V roce 1990, tedy v rozhoduj�c� dob�, v po��tc�ch o�isty soud�, byl ministrem spravedlnosti agent StB s kryc�m jm�nem "Ji�� Novotn�"...
STAV NA�� JUSTICE: �PATN� A NEDOKONAL� Z�KONY, ROZPORUPLN� A CHAOTICK� ROZSUDKY, LIKNAV� VY�IZOV�N� SPIS�, NESCHOPN� A NEUK�ZN�N� SOUDCI, ODM�T�N� N�LEZ� �STAVN�HO SOUDU...
�Soudy� Odd�luj� ty, kter�m n�co pat��, od toho, co jim pat�� a chr�n� zlod�je," tvrd� spisovatel A. Lustig. Na ve�ejnosti panuje jednotn� n�zor, �e soudy rozhoduj� na z�klad� �patn�ch a nedokonal�ch z�kon�, a tak se exulanti sna�� domoci sv�ch pr�v odvol�n�mi, hladovkami �i demonstracemi p�ed budovami r�zn�ch st�tn�ch org�n�. Situaci, do sv� zem� navr�tiv��ch se ob�an�, ne�e�� ani dobrovoln� neziskov� organizace, zab�vaj�c� se problematikou lidsk�ch pr�v v �R. Je zn�m i p��pad, kdy �alobkyn� �ekala 23 let na vynesen� rozsudku. P�sni�k�� J. Hutka, kter� skon�il tak� p�ed soudem, nazval na�e soudnictv� ne�t�st�m. Ministr Motejl v�ak tvrd�, �e "ve star�m re�imu se soudilo rychle, ale �patn�. Dnes soud�me podstatn� l�pe, ale d�le." �patn� obraz justice pr� ned�laj� ani podvody, �nik a pokoutn� prodej p�ij�mac�ch test� na pr�vnick� fakult�, stalo se to zat�m poprv�.
Auto�i textu: Josef Maraczi & Petr Cibulka, ��jen 1999
Emigranti, ��daj�c� nazp�t komunisty ukraden� majetek, z�stali ve sv� p�vodn� vlasti bez zast�n�. Petr Uhl, zmocn�nec vl�dy �R pro lidsk� pr�va, napsal podveden� restituentce pan� Milad� K��ov� ze Lhenic, kter� je pr�b�hem restituc� zklam�na, dopis z 5. ledna 1999, jeho� p�epis cel� p�edkl�d�m: "V�en� pan�, obdr�el jsem V� dopis ze dne 31. prosince 1998. Do polemiky s V�mi se v�ak pou�t�t nebudu. S pozdravem Petr Uhl." (S takovou aroganc� jsme se nesetkali ani za bol�evik� - pozn. autor�.) Podobn�, a� v�hru�n�, prost�ednictv�m JUDr. Daniely Sv�tl�kov�, se k p�semn�m ��dost�m restituent� a exulant� stav� �esk� helsinsk� v�bor, �len Mezin�rodn� helsinsk� federace, kter� se m� zab�vat problematikou lidsk�ch pr�v v �R. (Tady u� je �koda slov.) Zat�m nen� z��zen ani ve�ejn� ochr�nce pr�v (ombudsman), kter� m� b�t parlamentem zvolen na �est let ze �ty� kandid�t�, z nich� dva by navrhl prezident a dva Sen�t. Ombudsman by mohl vstupovat do ��zen� ministerstev, okresn�ch i fina�n�ch ��ad� a dal��ch org�n� st�tn� spr�vy.
A tak na�i exulanti z�stali odk�z�ni jen na soudy. Je t�k� v�ak vyn�et spravedliv� rozsudky na z�klad� �patn�ch �i nedokonal�ch z�kon�. Je pravda, �e se chyst� novela ob�ansk�ho soudn�ho ��du, nov� trestn� ��d, z�kon o soudech a soudc�ch, novou podobu by m�l m�t z�kon o st�tn�m zastupitelstv� spolu s dal��mi normami, kter� by m�ly pos�lit roli st�tn�ch z�stupc� mimo samotn� trestn� proces. Vyvst�v� v�ak ot�zka: Jak je mo�n�, �e domy �i pozemky, ukraden� ze dne na den p�ev�n� komunistick�mi funkcion��i, nejsou dodnes vr�ceny?
