˝ovatelďż˝ protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝" obsaďż˝enďż˝ch v NMV ďż˝. 9/1978 se za protizďż˝konnďż˝ pďż˝semnosti povaďż˝ujďż˝ zejmďż˝na:
let�ky, anonymn� dopisy, tiskoviny, n�pisy a kresby,

1. jejich� obsah napl�uje znaky skutkov� podstaty trestn�ho �inu nebo p�e�inu a vyjad�uje nep��telstv� v��i socialistick�mu spole�ensk�mu a st�tn�mu z��zen� v �eskoslovensk� socialistick� republice,
2. jejich� obsah sv�d�� o nep��telstv� autora nebo roz�i�ovatele v��i socialistick�mu spole�ensk�mu a st�tn�mu z��zen� v �eskoslovensk� socialistick� republice.

Byla-li v�le a ment�ln� pot�eba, mohlo se toto "nep��telstv�" jist� rozpoznat skoro v ka�d� "p�semnosti", samoz�ejm� s v�jimkou Rud�ho pr�va a podobn�ch tiskovin.

V roce 1987 StB konstatuje,²⁾ ďż˝e ke klasickďż˝m protizďż˝konnďż˝m pďż˝semnostem (letďż˝ky, nďż˝pisy, dopisy) pďż˝ibyly v poslednďż˝ dobďż˝ i dal�� zpďż˝soby ���enďż˝ "protisocialistickďż˝ch podvratnďż˝ch a protizďż˝konnďż˝ch vďż˝zev a nďż˝zorďż˝". ďż˝lo pďż˝edev��m o gramofonovďż˝ desky, magnetofonovďż˝ nahrďż˝vky, samolepky, razďż˝tka a videokazety.

X. sprďż˝va SNB metodicky ��dila, koordinovala a kontrolovala vďż˝echna opatďż˝enďż˝ provďż˝dďż˝nďż˝ ďż˝tvary StB pďż˝i zaji��ovďż˝nďż˝ a rozpracovďż˝vďż˝nďż˝ autorďż˝ a rozďż˝iďż˝ovatelďż˝ protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝ (v armďż˝dďż˝ opatďż˝enďż˝ v souďż˝innosti s X. sprďż˝vou provďż˝dďż˝la vojenskďż˝ kontrarozvďż˝dka - III. sprďż˝va SNB).³⁾

V kraj�ch tuto problematiku zpracov�vali vy�len�n� p��slu�n�ci krajsk�ch spr�v (KS) StB spolupracuj�c� s p��slu�n�ky StB za�azen�mi v r�mci okresn�ch spr�v SNB. Ti byli povinni hl�sit v�skyt p�semnost�, prov�d�n� opat�en� nebo vyp�tr�n� autora p��slu�n� KS StB. O v�skytu v�ech protiz�konn�ch p�semnost� byli n��eln�ci �tvar� StB i VB povinni neprodlen� informovat slu�ebn�m postupem X. spr�vu (�tvary vojensk� kontrarozv�dky hl�sily v�skyt III. S SNB, kter� je p�edkl�dala X. spr�v�).

Ka�d� p��slu�n�k SNB (nikoli tedy jen slo�ky StB), kter� byl upozorn�n na existenci n�jak� protiz�konn� p�semnosti, byl dle zm�n�n�ho NMV povinen prov�st �kony k zaji�t�n� n�lezu a informovat p��slu�n� �tvar SNB.

P��slu�n�ci X. spr�vy vy�len�n� pro problematiku protiz�konn�ch p�semnost� (v roce 1987 zpracov�vali tuto problematiku na 1. odboru X. spr�vy �ty�i p��slu�n�ci StB), m�li poskytovat - v z�va�n�ch p��padech i praktickou - pomoc pracovi�t�m protiz�konn�ch p�semnost� jednotliv�ch region�ln�ch spr�v StB.

Z�kladn� �innost a n�vod pro postup org�n� StB i VB p�i v�skytech protiz�kon�ch p�semnost� pod�valy tzv. typov� projekty, ktar� byly vypracov�ny pro v�echny stupn� �zemn�ho �len�n� struktury SNB.

V roce 1986 provedli p��sluďż˝nďż˝ci X. sprďż˝vy zaďż˝azenďż˝ v problematice protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝ 35 souďż˝innostnďż˝ch jednďż˝nďż˝ na krajďż˝ch a 6 vďż˝jezdďż˝ ke konkrďż˝tnďż˝m p��padďż˝m. V pravidelnďż˝ch dvouletďż˝ch cyklech byly z dďż˝vodďż˝ zvyďż˝ovďż˝nďż˝ ďż˝rovnďż˝ pracovnďż˝kďż˝ problematiky v celďż˝ ďż˝SSR svolďż˝vďż˝ny celostďż˝tnďż˝ porady (v letech 1986 a 1987 byla takovďż˝ porada plďż˝novďż˝na na listopad 1987).⁴⁾

Na ka�d� pro�et�ovan� p��pad zakl�dala StB svazek zpravodajsk�ho rozpracov�n�. P�i samotn� pr�ci a vyhled�v�n� autor� protiz�konn�ch p�semnost� vyu��vala StB p�edev��m sv� agenturn� s�t�, technick�ch prost�edk� (odposlech, sledov�n�) a b�n�ch kriminalistick�ch metod identifikace pachatele podle stop zanechan�ch na p�semnosti a podle individu�ln�ch znak� p�sma.

Ze z�va�n�ch v�skyt� rozpracovan�ch v akc�ch byla 1. odborem na X. spr�v� SNB vybudov�na celost�tn� evidence obsahuj�c� uk�zku sledovan�ch p�semnosti, dal�� srovn�vac� materi�ly, v�sledky odborn�ch expert�z a �daje o odhalen�ch "pachatel�ch".

Se stoupaj�c�m po�tem samizdatov� produkce byla od roku 1983 na X. spr�v� budov�na centr�ln� evidence samizdat� s jejich vyhodnocen�m.

Org�ny StB byly p�i p�tr�n� po autorech opr�vn�ni vyu��t technick�ch prost�edk� pou��van�ch Ve�ejnou bezpe�nost� a podle okolnost� i slu�ebn�ch ps�.

D�le�itou pom�ckou p�i zji��ov�n� autorstv� text� byla technick� evidence p�semnost� (TEP), kter� byla vedena na Technick� spr�v� FMV. �lo vlastn� o evidenci psac�ch stroj� podle individu�ln�ch znak� p�sma (��dn� psac� stroj, i stejn�ho typu, nem� dokonale shodn� tvary liter).

Do evidence se zaznamenďż˝val kaďż˝dďż˝ zjiďż˝tďż˝nďż˝ strojopisnďż˝ exempl�� pďż˝semnosti, letďż˝ku ďż˝i dopisu a vďż˝echny orgďż˝ny provďż˝dďż˝jďż˝cďż˝ ďż˝etďż˝enďż˝ ve vďż˝ci protizďż˝konnďż˝ho pďż˝semnictvďż˝ byly povinny dďż˝t takovou pďż˝semnost zaevidovat.⁵⁾

Kopie jedn� eviden�n� karty psac�ho stroje na TS FMV je uvedena v P��loze I. D�ky t�to evidenci mohla StB zjistit, pokud bylo p�smo zaevidov�no, �e p�semnost, kter� se jim dostala do ruky, byla naps�na na psac�m stroji, kter� je v dr�en� t� a t� osoby, rozpracovan� v t� a t� akci.

Jako ukďż˝zku uvedu akci POSLANEC, rozpracovanou StB v Praze koncem roku 1987.⁶⁾ Skupina osob z prostďż˝edďż˝ Charty 77 rozeslala poslancďż˝m Federďż˝lnďż˝ho shromďż˝dďż˝nďż˝ ďż˝SSR dopisy se zďż˝konodďż˝rnďż˝mi nďż˝vrhy tďż˝kajďż˝cďż˝ se odstranďż˝nďż˝ faktickďż˝ nerovnosti obďż˝anďż˝ v zamďż˝stnďż˝nďż˝, na ďż˝kolďż˝ch, pďż˝i cestďż˝ch do zahrani�� nebo pďż˝i trestnďż˝m stďż˝hďż˝nďż˝ z politickďż˝ch a nďż˝boďż˝enskďż˝ch dďż˝vodďż˝.

