��st V.
Proces
Pozn�mka vydavatele
V t�to ��sti je za�azena tzv. druh� ob�aloba z 6. 9. 1976, kterou je t�eba porovnat
s prvn� ob�alobou (viz ��st IV.)
Z�znam hlavn�ho l��en�, kter� n�sleduje, vypracovali V�clav Havel, V�ra Jirousov�
a Ji�� N�mec a poslali ho jako p��lohu dopisu �editeli �s. televize Janu Zelenkovi.
Dopis Janu Zelenkovi je za�azen v ��sti VI. Z�znam je autentick� dokument, a proto
ani v tomto vyd�n� nebyl nijak upraven. Je ov�em t�eba uv�st, �e jeho auto�i se b�hem
procesu setkali prakticky poprv� se slo�itou problematikou trestn�ho pr�va. Sv� sv�dectv�
vydali jako lid� posuzuj�c� jedn�n� p�edsedkyn� sen�tu, p��sed�c�ch, prokur�tora,
ob�alovan�ch, obh�jc� a dal��ch osob v soudn� s�ni i mimo ni p�edev��m na z�klad�
sv�ch vlastn�ch �ivotn�ch zku�enost� a ne na z�klad� podrobn� znalosti trestn�ho
pr�va, zvl�t� pak trestn�ho ��du. Jestli�e tedy p�edsedkyn� sen�tu na ob�alovan�
nek�i�ela, nebrala jim a jejich obh�jc�m slovo a byla dokonce ochotna kontrolovat n�mitky,
zd�lo se t�mto pozorovatel�m, �e jej� jedn�n� je korektn�. I z hlediska trestn�ho
��du lze toto posouzen� koncedovat, pokud jde o prvn� jednac� den. Z t�ho� hlediska
nen� v�ak mo�n� se takto vyj�d�it o druh�m jednac�m dnu, kdy nap�. p�edsedkyn�
sen�tu zam�tla n�vrh obhajoby, aby byli p�edvol�ni (n�kte�� a pak v�ichni) sv�dci,
kte�� byli vyslechnuti v p��pravn�m ��zen� (tj. p�ed vy�et�ovatelem bezpe�nosti).
T�m toti� jednozna�n� poru�ila trestn� ��d a zkr�tila tak pr�vo obhajoby. Je�t�
z�va�n�j�� poru�en� trestn�ho ��du spo��v� pak v tom, �e p�edsedkyn�
nechala zaprotokolovat, �e v�pov�di t�chto sv�dk� (tj. t�ch, kte�� nevypov�dali
osobn� p�ed soudem) byly �teny z protokol�, a�koliv ve skute�nosti k ��dn�mu �ten�
b�hem hlavn�ho l��en� nedo�lo. Takov� �ten� je toti� v�z�no na souhlas ob�alovan�ho.
Ob�alovan� se potom ke �ten� v�pov�di m��e vyj�d�it a jeho vyj�d�en� mus� b�t
zaprotokolov�no. T�m p�edsedkyn� sen�tu op�t zkr�tila pr�vo obhajoby. Kuri�zn� p�sob�
i vyj�d�en� soudu (v rozsudku) o textech p�sn�: "... p�sob� protispole�ensky
a sv�m obsahem jsou p�ev�n� vulg�rn�". Kuri�zn� proto, �e ��dn� text
nebyl b�hem hlavn�ho l��en� p�e�ten. T�m v��m byla mj. poru�ena z�sada �stnosti.
Zd�nliv� "korektnost" soudn�ho jedn�n�, slu�nost i jist� prud�rie, kter�
vedla soud k tomu, �e jednak necht�l od sv�dka sly�et, kter� vulg�rn� slova byla na
vystoupen�ch zp�v�na, jednak hrub� poru�ov�n� trestn�ho ��du, vedly k tomu, �e
soud p�i rozhodov�n� o vin� a trestu nem�l prakticky jedin� d�kaz, kter� by byl p�i
hlavn�m l��en� skute�n� proveden, a na jeho� z�klad� by mohl ob�alovan�
odsoudit pro v�tr�nost. Soud si samoz�ejm� (a protipr�vn�) "poslou�il" d�kazy
z p��pravn�ho ��zen�. T�sn� p�ed vynesen�m rozsudku, kter� m�l b�t vyhl�en
ji� odpoledne druh�ho jednac�ho dne, vznikla i zaj�mav� politick� situace. Hlavn� l��en�
sledovala i tzv. kvalifikovan� ve�ejnost, tj. krom� nejbli���ch p��buzn�ch a t��
zm�n�n�ch osob p�edev��m z�stupci r�zn�ch slo�ek ministerstva vnitra a
ministerstva spravedlnosti (v�etn� nejvy���ho soudu) a nejm�n� jeden pracovn�k
sekretari�tu �V KS�. I kdy� je d�vodn� podez�en�, �e p�i p�eru�ov�n� hlavn�ho
l��en� p�edsedkyn� sen�tu tajn� jednala s vy���mi stranick�mi org�ny, byl
tento kontakt z�ejm� nedostate�n� a z�v�r hlavn�ho l��en� se zd�l p��tomn�m
expert�m neudr�iteln� jak pr�vn� tak politicky. (Politicky hlavn� proto, �e na
chodb�ch se shrom�dili p�edn� osobnosti kulturn�ho �ivota a socialistick�
opozice, d�le pak zam�stnanci zahrani�n�ch tiskov�ch agentur a z�stupce Amnesty
International.) Proto jednalo odpoledne druh�ho jednac�ho dne o p��padu Plastic People
p�edsednictvo �st�edn�ho v�boru strany (nen� se �emu divit, v polovin� �edes�t�ch
let tento org�n rozhodoval o v��i platu pra�sk�ch kade�nic). P�edsednictvo vydalo
potom "doporu�en�", �e l��en� m� b�t je�t� jednou p�eru�eno a
rozsudek m� b�t vynesen n�sleduj�c�ho dne. Rozsudek s�m zpracov�vali do pozdn�ch
ve�ern�ch hodin vybran� pracovn�ci justice, mj. nejvy���ho soudu. (P�edsedkyn�
sen�tu byla v l�ka�sk�m o�et�ov�n�, proto�e se nervov� zhroutila.) D�le bylo
rozhodnuto zamezit p��stupu "ve�ejnosti" (tedy V�clava Havla a Ji��ho N�mce)
do soudn� s�n� v dob�, kdy bude �ten rozsudek. Bylo rozhodnuto i o policejn�ch
zastra�ovac�ch akc�ch proti n�kolika protagonist�m p��padu. P�edsedkyn� byla ost�e
kritizov�na, sv�j d�l dostal i prokur�tor. Jedn�n� p�edsednictva bylo dosti hektick�
a vzhledem k charakteru p��padu pom�rn� m�lo utajovan�, tak�e o n�m v�d�li
prakticky v�ichni pracovn�ci sekretari�tu �st�edn�ho v�boru.
Toto v�e v z�pise o procesu nen� a tehdy ani b�t nemohlo.
��st V. je dopln�na obhajobou Svatopluka Kar�ska, kterou vypracoval p�semn� ve vazb�
a kterou nemohl p�i hlavn�m l��en� uplatnit. Byla sice "zahrnuta" do soudn�ho
spisu, ale soud - podle trestn�ho ��du - k n� nesm�l p�ihl�et, proto�e p�i
hlavn�m l��en� nebyla p�ednesena �stn�.
Poznamenejme je�t�, �e rozsudek v p�semn� podob� s zna�n� li�� - v od�vodn�n�
- od rozsudku vyhl�en�ho �stn�. Chyb� zde nap�. vyj�d�en�, �e soud p�i
rozhodov�n� nep�ihl�el k v�pov�d�m deseti sv�dk�, kte�� vypov�dali k �innosti
Svatopluka Kar�ska v p��pravn�m ��zen� a jejich� v�pov�di byly - jak uvedla v
rozporu se skute�nost� p�edsedkyn� sen�tu - p�i hlavn�m l��en� �teny. Tedy:
tyto v�pov�di �teny nebyly, i kdy� je to zaprotokolov�no a �teny b�t nesm�ly, nebo�
obhajoba (co� je tak� zaprotokolov�no) vyj�d�ila nesouhlas. Kdyby tyto v�pov�di �teny
byly, musel by k nim soud p�ihl�et, nebo� mus� p�ihl�et ke v�em d�kaz�m, kter�
jsou b�hem hlavn�ho l��en� �stn� provedeny. Auto�i rozsudku se z t�chto dvou vz�jemn�
si odporuj�c�ch protipr�vn�ch akt� p�edsedkyn� vymotali prost� tak, �e o cel� z�le�itosti
poml�eli.
Zaj�mav� je rovn� to, �e rozsudek uv�d� jm�no p�edsedkyn� a jm�na dvou mu��,
- soudc� z lidu. V sen�t� v�ak zasedala krom� p�edsedkyn� jedna �ena - soudkyn� z
lidu a jeden mu�. Dal�� mu� - soudce z lidu - byl n�hradn�kem. (Plyne to z toho, �e
soudkyn� z lidu zas�hla do jedn�n�, a to nav�c zp�sobem, kter� sv�d�il sp�e o
jej�ch sympati�ch k ob�alovan�m.) V�m�na soudkyn� z lidu za n�hradn�ho soudce
(kter� nebyla publikov�na) byla tedy provedena a� v z�v�re�n� f�zi p�i porad�. D�vodem
bylo pr� to, �e soudkyn� z lidu odm�tala odsuzuj�c� rozsudek podepsat; stejn�
ostatn� i p�vodn� soudce z lidu. Rozsudek pak byl �dajn� schv�len v�t�inou (dvou)
hlas� (proti jednomu), a to hlas� p�edsedkyn� a n�hradn�ho soudce.
Tuto ��st uzav�r� fejeton V�clava Havla a prohl�en� deseti p�edn�ch �s. pr�vn�k�.
Okresn� prokuratura Praha - z�pad
Praha 1, Karmelitsk� 19
Pv 227/76
Okresn�mu soudu
Praha - z�pad
Ob�aloba
Okresn� prokur�tor pro Prahu - z�pad pod�v� ob�alobu na
1) Ivana Jirouse
nar. 23. 9. 1944 v Humpolci, d�ln�ka, trvale bytem Praha 1, Navr�tilova �. 11, t.�.
ve vazb� okresn�ho prokur�tora pro Prahu - z�pad,
2) Pavla Zaj��ka
nar. 15. 4. 1951 v Praze, d�ln�ka, trvale bytem Praha 5, Radot�n, ul. Erbenova �. 18,
t.�. ve vazb� okresn�ho prokur�tora pro Prahu - z�pad,
3) Svatopluka Kar�ska
nar. 18. 10. 1942 v Praze, spr�vce depozit��e, trvale bytem Praha 5, Hole�kova �. 14,
t.�. ve vazb� okresn�ho prokur�tora pro Prahu - z�pad,
4) Vratislava Brabence
nar. 28. 4. 1943. v Praze, d�ln�ka, trvale bytem Praha 9, Horn� Po�ernice, Kon�vova
�p. 752, t.�. ve vazb� okresn�ho prokur�tora pro Prahu - z�pad,
�e
organizovali a ��astnili se vystoupen� hudebn�ch skupin, jejich� program byl zam��en
tak, �e vyjad�oval ne�ctu vystupuj�c�ch ke spole�nosti a pohrd�n� jej�mi mor�ln�mi
z�sadami, zejm�na soustavn�m opakov�n�m a zd�raz�ov�n�m vulg�rn�ch v�raz�; p�itom
v �ad� p��pad� uvedli v omyl funkcion��e spole�ensk�ch organizac� a org�ny
lidospr�vy p�edst�r�n�m, �e se jedn� o kulturn� akce, pop�. oslavy rodinn�ch ud�lost�,
a to takto:
1) Ivan Jirous dne 19. 6. 1971 v Led�i nad S�zavou, 31. 7. 1972 v P�sku, 24. 6. 1972 ve
Zru�i nad S�zavou, 1. 9. 1974 v Postupic�ch, 21. 6. 1975 v Kostelci u K��ku, 13.
12. 1975 v P�e�tic�ch, 21. 2. 1976 v Bojanovic�ch, vystoupen� organiza�n� zaji��oval
a vlastn�mi texty uv�d�l,
2) Pavel Zaj��ek dne 1. 12. 1973 ve Veleni, 1. 9. 1974 v Postupic�ch, v m�s�ci lednu
1975 v Mokropsech a 21. 6. 1975 v Kostelci u K��ku na vystoupen� hr�l a zp�val
texty z�vadn�ho obsahu a ve Veleni program uv�d�l,
3) Svatopluk Kar�sek dne 1. 9. 1974 v Postupic�ch, 21. 6. 1975 v Kostelci u K��ku,
13. 12. 1975 v P�e�tic�ch, 21. 2. 1976 v Bojanovic�ch, hr�l a zp�val p�sn�, jejich�
texty byly z�vadn�ho obsahu, kter� si s�m skl�dal,
4) Vratislav Brabenec dne 29. 6. 1972 v Praze 4, 8. 7. 1973 a 7. 10. 1973 v Klukovic�ch,
1. 12. 1973 ve Veleni, 1. 9. 1974 v Postupic�ch a 21. 2. 1976 v Bojanovic�ch, vystupoval
jako hudebn�k a hr�l p�sn�, jejich� texty byly z�vadn�ho obsahu, p�i�em� mu
jejich obsah byl zn�m,
tedy
v�ichni obvin�n� se dopustili ve�ejn� hrub� neslu�nosti a �iny sp�chali jako �lenov�
organizovan� skupiny.
T�m sp�chali
v�ichni obvin�n� trestn� �in v�tr�nictv� podle � 9 odst. 2 k � 202 odst. 1,2 tr.
z.
Navrhuji:
1) u hlavn�ho l��en� sly�eti jako sv�dky D. Bro�ovou �. 1.18, Z. Houdkovou �.
1.279, J. Ben�ka �. 1.209, J. Dlouh�ho �. 1.229, M. Schauera �. 1.464, M. Hamr�m�da
�. 1.248, B. Kuklovou �. 1.347, J. Budila �. 1.223, J. Hodka �. 1.274, I. Pe��ka �.
1.421, J. Kotka �. 1.327, M. Kocourka �. 1.3166, M. Plhon� �. 1.426, A. Kos�ka �.
1.324, D. N�mcovou �. 1.395.
2) ��sti ostatn� sv�deck� v�pov�di za podm�nek dle � 221/1 tr. �.
3) konstatovat fotodokumentaci, texty p�sn�, zpr�vu o tzv. "T�et�m hudebn�m
obrozen�", magnetofonov� z�znamy,
4) zpr�vy a informace,
5) ��sti osobn� v�kazy obvin�n�ch
Od�vodn�n�:
V �SR v d��v�j��ch letech existovaly hudebn� skupiny, jejich� programy v oblasti z�bavn�
hudby nem�ly dostate�nou ideovou a um�leckou �rove� a kter� negativn� p�sobily na
�ivotn� styl, zejm�na mlad� generace. T�mto skupin�m kvalifikace k ve�ejn�mu
vystupov�n� ud�lena nebyla, p��p. jim byla od�ata, jestli�e ji m�ly.
Tak tomu bylo u hudebn� skupiny "Plastic People Universe", kter� byla evidov�na
u Pra�sk�ho kulturn�ho st�ediska pouze do 30. 12. 1970. Do t�to doby jim tak� toto
kulturn� st�edisko bylo opr�vn�no zprost�edkov�vat smlouvy k vystupov�n� p�ed ve�ejnost�.
Obvin�n� Zaj��ek spole�n� s dal��mi zalo�il hudebn� skupinu v roce 1973 "DG
307". Tato hudebn� skupina jakoukoliv ve�ejnou �innost nikdy povolenu nem�la.
Dne 20. a 22. 10. 1975 ob� tyto hudebn� skupiny p�edlo�ily Pra�sk�mu kulturn�mu st�edisku
p�ihl�ku ke kvalifika�n�m p�ehr�vk�m lidov�ch hudebn�k�, aby legalizovaly sv�
neopr�vn�n� vystupov�n�. Dne 11. 11. 1975 komise Pra�sk�ho kulturn�ho st�ediska
ob�ma skupin�m kvalifikaci neud�lila.
Bez povolen� a souhlasu p��slu�n�ch org�n� jako tzv. "s�lov� hudebn�k"
vystupoval obvin�n� S. Kar�sek.
Zprost�edkovatel a organiz�tor ve�ejn�ch vystoupen� obou hudebn�ch skupin a obvin�n�ho
Kar�ska byl obvin�n� I. Jirous, kter� byl z�rove� konferenci�rem.
Reperto�r hudebn�ch skupin obsahoval zejm�na p�sn�, jejich� texty skl�dal obvin�n�
Zaj��ek. Texty p�sn� obsahovaly p�ev�n� vulg�rn� v�razy p����c� se
socialistick� mor�lce. Jako nap�. texty p�sn� Z�cpa, Apokalyptick� pt�k, Podivn�
mandarin, Traktory, Utopenec, N��ek dosud nenarozen�ch d�t�, Hr�zy, P�se� brance,
Kombajn��i atd. P�sn� sam� i jejich obsah a zp�sob vystoupen� hudebn�k� a zp�v�k�
vyjad�ovaly negativn� a protispole�ensk� rysy, hrubou vulg�rnost s protisocialistick�m
p�soben�m.
Ze zji�t�n�ch ve�ejn�ch vystoupen� organizovan�ch obvin�n�m Jirousem bylo
dne 19. 6. 1971 vystoupen� v Led�i nad S�zavou v hotelu Ko�elu�na p�ed v�ce ne�
100 mlad�mi lidmi pod z�minkou kulturn�ho vystoupen� pro tamn� SSM. Vystoupen� obvin�n�ho
Jirouse i hudebn� skupiny bylo negativn� hodnoceno org�ny lidospr�vy se z�v�rem, �e
dal�� podobn� akce nebudou ji� nap��t� povoleny.
Dal�� vystoupen� uskute�nil a zorganizoval obvin�n� Jirous dne 31. 3. 1972 v P�sku
v ZK n.p. Jitex na maturitn�m plese St�edn� pr�myslov� �koly strojnick�. Vystoupen�
skupiny asi po 10 minut�ch vyvolalo u n�v�t�vn�k� takovou nev�li, �e po�adatel�
skupinu ze s�lu vyk�zali. Vystoupen� bylo negativn� hodnoceno studenty, profesorsk�m
sborem a p��tomn�mi funkcion��i M�NV.
Na tane�n� z�bav� p�ed n�kolika sty lidmi po��dan� ZO SSM n.p. S�zavan ve Zru�i
nad S�zavou 24. 6. 1972 obvin�n� Jirous op�t zorganizoval vystoupen� hudebn� skupiny
pod z�minkou, �e jde o kulturn� program. I toto vystoupen� bylo n�v�t�vn�ky v�eobecn�
kritizov�no a ve spole�ensk�ch organizac�ch a m�stn�m tisku negativn� hodnoceno.