Hlava soudcovsk�ho molochu
Zaj�mav�m faktem je, �e v dob�, kdy se m�la vy�istit justice od zkompromitovan�ch soudc�, kdy byl p�edlo�en n�vrh opat�en� k nov�mu jmenov�n� soudc�, byl nejd��ve n�m�stkem, pozd�ji ministrem spravedlnosti JUDr. Leon Richter, * 2. 5. 1930. Ten je v datab�zi b�v. MV �SSR veden v kategorii agent StB pod kryc�m jm�nem "Ji�� Novotn�", ev. �. 4346. V letech 1961 - 1969 pracoval na tomt� ministerstvu jako referent, pozd�ji �editel odboru civiln� legislativy. V obdob� od 15. 2. 1990 do 28. 6. 1990 byl n�m�stkem, od 29. 6. 1990 ministrem spravedlnosti �R. Po odchodu z t�to funkce se stal p�edsedou legislativn� rady vl�dy �R.
Hor�� dnes u� je, �e obecn�mi soudy nejsou respektov�ny n�lezy �stavn�ho soudu (�S), kter� p�esto ned�vno zru�il ��st z�kona o odn�t� �trn�ct�ch plat� soudc� a podle �S musej� soudci tyto platy dostat. Ministerstvo spravedlnosti v�ak nem� t�i sta mili�n� na jejich vypl�cen�. To je v�ak jen hlava soudcovsk�ho molochu...
Co odpov�d�t na dotaz, jak dlouho bude trvat, ne� soudci p�estanou soudit tak, jak byli zvykl� za totality? "Generaci ur�it�. J� to srovn�v�m s N�meckem po v�lce. Tam se justice obsolutn� neo�istila. Generace mlad�ch lid�, kte�� dosp�vali v roce 1968, m�la sv�m otc�m za zl� pr�v� to, �e se nedok�zali zbavit nacistick� minulosti. A kdy� si to vezmete, tak to bylo t�iadvacet let po v�lce. To je ta jedna generace," ��k� p�edsedkyn� Nejvy���ho soudu Eli�ka Wagnerov�.
Mezi mnoha tis�ci pr�vn�k� pracuj�c�ch v justici je jist� po�et lid� pohodln�ch, m�lo schopn�ch nebo osob problematick�ho charakteru. Zat�mco p�ed deseti lety bylo v Praze asi 200 advok�t�, dnes je jich zde dva a p�l tis�ce, v cel� republice 6. 500. Jak si v�ak vysv�tlit, �e na krajsk�ch obchodn�ch soudech le�� 130. 000 spis�, s nimi� se nepracuje?
Nechu� soudc� a z�kony
V na�� justici, dle ministra Motejla, m� pracovat zhruba �ty�icet procent soudc�, kte�� soudili za totality. Kdy� odmysl�me jejich komunistickou minulost, jak mohou soudy a soudci, hl�sn� trouby z�kona, soudit spravedliv�, kdy� k tomu maj� �patn� a nedokonal� z�kony? Kdy� u n�s nap�. plat� rehabilita�n� z�kon se zbytkov�mi tresty? "Na�e restitu�n� kauzy m�ly ur�it� spole�n� znaky, kter� ukazuj�, �e jsou vedeny tak, aby nemohly doj�t ��dn�ho konce," ��k� Anton�n Du�ek, p�edseda Svazu ob�ansk� solidarity. Podle n�j soudci, odkojeni komunistick�m pr�vem, se v restitu�n�ch kauz�ch neust�le zab�vaj� detaily a prkotinami a nehledaj� podstatu probl�mu. "L�to je mn� zejm�na star�ch lid�, kter� jsem poznal za spole�n�ho v�zn�n� za komunist�. N�kter� vyst�hovali do pohrani�� a oni se u� l�ta soud� o vr�cen� vlastn�ch domk�," smutn� p�izn�v� i Zden�k Kessler, p�edseda �S.
V�eobecn� deklarace lidsk�ch pr�v v �l�nku 13 (1), ��k�: "Ka�d� m� pr�vo voln� se pohybovat a svobodn� si voliti bydli�t� uvnit� ur�it�ho st�tu.? (2) "Ka�d� m� pr�vo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastn�, a vr�tit se do sv� zem�." V �l�nku 17 (1): "Ka�d� m� pr�vo vlastniti majtek jak s�m, tak spolu s jin�mi." (2) "Nikdo nesm� b�ti sv�voln� zbaven sv�ho majetku." Mnoho exulant� si st�uje, �e se k nim rodn� zem� nechov� dob�e - nejen v rozhodov�n� o restituc�ch, ale nap�. odm�t�n�m p�iznat jim pr�vo volit. Chov�n�m se k exulant�m (dvoj� ceny a ob�anstv�, restituce, jejich ne��ast ve volb�ch) do sv�ta vys�l�me sign�l, �e na�e spole�nost je nedosp�l� a nep�ipraven� na skute�nou ��ast ve slo�it�ch integra�n�ch procesech. Ani �esk� ob�anstv� exulant�m cestu k majetku neotev�elo - lh�ty stanoven� pro restituce ji� vypr�ely.