Nejvy��� z�konod�rn� sbor si samoz�ejm� tuto z�konod�rnou iniciativu ob�an� nenechal pro sebe a dopisy byly pr�b�n� p�ed�v�ny ofici�ln� cestou StB.

StB provedla agenturn� - operativn� opat�en� s c�lem zajistit kontrolu nad podpisovou akc�. P�edev��m byla iniciov�na agenturn� s�, kterou StB ��dila v prost�ed� disentu.

Proveden�mi expertizami StB zjistila, �e dopisov� emise byla rozepisov�na na 10 r�zn�ch psac�ch stroj�ch, z nich� jeden byl ji� v evidenci TEP. Jednalo se o psac� stroj, kter� byl v minulosti vyu��v�n k rozepisov�n� samizdatov�ho �asopisu St�edn� Evropa a jeho� majitelem byl objekt akce WANDA (k uveden� osob� samoz�ejm� provedla S-StB Praha dal�� opat�en�).

Zaji�t�n� dopisy byla vedle toho zas�l�ny na daktyloskopickou, biologickou a p�smoznaleckou expertizu.

Sou�asn� byla po��d�na Spr�va vy�et�ov�n� StB (d�le SV StB) o stanovisko k cel� akci. Spr�va StB Praha pak konstatovala, �e a� z vyj�d�en� SV StB nelze v jedn�n� organiz�tor� dopisov� akce spat�ovat trestnou �innost a jejich trestn� postih nen� od�vodn�n� (dle �l�nku 29 �stavy �SSR vyu��vaj� pr�va obracet se s podn�ty na z�kon. org�n), je z "politick�ho hlediska nutn� celou akci sm��uj�c� proti �innosti a posl�n� zastupitelsk�ho a nejvy���ho z�konod�rn�ho org�nu v �SSR hodnotit jako n�tlakovou v��i socialistick�mu z��zen� u n�s".

U zji�t�n�ch organizator� podpisov� akce StB provedla tajn� prohl�dky bytu se z�m�rem zjistit pod�l jednotliv�ch osob na akci (tzv. ANAL�ZA).

Dne 10. listopadu 1987 pak byla na X. spr�v� SNB uskute�n�na sou�innostn� porada v�ech na akci zainteresovan�ch slo�ek StB a byla p�ijata n�sleduj�c� opat�en�:

1. D�slednou agenturn� operativn� kontrolu v�novat organizator�m akce s c�lem dokumentovat jejich pod�l na akci a signalizovat jejich dal�� z�m�ry s dopisov�mi emisemi.

2. Zb�vaj�c� b�zi signat��� dopis� rozd�lit podle teritori�ln�ch �tvar� Stb (signat��i byli i mimopra��t�), zam��it k nim st�vaj�c� agenturn� s�, vytypovat vhodn� osoby pro zpravodajsk� vyu�i�, ke kompromitaci a diskreditaci cel� akce p�ed ve�ejnost�.

3. Prov�st jedn�n� s vedouc�mi redakc� �sl. rozhlasu, televize, �TK s c�lem zlegalizovat odesl�n� posledn�ho dopisu odeslan�ho organiz�tory.

4. Vzhledem k ofici�ln�mu styku mezi X. S SNB a sekretari�tem FS �SSR bude tento org�n pr�b�n� informov�n o nov�ch snah�ch kolem podpisov� akce s c�lem v�asn�ho prov�d�n� preventivn�ch opat�en� z jeho strany.

5. Na z�klad� zji�t�n�ch poznatk� o tom, �e mezi signat��i dopisov� emise jsou i osoby psychicky naru�en� a s alkoholovou z�vislost�, bude s vybran�mi nato�en televizn� �ot k problematice jejich "ve�ejn� anga�ovanosti", kter�m bude po odvys�l�n� dosa�ena jejich vlastn� kompromitace a diskreditace p�ed �eskoslovenskou ve�ejnost�.

6. X. spr�va doporu�uje, aby dosavadn� operativn� situace v akci POSLANEC byla projedn�na na �rovni ministra vnitra a p�edsedy FS �SSR a vzhledem k politick� z�va�nosti byla zv�ena mo�nost vystoupen� z�stupce FS �SSR ve sd�lovac�ch prost�edc�ch. Tento zp�sob preventivn�ho �e�en� by nej��inn�ji naru�il dal�� z�m�ry jak hlavn�ch organiz�tor� akce, tak prost�ed� CHARTY 77, kter� chce vyu��t "nez�jmu FS v��i voli��m" a je p�ipravena v dal�� f�zi vystoupit s vlastn�m prohl�en�m.

Na uveden�m materi�lu je dob�e vid�t b�n� pr�ce StB na �seku boje proti vnit�n�mu nep��teli, odehr�vaj�c� se ve sb�ru co nejv�t��ho mno�stv� informac� hlavn� pomoc� agenturn� s�t�, vyu�it� nejr�zn�j��ch okolnost� k mo�nosti diskreditace, lidsk� i mor�ln� zpochybn�n� opozice v o��ch ve�ejnosti a v neposledn� �ad� kalkulov�n� s mo�nost� represe, trestn�ho postihu v��i organiz�tor�m akce. Zde n�s nesm� spl�st stanovisko SV StB, ve kter�m se prav�, �e jedn�n� organiz�tor� nenapl�uje podstatu trestn�ho �inu ve smyslu tehdy platn�ho ��du a �e se v�e odehr�valo podle p�edpis� a z�kon� komunistick�ho re�imu - ty byly podle konkr�tn�ch pot�eb ��elov� vyu��v�ny.

Na uk�zce je tak� dob�e vid�t, �e StB m�la voln� p��stup do sd�lovac�ch prost�edk� i nejr�zn�j��ch instituc�, a to jak ofici�ln� cestou, tak cestou neofici�ln� - pomoc� tajn�ch spolupracovn�k�.

Jako druhou uk�zku bych uvedl p��pad v�skytu anonymn�ho dopisu adresovan�ho tajemn�kovi �V KS� soudruhovi Bi�akovi demonstruj�c� skute�nost, jak�mi mnohdy neuv��iteln�mi banalitami se StB, a� z vlastn� iniciativy nebo na pokyn stranick�ho apar�tu, zab�vala.

StB zjistila, ďż˝e anonymnďż˝ dopis V. Biďż˝akovi je tzv. prvovďż˝skyt, kterďż˝ neprochďż˝zďż˝ v evidencďż˝ch protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝ a kterďż˝ nelze s pďż˝semnosti obdobnďż˝ho charakteru srovnďż˝vat z hlediska zam��enďż˝, obsahu ani rozsahu. Proto bylo dal�� ďż˝etďż˝enďż˝ zam��eno na zďż˝skďż˝nďż˝ poznatkďż˝ za vyuďż˝itďż˝ technicko - psychologickďż˝ch expertďż˝z.⁷⁾

V evidenc�ch TEP TS FMV p�smo psac�ho stroje, na kter�m byl dopis naps�n, neproch�zelo a bylo tedy zaevidov�no pod p��slu�n�m ��slem. K naps�n� dopisu byl pou�it psac� stroj zna�ky CONSUL, osazen� p�smeny Pica s rozte�� 2,60 mm vyr�b�n� v letech l983 - 85.

Proveden� biologick� expertiza zjistila, �e lep ob�lky nebyl p�i zalepov�n� navlh�en slinami, a proto nebylo mo�no ur�it krevn� skupinu ani pohlav� pisatele.

Chemickou expertizou bylo zji�t�no, �e dopis byl naps�n na kancel��sk� pap�r b�n� dostupn� v maloobchodn� s�ti a pou��van� prakticky v ka�dodenn� agend� podnik� a organizac� v �SSR. Stejn� tak ob�lka je b�n�ho komer�n�ho charakteru.

