vyd�v�n� samizdatov�ch hudebn�ch nahr�vek |
optimalizov�no pro 1024x768 NETSCAPE
Cel� tento text vznikl na z�klad� domluvy p�es e-mail, ve kter� Petr Cibulka informuje sv�ho p��tele a spolupracovn�ka p�i vyd�v�n� hudebn�ho samizdatu v dob�ch komunistick� diktatury Rudolfa R��i�ku o mo�nostech vyd�v�n� Necenzurovan�ch novin na Internetu. Takto to za�alo:
Date: Wed, 25 Jun 1997 21:18:27 From: Petr Cibulka <[email protected]> To: Rudolf Ruzicka <[email protected]> Subject: Dopis pro Rudu Ruzicku od Petra Cibulky Rudolf Ruzicka wrote:
Ahoj Rudo! Diky za dopis. Nezlob se prosim te ze se
ozyvam tak pozde,
|
Oba akt��i - Petr Cibulka a Rudolf R��i�ka - si uv�domuj�, �e se v dan� dob� na ve�ejnost nedostalo mnoho textov�ch materi�l� a dokument�, kter� z�staly v rukopisech nebo se z�sluhou omezen�ho p��stupu dostaly jen k ��sti ve�ejnosti a kter� sv�m v�znamem jsou nutn� k pochopen� cel� p�edlistopadov� �ry, a to nejen v oblasti kulturn�, j� jsou p�edev��m v�nov�ny tyto str�nky. Pokusili se naj�t ve�ker� dostupn� texty, vyhledat zbytky �daj� ve sv� pam�ti, vypisovali, p�episovali a vyb�rali to nejpodstatn�j��, co pova�uj� za pot�ebn� p�edat historik�m, n�sleduj�c�m generac�m a p�edev��m v�em �estn�m lidem.
Vyu��v�me k t�to p��le�itosti mo�nost� internetu jako celosv�tov� informa�n� s�t�, kter� je roz���en� v cel�m civilizovan�m sv�t� a nyn� p��stupn� ve velk� ���i i u n�s. P�itom p�edpokl�d�me, �e nejd�le�it�j�� n�sleduj�c� texty bude n�kdy mo�n� vydat tiskem, kter� je p�ece jen nejprakti�t�j��m informa�n�m prost�edkem s nej�ir��m dopadem na ve�ejnost.
Za�neme neobvykle, vlastn� z�v�rem - ve�ejn�m spole�n�m po�adem v brn�nsk�m Mal�m divadle hudby, kter� se v�lu�n� t�kal spolupr�ce P.Cibulky a R.R��i�ky na vyd�v�n� samizdatov�ch hudebn�ch nahr�vek - kopie pozv�nky v�e prozrad�:
na po�ad Mal�ho divadla hudby HUDEBN� SAMIZDAT 70. A 8O. LET Disidentsk� hudebn� tvorba
V po�adu budou p�edvedeny skladby
Po�ad p�ipravili
Po�ad se kon�
P�edprodej vstupenek
|
Tento po�ad p�edvedl ��st v�sledk� n�kolikalet� spolupr�ce P.Cibulky a R.R��i�ky, kter� zapo�ala vz�jemn�m sezn�men�m na po�adech Mal�ho divadla hudby na p�elomu 70. a 8O. let z�sluhou spole�n�ch p��tel (zejm�na v�born�ho amat�rsk�ho hudebn�ka a profesion�ln�ho po��ta�ov�ho program�tora ing.Petra Randuly), n�sledn�m p�ed�v�n�m zku�enost�, v�m�nou nahr�vek a pozd�j��mi osobn�mi setk�v�n�mi v�etn� vyd�v�n� a ���en� samizdatov�ch hudebn�ch nahr�vek. To v�e p�ivedlo tak� R.R��i�ku do disidentsk� �innosti, ke kter� nejen sv�m um�leck�m zam��en�m, ale i politicky v�dy sm��oval.
Uveden� program o disidentsk� hudebn� tvorb� 70. a 80. let p�edv�d�l celou ���i z�b�ru ve vyd�v�n� r�zn�ch hudebn�ch forem a ��nr� hudebn�ho samizdatu, kter� obsahovala Cibulkova rozs�hl� vydavatelsk� �innost (viz. http://www.cibulka.cz). Spolupr�ce Cibulky s R��i�kou v�ak spo��vala t�m�� v�lu�n� v nahr�v�n� a rozmno�ov�n� hudebn�ch sn�mk� autonomn� elektroakustick� a po��ta�ov� hudebn� tvorby, kter� byla dom�nou R��i�kovy kompozice a kter� mu tak� p�inesla celosv�tov� uzn�n� (viz. jeho domovsk� str�nka http://www.savba.sk/logos/mca/ppgs/ruzicka.html). Tomuto druhu alternativn� kompozice se v�noval p�es pot�e, kter� mu za minul�ho re�imu p�sobilo um�leck� sm�rov�n� na elektroakustickou a po��ta�ovou hudbu p�i uplatn�n� v �eskoslovensk� ofici�ln� kultu�e, v zam�stn�n� a t�m i v ekonomick�m zaji�t�n�. Ostatn� je zde t�eba uv�st, �e za vyd�v�n� disidentsk� hudebn� tvorby byl P.Cibulka v�zn�n a R.R��i�ka vysl�ch�n St�tn� bezpe�nost�. Propagace a vyd�v�n� elektroakustick� a po��ta�ov� hudby, a to nejen na �zem� b�val�ho �eskoslovenska, ale i v zahrani��, se proto jako sty�n� bod spolupr�ce Petra Cibulky a Rudolfa R��i�ky objev� t�m�� v�lu�n� na t�chto str�nk�ch.
Nejprve uv�d�me pro informaci o n�ro�nosti samizdatov� hudebn� produkce origin�ln� popisy v�t�iny z vyd�van�ch samizdatov�ch hudebn�ch nahr�vek, kter� byly zprvu ur�eny pro c�vkov�, pozd�ji i pro kazetov� magnetofony. Vytisknuty byly v�etn� doprovodn�ch text� na jehli�kov� tisk�rn� Seikosha za pou�it� primitivn�ch editor� bez mo�nosti velk�ch p�smen s diakritikou, v�t�inou pomoc� po��ta�e ZX Spectrum. Jsou zde jako dokumenty p�eps�ny i s chybami v diakritice a z�kladn�m ��slov�n� prvn�ch nahr�vek.
Jako uk�zku p�edkl�d�me �ryvky n�kter�ch skladeb z vyd�van�ch samizdatov�ch hudebn�ch nahr�vek, tentokr�t v digit�ln� form� pro mo�nost reprodukce z po��ta�e s kvalitn� zvukovou stereofonn� kartou a se dv�ma odd�len�mi, nejl�pe aktivn�mi reproduktory. (www.winamp.com)Elektronia B pro komorn� sbor, komorn� orchestr a elektronick� zvuky, vytvo�en� pomoc� po��ta�e [cel� skladba 9:05] - �vod skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Interpretace: sbor a orchestr �len� St�tn� filharmonie Brno, sbormistr: L.M�tl, dirigent: J.Hanousek
Elektronia B pro komorn� sbor, komorn� orchestr a elektronick� zvuky, vytvo�en� pomoc� po��ta�e - ��st skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Elektronia B pro komorn� sbor, komorn� orchestr a elektronick� zvuky, vytvo�en� pomoc� po��ta�e - z�v�r skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Concertino pro harfu a elektroakustick� zvuky [7:40] - ��st skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Interpretace: L.V�chalov�Tibia pro fl�tnu a elektroakustick� zvuky [9:35] - ��st skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Interpretace: A.BourekCantata ai ai a pro mezzosopr�n, basbaryton, komorn� sbor, komorn� orchestr a elektroakustick� zvuky [13:25] - ��st skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Interpretace: E.V�molov�, P.Stejskal, Morav�t� madrigalist�, orchestr Statn� opery v Brn�, sbormistr: J.�afa��k, dirigent: J.ZbavitelArcanum - elektronick� po��ta�ov� skladba [12:10] - ��st skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Malefica pro mezzosopr�n, fl�tnu, klarinet, violu, cembalo a elektroakustick� zvuky [18:50] - ��st skladby (zvukov� uk�zka cca 1 min.)
Interpretace: Ars cameralis Praha
![]()
EDICE kazetov�ch magnetofonov�ch p�sk� "Konfrontace II."