Po chyb�ch n�sleduj� sliby
Pro vstup �esk� republiky do Evropsk� unie (EU) je nezbytn� reforma justice, kter� umo�n� jednotnou aplikaci z�kon� a zm�n� postaven� soudn� moci a exekutivy. Soudy n�kdy rozhoduj� zcela chaoticky, proto�e n�kte�� restituenti z�skali zp�t d�m, pozemek nikoliv. T�m soudy op�t nahr�vaj� t�m, kte�� byli zv�hodn�ni za totality. Ani deset let po "ply��ku" nen� �ada soudn�ch spor� vy��zena, pokud jde o ukraden� domy po emigrantech. P�i rozhodov�n� o restituci pozemk�, k nim� bylo v minulosti z��zeno pr�vo osobn�ho u��v�n�, neberou n�kter� obecn� soudy v �vahu, zda nebyl majetek z�sk�n v rozporu s tehdy platn�mi p�edpisy. "Tak�e situace se u �ady soud� jako by zhor�uje, m�sto aby se zlep�ovala," m�n� Jan Vyklick�, �len Evropsk� asociace soudc�.
Pokud m� b�t reforma soudnictv� uskute�n�na, je pot�eba do roku 2. 000 zv��it po�et administrativn�ch pracovn�k� soud� zhruba o 800 osob, co� p�ijde skoro na 100 mili�n� korun. Investi�n� prost�edky na kapacitu budov, v�po�etn� a kancel��skou techniku a na provoz se do roku 2. 003 odhaduj� na 5,1 miliardy korun.
Pomalost soud�, socialistick� z�kony
"Sou�asn� �esk� pr�vn� ��d je zalo�en na kombinaci star�ch, socialistick�ch (a novelizovan�ch) a nov� vytvo�en�ch pr�vn�ch p�edpis�. Mimo jin� negativa jej charakterizuj� i n�kter� rozpory: ustanoven� n�kter�ch z�kon� toti� proti�e�� jin�m. Tak je tomu u z�kona 119/1990 Sb. O mimosoudn�ch rehabilitac�ch," ��k� JUDr. Milan Hul�k.
Nejde v�ak jen o nez�jem a pomalost soud�. "Soudce m� vy�izovat p��pady v po�ad�, v jak�m p�i�ly. Nez�vislost je v ��zen� a v rozhodnut�. Na ka�d�m soudu je rozvrh pr�ce, kter� ur��, kdo co bude soudit. To je opat�en�, kter� d�l� p�edseda soudu a je pro soudce z�vazn�," tvrd� ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Ten chce zav�st �alobu pro zmate�nost, co� m� b�t mimo��dn� opravn� prost�edek, j�m� se budou lid� dom�hat n�pravy z�sadn�ch procesn�ch pochyben� v rozhodnut� soudu prvn�ho a druh�ho stupn�. Motejl uzn�v�, �e reformu justice ohro�uj� lid�, kter�m jde p�edev��m o koryta (existen�n� jistoty), kte�� se najdou i mezi soudci.
�S nen� soudci respektov�n...
�stavn� soud (�S) je org�nem ochrany �stavnosti, v ned�vn�m pr�zkumu ve�ejn�ho m�n�n� ho 63 % dotazovan�ch ohodnotilo jako druhou nejd�v�ryhodn�j�� instituci ve st�t�. Jen �S n�le�� zkoumat �stavnost neboli soulad rozhodnut� vydan�ho obecn�m soudem s �stavou. V prvn�ch letech existence �stavn�ho soudu byly restitu�n� spory v p�evaze, pat�� k nejkomplikovan�j��m. �stavn� soud (�S) i dnes p�izn�v�, �e p�ibli�n� 60 procent pod�n� z v�ce ne� dvou tis�c, kter� v roce 1998 obdr�el, tvo�� restitu�n� spory. Do roku 1996 v�t�ina spor� byla rozhodnuta do roka, dnes v pr�m�ru do 18 m�s�c�. A� �S vyd�v� zlomov� verdikty, ty jsou na ni���ch soudn�ch �rovn�ch respektov�ny z��dka nebo v�bec ne.
P�esto�e ve�ejnost verdikty �S p�ij�m�, obecn� soudy jejich z�vaznost odm�taj�. Soudce �S Pavel Holl�nder dan� stav trefn� hodnot� jako "paradox akceptace a odm�t�n� �stavn�ho soudu." Verdikty �S, krom jin�ho, maj� ukazovat cestu obecn�m soud�m, aby se ona sama nezdr�ovala nadbyte�nou prac�. P�edsedkyn� Nejvy���ho soudu Eli�ka Wagnerov� jde je�t� d�l: "Mysl�m, �e n�lezy �stavn�ho soudu je nutn� pro ostatn� soudy l�pe interpretovat, co� je mo�n� dluh �stavn�ho soudu."