Dne 29. 6. 1972 asi p�ed 200 lidmi v Praze 4 v ZK �KD Polovodi�e obvin�n� Jirous pod
z�minkou kulturn�ho vystoupen� hudebn� skupiny zorganizoval program pro tamn� ZO SSM.
Rovn� i toto vystoupen� bylo jak pracovn�ky tohoto n.p., tak spole�ensk�mi
organizacemi hodnoceno negativn�.
S hudebn� skupinou zde vystoupil i obvin�n� Brabenec
Dne 1. 12. 1973 v s�le m�stn� jednoty ve Veleni se uskute�nilo dal�� vystoupen�
hudebn�ch skupin za p��tomnosti v�ce ne� 300 osob. V tomto p��pad� vystoupil jako
konferenci�r obvin�n� Zaj��ek. Jeho vystupov�n� a v�roky, zejm�na pro vulg�rnost
vzbuzovalo pohor�en�. Jako hudebn�k zde spolu s dal��mi aktivn� vystoupil i obvin�n�
Brabenec. Program byl div�ky odsuzov�na a zab�valy se j�m jak spole�ensk�
organizace, tak org�ny lidospr�vy.
Jak se shora uveden�ho vyplynuje, obvin�n� Jirous s organizov�n�m vystoupen� hudebn�
skupiny nem�l �sp�ch. Spole�ensk� organizace poznaly obsahovou n�pl� hudebn�ch
program�, kter� byly vesm�s pro vulg�rnost odsuzov�ny. Proto obvin�n� Jirous p�i�el
na my�lenku hudebn� vystupov�n� obou skupin organizovat pod z�minkou oslavy r�zn�ch
p��le�itost� �len� orchestru p��p. osob dal��ch.
Dne 1. 9. 1974 obvin�n� Jirous uspo��dal takov�to vystoupen� v Postupic�ch, kde
najal m�stn� kinos�l. Vystoupen� se z��astnili krom� dal��ch i obvin�n�
Brabenec a Zaj��ek. P��tomno bylo v�ce jak 200 osob. Hr�ny zde byly p�sn� a texty
obsahuj�c� vulg�rn� v�razy. Krom� hudebn�ch skupin zde vystoupil i obvin�n� Kar�sek
jako s�lov� zp�v�k. Zp�val zde sv�j reperto�r p�sn� obdobn�ho charakteru jako
nap�. �ekni to ��blovi, Je pozd�, Sodoma Gomora atd. Obvin�n� Jirous zde vystoupil
jako konferenci�r, p�i�em� spole�n� s obvin�n�m Brabencem do mikrofonu pou��val
neslu�n�ch v�raz�. Vystoupen� bylo sn�m�no kamerou sv�dky Schauerem a Dlouh�m,
kte�� v�ak v polovin� produkce s�l opustili proto, pon�vad� zjistili, �e se jedn�
o vystoupen� odsouzen�hodn� a ob�vali se z�kroku VB.
Na den 21. 6. 1975 obvin�n� Jirous zorganizoval v s�le restaurace v Kostelci u K��ku
vystoupen� hudebn�ch skupin pod z�minkou oslavy svatby M. Hlavsy. Tehdy funkcion��e n�rodn�ho
v�boru obvin�n� Jirous uvedl v omyl, a proto povolili prodlou�en� uzav�rac� doby.
Vystoupen� uv�d�l obvin�n� Jirous. Obvin�n� Zaj��ek se tohoto programu z��astnil
jako vedouc� skupiny "DG 307", kter� p�ednesla p�sn� sv�ho reperto�ru,
jejich� texty byly v��e uveden�ho zam��en�. Samostatn� zde vystoupil se sv�mi p�sn�mi
i obvin�n� Kar�sek. Programu se z��astnilo asi 300 poslucha��.
Dne 13. 12. 1976 obvin�n� Jirous zorganizoval prost�ednictv�m K. Havelky v klubu SSM v
P�e�tic�ch tzv. "kulturn� akci". V programu vystupoval obvin�n� Jirous s p�edn�kou
ozna�enou jako "Zpr�va o t�et�m hudebn�m obrozen�". P�edn�ka sv�m
obsahem vychvaluj vulg�rnost text� p�sn� hudebn�ch skupin. Byla doprov�zena filmov�mi
z�b�ry a nahr�vkami. V z�v�ru vystoupil obvin�n� Kar�sek a zp�val p�sn� sv�ho
reperto�ru. Z v�pov�d� sv�dk� je z�ejm�, �e jak p�edn�ka, tak hudba a zejm�na
s�lov� vystoupen� obvin�n�ho Kar�ska zanechalo u n�v�t�vn�k�, kter�ch bylo v�ce
jak 70, velmi nep��zniv� dojem. V organizaci SSM v P�e�tic�ch bylo pak u�in�no
opat�en�, aby k podobn�m akc�m v budoucnu nemohlo doch�zet.
Dne 21. 2. 1976 obvin�n� Jirous pod z�minkou oslavy sv� svatby zorganizoval vystoupen�
hudebn�ch skupin v s�le restaurace v Bojanovic�ch, kdy� p�edt�m na funkcion���ch
n�rodn�ho v�boru vyl�kal povolen� k prodlou�en� uzav�rac� doby. Vystoupen� se z��astnilo
v�ce jak 300 osob. Na t�to hudebn� produkci jako hudebn�k vystoupil aktivn� obvin�n�
Brabenec a obvin�n� Kar�sek, kter� zp�val jako s�lov� zp�v�k sv� skladby, p�i�em�
se doprov�zel s�m hrou na kytaru. Texty p�sn� obsahuj� vulg�rn� v�razy a obvin�n�
Kar�sek s�m p�sn� uv�d�l neslu�n�m zp�sobem, kter� vysv�tloval tr�mou p�ed
obecenstvem.
Obvin�n� Zaj��ek se z��astnil jako aktivn� hudebn�k, zp�v�k a v jednom p��pad�
i konferenci�r na shora uv�d�n�ch akc�ch. Rovn� se takto z��astnil i vystoupen�
dne 1. 9. 1974 v Postupic�ch, dne 21. 6. 1975 v Kostelci u K��ku a koncem ledna 1975
tzv. oslavy svatby man�el� Kukalov�ch v Mokropsech. Obvin�n� Brabenec se aktivn�
jako hudebn�k z��astnil vystoupen� ve dnech 8. 7. a 7. 10. v Klukovic�ch, je�
vyvolala rovn� ve�ejn� pohor�en�.
V�ichni obvin�n� aktivn� ��ast na nepovolen�ch hudebn�ch akc�ch dozn�vaj�.
Obvin�n� Zaj��ek a Kar�sek tak� dozn�vaj�, �e vulg�rn� texty p�sn� skl�dali
a zp�vali. V�ichni obvin�n� se h�j� t�m, �e podle jejich n�zoru nebyly texty z�vadn�.
Pokud bylo pou�ito "siln�j��ch v�raz�", nebylo to nic neobvykl�ho, proto�e
ve sd�lovac�ch prost�edc�ch, divadeln�ch hr�t a �asopisech se podobn�ch slov rovn�
pou��v�. Tato obhajoba neobstoj�. Lze sice p�ijmout n�zor, �e i v divadeln�ch, �i
jin�ch p�edstaven�ch se vyskytne v�raz, kter� obvykle nen� pova�ov�n za slu�n�,
ale v textu skladeb programu obvin�n�ch vulg�rn� v�roky tvo�ily v podstat� j�dro
cel�ho programu. Texty obsahovaly hrubou vulg�rnost s protisocialistick�m a protispole�ensk�m
p�soben�m v�t�inou exponuj�c� nihilismus, dekadenci a klerikalismus. Tato skute�nost
vedla k tomu, �e mezi poslucha�i do�lo k rozho��en� nad �rovn� vystoupen� a zab�valy
se j�m i org�ny lidospr�vy a spole�ensk�ch organizac�.
Jedn�n� v�ech obvin�n�ch napl�uje skutkovou podstatu trestn�ho �inu v�tr�nictv�
dle � 202, odst. 1,2 tr. z., pon�vad� obvin�n� ve�ejn� a op�tovn� se dopou�t�li
hrub� neslu�nosti uv�d�n�m text� p�sn�, jejich� obsah je naprosto neslu�iteln�
s pr�vn�mi a spole�ensk�mi z�sadami. P�itom je nerozhodn�, �e n�kte�� obvin�n�
z�vadn� slova pron�eli a n�kte�� ve spolupr�ci se zp�v�ky zaji��ovali hudebn�
doprovod. Subjektivn� si obvin�n� z�va�nosti sv�ho jedn�n� byli v�domi.
Pon�vad� se jednalo o vystoupen� p�ipravovan� a pl�novit� zaji��ovan�, je d�na
i kvalifikace podle � 202, odst. 2, tr. z.
Obvin�n� Jirous poch�z� z ��ednick� rodiny. Po absolvov�n� studia na filosofick�
fakult� UK pracoval jako extern� redaktor �asopisu V�tvarn� pr�ce do roku 1971, kdy
do�lo k jeho z�kazu. V sou�asn� dob� pracuje jako stavebn� d�ln�k dru�stva
Technosport - pracovi�t� Mal�ice. V m�st� bydli�t� proti jeho osob� nebyly zji�t�ny
z�vady a na pracovi�ti je hodnocen v podstat� kladn�. Soudn� trest�n byl pro tr. �iny
v�tr�nictv� a hanoben� rasy, n�roda a p�esv�d�en� podle � 202/1, 198 a, b tr. z.
rozsudkem OS Praha 2 4 T 103/73 dne 6. 11: 1973 k trestu odn�t� svobody na 10 m�s�c�.
Trestn�ch �in� se dopustil t�m, �e spolu s dal��mi osobami v podnapil�m stavu ur�el
rusk� n�rod a p��slu�n�ky KS�.
Obvin�n� Pavel Zaj��ek poch�z� z d�lnick� rodiny. Po absolvov�n� pr�myslov� �koly
kr�tce studoval na �VUT. Pot� pracoval manueln� a v sou�asn� dob� pracuje jako d�ln�k
Lesn�ho z�vodu �esk� L�pa - poles� Ma�enice. V m�st� bydli�t� a na pracovi�ti
je hodnocen kladn�. Soudn� trest�n dosud nebyl.
Obvin�n� Svatopluk Kar�sek poch�z� z d�lnick� rodiny. Po absolvov�n� SZ�
studoval na bohosloveck� fakult� v Praze. P�vodn� byl zam�stn�n jako duchovn�, od
16. 3. pracuje jako spr�vce depozit��e St�tn� knihovny - pracovi�t� st�tn� z�mek
Houska, okres �esk� L�pa. V bydli�ti i na pracovi�ti je hodnocen kladn�. Soudn�
trest�n dosud nebyl.
Obvin�n� Vratislav Brabenec poch�z� z d�lnick� rodiny. Po absolvov�n� 4let�
zahradnick� �koly studoval na Komensk�ho bohosloveck� fakult� v Praze. Nyn� pracuje
jako d�ln�k V�robn�ho dru�stva Technosport - pracovi�t� Male�ice. V m�st� bydli�t�
a na pracovi�ti je hodnocen kladn�. Soudn� trest�n byl pro trestn� �iny v�tr�nictv�
a �toku na ve�ejn�ho �initele podle � 202/1, 155/1b tr. z. rozsudkem OS Praha 1 ze
dne 4. 11. 1963, �.j. 4 T 169/63 a odsouzen k 8 m�s�c�m OS PO 2 roky. Osv�d�il se
dne 17. 3. 1976.
Nebezpe�nost jedn�n� obvin�n�ch pro spole�nost je zvy�ov�na nejen t�m, �e se
jednalo o �innost prov�d�nou soustavn� a �e v n� bylo pokra�ov�no po del�� dobu
ve velk�m rozsahu, n�br� i t�m, �e byla zam��ena v prv� �ad� na mlad� lidi,
jejich� mor�ln� v�voj mohl b�t t�mto zp�sobem nep��zniv� naru�en.
Praha dne 6. z��� 1976
Okresn� prokur�tor
JUDr. Jan Kova��k v. r.
kulat� raz�tko
Okresn� prokuratura pro
Prahu - z�pad
Hlavn� l��en� s Ivanem Jirousem, Pavlem Zaj��kem, Svatoplukem Kar�skem a
Vratislavem Brabencem za�alo 21. 9. 1976 v 8.30 p�ed sen�tem okresn�ho soudu pro Prahu
- z�pad v Karmelitsk� ulici v Praze na Mal� Stran� za p�edsednictv� soudkyn� Vin�arov�.
V soudn� budov� se shrom�dilo asi 150 p��tel a p��znivc� ob�alovan�ch a dal��ch
osobnost� politick�ho a kulturn�ho �ivota, mezi nimi� byl i b�val� �len p�edsednictva
�V KS� Dr. Franti�ek Kriegel, b�val� poslankyn� Dr. Gertruda Sekaninov� - �akrtov�
a n�kte�� spisovatel� a liter�rn� a hudebn� kritici. Soudn� budova byla st�e�ena
n�kolika des�tkami p��slu�n�k� VB, z nich� n�kte�� m�li s sebou psy, a n�kolika
policejn�mi vozy. Okoln� domy byly prohled�v�ny a v soudn� budov� bylo velk� mno�stv�
p��slu�n�k� StB. N�kter� z p�ich�zej�c�ch a odch�zej�c�ch osob byly
legitimov�ny p��slu�n�ky VB, ale v�em - by� n�kdy s pr�tahy - byl posl�ze vstup
do budovy umo�n�n. L��en� bylo ofici�ln� prohl�eno za ve�ejn� a �ad� osob,
kter� se den p�ed l��en�m dotazovaly, zda nebude ke vstupu pot�eba zvl�tn�ch
vstupenek, bylo �e�eno, �e nikoli. P�esto bylo t�sn� p�ed po��tkem l��en� ozn�meno,
�e p��stup maj� pouze osoby se vstupenkami a osm p��m�ch rodinn�ch p��slu�n�k�
ob�alovan�ch. Pot� se skute�n� dostavilo asi t�icet osob, vesm�s p��slu�n�k�
StB, kter� se vyk�zaly vstupenkami a zaplnily soudn� s��. P��m� p��buzn� byli t�
vpu�t�ni, kdy� se nejprve legitimovaly a byli zaps�ni. Shrom�d�n� lid� byli n�kolikr�t
vyzv�ni, aby opustili soudn� prostory, ale posl�ze jim bylo dovoleno v chodb�ch a na
schodi�t�ch post�vat; opustit tyto prostory museli jen ve chv�li, kdy ozbrojen�
eskorty prov�zely spoutan� ob�alovan� na toaletu. V�t�ina shrom�d�n�ch setrvala
v budov� soudu a� do p�eru�en� l��en� po 16. hodin�. Spolu se v�emi ostatn�mi
shrom�d�n�mi byli z ��asti na l��en� vylou�eni t� z�stupci tisku a z�stupci
Amnesty International; pozd�ji byla do soudn� s�n� vpu�t�na pouze ��fredaktorka �asopisu
Mlad� sv�t.
Okam�it� po zah�jen� l��en� vznesli v�ichni obh�jci z�sadn� n�mitku z hlediska
procesn�ho pr�va, t�kaj�c� se sou�asn�ho stavu spisu. P�vodn� ob�aloba,
zformulovan� okresn�m prokur�torem Kova��kem, po mnoha m�s��n�m v�zen� p�vodn�
�estn�cti obvin�n�ch, byla 2. 9. t�mt� prokur�torem vzata zp�t s od�vodn�n�m,
�e je t�eba up�esnit n�kter� skutky, pro kter� jsou obvin�n� st�h�ni, a posoudit
m�ru zavin�n� jednotliv�ch ob�alovan�ch. Doslova se zde p�e: "Vzhledem k v�t��mu
po�tu pachatel� a skutk�, kter� jsou p�edm�tem trestn�ho st�h�n�, bylo mo�no
dosud toto dopln�n� prov�st pouze u obvin�n�ch, kte�� byli ponech�ni soudem ve
vazb�." T�mi jsou pr�v� �ty�i dnes souzen� ob�alovan�, ostatn� obvin�n�,
st�han� na svobod�, byli ze spole�n�ho ��zen� vylou�eni. Obh�jci poukazovali na
to, �e spis m� nyn� jin� rozsah, je jinak str�nkov�n a �e je tedy za dan�ho stavu
ohro�ena funkce obhajoby. Obh�jci toti� nebyli vyzv�ni k sezn�men� s kone�nou verz�
spisu a ani ob�alovan�m nebylo toto sezn�men� umo�n�no. Prokur�tor nam�tl, �e ze
spisu bylo pouze n�co vyjmuto, dal�� nov� �kony �e nebyly provedeny. P�edsedkyn�
sen�tu p�eru�ila l��en� a sen�t se odebral k porad�. V r�mci tohoto p�eru�en�
p�edsedkyn� mluvila tak� s dal��mi osobami, kter� soudn� z��zenec charakterizoval
jako p�ny z ministerstva. Pak byl ozn�men v�sledek porady: n�mitce obhajoby se
nevyhovuje, argumentace byla toto�n� jako u prokur�tora. Oproti p�edchoz� verzi se
nyn� omezuje �aloba (kterou prokur�tor na tomto m�st� p�e�etl) na �alov�n� �
202, odst. 1,2 tr. z�kona, tedy na organizovan� v�tr�nictv�. V hudebn�ch projevech a
p�soben� ob�alovan�ch se pr� zra�ila hrub� ne�cta ke spole�nosti s
protisocialistick�m p�soben�m, negativn� vliv na �ivotn� styl ml�de�e. Doslovn�
bylo �e�eno: "Vulg�rn� v�roky tvo�ily v podstat� j�dro cel�ho programu.
Texty obsahovaly hrubou vulg�rnost s protisocialistick�m a protispole�ensk�m p�soben�m,
v�t�inou exponuj�c� nihilismus, dekadenci a klerikalismus".