S vyu�it�m odborn�ch pracovi�� byl sestaven model autora. M�lo j�t o osobu pravd�podobn� st�edn�ho v�ku (asi 35 - 45 let), inteligentn�, minim�ln� st�edo�kolsk�ho vzd�l�n� pravd�podobn� humanitn�ho sm�ru a s dobr�mi znalostmi novodob� historie. Z nadm�rn� koncentrace vulgarism� v textu mohlo vypl�vat, �e se jedn� o osobu ne zcela du�evn� norm�ln� anebo alespo� snadno podl�haj�c�m afekt�m. Ne�la ur�it geografick� oblast, odkud pisatel poch�zel, ale m�lo j�t s nejv�t�� pravd�podobnost� o osobu z m�stsk�ho prost�ed�.

Byla navr�ena tato opat�en� :

• V souďż˝innosti s TS FMV, Kďż˝ VB a katedrou psychologie Vďż˝ SNB nadďż˝le provďż˝dďż˝t typovďż˝nďż˝ pote ncionďż˝lnďż˝ho pisatele s cďż˝lem dal��ho upďż˝esnďż˝nďż˝ vytvoďż˝enďż˝ho modelu.
• U vďż˝skytu pďż˝semnostďż˝ obdobnďż˝ho charakteru provďż˝dďż˝t kompletnďż˝ expertiznďż˝ ďż˝innost, sm��ujďż˝cďż˝ k vytypovďż˝nďż˝ pravdďż˝podobnďż˝ho pisatele pďż˝edmďż˝tnďż˝ pďż˝semnosti.
• V souďż˝innosti s V. sprďż˝vou SNB (ochranka stďż˝tnďż˝ch a stranickďż˝ch ďż˝initelďż˝) vďż˝novat v obdobďż˝ vďż˝znamnďż˝ch vnitropolitickďż˝ch udďż˝lostďż˝ pozornost provďż˝dďż˝nďż˝ opatďż˝enďż˝ a aktivizaci vyu��vanďż˝ch AOP (agenturnďż˝ operativnďż˝ch prostďż˝edkďż˝) s cďż˝lem zuďż˝ovat okruh moďż˝nďż˝ch pisatelďż˝, neboďż˝ z obsahu anonymnďż˝ho dopisu vyplďż˝vďż˝, ďż˝e nďż˝kterďż˝ uvďż˝dďż˝nďż˝ skuteďż˝nosti nejsou vďż˝eobecnďż˝ znďż˝mďż˝, a dďż˝le je zde patrnďż˝ neskrďż˝vanďż˝ averze v��i vedoucďż˝m pďż˝edstavitelďż˝m KSďż˝ a ďż˝SSR.

Kolik asi �asu, pr�ce a prost�edk� st�tn� apar�t vynakl�dal na takov�to zcela ban�ln� p��pady! Ot�zkou je, do jak� m�ry byla dan� opat�en� StB pln�na a do jak� m�ry z�stala jen na pap��e.

Komunistick� re�im p�isuzoval, jako ostatn� ka�d� totalitn� re�im, p�semnostem, kter� nevych�zely z jeho produkce a nebyly j�m posv�ceny, neoby�ejnou z�va�nost a nebezpe�nost.

V SITUA�N�CH ZPR�V�CH o mimo��dn�ch ud�lostech a n�kter�ch trestn�ch �inech, kter� byly MV denn� zpracov�v�ny a shrnovaly nejz�va�n�j�� trestn� �iny, je� se ud�ly p�ede�l�ho dne, stoj� na prvn�m m�st� zpr�v v�dy "teroristick� �iny a sabot�e". Jejich v��et nebyl nejkrat��, proto�e b�val� re�im vid�l "sabot�" �i "teror" v ka�d�m sho�el�m stohu sl�my nebo po�kozen�m stroji. Hned na druh�m m�st� byly uv�d�ny v�skyty tzv. protiz�k. p�semnost� (tedy p�ed vra�dami, loupe�n�mi p�epaden�mi atd.).

V r. l977 (!) je problematika protizďż˝k. pďż˝semnostďż˝ uvďż˝dďż˝na vedenďż˝m MV ve smďż˝rnicďż˝ch "pro ďż˝innost Sboru nďż˝r. bezpeďż˝nosti pďż˝i likvidaci zďż˝kodnickďż˝ch teroristickďż˝ch a jinďż˝ch nebezpeďż˝nďż˝ch ozbrojenďż˝ch skupin" (!).⁸⁾

V Zďż˝sadďż˝ch "bezpeďż˝nostnďż˝ch opatďż˝enďż˝ pďż˝i vďż˝skytu protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝ a teroru" stojďż˝ dokonce "pďż˝semnosti" na prvnďż˝m mďż˝stďż˝ pďż˝ed terorem!⁹⁾

Dikce i obsah t�chto ustanoven� je t�m�� neuv��iteln�. Nav�c se zde nejedn� o pades�t� l�ta, ale o upevn�nou stabilizovanou dobu tzv. normalizace po sov�tsk� okupaci. Podle t�chto Z�SAD m� operativn� skupina v oblasti protiz�k. p�semnost� X. spr�vy FMV organizovat "v p��pad� nebezpe�� roz���en� protiz�k. p�s. v m�st� nebo na cel�m �zem� �SSR (po�tovn� p�epravou, p�epravou v bal�kov� po�t� nebo kur�ry, pop��pad� rozhozem z dopravn�ch prost�edk� nebo ob�any prov�d�j�c�mi osobn� jejich distribuci) proveden� zejm�na n�sleduj�c�ch opat�en�:

l) blokaci nejbli��� po�tovn� vlakov�, automobilov� a leteck� p�epravy k vy�azen� protiz�konn�ch p�semnost� ve spolupr�ci s vedouc�mi funkcion��i spoj�, v�etn� p�eshrani�n�ch spoj� prost�ednictv�m HS PS OSH,

2) prohl�dku a st�e�en� n�dra�n�ch prostor� �eskoslovensk�ch st�tn�ch drah, �eskoslovensk� st�tn� automobilov� dopravy, �schoven zavazadel v�etn� �schoven automatick�ch,

3) zpohotoven� �tvar� SNB k proveden�
aa) uz�v�rky m�sta v�skytu protiz�konn�ch p�semnost�,
bb) pl�novit�ho pr�zkumu m�st, obc� a dal��ch prostor�,
cc) proveden� uz�v�rky komunikac�, maj�c�ch vztah k m�stu v�skytu protiz�konn�ch p�semnost�."

V �innosti v oblasti protiz�k. p�semnost� vy�adovala X. spr�va p�i "nebezpe�� roz�i�ov�n� protiz�konn�ch p�s. po�tovn� p�epravou" opat�en� u VI. spr�vy SNB nebo 6. odbor� KS StB, tedy u spr�vy v�konn� zpravodajsk� techniky (a obdobn�ch odbor� na krajsk�ch spr�v�ch StB), kter� zaji��ovala kontrolu po�ty a po�tovn� p�epravy.

Ze v�ech shrom�d�n�ch informac� v p��slu�n� oblasti vypracov�vala X. spr�va m�s��n� p�ehledy v�voje situace v tzv. OPERATIVN�CH SITUAC�CH "v problematice protiz�konn�ch p�semnost�, teroru, nedovolen�ho ozbrojov�n� a verb�ln�ch trestn�ch �in� politick� motivace" (op�t zde "p�semnosti" p�ed terorem). Tyto m�s��n� p�ehledy byly v jednom v�tisku p�ed�v�ny n�m�stku MV �SSR, n��eln�kovi Spr�vy vy�et�ov�n� StB a d�le do "analytick�ho toku" X. spr�vy, resp. do jej�ch jednotliv�ch operativn�ch odbor� (l. odb. - antis�ly, 2. odb. - kultura, v�da, 3. odb.- �kolstv�, sport 4. odb. - ideocentra, emigranti, 5. odb. - c�rkve).

Souhrnn� pak byly v�sledky StB v t�to oblasti zpracov�v�ny do celoro�n� ANAL�ZY "operativn� situace v problematice protiz�konn�ch p�semnost�, teroru, nedovolen�ho ozbrojov�n� a verb�ln�ch trestn�ch �in� politick� motivace".

Tyto zpr�vy mohou b�t zaj�mav� po str�nce dokumentov�n� opozi�n� �innosti a reakc� obyvatelstva na nejr�zn�j�� vnitropolitick� i mezin�rodn� ud�losti. N�pisy na zdech byly jedn�m z m�la zp�sob�, jak mohl �lov�k vyj�d�it svobodn� sv�j n�zor - samoz�ejm� s ur�it�m rizikem, kter� to s sebou neslo.