�ada I. - John Cage
�ada II. - Computer Music
�ada III. - T�mov� skladby Brno
�ada IV. - T�m ALSIPI
�ada VI. - Elektroakustick� hudba �eskoslovensko
�ada VIII. - Dalibor Spilka - hudebn� profil
�ada IX. - Harry PARTCH
�ada X. - Steve REICH
Pozd�ji byla realizov�na samostatn� edice kazetov�ch magnetofonov�ch p�sk� "Konfrontace II.", o jej� organizaci se tak� zaslou�il hudebn� v�dec Dr.Ji�� Stehl�k. Bohu�el byl agentem StB (kryc� jm�no: "PT��EK", reg.�.33545), jak se pozd�ji zjistilo v seznamech spolupracovn�k� St�tn� bezpe�nosti, vydan�ch v Cibulkov�ch Necenzurovan�ch novin�ch (Stehl�k Ji�� - 280736 - 33545 - Pt��ek - T /vysv�tluj�c� pozn�mka: jm�no, datum narozen�, eviden�n� ��slo StB, kryc� jm�no, T = tajn� spolupracovn�k/). Jeho spolupr�ce s StB je tak� uvedena v ji� odtajn�n�m svazku (dne 1.6.1998 v archivu StB v Pardubic�ch), kter� byl p�vodn� p��sn� tajn�m materi�lem ze dne 9.10.1985, veden�m ve Spr�v� St�tn� bezpe�nosti Brno, II.odbor (pro boj proti vnit�n�mu nep��teli) - 4.odd�len� a podepsan� t�emi d�stojn�ky StB: n��eln�k 4.odd�len�, npor., pozd�ji uv�d�n� jako kpt.Josef Je��bek, npor.Milan Michal�k, vypracoval: npor.Pavel Folt�n ( 154. kpt. Je��bek Josef - 12.10.1948 - J. Faimonov� 7, Brno - B; 267. kpt. Michal�k Milan - 19. 6.1956 - J�rova 17, Brno - B; 88. npor. Folt�n Pavel - 1.10.1955 - Bellova 11, Brno - B /vysv�tluj�c� pozn�mka: eviden�n� ��slo, hodnost, jm�no, datum narozen�, bydli�t�, B = Spr�va StB v Brn�/ ).
Zde ve spisu prov��ovan� osoby Rudolfa R��i�ky s kryc�m n�zvem "SKLADATEL" na str.3 a 4 je mj. uvedeno: "... V pr�b�hu rozpracov�n� byla zji��ov�na maxim�ln� snaha R��I�KY (p�vodn� velk� a mal� p�smena ponech�na) o hudebn� �innost v zahrani��, styky na tv�r�� skupiny v �SSR a styky na signat��e CH 77 (Charta 77 - vysv�tluj�c� pozn�mka) Petra CIBULKU, kter� projevoval z�jem o skladby R��I�KY. ... Na z�klad� t�to skute�nosti bylo p�ijato opat�en� k proveden� d�l��ho preventivn�ho opat�en� k osob� R��I�KY a sou�asn� ukon�en� rozpracov�n�. C�lem preventivn�ho opat�en� bylo dos�hnout izolace R��I�KY v��i zahrani�� a tv�r��m skupin�m v �SSR, d�le paralizovat (p�vodn� m�kk� ' i' z�m�rn� ponech�no) napojen� na signat��e CH 77 Petra CIBULKU. Za vyu�it� agenturn�ho prost�edku TS (tajn� spolupracovn�k) "PT��EK", reg.�. 33545 byla zanesena do prost�ed� Svazu skladatel� atmosf�ra, kde byl R��I�KA ozna�ov�n jako neschopn� v hudebn� oblasti. Na z�klad� tohoto R��I�KA nedost�val p��le�itost realizovat sv� hudebn� skladby, nesplnil finan�n� p��jmov� limit a byl ze S�SKU (Svaz �esk�ch skladatel� a koncertn�ch um�lc�) vylou�en. ... Zru�en�m �lenstv� ve S�SKU se naru�ila mo�nost v�jezd� R��I�KY do KS (kapitalistick� st�ty) a t�m i dal�� mo�n� osobn� kontakt na Pavla TIGRIDA nebo jin� p�edstavitele IDC (ideologick� diverzn� centrum) SV�DECTV�. Nyn� je nucen naj�t si trval� zam�stn�n�, co� mu bude do zna�n� m�ry svazovat ruce v jeho skladatelsk� �innosti a t�m dojde i k naru�en� jeho styk� s tv�r��mi skupinami v �SSR. Vzhledem k tomu, �e R��I�KA nebude m�t z �asov�ho hlediska mo�nost v�novat se skladatelsk� �innosti, dojde i k naru�en� styk� na signat��e CH 77 Petra CIBULKU, kter� projevoval z�jem o hudebn� skladby R��I�KY. ..."�e ne�lo ze strany St�tn� bezpe�nosti o n�jakou hru nebo legraci, zjistil R.R��i�ka z odtajn�n�ho svazku na str.1, kde je mj. uvedeno: "... Na z�klad� agenturn�ho poznatku o styku R��I�KY na p�edstavitele IDC SV�DECTV� Pavla TIGRIDA ve Francii byl zalo�en SPO (svazek prov��ovan� osoby) "SKLADATEL", reg.�.37639 v problematice IDC. C�lem bylo tento poznatek prov��it a z�skat podklady o vz�jemn�m styku. V pr�b�hu prov��ov�n� byl styk potvrzen a na z�klad� t�to skute�nosti byl spis PO (prov��ovan� osoba) p�eveden na sign�ln� svazek. Sign�ln� svazek byl zalo�en na z�klad� podez�en� z prov�d�n� tr. �innosti dle � 112 tr. z�kona. C�lem rozpracov�n� bylo z�skat operativn� a procesn� d�kazn� materi�l o t�to tr. �innosti." (pozn.: odsouzen� podle tehdy platn�ho � 112, kter� pojedn�val o po�kozov�n� z�jmu republiky v zahrani��, mohlo v 50. l�tech v�st a� k trestu smrti provazem, v 70. a 80. l�tech, o kter� se jedn�, �asto vedlo k dlouholet�m nepodm�n�n�m trest�m odn�t� svobody).
D�le odtajn�n� svazek na str.1 a� 3 mj. uv�d�: "... R��I�KA p�sobil do lo�sk�ho roku jako svobodn� um�lec - hudebn� skladatel v oblasti tzv. po��ta�ov� hudby. Ur�it�ho �sp�chu dos�hl i v zahrani��, kam odes�lal sv� skladby. V roce 1985 (chybn� �daj - bylo to v r.1984) vyhr�l R��ICKA skladatelskou sout� v Pa��i, kterou obeslal svoj� tvorbou. ... Na doporu�en� Ochrann�ho autorsk�ho svazu vycestoval v t�m�e roce (bylo to a� r.1985 po marn�ch pokusech z�skat v�jezdn� dolo�ku na ��ast p�i ofici�ln�m p�ed�v�n� cen) do Pa��e. ... Byla prov�d�na opat�en�, aby nemohlo doj�t ke kontaktu R��I�KY a Pavla TIGRIDA, aby tento o p��jezdu R��I�KY nev�d�l. ... V dob�, kdy R��I�KA cestoval zp�t do �SSR TIGRID v telefonick�m rozhovoru p�ed Pramenem projevil znalost o jeho pobytu .... Z tohoto rozhovoru vyplynulo, �e TIGRID se s R��I�KOU setkal osobn� nebo prost�ednictv�m jin� osoby. ... Po n�vratu R��I�KY z Pa��e bylo o�ek�v�no, �e p�ed spolehlivou agenturou, kter� m� v jeho prost�ed� d�v�ru (byl snad touto "spolehlivou agenturou" v��e uveden� tajn� agent J.Stehl�k? - dosud ne�pln�, snad i zni�en� podklady v archivu StB to prozat�m nemohou dolo�it), bude hovo�it o sv�m pobytu ve Francii. Vzhledem k tomu, �e k tomuto nedo�lo, byl R��I�KA p�edvol�n na KS SNB (Krajsk� spr�va Sboru n�rodn� bezpe�nosti) Brno k pov�jezdn�mu pohovoru. V pr�b�hu pohovoru se choval arogantn�, vystupoval suver�nn� a o sv�m styku v Pa��i nehovo�il v�bec. P�i dotazu na �sl. emigraci kategoricky pop�el, �e se dostal do styku s �sl. emigranty. ..." (�e by ji� prob�haly p��pravy na ob�alobu? - je z�ejm�, �e chystan� trestn� postih R.R��i�ky p�ekazily ud�losti konce roku 1989).