Prvn� byl vyslechnut ob�alovan� Ivan Jirous. Ohradil se proti tomu, �e je mu sum�rn�
p�i��t�na organizace v�ech �alovan�ch vystoupen�, cel� �ada jich byla organizov�na
m�stn�mi ml�de�nick�mi skupinami, kter� si vystoupen� p��ly. Kdy� programy uv�d�l,
pop�. konferoval, nepou��val ��dn�ch vulg�rn�ch v�rok�. �lo ostatn� v posledn�ch
letech o vystoupen� soukrom� (svatebn� oslavy), p�esto v�ak n�le�it� hl�en� a
zaji�t�n� pozv�nkami pro p��tele. Pokud obsahovaly v�razy tak zvan� vulg�rn�,
bylo jich pou�ito v kontextu, kter� nedovoloval pohor�en�. Pokud v nich byla kritizov�na
spole�nost, pak pouze spole�nost konzumn�, kterou ��inkuj�c� neztoto��ovali se
spole�nost� socialistickou. �e se n�komu takov� um�leck� projev nel�b�, nezakl�d�
skutkovou podstatu trestn�ho �inu. Odm�t� formulace o nihilismu, dekadenci a
klerikalismu, kter� p�ece nen� toto�n� s n�bo�ensk�m c�t�n�m v�bec. Setkal se
s t�m, �e n�kte�� pracovn�ci spole�ensk�ch organizac� a ve�ejn�ch org�n�, kte��
zm�n�n� vystoupen� hodnotili negativn�, tak �inili prost� proto, �e jejich ��astn�ci
nos� dlouh� vlasy. Nec�t� se proto vinen. Na ot�zky prokur�tora Ivan Jirous up�esnil:
osobn� zaji��oval, aby se programu nez��astnil n�kdo ciz�, ale m�stnosti nebyly
zcela uzav�eny, aby nebyl vzbuzov�n dojem, �e se v nich d�je n�co nep��stojn�ho. P�edstaven�
prob�hala v klidu. Re�ie p�edstaven� (n�jem s�lu, odvoz aparatury atd.) byla hrazena
dobrovoln�mi p��sp�vky ��astn�k�, ne�lo o komer�n� z�le�itost. P��tel� p�isp�li
��stkou podle vlastn� �vahy. K ot�zk�m obhajoby sd�luje: nap��klad ve Zru�i nad
S�zavou, kde neb�v� uk�zn�n� publikum, m�stn� samospr�va ocenila, �e obecenstvo
se ��dilo jeho pokyny. Podrobn� rozebral skladbu skupiny DG 307, nazvanou
"Utopenec". Jde o f�nickou poezii, p�i n� slovo rozlo�en� na slabiky slou��
jako stavebn� materi�l k v�sledn�mu celkov�mu dojmu. Bez p�ihl�dnut� k tomuto
aspektu nelze textu rozum�t, nebo� jednotliv� slova nelze v akustick�m vjemu co do
smyslu rozli�it. V cel� sv� v�pov�di upozor�oval Jirous na �adu v�cn�ch chyb a
nep�esnost� v ob�alob�: ob�alovan� Kar�sek vystoupil v Postupic�ch se t�emi p�sn�mi,
kter� neobsahovaly ��dn� vulg�rn� slova; v P�e�tic�ch zp�val a� po ukon�en�
programu skupince �ekaj�c� na vlak; v Kostelci u K��ku v�bec nevystoupil; ob�alovan�
Brabenec nevystupoval v Kr�i atd. atd.
Jako dal�� ob�alovan� byl vyslechnut Pavel Zaj��ek. Nec�t� se vinen. V n�kter�ch
sv�ch skladb�ch u�il takzvan�ch vulg�rn�ch v�raz�, ale u�inil tak funk�n�. Tato
slova byla pro n�j nenahraditeln�, ale ne jako ter�e, kter� by m�ly upoutat
pozornost, ale proto�e se skrze n� dost�val do hlub��ch poloh sv�ho my�len�. Jeho
b�snicko-hudebn� tvorba je v�razem jeho �ivota, jde mu o jeho jednotu. Nikdy se
nesetkal s n�k�m, koho by jeho texty pohor�ovaly. Vystoupen� neorganizoval. S vulg�rn�mi
v�razy, kter� by se vyskytovaly v textech jin�ch ��inkuj�c�ch, se nesetkal. Pouze
Svatopluk Kar�sek uvedl sv� vystoupen� v Bojanovic�ch siln�j��m v�razem. Ve vazb�
p�e�etl n�kolik des�tek knih, v �ad� z nich na�el mnoho velice ostr�ch replik. P�ed
soudem pak p�e�etl �ty�i cit�ty z knihy "Dva dopisy Pospischilovy" od n�meck�ho
autora H. Lutherhanda, kter� u n�s vy�la v roce 1973. Obdobn� v�razy obsahuje i kniha
Jana Ot�en�ka "Kulhav� Orfeus". Domn�v� se, �e skupina DG 307 se sna��
pronikat do toho, co �lov�ka re�ln� obklopuje, �e m� lidem co ��ci a nechce je
pohor�ovat. Prokur�tor na to zd�raznil, �e ov�em to, co se l�b� ob�alovan�mu,
nemus� se l�bit ostatn�m. �ije p�ece ve spole�nosti... Co m�lo nap��klad lidem
��ci, kdy� ve Veleni ve�ejn� recitoval: "B��m s hovnem proti pl�tnu, do pl�tna
to hovno zatnu?" Pavel Zaj��ek odpov�d�l, �e �lo o reprodukci jeho vlastn�ho
snu, kter� se mu pr�v� takto zd�l. Vz�p�t� se ho prokur�tor zeptal, kolikr�t se
psychiatricky l��il. Zaj��ek: psychiatricky se l��il t�ikr�t, ��dal o umo�n�n�
n�v�t�vy psychiatra tak� ve v�zen�, byla mu povolena jen jednou, a to p�ed p�ti m�s�ci.
Jeho dal�� ��dosti byly bezv�sledn�, musil se proto z n�kolika t�k�ch depres�
dostat s�m. Co takov� situace pro n�ho znamenala, lze snad pochopit z toho, �e p�i
prvn�ch v�sle��ch byl v takov�m stavu, kdy mu spl�valy pojmy navz�jem. P�ed vzet�m
do vazby chodil na pravideln� ambulantn� psychiatrick� kontroly. Na ��dost prokur�tora
Pavel Zaj��ek d�le up�es�uje: v ��dn�m p��pad� sv�mi texty ne�to��m proti
spole�nosti, obrac�m se k ve�ker�mu sv�tu - v tomto smyslu pova�uji svou b�snickou
tvorbu za vztahuj�c� se k cel�mu kosmu. Vulgarismy v n� maj� funkci o�iven�. Je to
�ivotn� jazyk, lid� jej pou��vaj� b�n�, nelze je tedy p�ehl�et. Proto jsem
jich jednotliv� u�il asi v polovin� sv�ch b�snick�ch text�. Ov�em v�t�ina t�chto
text� byla ur�ena k zhudebn�n� a jejich v�znam nelze odtrhovat od souvislosti s
hudbou.
V�slech ob�alovan�ho Svatopluka Kar�ska byl uveden ��dost� advok�ta, aby se sen�t
a prokur�tor sezn�mili s �estistr�nkov�m vyj�d�en�m Kar�ska ke v�em jeho p�sn�m.
Text byl jimi p�evzat, ale z�rove� bylo pouk�z�no p�edsedkyn� na �asov� omezen�,
je� nedovoluje se j�m zab�vat. S. Kar�sek zd�raznil, �e se nec�t� b�t vinen. Jen
ve dvou jeho p�sn�ch se objevuj� - v�dy jen jednou - b�n�, lidov� v�razy jako
"v prdeli" a "sr��", co� nejsou hrub� neslu�n� slova. Za cel�
sv� p�soben� jen jednou, toti� v Bojanovic�ch uvedl sv� vystoupen� ne zcela vhodn�m
zp�sobem. Bylo to ale d�no uvoln�nou atmosf�rou soukrom� svatebn� oslavy. V Postupic�ch
v r. 1974, kdy se poprv� setkal s ostatn�mi ob�alovan�mi, zp�val ty sv� t�i p�sn�,
kter� uvedl na Port�, po��dan� Pra�sk�m kulturn�m st�ediskem v Malostransk�
besed� v Praze. Skl�d� transpozice spiritu�l�, kter� rozhodn� nevyjad�uj�
nihilismus, dekadenci a klerikalismus, ale jejich prav� opak - toti� v�ru a nad�ji,
postoj sm��uj�c� k otev�enosti lidsk�ho �ivota. Jejich p�soben� na mlad� lidi
pova�uje za mor�ln� pozitivn�. V 65 skladb�ch, kter� ob�alovan� hr�li, je asi 9
vulg�rn�ch v�raz� - "na�e texty se tedy t�mito v�razy rozhodn� nehem��".
Klerikalismus usiluje o spole�nost, kde vl�dne c�rkev... S. Kar�sek: "Nikdy jsem
nebyl pro c�rkev vl�dnouc�". "Jako v���c� �lov�k jsem skl�dal a zp�val
p�sn�, ve kter�ch je p��tomna moje v�ra." Vych�zej� z biblick�ho prostoru.
Ne�e�� politick� situace, ale situace lidsk�. "Pokud socialistick� spole�nost
h�j� svobodu vyzn�n�, nejsou moje p�sn� protispole�ensk�. Proto jsem p�esv�d�en,
�e tvrzen� prokuratury nem��e p�ed soudem obst�t." Na dotaz obhajoby, zda se c�til
inspirov�n tak� spiritu�ly, jak� zp�val Paul Robeson, odpov�d�l kladn�. - Sna�il
se pro tento projev naj�t adekv�tn� v�raz v �esk� �e�i, zachovat drsnost a
lidovost �erno�sk�ho zp�vu.
Z v�slechu Vratislava Brabence vyplynulo, �e se ��astnil jen n�kolika vystoupen�, a
to jako saxofonista. Hraje 19 let, z toho 6 let byl profesion�lem. Nec�t� se vinen.
Poznal ze zku�enosti mnoho r�zn�ch vystoupen�, m��e proto ��ci, �e �alovan�
produkce nem�ly charakter v�tr�nost�. Kritick� n�zory na tvorbu �alovan�ch skupin
ob�as sly�el, ale �lo o odli�n� estetick� n�zory na hudebn� styl, nikoli o pohor�en�.
Texty �alovan�ch skupin by ozna�il jako m�stsk� folkl�r nebo naivn� poezii... Na
Plastic People ho p�itahovalo, �e mohl hr�t improvizovan�, bez omezen�. Klerik�ln�
n�zory nikdo ve skupin� neprojevoval. S�m studoval do r. 1969 na Komensk�ho evangelick�
bohosloveck� fakult� v Praze, ale n�zorov� se s n� roze�el a od t� doby s n� nem�l
styky. Zaj�m� se o hudbu, zahradn� architekturu (to je i jeho povol�n�), botaniku,
dendrologii a literaturu. Pokud by m�li povolen�, soud�, �e by ve skupin� hr�li
hudbu stejn�ho sm�ru, hudbu nezkomercionalizovanou, usilovali by o vytvo�en� a
vypracov�n� osobit�ho v�razu. Prokur�tor klade ot�zku, jak prob�haly kvalifika�n�
zkou�ky po��dan� Pra�sk�m kulturn�m st�ediskem, k nim� se zkou�ky po��dan�
Plastic People sv�ho �asu p�ihl�sila. Zkou�ky prob�hly v r. 1973, skupina vystoupila
se zhudebn�nou b�sn� R��e a mrtv� od zn�m�ho �esk�ho um�lce Ji��ho Kol��e a
s jednou skladbou instrument�ln�. V komisi byli tehdy v�znamn� hudebn�ci a hudebn�
kritikov�. Ti pak skupin� �ekli, �e kvalifika�n� zkou�ky slo�ila a dostali druhou
kvalifikaci. Ov�em asi za �trn�ct dn� dostala skupina cyklostilovan� dopis, kde se j�
sd�luje z�porn� v�sledek zkou�ek s pov�echn�m od�vodn�n�m, �e zp�sob hudby
skupiny nen� spole�ensky ��douc� a vylu�uje zprost�edkov�n� Pra�sk�m kulturn�m
st�ediskem. Ivan Jirous: "Ptal jsem se na podrobnosti telefonicky �editele PKS.
Bylo mi �e�eno, �e na�e hudba je morbidn�. Polo�il jsem ot�zku, zda v na�em st�t�
existuje n�jak� jin� agentura, u n� bychom se mohli p�ihl�sit. Dostal jsem z�pornou
odpov��. Tehdy jsem se rozhodl, �e budeme hr�t pro sebe a sv� p��tele, kter�m se
tato hudba l�b�." V roce 1975 se skupiny Plastic People a DG 307 p�ihl�sily k p�ehr�vk�m
amat�rsk�ch lidov�ch hudebn�k�. Jak konstatovala p�edsedkyn� sen�tu, ofici�ln�
hodnocen�, zalo�en� ve spisech, bylo zcela negativn�. Na rozd�l od tohoto hodnocen�
nen� o pr�b�hu zkou�ek z roku 1973 ve spisech zm�nky.
Jako prvn� ze sv�dk� byla p�edvol�na d�vka z Bojanovic, Dana Bro�ov�, kter� v
oslav� svatby Ivana Jirouse bylo pr�v� 15 a p�l roku. Velmi rozpa�it� sv�d�ila, �e
do s�lu, kde prob�hala soukrom� oslava se �la pod�vat ze zv�davosti a p�ipadalo j�
to tam velmi neobvykl�. Sly�ela jedno neslu�n� slovo v jedn� p�sni�ce, a s kamar�dy,
kte�� tam dovnit� do s�lu potom tak� nakr�tko vnikli, se potom domlouvali v tom
smyslu, �e by "to tam (ta z�bava) nem�lo b�t". Pohor�ena v�ak nebyla,
pouze prohl�sila, (na dotaz obhajoby), co na ni p�sobilo nep��zniv�m dojmem, �e to
byla zvl�t� neobvyklost takov�ho programu.
Dal�� sv�dkyn�, rovn� m�stn� d�vka z Bojanovic, pr�v� tak star�, vypov�d�la,
�e se �la na soukromou oslavu pod�vat, nebo� j� nikdo nebr�nil vstoupit do s�lu.
Hudba a p�sn�, ve kter�ch sly�ela vulg�rn� v�razy, na ni p�sobily nep��zniv�.
Na ot�zku p��sed�c�ch a obhajoby, pro� tedy setrv�vala pln�ch p�t hodin (od 6
hod. ve�er do 11 hod. ve�er) na programu oslavy, kam nebyla nik�m zv�na, a kdy� se j�
tam v�bec nel�bilo, odpov�d�la, �e je zvykl� chodit tam ka�dou sobotu ve�er a nem�la
co d�lat. Rovn� �ekla, �e nep��zniv� na ni p�sobilo v�echno, v�echno, co tam
vid�la i sly�ela, �e v�ak hudb� nerozum�la a text�m jen n�kdy, pokud byly �esk�.
Na dotaz ob�alovan�ho Jirouse, odkdy byla na programu p��tomna, v�ak vyplynulo, �e
byla ��astna t� ��sti ve�era, kde byly pouze �esk� texty, z�ejm� tedy nev�novala
hudb� a po�adu tu pozornost, kdy� ani nepost�ehla, �e texty nejsou anglick�. Ot�zka
obh�jce dr. Motejla, zda u� sv�dkyn� sly�ela n�kdy neslu�n� slova, tam pronesen�,
nebo to bylo prvn� p�i t�to p��le�itosti, byla na n�vrh prokur�tora zam�tnuta
jako sugestivn�, s t�m, �e nem� b�t uv�d�na do rozpak� slu�n� d�vka, t�m, �e
by z n� byly tah�ny neslu�n� v�razy. D�le sv�dkyn� uvedla, �e mimo texty p�sn�
��dn� jin� sprost� slova v doprovodn�ch a uv�d�j�c�ch projevech nesly�ela.
Dal�� p�edvolan� sv�dek Ben�t, v��epn� na svatebn� oslav� v Postupic�ch, �len
m�stn� t�lov�chovn� organizace, vypov�d�l, �e byl u nich najmut s�l nev�stou
Kuthanovou na oslavu svatby den po svatebn�m ob�adu. �ekl, �e vlastn� z�bav� a hudb�
nev�noval ��dnou pozornost, nebo� t�hle hudb� nerozum�. Na dotaz obhajoby, co se mu
na pr�b�hu svatby nel�bilo, odpov�d�l, �e hudebn�ci nezp�vali lidovky, jak� mu
byly zn�m�. K dotazu ob�alovan�ho Kar�ska, jak na n�ho p�sobila celkov� atmosf�ra
programu, �ekl, �e chov�n� v�ech ��astn�k� bylo uk�zn�n� a slu�n�, nicm�n�
se v Sokolu rozhodli nepovolovat p��t� podobn� oslavy svateb, aby nem�li opl�ta�ky.
Sv�dek Josef Dlouh�, zam�stnan� v �s. televizi, jeho� v�pov�� se rovn� t�kala
oslavy v Postupic�ch, p�ijel na oslavu svatby, aby zde nato�il televizn� film, kter�
cht�l uplatnit p�i p�ij�mac�ch zkou�k�ch na FAMU. Tento film i se zvukov�m z�znamem
byl na m�st� nato�en a byl d�n k dispozici ob�alob�. K dotazu ob�alovan�ho Pavla
Zaj��ka, pro� byly do filmu za�azeny i dv� p�sn� skupiny DG 307, jestli�e byl sv�dek
pohor�en vyzn�n�m tvorby t�to skupiny (jak je uvedeno ve spisech), sv�dek odpov�d�l,
�e nebyl pohor�en vystoupen�m skupiny DG 307 a v tomto smyslu opravuje svoji prvn� v�pov��,
�e byl pouze zasko�en skute�nost�, �e shledal tento program nevhodn� pro sv�j ��el,
tj. k nato�en� filmu pro p�ij�mac� ��zen� na FAMU. Pokud by tento film byl t�eba
nat��en jako sociologick� dokument, nem�l proti hudebn�mu projevu skupin ve filmu n�mitky.
D�le prohl�sil na dotaz obhajoby, �e jsou mu zn�ma um�leck� d�la, v nich� jsou
podobn� vulg�rn� v�razy pou�ity. Svoji sv�deckou v�pov�� opravit a zp�esnil v
tom smyslu, �e oslavu opustil z technick�ch d�vod�, nikoli tedy proto, �e by se byl b�l
z�kroku VB, ani proto, �e byl pohor�en, ale z toho d�vodu, �e bylo t�eba zav�as vr�tit
vyp�j�en� televizn� za��zen� v�etn� voz�.
P�edvolan� sv�dek Josef Marhold, psychiatr, vypov�dal k vystoupen�m v Kostelci u K��ku
a v Bojanovic�ch. Obdr�el pozv�n� na svatbu a oslavu a r�d se z��astnil, nebo� ho
zaj�m� hudba, t�eba�e na tento typ hudby se neorientuje, m� sympatie sp� k jazzu.
Rovn� je veden z�jmem profesion�ln�m, jak�m zp�sobem reaguj� mlad� lid� na
produkci, o n� lze ��ci, �e jej� rytmick� styl je drsn�j��. Na dotaz prokur�tora,
jak na n�ho p�sobilo vystoupen� v Bojanovic�ch, odpov�d�l, �e se nem��e vyj�d�it
k profesion�ln� str�nce hudby, pokud jde o technickou kvalitu reprodukce, nebyla podle
jeho m�n�n� nejlep�� (tj. mo�nosti aparatury) a celkov� atmosf�ra byla nezvykl�.
Pokud jde o vulg�rn� v�razy, sv�dek soud�, �e je snad oproti b�n�m hudebn�m
text�m jejich pou�it� nezvykl�, ale �e v tomto smyslu drsn� rockov� hudby je lze
pova�ovat za funk�n�. K ot�zce obhajoby, co si mysl� o ��inku t�to hudby (co do
rytmu a intenzity zvuku) na publikum, �ekl, �e mlad� lid�, tam p��tomni, byli velmi
zaujati hudebn�m projevem, pozorn� naslouchali a chovali se uk�zn�n�, t�eba�e tento
typ hudby jak zn�mo uvol�uje spont�nn� reakce poslucha��. Na ot�zku obh�jce JUDr.