Operativnďż˝ situace

M�s��n� p�ehledy byly vyhotovov�ny v rozsahu cca 1O stran. V �vodu p�ehledu bylo v�dy zhodnocen� uveden�ho obdob� srovn�no s obdob�m p�edch�zej�c�m. N�sledovaly po�ty jednotliv�ch druh� "protiz�konn�ch p�semnost�" zachycen�ch v tom kter�m m�s�ci. V z�vorce pak bylo srovn�n� s v�skytem za uplynul� m�s�c a za stejn� obdob� p�ed rokem (z po�tu zachycen�ch p�s., jejich n�r�stu �i poklesu, byly vyhodnocov�ny "n�lady obyvatelstva").

Tak se napďż˝. v operativnďż˝ situaci za mďż˝sďż˝c prosinec 1983 (datovďż˝na dne 12. ledna 1984) uvďż˝dďż˝:¹⁰⁾

"V�skyt protiz�k. p�s. v m�s�ci prosinci 1983 byl charakterizov�n i nad�le zv��en�m po�tem protiz�konn�ch let�k� a anonymn�ch dopis�. St�le jsou zji��ov�ny v�skyty protiz�konn�ch p�s., ve kter�ch pachatel� protestuj� proti rozmis�ov�n� raketov�ch komplex� na �zem� �SSR. V�skyty z jednotliv�ch centr�ln�ch instituc� p�ich�zej� s men��m zpo�d�n�m a kup��kladu mimo uveden�ch ��sel bylo p�ed�no v z�v�ru m�s�ce z �V KS� dal��ch 22 protiz�konn�ch anonymn�ch dopis�.

Byla zji�t�na i nov� forma roz�i�ov�n� protiz�k. n�pis�. V obvodu Prahy 2 byl zji�t�n VTA (ve�ejn� telefonn� automat) v�skyt dvou raz�tek s n�pisem "NECHCEME SS 2O", na kter�ch je zboku uvedeno : 'Raz�tkuj v tel. budk�ch, j�zdn� ��dy, plak�ty nebo pi� jen NE'. Raz�tko je odborn� vyhotoveno."

V m�s�ci prosinci 1983 byl na �zem� �SSR v 9 p��padech zaznamen�n v�skyt 295 kus� protiz�k. let�k� (listopad 1983 - 9/118, prosinec 1982 - 1O/272), (prvn� ��slo znamen� po�et p��pad�, druh� ��slo po�et jednotliv�ch p�semnost�, n�pis� atd.).

41 pisatel� rozeslalo 51 protiz�k. anonymn�ch dopis� a 2 pisatel� dva v�hru�n� anonymn� dopisy [listopad 1983 - 26/46 a 3/4 VD (v�hr��n� dopis - pozn. aut.), prosinec 1982 - 28/37 a 6/58].

V 11 p��padech byl zji�t�n v�skyt 2O protiz�k. n�pis� (listopad 1983 - 46/83, prosinec 1982 - 12/5O).

V m�s�ci prosinci 1983 bylo zji�t�no celkem 9 materi�l� souvisej�c�ch s CH 77 a VONS (listopad 1983 - 1O, prosinec 1982 - 7). Zahrani�n�ch p�semnost� bylo zaji�t�no celkem 289 + 2.813 AI (listopad 1983 - 74 + 3.974 AI, prosinec 1982 - 28 + O AI), (AI - AMNESTY INTERNATIONAL, zachycen� materi�ly t�to organizace byly uv�d�ny zvl᚝ - pozn. aut.).

Materi�ly CH-77, samizdatov� literatura dom�c� provenience byly stejn� jako zahrani�n� p�semnosti (knihy vydan� v exilov�ch nakladatelstv�ch, exilov� �asopisy), uv�d�ny v samostatn�ch p�ehledech.

D�le p�ehledy obsahovaly tabulky s v�skytem protiz�k. p�s. podle jednotliv�ch kraj�. Na uk�zku uv�d�m (viz P��loha II.) tabulku v�skytu za prosinec 1983. Na prvn�m m�st� jsou op�t uv�d�ny p��pady, na druh�m po�ty p�semnost�. (�e celkov� po�ty v t�to tabulce mnohdy nesouhlas�, nen� na�e chyba).

Dal�� tabulka (P��loha III.) uv�d�la zam��en� protiz�k. p�semnost�. Tabulka je op�t p�ehledem za prosinec 1983.

D�le m�s��n� zpr�vy obsahovaly "p�ehledy nejzaj�mav�j��ch v�skyt�", ve kter�ch byly popisov�ny jednotliv�, z hlediska StB nejz�va�n�j�� p��pady (P��loha �. IV). U ka�d�ho z nich bylo v�t�inou uv�d�no, kter� sou��st StB se v�c� zab�vala (okres, kraj, nebo centr�la), p��padn� bylo uv�d�no, �e "pachatel" byl vyp�tr�n. D�le byly uv�d�ny "p��pady teroristick�ho charakteru", kter� zachycovaly p��pady r�zn�ch expoloz�, vyhro�ov�n� fyzickou likvidac� stranick�m p�edstavitel�m pomoc� telefonu �i dopisu apod.

Dal�� tabulka (P��loha V) ukazovala vyp�tran� osoby, zalo�en� �i ulo�en� operativn� svazky ve sledovan�m obdob� a sou�asn� po�et rozpracovan�ch svazk� na jednotliv�ch spr�v�ch StB v kraj�ch. Tabulka je op�t za prosinec 1983. P�ehledy uv�d�ly t� objasn�nost jednotliv�ch p��pad� (za sledovan� m�s�c prosinec 1983 �inila 18, 8%) a kolik z po�tu vyp�tran�ch osob bylo p�ed�no vy�et�ovateli StB, VB nebo s nimi bylo provedeno jin� opat�en� [za prosinec 1983 byly 4 osoby p�ed�ny vy�et�ovateli StB, 2 osoby vy�et�ovateli VB, s 11 osobami bylo provedeno PVO (preventivn� v�chovn� opat�en� - pozn. aut.) a u 2 osob bylo provedeno dal�� opat�en�].

D�le p�ehledy obsahovaly soci�ln� p�vod pachatel� (��k Z�, student st�. �koly, u�e�, student V�, bez prac. pom�ru, invalid. d�chodce, technik, psych. naru�en� osoby, d�ln�k, voj�k ZS, voj�k z povol�n�) a v�kov� slo�en� "pachatel�" (do 15 let, 16-2O let, 21-25 let, 26-45 let, 46-6O let a 61 a v�ce let).

Na z�v�r pak byly uv�d�ny p��pady "nedovolen�ho ozbrojov�n�" a "verb�ln� trestn� �innosti." Za sledovan� m�s�c prosinec 1983 bylo pro sp�ch�n� "verb�ln� trestn� �innosti politick� motivace" p�ed�no vy�et�ovateli VB 31 osob, 1 osoba byla p�ed�na vy�et�ovateli StB a se 2 osobami bylo provedeno PVO.

"Pachatel�" m�li sv�m jedn�n�m naplnit skutkovou podstatu tr. �. podle �� 198 (hanoben� n�roda, rasy a p�esv�d�en�) a 2O2 (v�tr�nictv�), 26O (podpora a propagace fa�ismu a podobn�ho hnut�), 261 (dopln�n� � 26O).

Operativn� situace mohly obsahovat p��lohy t�kaj�c� se p�semnost� vyjad�uj�c�ch se ke konkr�tn� ud�losti. Tak operativn� situace za m�s�c kv�ten l984 obsahuje "INFORMACE o v�skytu protiz�k. p�semnost�, ve kter�ch je reagov�no na ne��ast sportovc� �SSR a dal��ch socialistick�ch zem� na LOH v Los Angeles", kter� pod�v� zpr�vu o v�skytu anonymn�ch dopis� zaslan�ch �s. rozhlasu.