�Vyhovuji. Ale m�j n�zor je odli�n�!�
Po�et p��pad� nerespektov�n� n�lez� �S nikdo neeviduje. "Jinde ve sv�t� nar�� �stavn� soud na odpor vl�dy, parlamentu. U n�s to jsou paradoxn� sami soudci," ��k� Vojt�ch Cepl, soudce �S. A tak je b�nou prax�, �e �e obecn� soudy verdikt �S zpravidla pova�uj� za z�vazn� jen v tom konkr�tn�m p��pad�, ke kter�mu je v�rok vyd�n. To znamen�, �e jeden obvin�n� m��e d�ky n�lezu �S sv�j spor vyhr�t a druh�, kter� je souzen za stejn� �in, se naopak u soudu ni��� instance do�k� odsuzuj�c�ho rozsudku. Nez��dka se st�v�, �e soudce prohl�s�: "Vyhovuji, ale jen proto, �e mi to vy��� instance vr�tila. M�j n�zor z�st�v� odli�n�." Podobn� se vyjad�oval tak� soudce Ji�� Hork� (MS Praha): "No, my jsme jin�ho n�zoru, ale mus�me se odvolac�mu soudu pod��dit," �ekl v soudn� s�ni pot�, co mu vrchn� soud p��pad vr�til zp�t k nov�mu rozhodnut�. Nutno podotknout, �e ka�d� soudce vyhla�uje rozsudek jm�nem republiky a nem�l by na sob� d�t zn�t emoce. "Obecn� soudy p��li� nep�ihl�ej� k n�lez�m �S a nerespektuj� ho," st�uje si Anton�n Proch�zka, soudce �stavn�ho soudu �R v Brn�. Oba soudcovsk� t�bory se shoduj� v tom, �e cel� probl�m je jen ot�zkou v�voje. Podobn� soudn� syst�m si nap��klad v USA hledal sv� m�sto t�icet let.
Kritika ministra Motejla
��dn�mu z polistopadov�ch ministr� spravedlnosti se nepoda�ilo katastrof�ln� stav �esk� justice zvr�tit. Povede se to ministru Otakaru Motejlovi, kter� podle posledn�ho ve�ejn�ho pr�zkumu agentury STEM se stal nejv�ce prosp�n�j��m ze v�ech st�nov�ch i skute�n�ch ministr�?
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl (bezpartijn�) je kritizov�n za odvol�n� p�ti p�edsed� krajsk�ch soud� (nejmlad��mu z odvolan�ch p�edsed� je 50, nejstar��mu 66), kte�� se o sv�m odvol�n� dozv�d�li z faxu nebo ze sd�lovac�ch prost�edk�. Stalo se tak v b�eznu 1999. "Je to zvl�tn�, ale po odvol�n� p�edsed� krajsk�ch soud� jsme si uv�domili, �e u� se to nesm� nikdy opakovat. Znovu ��k�m, �e jsem p�esv�d�en�, �e t�m odvolan�m soudc�m se nestala k�ivda. Nen� ale pochyb o tom, �e pr�vo ministra volit a p�em�s�ovat lidi v justici je z principu �patn�. Takov� moc je nebezpe�n�," prohl�sil Josef Baxa, n�m�stek ministra spravedlnosti. E. Wagnerov� n�m�t�, �e odvolan� soudci nebyli v d�chodov�m v�ku a person�ln� z�le�itosti by nem�ly b�t v�c� jednoho ministra. "N�kte�� soudci ��kaj�: pro� bych se m�l sna�it, kdy� se mi m��e kdykoli st�t, �e budu z n��� v�le odvol�n," dod�v�.
Ministrovi je rovn� vyt�k�no, �e nejsou realizov�na odborn� setk�n� se soudci, kter� ministr p�i n�stupu do funkce sliboval. Potichu nez�stali ani vy�et�ovatel�. Vad� jim Motejl�v z�m�r zru�it ��ady vy�et�ov�n� a jejich pracovn�ky za�adit mezi kriminalisty. Motejl chce, aby velkou ��st pr�ce vy�et�ovatel� d�lal a� soudce.