Rudolf R��i�ka se po nahl�dnut� do svazk� StB v Pardubic�ch p�semn� dot�zal dr. Pavla Tigrida dne 10.6.1998 ve snaze objasnit cel� p��pad. Z tohoto dopisu uv�d�me: " ... Setkal jsem se osobn� poprv� s V�mi v Pa��i v �ervenci 1985, kde jsem byl po zna�n�ch pot��ch s vycestov�n�m p�evz�t v mezin�rodn� skladatelsk� sout�i prvn� cenu, ud�lenou p�edch�zej�c� rok. ... P�i n�vratu z Pa��e do �eskoslovenska a i pozd�ji jsem zjistil aktivn�j�� sledov�n� m� �innosti St�tn� bezpe�nost�, kter� vy�stilo v z�kaz prov�d�n� m�ch skladeb a t�m i zt�en� mo�nosti d�stojn� ob�ivy a v z�kaz vycestov�n� na kongresy, festivaly i do mezin�rodn�ch sout�n�ch skladatelsk�ch porot, kam jsem byl zv�n. Na �t�st� m� nezav�eli, i kdy�, jak vypov�d� p��loha, nebylo k tomu daleko. Hned v listopadu 1989 jsem se na n�vrh Petra Cibulky, se kter�m jsem spolupracoval na vyd�v�n� a ���en� zak�zan� alternativn� hudby, zapojil do obnovy na�� spole�nosti ve veden� Ob�ansk�ho f�ra v Brn�. Vyhledal jsem V�s p�i nejbli��� p��le�itosti v Rudolfinu p�i zah�jen� kongresu washingtonsk� Spole�nosti pro v�dy a um�n� v �ervnu 1992 v Praze, kde jsem tak� vystoupil s odbornou p�edn�kou. ... Nyn� se v�ak naskytla nutnost napsat V�m, abych se mohl sej�t s V�mi kv�li objasn�n� n�kter�ch skute�nost�, kter� kdysi zm�nily m�j �ivot i negativn�m sm�rem a kter� m� postihovaly p�ed listopadem 89 i po n�m a po pravd� postihuj� dosud. Na den 1.�ervna t.r. jsem byl vyzv�n, abych se dostavil do pardubick�ho archivu b�val� StB k nahl�dnut� do m�ho svazku. Z jeho obsahu jsem n�co v�d�l, n�co tu�il, n�co bylo pro m� nov�. Mezi t�mito p�ekvapuj�c�mi novinkami bylo i tvrzen� StB o tom, �e Vy jste p�ed m�m n�vratem z Pa��e do �eskoslovenska informoval "PRAMEN" (jak mn� bylo �e�eno, naz�vali tak agenta StB) o setk�n� s V�mi a o tom, co jsem od V�s z�skal a co vezu sebou. Jen tak jsem si mohl nyn�, po 13 letech, vysv�tlit tehdej�� vyveden� z vlaku na n�dra�� v Chebu a �estihodinovou prohl�dku v�etn� n�sledn�ch opat�en�, kter� jsou uvedena v p�ilo�en�ch kopi�ch m�ho svazku z archivu b�val� StB. Podrobn� �daje z dal��ch nejm�n� �edes�ti stran a ze spousty p��loh, kter� podle seznamu svazek obsahoval, se �dajn� "nezachovaly". Nev���m samoz�ejm� v pravdivost z�pisu, t�kaj�c�ho se Va�ich �mysln�ch informac�, sd�len�ch V�mi telefonicky agentu �eskoslovensk� StB, nev���m ani tomu, �e byste komukoliv do komunistick� �SSR telefonoval o m�m setk�n� s V�mi, proto�e jste s�m l�pe ne� my zde v�d�l, �e StB kontroluje po�ty i telefony. P�esto bych si r�d i po tak dlouh� dob� celou skute�nost s Va�� pomoc� ujasnil. Kdo, kdy a pro� m� tehdy udal StB? Obrac�m se na V�s tak� proto, �e Vy se ve sv�m postaven� m��ete dostat i k dosud utajen�m nebo k "nezachovan�m" materi�l�m. ...";
Dr. Pavel Tigrid v odpov�di adresovan� R.R��i�kovi mj. uv�d�: "... P�edev��m je mi up��mn� l�to, �e jste m�l takov� nep��jemnosti s StB po Va�� n�v�t�v� v Pa��i v l�t� 1985, na ni� se dosti dob�e pamatuji. Snad nemus�m zd�raz�ovat, �e jsem s ��dn�m "Pramenem" o V�s ani s k�mkoli jin�m nehovo�il, telefonicky ani jinak, byl jsem v�dy v tomto ohledu v�c ne� obez�etn�. Kdo a jak V�s udal a zp�sobil, �e jste byl na zp�te�n� cest�, jak p�ete, v Chebu vyta�en z vlaku a co jste vezl bylo zabaveno, o tom samoz�ejm� nic nev�m. ..." (kdo tedy byl tento z�hadn� "Pramen", kter� v�echno p�edem v�d�l a do podrobnost� p�ed n�vratem R.R��i�ky dom� nahl�sil St�tn� bezpe�nosti?, pro� StB ve sv�ch tajn�ch spisech uv�d�, �e informace tomuto agentu p�ed�val do �eskoslovenska telefonicky P.Tigrid a ne n�kdo jin�? Z�ejm� toto v� mo�n� je�t� �ij�c� agent StB "Pramen" nebo v��e uveden� d�stojn�ci StB ...).O pot��ch R.R��i�ky p�i sledov�n� St�tn� bezpe�nost�, z�kazu prov�d�n� jeho skladeb, z�kazu vycestov�n� do zahrani�� a z�m�ru StB zt�it mo�nost jeho d�stojn� ob�ivy, kdy StB dokonce po��tala s vyu�it�m ekonomick�ch probl�m�, p�edkl�d�me citaci ot�esn�ch dedukc� z odtajn�n�ho R��i�kova spisu na str. 4, kde je mj. uvedeno: "... Kontrolou bylo zji�t�no, �e R��I�KA je ve finan�n� t�sni a m� z�jem nastoupit trval� zam�stn�n� na JAMU Brno, kde pracuje na zkr�cen� �vazek. Vzhledem k tomu �e R��I�KA m� z�jem pracovat na JAMU Brno, kter� je obhospoda�ovan�m objektem II/2 S StB Brno, postupuji informaci na uvedenou sou��st. ..." P�i hled�n� materi�l� a vin�k� o postupech JAMU proti R.R��i�kovi, kter� podle v��e uveden�ho StB p�ik�zala vedouc�m pracovn�k�m JAMU, byl R.R��i�ka kvestorem JAMU JUDr. E.Gondekem informov�n, �e "... v archivu JAMU se takov� materi�ly nenach�zej�." �dajn� byly ulo�eny ve sklepn�ch prostor�ch JAMU, kde k nim, jako k materi�lu ur�en�mu do sb�ru!, m�l ka�d� p��stup, kde si ka�d� mohl vz�t, co cht�l. �e by P.Cibulka m�l pravdu, �e ��dn� materi�ly se nikdy a nikde neztratily, jen se dostaly do rukou t�ch, proti kter�m sv�d�ili, p��p. je vlastn� b�val� pracovn�ci StB, kter�m slou�� k vyd�r�n�?
A� se k materi�l�m o v�kon�v�n� p��kaz� StB na JAMU dostal kdokoliv, v obdob� komunistick� diktatury se v��i R.R��i�kovi ze strany JAMU projevila neb�val� �ikana, kter� p�etrvala a p�etrv�v� i v postkomunistick� ��e, jak ukazuj� n�sleduj�c� podklady z obdob� p�ed i po p�du b�val�ho re�imu.