Dopisy maj� dle INFORMACE nej�ast�ji opakovat tyto n�zory :

• ne��ast sportovcďż˝ je zneu��vďż˝na k politickďż˝ propagandďż˝ proti USA
• je schvalovďż˝n postup Reagana a dal��ch politikďż˝ USA
• ne��ast ďż˝s. sportovcďż˝ je vďż˝sledek diktďż˝tu SSSR
• v jednom dopisu jsou vulgďż˝rnďż˝m zpďż˝sobem napadďż˝ni redaktoďż˝i ďż˝s.rozhlasu

Operativn� situace za srpen 1984 obsahuje p��lohu s n�zvem: "Informace o v�skytu protiz�k. p�semnost� zam��en�ch k l6. v�ro�� internacion�ln� pomoci vojsk VS pracuj�c�mu lidu �SSR." Informace pod�v� zpr�vu o tom, �e v dob� od 17. 8. do 28. 8. l984 bylo v �SSR zaznamen�no celkem 14 p��pad� v�skytu "protiz�k. p�semnost� a trestn� �innosti politick� motivace �zce souvisej�c� s uveden�m v�ro��m." N�sleduje p�ehled jednotliv�ch p��pad�. Obdobnou p��lohu ke stejn�mu t�matu obsahuje p�ehled za m�s�c srpen l985 (P��loha �. VI).

V p�ehledu za m�s�c ��jen 1984 je p��loha "Informace o v�skytu protiz�konn�ch p�semnost� v souvislosti s �pravou maloobchodn�ch cen", nebyla to ale �prava ledajak� - �lo o zdra�en� piva. K t�to ud�losti se StB poda�ilo shrom�dit v�t�� mno�stv� reakc�, ne� na p�edch�zej�c� v�ro�� okupace.

Tak v �esk�ch Bud�jovic�ch zaji�t�no 11 kus� let�k� s textem: "Patn�ct�ho ��jna je posv�tn� den, pivo bude dra���. Vl�da mus� ven." V obci Bor�ov nad Vltavou byl zji�t�n n�pis "KS�" a kresba �ibenice se smy�kou, �V KS� je v anonymn�m dopise vyhro�ov�no, �e jestli dojde ke zdra�en� piva, budou prov�d�ny rozs�hl� sabot�e a do vzduchu vylet� s�dla KS�, v Most� je zji�t�n 5m dlouh� n�pis - "Dra��� ���vy d�tem!"

K p�ehledu za m�s�c ��jen 1986 je p��loha "Informace k sou�asn�mu stavu vy�et�ov�n� mimo��dn� ud�losti v�buchu dne 28. ��jna 1986 v �esk�ch Bud�jovic�ch", k p�ehledu za m�s�c duben 1987 - "Informace o v�skytech protiz�k. p�semnost� zam��en�ch k ofici�ln� n�v�t�v� gener�ln�ho tajemn�ka �V KSSS s. GORBA�OVA v �SSR."

V m�s�ci lednu zpracov�vala X. spr�va SNB v�dy ANAL�ZU "operativn� situace v problematice protiz�konn�ch p�semnost�, teroru, nedovolen�ho ozbrojov�n� a verb�ln�ch trestn�ch �in� politick� motivace" za uplynul� kalend��n� rok. V archivu MV se zachovaly 4 anal�zy z let 1983, 1984, 1985 a 1986.

P�ehled uveden� problematiky za rok byl rozvr�en obdobn� jako m�s��n� p�ehledy (operativn� situace). Obsahoval podrobn� zhodnocen� situace v oblasti protiz�konn�ch p�semnost� za p�edchoz� rok a jej� srovn�n� s rokem p�ede�l�m, tabulky zji�t�n�ch p��pad�, v�skytu na jednotliv�ch spr�v�ch, tematick�ho zam��en� p�semnost�, vyp�tr�n� pachatel�, po�tu objasn�n�ch p��pad� v %, stavu rozpracov�n� v operativn�ch svazc�ch, v�kov�ho a soci�ln�ho slo�en� vyp�tran�ch osob, proveden�ch opat�en� s vyp�tran�mi osobami, d�le zhodnocen� nejd�le�it�j��ch p��pad� a z�v�r, ve kter�m byla posuzov�na �sp�nost jednotliv�ch spr�v v uveden� problematice.

Pro zajďż˝mavost uvedeme, jak StB hodnotila vďż˝voj ve sledovanďż˝ oblasti v letech 1983 aďż˝ 1986.¹¹⁾

V roce 1983 ve srovn�n� s p�edchoz�m rokem StB zaznamenala sn�en� v�skyt protiz�k. p�s. Tento trend se m�l projevovat ji� od roku 198l, byl v�ak "v p��m� z�vislosti s r�stem v�skytu jin�ch neleg�ln�ch protispole�ensk�ch a protisocialistick�ch materi�l�. Jedn� se p�edev��m o materi�ly Charty 77, VONS, liter�rn� a n�bo�ensky zam��en� samizdaty, neleg�ln� �asopisy, petice, bulletiny."

V roce 1983 byl zachycen dvojn�sobn� po�et materi�l� AMNESTY INTERNATIONAL ne� v roce p�ede�l�m. Nejv�ce zachycen�ch p�semnost� se t�kalo kon�n� "Sv�tov�ho shrom�d�n� za m�r a �ivot, proti jadern� v�lce", d�le 15. v�ro�� okupace a podeps�n� dohody mezi vl�dami �SSR a SSSR o rozm�st�n� raketov�ch komplex� na �zem� �SSR. Ojedin�le byl zaznamen�n v�skyt p�semnost� t�kaj�c�ch se nap�. Grenady. ��st p�semnost� "hanob� a zneva�uje jednotliv� politick� a vl�dn� p�edstavitele. Pachatel� v roce 1983 v men�� m��e reagovali na osobu s. ANDROPOVA a p�edstavitel� SSSR a �ast�ji se zam��ovali na �toky proti vedouc�m funkcion���m �SSR."

"Lze konstatovat, �e protiz�konn� let�ky a anonymn� dopisy tvo�� neorganizovan� jednotlivci a p�i v�skytu se st�le objevuje �ada star��ch akc� (Praha - �I�ITEL, Brno - RAZ�TKO, Ostrava - ZNAK)." StB konstatuje, �e se v pr�b�hu roku 1983 za�ala pozvolna vytv��et "nov� koncepce nep��telsk�ch sil, kdy na �kor protiz�konn�ch p�semnost� stoup� v�skyt tzv. samizdat�".

Obsah samizdat� se m�l tehdy m�nit z intelektu�lsk�ho zam��en� k obsahu �tiv�j��mu, bli���mu �ir�� �ten��sk� ve�ejnosti. V�razn�ji bylo db�no na dodr�ov�n� konspirace, jednotliv� p��sp�vky byly podepisov�ny zkratkami a pseudonymy. "Stalo se ji� pravidlem, �e n�kolikr�t do roka se objevuje v r�zn�ch neleg�ln�ch p�semnostech n�vod, jak zhotovovat dom�c� rozmno�ovac� stroje a jak organizovat skupinky osob pod�lej�c�ch se na tvorb� a distribuci protiz�k. p�s."

Z tďż˝chto dďż˝vodďż˝ bylo v roce 1983 pďż˝istoupeno k budovďż˝nďż˝ "taktickďż˝ operativnďż˝ evidence" tďż˝chto pďż˝semnostďż˝.¹²⁾

Ned�lnou sou��st� p�semnost� je tvorba samizdatov� vyd�van�ch �asopis�, z nich� ANAL�ZA 1983 upozor�uje p�edev��m na PROSTOR, jeho� v�skyt byl zaznamen�n v r�mci cel� �SSR. M�lo se jednat o cyklostilovan� �asopis o 80 - 100 stran�ch.

Koncem roku 1983 StB zaznamenalo v�skyt "�asopisu Spole�nosti pro ���en� informac� v �SSR" a bulletinu "INOCENT VICUM - DUM - DUM", kter� m� b�t ur�en "Degenerovan� um�leck� ml�de�i - Doufaj�c� v uplatn�n� mozku."

Ji� v�ce ne� 5 let byl zji��ov�n v�skyt Historick�ch sborn�k� a ji� 3 roky byl vyd�v�n Kritick� sborn�k.