�t�p�nka zda podobn� vulgarismy pova�uje za b�n�, odpov�d�l, �e jsou b�n�
pou��v�ny v hovorov� �e�i, zn� je ze �ivota a nebyl jimi nikterak pohor�en. D�
se ��ci, �e celkovou atmosf�rou vystoupen� byl pot�en, nebo� je mu sympatick�,
pokud mlad� lid� projevuj� tak intenzivn� z�jem o hudbu, zd� se mu to lep��, ne�
kdy� postr�daj� vlastn� osobit� z�jmy a kon�� v oblasti povol�n�, tj. na
psychiatrick� klinice.
Dal�� sv�dek Ji�� Hodek z �ernolic, �len po��rn� ochrany, vypov�d�l k
vystoupen� v Klukovic�ch v roce 1973, �e byl mimo s�l, pr�b�h vystoupen�
nesledoval. P��stup byl pouze na vstupenky a nikoli voln�, jak bylo prov�d�no vypl�cen�
skupin nev�, nebylo to v jeho kompetenci.
Sv�dek Ji�� Kotek ze Zru�e nad S�zavou pohovo�il o vystoupen� skupiny Plastic
People ve Zru�i n. S. v roce 1972, jako �len m�stn� ZO SSM, kter� byla po�adatelem
vystoupen�. Podle jeho v�pov�di se to n�komu l�bilo, n�komu nel�bilo, na m�st�
nebyl nikdo pohor�en, kdy� o tom pozd�ji na sch�zi hovo�ili, ozvaly se kritick�
hlasy, aby se podobn� hraj�c� skupina u� p��t� nezvala do Zru�e. Na ot�zku
obhajoby, co na n� p�sobilo nep��zniv�, �ekl, �e byl �okov�n hlavn� oble�en�m
hudebn�k� (byly to kost�my). Skupina v t� dob� hr�la pouze p�evzat� skladby s
anglick�mi texty. Ni��m jin�m �okov�n nebyl, cel� z�bava prob�hla slu�n�,
publikum se chovalo uk�zn�n� a ��dn� konflikty s po�adateli nevznikly. Na ot�zku
obhajoby, ��m by tedy dolo�il nep��zniv� dojem, kter� v nich vystoupen� skupiny
Plastic People zanechalo, �ekl, �e se n�kolik jeho zn�m�ch sebralo asi v polovin� a
�lo dom�, proto�e se jim to nel�bilo. Pokud jde o m�stn� publikum, o n�m� vypov�d�l
ve sv� obhajob� Jirous, �e s n�m m�li v kraji �ast�ji pot�e, prohl�sil sv�dek,
�e se m�stn� mlad� lid� chovaj� podle situace, a druhu hudby n�kdy uk�zn�n� a n�kdy
ne.
Sv�dek Kocourek z plesov�ho v�boru k vystoupen� v P�sku v roce 1972 prohl�sil, �e
vystoupen� skupiny Plastic People vzbudilo tehdy sp� �sm�v ne� pohor�en�. Kapela
hr�la asi p�l hodiny, pot� byla na pokyn profesorsk�ho sboru vyzv�na, aby ukon�ila
sv�j program. Nep��zniv� byli posuzov�ni pro sv� nevhodn� oble�en� a �patnou
reproduk�n� techniku. K ot�zce prokur�tora, pro� si na ples vybrali tuto hudebn�
skupinu, odpov�d�li, �e o skupin� Plastic People �etl v sou�asn�m tisku z oboru
pop-music p��zniv� kritiky, �e to byla kapela zn�m� a pro n� cenov� p�ijateln�.
Na ot�zku obhajoby, zda d�vodem vznikl� nevole ze strany po�adatele bylo p�ev�n�
nevhodn� od�n� hudebn�k�, odpov�d�l, �e hlavn�m d�vodem nespokojenosti bylo to,
�e skupina m�la na m�st� obt�e s aparaturou; technick� nedostatky jim zabr�nily v�as
za��t hudebn� produkci, t�m vznikl v s�le zmatek a nepokoj. (Ob�alovan� Jirous ve
sv� obhajob� zmi�uje skute�nost, �e po del�� dob� byla z�vada na aparatu�e
opravena a nebylo mo�no bez dal��ho rizika sn�it hlasitost zvuku.)
Dal�� p�edvolan� sv�dek Anton�n Kos�k ze ZO SSM v Led�i nad S�zavou vypov�d�l k
vystoupen� Plastic People v roce 1971 v Led�i nad S�zavou, �e v pr�b�hu vystoupen�
byly prom�t�ny pornografick� diapozitivy, co� vyvolalo nep��znivou reakci publika.
Jinak nikdo z p��tomn�ch vystoupen� negativn� nehodnotil, pohor�en�, o n�m� vypov�d�l
ji� v p��pravn�m ��zen�, se t�kalo pouze zm�n�n�ch diapozitiv�. V�ichni p��tomn�
se chovali slu�n�, a nic jin�ho kritizov�no nebylo, ani hudba, ani anglick� texty. Na
��dost JUDr. �t�p�nka bylo zaprotokolov�no ze sv�deck� v�pov�di Kos�kovy, �e
reakce MNV byla norm�ln�, a� po 14 dnech se vyskytly kritick� hlasy. Ob�alovan�
Jirous se sv�dka ot�zal, zda opravdu pova�uje za pornografick� diapozitivy, kter� tam
byly prom�t�ny, nebo� jde o reprodukce d�l v�tvarn�ho um�lce Andy Warhola a v�t�ina
z nich byla po��zena na v�stav� Americk�ho um�n� ve Vald�tejnsk� j�zd�rn� v
Praze. Reprodukce Warholov�ch d�l byly zvoleny proto, �e skupina Plastic People hr�la
v t� dob� p�ev�n� p�evzat� skladby z reperto�ru Warholovy skupiny The Velvet
Underground a sledovala p�i sv�ch vystoupen�ch jednotn� styl hudby a sc�ny, jak je
tomu u tohoto progresivn�ho proudu psychedelick� hudby. St�� lze ozna�it za
pornografick� materi�l d�la reprodukovan� a vystavovan� na cel�m sv�t�, s nimi�
se mohla sezn�mit i �eskoslovensk� ve�ejnost. Na ot�zku obhajoby, zda sv�dek zm�n�n�
diapozitivy p�i prom�t�n� vid�l, prohl�sil sv�dek, �e on s�m je nevid�l, ale sly�el
n�koho ��kat, �e v s�le prom�taj� n�co nevhodn�ho.
Jako posledn� toho dne byla vyslechnuta sv�dkyn� Dana N�mcov�, psycholo�ka, kter�
uvedla, �e se z��astnila t�m�� v�ech zmi�ovan�ch vystoupen�, ve�ejn�ch do r.
1973 i soukrom�ch svatebn�ch oslav od roku 1974. �ekla, �e reakce publika na tuto
hudbu jsou spont�nn� a jednozna�n� slu�n�. Vulgarismy ve zhudeb�ovan�ch textech
pova�uje za sou��st hovorov� mluvy, podle m�n�n� sv�dkyn�, byla pou��v�na funk�n�
a nikoli samo��eln�. V uv�d�j�c�ch slovech sv�dkyn� p�i ��dn�m z vystoupen�
nesly�ela ��dn� vulg�rn� v�razy. Jako psycholo�ka prohl�sila, �e texty skupin
Plastic People a DG 307 vyjad�uj� autentick�m zp�sobem problematiku mlad�ch lid�,
proto oslovuj� publikum a p�i vystoupen� doch�z� k �iv�mu kontaktu hudebn�k� s
poslucha�i a to vytv��� radostnou a pozitivn� atmosf�ru.
K hlavn�mu l��en� dne 21. 9. 1976 se nedostavili dva p�edvolan� sv�dkov�. Pokra�ov�n�
bylo stanoveno p�edsedkyn� sen�tu na den 22. 9. 1976.
Celkov� dojem z prvn�ho dne p�el��en�:
1) Ani jedin� z p�edvolan�ch sv�dk� jednozna�n� nepotvrdil, �e by vystoupen�
souzen�ch hudebn�ch skupin pohor�ovalo jeho nebo kohokoliv jin�ho. P�itom pohor�en�
je podle z�kona z�kladn�m znakem skutkov� podstaty trestn�ho �inu v�tr�nictv�, z
�eho� jsou Jirous a spol. ob�alov�ni. �ada sv�dk� naopak vypov�d�la, �e na n� v�echna
p�edstaven� p�sobila p��zniv�m dojmem.
2) V�ichni ob�alovan� velmi v�cn�, souvisle a p�esv�d�iv� vypov�d�li sen�tu
kulturn� motivaci a kulturn� charakter sv� �innosti.
3) L��en� bylo ��zeno korektn� a netenden�n� a v�echny v�pov�di byly p�edsedkyn�
sen�tu objektivn� diktov�ny do protokolu. Pokud obh�jci nebo ob�alovan� ��dali
opravu nebo dopln�n� protokolu, bylo jim v�dy vyhov�no.
4) Zaj�mav� je, �e b�hem cel�ho prvn�ho dne l��en� nebyla ani v ot�zk�ch prokur�tora
a sen�tu, ani ve v�pov�d�ch sv�dk� v�bec prob�r�na ot�zka �dajn� protispole�ensk�ho
charakteru �innosti ob�alovan�ch. Dotazy a odpov�di se vesm�s soust�e�ovaly na r�zn�
konkr�tn� okolnosti a nanejv�� na celkov� estetick� a emotivn� ��inek hudebn�ch
produkc� souzen�ch skupin.
5) Celkov� p�sobil prvn� den dojmem, �e l��en� velmi z�eteln� a sugestivn� odkr�v�
celou nesmyslnost ob�aloby, tento dojem byl tak siln�, �e se zd�lo, �e ho sd�lej� i
sami �lenov� sen�tu. Osobnosti, chov�n� a argumentace ob�alovan�ch p�sobily
sympatick�m dojmem; jejich jistota o vlastn� nevin� frapantn� kontrastovala s
naprostou rozpa�itost� t�ch sv�dk�, na n� ob�aloba z�ejm� spol�hala a s jejich
neschopnost� hudebn� vystoupen� souzen�ch skupin v�bec n�jak smyslupln�
charakterizovat.
Hlavn� l��en� proti Ivanu Jirousovi a spole�n�k�m pokra�ovalo dne 22. 9. v 8,30
hod. Do soudn� s�n� nebyl vpu�t�n op�t nikdo ze shrom�d�n�ch mimo pracovn�ky
justice a p��slu�n�ky StB, kte�� se vyk�zali vstupenkami a mimo osmi p��buzn�ch,
resp. p�t p��buzn�ch a t�i zvolen� z�stupce rodinn�ch p��slu�n�k� ob�alovan�ch.
Kdy� se z�stupce Amnesty International pan Goldmann t�zal p�edsedkyn� okresn�ho
soudu Dr. Fu��kov�, zda se m��e p�el��en� z��astnit, bylo mu �e�eno, �e to
nejde, proto�e v soudn� s�ni nen� voln� m�sto. Kdy� potom jeden rodinn� p��slu�n�k
ob�alovan�ho se vzdal sv�ho m�sta ve prosp�ch pana Goldmanna, Dr. Fu��kov� jeho p��tomnost
nepovolila. P��stup nebyl povolen rovn� z�stupc�m tisku mimo dva �esk� novin��e,
vyslan� pravd�podobn� �asopisem Mlad� sv�t.
Jako soudn� znalci z oboru psychiatrie se hlavn�ho l��en� z��astnili Dr. Janatka a
Dr. Profous. Prvn� znalec se sum�rn� vyj�d�il o du�evn�m stavu ob�alovan�ho Ivana
Jirouse. Jde u n�ho o poruchu osobnosti - polyformn� psychopatii. Jeho schopnost soci�ln�
adaptace je sn�ena, nen� v�ak ovlivn�no rozpozn�v�n� a ovl�d�n�. Neb�� o
du�evn� chorobu. Na to nav�zal sv�mi ot�zkami Jirous�v obh�jce Dr. �t�p�nek.
��dal jasn� vyj�d�en�, zda je jeho klient zdr�v �i nemocen. Po znalcov�ch
exkurzech do komplikovan� oblasti mezin�rodn� nesjednocen� psychiatrick� terminologie
vyplynul konzult�t, �e Ivan Jirous pln� du�evn� zdr�v nen�, �e by jeho stav bylo
mo�no l��it, ale u n�s takov� zdravotnick� za��zen� neexistuj�. Na dotaz obh�jce
Dr. D�t�te se Dr. Profous vyj�d�il v tom smyslu, �e modern� v�razov� hudba p�in��
n�co ke kladn�mu rozvoji i psychopatick� osobnosti. Tento znalec pak charakterizoval
Pavla Zaj��ka. Jde op�t o poruchu osobnosti, tentokr�t o psychopatii schizoidn�.
Schopnost rozpozn�v�n� a ovl�d�n� tak� podstatn� sn�ena nen�. Nicm�n� Dr.
Profous ze sv� funkce soudn�ho znalce, kter� Pavla Zaj��ka vy�et�oval, a pozoroval
tak� jeho chov�n� u soudu, vyvodil n�kolik konkr�tn�ch z�v�r�. P�edev��m �ekl,
�e by Zaj��kovi prosp�lo, kdyby mu byly zm�rn�ny podm�nky ve vazb�. Nem�l b�t
tak� ponech�n p�t m�s�c� bez jak�koli psychiatrick� l��by. Z l��ebn�ho
hlediska by bylo pro n�ho vhodn�, kdyby byla vazba p�inejmen��m p�eru�ena.
Pak bylo pokra�ov�no v�slechem dal��ch sv�dk�. Prvn�m p�edvolan�m sv�dkem byl
Milan Schauer, asistent kamery, zam�stnan� v �s. televizi. O oslav� svatby v Postupic�ch
r. 1974 vypov�d�l, �e se j� tehdy ��astnil jako kameraman televizn�ho filmu, kter�
jeho p��tel Josef Dlouh� cht�l pou��t k p�ij�mac�m zkou�k�m na FAMU, nebo�
toto vystoupen� pova�oval za ide�ln� mo�nost nato�it dokument�rn� sn�mek. O tomto
filmu se vyj�d�il, �e se jim p��li� nepoda�il a rovn� krit�ria posuzov�n�
filmu na FAMU jsou takov�, �e se rozhodli, �e film nebude k tomuto ��elu pou�it. Pr�b�hem
vystoupen� pohor�en nebyl a jako d�vod odjezdu po polovin� programu uvedl, �e u� m�li
nato�eno dost materi�lu, d�le �e bylo t�eba v�as vr�tit vyp�j�en� televizn� za��zen�
a rovn� to, �e ��astn�ci oslavy za�ali tan�it, vyvolalo u nich obavy o technick�
stav za��zen�. Na ot�zku p�edsedkyn� sen�tu, �e v p��pravn�m ��zen� mluvil o
obav�ch ze z�kroku VB, vypov�d�l, �e obavy, kter� m�li, se t�kaly pouze technick�ho
stavu vyp�j�en�ch za��zen�. D�le �ekl, �e texty p�sn� nesledoval, a� z
produkce filmu si pamatuje, �e asi v jedn� p�sni�ce sly�el vulg�rn� v�raz. Na
dotaz obhajoby, zda m��e ��ci v kter� p�sni a kter� hudebn� skupiny se vyskytlo z�vadn�
slovo, �ekl, �e skupiny neznal a nem��e se tedy k t�to v�ci vyj�d�it.
Dal�� sv�dek Ivo Pe��k, svobodn� um�lec, veden� pod PKS, pohovo�il o tom, �e v
roce 1975 dohodl s Ivanem Jirousem spole�n� koncert v Klukovic�ch. Plastic People m�li
vystoupit jako host jeho tehdej�� skupiny Alea Jazz a domluvili se o rozd�len� honor��e
na polovinu. D�le �ekl, �e se pozd�ji poh�dali s Jirousem kv�li muzice a s Plastic
People se d�le nest�kal. Z ot�zky ob�alovan�ho Jirouse, zda si sv�dek pamatuje, �e
tehdy jeho skupina hr�la na aparaturu Plastic People a �e Jirous hradil v�lohy na
dopravy na zkou�ku a na vystoupen�, vyplynulo, �e ona polovina honor��e pokryla pr�v�
n�klady na spole�n� vystoupen�, co� sv�dek koncedoval.
Sv�dek Plho� byl p�edvol�n, aby vypov�d�l o z�bav�, uspo��dan� organizac� SSM
v �KD - Polovodi�e v Praze Kr�i v roce 1972. Dosv�d�il, �e pr�b�h vystoupen� byl
slu�n�, pouze ob�an� v okol� si st�ovali v n�sleduj�c�ch dnech na hluk. Po 9.
hod. ve�er do�lo k incidentu pomocn�ho p��slu�n�ka VB s jedn�m div�kem. Dosv�d�il,
�e ob�alovan� Brabenec tehdy v kapele nehr�l. Prokur�tor se dot�zal, zda sv�dek v�d�l,
�e skupina v t� dob� nem�la povolen� ve�ejn� vystupovat, na to odpov�d�l, �e to
nev�d�l. ��dn� vulg�rn� v�razy v textech nezaregistroval a �ekl, �e skupina hr�la
v�t�inou skladby s anglick�m textem.
Po v�slechu sv�dk� a konstatov�n�, �e n�kte�� z p�edvolan�ch se nedostavili,
nastalo slo�it� dohadov�n� o tom, zda a kte�� dal�� sv�dci, sly�en� v p��pravn�m
��zen�, maj� b�t p�edvol�ni. Vzhledem k tomu, �e ze spisu byly vy�azeny po zm�n�
ob�aloby v�pov�di deseti ob�alovan�ch, kte�� byli vy�len�ni z p�el��en� proti
Ivanu Jirousovi a spol. a jejich� v�pov�di vysv�tluj� �etn� v�cn� nejasnosti ob�aloby
(jako je nap��klad ot�zka, zda se ob�alovan� Kar�sek ��astnil produkce v Kostelci
u K��ku), a vzhledem k tomu, �e obh�jc�m nebyla umo�n�na p��tomnost p�i v�sle��ch
sv�dk� v p��pravn�m ��zen�, na kterou maj� pr�vo, ��dali obh�jci, aby byli
vyslechnuti p�ed soudem bu� v�ichni dal�� sv�dci anebo aby k jejich v�pov�dem soud
nep�ihl�el. Po �tvrthodinov�m p�eru�en� l��en� byly n�vrhy obh�jc� sen�tem
zam�tnuty. Obh�jci pak protestovali proti tomu, �e soud p�edvolal pouze ty sv�dky, u
nich� �aloba p�edpokl�dala v�pov�� v neprosp�ch ob�alovan�ch, ��m� byla poru�ena
nejen pr�va ob�alovan�ch, ale nedodr�eny i povinnosti ob�aloby. Z�rove� obh�jci
��dali p�edvol�n� nov�ch sv�dk�, kter� navrhuje ob�aloba, v�etn� ob�alovan�ch,
z procesu proti Ivanu Jirousovi vy�len�n�ch. Prokur�tor navrhl ��dosti obh�jc�
nevyhov�t, nebo� ob�aloba pova�uje jejich sv�dectv� za nadbyte�n�. P�el��en�
bylo op�t na �tvrt hodiny p�eru�eno, na�e� p�edsedkyn� ozn�mila, �e ��dosti
obh�jc� se nevyhovuje.