![]()
R.R��i�ka se na n�vrh Petra Cibulky hned po p�du komunistick� diktatury koncem listopadu 1989 zapojil do pr�ce Rady koordina�n�ho centra Ob�ansk�ho f�ra v Brn�, Parlamentu OF, vedl Pracovn� komisi pro kulturu OF, za OF byl kooptov�n jako poslanec N�rodn�ho v�boru m�sta Brna, pracoval v kulturn� komisi NVMB - v�e ve prosp�ch n�pravy v oblasti ��zen� brn�nsk� kultury. Aktivn� se pod�lel na vyd�v�n� z�kladn�ch text� pro postih neopr�vn�n�ch z�sah� do kulturn� �innosti, zejm�na v dob� tzv. normalizace. Zaslou�il se o vyd�n� "Stanoviska Pracovn� skupiny pro kulturu OF v Brn�" z 18.1.1990 (vyd�no v Brn�nsk�m ve�ern�ku ve dnech 23. - 25.1.1990) a "V�zvy pracovn� skupiny pro kulturu Ob�ansk�ho f�ra v Brn�" (Brn�nsk� ve�ern�k, dne 8.2.1990). Pro jejich st�le aktu�ln� obsah je dobr� si tyto texty p�ipomenout. Uve�ej�ujeme je zde proto v p�vodn�m pln�m zn�n� (p�itom jsou zde podtr�en�m zv�razn�ny obzvl v�znamn� texty i pro sou�asnou dobu).
Stanovisko pracovn� skupiny pro kulturu Ob�ansk�ho f�ra v Brn�
V�zva pracovn� skupiny pro kulturu Ob�ansk�ho f�ra v Brn�
Na z�klad� uveden� v�zvy pracovn� skupiny pro kulturu Ob�ansk�ho f�ra v Brn� zaslal Rudolf R��i�ka rozs�hlou zpr�vu Rehabilita�n� komisi p�i Tv�r��m centru Asociace hudebn�ch um�lc� a v�dc� v Brn�. Z n� vyj�m�me podstatn� ��sti, kter� dotvrzuj� postupy kulturn�ch organizac� podle ��d�c�ch pokyn� St�tn� bezpe�nosti
Rehabilita�n� komise p�i Tv�r��m centru AHUV v Brn�
V�sledky rehabilitace
P�ed t�m, ne� vyp�eme odpov�� brn�nsk� Rehabilita�n� komise AHUV, uvedeme ot�esn� �daje o rehabilitac�ch v sestersk� organizaci AHUV v Praze. Objevily se v �l�nku Lubo�e Vydry v Necenzurovan�ch novin�ch ��s.18/1993, str.2 pod n�zvem "Agenti StB v z�dech hudebn�k�". Citujeme: "Hudebn� organizace jsou i nad�le ve sv� v�t�in� v ruk�ch komunist� a agent� StB. Mohu to dolo�it n�kolika p��klady. ... V Asociaci hudebn�k� - co� je st�echov� organizace hudebn�ch spolk� aj. - byla v r. 1990 sestavena rehabilita�n� komise, kter� v�ak dodnes ��dnou zpr�vu nevydala. Po na�em zve�ejn�n� seznam� tajn�ch spolupracovn�k� StB jsme pochopili pro�. P�edseda t�to komise, Jarmil Burghauser, je toti� v nich veden jako agent �. 94188 "Mokr�" ...".
Aby v Praze nem�li v�echno "nej... nej...", je t�eba zde uv�st, �e v Brn� byl jako p�edseda Rehabilita�n� komise Asociace hudebn�ch um�lc� a v�dc� jmenov�n tak� agent StB, skladatel Milan Slim��ek (veden dvakr�t v seznamech jako tajn� spolupracovn�k - nar.200936 - ev.�.12842 a �.284206 - kryc� jm�no: "Milo�"). Nav�c si Brno p�ipsalo bonb�nek, kter�m p�ed�ilo v��e uvedenou situaci v Praze: v�ichni! �lenov� t�to Rehabilita�n� komise AHUV (Bo�ena Kal�bov�, Ji�� Kratochv�l, Dalibor Spilka a Milo� �t�dro�) byli kdysi ��dn�mi �leny KS� (v�dy si p�i tomto �daji p�ipom�n�me hlavn� heslo Necenzurovan�ch novin: "Komunista z�stane komunistou i kdyby traka�e padaly").
Proto se nem��eme divit, jak "neslavn�" dopadla rehabilitace brn�nsk� Rehabilita�n� komise AHUV, kdy se v jej� odpov�di R.R��i�kovi z 11.6.1990 m��eme do��st mj.: citujeme: "... Stejn� tak se n�m (tj. �len�m Rehabilita�n� komise) jev� jako velmi obt�n� a pro komisi tohoto typu nemo�n� posuzovat detailn� odpov�dnost jednotliv�ch �initel� tehdej��ho veden�, dokonce i interpretovat n�kter� p��pady jako "jednozna�n� politick�" .... O�idnost takov�ho �rozsuzov�n�� ostatn� dokl�d� jin� ��dost o rehabilitaci, kterou podal dr.J.Dlouh�. Doty�n� V�s v n� vin� z postihu ... "v d�sledku st�nosti p�edan� ob�anem R.R��i�kou V�boru lidov� kontroly a KV KS�"... Ch�peme p�itom, �e jde o nedorozum�n�. ... Vedeni t�mito dilematy jsme se sna�ili o dosa�en� co nejv�ce pozitivn�ch v�sledk� ve V� prosp�ch. Proto ve spolupr�ci s programovou komis� byly do st�vaj�c� sez�ny 1990-91 za�azeny dv� Va�e z�va�n� skladby - jednak Sonata bravura pro violoncello a klav�r, jednak Dvojkoncert pro hoboj,trubku a orchestr. ... Navrhujeme V�m sou�asn�, abyste p�i pln� satisfakci /dojde k n� mimo jin� i po zve�ejn�n� na�� zpr�vy na aktivu asociace a v tisku asociace/, kter� se V�m dostane p�ed tv��� asociace, velkoryse odstoupil od jak�chkoliv akt� odplaty v��i komukoliv. ... Domn�v�me, �e se k tomu bude mo�n� vr�tit na sch�zi asociace, kde by rovn� bylo mo�no konfrontovat eventu�ln� protich�dn� stanoviska ��daj�c�ch o rehabilitaci."
Mysl�me, �e koment��� nen� t�eba. Jen dodate�n� fakta: dr.Jarom�r Dlouh� byl za minul�ho re�imu dlouh� l�ta spolehliv�m a v�rn�m (jinak by j�m nebyl) vedouc�m tajemn�kem brn�nsk� odbo�ky Svazu �esk�ch skladatel� a koncertn�ch um�lc�. Jeho v��e uveden� "... ��dost o rehabilitaci, kterou podal dr.J.Dlouh�. Doty�n� V�s v n� vin� z postihu v d�sledku st�nosti p�edan� ob�anem R.R��i�kou V�boru lidov� kontroly a KV KS� ..." z�ejm� reaguje na 19. �l�nek R��i�kovy Rehabilita�n� zpr�vy adresovan� AHUV:
19. za�al jsem se postupn� obracet na r�zn� nad��zen� org�ny brn�nsk� organizaci S�SKU: Krajsk� v�bor KS�, Kontroln� a revizn� komisi S�SKU, Ministerstvo kultury, V�bor lidov� kontroly aj.; v�e zcela zbyte�n�; zjistil jsem v z�pisech ze sch�z� v�boru, �e se r�zn� funkcion��i dokonce osobn� z��ast�ovali t�chto i jin�ch diskrimina�n�ch akc� S�SKU - to v�e jen vedlo k dal��m pr�tah�m |
J.Dlouh� byl z�ejm� ve sv� vysok� funkci vedouc�ho tajemn�ka odpov�dn� za neopr�vn�n� postup b�val�ho S�SKU v��i R.R��i�kovi a byl za n�j snad tak� posti�en. Pokud je to pravda, �e byl tehdej��mi org�ny potrest�n, jsme p�esv�d�eni, �e pr�vem. Ostatn� ve v��e uveden� zpr�v� i v n�vrhu R.R��i�ky Rehabilita�n� komisi AHUV je dr.Dlouh� uveden mnohokr�t. Mj. je�t� po��tkem r.1990 obhajoval v rozmno�en�m prohl�en� �innost S�SKU a samoz�ejm� tak� svou - jako brn�nsk�ho vedouc�ho tajemn�ka S�SKU - citujeme: "...Um�leck� svazy v podob�, jak ji zformovalo t�m�� p�l stolet� jejich existence, byly v�ak n���m naprosto jin�m: m�ly daleko v�t�� spole�enskou s�lu /i kdy� pochopiteln� z�vislou na st�tn� moci/, byly touto moc� podporov�ny a p�edev��m financov�ny. Zam���m se v t�to souvislosti na oblast skladatelskou, co� nen� zajist� v�jimka potvrzuj�c� pravidlo: d�ky t�to solventnosti vykonal dosud existuj�c� svaz nesm�rn� mnoho jen na p��klad v podpo�e mlad�ch a za��naj�c�ch um�lc�...". Z�ejm� jako v p��pad� tehdy mlad�ho R.R��i�ky!.