ANALďż˝ZA za rok 1984 opďż˝t zaznamenďż˝vďż˝ proti pďż˝edeďż˝lďż˝mu roku snďż˝enďż˝ vďż˝skyt protizďż˝k. pďż˝s., kterďż˝ mďż˝ dle Analďż˝zy nďż˝kolik p���in - mimo jinďż˝ i rozďż˝iďż˝ovanďż˝ nďż˝zor mezi "domďż˝cďż˝mi pďż˝edstaviteli tzv. opozice, kte�� povaďż˝ujďż˝ pďż˝sobnost protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝ za druhoďż˝adou a upozorďż˝ujďż˝ na skuteďż˝nost, ďż˝e by kvďż˝li tvorbďż˝ protizďż˝konnďż˝ch pďż˝semnostďż˝ nemďż˝lo dochďż˝zet k ohroďż˝enďż˝ zďż˝vaďż˝nďż˝j�� protisocalistickďż˝ a opoziďż˝nďż˝ ďż˝innosti."¹³⁾

V druh� �ad� se m�lo st�le v�ce sni�ovat procento p�edan�ch protiz�k. p�s. od instituc� a podnik� sou��stem SNB. StB odhalovala, �e v sou�asn� dob� je SNB p�ed�v�no pouze 10 - 20 % protiz�k. p�semnost� a �e se jedn� zejm�na o anonymn� dopisy.

V�voj operativn� situace v roce 1984 m�l b�t poznamen�n 40. v�ro��m SNP, 16. v�ro��m okupace, kon�n�m LOH v USA a zdra�en�m n�kter�ch druh� zbo��. Z roku 1983 se m�la p�en�st reakce na rozmis�ov�n� raketov�ch komplex� v �SSR.

X. spr�va si zt�uje, �e se pouze nepatrn� zv��ila ��innost operativn�ch opat�en� p�i evidenci a organizaci sou�innost� opat�en� p�i v�skytu materi�l� CH-77 a VONS a dal�� samizdatov� literatury. Podle X. spr�vy se jedn� v r�mci problematiky o jedinou organizovanou nep��telskou �innost a jsou s n� v uveden� dob� nejv�t�� probl�my - �ada S-StB nepln� z�kladn� na��zen� nebo se omezuje na pasivn� shroma��ov�n� t�chto materi�l�. Tento probl�m m� nad�le z�stat jedn�m z prvo�ad�ch c�l� pr�ce v dan� problematice. Pokles v�slednosti byl zaznamen�n p�edev��m u S-StB hl. m. Prahy a St�edo�esk�ho kraje.

Rok 1985 byl podle ANAL�ZY poznamen�n kon�n�m oslav 40. v�ro�� osvobozen�, �s. spartaki�dy 85, XII. Sv�tov�ho festivalu ml�de�e a studentstva v Moskv�, 17. v�ro��m okupace a byly zaji�t�ny ohlasy k p�ipravovan�mu XVII. sjezdu KS�. D�le m�lo pokra�ovat sni�ov�n� po�tu v�skytu "klasick�ch" protiz�k. p�s. Trend opa�n� byl zaznamen�n u v�skytu samizdat� a materi�l� souvisej�c�ch s CH-77 a VONS: Od roku 1982 do roku 1985 zaznamenala StB p�tin�sobn� n�r�st v�skytu t�chto p�semnost�. Opakuje se st�nost feder�ln� X. spr�vy na S-StB za jejich pasivitu v uveden� problematice.

Pro rok 1986, kterďż˝ StB charakterizovala jako rok XVII. sjezdu KSďż˝ a voleb do zastupitelskďż˝ch orgďż˝nďż˝, se StB zavazovala k pďż˝ijetďż˝ ��innďż˝ch opatďż˝enďż˝.¹⁴⁾

ANAL�ZA za rok l986 konstatuje ve srovn�n� s p�edch�zej�c�m rokem zv��en� v�skyt� v�ech druh� protiz�k. p�s. krom� let�k�. Toto zv��en� m�lo b�t ovlivn�no zahrani�n� dopisovou akc�, zam��enou na hav�rii jadern� elektr�rny v �ernobylu a s t�m spojen�mi protesty proti v�stavb� JE Temel�n. D�le exploz� u KV KS� v �esk�ch Bud�jovic�ch, kter� motivovala dal�� osoby k v�hru�n�m telefon�t�m na �tvary SNB, stranick� a st�tn� org�ny.

Stejn� jako v posledn�ch letech byl i v roce 1986 zaznamen�n zv��en� po�et v�skytu samizdat� a materi�l� CH-77 a VONS. Anal�za konstatuje, �e se zvy�uje profesion�ln� �rove� p�semnost�, a to jak po obsahov�, tak i grafick� str�nce.

Obdobn� jako v p�edch�zej�c�ch letech si ANAL�ZA st�uje na ned�slednost p��stupu jednotliv�ch spr�v k dan� problematice.

"Pachatelďż˝" mďż˝li pďż˝i vyhotovovďż˝nďż˝ protizďż˝k. pďż˝semnostďż˝ pou��vat tradiďż˝nďż˝ch zpďż˝sobďż˝ zpracovďż˝nďż˝ - novďż˝ prvek, vyuďż˝itďż˝ tiskďż˝rny po��taďż˝e, byl zaznamenďż˝n u zpracovďż˝nďż˝ "Informacďż˝ o CH-77".¹⁵⁾

Uveden� ��sla mohou docela dob�e dokumentovat rozsah neofici�ln� publika�n� �innosti v �SSR a p�semn� materi�ly, kter� se do �SSR dost�valy z ven��. P�itom ov�em mus�me vz�t v �vahu, �e se StB do rukou dost�vala jen ur�it� ��st t�chto materi�l�. Podle odhad� samotn� StB to mohlo b�t mno�stv� v rozmez� 20 - 60%. Z uveden�ho p�ehledu je v obdob� 1982 - 1986 patrn� n�r�st zachycen�ch materi�l� CH-77. Ostatn� druhy protiz�k. p�semnosti tak, jak si je StB roz�lenila, se p�es n�kter� zna�n� v�kyvy (nap�. n�zk� po�et zahrani�n�ch p�s. v roce 1985) pohybovaly na p�ibli�n� �rovni. �koda, �e se nezachovaly anal�zy z problematiky protiz�k. p�s. z let 1988 a 1989, kdy byly ve velk�m vyr�b�ny let�ky k protikomunistick�m demonstrac�m. Procento StB zachycen�ch let�k� m��eme usuzovat jen z n�kter�ch vy�et�ovac�ch spis� lid� obvin�n�ch z jejich v�roby a distribuce (viz. n�e). U n�pis� mus�me po��tat s t�m, �e jde z�ejm� skoro o stoprocentn� zachycen� jejich skute�n�ho v�skytu a je p�ekvapuj�c� jejich pom�rn� n�zk� po�et.

V letech 1983 - 86 anal�zy uv�d�j� tyto vyp�tran� dlouhodob� rozpracov�van� akce s "vysokou spole�enskou nebezpe�nost�".

Rok l983: akce SIDO-V�ZVA (2.odb. S-StB Ostrava)
akce ELEKTROL�ZA (2.odb. S-StB �st� n/Labem)
akce AKTIVISTA (2.odb. S-StB Praha
akce VYHRO�OVATEL (2.odb. S-StB Plze�)

Rok l984: akce STRA��K (2.odb. S-StB �esk� Bud�jovice)
akce HAD (2.odb. S-StB �st� n/Labem)
akce MARCIP�N (2.odb. S-StB Brno)
akce SLOUP (2.odb. S-StB Ostrava)

Rok l985: akce PODOL�K, MASNA (2.odb. S-StB Praha)
akce LUK�� I (2.odb. S-StB Plze�)
akce SVOD I (2.odb. S-StB Brno)
akce Z�MRSK (2.odb. S-StB Hradec Kr�lov�)

Rok l986: akce ZNAK (2.odb. S-StB Ostrava)
akce DV�R (2.odb. S-StB Hradec Kr�lov�)
akce POETA, TRASA (2.odb. S-StB �st� n/Labem)

Krom� t�chto p��pad� byly ve sledovan�m obdob� rozpracov�ny i dal�� se stejnou charakteristikou:

akce MODEL (XII. S-SNB) akce VULKďż˝N (2.odb. S-StB Bratislava) akce BUďż˝KA (2.odb. S-StB Plzeďż˝) akce NOVďż˝ ďż˝NOR (2.odb. S-StB Brno) akce JEDENADVACďż˝Tďż˝ (2.odb. S-StB Hradec Krďż˝lovďż˝) akce ďż˝Iďż˝ITEL (2.odb. S-StB Praha) akce Vďż˝BOR (2.odb. S-StB Banskďż˝ Bystrica) akce DEMOKRAT II (l.odb. X. S-SNB)¹⁷⁾

Ze zaj�mav�ch ukazatel� obsa�en�ch v ro�n�ch p�ehledech mohou b�t i vykazovan� po�ty vyp�tran�ch "pachatel� - pisatel� a roz�i�ovatel� protiz�konn�ch p�semnost�" a procenta objasn�nosti p��pad� (pro srovn�n� jsou tato ��sla v p�ehledech vykazov�na zp�tn� od r. 1981).