Pak p�e�la p�edsedkyn� ke konstatov�n� v�ech slo�ek spisu, je� budou pokl�d�ny
za �ten�, ani� je ov�em �etla. Z r�zn�ch materi�l�, jako jsou nap��klad
psychiatrick� posudky, osobn� v�kazy ob�alovan�ch, texty jejich p�sn� atd., byly p�ed
soudem p�e�teny pouze posudky z jejich zam�stn�n� a bydli��: ob�alovan� Jirous je
v m�st� bydli�t� hodnocen kladn�, v zam�stn�n� je hodnocen jako slu�n� pracovn�k;
jeho pracovn� v�kon je pr�m�rn�, nebo� nen� p��li� p�ipraven� na t�kou
fyzickou pr�ci. Nepo��val alkoholick� n�poje v m�st� bydli�t� a lze ho ozna�it
za m�rn�ho �lov�ka s dobr�mi vztahy ke spolupracovn�k�m. Ob�alovan� Brabenec rovn�
po��v� v m�st� bydli�t� dobr� pov�sti; pracovn� posudek m�l kladn�, pracovn�
�koly plnil dob�e, m�l dobr� vztah ke spolupracovn�k�m. Ob�alovan� Zaj��ek je v
m�st� bydli�t� shled�n spo��dan�m ob�anem, kter� nepo��v� alkohol a
nevyskytly se na n�ho nikdy st�nosti. V pracovn�m posudku je hodnocen kladn�, jeho
pracovn� mor�lka je dobr�, t�eba�e dosud jako d�ln�k m� n�zk� v�sledky. Jeho
chov�n� na pracovi�ti je slu�n�. Obvin�n� Kar�sek je v m�st� bydli�t� hodnocen
tak� kladn� a v pracovn�m posudku je hodnocen jako dobr� a iniciativn� pracovn�k s
dobr�m vztahem ke spolupracovn�k�m. - D�le p�edsedkyn� sen�tu p�e�etla v�pisy z
trestn�ho rejst��ku: ob�alovan� Jirous byl trest�n v roce 1973 nepodm�n�n�m
trestem odn�t� svobody na 10 m�s�c� pro trestn� �iny v�tr�nictv� a hanoben� ciz�ho
n�roda. Ob�alovan� Brabenec byl trest�n v roce 1963 podm�n�n�m trestem 8 m�s�c�
pro trestn� �iny v�tr�nictv� a napaden� ve�ejn�ho �initele. V podm�nce se osv�d�il
v roce 1965. Ob�alovan� Zaj��ek a Kar�sek trest�ni nebyli. D�le p�edsedkyn� sen�tu
p�e�etla seznam zhruba 120 sv�dk�, vyslechnut�ch v p��pravn�m ��zen�; z toho
asi 20 sv�dk� se z��astnilo soukrom�ch svatebn�ch oslav na pozv�n�. Soud d�le
pova�uje za d�kaz n�sleduj�c� dokumenty: Zpr�va Domu kultury - Sm�chov, tiskopisy
PKS a z�v�r kvalifika�n� komise z r. 1975. Zpr�va PKS, v�tah z p�edpis� o po��d�n�
ve�ejn� hudebn� produkce, tiskopis ��dosti o povolen� ve�ejn� produkce a
dokumentace a korespondence mezi jednotliv�mi organizacemi a ob�alovan�m Jirousem. Bez
�ten� se pova�uje za d�kaz: vyhodnocen� magnetofonov�ch p�sk� se z�znamem
vystoupen� v Postupic�ch a Bojanovic�ch, kter� byly pravd�podobn� zabaveny p�i
domovn�ch prohl�dk�ch u p�vodn� skupiny ob�alovan�ch. D�le Zpr�va o t�et�m �esk�m
hudebn�m obrozen� - teoretick� text Ivana Jirouse a texty p�sn� z reperto�ru Plastic
People. Na z�v�r d�kazn�ho ��zen� obh�jce JUDr. Motejl znovu protestuje proti
tomu, aby sv�deck� v�pov�di nevyslechnut�ch sv�dk�, jejich� v�pov�di nav�c
nebyly �teny, byly pova�ov�ny soudem za �ten� a t�m i za d�kazy. D�le uv�d�, �e
pro vyslechnut� p�i soudn�m ��zen� byli ob�alobou navrhnuti p�ev�n� ti sv�dci,
jejich� sv�deck� v�pov�� v p��pravn�m ��zen� hovo�ila v neprosp�ch ob�alovan�ch.
Tito sv�dci v�ak nepotvrdili skutkovou podstatu trestn�ho �inu, pro kter� jsou ob�alovan�
st�h�ni. T�m m�n� lze p�edpokl�dat pr�kazn� hodnotu sv�deck�ch v�pov�d� sv�dk�,
jim� obhajoba nemohla polo�it dopl�uj�c� ot�zky ani v p��pravn�m ��zen�, ani v
pr�b�hu hlavn�ho l��en�.
Okresn� prokur�tor Dr. Kova��k v podstat� zopakoval textaci ob�aloby. Vina byla dle
jeho soudu prok�z�na. Plastic People a DG 307 nem�ly povolen� k ve�ejn�mu vystupov�n�.
A to proto, �e nemaj� naprosto ��dnou um�leckou �rove�. K obhajob� nam�t�: ne�lo
o soukrom� p�edstaven�, ka�d� m�l p��stup, vchody byly voln�. Vulg�rn� v�razy
�ly do mikrofon�. Kdyby to pron�eli soukrom�, nebyli by trestn� st�h�ni. P�ipou�t�
pouze, �e se mohli sv�dci v p��pravn�m ��zen� m�lit a �e Kar�sek v Kostelci u K��ku
a Brabenec v Praze - Kr�i nevystoupili. A na z�v�r hlavn� argument: p�edkl�d� jeden
a p�l str�nkov� dopis org�nu nejpovolan�j��ho, ministerstva kultury. Odbor um�n�
a kultury posoudil texty Plastic People, DG 307 a S. kar�ska. Nemohl pr� j�t do
podrobnost�, ale jeho stanovisko je jednozna�n�: jsou tu hrub� v�razy, nesmysly, form�ln�
hodnota je zcela zanedbateln�. B�se� "Utopenec" je protisocialistick�. Texty
exponuj� dekadenci, nihilismus, anarchismus a klerikalismus. Negativn� to ovliv�uje �ivotn�
styl mlad� generace, jde o d�dictv� krizov�ho obdob�. V jeho za�ehn�n� bylo sice
ji� dosa�eno ��douc�ch v�sledk�, ale v ur�it�m rozsahu se �kodliv� jevy dnes
objevuj� dokonce v�razn�ji, ne� v �edes�t�ch letech. Jde o v�ci velmi �kodliv�.
Prokur�tor pak d�razn� upozornil soud, �e bude nyn� posuzovat �innost, ji�
ministerstvo kultury takto ozna�ilo. P�i �vaze o v��i trestu nutno p�ihl�dnout k
tomu, �e Jirous je specieln� recidivista, ostatn� ob�alovan� �e p�chali trestnou �innost
po del�� dobu. Navrhuje proto, aby v�ichni ob�alovan� byli uzn�ni vinn�mi, potrest�ni
odn�t�m svobody a to Jirous trestem ve druh� t�etin� trestn� sazby, Zaj��ek v
polovin� trestn� sazby, Kar�sek a Brabenec v prvn� t�etin� trestn� sazby, v�ichni
nepodm�n�n�.
Ve sv�m paidoyer obh�jce dr. �t�p�nek pouk�zal na zvl�tnost a neobvyklost d�kazn�ho
��zen�. Bylo velice stru�n�. Novost a neobvyklost cel� trestn� v�ci vy�aduje
velmi opatrn� hodnocen�. Dopis ministerstva kultury byl p�edlo�en po proveden�m d�kazn�m
��zen�, tak�e se v n�m vlastn� pokra�ovalo. P�itom ale obh�jce nem� mo�nost se
k tomuto dopisu vyj�d�it - navr�en� znaleck� posudky nebyly vykon�ny, dopis zde
figuruje jako d�kaz a obhajoba nem� mo�nost revize. V dopise jsou posuzov�ny pouze
texty, �innost tedy nebyla hodnocena komplexn�. Cel� proces je veden zna�n�
"cudn�", nedo�lo k ujasn�n�, co to vlastn� vulg�rn� v�roky jsou, jen se
to ml�ky p�edpokl�dalo. Ob�aloba argumentuje r�zn�mi -ismy. Dr. �t�p�nek pak
uvedl sov�tsk� kritiky a spisovatele (Z�linsk�ho, Rjurikova, Katajeva), kte�� uk�zali
jako v�c ne novou, �e to, co zprvu p�ekvapovalo neobvyklost�, novost�, netypi�nost�,
zd�nlivou egocentri�nost�, snobost�, pat�� do kontextu um�n�, do kontextu
literatury. B�sn�k p�edpinochetovsk�ho Chile Nicanir Parra sv�mi antib�sn�mi
koresponduje s texty Pavla Zaj��ka. Konzumn� spole�nost je nesena lidmi, o nich� p�e
spisovatel Claude Noro, �e jsou to zbab�lci, kte�� cht�li slu�n� ��t. K ot�zce
tzv. vulgarism�: sv�d�ilo by o nev�deck�m p��stupu a fale�n� pruderii tv��it
se, �e ve verb�ln� oblasti neexistuje to, co m� siln� emoci�ln� n�boj (viz. J. Ha�ka:
p�edmluva k druh�mu d�lu �vejka; z d�la Voskovce a Wericha pas� o Lysistrat�).
Ostatn� �esk� kultura m� pr�v� z hlediska tzv. vulgarism� svou specifi�nost.
Komensk� je nechal vstoupit do sv� Br�ny jazyk� otev�en�. Naopak po protireformaci,
kdy nabyl vrchu klerikalismus, tyto v�razy se musely potla�ovat. Prud�rn� sou�asn�k
sb�ratele autentick�ho zn�n� lidov�ch p�sn� Jana Jen�ka z Brat�ic nahradil p�vodn�
zn�n� p�sn� "Sral, sral, sral, do hovna padal..." verz� "Sm�l, sm�l,
sm�l, atp.". Slu�n� nen� v�dycky pravdiv�. Lenin ve sv�m dopise z roku 1922 p�e:
"Rezorty jsou na hovno..." (dopis �ten cel�). �e jde o zcela aktu�ln� z�le�itost
ukazuje kniha M. M. Bachtina o Rabelaisovi a lidov� kultu�e st�edov�ku a renezance (�esk�
p�eklad 1975). Lidov� jazyk, jeho famili�rnost, kterou autor zd�raz�uje, to v�e se
st�k� s c�li autor� inkriminovan�ch text�. Epocha establishmentu zasahuje v�echny
st�ty, i n�s, trv� d�le, ne� se jej� rysy vykrystalizuj�. Nejsme absolutn� znalci
v�ech sm�r�, trestn� postih v��i ob�alovan�m by m�l negativn� dopad, zarazilo by
to experimentov�n�. Pokud jde o sv�dky, vysv�tlili sv� p�vodn� v�pov�di ve
smyslu, kter� neodpov�d� ob�alob�. Sv�dectv� dvou 15 a� 16 let�ch d�vek je mo�no
tak� ch�pat jinak: bylo slu�n�, �e vnikly tam, kam je nikdo nezval? Nelze tak� p�ej�t,
�e se neprok�zalo, �e by ob�alovan� byli takov�, jak o nich referovaly �s. sd�lovac�
prost�edky. Pleduje po zpro�t�n�. - Obh�jce ob�alovan�ho Zaj��ka dr. Cil�nek zd�raznil,
�e nebylo postupov�no podle trestn�ho ��du (� 2), proto�e nebylo obhajob� umo�n�no
prov�st ��dn� d�kaz. D�kazn� ��zen� je ne�pln�. Pt� se, jak je mo�n�, �e
�innost ob�alovan�ch, kter� byla bezpe�nosti zn�ma, byla p�t let ml�ky trp�na. D�vodem
bylo patrn� to, �e org�ny neshledaly z�vad. V�dy� i sv�dci vypov�d�li pouze to,
�e byly st�nosti na vzhled hudebn�k�, na hluk, eventu�ln� nepo��dek v s�le.
Navrhuje zpro�t�n�, v ka�d�m p��pad� p�eru�en� vazby. - Obh�jce S. Kar�ska
dr. Motejl vy�el z charakteristiky osoby ob�alovan�ho. Jde o evangelick�ho duchovn�ho,
kter� z existen�n�ch d�vod� zm�nil zam�stn�n� a nad�le se osv�d�oval jako
vzorn� pracovn�k. Ur�it� prud�rie zabr�nila dohodnout se, co je to vlastn� vulg�rn�
v�raz. Formulace ob�aloby o nihilismu, dekadenci atd. poch�zej� z dopisu MK. Ob�alovan�
��dal o proveden� znaleck�ch posudk�, ale 1. 6. t.r. to bylo zam�tnuto. Z data
dopisu vypl�v�, �e 28. 6. m�l b�t ji� tento dokument zalo�en do spis�. Autorem
dopisu je metodicko-organiza�n� pracovi�t�. Pro� nebyly vy��d�ny posudky znalc�,
kte�� jsou hl�eni u ministerstva spravedlnosti? Navrhuje zpro�t�n�. - Pak pronesl
z�v�re�nou �e� obh�jce V. Brabence dr. D�t�. Vykreslil jeho osobnost a �ivotn�
dr�hu. Jako katol�k studoval na evangelick� teologick� fakult�, z n� ode�el a z�stal
samot��em, hleda�em. Zab�val se zahradn� architekturou a sv�m �ivotn�m osudem -
hudbou. Odpudila ho konzumnost skupin, v nich� hr�l, ne� p�i�el ke skupin� Plastic
People. �e je na m�st� uv�liv� pozornost k po��naj�c� um�leck� dr�ze, by�
osobit�, dokumentoval t�m, �e p�edlo�il soudu publikaci o surrealismu, kterou dostal
jako dar, a byl j� a� �okov�n. Toti� pr�v� jen p�i prvn�m nahl�dnut�, a p�esv�d�il
se, �e n�kter� obrazov� reprodukce si nezvyklost� v ni�em nezadaj� s produkc� �alovan�ch
skupin. A doporu�uje tak� p�ihl�dnout k tomu, �e tato publikace, s pr�vodn�m textem
v n�jak�m asijsk�m jazyce, byla vyd�na u n�s, pra�sk�m nakladatelstv�m Artie. K �dajn�m
vulg�rn�m v�rok�m sv�ho klienta chce ��ct jen tolik, �e nejsou obsa�eny ve zn�lce
ob�aloby, �ili o nich podle � 202, odst. 1 tr. z�kona nelze v l��en� jednat.
Skutkov� podstata nebyla napln�na, navrhuje zpro�t�n�. Brabenec by mohl b�t trest�n
pouze za to, �e hraje na saxofon.
Jako prvn� pronesl svou z�v�re�nou �e� Ivan Jirous. �ekl zhruba toto: Jsem z
venkova a od ml�d� jsem se ��astnil mnoha povolen�ch z�bav. Byl jsem sv�dkem situac�,
kdy cel� s�l zp�val s hudebn�ky nap��klad p�se� "J� ti ho tam na�roubuju, j�
ti ho tam d�m...", p�se� skute�n� oplzlou. Co mne p�itahovalo na kapel�ch jako
The Primitives Group a Plastic People byla jejich cudnost. Vystudoval jsem obor d�jiny um�n�,
c�t�m se povol�n rozpoznat, co um�n� je a co nen�. Kapely Plastic People a DG 307
nepou��valy sv�ch slov ani lascivn�, ani prud�rn�, n�br� p�irozen�. Julius Fu��k
napsal koncem dvac�t�ch let, kdy� tehdej�� �eskoslovensk� cenzura �esk� p�eklad
Zp�v� Maldororov�ch od Comte de Lautreamonte zabavila pro �dajn� z�vadn� v�razy,
�e je to sv�tov� kulturn� ostuda. Byla to ostuda bur�oazn� prud�rn� byrokracie. S
Fu��kem souhlasil i F. X. �alda, kter� nebyl t�ho� sv�tov�ho n�zoru jako Fu��k.
Fu��k v��il, �e v socialistick� spole�nosti nebude n�co takov�ho mo�n�. Nikdy
mne nenapadlo, �e bych se svou �alovanou �innost� dopou�t�l trestn�ho �inu. Pavel
Zaj��ek zd�raznil, �e ve sv�ch p�sn�ch a b�sn�ch se sna�il pronikat do sv�ta
nepoznan�ho a �e ho p�itahovala atmosf�ra l�skypln�ho bratrstv� vznikaj�c� na
vystoupen�ch skupiny DG 307. Svatopluk Kar�sek prohl�sil, �e bude-li odsouzen Jirous,
a on s�m osvobozen, p�eje si b�t odsouzen s n�m. Vratislav Brabenec prohl�sil, �e hr�l
na saxofon pro radost svou i pro radost druh�ch. Nikdo z nich se nec�t� vinen.
Ve 14.10 po z�v�re�n� �e�i Vratislava Brabence p�eru�ila p�edsedkyn� sen�tu l��en�
a ozn�mila, �e bude pokra�ovat v 15.15 vyhl�en�m rozsudku. V�echny osoby, shrom�d�n�
tou dobou v prostor�ch soudu, byly pak p��slu�n�ky VB energicky vyk�z�ny z budovy s
od�vodn�n�m, �e ob�alovan� budou v doprovodu eskorty vedeni na toaletu. Kolem 15.
hodiny se schodi�t� i chodby znovu zaplnily. Kdy� bylo v hlavn�m l��en� op�t pokra�ov�no,
ozn�mila p�edsedkyn� sen�tu, �e se l��en� znovu p�eru�uje, a to na 23. 9. na
12.00 hod., kdy bude vyhl�en rozsudek. Tento odklad zd�vodnila t�m, �e sen�t nebyl
s to v tak kr�tk�m �ase celou v�c zv�it. Lid� shrom�d�n� v prostor�ch soudu,
p�ev�n� p��znivci souzen�ch hudebn�ch skupin, byli ihned pak vyzv�ni, aby se
roze�li, ale p�esto ve chv�li, kdy byli spoutan� ob�alovan� vyv�d�ni ozbrojenou
eskortou ze soudn� budovy do policejn�ho kamionu, m�valy na n� na ulici des�tky osob.