Brzy po p�du komunistick�ho re�imu se stal J.Dlouh� majitelem hudebn�ho nakladatelstv� v Brn�, kter� vlastn� i v sou�asn� dob�. Je to v�mluvn� doklad jeho "postihu" v dob� normalizace s n�sledky po listopadu a� dodnes.
J.Majer byl hned po listopadu 1989 zbaven v�ech funkc� v AHUV a vyhozen z m�sta �editele St�tn�ho divadla Brno. P.�ezn��ek byl zbaven m�sta vedouc�ho hudebn�ho vys�l�n� v �s.rozhlase v Brn� a nen� �lenem AHUV, V.Werner a V.Winkler se nepod�lej� na �innosti AHUV ani nejsou jej�mi �leny. P.Blatn� se stal p�edsedou Klubu moravsk�ch skladatel�, kter� je sou��st� AHUV, E.Z�me�n�k se stal �editelem konzervato�e v Brn�.
V.Riedelbauch je st�le u� od dob komunistick� diktatury vedouc�m katedry kompozice na Hudebn� fakult� Akademie m�zick�ch um�n� v Praze a rozhoduje v konkursn�ch komis�ch o osudu d��ve diskriminovan�ch skladatel�, jak se p�es ostr� protest R.R��i�ky stalo i v konkursu na m�sto pedagoga na kated�e skladby JAMU v r.1990!
Kone�n�m v�sledkem rehabilitace bylo, �e ��dn� z uveden�ch skladeb R.R��i�ky v rehabilita�n� zpr�v� nebyla dosud na koncertech AHUV provedena, k ��dn�mu zve�ejn�n� zpr�vy rehabilita�n� komise dosud nedo�lo (o "satisfakci" ani nemluv�), na ��dn� sch�zi se nic "nekonfrontovalo".
"Akt odplaty" nastal - ale opa�n�, ne� uv�d�la komise.Je to akt odplaty v��i R.R��i�kovi.
![]()
Slo�en� brn�nsk� Rehabilita�n� komise AHUV, v n� byl p�edsedou agent StB a v�ichni �lenov� komise b�val�mi ��dn�mi �leny KS� nebylo pro Brno a jeho kulturu z�ejm� ojedin�l�m postupem.
Nejkuriozn�j��m p��padem asi v cel�m na�em vysok�m �kolstv� a snad i v�sm�chem v�em rehabilitac�m bylo jmenov�n� aktivn�ho �lena KS�, kter�m byl je�t� v listopadu 1989, p�edsedou Rehabilita�n� komise Jan��kovy akademie m�zick�ch um�n� - byl j�m prof. JAMU Ji�� Dole�el. Pro jej� v�jime�nost citujeme celou zpr�vu t�to komise, odeslanou R.R��i�kovi 23.2.1990:
"V�en� kolego, oznamujeme V�m, �e rehabilita�n� komise projednala V� p��pis ze dne 27.12.1989. Va�i rehabilitaci doporu�ujeme. Uji��ujeme V�s, �e v r�mci nov�ch koncepc� JAMU a v r�mci finan�n�ch mo�nost� �koly budou nov� u�itelsk� m�sta obsazov�na na z�klad� konkursn�ho ��zen�. P�i t�chto konkursech se uplatn� jednak aspekty odborn� a bude p�ihl�dnuto i k aspekt�m spole�ensk�m, tj. k m��e diskriminace totalitn�ho re�imu. Komise doporu�ila veden� �koly p�ihl�dnout ke v�em v��e uveden�m skute�nostem i ve Va�em p��pad�, pokud se z��astn�te konkursu, kter� bude brzo vyps�n."
To je "rehabilitace" pro mezin�rodn� oce�ovan�ho, �sp�n�ho a uzn�van�ho skladatele alternativn�, nekonformn�, komunisty n�siln� potla�ovan� artifici�ln� elektroakustick� a computerov� hudebn� tvorby, kter�ho zbavila mo�nosti ��dn� vyu�ovat ji� komunistick� garnitura za��tkem 70.let? Na jin�ch vysok�ch �kol�ch dost�vali v�ichni rehabilitovan� automaticky vy��� pedagogick� postupy, kter� d��v�j�� re�im pozastavil, bez kuri�zn�ho po�adavku: "pokud se z��astn�te konkursu, kter� bude brzo vyps�n". P�i realizaci "vypsan�ho" konkursu byl jmenov�n �lenem konkursn� komise V.Riedelbauch, jeho� jm�no obsahuje R��i�kova Rehabilita�n� zpr�va adresovan� AHUV. Podle toho tak� dopadl v�sledek konkursu.To je "rehabilitace" na JAMU ?!Je to akt odplaty v��i R.R��i�kovi. Za�ala odplata .....
![]()
N�sledovalo zbaven� m�sta a t�m i mo�nosti vyu�ovat na JAMU pro R.R��i�ku, kter� byl ofici�ln� "rehabilitov�n" jak v��e uveden�mi Rehabilita�n�mi komisemi AHUV a JAMU, tak i Rehabilita�n� komis� Ministerstva �kolstv�. Jak dopadl tento mezin�rodn� uzn�van� skladatel a odborn�k na um�leckou tvorbu a v�uku alternativn� artifici�ln� elektroakustick� a computerov� hudby jsme se mohli do��st na str.5 "Necenzurovan�ch novin", ��s.18/1993 v �l�nku redaktora J.Slez��ka:
T�m�� �ty�i roky po zru�en� �l�nku 4 �stavy se zd� b�t v�echno p�i star�m. Zd� se? Nemohu se zbavit dojmu, �e alespo� ve �kolstv� se nic podstatn�ho nezm�nilo. Velice r�d bych napsal n�co o �kole, nebo �kolsk�m za��zen�, kde vl�dne demokracie, odbornost, v�da zvan� pedagogika, prioritn� z�jem o ��ka, studenta. Zat�m jsem nesly�el, bohu�el, o za��zen�, kde m� pedagog pot�ebn� klid na n�ro�nou pr�ci, o za��zen�, kde se vlivem p�soben� veden� zvy�uje kvalita vyu�uj�c�ch a t�m i absolvent�, Podobn�ch "p��pad�", jako jsou ty n�sleduj�c�, m�m v�ak pln� st�l. |
Proti zru�en� v�uky artifici�ln� autonomn� elektroakustick� hudby na JAMU a odstran�n� R.R��i�ky z m�sta pedagoga protestovali ofici�ln�m dopisem adresovan�m veden� JAMU mj. za "Spole�nost pro elektroakustickou hudbu" jej� p�edseda ing. Karel Odstr�il :
a za "Society for the Promotion of New Music" s�dl�c� v rakousk�m Salzburgu jej� p�edseda Daniel Bro��k :
Rektor�t Jan��kovy akademie m�zick�ch um�n�
Komensk�ho n�m. 6
662 15 BRNOV�c: stanovisko k v�uce EAH na JAMU
Spole�nost pro elektroakustickou hudbu vznikla nejen v �R, ale i ve v�ech ostatn�ch st�tech jako v�raz snahy odd�lit, vy�lenit, zprofesionalizovat a zp��stupnit ve�ejnosti st�le rostouc� plochu elektroakustick� hudby. V t�to snaze hraje v�znamnou roli studium, um�leck� �koly. Vzhledem k tomu, �e EAH m� sice s konven�n� kompozic� stejn� estetick� a psychologick� v�chodiska, av�ak pou��v� odli�n� zvukov� materi�l i postupy, je nezbytn� se t�to disciplin� sv�domit� u�it. Je samoz�ejm�, �e autonomn� EAH m� tak� sv� leh�� bratry a sestry, jako je tomu v ostatn�ch hudebn�ch sf�r�ch. I tyto posledn� jmenovan� maj� pr�vo na �ivot, av�ak jsou kvalitativn� na ni��� �rovni. Skute�nost, �e mohou tyto sm�ry a znalosti vyd�lat v�ce pen�z, nem��e b�t argumentem proti z�kladn� v�uce a praktick�mu u�en� v autonomn� EAH.