Ministr�v sektor je v�ak tak� kritizov�n za pomal� �e�en� soudn�ch spor�. Podle Libora V�vry, prezidenta Soudcovsk� unie, mus� ke zrychlen� soudn�ch spor� doj�t stejn� jako k dostate�n�mu person�ln�mu napln�n� soud�, vybaven� soud� v�po�etn� a dal�� technikou. Ze zhruba 90 soud� je jich pln� vybaveno po��ta�i jen devaten�ct. K urychlen� procesu by mohli napomoci i ob�an�, kte�� �asto odm�taj� sv�d�it. "Sou�asn� stav vede k tomu, �e se prakticky v�echny d�kazy prov�d�j� dvakr�t - nejprve v r�mci p��pravn�ho ��zen� a potom p�ed soudem," tvrd� V�vra. Podle n�ho v�t�ina evropsk�ch zem� tuto brzdu ��ste�n� odbour�v�. Z koncepce reformy soudnictv� vypl�v�, �e jej�m smyslem je zjednodu�it a zrychlit proces v trestn�ch i v civiln�ch kauz�ch. Pak by se nem�lo st�t, �e lid� na pravomocn� verdikt �ekaj� i �adu let a soudy si jejich p��pady mezi sebou p�ehazuj�. Vl�da dala ministru Motejlovi na rok 2. 000 o t�in�ct procent v�ce pen�z ne� na leto�ek, ze kter�ch m� po��dit chyb�j�c� vybaven� soud�. Pro leto�n� rok to �inilo 11, 2 miliardy korun. Na p��t� rok MS po�adovalo 13, 2 miliardy a vl�da mu p�id�lila 13, 1 miliardy. Takov� krok vl�dy m��e b�t prvn�m krokem ke zlep�en� pr�ce justice.
Nejvy��� soudcovsk� rada
Proto�e moc soudn� nen� dostate�n� odd�lena od moci v�konn�, je zde re�ln� nebezpe��, �e ministr - stran�k by mohl obsazovat posty p�edsed� soud� podle stranick�ho kl��e. "Strana, kter� zv�t�z� ve volb�ch, ovl�dne moc z�konod�rnou a moc v�konnou. A tady mus� b�t pojistka: instituce zaru�uj�c� nez�vislost," sd�luje m�stop�edseda Nejvy���ho soudu Pavel Ku�era. Proto se jedn� o z��zen� Nejvy��� soudcovsk� rady, kter� by podle n�j m�la m�t i k�rnou pravomoc a dohled nad funkcion��i soudu.
N�vrh �stavy, �SSD p�edlo�en� na podzim 1992, kter� nebyl p�ijat, v �l�nku 110 a 111 z�izoval instituci Soudcovsk� rady. Ta m�la d�vat souhlas ke jmenov�n� soudc� ministrem spravedlnosti, p�edkl�dat prezidentu republiky n�vrhy na jmenov�n� soudc� Nejvy���ho soudu, �stavn�ho soudu, vyjad�ovat se k n�vrhu rozhodnut� prezidenta o vyhl�en� amnestie apod. Podrobnosti m�l tehdy je�t� upravit z�kon.
Z��zen� a dne�n� dohady o pravomocech Nejvy��� soudcovsk� rady, kter� mezi sebou vedou minister�t� ��edn�ci s p�edstaviteli Soudcovsk� unie a Nejvy���ho soudu, je nejbou�liv�ji diskutovan� bod cel� novely z�kona o soudech a soudc�ch, kter� se p�ipravuje.
Legislativa se mus� sladit s EU
Mark Gillis, americk� poradce m�stop�edsedkyn� �S Ivany Jan�, p�izn�v�, �e americk� ve�ejnost v� o pr�vu v�ce. O svobod� projevu se podle n�ho u�� ji� na st�edn�ch �kol�ch v p�edm�tu, kter� se jmenuje Civics. "V USA m� nejv�t�� pravomoc Nejvy��� soud, a to v�etn� pravomoci zkoumat, zda jsou p��slu�n� p�edpisy v souladu s �stavou, jak� m� u v�s na starosti �stavn� soud. A to, co �ekne americk� Nejvy��� soud, plat�." Gillis p�izn�v�, �e v USA existuje �ada nadac�, kter� p�sob� p�ed soudem. Na nadace se obrac� spousta chud�ch lid�, kte�� nemaj� pen�ze na advok�ta.
Dne 13. ��jna 1998 Sn�movnou reprezentant� Spojen�ch st�t� p�ijat� rezoluce �. 562 � O majetc�ch nepr�vem vyvlastn�n�ch b�val�mi totalitn�mi st�ty�. Rezoluce "vyz�v� zem�, kter� tak dosud neu�inily, aby navr�tily napr�vem vyvlastn�n� majetky jejich opr�vn�n�m majitel�m." Mezi vyzvan�mi zem�mi je tak� �esk� republika.