Celkov� dojem z druh�ho dne l��en�:
1) Je�t� daleko v�razn�ji ne� prvn� den vyzn�val cel� pr�b�h l��en� ve prosp�ch
ob�alovan�ch a proti �alob�. Ani druh� den nebyl p�inesen ani sv�deck�mi ani jin�mi
v�pov��mi jedin� p�esv�d�iv� d�kaz viny ob�alovan�ch, ale naopak bylo sneseno
bezpo�et argument�, sv�d��c�ch o tom, �e �innost souzen�ch hudebn�ch skupin
nevykazovala ��dn� znaky trestn�ho �inu a �e je v�bec nesmysln� stav�t tyto
skupiny za jejich tvorbu p�ed soud. V�echna obs�hl�, logick� a konkr�tn�
argumentace obh�jc�, stejn� jako z�v�re�n� stanoviska ob�alovan�ch a hluboce
lidsk� dojem, jak�m p�sobili, jednozna�n� mluvily ve prosp�ch ob�alovan�ch.
2) Vystoupen� prokur�tora p��mo dramaticky kontrastovalo s cel�m pr�b�hem l��en�
a p�sobilo dojmem, jakoby prokur�tor nebyl p�edchoz�mu jedn�n� v�bec p��tomen.
Nejen, �e nevyvr�til nic z toho, ��m byla ob�alob zproblematizov�na, �e v�bec
nereagoval na to, �e vyslechnut� sv�dci tvrzen� ob�aloby nepotvrdili, ale naopak se
pr�v� v�pov�d� t�chto sv�dk� dovol�val jako d�kaz�. S v�cnou a my�lenkov�
bohatou argumentac� obh�jc� jako� i s p�esv�d�iv�mi a vrouc�mi vystoupen�mi ob�alovan�ch
n�padn� kontrastoval jeho stroh�, tvrd� a odosobn�n� t�n prokur�tora, tak - a to p�edev��m
- my�lenkov� �rove� jeho �e�i, slo�en� p�ev�n� jen z fr�z� a po str�nce
stylistick� a jazykov� se pohybuj�c� hluboko pod �rovn� v�ech vystoupen� druh�
strany.
3) I kdy� po vn�j�� str�nce bylo p�el��en� vedeno p�edsedkyn� sen�tu op�t
celkem korektn� a netenden�n�, odhalil druh� den �adu v�n�ch z�vad ve veden� l��en�
jako celku a jednostrannost tohoto veden�, projevuj�c� se nap�. ji� v tom, �e byli p�edvol�ni
pouze sv�dci, u nich� ob�aloba o�ek�vala, (jak se pak uk�zalo, tak nepr�vem)
jednozna�nou v�pov�� v neprosp�ch ob�alovan�ch, a nikoli ti, kte�� by mohli vypov�dat
v jejich prosp�ch. V�t�ina zjevn� opodstatn�n�ch n�mitek, protest� a n�vrh�
obhajoby byla p�itom odm�tnuta.
4) Po druh�m dnu hlavn�ho l��en� se nebylo mo�no ubr�nit intenz�vn�mu a hluboce
zneklid�uj�c�mu dojmu, �e tento cel� proces nen� ni��m jin�m, ne� tragick�m
pokusem spole�nosti odsoudit do v�zen� jako protispole�ensk� �ivly n�kolik citliv�ch
mlad�ch lid�, kte�� tou�� po tom, aby sv�t byl lep�� ne� je.
Dne 23. 9. 1976 p�ed 12. hodinou se v prostor�ch soudu shrom�dilo op�t asi kolem 150
osob a ve srovn�n� s p�edchoz�mi dny podstatn� v�t�� mno�stv� p��slu�n�k�
StB. Soudn� s�� byla pln� obsazena osobami se vstupenkami, kter� st�ly i pod�l zd�,
co� d��ve nebylo. Kontrolu u dve�� mimo soudn�ch z��zenc� vykon�vala i sama p�edsedkyn�
okresn�ho soudu, kter� z rodinn�ch p��slu�n�k� vpustila dovnit� pouze man�elky
ob�alovan�ch. V chodb�ch panovala d�k zes�len�m bezpe�nostn�m opat�en�m t�sniv�
atmosf�ra.
T�et� den pokra�ov�n� hlavn�ho l��en� v trestn� v�ci proti ob�alovan�mu
Jirousovi a spol. uvedla p�edsedkyn� sen�tu prohl�en�m, �e soud shledal tyto ob�alovan�
vinn�mi z trestn�ho �inu v�tr�nictv� v organizovan� skupin� podle � 202, odst. 1
a 2 trest. z�kona.
V�tvarn� teoretik a um�leck� vedouc� skupiny Plastic People Ivan Jirous byl odsouzen
k trestu odn�t� svobody na 1 a p�l roku, Pavel Zaj��ek, b�sn�k a zp�v�k skupiny
DG 307, k trestu odn�t� svobody na 1 rok, Svatopluk Kar�sek, s�lov� zp�v�k a
absolvent evangelick� bohosloveck� fakulty, k trestu odn�t� svobody na 8 m�s�c�, a
Vratislav Brabenec, saxofonista skupiny Plastic People a b�sn�k, k trestu odn�t�
svobody rovn� na 8 m�s�c�. V�em ob�alovan�m byl vym��en trest nepodm�n�n�:
I. Jirousovi ve druh� n�pravn� skupin�, ostatn�m v prvn� n�pravn� skupin�. P�edsedkyn�
sen�tu mimoto ozn�mila usnesen� soudu o vazb�ch, podle n�ho� v�ichni odsouzen�
setrvaj� ve vazb� do doby, kdy rozsudek nabyde pr�vn� moci. Soud dosp�l k z�v�ru,
�e skutkov� podstata trestn�ho �inu byla napln�na po str�nce objektivn� i
subjektivn�, a to vzhledem k tomu, �e organizovali a ��astnili se od r. 1971 do r.
1976 vystoupen�, na nich� projevovali ne�ctu ke spole�nosti a pohrd�n� jej�mi z�kladn�mi
mor�ln�mi z�kony. Konstatovala, �e trestn� �innost byla sp�ch�na ve�ejn�, v m�st�
ve�ejn� p��stupn�m, co� bylo sv�decky dok�z�no. Trestn� �in byl rovn� sp�ch�n
v organizovan� skupin�, nebo� byl dolo�en p�edpoklad koordinovanosti a pl�novitosti
vystoupen�. S�lov� zp�v�k Svatopluk Kar�sek se ke skupin� p�ipojil a tedy i jeho
trestn� �in v Bojanovic�ch v r. 1976 byl sp�ch�n v organizovan� skupin�. D�le p�edsedkyn�
sen�tu zd�raznila vysok� stupe� nebezpe�nosti jejich jedn�n� po dobu mnoha let,
soustavn� a ve velk�m rozsahu. Tato jejich �innost byla zam��ena na mlad� lidi a
jejich v�voj mohl b�t t�m naru�en. Tresty byly vym��eny diferencovan�, s p�ihl�dnut�m
k posudk�m z m�sta bydli�t� a pracovi�t�, kter� dokazuj�, �e vedli ��dn� ob�ansk�
�ivot. S ohledem na velkou spole�enskou nebezpe�nost jim p�i��eny tresty nepodm�n�n�
a vazebn� d�vody trvaj� do doby n�stupu v�konu trestu. U Zaj��ka soud s p�ihl�dnut�m
ke znaleck�m posudk�m psychiatr� rozhodl, �e bude d�n pokyn, aby mu byla ve vazb�
zabezpe�ena ��dn� l�ka�sk� p��e. Je�t� bylo uvedeno, �e soud nep�ihl�el ve
sv�m rozhodnut� ke sv�deck�m v�pov�d�m 10 sv�dk�, u nich� obhajoba jmenovit�
��dala sly�en� u soudu. Pot� se p�edsedkyn� sen�tu obr�tila k obh�jc�m, aby se
po porad� se sv�mi mandanty vyj�d�ili k rozsudku. Dr. �t�p�nek, obh�jce I.
Jirouse, prohl�sil, �e se bude odvol�vat. Dr. Cil�nek, zastupuj�c� P. Zaj��ka, �ekl,
�e se proti rozsudku tak� odvol�v� a pod�v� st�nost proti usnesen� o vazb�.
Shodn� i dr. Motejl, obh�jce S. Kar�ska, prohl�sil, �e pod�v� odvol�n� a st�nost.
St�nost zd�vodnil t�m, �e vazebn� d�vody, uveden� p�i uvalen� vazby pro jeho
klienta, pominuly, nebo� ve skupin� Plastic People, jej� �lenov� jsou nyn� st�h�ni
na svobod� v dosud neuzav�en�m trestn�m ��zen�, a pokra�ov�n� v �innosti by na
n� uvalilo znovu vazebn� d�vody, a d�le �e v pr�b�hu vy�et�ov�n� byla zabavena
aparatura skupiny, kter� je nezbytnou sou��st� jejich hudebn� produkce. Pot� bylo
hlavn� l��en� prohl�en� za skon�en�.
Po ofici�ln�m ukon�en� zvolala hlasit� jedna z man�elek ob�alovan�ch, �e ��d�,
aby Ivanu Jirousovi byly p�ed�ny kv�tiny, kter� mu jeho p��tel� p�inesli k jeho
dne�n�m dvaat�ic�t�m narozenin�m. Na jej� ��dost nikdo nereagoval, p�esto�e ji
v�ichni sly�eli. Pak byli v�ichni shrom�d�n� - tak jako v p�edchoz�ch dnech -
vyk�z�ni z prostor soudu. D��ve v�ak, ne� p��slu�n�ci VB sta�ili vypr�zdnit pr�jezd
soudn� budovy, kde st�l policejn� kamion, byli u� odsouzen� do tohoto kamionu odv�d�ni.
V tom okam�iku ji� v�ichni shrom�d�n� za�ali m�vat, kynuli jim kv�tinami,
zdravili je a povzbuzovali. �ada mlad�ch lid� volala na Ivana Jirouse, �e mu blahop�ej�
k narozenin�m. Tot� se opakovalo p�ed soudn� budovou, kde byla p�i odjezdu kamionu
zastavena p��slu�n�ky VB ve�ker� doprava. Shrom�d�n� se pak zvolna rozch�zelo,
p��slu�n�ci VB proti n�mu u� nijak nezasahovali.
Obhajoba Svatopluka Kar�ska
Svoji obhajobu rozd�luji na dv� ��sti. Na obhajobu proti ob�alob� ze sp�chan�ho
trestn�ho �inu v�tr�nictv� podle � 202/1 a na obhajobu proti ob�alob� ze sp�chan�ho
trestn�ho �inu v�tr�nictv� podle � 202/2 tr. z.
I. Obhajoba proti ob�alob� z trestn�ho �inu v�tr�nictv� podle � 202 odst. 1 tr. z�k.
Jsem obvi�ov�n, �e jsem sv�m vystupov�n�m - jako s�lov� zp�v�k a hudebn�k -
vyjad�oval ne�ctu ke spole�nosti a pohrd�n� jej�mi mor�ln�mi z�sadami, zejm�na
soustavn�m opakov�n�m a zd�raz�ov�n�m vulg�rn�ch v�raz�. Dle ob�aloby jsem prv�
v tomto smyslu vystoupil v roce 1974 v Postupic�ch, v roce 1975 v Kostelci u K��ku, v
roce 1975 v P�e�tic�ch, v roce 1976 v Bojanovic�ch, - t�m jsem se pr� dopustil hrub�
neslu�nosti a sp�chal trestn� �in v�tr�nictv� podle � 202/1 tr. z.
�vod:
Do roku 1974 jsem skupinu Plastic People, ani nikoho z m�ch nyn�j��ch spoluobvin�n�ch,
s v�jimkou Vratislava Brabence, kter� je m�m dlouholet�m p��telem a b�val�m spolu��kem,
neznal. Pracoval jsem jako duchovn� evangelick� c�rkve nejprve ve Hvozdnici u Davle a
potom ve sboru �eskoslovensk� c�rkve evangelick� v Nov�m M�st� pod Smrkem, co� je
v pohrani�� - na samotn�ch polsk�ch hranic�ch a byl jsem v�emu tomu d�n� vzd�len.
Z jazzov� hudby jsem se zaj�mal o dixieland, blues, �erno�sk� spiritu�ly a
folk-song. Na n�kolik melodi�, kter� se mn� obzvl�t� l�bily - jsem si slo�il
vlastn� �esk� texty. Zp�val jsem je pouze doma, pro vlastn� pot�chu. V roce 1974
jsem n�kolik sv�ch text� zp�val s folkovou skupinou Berani - v r�mci pra�sk�ho kola
sout�e Porta 1974, kter� skupina vyhr�la.
1.) Postupice 1. 9. 1974
P�i jedn� n�v�t�v� v Praze jsem potkal sv�ho p��tele Hanibala, kter� mi sd�lil,
�e se �en�, �e svou svatbu oslav� v hostinci v Postupic�ch u Vla�imi. Pozval mn�,
abychom p�ijeli - s mou man�elkou a �ekl, a� si s sebou vezmu kytaru, �e bych mohl
zazp�vat, nebo� v pr�b�hu oslavy maj� zahr�t a zazp�vat r�zn� jeho p��tel� a
mezi nimi i skupina Plastic People. Sl�bil jsem, �e s man�elkou p�ijedeme, ale to, �e
bych na jeho svatb� zp�val, jsem odm�tl. M�l jsem v t� dob� pouze t�i nov� p�sni�ky
(na kytaru moc hr�t neum�m, ani nem�m hudebn� sluch). V�d�l jsem, �e b�hem oslavy
m� hr�t i skupina Plastic People, o kter� jsem sly�el, �e je dokonale sehran� a po
hudebn� str�nce v�born�. ��kal jsem si, �e i pozvan� host� budou p��znivci
spont�nn� beatov� hudby a �e m� t�i p�sni�ky v nekvalitn�m pod�n� budou jako p�st
na oko, �e mne m�ni�ky vyp�skaj�. Proto jsem byl rozhodnut, �e se z��astn�m
Hanibalovy svatby pouze jako poslucha�. Na oslav�, kam jsme s man�elkou p�ijeli, hr�li
r�zn� hudebn�ci. Po prvn� beatov� skupin� hr�la jin�, v kter� hr�li hudebn�ci
na trubky a klarinet, zp�vali "J� do lesa nepojedu" a "Nepudu dom�",
po n� vystoupila skupina, v kter� hr�li dva hudebn�ci na housle, ozvaly se t�ny
Mozartovy "Mal� no�n�". Vid�l jsem, �e ka�d�, kdo na n�co um�, p�isp�v�
k dobr� pohod� a tak jsem si dodal odvahu, �e zazp�v�m taky. �vodem jsem �ekl, �e
to, co zazp�v�m, je svatebn� d�rek pro svateb�any. Zp�val jsem t�i p�sni�ky,
jejich� n�zvy spr�vn� ob�aloba uv�d�. Tyto t�i p�sni�ky jsem ji� p�edt�m zp�val
v Malostransk� besed� a v N�rodn�m dom� na Sm�chov�, v r�mci pra�sk� sout�e
folkov�ch skupin "Porta", pod patronac� Pra�sk�ho kulturn�ho st�ediska. To
uv�d�m na d�kaz toho, �e v�echny t�i p�sn� jsou po v�ech str�nk�ch nez�vadn�.
Nevyskytuje se v nich ��dn� neslu�n� v�raz. Jeliko� mne ob�aloba vin� ve smyslu a
j�dra p�sn� - nezb�v� mi, ne� kr�tce smysl jednotliv�ch p�sn� dodat.
P�se� "Svatba v K�ni galilejsk�" byla p�vodn� ur�ena star�m lidem. Je�t�
na sboru, kde jsem pracoval jako far��, jsem se sp��telil s dv�ma sta�enkami. Vzpom�n�m
si, �e jsem p�se� poprv� zp�val jim, kdy� jsme sed�li na studni. Na podklad�
biblick�ho p��b�hu z K�najsk� svatby p�se� v z�v�ru ��k� - smrti net�eba se
b�t a st��� nen� �ed�, odum�raj�c�, u� jen na p�d �ekaj�c� ��st �ivota.
Smrt v t�to p�sni popisuji jako n�vrat do l�na smyslupln�ho ��du, jako n�vrat dom�,
jako vstup na hostinu, kterou po��d� B�h a na kter� pod�v� - tak jako v K�ni - to
nejlep�� v�no nakonec. Sta�enk�m se tehdy p�sni�ka l�bila, ale kupodivu, l�bila
se i m�ni�k�m v Postupic�ch, kter� jsem dosud neznal. Zp�vali refr�n spolu se mnou,
m�j p�edpoklad, �e budu vyp�sk�n, nebo zesm�n�n beatov�mi fanatiky se nesplnil -
naopak byl jsem p�ijat uk�zn�n�mi, tolerantn�mi a p�em��liv�mi m�ni�kami.
Druh� p�sni�ka, kterou jsem zp�val, m� n�zev "Byl boj na zemi". Pojedn�v�
o z�pase archand�la Michaela s drakem, jen� symbolizuje zlo. V�t�z Michael svrhl
draka s nebesk�ch v��in na tuto zem, kde bohu�el p�e��v� dodnes. P�se� tuto my�lenku
rozv�d� a mluv� o neust�l�m z�pase mezi dobrem a zlem, kter� mus� ka�d� z n�s,
v ka�d�m rozhodov�n�, den co den, sv�d�t. "V srdc�ch mu��, v srdc�ch �en -
je boj na zemi - ten drak mus� b�t p�emo�en - je boj na zemi." Jestli�e se prvn�
p�se� l�bila sta�enk�m, tato druh� se zase l�bila mal�m d�tem. Moje p�tilet�
dcera a jej� vrstevn�ci ji r�di zp�vaj�.
Posledn� p�se�, kterou jsem zp�val na Hanibalov� svatb� v Postupic�ch m� n�zev
"J� jsem ��kej stounavej". V t�to p�sni navazuji foneticky na anglick�
refr�n "Angel roll the stone away". P�se� v tragi-komick� poloze vystihuje
vnit�n� stav �lov�ka, kter� je nespokojen t�m, �e se mu v jeho b�n�m �ivot� p��li�
neda�� kolem sebe l�sku d�vat - ani ji p�ij�mat od t�ch, s kter�mi �ije. Ve sv�tle
t�to vnit�n� nespokojenosti nad nedostatkem l�sky, vid� sv� b�n� denn� kon�n�
a p�ipad� si jako �lov�k nemocn�, jako marod, kter�mu v�e pad� z rukou, nic se mu
neda��, �ist� po�pin� a v�e dobr� pobabr�. "�e v m�m �it�, v�ude chyb�
l�ska - z toho j� jsem stonavej!" Tato p�se� tak trochu zlidov�la, sly�el jsem
ji zp�vat ve vlaku na Morav� nezn�m� kluky s kytarou a je�t� p�i n�kolika p��le�itostech
- t� od mn� nezn�m�ch lid�. To jsou t�i p�sn�, kter� jsem zp�val v Postupic�ch.