Tyto �daje se ov�em mus� br�t se zna�nou rezervou, zvl�t� �daje o objasn�nosti p��pad�, kter� b�hem kr�tk� doby 5 let vzrostly z 16, 6% a� na neuv��iteln�ch 42, 5%, p�i�em� po�ty vyp�tran�ch osob z�staly prakticky stejn�. X. spr�va to sice vysv�tluje poklesem v�skytu protiz�konn�ch p�semnost�, ale skute�nost bude sp�e takov�, �e jednotliv� spr�vy StB centr�le kontrarozv�dky nevykazovaly zdaleka v�echny p��pady, na kter� narazily - p�ednost m�ly pak samoz�ejm� ty, kde byl zn�m autor zachycen� p�semnosti. D�vod byl prost� - jednak �lo v mnoha p��padech i ze st�tobezpe�nostn�ho hlediska o skute�n� prkotiny a hlavn� p�id�l�valy krajsk�m spr�v�m pr�ci - socialistick� �lendri�n se nevyhnul ani takov� organizaci, jakou byla StB.

Dďż˝leďż˝itďż˝mi ďż˝daji v roďż˝nďż˝ch analďż˝zďż˝ch jsou pďż˝ehledy "provedenďż˝ch opatďż˝enďż˝ s vypďż˝tranďż˝mi pachateli" dokumentujďż˝cďż˝ rozsah persekuce totalitnďż˝ho reďż˝imu v oblasti psanďż˝ho slova. Kolik osob pďż˝edanďż˝ch vyďż˝etďż˝ovateli bylo odsouzeno, podle jakďż˝ch paragrafďż˝ a k jakďż˝m trestďż˝m, to by muselo bďż˝t obsahem dal�� studie. Muselo by se tďż˝ rozliďż˝ovat mezi osobami pďż˝edanďż˝mi vyďż˝etďż˝ovateli StB a VB, kde ďż˝lo mnohdy napďż˝. o rďż˝znďż˝ vďż˝hruďż˝nďż˝ dopisy, bez politickďż˝ motivace - i kdyďż˝ to samozďż˝ejmďż˝ neplatďż˝ ďż˝plnďż˝ (z praxe je znďż˝mo vďż˝ce p��padďż˝, kdy byly politickďż˝ vďż˝ci kriminalizovďż˝ny a vyďż˝etďż˝ovďż˝ny p��sluďż˝nďż˝ky VB). Zajďż˝mavďż˝ je ďż˝daj o pďż˝edďż˝vďż˝nďż˝ osob vypďż˝tranďż˝ch v problematice nezďż˝k. pďż˝s. do PL (psychiatrickďż˝ l��ebny). Problďż˝m moďż˝nďż˝ho zneu��vďż˝nďż˝ psychiatrie totalitnďż˝m reďż˝imem proti jeho odpďż˝rcďż˝m (jak se dďż˝lo bďż˝nďż˝ v SSSR) je u nďż˝s dodnes tabu a zaslouďż˝il by si jistďż˝ vďż˝t�� pozornosti.¹⁸⁾

Jako dal�� informace byly vypracov�ny p�ehledy o "verb�ln�ch trestn�ch �inech politick� motivace", ke kter�m se �adilo nap�. i ni�en� v�zdob, transparent�, v�v�sn�ch sk��n�k �i strh�v�n� vlajek. T�chto trestn�ch �in� se m�la dopou�t�t p�edev��m ml�de� (nejv�ce st�edo�kol�t� studenti a u��ovsk� dorost) a d�le osoby v podnapil�m stavu. V roce 1982 bylo z t�chto d�vod� vy�et�ov�no 306 osob, v roce 1983 2O6 osob, v roce 1984 239 osob, v roce 1985 217 osob a v roce 1986 245 osob.

V�echny p��pady v problematice protiz�konn�ch p�semnost� p�ed�vala kontrarozv�dka pro boj s vnit�n�m nep��telem (X. spr�va SNB) spr�v� vy�et�ov�n� StB (KS StB sv�m odbor�m vy�et�ov�n� StB) k posouzen� ohledn� mo�nosti trestn�ho st�h�n�. Stanovisko Spr�vy (v kraj�ch odbor�) vy�et�ov�n� StB o mo�nosti �i nemo�nosti trestn�ho st�h�n� podle n�kter�ho z paragraf� �s. trestn�ho z�kon�ku bylo v�ce �i m�n� orienta�n�, nevedlo automaticky k zah�jen� �i nezah�jen� trestn�ho st�h�n�, kter� v kone�n� f�zi (p�edev��m u v�t��ch p��pad�) z�viselo na politick�m rozhodnut�, na tom, jak� form� represe d�val totalitn� re�im v��i sv�m ob�an�m v dan� chv�li, s ohledem na vnitrost�tn� a mezin�rodn� situaci, p�ednost. P�itom platila ur�it� nepsan� pravidla, kter� p�ihl�ela nap�. k osob� autora �i vydavatele samizdatu - v�eobecn� zn�m� osoba, kter� nav�c m�la za sebou n�kolik let v�zen� (d� se ��ci, �e odsezen� leta do jist� m�ry "legalizovala" opozi�n� �innost ur�it� osoby).

Z�le�elo t� na sou��sti StB, kter� p��pad vy�et�ovala. V z�sad� platilo pravidlo, �e to, co bylo mo�n� v Praze, nebylo mo�n� mimo Prahu, kde byli lid� zav�r�ni nap�. za pouh� sb�r�n� podpis� pod petici - venkovsk� StB pot�ebovala p�i nedostatku opozi�n� �innosti v kraj�ch �i okresech vykazovat n�jak� v�sledky. Tak nap�. zn�m� Petr Uhl, dvakr�t dlouhodob� v�zn�n� za jinou opozi�n� �innost, mohl v Praze vyd�vat z�kladn� periodikum dom�ci opozice tzv. INFOCH (Informace o CHART�), jeho� vyd�v�n� mimo Prahu by bylo dle m�ho n�zoru nemo�n�.

Tak� v�t�ina proces� proti samizdatu a jeho vydavatel�m byla vedena v kraj�ch mimo hlavn� m�sto. Tak Franti�ek St�rek byl 2x odsouzen za vyd�v�n� �asopisu VOKNO, jednou v Severo�esk�m kraji a podruh� ve V�chodo�esk�m kraji. Ivan Jirous byl odsouzen v Jihlav� a po odvol�n� v Brn� za autorstv� petice adresovan� st�tn�m org�n�m ohledn� smrti Pavla Wonky, nebo takt� v Brn� n�kolikr�t za roz�i�ov�n� samizdatu a hudebn�ch nahr�vek odsouzen� Petr Cibulka

.