Op�r�me se zde o na�e ji� dlouh� zku�enosti ze sv�tov�ch EA studi�, vysok�ch �kol, kongres�, sout�� atd.Za Spole�nost pro elektroakustickou hudbu Praha-Brno
Ing. Odstr�il Karel, v.r., p�edseda
Jan��kova Akademie M�zick�ch Um�n�
BRNOV�en� p��tel�,
dozv�d�l jsem se pr�v� od kolegy, �e v�n� computerov� kompozice (na n� p�izn�m se jsem byl po celou dobu m�ho pobytu v cizin� velmi py�n� - mluv�m toti� zcela konkr�tn� o panu Rudolfu R��i�kovi) je jaksi ohro�ena.Za SOCIETY FOR THE PROMOTION OF NEW MUSIC SALZBURG
Nev�m, pochopiteln�, co je na tom pravdy, pon�vad� jde o informace z druh� �i t�et� ruky, ale p�ipad� mi absurdn�, aby pod vlivem naprost�ho komercionalismu zahynulo n�co, ��m se n� st�t m��e pln�m pr�vem nejen chlubit (to toti� nen� to spr�vn� slovo) ale i to, co d�lalo na�� vlasti �EST i v cizin� (co� jist� nen� m���tko), to, co zaru�uje KONTINUITU hudebn�ho v�voje v ROZUMN� ��sti EVROPY a jej�ch ROZUMN�CH (rozum�j NEPATOLOGICK�CH!) hudebn�ch d�jin.
Pova�uji, spolu se v�emi kolegy za Salzburgu, za povinnost sd�lit V�m nad t�mto faktem sv� znepokojen� !Daniel Bro��k, v.r.
Salzburg 22.2.�93Podle o�ek�v�n� na dopisy nep�i�la z JAMU ��dn� odpov��.
Svoje stanovisko k rozhodnut� JAMU zru�it v�uku artifici�ln� autonomn� elektroakustick� hudby adresovali p��mo R.R��i�kovi mj. v�znamn� hudebn� teoretik a publicista, autor dosud jedin�ho u n�s vydan�ho slovn�ku soudob�ch zahrani�n�ch skladatel�, dr. Jarom�r Paclt :
... Ten "�tlum" artifici�ln� elektroakustick� hudby na JAMU je vskutku zneklid�uj�c� a neproz�rav�, zejm�na, kdy� by jej� v�uka m�la ve V�s tak kvalifikovanou osobnost. Bra�te se!, ne�lo by to? ( Pan Klaus �ekl ned�vno v souvislosti s Akademi� v�d, kde se rovn� likvidovaly cel� obory: "Zat�m jsem nevid�l pod okny demonstrovat akademiky. Pak je v Akademii z�ejm� v�e v po��dku..." ) ...a hudebn� v�dec, syn v�znamn�ho hudebn�ho skladatele, dr. Ale� K�i�ka :
... Sou�asnost hudebn�ho my�len� je v obrovsk�m fondu civiliza�n�ch zvuk� na�eho akustick�ho prost�ed�, v elektroakustice a v po��ta�ov� technice.
Vstupujeme do v�ku informatiky.
Kdo to nevid� a nesly��, anebo nechce vid�t a sly�et, �ije v sebeklamu, zaspal dobu a �kod� s�m sob�.
R.R��i�ka zaslal Ministerstvu �kolstv�, ml�de�e a t�lov�chovy �R ��dost o pro�et�en� a n�pravu postupu veden� Hudebn� fakulty a Katedry kompozice a dirigov�n� Jan��kovy akademie m�zick�ch um�n� v Brn� a o pomoc p�i sporu se zam�stnavatelem:
Ministerstvo �kolstv� �R v Praze
V odpov�di Ministerstva �kolstv� bylo uvedeno, �e v�e se zas�l� zp�t k vy�e�en� na JAMU! V dopise Ministerstva, podepsan�m �editelkou odboru resortn� kontroly PaeDr. V.Rattayovou se mj.uv�d�: "Po��dala jsem o pro�et�en� Va�� z�le�itosti rektorku JAMU, prof. Alenu �t�p�nkovou - Veselou ... V���m, �e za p�isp�n� rektorky JAMU se poda�� V� spor s veden�m Hudebn� fakulty JAMU i bez soudu vy�e�it. ...".
Z pr�vn�ho hlediska je jist� pozoruhodn�, �e "��dost o pomoc p�i sporu se zam�stnavatelem", jak je v��e uveden� dopis M� p��mo nadeps�n je zas�l�n k pro�et�en� �alovan� stran�, na kterou je pod�na st�nost. Lze si snadno domyslet, jak takov� "pro�et�en�" dopadne. Postupuje se stejn�, jako za d��v�j��ho komunistick�ho re�imu. Dalo se p�edem p�edpokl�dat, �e k ��dn�mu "pro�et�en�" �innosti spolupracovn�k� rektorky nedojde.
Je to akt odplaty v��i R.R��i�kovi. Odplata pokra�uje .....
![]()
Minulost vedouc�ch �initel� JAMU je velmi pestr� a jist� zaj�mav�. O nyn� ji� b�val�m d�kanovi Hudebn� fakulty doc. J.Skovajsovi, jeho� si za spolupracovn�ka vybrala rektorka, mluvil ji� v��e uveden� �l�nek v Necenzurovan�ch novin�ch "Postkomunistick� mafie na vysok�ch �kol�ch?".
Ani nejvy��� veden� JAMU nebylo tak bez�honn�, jak by se snad zd�lo. Doned�vna rektorka JAMU prof. Alena Vesel�, b�val� �lenka KS�, jmenovan� do funkce rektorky prezidentem Havlem v r.1990, se roku 1979 aktivn� pod�lela jako jednatelka v�boru b�val�ch odbor� (ROH) na JAMU na podvodn�ch akc�ch proti b�val� zam�stnankyni JAMU Alen� M�ov�. Dokonce p�i soudu se zam�stnavatelem o mo�nost jej�ho pokra�ov�n� v pr�ci na JAMU (jak podobn� p��padu R.R��i�ky!) A.Vesel� k�iv� sv�d�ila ve prosp�ch JAMU, co� se dalo pochopit p�i tehdej��ch po�adavc�ch na m�sto jednatelky v�boru ROH. A.M�ov� sama uv�d� v z�v�ru sv� sv�deck� zpr�vy: "... U soudu ale v�ichni (tehdej�� rektor �olc, prorektor Winkler, tajemnice ROH A.Vesel� aj. - jak to vypl�v� z p�ede�l�ho textu) tvrdili, �e sch�ze byla dopoledne, ale nikdo si nemohl vzpomenout v kolik hodin, Alena (tj. b�val� rektorka JAMU A.Vesel�) nemohla naj�t z�pis z t�to sch�ze a nemohla si vzpomenout, kdy ho psala. Chovala se velmi trapn� i soudce byl na ni dozloben, �e jako jednatelka nic nev�. Dodate�n� jsem se dozv�d�la, �e ne� v�ichni m�li j�t k soudu, tak si je zavolal �olc a dohodli se, jak budou mluvit /nemohla jsem to pou��t, pon�vad� by mn� to v�ichni zap�eli/. Alena pak zfal�ovala z�pis a dodate�n� ho poslali na soud. ��dala jsem soudce, aby grafolog zjistil, jak je z�pis star� /toto se odehr�valo a� v r.1981/, pon�vad� jsem v�d�la, �e z�pis je �erstv� naps�n. Soudce - komunista - to nedovolil. Kdyby Alena �ekla pravdu, okam�it� bych proces vyhr�la. ..."
Nelze si p�i tom odpustit pozn�mku, �e ve vstupn� p�eds�ni kvestora JAMU na Beethovenov� ulici spolu s portr�tem v��e uveden� A.�t�p�nkov� - Vesel� vis� na st�n� v nep�ehl�dnuteln� velikosti tak� fotografie nejv�t��ch �k�dc� JAMU, b�val�ch rektor� z dob "normalizace" Josefa Burjanka a Franti�ka �olce. (Alespo� 25.�nora 1999 tam je�t� viseli!)