Ob�aloba mne obvi�uje, �e jsem dne 1. 9. 1974 vystupoval v Postupic�ch - co� je
pravda, �e jsem vyjad�oval ne�ctu ke spole�nosti a pohrd�n� jej�mi mor�ln�mi z�sadami
- zejm�na soustavn�m opakov�n�m a zd�raz�ov�n�m vulg�rn�ch v�raz� - co�
pravda nen�. Nepou�il jsem zde ani jeden neslu�n� v�raz, p�sn� jsou vzd�leny jak�hokoliv
pohrd�n�, nato� pak pohrd�n� mor�ln�mi z�sadami. Z�va�n� je ta skute�nost, �e
vy�et�ov�n� p�esn� zjistilo, kter� p�sn� jsem v Postupic�ch zp�val, �e i
pisatel ob�aloby m� tyto texty k dispozici napsan�, ale patrn� si je ani nep�e�etl.
Zat�mco j� jsem ji� p�l roku dr�en ve vazb�, on si ani nep�e�te texty, kv�li kter�m
mne ob�alov�v�. V ob�alob� je ps�no, e jsem v Postupic�ch zp�val texty, v kter�ch
jsou vulg�rn� v�razy - p����c� se socialistick� mor�lce. T�m ov�em ob�aloby
�mysln� uv�d� soud v omyl, mn� osobn� pomlouv� a vypov�d� l�iv�. V po��n�n�
pisatele ob�aloby nemohu spat�ovat nic jin�ho ne� zl� �mysl, stav�n� na l�i.
2.) Kostelec u K��ku - 21. 6. 1975
D�le jsem obvi�ov�n, �e jsem se v�tr�nictv� sp�chan�ho vulg�rnost� a pohrd�n�m
dopustil v Kostelci u K��ku dne 21. 6. 1975. K tomu ud�v�m pravdu, �e jsem se toti�
v Kostelci u K��ku ��dn�ho v�tr�nictv� nedopustil, �e jsem nic nezp�val ani ne��kal,
�e jsem pouze sed�l mezi ostatn�mi poslucha�i a poslouchal. Jedn� se o omyl pana
prokur�tora. Jestli�e je pan prokur�tor opravdu p�esv�d�en, �e jsem v Kostelci u K��ku
zp�val, pak je na n�m, aby dok�zal, co jsem tam zp�val a kdo mn� sly�el. J� podle
pravdy tvrd�m, �e jsem v Kostelci u K��ku nezp�val ani jinak nevystupoval.
3.) P�e�tice - 18. 12. 1975
D�le jsem obvi�ov�n, �e jsem se v�tr�nictv� sp�chan�ho vulg�rnost� a pohrd�n�m
dopustil dne 18. 12. 1975 v P�e�tic�ch. J� jsem se ��dn�ho programu v P�e�tic�ch
nez��astnil. Na programu byla p�edn�ka o jazz-rockov� hudb�, kterou m�l m�j
kamar�d I. Jirous (nebyla to v�ak "Zpr�va o t�et�m hudebn�m obrozen�",
jak ��k� ob�aloba). J� jsem do P�e�tic jel, abych sv�m vozem odvezl Ivana Jirouse
s jeho nast�vaj�c� �enou. Karel Soukup se svezl se mnou, nebo� jel za svou �enou do
Franti�kov�ch L�zn�. Kdy� program skon�il, co� bylo a� n�kdy po p�lnoci, ��astn�ci
p�edn�ky �li dom�. V klubovn� SSM zbyli pouze p�espoln� ��astn�ci, kte�� �ekali
na prvn� rann� vlak, kter� jel z P�e�tic kolem 3. hod. rann�. Alkoholick� n�poje
se zde nepod�valy, �ekaj�c� se bavili po skupink�ch, bylo n�s tam kolem dvaceti. A�
asi ve 2 hodiny n�kdo navrhl, �e bychom si mohli zazp�vat s kytarou. Nikdo jin� tam na
kytaru neum�l, tak jsem se st��dal s K. Soukupem a zp�vali jsme sv� p�sni�ky. Zp�val
jsem ty t�i p�sni�ky, kter� jsem zp�val v Postupic�ch - a zde ji� popsal - a dv�
dal�� p�sni�ky, jejich� smysl kr�tce pop�i. Prvn� z nich m� n�zev "Je lep��
na sk�le �ivot sv�j m�t, pamatuj". Jedn� se o star� �erno�sk� spiritu�l,
kter� p�evzala dnes ofici�ln� p�sob�c� skupina Marsyas (jej� p�sn� vych�zej�
na desk�ch). J� jsem od nich tuto p�se� sly�el, zapamatoval jsem si slova refr�nu a
melodii a slo�il jsem si vlastn� text k jednotliv�m slok�m. P�vodn� smysl �erno�sk�ho
spiritu�lu - doporu�en� �ivota na pevn�m z�klad� - na rozd�l od �ivot stav�n�ho
na p�sku, kter� by se dal p�irovnat k ve v�tru se kl�t�c� t�tin� - jsem ponechal.
P�idal jsem sloky, kter� ilustruj� tu druhou mo�nost - �ivot nezakotven� na sk�le -
�ivot povrchn�. Boh��, kter� odehnal Lazara od sv�ho prahu bez pomoci, Pil�t, kter�
odsoudil �lov�ka, proti sv�mu sv�dom� jen proto, �e si to dav p��l a pak si
pokrytecky myl ruce, nebo kn�z, kter� sp�chal na m�i a pominul zran�n�ho u cesty,
jako� i �idi�, kter� jede s�m ve sv�m bour�ku a pom�j� �lov�ka, kter� m�v� -
na t�chto jednotlivc�ch je ukazov�na mo�nost na sk�le nezakotven�ho �ivota, �ivota,
kter� je uzav�en p�ed druh�mi lidmi, �ivota, kter� prost� pom�j� sv� bli�n� s
pocitem "vlez mi na z�da - stejn� z tebe nic nekouk�". Jsem-li obvi�ov�n z
nemor�ln�ch skladeb, potom stoj� za zm�nku i posledn� sloka p�sn�, kter� stav�
man�elskou v�rnost - trval� zodpov�dn� vztah - srdce, kter� jsou svou rukou vyryl do
sk�ly, nelze ledabyle set��t hadrem, nelze smejt vodou mejdlovou. Srdce vyryt� ve sk�le,
zde symbolizuje trval�, pracn�, troskotaj�c� a znovuvst�vaj�c� v�rn� man�elsk�
vztah. I na t�to p�sni je patrno, �e ozna�uje-li ob�aloba m� p�sn� za vulg�rn� a
za mor�lkou pohrdaj�c� - dost�v� se k tomu, co lze v prav�m smyslu ozna�it za
absurdn�.
Posledn� p�se�, kterou jsem v P�e�tic�ch zp�val je: "Vy siln� ve v��e".
Tato p�se� ��k� starou pravdu, �e v dob�ch, kdy to nic nestoj� - m� pravda
spoustu p��vr�enc� a horlivc� a �e jakmile p�ituhuje, mnoz� odpadaj� a nakonec,
kdy� jde opravdu do tuh�ho - u� nen� nikde nikdo, kdo by ruku podal, v�ichni ti
horlivci z doby m�ru jsou najednou pry�. Tato p�se� ��k� v�em horlivc�m, �vanil�m,
v�em hrd�m vyznava��m, �e a� v dob� str�d�n�, v dob� skute�n�ho pron�sledov�n�
se vyjev� jejich prav� podstata, �e a� skute�n�, fyzick� strach, p�ed kter�m nen�
nikdo z n�s natrvalo ochr�n�n, zprubuje jejich nyn�j�� - zat�m nic nestoj�c� -
horlivost. Tato my�lenka je vyj�d�ena obrazem Je��e, kter� je na sv� cest� na
popravi�t� zcela osam�l�, p�esto�e p�ed ned�vnem mu byla cel�m Jeruzal�mem
provol�v�na sl�va. Pr�v� toto - hosana - podivn� kontrastuje s jeho nyn�j��
samotou na "m�st� Leb�l" - i ti nejv�rn�j�� se schov�vaj� a zap�raj�
- prost� strach je mocn� s�la. Ani v t�to p�sni nen� pou�it neslu�n� v�raz.
Tedy v P�e�tic�ch jsem nevystupoval v ��dn�m programu, ale v noci po programu jsem
si zazp�val v hlou�ku zbyl�ch. V klubovn�ch, ve vlaku, u t�bor�k� je b�n�, �e
se zp�v� p�i kyta�e bez povolen� ��ad�. Ani v P�e�tic�ch stejn� jako v
Postupic�ch jsem nepou�il neslu�n� v�raz, nezp�val jsem nic, co by bylo nemor�ln�,
ale naopak, a tud� jsem nesp�chal na t�chto m�stech ��dn� trestn� �in.
4.) Bojanovice - 21. 2. 1976
D�le jsem obvi�ov�n, �e jsem p�sobil v�tr�nictv� zp�vem vulg�rn�ch p�sn� 21.
2. 1976 v Bojanovic�ch.
V Bojanovic�ch jsem zp�val �ty�i sv� p�sni�ky. Je pravda, �e jsem zde pou�il
neslu�n�, lidov� v�razy, ne v�ak hrub� vulg�rn� nebo oplzl�. Nejsou v�ak ani
zdaleka j�drem p�sn� - nejsou zd�raz�ov�ny. Pop�i smysl a j�dro zp�van�ch p�sn�.
P�se� "Je pozd�" vyjad�uje skute�nost, �e si �lov�k, jak mu p�ib�v�
let uv�domuje, �e jsou v jeho �ivot� za n�m v�ci, kter� ji� nelze zm�nit, v kter�ch
prost� v�z� a� po u�i, a tak� v�ci, kter� u� jednou prov�dy pro�vih a kter� se
nemohou vr�tit, aby byly opraveny �i vyspraveny. Pozornost nech� je tedy soust�ed�na
na p��tomnost - na to, co p�ich�z�, kde ka�d� z n�s m��e je�t� mnoh� zm�nit,
vzep��t se sv�m zlozvyk�m a stereotypu - tyto v�ci nelze nechat b�et - "nemoc
k smrti - nelze l��it klidem".
Druh� p�se� je "N�v�t�va v pekle". Ka�d� �lov�k se do ur�it� m�ry
provi�uje - sv�m zp�sobem p�isp�v� do mo�e toho, co znep��jem�uje �ivot. Tato p�se�
��k�, �e �lov�k, kter� v� o sv� vin� a tou�� po n�prav�, se nem� nechat
vnit�n� deptat st�l�m pocitem viny. St�l�, ne tv�r�� pocit viny, �lov�ka vnit�n�
rozlept�, �in� jej m�n� schopn�m. Star� obraz pekla, v n�m� se sma�� lidsk� du�e
za sv� d��v�j�� provin�n� je p�ekr�v�n my�lenkou sm��en� - �pln�ho sm��en�,
kter� plat� do minulosti i do budoucnosti, sm��en�, ke kter�mu jsou zv�ni v�ichni
ti, kte�� si vysloven� necht�j� hov�t ve sv�ch vin�ch, ti, kte�� tou�� po n�prav�,
po vyjit� ze sv�ch ubohost�. "A kdo z v�s ji� na�el a star� opou�t�, a� net�ej
ho viny, kter�ch se denn� dopou�t�." A �lov�k, kter� ch�pe v�ci dle tradi�n�ho
n�bo�enstv� a dle tradi�n� spravedlnosti, �e toti� za ka�dou vinu p��slu��
trest, je zd�en z tohoto sm��en� a pt� se - jak je to mo�n�, v�dy� jeden �lov�k
se sna��, aby ne�kodil, h�j� kolem sebe spravedlnost, p�l� si prsty a nasazuje se a
druh� se jen �ene za sv�m ziskem, v hodnot�ch si po��n� jako prase v porcel�nu, po�lap�v�
a tup� - jak� je to spravedlnost? Dost�v� se mu odpov�di "Ne�e� tuto z�hadu,
ty s�m vyjdi na cestu radosti a uvid�, ty s�m nepokra�uj v tom, v �em v�, �e se
provi�uje� a ostatn� pozn� a� na nov� cest�, uvid� v�ci v nov�m sv�tle."
V t�to p�sni jej pou�it neslu�n� lidov� v�raz. Ten �lov�k, kter� se �ene za sv�m
ziskem, p�es hlavy ostatn�ch a po v�em �lape - je naz�v�n sr��em. Naz�v� jej tak
�lov�k - kter�mu je zat�ko pochopit nab�dku sm��en�. To v�e popisuji proto,
abych dok�zal, �e neslu�n� v�raz v p�sni - nen� v�razem bezduch� vulg�rnosti, a
�e nen� pravda, "�e vulg�rn� slova vlastn� tvo�� j�dro cel� p�sn�",
jak ��k� ob�aloba. J�dro t�to p�sn� - stejn� jako v�ech m�ch ostatn�ch p�sn�
- nen� vulg�rnost a pohrd�n�, ale �ivotn� poloha, kter� citliv� vn�m� vlastn�
viny a tou�� po vyjit� a �ivotn� poloha, kter� se neuzav�r� do sebe, kter� se
nezakukluje, ale otev�r� se k spolu�it�.
T�et� p�se�, kterou jsem v Bojanovic�ch zp�val, je "�ekni ��blovi ne".
Jde o star� �erno�sk� spiritu�l, jeho� refr�n jsem ponechal v angli�tin�. To, co
�lov�k c�t� jako zlo, m� kategoricky odm�tnout, nem� se s n�m brat���kovat, la�kovat,
k�eftovat nebo smlouvat, ale m� kategoricky zah�m�t - Vade satanas - odstup satane.
Rozpoznat odkud p�ich�z� zlo, v jak� podob�, v�dy� se um� jak zn�mo dob�e
maskovat - nap��klad v poh�dk�ch si na sebe �ert r�d obl�k� lesnickou uniformu - a
um�t jej odm�tnout. Ka�d� �lov�k je neopakovateln� - jedine�n� bytost, exempl��,
m� svou cenu ve sv� jedine�nosti. St�rat individualitu - nahrazovat ji maskou, skr�vat
se v davu nerozli�enost�, - ztratit svou tv�� a svou cenu ze z�etele - i to jsou ��blovy
svody. V t�to p�sni nen� tak� pou�it neslu�n� v�raz.
Jako posledn� jsem v Bojanovic�ch zp�val p�se� o "Zk�ze Sodomy". Jde o
biblick� rozhovor Abrah�ma s Hospodinem, kde se p�imlouv� Abraham za Sodomu a vylo�en�
s Hospodinem smlouv� kolik spravedliv�ch lid� nalezen�ch v Sodom� m��e odvr�tit zk�zu
cel�ho m�sta, kter� propadlo h��chu. Hospodin ��k�, �e najde-li se v Sodom�
alespo� pades�t spravedliv�ch, pak Sodomu zachov�. A co kdy� jich najde� pouze 45 -
pt� se Abraham - i tak Sodomu zachov�m - po�et se neust�le sni�uje a� na posledn�ch
deset. Posledn�ch deset poctiv�ch a ryz�ch lid� m� odvr�tit p�d cel�ho m�sta. Ale
ani t�ch posledn�ch deset nebylo v Sodom� nalezeno. P�se� ��k�, �e jak�koliv m�sto,
v kter�m nelze nal�zt alespo� p�r poctiv�ch, nezka�en�ch lid�, je odsouzeno k z�niku.
Tuto my�lenku jsem si p�ipomn�l p�i �etb� rom�nu Ilji Erenburga - Zk�za Evropy. V
p�sni je pou�it lidov� v�raz - a to v z�v�ru. Ten katastrof�ln� stav, ve kter�m
by se nena�lo ani posledn�ch p�r, je vyj�d�en - �e by pak bylo u� v�echno v
prdeli. Ani zde nen� vulg�rnost zcela evidentn�m j�drem p�sn�.
Z�v�r k obhajob� k obvin�n� z trestn�ho �inu v�tr�nictv� podle � 202/1 tr. z.
Na z�klad� v��e uveden�ho vysv�tlen� se h�j�m proti ob�alob� na mne vzn�en�
takto:
1) Do roku 1974 jsem ve�ejn� nevystupoval v�bec. Zp�val jsem v pr�b�hu let 1974-76
na dvou skute�n�ch svatebn�ch oslav�ch, kter� byly po��d�ny jako soukrom�, vstup
byl na jednotliv� svatebn� pozv�nky. To, �e v Bojanovic�ch byl pr� statut soukrom�
oslavy poru�en vpu�t�n�m n�kolika m�stn�ch ob�an� mn� nebylo zn�mo a nic podobn�ho
jsem nep�edpokl�dal, tak�e jsem i nad�le pova�oval oslavu za soukromou, jak byla po��d�na
a po��nal jsem si jako mezi sv�mi p��teli v neve�ejn� - uzav�en� spole�nosti.
2) Na prvn� oslav� svatby v Postupic�ch jsem zp�val t�i p�sn�, kter� jsou ze v�ech
hledisek nez�vadn� - nevyskytuj� se v nich neslu�n� v�razy. Tyto p�sn� jsem zp�val
ji� p�edt�m v pra�sk�m kole Porty se skupinou Berani. Sout� je pod patronac� Pra�sk�ho
kulturn�ho st�ediska - ani v Malostransk� besed�, ani v N�rodn�m dom� na Sm�chov�
ani v Postupic�ch p�sn� nikoho nepohor�ily a nebyly proti nim vzneseny ��dn� n�mitky.
3) Na svatb� Ivana Jirouse v Bojanovic�ch - jsem zp�val �ty�i p�sni�ky, v nich� se
ve dvou vyskytuje neslu�n� v�raz. Nejde v�ak o v�razy hrub� vulg�rn� ani o
oplzlost, ale o b�n� lidov� v�razy. Tyto v�razy nejsou zd�raz�ov�ny, a zdaleka
netvo�� j�dro m�ch p�sn�. M� p�sn� t� nejsou protisocialistick� ani
protispole�ensk� ani nepohrdaj� mor�lkou. Je tomu pr�v� naopak, jak jsem ji�
popsal, p�sn� zast�vaj� jasn� mor�ln� stanovisko, kter� je prosp�n� ka�d�mu
lidsk�mu sou�it�. Obsah v�ech m�ch p�sn� je slu�iteln� s pr�vn�mi a spole�ensk�mi
z�sadami ob�an�. (Dopis s. Gottwaldov�) - d�t� - 3 ti.
4) D�le se h�j�m t�m, �e nejde o opakovanou �innost, ale o �innost jednor�zovou.
Ne tedy �etn� hrub� neslu�nosti na mnoha m�stech republiky, ale dva lidov� v�razy v
jinak mor�ln�ch a dobr�ch p�sn�ch pou�it� dne 21. 2. v Bojanovic�ch na oslav�
svatby m�ho kamar�da I. Jirouse, kter� byla po��d�na jako oslava soukrom�, v uzav�en�
spole�nosti, se vstupem na pozv�nky.