V Praze byl v poslednďż˝ch letech vďż˝jimkou jen proces s vydavateli Lidovďż˝ch novin - Ji��m Rumlem a Rudolfem Zemanem. V tomto p��padďż˝ ďż˝lo ale o novďż˝ prvek ve vydďż˝vďż˝nďż˝ samizdatu se snahou po legďż˝lnďż˝m vydďż˝vďż˝nďż˝ opoziďż˝nďż˝ch novin. Na to ovďż˝em nebyla tehdej�� moc pďż˝ipravena a ve svďż˝ neschopnosti vypo��dat se s novďż˝mi podmďż˝nkami a novou situacďż˝ reagovala tak, jak umďż˝la - vďż˝znďż˝nďż˝m.¹⁹⁾

Za v�robu a roz�i�ov�n� let�k� nez�visl� iniciativy �esk� d�ti vyz�vaj�c�ch ob�any k demonstraci 21. srpna 1988 za odchod okupa�n�ch vojsk a odstoupen� vl�dy byla v Praze ob�alov�na z tr. �. pobu�ov�n� dle � lOO (trest do 3 let, ve 2. odst. - kdo pobu�uje ��inn�m zp�sobem, tiskem atd. - do 5 let) Lucie V�chov�, p�i�em� vy�et�ovatel� uva�ovali o p��sn�j�� klasifikaci dle � 98 tr.z�k. - podvracen� republiky (trest do 5 let, ve 2. odst. do 10 let).

I kdy� m�li vy�et�ovatel� v ruce zd�nliv� v�echny trumfy (L. V�chovou udal mu�, kter� ji vid�l zastrk�vat do po�tovn� schr�nky uveden� let�k, p�i n�sledn� domovn� prohl�dce u n� v byt� byly nalezeny pou�it� rozmno�ovac� cyklostylov� bl�ny s textem let�ku), dopadl cel� p��pad pro st�tn� org�ny fiaskem a L. V�chov� byla nakonec odsouzena za p�e�in proti ve�ejn�mu po��dku k pen�it� pokut�. P�isp�lo k tomu z�ejm� to, �e StB se nepoda�ilo objevit psac� stroje, na kter�ch byl text do blan vyra�en (byly k tomu pou�ity psac� stroje, na kter�ch nebyl nikdy ps�n ��dn� samizdat - StB ho tud� nem�la v evidenci), a tak� v�pov�d� ob�alovan�, kter� v�e pop�ela, i ostatn�ch vy�et�ovan�ch osob. Jakou roli pak sehr�la slu�nost soudce snad tu��c�ho bl��c� se zm�ny (��jen 1989), je t�ko ��ci. Soud konstatoval, p�es ve�kerou snahu p��slu�n�k� SNB sna��c�ch se ve sv�ch v�pov�d�ch ob�alovanou co nejv�ce po�kodit, �e nebylo prok�z�no, �e Lucie V�chov� uveden� let�ky vyr�b�la a roz�i�ovala - jen umo�nila ve sv�m byt� jejich v�robu.

Vyďż˝etďż˝ovacďż˝ spis L. Vďż˝chovďż˝ obsahuje hlďż˝enďż˝ jednotlivďż˝ch mďż˝stnďż˝ch oddďż˝lenďż˝ SNB ze vďż˝ech praďż˝skďż˝ch obvodďż˝ (s vďż˝jimkou Prahy 7 a 10) o nďż˝lezech letďż˝kďż˝ na ďż˝zemďż˝ hl. m. Prahy. Vyďż˝etďż˝ovatelďż˝ mďż˝li k dispozici celkem 146 kusďż˝ letďż˝kďż˝ zajiďż˝tďż˝nďż˝ch p��sluďż˝nďż˝ky SNB nebo vydanďż˝ch obďż˝any. Je to pomďż˝rnďż˝ malďż˝ ��slo, kdyďż˝ uv��me, ďż˝e uvedenďż˝ch letďż˝kďż˝ bylo vyrobeno a rozhozeno celkem 8.000.²⁰⁾

I tak je t�ko pochopiteln� motivace n�kolika des�tek lid�, kter� je p�inutila k tomu, aby po n�lezu let�ku ve sv� schr�nce vyto�ili linku t�s�ov�ho vol�n� SNB - v�t�inou �lo o �leny strany nebo d�chodce, kte�� nav�c �asto obhospoda�ovali byty sv�ch soused� na dovolen� a kte�� iniciativn� bezpe�nosti p�ed�vali let�ky i z po�tovn�ch schr�nek jim sv��en�ch. Odm�nou jim mnohdy bylo to, �e se museli podrobit procedu�e kontroln�ho sejmut� otisk� prst�.

Jednotliv� odd�len� VB pak zas�lala ��edn� z�znamy o zachycen� let�k� a v�sledk� �et�en� s t�m spojen�ch opera�n�mu st�edisku KS SNB v Bartolom�jsk� ulici. Po ozn�men� n�lezu let�ku na linku 158 se na m�sto dostavila v�jezdov� skupina s technikem, kter� m�la zajistit v�echny stopy po "pachatel�ch", vyslechla obyvatele domu, �asto prohl�dla po�tovn� schr�nky i ve vedlej��ch domech v ulici.

Tzv. problematika protiz�konn�ch p�semnost� byla jen jednou z oblast� z�jmu StB. P�es torzovitost materi�l� (operativn� situace z t�to problematiky se zachovaly jen z n�kolika let, a i to je dost vz�cn�) m��eme nahl�dnout do obludn�ho a absurdn�ho rozsahu �innosti a z�jmu st�tn�ho apar�tu totalitn�ho re�imu. Vytvo�en� ucelen�j��ho obrazu o cel� dob� bude v�ak pr�ce na mnoho let.

1) Na��zen� ministra vnitra (NMV) �SSR �. 9/1978 a �. 32/1977.

2) A MV �R, neinventarizovan� p��r�stky, Informace X. spr�vy (1987).

3) NMV �SSR �. 9/1978.

4) A MV �R, neinventarizovan� p��r�stky, Informace...

5) NMV �SSR �. 9/1978.

6) A MV �R, neinventarizovan� p��r�stky, Informace...

7) Tamtďż˝.

8) NMV �SSR �. 32/1977.

9) Tamtďż˝.

10) A MV �R, neinventarizovan� p��r�stky, OPERATIVN� SITUACE v problematice protiz�kon�ch p�semnost�, teroru, nedovolen�ho ozbrojov�n� a verb�ln�ch trestn�ch �in� v prosinci 1983.

11) A MV �R, neinventarizovan� p��r�stky, ANAL�ZY operativn� situace v problematice protiz�konn�ch p�semnost�, teroru, nedovolen�ho ozbrojov�n� a verb�ln�ch trestn�ch �in� politick� motivace z let 1983 - 1986.

12) AMV �R, neinventarizovan� p��r�stky, Informace...

13) Tamt�, Anal�za... za rok 1984.

14) Tamt�, Anal�za... za rok 1985.

15) Tamt�, Anal�za... za rok 1986.

16) Prvn� ��slo uv�d� po�et p��pad�, druh� po�et kus�; u materi�l� CH-77, zahr. p�sem. a p�sem. AI jsou uv�d�ny pouze kusy; p�ehled k roku 1982 se nach�z� u Anal�zy na rok 1983.

17) V z�vorce uvedena v�dy sou��st StB, kter� p��pad uveden� rozpracov�vala.

18) Proveden� opat�en� s vyp�tran�mi pachateli:

PVO - preventivn� v�chovn� opat�en�; kolonka 'um�st�n� v PL apod.' je v jin�ch letech nadeps�na - 'psychicky naru�en� osoby - nesv�pr�vn�' nebo 'psychicky naru�en� osoby p�edan� do l�k. p��e'; rubrika 'vyho�t�n�' a 'nevpu�t�n�' na �zem� �SSR se t�k� ciz�ch st�tn�ch p��slu�n�k�.

19) Srovnej Informace o Chartďż˝ (INFOCH) z let 1978 - 1989.

20) Gener�l A. Lorenc ve sv�ch pam�tech (Lorenc Alojz, Ministerstvo strachu? Neskartovan� vzpom�nky gener�la Lorence, Bratislava 1992, str. 145) nemluv� pravdu, kdy� ��k�, �e p�ed 21. srpnem 1989 byla StB odhalena a zma�ena let�kov� akce �esk�ch d�t�. "Odhalen�" nebyla z�sluha StB, ale jednoho n�hodn�ho udava�e a kdy� byla provedena prohl�dka u Lucie V�chov�, byly u� let�ky z��sti rozhozen�. Srovn. vy�et�ovac� spis arch. �. V - 42 264 MV.

Copyright � 1999 Ministerstvo vnitra �esk� republiky
| �vodn� str�nka |