Dal�� rektorkou vybran� spolupracovn�k, prorektor JAMU prof. Arno�t Parsch, veden� jako spolupracovn�k StB ve funkci d�v�rn�k (nar.12.02.1936, ev.�. StB: 28960, kryc� jm�no: Tajemn�k) - mimochodem za normalizace byl vedouc�m "tajemn�kem" brn�nsk�ho S�SKU, v sou�asn� dob� je prezidentem Mezin�rodn�ho hudebn�ho festivalu Brno, kde byl za komunistick�ho re�imu tak� "tajemn�kem! a je mnohokr�t jmenov�n ve v��e uveden� R��i�kov� Zpr�v� Rehabilita�n� komisi AHUV - je mj. autorem skladby, nazvan� "Canto festivo", kter� byla vytvo�ena, jak autor uv�d�: "k 50. v�ro�� zalo�en� KS�" a ve�ejn� provedena v r�mci Mezin�rodn�ho hudebn�ho festivalu St�tn� filharmoni� v Brn� za ��zen� J.Waldhanse dne 26.9.1975 (tedy v dob� nejtu���ch kulturn�ch repres� za "normalizace"). Jej� zvukov� nahr�vka je ulo�ena ve fonot�ce �esk�ho rozhlasu v Brn� pod �. ST 5599 (alespo� koncem r.1989 tam je�t� byla!).
V rozhovoru, p�ipraven�m a podepsan�m M.�t�dron�m a uve�ejn�n�m za��tkem 70.let pod titulem "N� rozhovor s vedouc�m tajemn�kem Krajsk� organizace Svazu �esk�ch skladatel� a koncertn�ch um�lc� v Brn� A.Parschem" mj. Milo� �t�dro� jako ot�zku uv�d�: "Pokrokov� a socialistick� um�n� m� v Brn� pevn� z�klady a ko�eny, sahaj�c� do historie brn�nsk� kultury. Co z nich bude pro krajskou organizaci S�SKU podn�tn� pro jej� pr�ci?". Mezi Parschov�mi odpov��mi je mj. "...Svaz spat�uje sv� hlavn� posl�n� v p��i o rozvoj cel� �irok� oblasti na�� socialistick� hudebn� kultury, o rozmach tvorby v�ech forem a ��nr�. Svaz celou svou vahou podporuje a bude podporovat takovou tvorbu, kter� vyr�st� ze �ivota na�eho lidu a kter� spoluvytv��� socialistick� um�n�. ... Mysl�m, �e je jasn�, �e socialistick� um�n� takto ch�pan� vznik� v praxi p�edev��m ne�navnou prac� kolektivu um�lc�, jejich� ob�ansk� a um�leck� postoj vych�z� pln� z pozic socialismu, z pozic p��telstv� se Sov�tsk�m svazem a socialistick�mi zem�mi."
V t�den�ku "Rozhlas" �.44, r.1980 jsou otisknuty Parschovy n�zory na jeho vlastn� skladbu, nazvanou "Poselstv�" - citujeme: "... S�m n�zev pln� napov�d� my�lenku, na jej�m� z�klad� skladba vznikla. Arno�t Parsch o tom �ekl: �Hledal jsem hudebn� vyj�d�en� k procesu v�voje lidsk� spole�nosti, k cest�, na kter� st�le vznik� n�co nov�ho z touhy po pozn�n� a po lep��m uspo��d�n� vztah� mezi lidmi. Posledn�m mezn�kem na t�to cest� byla V�SR, kter� dala re�ln� z�klad k tomu, aby se tyto tu�by mohly uskute�nit�. ...".
P�edev��m prorektor JAMU A.Parsch rozhodoval o likvidaci Audiovizu�ln�ho studia JAMU, kter� hlavn� slou�ilo v�uce artifici�ln� elektroakustick� a computerov� hudebn� tvorby, byl �lenem komise podvodn� organizovan�ho konkursu, kter�ho se z��astnil R.R��i�ka (viz.�l�nek v Necenzurovan�ch novin�ch "Postkomunistick� mafie na vysok�ch �kol�ch?"). Zna�nou m�rou tak p�isp�l k vyhozen� R.R��i�ky z m�sta pedagoga JAMU. �e by �sp�n� odveta za dosud neuskute�n�n�, v��e uveden� R��i�k�v n�vrh Rehabilita�n� komisi AHUV pro realizaci n�pravn�ch rehabilita�n�ch opat�en�?!
Je to akt odplaty v��i R.R��i�kovi. Odplata pokra�uje .....
![]()
V Necenzurovan�ch novin�ch ��s.15/1995 na str.6 se objevil dal�� �l�nek redaktora J.Slez��ka o sporu R.R��i�ky s JAMU:
"V p��pad� pochybnost� o spr�vnosti tohoto rozhodnut� m�te mo�nost se obr�tit k soudu" |
Dodnes veden� JAMU nijak nereagovalo na tento �l�nek, nikoho nep�esv�d�ilo, �e se m�l�. Z�ejm� se dr�� n�zoru, �e "kdo ml��, souhlas�". Nebo si dr�� pozici "mrtv�ho brouka"?
Necenzurovan� noviny ��s. 16/1995 na posledn� stran� informuj�:
V minul�m ��sle vy�el �l�nek redaktora Josefa Slez��ka "Komunistick� st�edov�k?" o sporu hudebn�ho skladatele, pedagoga a aktivn�ho ��astn�ka kulturn� fronty odporu proti komunistick� diktatu�e R.R��i�ky s JAMU v Brn�. Dozv�d�li jsme se, �e dal��, ji� druh�, soudn� jedn�n� v tomto sporu se bude konat v budov� m�stsk�ho soudu na Rooseveltov� ulici v Brn� dne 27. dubna 1995 v 9 hodin, ve 2. poschod�, dve�e �. 5, za p�edsednictv� JUDr. Mafkov�.REDAKCE
Ke sporu zaslal R.R��i�ka p�edsedkyni sen�tu JUDr O.Mafkov� rozs�hl� vysv�tluj�c� text.
JUDr. Olga Mafkov�, M�stsk� soud v Brn�
Soudn�ch jedn�n� prob�hlo za veden� p�edsedkyn� soudu JUDr.Mafkov� celkem sedm!!! O pr�ci soud� a "rychlosti" p�i vy�izov�n� soudn�ch spor� vy�la nespo�etn� �ada text�, nen� t�eba je v�ce roz�i�ovat. Od zah�jen� sporu po��tkem roku 1993 do vyd�n� rozhodnut� v �ervnu 1996 ub�hlo t�i a p�l roku. Z�v�re�n� "ROZSUDEK JM�NEM REPUBLIKY" p�inesl rozhodnut�, �e "M�stsk� soud v Brn� rozhodl v sen�t� slo�en�m z p�edsedkyn� JUDr. Olgy Mafkov� a soudc� p��sed�c�ch Hany �ul�kov� a Vladim�ra Jav�rka v pr�vn� v�ci �alobce Mgr. Rudolfa R��i�ky, ... zast. JUDr. Ludmilou Smejkalovou, pracovnic� pr�vn�ho poradensk�ho st�ediska odborov�ch svaz� v Brn�, ... a �alovan�ho Jan��kovy akademie muzick�ch um�n� se s�dlem v Brn� ... takto: �alobn� n�vrh ... se zam�t�." Zam�tnut t�m byl i opr�vn�n� n�rok R.R��i�ky na nevyplacenou mzdu ve v��i n�kolika des�tek tis�c korun.V z�v�ru �vodu k rozsudku je uvedeno: "... �esk� republice, na ��et M�stsk�ho soudu v Brn�, je �alobce povinen uhradit soudn� poplatek ... �alovan�mu se n�hrada n�klad� ��zen� nep�izn�v�."
K rozhodnut� M�stsk�ho soudu za p�edsednictv� JUDr. O.Mafkov� p�ipojujeme citaci z �l�nku o praktik�ch soudc� za b�val�ho re�imu, kter� byl uve�ejn�n po n�zvem "Zlo�inci st�tn�ho zastupitelstv�" v Necenzurovan�ch novin�ch ��s. 14/1996 na str. 11:
"... u soudu se v��� v�dycky jen ve�ejn�mu �initeli, o jeho� slovech nen� d�vodu pochybovat, jak zn� ka�d� soudn� z�v�r. Zpochybnilo by se t�m toti� leccos v cel�m spole�ensk�m syst�mu. Sv�dectv� �adov�ch ob�an� nemaj� ��dnou v�hu. ..."Bylo to opravdu jen za komunismu? Nic z tohoto n�zoru nez�stalo u sou�asn�ch soudc�, kte�� soudili u� za vl�dy komunist� ???