Poslaneck� sn�movna p�ijala ji� 29. dubna 1994 n�vrh novely z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, umo��uj�c� restituci majetku �idovsk�m osob�m nebo jejich d�dic�m. Dodnes nebyla z vybran�ch polo�ek �idovsk�ho majetku vr�cena ani polovina. Nelze se tedy divit, �e Evropsk�m parlamentem dne 14. prosince 1995 byla p�ijata rezoluce B4-1493/95 nazvan� �Rezoluce o vr�cen� uloupen�ho majetku �idovsk�ch obc�� kter� "��d�, aby v�echny st�ty st�edn� a v�chodn� Evropy, pokud tak je�t� neu�inily, p�ijaly p��slu�n� z�kony na vr�cen� ostatn�ch majetk� uloupen�ch komunisty nebo nacisty, jejich pr�voplatn�m vlastn�k�m."
Evropsk� unie pova�uje za d�le�it� - �e�eno �e�� ��edn� - harmonizaci �esk� legislativy s pr�vn�mi normami EU. To znamen� p�evz�t stovky z�kon� a vl�dn�ch vyhl�ek. Podle posledn�ho, (kv�ten 1999), st�le je�t� ne�pln�ho soupisu, jde zat�m o 720 z�kon� a norem. Porovn�v�n� �esk� a evropsk� legislativy (tzv. rentgenov�n�, screening) dosud neskon�ilo. A co se ud�lalo? Legislativn� rada vl�dy zpracovala 160 n�vrh� norem, 60 jich ode�lo do parlamentu. Ten letos p�ijal teprve osm z�kon�.
Mezin�rodn� ostuda na obzoru...
"J� ve v�ci navr�cen� Rakony p�vodn�m majitel�m nehled�m na politiku, mn� zaj�m� pr�vo. Ale m�m takov� dojem, �e soud naopak to pr�vo p�estalo zaj�mat," �ekl mi v roce 1993 pr�vn�k Franti�ka Otty, kter� usiluje o navr�cen� rodinn�ho majetku. Ten v �ervnu 1991, je�t� p�ed vypr�en�m ��dn�ho term�nu restitu�n�ch n�rok�, �esk� republika za dvacet mili�n� dolar� prodala americk�mu koncernu Procter & Gamble. Evropsk� soud pro lidsk� pr�va ve �trasburku bude p��pad �e�it. Pokud uzn� tzv. zadostiu�in�n�, �esk� republika - kter� se tomu br�n� - Ottovo potomk�m bude muset mo�n� vyplatit a� t��miliardov� od�kodn�. Smlouvu o prodeji Rakony za Fond n�rodn�ho majetku (FNM) podepsal ministr Tom� Je�ek v �ervnu 1991 a�koli FNM byl jako pr�vnick� osoba zaps�n a� v srpnu 1991. Nav�c pr�vn�ci FNM op�rali prodej o to, �e firma byla zn�rodn�na ji� v roce 1946 na z�klad� Bene�ov�ch dekret�. St�t firmu skute�n� je�t� jednou zn�rodnil a� v�nosem Ministerstva v��ivy �R v roce 1949. Stalo se tak tedy v obdob�, na kter� se restituce vztahuj�.
�KS�? Ta nebyla st�tn�m org�nem!�
Pravd�podobn� nejdel��m soudn�m procesem v novodob� historii je p��pad Danu�e Pelik�nov�. Nutno v�ak podotknout, �e je to b�emeno je�t� z dob "tuh�ho" komunismu. Pelik�nov� p�ed 23 lety podala k M�stsk�mu soudu v Brn� �alobu proti sv�m p��buzn�m na vyd�n� r�zn�ch cennost� a dal��ch osobn�ch p�edm�t� a p��pad nakonec skon�il a� u �stavn�ho soudu. �alobkyn� nejd�le �ekala na doru�en� rozsudku soudu ni���ho stupn�, a to pln�ch 39 m�s�c�.
U Okresn�ho soudu v Uhersk�m Hradi�ti (�j. 4C 106/92 - 91) neusp�l ani d�chodce Old�ich Mar��lek a Old�i�ka Pl�kov�, kte�� ��dali o vyd�n� domu, pozemku, zahrady a gar�e, kter� v roce 1985 z�skal Old�ich Posp�il, tehdej�� tajemn�k OV KS� v Uhersk�m Hradi�ti. P�edsedkyn� tamn�ho sen�tu JUDr. Jaroslava Hamadov� v od�vodn�n� zam�tav�ho rozsudku (ze dne 25. 4. 1997), v n�m napsala: "Odp�rce (...) nepat�il ani k jednomu ze subjekt�, kter� jsou vyjmenov�ny ve shora citovan�m �24, nebo� KS� nebyla st�tn�m org�nem, ale politickou organizac� a tedy spole�enskou organizac� ve smyslu 97 tehdy platn�ho hospod��sk�ho z�kon�ku. Odp�rci tedy nebyli vylou�eni z mo�nosti nab�vat majetek, kter� byl ve vlastnictv� a spr�v� st�tu. Skute�nost, �e odp�rce byl tajemn�kem OV KS� v Uh. Hradi�ti sama o sob� nem��e v�st k z�v�ru, �e p�i r�zn�ch pr�vn�ch aktech byl protipr�vn� zv�hodn�n."