5) Je pravdou, �e poslucha�i byli v�t�inou mlad�ho v�ku. Jejich mor�ln� v�voj
jsem v�ak sv�mi p�sn�mi nenaru�oval nep��zniv�, n�br� p��zniv�, co� nen�
spole�ensky nebezpe�n�.
Proto jsem p�esv�d�en, �e jsem trestn� �in v�tr�nictv� podle � 202/1 tr. z. nesp�chal.
II. Obhajoba proti ob�alob� z trestn�ho �inu v�tr�nictv� podle � 202/2 tr. z.
Ob�aloba n�s vid� a popisuje jako organizovanou skupinu, kter� vystupovala na ve�ejnosti,
a�koliv nem�la ve�ejnou �innost povolenu, �e jednotliv� vystoupen� byla p�ipravovan�
a pl�novit� zaji��ov�na, �e jsme se v pr�b�hu vystoupen� dopou�t�li �etn�ch
hrub�ch neslu�nost�, �e p�sn� vyjad�ovaly negativn� a protispole�ensk� rysy.
Vulg�rn� slova pr� tvo�ila j�dro cel�ho programu, d�le ob�aloba uv�d�, �e jsme
uvedli v omyl funkcion��e spole�ensk�ch organizac�, �e I. Jirous vyb�ral na
jednotliv�ch akc�ch vstupn�, kter� si z��sti ponech�val.
1.) Obhajoba t�kaj�c� se m� osoby k � 202/2 tr. z.
a) J� osobn� zn�m skupinu Plastic People a ostatn� spoluobvin�n� s v�jimkou
Vratislava Brabence a� od roku 1974. Do t� doby jsem je nikdy nevid�l, ani nesly�el,
ani jsem s�m ve�ejn� nevystupoval a tud� jsem trestn� �in v�tr�nictv� dle �
202/2 do roku 1974 nesp�chal.
b) Postupice 1. 9. 1974
Je snadno dok�zat, �e se n� p��tel Hanibal skute�n� �enil. Odpoledne dne 1. 9.
1974 - byla skute�n� oslava jeho svatby - byla pouze pro zvan�, na svatebn� pozv�nky.
Ob�aloba sice podez�r�, �e svatebn� oslava byla pouze z�minkou, ale nikterak nem��e
zvr�tit skute�nost, �e to byla oslava Hanibalovy svatby. Oslava byla soukrom�, p�edem
��dn� projednan� a povolen� MNV. Ne�lo tedy o ve�ejn� nez�konn� vystoupen�. Ani
zde se nevyb�ralo vstupn� - vyb�ral se pouze dobrovoln� p��sp�vek na �hradu v�daj�,
aby to nemusel platit �enich. J� jako ��inkuj�c� jsem ��dn� pen�ze nedostal -
ani mn� n�co podobn�ho v�bec nep�i�lo na mysl. Ob�aloba ��k�, �e v�ichni obvin�n�
v�d�li, jak� skladby se zde budou hr�t - �e po�ad byl p�ipraven� a pl�novit�
zaji�t�n�. Ani to nen� pravda - v�bec jsem nev�d�l, kdo a co zde bude hr�t, a �e
zp�v�m s�m, s�m jsem se rozhodl a� na m�st�, tak�e nikdo ze spoluobvin�n�ch
nemohl ani v�d�t, co budu zp�vat, ��dn� spole�n� zkou�ka �i p��prava nebyla.
Krom� V. Brabence jsem v�echny m� nyn�j�� spoluobvin�n� vid�l a sly�el poprv� v
�ivot� a� na oslav� sam�. Dle ob�aloby m�l v�e organizovat V. Jirous. Znovu vypov�d�m,
�e mn� o oslav� �ekl s�m �enich Hanibal, i s mo�nost� m�ho zp�vu, kterou jsem
odm�tl, a �e jsem Ivana Jirouse vid�l poprv� v �ivot� a� 1. 9. 1974 v Postupic�ch.
Proto jsem se nemohl v Postupic�ch dopustit v�tr�nosti dle � 202/2 - sp�chan�ho v
organizovan� skupin�.
c) Kostelec u K��ku - 21. 6. 1975
V Kostelci u K��ku jsem byl pouze jako jeden z div�k�. Byl jsem pozv�n �enichem
Milanem Hlavsou, kter�mu jsem byl p�edt�m za sv�dka p�i jeho svatb� na N�rodn�m v�boru.
Ani tam jsem v�tr�nictv� dle � 202/2 - sp�chan�ho v organizovan� skupin� - nesp�chal.
d) P�e�tice - 18. 12. 1975
Jak jsem ji� vypov�d�l, v P�e�tic�ch jsem zp�val dlouhou dobu po skon�en�
programu, v hlou�ku na vlak �ekaj�c�ch mlad�k�. Ani zde jsem v�tr�nictv� dle �
202/2 - sp�chan�ho v organizovan� skupin� - nesp�chal.
e) Bojanovice - 21. 2. 1976
O m� vystoupen� v Bojanovic�ch mn� po��dal s�m �enich, Ivan Jirous. I zde se
jednalo o skute�nou oslavu jeho skute�n� svatby. I tato oslava byla soukrom�, vstup
byl na jednotliv� pozv�nky. Ani zde se neplatilo vstupn�, pouze dobrovoln� p��sp�vek
na �hradu v�daj�. Nev�d�l jsem p�edem, kdo na oslav� bude hr�t ani co bude hr�t -
co budu hr�t j�, jsem se rozhodoval na m�st� a nikdo to p�edem nev�d�l. Ostatn� n�kter�
m� p�sn� neznali, nebo� jsem je ned�vno slo�il. ��dn� zkou�ky ani p��pravy
programu jsem se nez��astnil.
Ani zde ne�lo o ve�ejn�, p�edem p�ipravovan� a pl�novit� zaji�t�n� vystoupen�.
Proto jsem ani v Bojanovic�ch v�tr�nictv� dle � 202/2 tr. z. - sp�chan�ho v
organizovan� skupin� - nesp�chal.
2.) Obhajoba k � 202/2 - t�kaj�c� se v�ech
a) Ob�aloba uv�d�, �e jsme organizovan� skupina. Tato domn�nka se t� nezakl�d�
na pravd�. ��dn� vn�j�� organizace nep�ich�z� v �vahu. Navz�jem n�s spolu poj�
pouze p��telsk� vztahy a spole�n� z�jem - sd�let to, co c�t�me hudbou a p�sn�.
Na�e spole�enstv� vzniklo samo, bez organizace a je dr�eno pouze p��telstv�m a z�jmem.
b) Ob�aloba uv�d�, �e jsme uvedli v omyl funkcion��e spole�ensk�ch organizac� p�edst�r�n�m,
�e se jedn� o kulturn� akce, pop��pad� oslavy rodinn�ch ud�lost�.
Od roku 1974 - tedy od doby, od kdy spoluobvin�n� zn�m, nekonala skupina Plastic People
ani nikdo jin� ze spoluobvin�n�ch ��dnou kulturn� akci a v�bec na ve�ejnosti
nevystupovala. V Postupic�ch, v Kostelci u K��ku, v Mokropsech a Bojanovic�ch �lo
skute�n� o oslavy skute�n�ch svateb - bu� p��m�ch �len� skupiny nebo n�koho z
bl�zk�ch p��tel.
Funkcion��i MNV nebyli uv�d�ni v omyl, ale byli jednotliv�mi �adateli - �enichy,
pravdiv� informov�ni. Bylo, pokud v�m, na MNV v�dy t� ozn�meno, �e �enichovi p��tel�
budou hr�t a zp�vat. To, �e jednotliv� svateb�an� informovali MNV a ��dali o schv�len�
oslavy s t�m, �e se bude v pr�b�hu oslavy hr�t - je zn�mkou uk�zn�n�ho p��stupu
k v�ci, je z�ejm� snaha po zachov�n� ��du a v�� z�konnosti. B�hem oslav poka�d�
p�ijela i Ve�ejn� bezpe�nost a kdy� zjistila, �e je v�e v po��dku, s p��n�m
dobr� z�bavy odjela. Opravdu nech�pu zp�sob, kter�m ob�aloba na v�e nahl��. Ji�
skute�nost sama, �e skupina Plastic People, kter� do roku 1970 ve�ejn� vystupovala a
z�skala si svou hudbou velikou popularitu n�hle po roce 1970 ve�ejn� vystupovat nesm�la,
je zn�mkou podivn�ho p��stupu kulturn�ch org�n�. Kdy� v�ak skupina p�estala ve�ejn�
vystupovat v�bec, je p�ece snadno pochopit, �e si �lenov� skupiny spolu zahraj�,
alespo� p�i slavnostn� p��le�itosti, kdy� se n�kdo z nich �en� na soukrom�, p�edem
s MNV ��dn� projednan� oslav�.
c) Ob�aloba n�s vid�, �e jsme vystupovali ve�ejn�, bez povolen� p��slu�n�ch
��ad�. Ze v�eho, co jsem ji� vypov�d�l, vypl�v�, �e tomu tak nebylo. Org�n,
kter� je p��slu�n� k tomu, aby prop�j�il soukrom� osob� ve�ejn� s�l k jeho
rodinn� oslav� je N�rodn� v�bor. Jednotliv� �eni�i na jednotliv�ch svatb�ch toto
schv�len� m�li i s t�m, �e v pr�b�hu oslavy vystoup� r�zn� p��tel�. Oslavy
byly po��d�ny jako soukrom�. Jestli�e se n�kdo z m�stn�ch ob�an� do s�lu
vloudil nebo byl vpu�t�n - potom to nebylo ��astn�k�m zn�mo. Proto si ��astn�ci
po��nali jako mezi p��teli na soukrom� oslav�. Kdyby byli na ve�ejnosti, mo�n�,
�e by se n�kdo rozhodl v n�kter�m p��pad� jednat jinak. To, �e bychom po��dali
ve�ejn� vystoupen� v�ak nen� pravda v ��dn�m p��pad�.
d) Ob�aloba uv�d�, �e na oslav�ch svateb vyb�ral Ivan Jirous vstupn�, kter� si z��sti
ponech�val. K tomu vypov�d�m, �e jsem na ��dn� oslav� vstupn� neplatil, pouze
jsem d�val dobrovoln� p��sp�vek na v�daje. Nikdy jsem ani nic o v��i p��sp�vku
nesly�el. To, �e by si Ivan Jirous n�jak� pen�ze ponech�val pro sebe vylu�uji, nebo�
je m�m dobr�m p��telem a dob�e jej zn�m. A zn�m jej pr�v� jako �lov�ka, kter�
sv�m charakterem vynik� nad jin�. N�co takov�ho je prost� u �lov�ka jeho typu
vylou�eno, jsem p�esv�d�en, �e ti toto obvin�n� je nepravdiv�.
e) Ob�aloba n�s vin�, �e program jednotliv�ch akc� byl zam��en tak, �e vyjad�oval
ne�ctu vystupuj�c�ch ke spole�nosti a pohrd�n� jej�mi mor�ln�mi z�sadami, zejm�na
soustavn�m opakov�n�m vulg�rn�ch v�raz�. Tato vulg�rn� slova se pr� vyskytovala
tak �asto, �e vlastn� tvo�ila j�dro cel�ho programu.
Program oslav nebyl p�edem nijak zam��ov�n ani ��zen. Tvo�ili jej na m�st� v�ichni
ti, kte�� do programu p�isp�li. Z ob�aloby by se mohlo zd�t, �e se oslavy p��mo
hem�ily vulg�rn�mi v�razy. Pro zaj�mavost uv�d�m, �e skupiny Plastic People, DG
307, Karel Soukup a j� - m�me dohromady - jak jsem zde napo��tal asi 65 skladeb s �esk�m
textem. To p�edstavuje p�ibli�n� 8 450 slov. Z tohoto po�tu je jich 9 neslu�n�ch.
Tyto skladby byly uvedeny na �ty�ech oslav�ch b�hem t�� let, nikdy v�ak se n�hodou
skladby obsahuj�c� neslu�n� v�razy nese�ly p�i jedn� oslav�. Znamen� to tedy, �e
b�hem cel�ho programu padly t�eba 2 neslu�n� v�razy - n�kdy ani to ne. J� jsem b�hem
sv�ho povol�n� jako duchovn�, byl na mnoha svatebn�ch oslav�ch. Pr�m�r t�chto na�ich
oslav s dv�ma �i t�emi v�razy - je rozhodn� daleko ni���, ne� v�skyt neslu�n�ch
v�raz� na jin�ch norm�ln�ch svatb�ch, kter�ch jsem se z��astnil.
Tuto malou statistiku uv�d�m jen proto, �e ob�aloba mluv� o tom, �e se neslu�n� v�razy
opakovaly v programu "tak �asto, �e vlastn� tvo�ily j�dro programu". Nebylo
tomu tak, a vyskytovaly se velice z��dka.
Nap��klad skupina Plastic People m� ve sv�m reperto�ru dle m�ho odhadu nejm�n� 25
skladeb s �esk�m textem. P�esto, �e jejich skladby dob�e zn�m - vzpom�n�m si pouze
na jeden jedin� lidov� v�raz a to ve skladb� "P�se� brance", kter� je
fungl nov� a byla zp�v�na pouze v Bojanovic�ch. Ob�aloba uv�d� n�zvy skladeb z
reperto�ru Plastic People, v kter�ch se �dajn� vyskytuje vulg�rn� v�raz. Jmenuje p�se�
s n�zvem "Z�cpa". V textu nen� vulg�rn� slovo. Samo slovo z�cpa nen� ani
vulg�rn� ani protisocialistick�. Nikdo ze sv�dk� se tak� nec�til slovem z�cpa
pohor�en. D�le je jmenov�na skladba "Podivuhodn� mandarin", ani v t�to
skladb� nen� pou�it ��dn� neslu�n� v�raz. Tato skladba se zab�v� na sv�m po��tku
sexu�ln� problematikou, ale mluv� o n� velmi jemn�m, citliv�m zp�sobem. Vid�t v t�to
skladb� oplzlost je zn�mkou absolutn� necitlivosti.
Nakonec je jmenov�na mezi vulg�rn�mi skladba "Apokalyptick� pt�k". V t�to
p�sni nen� op�t neslu�n� v�raz. P�se� zp�v� o p��zraku - co� je podoba pt�ka
F�nixe z �eck� mytologie. V ��dn�m p��pad� v�ak p�se� Apokalyptick� pt�k
nemluv� o mu�sk�m p�irozen� - jak si p�edstavuje zbujel� obrazotvornost pana prokur�tora.
Ch�pu, �e n�komu je poezie ciz�, �e ji nech�pe a nerozum�. Proto jsem ��dal po
uzav�en� spis�, aby na�e texty ohodnotil expert z jazykov�ho �stavu, z hlediska
poetiky. Vy�et�ovatel� tuto ��dost zam�tli, �e to nen� t�eba. Napsal jsem st�nost
panu prokur�torovi, kter� suver�nn� odv�til, �e vy�et�ovatel� nepochybili, kdy�
��dost zam�tli, bez ud�n� jak�chkoliv d�vod�. Po takov�m postupu v�ak je�t� v�c
p�ekvapuje jeho ob�aloba, z kter� na tolika m�stech vypl�v� nepochopen� a
neporozumn�n� text�m - a v takov�m p��padech jako je Podivuhodn� mandarin a
Apokalyptick� pt�k, si pan prokur�tor d�l� ve�ejnou ostudu, tomu v�emu mohla
expertiza p�edej�t.
Ani v ostatn�ch p�sn�ch Plastic People nejsou vulg�rn� v�razy a tak z cel�ho
reperto�ru zb�v� jedin� - P�se� brance, v kter� je pou�it b�n� lidov� v�raz.
Skupina DG 307 v podstat� hudebn� dotv��� ��in b�sn� Pavla Zaj��ka. Tyto b�sn�
jsou dle m�ho n�zoru zda�il� a maj� vysokou um�leckou �rove�. Znakem Zaj��kovy
poezie je p��most, kter� nesnese kudrlinky a vyum�lkov�n�, spont�nnost a touha po
vnit�n�m sep�t� �lov�ka, aby se �lov�k nerozpl�val ve v�cech, kter� za to
nestoj�, ale aby sestupoval pod jejich povrch v jasn�m uv�dom�n� si sebe sama. V jeho
b�sn�ch se vyskytuje n�kolik neslu�n�ch v�raz�. Ale pro �lov�ka, kter� je zvykl�
poezii ��st �i poslouchat, ztr�cej� tato slova sv�j vulg�rn� r�z, st�vaj� se
funk�n�mi, ostr�mi a smyslupln�mi slovy. D�je se to tak v poezii velmi �asto. V ��dn�m
p��pad� v�ak tyto v�razy nejsou j�drem Zaj��kovy poezie.
Podstatn� je tedy skute�nost, �e vystoupen� DG 307 v Kostelci u K��ku na svatb�
Milana Hlavsy - bylo naprosto vyj�me�n� a neopakovateln�. Pavel Zaj��ek - na oslavu
svatby sv�ho nejlep��ho p��tele p�ipravil a nastudoval pouze toto jedin� vystoupen�,
aby svateb�an�m p�edal sv�j svatebn� dar, kter� m�l cenu nad jin�.
Lze ��ci, �e vulg�rn� v�razy se celkov� na jednotliv�ch oslav�ch vyskytovaly
velice z��dka. Tam, kde se vyskytly, byly funk�n� a pom�haly vyj�d�it dobrou my�lenku.
Rozhodn� v�ak nebyly j�drem toho, co bylo sd�lov�no.
Ob�aloba uv�d�, �e n� program m�l protispole�ensk� a protisocialistick� r�z.
I zde jde o pomluvu. Nazval bych toto po��n�n� ob�aloby ranou pod p�s, nebo�, kdy�
ji� nev�, jak by dok�zala sv�, p�ilep� na na�i tvorbu n�lepku
"protisocialistick�", s nad�j�, �e to ur�it� zabere. Strhnout tuto n�lepku
nen� snadn�, nebo� jde o nekonkr�tn� pov�echn� posudek. Souhrnn� lze v�ak ��ci,
�e na�e tvorba je pravdiv�, to je, �e pravdiv� vyjad�uje to, co c�t�me a chceme.
Jednotliv� p�sn�, kter� byly produkov�ny na oslav�ch svateb na�ich p��tel - v
soukrom� spole�nosti - v sob� nesou my�lenky, kter� jsou prosp�n� pro jak�koliv
lidsk� sou�it�, pro jak�koliv sou�it� lid�, kte�� cht�j� spolu ��t v radosti,
kte�� se necht�j� likvidovat, znesvobod�ovat a navz�jem si jak�mkoliv zp�sobem �kodit.
N�kter� p�sn� vyjad�uj� pouze radost, jin� pl��, kter� v sob� nesou - n�zor a
my�lenku a postoj, kter� je v�dy otev�en� - nestav� se za ��dnou ideologii.
Dle m�ho n�zoru jsme sv�m jedn�n�m nenaplnili skutkovou podstatu ��dn�ho trestn�ho
�inu a jsme ji� p�l roku dr�eni ve vazb� nepr�vem.