Rudolf R��i�ka se samoz�ejm� odvolal k vy��� soudn� instanci. Pro svou pr�vn� z�stupkyni JUDr. L.Smejkalovou, kter� mu byla p�id�lena na z�klad� ��dosti Vysoko�kolsk�ho odborov�ho svazu na JAMU, zaslal n�sleduj�c� texty komentuj�c� chybn� a �asto nesmysln� odd�vodn�n� rozsudku:
Pozn�mky k odvol�n� proti Rozsudku M�stsk�ho soudu v Brn�
Jsme zv�davi na v�sledek soudn�ho sporu, kter� vede R.R��i�ka proti sv�mu b�val�mu zam�stnavateli o zachov�n� mo�nosti jeho v�uky artifici�ln� elektroakustick� a computerov� hudby na Jan��kov� akademii m�zick�ch um�n� v Brn�. T�to alternativn� hudebn� tvorb� v�noval Petr Cibulka v �zk� spolupr�ci s Rudolfem R��i�kou p�i vyd�v�n� samizdatov�ch hudebn�ch nahr�vek za minul�ho re�imu v�echnu tv�r�� energii, sm��uj�c� k propagaci tohoto ve sv�t� tak roz���en�ho hudebn�ho um�n�.
V sou�asn� dob� je soudn� jedn�n� R.R��i�ky proti veden� JAMU u Krajsk�ho soudu v Brn�, kde podle p�edpov�di ve v��e uveden�m �l�nku v Necenzurovan�ch novin�ch se kon� "vlekl� a dlouhodob� veden� soudn� spor". Prozat�m trv� �est let ...
Je to akt odplaty v��i R.R��i�kovi. Odplata st�le pokra�uje .....
![]()
Na t�chto internetov�ch str�nk�ch budeme informovat o dal��ch postupech v t�to kauze.
Ne�ekan� obrat v kauze R��i�ka versus JAMU !!!Akt odplaty v��i R.R��i�kovi se zastavil !![]()
Po t�m�� osmi letech od v��e uveden�ch akc�, sm��uj�c�ch ke zbaven� pedagogick�ho m�sta R.R��i�ky na Jan��kov� akademii m�zick�ch um�n�, nastal ne�ekan�, p�ekvapiv� obrat, ve kter� jsme po tak dlouh� dob� ji� nedoufali.
Krajsk� soud v Brn� zaslal na adresu Mgr.R��i�ky: "P�EDVOL�N� ve v�ci navrhovatele (�adatele) Mgr.Rudolf R��i�ka proti odp�rci (�alovan�mu) JAMU Brno se na�izuje jedn�n� na den 21.9.1999 v hod. 14.00 ...". Den p�ed kon�n�m uveden�ho soudn�ho jedn�n� obdr�el R.R��i�ka telegram, kter� bez jak�hokoliv od�vodn�n� jedn�n� zru�il. Nov� p�edvol�n� zn�lo na den 26.10.1999 v 8:15. Soudn� jedn�n� za osobn� p��tomnosti R.R��i�ky, kter�ho zastupoval advok�t JUDr.Karel Frimmel, a sv�dk� z JAMU vedla p�edsedkyn� sen�tu JUDr.Eva Stupkov� spolu se dv�ma p��sed�c�mi.
Po t�m�� t��hodinov�m jedn�n� do�el soud hned v prvn�m zased�n� k neuv��iteln�mu z�v�re�n�mu rozhodnut�, kter� nevyb�rav�m zp�sobem napadlo nejen jedn�n� JAMU v��i sv�mu b�val�mu zam�stannci R.R��i�kovi, ale p�edev��m p�vodn� rozsudek M�stsk�ho soudu:
"Po odd�len� porad� sen�tu vyhl�sila p�edsedkyn� sen�tu: USNESEN�.
Rozsudek soudu I. stupn� se zru�uje a v�c se tomuto vrac� k dal��mu ��zen�."V od�vodn�n� rozhodnut�, kter� bylo tent�� den Krajsk�m soudem vyd�no a dne 25.11.1999 doru�eno M�stsk�mu soudu Brno a pr�vn�mu z�stupci R.R��i�ky, se mj. uv�d� (doslovn� citujeme vybran� pas�e z rozs�hl�ho USNESEN�): "...Proti tomuto rozsudku (M�stsk�ho soudu, tj. soudu I. stupn�) se navrhovatel (R.R��i�ka) odvolal a nam�tal, �e nesouhlas� s hodnocen�m d�kaz� a z�v�ry soudu I. stupn�. Nebylo prok�z�no, �e by jednal sv�voln� a sna�il se ��elov� naplnit obsah ust. � 56 odst. 2..." ; "...Nen� pravdiv� tvrzen� odp�rce (JAMU), �e o vykon�v�n� pr�ce i po datu 31.12.1992 se dozv�d�l a� v souvislosti s pod�n�m �aloby..." ; "...nemohlo se jednat o nic jin�ho, ne� pokra�ov�n� p�vodn�ho pracovn�pr�vn�ho vztahu i po datu 31.12.1992, kdy navrhovatel pokra�oval ve v�konu pr�ce s v�dom�m zam�stnavatele (JAMU). ..." ; "...Odvolac� soud p�ezkoumal rozsudek soudu I. stupn� a ��zen� mu p�edch�zej�c�, toto doplnil d�le uveden�mi d�kazy a dosp�l k z�v�ru, �e odvol�n� navrhovatele je d�vodn�. ..." ; "...Z takto dopln�n�ho dokazov�n� je patrno, �e soud I. stupn� rozhodl na z�klad� ne�pln� zji�t�n�ho skutkov�ho stavu...".
V z�v�ru rozhodnut� Krajsk�ho soudu je uvedeno: "Proti tomuto usnesen� nen� odvol�n� p��pustn�."Nepodlo�en�, nepravdiv� z�v�ry, nepochopiteln� ost�e tenden�n� zam��en� v��i R.R��i�kovi, ba jak�si neuv��iteln�, ni��m neod�vodn�n� nen�vist k �aluj�c�mu, objevuj�c� se v p�vodn�m rozsudku M�stsk�ho soudu (citujeme: "...ud�loval student�m z�po�ty, pak to bylo v rozporu s pokyny jeho nad��zen�ho..." ; "...veden� fakulty i jeho bezprost�edn� nad��zen� se k �alobci chovali velmi tolerantn�..." ; "...jeho �myslem nebylo �estn� se se vzniklou situac� vypo��dat..." ; "...bylo jednozna�n� prok�z�no, �e �alobce si po��nal naprosto sv�voln� a znalost pom�r� na stran� jedn� a zna�n� m�ra tolerance a taktu na stran� druh� mu umo�nili [v rozsudku m�kk� "i"], aby i nad�le kontaktoval sv� studenty a navodil tak situaci, o kterou op�r� sv�j �alobn� n�vrh. ..."), se rozhodnut�m Krajsk�ho soudu projevily jako zcela l�iv� a obr�tily se tak proti JAMU.
Nespravedliv� rozsudek soudu I.stupn�, kter� vyu��val v�lu�n� sv�deck�ch materi�l� �alovan� strany, tedy st�tn� instituce, jakou JAMU byla a je, a p�itom materi�ly �adov�ho ob�ana velkoryse p�ehl�el, co� p�ipom�nalo d��v�j�� soudn� praxi za totalitn�ho re�imu, kdy sv�dectv� �adov�ch ob�an� nem�lo ��dnou v�hu, byl kone�n� s definitivn� platnost� Krajsk�m soudem zru�en bez mo�nosti odvol�n�.
Akt odplaty v��i R.R��i�kovi se zastavil ! Odplata se obrac� sm�rem k JAMU .....Z uveden�ch v�rok� v rozsudku Krajsk�ho soudu zcela jednozna�n� vyplynuly nejen krajn� neetick�, ale i protipr�vn� postupy Jan��kovy akademie m�zick�ch um�n� p�i zbaven� R.R��i�ky mo�nosti pedagogick� pr�ce, kter� vedly k p�eru�en� kontinuity v�uky ji� v komunistick�m re�imu potla�ovan� artifici�ln� elektroakustick� a computerov� hudby a v neposledn� �ad� tak� k zadr�en� platu a zastaven� vypl�cen� mzdy, na kterou m�l R��i�ka nepochybn� n�rok.N�zory necenzurovan�ho tisku o "postkomunistick� mafii na vysok�ch �kol�ch" p�edstavily JAMU za��tkem 90. let v obdobn�m negativn�m zam��en� a se stejn�m v�sledn�m dopadem jako akce StB v��i R.R��i�kovi za totality.
![]()
Nad�le chceme v�echny z�jemce informovat na t�chto internetov�ch str�nk�ch o dal��ch postupech v n�sledn�m projedn�v�n� t�to kauzy u M�stsk�ho, Krajsk�ho i jin�ho soudu.
Akt odplaty sm��uje k JAMU !
![]()