�Soudy? To jsou ty Havlovo zdi!�
Kdy� se prezident V�clav Havel ve sv�m posledn�m novoro�n�m projevu zm�nil o "zdech mezi lidmi, kter� je rozd�luj�" nebo o "d�sledc�ch ne�estn� z�skan�ho majetku", reagoval na jeho slova hned v lednu 1999 spisovatel Arno�t Lustig. Ten upozornil na fakt, �e se po listopadu 89 "zhroutilo jedno imp�rium a karty, s nimi� se hr�lo, p�i�ly do jin�ch rukou, nebo z�staly ve stejn�ch, jen se zm�nila hra a pravidla hry." Podle Lustiga nikdo nevym�nil zemi, lidi; z�kony doznaly minim�ln�ch zm�n; pokud jde o vlastnictv� jednotlivc�, n�kte�� n�co dostali, jin� se n��eho zmocnili. A co si mysl� tento spisovatel o navracen� arizovan�ho majetku? "Kdybyste v�d�l, kolik do nebe volaj�c�ch p��pad� existuje v t�to zemi v tuto chv�li, kdy d�ti, kter� p�e�ily, nemohou dostat nazp�t ani cihlu, a�koliv je to naprosto jasn� p��pad. Soudy? To jsou tak� ty Havlovo zdi. Odd�luj� ty, kter�m n�co pat��, od toho, co jim pat�� a chr�n� zlod�je. Zlod�j nen� lep��, je - li to jednotlivec nebo st�t, obec, m�sto. Praha nebo moravsk� Ostrava."
Sv� zku�enosti se soudy m� p�sni�k�� Jaroslav Hutka. Toho �aloval b�val� ministr hospod��stv� Karel Dyba, kter�ho Hutka v rozhovoru nazval gaunerem s t�m, �e pat�� k prokur�torovi v souvislosti s p�ed�v�n�m majetku b�val�ho SSM. Hutka nakonec spor vyhr�l a co si mysl� o soudech? "J� m�m ze soudu s Dybou rozporn� zku�enosti. Soudce v Plzni tu v�c nepochopil, vymklo se mu to z rukou a j� m�l po ka�d�m sezen� depresi: co kdyby �lo o n�co jin�ho, v�n�ho? Odvolac� soud to ale na druhou stranu provedl jasn�, srozumiteln� a suver�nn�. Jen�e z toho, co vid�m jinak kolem sebe, to vypad�, �e soudnictv� je ne�t�st�, a na �lov�ka z n�j plyne stejn� pocit bezmoci jako z politiky.?
? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?
P��lohy:(viz. d�le)
? Jak se obracet na Evropsk� soud pro lidsk� pr�va ve �trasburku ?
? N�kter� nedostatky, kter� zmi�uje �Zpr�va vl�dy o stavu �esk� spole�nosti� ? Hlavn� chystan� zm�ny �stavy �esk� republiky (pokud jde o justici) ? Jak� �koly si po kritick� zpr�v� Evropsk� unie (EU) dala vl�da (��st opat�en�, jejich� term�n ji� uplynul - soudnictv�)
? Jak se obracet na Evropsk� soud pro lidsk� pr�va ve �trasburku ?
Na Evropsk� soud se m��e podle st�vaj�c�ch p�edpis� obr�tit �esk� ob�an teprve pot�, co vy�erpal v�echny mo�nosti dovolat se sv�ho pr�va v tuzemsku. "Na evropsk� soud se ro�n� obrac� zhruba p�es 300 �ech�, v�t�ina z nich je v�ak ne�sp�n�ch. Zhruba jen p�t procent z nich se v�bec dostane p�ed soud, kter� rozhoduje, zda do�lo k poru�en� lidsk�ch pr�v," dopl�uje pr�vni�ka Eva Hub�lkov�, kter� je u �trasbursk�ho soudu ��aduj�c� asistentkou pro �R. �� z�jmy ov�em ve �trasburku h�j� ve skute�nosti je velmi nejasn�. T�m�� nulov� �sp�nost �esk�ch ob�an�, dom�haj�c�ch se sv�ch pr�v proti �esk�mu st�tu, je jej� nejlep�� vizitkou...
Obr�tit se na tento soud by v praxi postup vypadal n�sledovn�: �kodu by musel posti�en� vy��slit a po�adovat n�hradu u ministerstva spravedlnosti. Pokud by neusp�l, m� mo�nost se obr�tit na obecn� soudy. Pokud neusp�je ani tam, je tu je�t� Nejvy��� a �stavn� soud, a teprve pot� Evropsk� soud. Pokud k takov�mu postupu nedojde, i to je d�vod, �e ��dosti jsou odm�tnuty z d�vodu, �e st�ovatel� nevy�erpali v�echny opravn� prost�edky.
Je tu v�ak jedna mimo��dn� v�jimka: pokud tuzemsk� org�ny z�st�vaj� dlouho ne�inn�, nap��klad rozhodov�n� �stavn�ho soudu by trvalo nep�irozen� dlouho, m��e se st�ovatel obr�tit do �trasburku p��mo. Ja na tamn�m soudu, zda podn�t p�ijme. Podle Karla Jungwierta, soudce Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va, ka�d� jednotliv� podn�t posuzuje Evropsk� soud individu�ln�. Podle Zde�ka Kesslera m� evropsk� soud a� p�tilet� vy�izovac� lh�ty.
"Evropsk� soud ��k�, �e je v�c� st�tu, aby si zorganizoval justici tak, aby pracovala bez pr�tah�," dod�v� Jaroslav Bure�, soudce Nejvy���ho soudu.
Ro�n� u �trasbursk�ho soudu obdr�� zhruba 12 tis�c st�nost�. "To je za posledn� dva roky, kdy jsou �leny Rusko a Ukrajina. D��ve �lo asi o deset tis�c st�nost�," dopl�uje Hub�lkov�.
Adresa:
EUROPAEN COMMISSION OF HUMAN RIGHTS
COUNCIL OF EUROPE
F - 670 75 STRASBOURG CEDEX
Telefon: (00 33 88) 41 20 18
Telecopieur/Fax: (00 33 88) 41 27 30
Internet: http://www.dhcommhr.coe.fr
N�kter� nedostatky, kter� zmi�uje �Zpr�va vl�dy o stavu �esk� spole�nosti�
Vytv��en� demokracie a pr�vn�ho st�tu
- nenapln�n� �stava, p�edev��m v oblasti z��zen� Nejvy���ho spr�vn�ho soudu a samospr�vn�ch kraj�, chyb�j�c� �prava institutu referenda
- nesystematick� tvorba pr�vn�ho ��du a z n� vypl�vaj�c� nep�ehlednost
- nek�ze� soudc� a liknav� vy�izov�n� spis�
- liknav� p��stup k napl�ov�n� mezin�rodn�ch smluv o lidsk�ch pr�vech
Hlavn� chystan� zm�ny �stavy �esk� republiky (pokud jde o justici)
Jmenov�n� �stavn�ch soudc�
- Rovn� variantn� p�edkl�dan� n�vrh p�edpokl�d�, �e by �stavn� soudci mohli b�t prezidentem jmenov�ni stejn� jako dnes na deset let, ov�em pouze jednou. Experti �SSD a ODS toti� zva�uj�, jestli �stavn� soudce m��e b�t dostate�n� nez�visl�, kon�� - li mu mand�t a on usiluje o znovuzvolen�.
Jmenov�n� p�edsedy Nejvy���ho soudu
- Jmenov�n� ��fa nejvy���ho st�tn�ho org�nu v zemi by m�lo d�l p��slu�et prezidentovi, i zde se ale zva�uje, zda by toto rozhodnut� nem�lo podl�hat kontrasignaci jin� �stavn� instituce.
Jak� �koly si po kritick� zpr�v� Evropsk� unie (EU) dala vl�da (��st opat�en�, jejich� term�n ji� uplynul - soudnictv�)
Brusel vid� p�edev��m pomal� p�ibli�ov�n� �esk�ch z�kon� legislativ� EU. Naposledy, v kv�tnu 1999, vypo��tal t�i hlavn� priority nov� velvyslanec EU v Praze Ramiro Cibri�n: harmonizace legislativy, reforma st�tn� spr�vy a dokon�en� hospod��sk�ch reforem. "Ale unie po n�s chce z�kony, pracovitou st�tn� spr�vu a funguj�c� ekonomiku. V tomto sm�ru jsme zat�m mnoho nep�edvedli," sd�luje Petr Kubern�t, vrchn� �editel sekce EU na ministerstvu zahrani��.
Otakar Motejl, ministr spravedlnosti
Z�sady reformy soudnictv�
Term�n: 31. b�ezna 1999 - spln�no